Stále dokola se objevují lamentace, že nemáme žádného vůdce, který by národ nejlépe sjednotil a vyvedl ze současného marasmu. Nabízím drobné zamyšlení, jak to bylo s těmi našimi vůdci v minulosti:
————
Český národ má prapodivnou povahu. Respektuje totiž pouze ty své vůdce, kteří šli za něj na smrt anebo které alespoň sám vyhnal. Je to takový komplementární doplněk k českému historickému narativu, kdy historie českého národa je tvořena tím, že „Češi nesouhlasí se vstupem“, o kterémžto jsem krátce pojednala ve své úvodní „kupce hnoje“.
Stejně jako v případě českých nesouhlasů se vstupem i zde fenomén českých vůdců začíná svatým Václavem. Povšimněte si: byl zavražděn svým bratrem Boleslavem, po kterém ve své podstatě neštěkne ani pes, i když de facto zachránil (pravda – bratrovraždou) české knížectví před německou nadvládou. Pochybná pro-německá a pro-říšská Václavova politika je oslavována coby základ českého státu (!!!), on sám byl svatořečen.
Dalším byl samozřejmě Jan Hus, který, pravda, i ve své době měl řadu příznivců (viz dopis českých pánů do Kostnice) ale skutečným vůdcem národa se stal až po svém upálení „za pravdu“. I když odečteme Jiráska, tak husitská tradice je v české kotlince stále přítomná, minimálně v jisté zavilé urputnosti a chronické nedůvěře jejích obyvatel k jakékoliv oficiální vládě a formálním strukturám. Svou sudlici má tak nějak každý doma – alespoň ve své mysli.
Nějak to moc nevyšlo s těmi sedmadvaceti českými pány na Staromáku popravenými, ale tam „české vůdcovství“ dostalo poněkud reverzibilní charakter. Slavatou a Martinicem jest opovrhováno až do dnešních dnů, přičemž došlo k utvrzení čistě českého přínosu k řešení politických problémů, totiž defenestrace. Ačkoliv pár set let již nerealizován, znalost tohoto specifického řešení odtržení vládnoucí smetánky od lidu je opět pečlivě zachovávána, a i v dnešních dnech zmiňována coby návod na řešení situace dnešní.
Jen letmo zmíním Jan Ámose Komenského, jednoho z mála českých skutečně celosvětově uznávaných velikánů. Z politického vyhnanství se nikdy nevrátil zpět – leč za národ neumřel a proto, pokud mohu soudit, tak jeho odkaz sleduje pár praštěných pedagogů, kteří ještě nepropadli inkluzi a jeho filosofické dílo národ ostentativně nezajímá. Snad tak akorát ta Bible Kralická ještě projde.
Poněkud se zapomnělo na proces s Omladinou, ačkoliv to byl jeden z určujících momentů české politické emancipace. Pravda, nakonec nikoho nepopravili, ale obávám se, že to bylo spíše výrazem neschopnosti císařského Rakouska a politické koincidence než čeho jiného. V každém případě se právě tam veřejně objevila jména, která měla pro další český vývoj zcela zásadní význam.
Je záhodno se zastavit u Masaryka. Jasně – TATÍČEK. Poněkud se však zapomíná na život, který vedl před tím, než se stal prezidentem. Ano, měl politické zkušenosti (tuším 11 let v Rakousko-Uherském parlamentu), avšak v těchto funkcích se jevil jako zcela nevýznamný. Ve skutečnosti byl desítky let národem poplivávaný – a to nemluvím jen o Hilsneriádě a jeho kritice pravosti rukopisu Zelenohorského a Královedvorského, což byl v té době zcela smrtící názor. Pokud byste se zabývali peripetiemi, které musel přestát, aby dostal v Praze místo na univerzitě, pokud byste se zabývali jeho vztahy s dalšími politickými reprezentanty národa, a to jak ze strany Mladočechů, tak Staročechů, tak by vám bylo na blití stejně jako mně, protože to byl na něj ze všech stran vlastně celoživotně jeden podraz za druhým. Ještě bych ráda zdůraznila jednu věc: vše, čeho Masaryk dosáhl, bylo jeho vlastním přičiněním a vlastní iniciativou. Navázání přátelství se srbskými intelektuály, kteří zásadně přispěli k jeho možnosti odejít do exilu. Jeho opakované návštěvy Ruska, zejména za Lvem Nikolajevičem Tolstým, což mu přineslo zkušenosti a kontakty, na jejichž základě mohl postavit československé legie. A samozřejmě Charlotta, která mu nebývale otevřela dveře k americké politické reprezentaci. Ale ty sliny, které na něj Češi desítky let plivali, ty nemohlo smýt ani to následné „tatíčkování“.
Vidlák zmínil případ plukovníka Švece. Moje oblíbená postava. Je možné, že gen. Medek, který o něm napsal divadelní hru, která zahýbala První republikou, to trochu „přibarvil“. Faktem ale je, že plukovníka Švece obvinili legionáři, kterým velel, že mu jde o to, aby si vysloužil generálské frčky a vypověděli mu poslušnost. A faktem je, že se plukovník Švec zastřelil a následně se jeho jednotka za použití jím navrhované taktiky a jeho původní rozkaz splnila. (Což mi připomenulo příběh jiného legionářského generála, Radoly Gajdy, ale o tom někdy jindy). Hrdinou se stal plukovník Švec až po své smrti a uložení jeho ostatků na Vítkově se účastnilo asi 20.000 lidí. Zase: aby byl následován, musel zemřít.
No a jedeme dál. Samozřejmě Palach. Bral by jej někdo vážně, kdyby se neupálil? A Zajíce? Ani omylem.
To, že pro možnost vést Čechy je nutno umřít, prokázal i rok 1989. Postavený na fejku našich předních lidskoprávních aktivistů, totiž smrti studenta Martina Šmída. Tu psychologickou závislost Čechů na svých mrtvých vůdcích musel mít někdo zatraceně dobře nastudovanou a musel zatraceně dobře vědět, že je třeba ji použít, aby se „ledy pohnuly“. Kdo byl ten „někdo“ ponechám na laskavém uvážení p.t. čtenářstva. A příště se podíváme na to, jak to bylo s těmi vůdci národa po roce 1989. Jestli si myslíte, že tam žádní mrtví nebyli, krutě se mýlíte. Ale pokrok nezastavíš. Ani po smrti jim nebylo dovoleno svůj národ vést.
No, vůdce je trochu zprofanované slovo, takže je asi dobře, že tak říkáme i člověku, který je vezen v rakvi v čele svého pohřebního průvodu.
Masaryk i Havel měli na naši zemi vliv i za svého života. Problém je, že – zejména s Havlem – po smrti se z něj stala paní Batesová a tak ovlivňuje zemi daleko víc a ještě než za úřadování . Kolektivní Norman Bates mluví mnoha ústy, hlasitěji a agresivněji než Havel. U obou je trochu kontroverzní i spolupráce se zahraničními mocnostmi a následné rozdrbání tradičních vztahů ze sousedy.
Možná snažší něž najít dobrého vůdce bude vyměnit lid.
Vezměme si například přetrvávající spor o Rukopisy. Krvavé hádky o jejich pravost.
Místo abychom místo flagelantství na jednu stranu a na lpění na nesmyslech na stranu druho, řekli, že je to dovedně vymyšleno a zhotoveno, že je to úctyhodné dílo, a že si umíme vymýšlet stejně pěkně jako ostatní.
Mám dobrou a dávnou známou, která se historií Rukopisů dlouho a celkem fundovaně zabývá. Ona je s to doložit, že tvrzení o falsifikaci je přinejmenším sporné. – A vida; zeptám se jí, zda by nechtěla sem něco o Rukopisech napsat…
To by bylo skvele. V exilu vysla pred lety moc zajimava knizka; hypoteza byla, ze Rukopisy nebyly zfalsovane Hankou, alebrz napsane nekdy v 15tem stoleti.
Vzdycky mi bylo divne, ze se o to hadaly dve strany, ktere to mely jako sichr, ze maji pravdu na sve strane. Bez modernich metod zkoumani.
Nejsem nějaké „ostatní“!!!
Aha, nevyplnil jsem…
Rukopisy, jejich pravost je jako placatost Země, jako perpetuum mobile….
Nemám zapotřebí dodávat si na významu takovým způsobem. Těší mě, že někdo byl natolik nadaný a šikovný, že je zhotovil. Ta dvě děvčata, Hanka s Lindou.
Já myslím, že přeháníte a srovnáváte nesrovnatelné. Z toho nemůže vzejít nic dobrého.
Napsal jste to i za mne. Diky .pane O.
Jak akademikove vedeny puritanem ,besnili proti tomu ,tim se prozradili..
Bylo to moc Cesky.
Dneska zase besni na A.Muchu.
Sorry, jako, ale to je hrozný opus.
– O údajném knížeti Václavovi se, na rozdíl od Boleslava, nezmiňuje ani jeden z dobových pramenů. Jmenovitě, ani nepřímo. Jedinou zmínkou o tom, že Boleslav mohl mít nějakého bratra, je JEDNA krátká věta snad v Gumpoldovi, že „Boleslav měl zabít svého bratra“. JEDINÁ.
– Zato o Boleslavovi toho najdeme poměrně dost – hlavně kyselá konstatování, že to byl tak chrabrý a drzý bojovník a politik, že ho nakonec museli vzít na vědomí a začít respektovat. Tak mu alespoň přiřkli přezdívku „Ukrutný“.
– Jan Hus byl příliš velký vlastenec a křesťan a opomenul důležitost politiky a marketingu (nejspíš úmyslně, vědomě).
Vděčíme mu za to, že ještě můžeme mluvit česky. Jednak via jeho reforma českého pravopisu, jednak počeštěním university a také proto, že universita důsledně prováděla školní inspekci na městských civilních školách a odnímala licence, pokud škola neměla dobrou úroveň.
Když jel do Kostnice, dobře věděl, že jde hlavou proti zdi. Byl varován a upozorněn na to, že bez něho to bude bude naprd a že ho vznikající reformace potřebuje živého. Dopadlo to přesně dle varování a očekávání, stálo to za prd a nadělalo to zlou krev na 500 let dopředu.
– Jan Ámos Komenský NEBYL vyhnán Čechy!!! To především. Vyhnali ho KATOLÍCI, protože odmítl konvertovat. Kdyby zůstal, hrozila mu smrt.
Autorka by také měla vědět, že Komenský měl dost velký vliv na formování mezinárodního práva, a to jak civilního, tak válečného. Doporučuji k prostudování vynikající knihu od Miloslava Ransdorfa „Komenský proti proudu dějin“.
– Masařík by byl na delší povídání a stejně by to nikdo nečet. Nicméně – čím víc o něm víc, tím víc jsem zděšen a zhnusen.
– Další už si ani nezaslouží komentář; psychicky labilní lidé nemohou být dobrými vůdci ani živí, ani mrtví.
Nicméně – na dílko o bigamistovi a podvodníkovi Rudolfu Geidlovi, aka Radolovi Gajdovi, jsem opravdu zvědav.
Jo, ještě P.S.:
Rudolf Medek byl patrně prvním moderním politickým marketérem na evropském kontinentu.
Zblajzli mu všichni všechno, i kdyby si to právě vycucal z prstu (což také dělal – máme totiž po dědovi, co byl v bílých legiích, truhličku polních časáků. které Medek redigoval).
Takže Ježíš kdyby nezemřel na kříži …. nikdo by ho neznal. Jestli von nakonec nebyl první čech? 😁
Ani to však nemusí být směroplatné; stačí se podívat na chudáka Jana Křtitele.
Povstání vedl, projel to, odsouzenej byl, ukřižovanej byl – no, a kde je mu konec.
Pokud nějaký Ježíš vůbec někdy existoval, pak měl kámoše rozhodně chytřejší než byl sám. Živej postupně ztrácel jak vliv, tak důležitost. Ale mrtvej, to bylo jiný kafe; akcie okamžitě letěly nahoru jak raketa. Zvlášť když kámoši připojili povídačku o zmtvýchvstání a pod.
„Ani to však nemusí být směroplatné; stačí se podívat na chudáka Jana Křtitele.
Povstání vedl, projel to, odsouzenej byl, ukřižovanej byl – no, a kde je mu konec.“
Tak to su vedomosti, ze by jeden „ziral“:-))).
Vidlakova korunni princezna chce psat o Gajdovi, pozdejsim ludakovi a klerofastovi ? Tak to uvidim. Muj tatinek s nim mel osobni zkusenosti.
Přípravu příštích vůdců nenechali náhodě za minulého režimu.
PROGNOSTICKÝ ÚSTAV.
Zajímala by mne kritéria, podle jakých vybírali.
Petr Uhl, estébáci a ta…no bývalá ombudsmanka.
Uhl už v okamžiku telefonátu do RFE věděl, že je to manipulace ze strany StB, protože pro tyhle pány v kožeňákách párkrát nějakou práci dělal. Už to bylo ověřeno ze strany fakulty, že student toho jména sice na fakuli studuje, ale jinak je živ a zdráv, jen vyspával opici.
Velmi pěkně a věrně (dává to smysl, má to logiku a vše do všeho zapadá) to popsal Martin Mejstřík ve své knize „…A řekněte jim, že sametová“. Patrně už nebude k sehnání, protože vyšlo tuším jen 1.500 výtisků, ty zmizely jak pára a požadovaný dotisk se nekonal. Nepátral jsem, proč.
Vážným zájemcům jsem ochoten knihu půjčit.
Jsou tam docela do detailů a jmenovitě-jmenně popisovány zajímavé věci, lidé a jejich chování. Třeba to, jak zničehonic studentské infocentrum STIS (Studentská Tisková a Informační Služba) někdo tajemný a zdarma vybavil jinak nedostupnými kopírkami firmy Rank Xerox a třemi tiskárnami ze Slušovic, dohromady v hodnotě téměř miliónu tehdejších korun československých. A přihodil k nim přes metrák dalšího, tehdy skoro nesehnatelného artiklu, na který měly nárok jen velké podniky – do xeroxů patřil speciální papír a do slušovických tiskáren krabice „traktoru“.
Popisuje, jak se tam okolo študáků motali zajímaví pánové se zajímavými znalostmi, co mermomocí chtěli pomáhat. Jejich manželky tam študentům vyvařovaly a nikdo po nikom nechtěl ani kačku.
Jeden z jich byl také ten, co nějakým záhadným způsobem, doslova přes noc, s nějakým kolegou z Československého rozhlasu zajistil (na tu dobu) docela slušné ozvučení téměř celého Václaváku – Mejstřík píše o té velké demonstraci, na které zpíval Kryl s Gottem. Všechno to prý bylo až záhadně jednoduché, vlastně celkem snadné využití plně provozuschopného pražského městského rozhlasu, jehož techniku nikdo nehlídal. Běžným smrtelníkům nebyly známy trasy a parametry modulačních linek, vyvedených právě z Melantrichu a směřujících do budovy Správy spojů, kde byla centrála městského rozhlasu a běžně se tam připravovalo jeho vysílání. Kvůli možnosti zneužití o tom mělo vědět (resp. o možnosti takto ozvučit celé VN) doslova jen pár (tři) lidí, protože se prý velice podobným způsobem, ale s modulací odjinud, se využíval městský rozhlas i na 1. máje a 28. října.
Běžný smrtelník by se bez povolení MěNV P1 a hlavně StB – ohledně využití sdělovacího prostředku velkého dosahu, k tomu povolení jen těžko dostával. O příslušné technice a jejím ovládání nemluvě. Zde to prý, podle Martina Mejstříka, šlo velice snadno a skoro samo, dotyčný pán (je tam jeho jméno, ale asi ne pravé) to studentům objasňoval a naznačoval, že na těch akcích měl mít velký zájem Václav Havel s Marianem Čalfou. Oficiální záminkou, nebo snad důvodem, měla údajně být veřejná rehabilitace Marty Kubišové.
Celá ta kniha je nabitá informacemi, o kterých zpočátku mluvila např. i Monika Pajerová, Jolana Šopovová a o kterých například běžně dost prolhaná wikipedie, stydlivě nepíše.
Jistě, můžeme tu podrobně rozpitvávat starou historii. Někdo má takové, někdo zase jiné informace.
V Ostravě jsem pro ozvučení první návštěvy V. Havla dostal pověřovací papír od KV KSČ na základě požadavků OF ve stavu zrodu. Zajišťoval spolupráci rozhlasu a spojů (linky, repra atd.) i náhradního generátoru 220 V od armády pro případ „výpadku“ sítě (těch lidí tam na náměstí Lidových milicí bylo opravdu hodně a paniku nebylo možno podceňovat.) Kolik na tom měl kdo zásluhu jsem nevěděl a není to důležité. Podstatné je, že ten papír s razítkem prostě na všechny složky fungoval jako šém na Golema. Tehdy.
Já jenom seděl za mixpultem v prvním patře v kavárně Praha a pikolíci nám servilně nabízeli občerstvení zdarma.
Fujtajbl. Už tehdy.
V Bratislave vraj poskytla na ozvučenie demonštrácií svoje debny Tublatanka. Najvtipnejšie je, že vraj VPN (Verejnosť proti násiliu = slovenská verzia OF) hľadala ministra vnútra na inzerát v novinách. Prihlásil sa nejaký JUDr. Vladimír Mečiar.
Ta kniha je ke stažení na známém úložišti.
Mě spíš zaujala ta zmínka o generálu Gajdovi. Řekl bych, že to je docela tenký led, a jestli autorka nekecá, tak ten článek od ní budu vyhlížet.
Nedá mě a nedá mě to. Měl bych raději mlčet, ale:
a) zase moc se litujeme, ovšem hned se omlouváme – jsme prostě divnej národ
b) Vidlák zase vstoupil na barikády, ovšem nebude střílet, měli by střílet jiní.
Ne, nesouhlasím.
Netvořme novou politickou stranu, ale zkusme najít společný průsečík. A pokud ho nenajdeme, zůstańme pokojně webem lidí, kteří si rádi pokecají.
Potřebujeme nutně hlasovací tlačítko, dávejme na něj věci, které jdou napříč národem (ne zrovna formulované tak, aby soudruh prokurátor měl usnadněnou práci), zjistěme, co si většina myslí i o našich současných vůdcích (Okamura, Babiš, Bartoš, Topolánek) i potencionálních (Rajchl, Zahradníková, Samková, Vidlák, honza atd). Z toho vznikne něco, co by mohl Vidlák nebo Zakladatel zobecnit, aby mohl někoho sem přitáhnout (paní Klára ani honza to nebudou). Nezakládejme 51. politickou stranu, ale přestaňme naříkat jako Sirotci a buď si toho vůdce (pro zaměření tohoto webu najdeme) nebo zůstaneme u Vidlákových článků a když nebude apelovat, i si je přečteme.
Nevidím to až tak. Pamětliv v základu universálně využielné příručky velkého V.I.L. a „Stát a revoluce“, převratová situace s masovou podporou ještě nenastala.
Je přinejmenším trapné, když král vytáhne do boje, dostane se na dohled od nepřítele, všimne si neobvyklého ticha za sebou, ohlédne se, a nevidí žádné vojsko.
Nevidí, nevidí…
Jistěže. Je teplo, zatím mají stažený zadek jen ti co žijí z ruky do huby. Zbytek: Zatím pohoda.
Trapně musím připomenout ty Villonovy „vlky v lese.“
V Germánii už pár politiků vypískali. U nás nemohou – nikdo nemá odvahu se na náměstí postavit k mikrofonu a mluvit. Tweet je méně nebezpečný. Na tweet vajíčko nehodíš.
Výjimka je Babiš. Ale ten hraje svoji hru „neprávem pokáleného světce“.
Je zajímavé, že vládci napříč staletími chápali a postupovali podle zásad geopolitiky aniž by měli příručku z Oxfordu.
Dnešní “ vládci“ takovou příručku buď také nemají nebo jsou prostě zrádci.
Tak to už nám nezbývá než čekat až vyjedou „Blaničtí rytíři“.
“ Ale pokrok nezastavíš. Ani po smrti jim nebylo dovoleno svůj národ vést.“
Myslím, že přesně vím, o čem jsou tyto dvě věty.
Jojo, pokrok nezastavíš. 😐
Na té úvaze něco je. Uctíván je i biskup sv. Vojtěch, který byl za života z Čech vyštván a byl velmi nepopulární, když káral mravní poklesky šlechticů a jejich hromadění zisku z prodeje otroků. Sv. Václava začal uctívat už Boleslav I. Ukrutný. Světec v rodině se mu hodil ke zvýšení prestiže Přemyslovců v Evropě a církvi se hodilo jeho pokání. Už ten převoz bratrova těla, aby tím svou vinu Boleslav zdůraznil světu místo, aby se ji snažil z kronik vymazat….Paradox. Slavný převoz mučedníka z místa jeho mučednictví na místo budoucího uctívání byl v té době už chápán jako první krok při přípravě ke svatořečení. Sv. Václav je univerzální symbol, každý režim si ho vyloží po svém. Zvláštní je, že v umění i představách žáků se objevuje jako silný rozhodný rytíř vedoucí armádu a ne jako mnich lisující víno na mši. Skoro se dá říct, že do té představy si lidé projektují Boleslava, který takto bojoval se Sasy dlouhých 14 let než si získal jejich respekt a než zjistili, že ho nemůžou zničit přesilou, ale že ho budou potřebovat silného do bitvy velké koalice zemi střední Evropy proti nájezdům Maďarů.
Mrtvý má jedno velké plus. Je neškodný!
Nikomu za přečin nevezme majetku, ni hrdla.
A projektovat do něj můžete vše! On by jednal tak, on by jednal jinak, přesně, jak je teď potřeba, tedy, jak to cítím já nebo my. Anebo i oni. V podstatě všichni. A může si to i odporovat a vylučovat se.
Mrtvý nikomu zpětnou vazbu už nedá.
Co si do mrtvého naprojektujeme sami, to tam je. 😎
PS:
Něco to připomíná. Včera jsme mluvili o STANU. Jeho struktura je tak neurčitá, že si do něj každý může naprojektovat to své…
Dexx: To je takové, že režimům se hodí zenřelí hrdinové, protože ti dlouho žijící můžou na stará kolena změnit názor a hlásart nepohodlné věci. Platí i dnes.
Teďka ale potřebujeme živého, co to má v hlavě srovnané.
Co zkusit oslovit toho Landu? Neprošel by křížem alternativou? Že je rodilý Pražák, myslím tolik nevadí 😀
Jako málokdo například ovládá umění komunikace s masami lidí. Je ročník 1968, takže mimořádně perspektivní, vzorný otec a manžel – zcela bez jakýchkoli skandálů a škraloupů. Není z jeho branže známo, že by někoho kdy podrazil, nebo s někým vyjebal, či šplhal po něčích zádech. Imaginárního nácka z něj udělala havlistická, nenávistí zfialovělá média, protože spolu s Matáskem si dovolili něco neslýchaného: Na obě, nadzvukově rychle prodávané desky Orlíku si dovolili napsat pravdivé texty, jejichž nadčasovost doceňujeme teprve teď. Třeba Dvojí metr? Však si ho na YT poslechněte.
Že Landa umí a že to má v hlavě srovnané potvrzuje, že se od roku 1992 muzikou, na které všechno dělá sám, úspěšně živí. Pokud nepočítám kompiláty, tak 14 řadových alb.
Zdravotní stav : vynikající – sportovec, nechlastá a nehulí, používat zdravý selský rozum umí též velmi dobře.
Spolupracovníky z řad odborníků, si Landa uměl vybrat též velmi dobře a uvážlivě (Jiří Beran a další).
Zkusme o tom aspoň přemýšlet. Jestli Zakladatel nemá nic proti, tak třeba i vypsat názory, proč Landa ano, nebo proč Landa ne.
Nemá nic proti – pište, co libo.
Jsem dost napjatá, jaké názory se tu na Váš návrh objeví. A protože jsem tu nová, vím, že je ode mě troufalost začít.
Nemám patent na rozum, ale přes všechny klady, co jste uvedl u DL, které jsou nezpochybnitelné, se domnívám, že postavit DL do role nějakého lídra, smrdí fiaskem. Je to hudebník a měl by se toho dle mého držet . Nepůsobí jako červený hadr jen na Vámi vyjmenované skupiny. Oslovuje hlavně lidi jednodušší, protože umí zacházet s působením na 1. signální. Ale jeho vystoupení na známém předávání cen s kohoutem a pasování se do Kouzelníka Žita, dodnes mnohé pobaví, ale nepřesvědčí o tom, že jde o člověka zdravě kritického a nikoli labilního. Známý byl i členstvím v jakémsi kvaziřádu s hodně honosnými rituály, který měl ambice ukázat elitářství (nadřazenost).
Mám z něj pocit, že se opravdu snaží dostat různými prostředky, které obaluje do vznešených slov, k moci. Ale nemám z něj pocit, že by to bylo dobře. Ale jak jsem napsala, diskuze a argumenty jiných si ráda přečtu.
Landovo moudro : motorka , to je svoboda .
Zajímavý, dobrý přehled specifických českých dějin. Pro mne osobně daleko čtivější než cestopisný počin paní autorky. Těším se na pokračování.
—
Abych doložil, že jsem opravdu četl:
Ve větě „A faktem je, že se plukovník Švec zastřelil a následně se jeho jednotka za použití jím navrhované taktiky a jeho původní rozkaz splnila.“ mně přijde, že nějaké zvratné „se“ je tam navíc a naopak tam i něco, zdá se mi, chybí.
Kdyby to byl můj text, větu bych přeformuloval, aby jí to více slušelo. Znám to z vlastní zkušenosti – můj strážný anděl oldo mi taky občas připomene mou autorskou slepotu… 🙂
Tak fajn. Kdo se hlásí být tím „Martineme Šmídem“? A nehlaste se všichni!
“ Ale pokrok nezastavíš. Ani po smrti jim nebylo dovoleno svůj národ vést.“
Dnes nový Martin Šmíd nebude. Ani Palach.
Respektive – kdyby někdo takový byl a jako, že byl! Jak se o něm dozvíte??? 🙄
Přesně. I o tom Zajícovi jsme se dozvěděli až po sametu a o Palachovi díky tomu,že byl příbuzný Zoubka a sejmul mu sadrovou masku a tu někde vystavil. Takže fetiš.
Komenský…. Souhlasím. Odpovídá tomu co jsem napsal.
Komenského stavím nad Husa.
Když jsou podmínky, doba si svého vůdce najde, jen to hledání někdy dlouho trvá a je plné mnoha omylů. Výklad historie je poplatný současné situaci, takže národní hrdinové Boleslav, Jan Hus, … jsou očerňováni, zatímco proevropští politici jako Václav jsou neskonale adorováni. V takových podmínkách je těžké být vůdcem.
Zajímavé je také vysvětlit slovo vlast v dnešní době. Co to má být? Země vlastněná církví, pohrobky feudálů, nadnárodními korporacemi? Podniky vlastněné zahraničím, a dost často německými penzijními fondy? Politici, kteří při první vhodné příležitosti vlastní voliče oklamou a vláčejí jiným směrem, než voliči rozhodli? Rodina, která je napadána ze všech stran, např. hnutím LGBT… ? Nebo genetická příslušnost k obyvatelům místní kotlinky v době, kdy je v módě kosmopolitní evropanství?
Z toho plyne, že pojmy jako vlast, národ, národní zájmy, proevropská orientace a jiné argumentační fauly jsou jen řečnickým nástrojem, který nás má přesvědčit k činům, které jsou proti našim vlastním zájmům a škodí nám.
Tak nějak. Bylo, je, bude. Někteří na to abychom to žrali jsme příliš staří a zkušení zbrojnoši. Jenže těch mladejch, blbejch, nadšenejch, těch je! Tak jako vždycky. A tak jako vždycky z nich budu staří zkušení brblající zbrojnoši. Že těch mladejch, blbejch nadšenejch ale je!
Je jednoduché pravidlo, nikdy nevěřme těm, kdo se ohání dobrými úmysly, které máme platit vždy jen my. Aneb heslo 19. století: „Potkáš-li kdo spasitele, nakopni ho do … „
To je přesné a pro mě ten faktor, že v okamžiku, kdy cítím, že se někdo ohání dobrem pro ostatní, ale myslí hlavně na to, jak se dostat sám někam nahoru, nevěřím tomu, že pak na to dobro pro všechny rychle zapomene. Někteří jsou celkem jasně čitelní, jiní to dělají sofistikovaněji, ale když je člověk nějaký čas sleduje, poslouchá co říkají nebo píšou, dá se to taky odhalit. Jenomže je třeba myslet na to, aby to odhalení nepřišlo pozdě. Protože platí to okřídlené: Chceš-li skutečně poznat člověka, dej mu do rukou moc.
Každopádně čtu ve volných chvilkách všechny příspěvky a jsem rada za různé postřehy z naší historie.
Máme osobnosti, na které můžeme být hrdí, názory na jejích osudy může mít každý jiné. Ale pro nás je důležité znát historii, vědět, že nemáme důvod si sypat na hlavu popel víc než jiné národy. Ale hlavně TEĎ – kdy fakt cítíme a tušíme před sebou megaprůšvih, bychom se měli soustředit nejvíc na přítomnost a co nejbližší budoucnost. Spory o historii nechme akademikům a badatelům, teď opravdu není podstatné to, jaký velikán byl J.A.Komenský nebo J. Hus. Teď je třeba hledat současníka nebo celou skupinu lidí, kteří se mezi sebou nepoperou o to, kdo bude tím “hlavním”. A protože je krize, chtělo by to kompetentní lidi, z kterých by se ten lídr vyprofiloval sám.
Jak to tak kolem sebe ale vidím v těch posledních letech, ti lidé, co by měli na to něco dál posouvat, jsou čitelní a schopni kooperovat s druhými a s dávkou sebereflexe, žijí. Ale nestojí o to stát někde v centru pozornosti. Takže by mělo být spíš úkolem je najít a přesvědčit. A pak nezklamat.
Zadnyho akademika badatele ,university na nasi historii.
300 let se o ni o nasi krasnou ceskou historii starali sedlaci ,pohunkove ,babicky ,maminky a koci.
Proti vsem.
Nikdy se neohnuli ,nikdy neustoupili v tech nejhorsich chvilich..
Lidi , kteri vi co je milovat mit rad ..Vsichni bychom se meli od nich ucit.
A co vsechno nam dali …
Podivejte se na ty fuj yntlygenty, co serou do ucebnic. A vsude.
Vlast je to, co zůstává naše, i když to momentálně má v držení někdo jiný. To, co si vezmeme zpátky, až konečně odstraníme ty, kteří nám v tom brání.
Jestli znáte polskou hymnu, tak ta je přesně o tom:
Jeszcze Polska nie zginęła,
Kiedy my żyjemy.
Co nam obca przemoc wzięła,
Szablą odbierzemy.
Jasně, v tuto chvíli takové zpětvzetí není na pořadu dne. Ale když už se lidi konečně rozhoupou vzít do ruky „šablu“, nebude je zajímat, co si o tom myslí nějaká církev, natož nějaký německý důchodový fond.
Pro možnost vést Čechy je nutno umřít?
Tak to jste vedle jako jedle. Bohužel v tomhle zmanipulovaná, vyselektovaný příklad poddaného.
Protože tohle je špatně. Krutě špatně.
Protože když už zemřít, tak v boji. Vzít sebou co nejvíce nepřátel.
Všimněte si, že ti, „nedomestikovaní“ kteří za vůdce smečky nemají nevětšího idiota, mají odlišný žebříček hodnot. Neoslavují ty, kteří se zasebevraždili, ani ty, kteří byli zahubeni jako oběti, bez boje, ale oslavují ty, kteří bojovali, kteří padli hrdinnou smrtí.
Kdežto u nás? Udeří-li tě kdo v tvář, nastav druhou, kdo po Tobě kamenem, Ty po něm chlebem, Chelčického Sieť viery pravé, neodporování zlu násilím, nářek nad zhubením „svatého Václava“ (kdo ví jak to bylo), upálení Jana z Husi a jeho předešlé angažmá, včetně toho že Karlovu universitu poslal na periferii, Lipany, Bílá hora….. Palachův kult lišící se od reality tak jako jiné…Nanejvýš tak Žižkovo „hrrr na ně!“ A decentní připomínky, že tu byl nějaký odboj. Samozřejmě se zdůrazněním obětí na své straně, ne množství pobitých nepřátel. Ostatně, i opatrné škobrtání okolo popravy Heydricha a hrdinů, kteří v ní byli přímo či nepřímo angažováni. Nad tím dominuje nářek nad Lidicemi. A tak dále. Kdežto jiní oslavují své hrdiny, kteří pobili spoustu nepřátel, nebo přinejmenším je nakopali do zadele. Jenže… v naší „civilizované“ společnosti domestikovaných poddaných to tak není. Lépe se tak vládne. Ovšem, má to odvrácenou stranu. Přirozenou neochotu obětovat svůj život za ty kteří vládnou.
Ano, dá se tak existovat. Ale jen existovat. Někomu už jen to stačí.
Co se týče kultu Svědků slavného Listopadu“, byl jen vykopnutím dveří oetvírajících se v důsledku generační výměny a makroekonomické situace. Chápu, že pro některé zúčastněné bude vrcholem jejich života. Tak jako pro jiné 28. říjen, 25 únor, Pražské jaro a srpen 1968, spousta toho před tím, stejně jako v buducnu. Ten pocit, že JÁ tvořím dějiy.
Prdlajz.
Přečetl ještě jednou…připouštím, že jsem byl nespravedlivý, protože ve skutečnosti jsme zajedno. Alespoň doufám, že to tak je, že mi to, v souvislostech docvaklo správně.
Mainstreamová klišé mě startují na první našlápnutí.
Topte Palackejma, čtěte Pekaře!
Samozřejmě, je to nadsázka, Palackého jsem spokojeně přečetl. Ale co se týče toho jak má vyopadat historická studie, příkladem je pro mě Pekař.
Schumacher: Neodpustim si nepopulární a kontroverzní poznámku, že česká veřejnost sní o dokonale mravně čistém odboji proti totalitě. V dobách, kdy představitelé totalitní moci nedodržovali žádné právo a utlačovali lidí podle své libovůle nebo spíš zlovůle, veřejnost si žádá, aby partyzán byl dokonalý a mravný, aby se nijak neušpinil. Nechápou, že odboj, pokud nejde jen o předávání informací vysílačkou nebo o drobné sabotáže, je ohavný krvavý, nic hezkého to není. Kdo překročí Rubicon zahájením odboru proti nějakému režimu, který hrozí tresty smrti nebo možná 20 lety otroctví v dolech, nemůže ze soucitu se nebránit proti řadovému policajtovi nebo vojákovi, protože i ten přece má rodinu a je jen drobným kolečkem v mechanismu totality. Proto jsou dnes uctívání chartisté, protože odporovali nenásilně. Jenže režim jim to musel umožnit. Kdyby chartu zkusili v 50. letech, dopadli by mnohem hůř. Stejně Gándhí mohl občanskou neposlušnosti odporovat Britům, ale nikdo takový by nepřežil v SSSR 30. let ani v Německu té doby nic nezměnili ti, kteří byli uvěznění za intelektuální a křesťanský odboj. Proto veřejnost má problém se vyrovnat s odbojem skupiny kolem Mašínů nebo se zmasakrovánim protektorátních českých četníků partyzány v Přibyslavi roku 1944 v odvetě za zastřelení generála Luži příliš horlivým četníkem. Oceňuje se pasivita, ochota nechat se zatknout a věznit. Společnost má radši ty, kteří byli pronásledováni, ale cítí rozpaky nad tím, kdo pozvedl zbraň proti těm, kteří ho přišli zatknout, jako to udělal Jan Smudek zvaný Nepolapitelný Jan. Tuhle českou mravnost kladoucí na bojovníky za svobodu maximální až nesplnitelné nároky, lidé z jiných národů nepochopí. Nepochopí to Francouz, Polák, Řek, Srb, Albánec, Litevec, Lotyš ani Armen nebo Bělorus. Až by jednou zase přišla taková doba, může to dost lidí odradit od čehokoli, aby je potom dalších 50 let přísně nesoudili ti, kteří tehdy nic neudělali a jen přihlíželi. Mají to zapotřebí?
Přesně tak, myslím si , že je to také podmíněné tím, že společnost posledních 50ti let je znásilněná normalizací a pak falešnými nadějemi po převratu v roce 89. O důvěryhodnosti a schopnostech našich amatérských politiků ani nemluvě. Takže proto ta snaha o nalezení ideálního a mravně čistého spasitele. Nejspíš nás čeká ještě kousek cesty než si jako společnost uvědomíme, že potřebujeme gaunera, který nás vyseká z područí jiných gaunerů. Vždyť přece proti vlkům a medvědům se také nasazují ti nejsilnější psi.
Dobrej priklad to neni , jsou to uslechtily tvorove.
Vlkum bychom meli zavidet strukturu jejich smecky. Vladu vudce.
Kde je problem ? U tech vykorenenejch s kterejma to patla ,jak do nich kdo kopne..Zase jako vzdycky zmizi..Trpelivost, je velmi ucinna zbran.
Ani ne tak společnost, jako ti, kteří vládnou. Příklady aktivního odporu potlačuji jako nežádoucí.
Ale snad ani ne. Jenže víte co, oběti je nutno vyvážit výsledky – a u Mašínů ty výsledky holt nějak nejsou vidět. Když někdo spáchá tři loupežné vraždy, za ukradené peníze si pořídí kožeňáky, motorky, gauč a vodovod do chalupy a ve finále se prostřílí do Západního Německa, tak to není odbojová skupina, ale tlupa banditů. Kdyby se místo do Západního Německa prostříleli třeba na sjezd ÚV KSČ, byli by hrdinové a nikomu by nevadilo, že jsou zároveň vrazi. Kdežto takhle jsou JENOM vrazi a nikdo už jim to neodpáře, protože nedokázali nic, čím by to vraždění přebili. Kdejaký šmelinář nebo defraudant udělal pro rozvrat režimu víc než oni, a přitom u toho nemusel zabít ani mouchu.
Členovi jejich skupiny Švédovi nejdřív rudí majetek sebrali, nábytek byl náhrada. Rudí vyhlásili třídní boj a tato skupina hozenou rukavici zvedla. Námitku s ÚV beru, dokázat to, mohli se zapsat do dějin jinak, ale to většina jakkýkoli partyzánů v minulosti se nedokázala dostat ke špičkám režimu a bojovali proti jen řadovým uniformovaným příslušníkům. To je podstata války, že spolu bojují ti dole v zájmu těch nahoře.
To je přesně ono. Historie se tady vykládá špatně a místo akcentace bojovníků, vynálezců a vojevůdců tady furt dokola omíláme, že jsme byli součástí Sv. Říše Římské (což byl i na svou dobu v podstatě formální a nesourodý konstrukt) nebo, že jsme vyhnali chudáky Němce z pohraničí a teď to tam všechno chátrá. Prostě sami ze sebe děláme MÁSLO, které si kde kdo namaže na chleba.
To máslo ze sebe, nebo spíše někdo z nás dělá po revoluci.
Tehdy se musel i Václav Havel krotit, neb těch co zažili „mírumilovné Němce“ bylo na živu ještě hodně.
Tento nebo minulý týden zemřela poslední účastnice Svobodovy armády u Dukly, měla 101 roků.
Slyšeli jste něco v majstrýmu? Ne, to jen Konečná si vzpomněla.
A teď co jsem četla o Markétce.
Děvča je zamindrákovaná z jejího původu z nevzdělané dělnické rodiny, otec řezník a matka šička…..asi jsou to slušní lidé a jak před pár dny napsala, velice pracovití…..a ona strašně moc chtěla do Prahy…..prý v pubertě rodičům vyčítala, že se nezajímají o politiku tak, jak by měli…..no, měli ji a další 2 děti, z nichž mladší bratr se narodil postižený bez několika žeber, tudíž se měli co otáčet a to ukazuje, že byla zmetek už od dětství….takže často potomci z takových poměrů buď následují životní styl rodičů, nebo naopak jsou chorobně ctižádostiví a pro postup mezi lepšolidi jdou přes za každou cenu, schopni všeho…..a to je případ Markéty.
Umělci taky bývají často slavní až po smrti,na celém světě,v tom bych nehledala nic českého a svatováclavský kult vznikl až mnoho století po jeho smrti a periodicky se dostával na výsluní a upadal,dnes je na výsluní díky církvi katolické, před tím díky nacistům.
„před tím díky nacistům“
Budu nadmíru slušný, takže jen: Ani hovno. Svatováclavské oslavy v roce 1929 díky nacistům, aha.
Je teda divný, že někdo ještě po 80 letech skáče na německou loupež sv. Václava (leda že by vítaná příležitost kopnout si do těch prožluklých katolíků) k jejich orlici. Oni to teda mají v krvi, ostatně následníci současné vepřové hlavy taky udělujou cosi s Karlem IV.
Svatého Václava zneužívá katolický klér,dnes,jako v roce 29.
A mrtvý se nemůže bránit, tak si do něj budoucí vládci mohou promítnout a namalovat cokoli. A Václav je mytická postava,tak se hodí, nejsou o něm písemné památky,to Boleslav,to už je něco jiného,do období jeho vládnutí spadají počátky českého písemnictví.
Svatý Václav zemřel v dávných dobách asi v roce 935 a co jsem tak četla, za ta léta se změnilo chápání milosrdné smrti. Bojovník je těžce zraněn, na tehdejší dobu nevyléčitelně a čekají ho muka než ho smrt vysvobodí.
A tak ho musí někdo zbavit utrpení a to byla údajně Boleslavová úloha, coby bratra.
Křesťanství se teprve rozšiřovalo a proto se Svatý Václav stal symbolem českého státu, např. v Kodexu vyšehradském, který ale vznikl až možná v letech 1070–1086, takže za 100 let po jeho smrti.
Propaganda je stará jako lidstvo.
Nemec ,byl a bude vzdycky krvelacnej parasit..
K.Kryl, Marat
Úloha osobnosti v dějinách sestává prakticky z ochoty
Dotyčné osobnosti zemřít nebo nechat se zabít dříve, než
Stačila odvolat.
Checht! Jo.
Co dělat?
Blíží se volby. Třebaže „malé“. Nepokoušejme se stavět vzdušné zámky. Nepožadujme maximum. Nenechme se oklamat těmi, kteří nabízejí nereálné maximum.
Pro blížící se volby mám návrh:
Netříštěme síly v malicherných ideologických půtkách. Nenechme se štvát proti sobě. Nedopusťme abychom „divide et impera“ byli rozděleni.
Volme kohokoli kdo není spojený s nynější vládou, proti komukoli kdo je spojený s nynější vládou. Vím, řeknete si, že přece tohohle na obecní úrovni znám, pracuje dobře. Jistěže. Jenže je členem strany vládní koalice. Vzato na kost, toto už je dostatečný důvod k diskvalifikaci.
Nevolme nikoho kdo je spoejný s vládní koalicí. Třebaže by měl svatozář. Ano, nechceme bojovat proti lidem, ale proti systému. Jenže nelze porazit systém jestliže nebudou poraženi lidé, kteří ho vytvářejí.
Nevolme je. Je to jediná zákonná možnost jak porazit systém. Nečekejme, že budou nahrazeni o mnoho lepšími. Či alespoň lepšími. Ale budou jiní a než si upevní své pozice a vybudují svůj systém, budou slabí. Alespoň dočasně aby si upevnili pozice, budou usilovat o naši přízeň. Především si budou vyřizovat účty se svými předchůdci, prostřednictvím výkonné části systému, který převezmou a který jim poslouží. Netřeba se obávat, že nynější službníci se vzepřou či dokonce založí podzemní odboj. Od nové vrchnosti ostanou nové isntrukce a budou je ochotně plnit. Mezi tím, doufejme, budou další volby, ve kterých se budeme rozhodovat obdobně, podle situace.
No jo, to je přeci každému jasné. Ale budou na kandidátce jiní ???
To je potíž.
Každá bordelmamá ví, „Když přestanou jít kšefty, nepomůže hejbat s postelema, je třeba vyměnit kurvy.“
Třeba se nějaké přihlásí….
Když při návratu co vlasti nás vítají hampejzy s cedulemi „Neue Madchen“.
Myslím si, že toto psychologické nastavení národa , je dané chybou historického narativu, rozuměj způsobem ,jak se vypráví náš příběh jako národa. Především se to děje proto, že se nám opakovaně vtlouká do hlavy naše méněcennost a neustále se kdosi snaží vymezovat vůči našemu slovanskému původu. Němci a Italové zpravidla vystupují jako nositelé technologií, před kterými se tu jen drátovaly hrnce a nic se nedělo. Fakt, že germánské kmeny přejímaly technologii od Římanů a ti zase od starých Řeků a Etrusků se, samozřejmě ,ignoruje a o jejich méněcennosti se v jejich historickém narativu ani nepípne.
Dále je chyba v tom, že se výuka dějepisu zaměřuje hlavně na letopočty a osobnosti, ale už nenabídne žákovi/posluchači jakékoliv souvislosti, které by bavily a umožnily mu zasadit současnost do historického a geopolitického kontextu, který by vysvětloval, kdo jsme a kam směřujeme. Tyto věci si musí žák/posluchač sám vyhledat a to přímo uvozuje to, že informovaní jsou lidé se zájmem o věc a přemýšliví lidé, kterýj je (od přírody a podle Gaussovy křivky) po skrovnu.
Když píšu o chybě narativu, tak uvedu příklad, i když paní Samková již brilantně uvedla sv. Václava a Masaryka.
První případ je poprava 27 českých pánu, což byla, samozřejmě, katastrofa české aristokracie tehdejší doby. Fakt, že aristokrati, ale ve skutečnosti vůbec nebojovali za lid, ale za své vlastní svobody a práva je tady ignorován. Pořád se mluví o odchodu protestantů a inteligence, ale co třeba Přažské baroko ? Pražské baroko a celkový rozvoj českých zemí v tomto období a to , že se vyhrabali ze svrabu je tady také ignorován. Známí čeští jezuité, kteří pomáhali kolonizovat Ameriku a Indočínu + Filipíny, jakoby ani neexistovali (viz Kamel), pořád jen samá negace a v popředí jen Koniáš jako nejhorší příklad. Působí to dojmemakoby až do národního obrození byla jenom bída a ti lidi snad ani nežili.
Zkrátka mi přijde, že se dobrovolně zaměřujeme jen na samá negativa (zejména naše vlastní) v těch se utápíme, zveličujeme je. Toto přímo uvozuje pocit ublíženosti a malosti v lidech, kteří tak nejsou schopni , řečeno jazykem moderních manažerů, myslet „out of the box.“
Vynikající!
Toto je samozřejmě záměrné, řízené hlavně z Německa, aby se ukázali ve správném světle jako Übermensch… A EU-hujeři tento pocit vždy podporujou… No a tak premiér vymetá sudetoněmecké srazy a leze do prdele skopčákům.
Ano, to je pravda. Co ale s tím? Musíme přijmout fakt, že mezi sebou mame zrádce a nedopřát jim žádný prostor. Fakt, že víme, že je to řízené z Německa je zřejmý, ale není validní, pokud s tím zrádcem nic neuděláme. My ho totiž musíme eliminovat. A nejlepší a nejmírumilovnejší jsou volby, demonstrace, dehonestace nebo prostá ignorance, aby nebyl slyšet . Jako společnost jsme v posledních letech udělali první krok – umíme tyto zmetky identifikovat. Takže teď musí přijít krok B a to je neutralizace škůdce. Metoda záleží na závažnosti situace….
Premiér, jehož příbuzní skončili v koncentračních táborech, neb byli židovského původu, leze do zadku Němcům.
Co na to říci.
Přesně, ale nejsme to my, kdo tohle vymýšlí. Je to sorta lidí, kteří tvrdí, že si Češi neumí vládnout.
A tuším, že to ani Češi nejsou.
No a právě proto je potřeba vyvíjet protitah, aby bylo zřejmé, že Češi umí vládnout. Začněme jednoduše, třeba tím, že uklidíme místní les a vezmeme děti z vesnice na tábor a budeme je učit a vštěpovat jim střízlivý narativ s kontextem. Další věci pak přijdou samy…. jen se nesmíme oddávat nihilismu.
Mimochodem kníže Oldřich byl natolik úspěšný panovník, že obnovil český stát, a to tak, že zůstal v téměř nezměněné podobě až do dneška. Můžeme být na něj hrdý, protože jsme byli nejen před Rakouskem, ale i před Anglií, Francií, Španělskem, o Itálii, Rusku a Německu ani nemluvě.
A doufám, že zůstaneme i po nich.
Na 100% správná odpoveď. To je to, jak by se měla vyprávět naše historie a né neustále omílat neúspěchy a indukovat v lidech méněcennost a ublíženost. Žijeme totiž v zatraceně drsném středu Evropy s polopropustnými pohraničními horami. Je zázrak ,že jsme tady tak dlouho , a že jsme vytrvali. Takhle si představuju náš historický narativ. Ne kecy o holubičí povaze, a že souhlasíme nebo nesouhlasíme se vstupem. Prostě se pereme a všechno přežijeme a jsme v tom zatraceně dobří.
Nic nemusí být ztraceno, pokud se u mladé generace tyto myšlenky uchytí. A záleží na nás, jaké poselství ji předáme.
Pokud se mladí chytnou – mladí již nemají zábrany pro vymýšlení důvodů, proč něco nejde, „pojedou“ podle svého.
Ano, Rakousko vlastně vděčí Čechám, že jsou tam kde jsou.
Habsburkové vládli Španělsku, které během habsburské éry několikrát prošlo státním bankrotem.
Kromě typického „habsburského rtu“ byli členové rodu často vážně nemocní nebo různě postižení a předčasně umírali, většinou už v dětském věku. I přes enormní množství královských porodů tak nad dynastií často visela hrozba vymření, která se nakonec naplnila roku 1700, kdy zemřel bezdětný Karel II., potomek Karla V. ve čtvrté generaci.
Vídeň na obrázcích ze 14. století jsem nenašla, z roku 1529 https://academiaplay.es/wp-content/uploads/2019/10/Asedio-Viena.jpg
Taky mi vždy vrták hlavou ten úspěch habsburského rodu. Po Johaně šílené sklony k duševním poruchám,po Bourbonech dědičná hemofylie, dále plno syfilisu a přesto tito marodi kulhaví na čelo vládli 300 let
Mozna si taky myslite se vladne v Americe ten s tim seznamem..
Ve Francii byla ta habsb. kralovna A. Dnes kopii je zase ta dnesni H.
V Rusku zase dala stempl potrebnej na na revoluci, ta germanska carevna..
Za habsburkama byli Fugnerove a Openhaimerove , bankeri..
A mocny sily mezinarodnich financi. Vatikan.
Ale silenci si pujcovali a vedli to porad do silenych valek. Na ktery nemeli.
I Josef II. valcil.
Rozvraceni vseho vrchnosti jako podminka ke zmenam ,bylo jako vzdycky ,ale tenkrat to slo pomalu..
U nas se postarali zide za velky rozvoj v bankovnictvi , budovani a finacovani tezkeho prumyslu a zeleznic. Vdecime jim dost ,ale chovani tech obchodnicku nebylo popularni. Germani delali hodne abychom je nenavideli.
Nase vrozena pracovitost a povaha si samostatne poradit a znacna tvorivost a stabilita mas s trpelivosti , jim slusne vydelavala..
Od 1918 pak pribyla jeste silna motivace a nadseni z osvobozeni a samostatosti a promitla se do mega budovani statu a naroda a dokonce jako zacatecnici v politice a vlade jsme si vedli pomerne dobre. V porovnani s jinejma.
Dalo se dobre sem tam vydelat na zniceny Evrope i kdyz porad v krizich..
A jeste nas velky hyeny rabovali…
češi žádného vůdce, který by je vedl do boje nemají….prvním a také posledním byl Sámo a ten patřil Moravanům…..
Říkávalo se, že to byl francký kupec, tedy Frank. Kde jsou Franky a kde Morava? Nějak to neštymuje.
Dřisty sudeťáků a různých podvratných živlů, jako je Tomáš Krystlík.
Měli. Ale bylo jim kopnuto do prdele: Prchala, Emanuel Moravec /tehdy/, Luža, Udržal, Hodza…Že o nich nevíte, za to oni nemohou.
Hmm, promiňte paní Samková, ta vaše úvaha je tak strašlivě vtipná, až je …ehm, nemoudrá.
Češi, potažmo samozřejmě měli dobré vůdce, za kterými lidé šli, aniž by tito museli umřít nebo se nechat poplivat.
Namátkou, Svatopluk, Oldřich, Břetislav, Vratislav, první král, Přemysl Otakar I., první dědičný král, Karel IV., kontroverzní Jan Žižka, Jiří z Poděbrad, atd., atd.
potažmo Moravané
Každý sám je svého štěstí strojvůdcem.
Právě, že ne sám…
Ad „Vůdce“: Pokud bude opravdu charismatický, může být „instalován“ ještě za živa.
Jenže je riziko, že nás zavede někam, kam nikdo nechce. Tedy skoro nikdo.
Ale to je teorie – žádného českého „Fürhera“ nevidím. Zatím se mydlí mezi sebou a na velkou politiku nemají čas – vyhrabávají špínu na ty druhé a více či méně úspěšně ji metají na protivníky.
Ano, jsem skeptik.
Jeste nedoznely imprese z minuleho clanku a s navodem jak se chovati spravne pred pracujicimi a co vsechno predstirat a jak se ma doktor pitvorit , pred nimi…
Aby si oklamany „tupci“ zase mysleli ,ze je vsecko v naprostym poradku.
Je na to spolehlivej navod..Jak je videt.
Sv. Vaclav nezahynul pro narod, ale slo zmenu smeru v zahranicni politice , vlady zeme..
Vaclav neni oslavovan pro neco, co udelal ,ale jednoduse my nemame radi nasili , se nas to hluboce dotyka a kazdou obet litujeme…
Komenskej vudce byl ,ale Jednoty Bratrske. Mel nas rad a my jeho taky.
Palach vudcem naroda nebyl , pouze ted je prave vnucovan a kdyz se anglicke slovo coincidence musi pouzit ale zpatlany do vyrazu koincidence …
Voni ty britove at sou jaky sou, ale Shodou Okolnosti ,cestinu nam neprzni..
Von ten celej narrative,inclusive ,reversible /s hodinou pouovani anglickeho jazyka/ , fenomen ve vetsine ani neni ,vo nejakej vudcich. Se jim to nejak vyhyba..
Spise se jedna o nejaky subjektivni konstrukce.
Hus nemoh vest narod anzto uz nezil. Ved to tenkrat nakej Zizka.
Politicky,ekonomicky ,vojensky,atd. Ale zase ne vsechny.
S krizakama by to zarucene seklo ,kdyby na ne vylit vudce naroda Hus s motykou.
Husa mam uz dlouho na „musce“ , jako priklad, co z nej akademikove udelali.
Zatim neni znam pripad mrtvoly ,ktera jako vudce naroda ,vedla narod .
Vostatni narody by asi dost zacaly silhat samym podezrenim..
Vono to neni uplne tak lehky se zamyslet , musi bejt taky cim..
Masaryk byl slavnej chudej, ktere nadanej mel studia zaruceny a hlavne zaplaceny ,z medii ,v tech opravdu vynikal , hodne mocichtivej ,taky revolucioner , takovej ten knizni , lital taticek vsude po svete , byl dost do vetru , ale nejak mu nedoslo ,ze kdyz chce nas vest narod do revoluce, mel by bejt na miste , rovnou na fleku ..
Beda, je to ale dost rizikovy. Bojovat z kancelare do kancelare je bezpecny.
Vsadil na ty v pozadi za nim , chtel vest a vyjednat revolucne vsechno v kuloarech /nemusi vsecko bejt videt a slyset, jeste by to rozkecali vsude/ pomoci osobne spratelenych ,zahranicnich byrokratu v Parizi , nebo Washingtonu , s Charlottou na vypomoc.. …Potvora moc, zase unikla.
Dostal lepsi vejminek a nic nezlepsil ani nezmenil.
Co by udelal skutecnej ,vopravdovej a nefalsovanej vudce naroda?
Resignoval ,okamzite a vybojoval si vladu ,moc a posici pravyho vudce naroda.
Na miste v Praze.
Hodnotna debata a staci videt. Symboly p. Manuela.
A je uplne vymalovano. Jaky silenstvi ,himalaje spiny na ne utoci a na nasi tradici.
/Diky p. S. ,ktera diskusi vyvolala/. Clanek klickuje mezi skutecnymi vudci a duchovnimi vudci ,kteri dodavali,pro narod ideje a viry v ne.
A je utokem na nas,na narod a Cechy.
SYMBOLY.
Jsou malta a kameny na budovani Hradu a Pevnosti ,naroda.
A doufam, ze odpovedi bude jeste vetsi sjednoceni nas vsech..
Jsme proti krivdam , bezpravi a nasili. Za to jsme divny u tech divnejch.
Psychiatri na tohle maji pojmenovani.
Osocuji neunavne v jejich sluzbach..Jde o zavislost a posedlost ,vystudovanim „vychytrale“, nenavisti..
Krveziznive ,patholgicke touhy smrti , odsouzeni Komenskeho , ze za narod nezemrel.
Nevysvetleni ovsem ,proc by mel umirat, za nejdriv divnej narod.
Snaha rozpoutat diskusi , kde by meli navrch impulsy niceni a zkazy.
Instinkty i tech ,kteri nevi nic a nemaji autorku radi, mluvi nahlas.
Jina taktika jejich posselto-fasisticke propagandy.
Az z Himalaji zaplacenych vyletu..
Nevyslo to.
Zatimco nase tradicni symboly jsou vecne, ulisne utoci skudci nekonecnym zneuzivanim docasnych utoku a snahy je podryvat , jsou plne v jejich sluzbach..
Kdyz vlast docasne rozkrada a nici skupina banditu , nemuze a nesmi to byt vlast.
Snazi se zneuzivat navic jeste slozity vyvoj naroda uprostred silene Evropy.
Kdy slo o hole preziti a snahy zachovani nasich predku a naroda pro budoucnost.
Nas je min nez ostatnich.
Ideologie nacionalismu Wilsonem a Versail nucena ,lidska prava jako nastroj pro Hitlery /uz vybrany/, na mensi staty , nasla velkeho ideologickeho privrzence , Masaryka.
Jak jeci nepricetne o nasi zbabelosti.. Zbabelost vyvrazdovat nevinne ,je co ?
Jenom rozbijeji a rozvraceji a neni nic za tim.
Probouzeji nase instinty a to je velmi dulezite.
A zdalky jouristi nejvic jeci.