V květnu 2025 po dlouhé nemoci odešel velký člověk, Moravan, historik, milovník moravského vína a kamarád Jiří Pernes.
Moravan
Jiří Pernes se narodil 4. 7. 1948 na Moravě ve Svitavách, podstatnou část svého života prožil v Brně a v závěru života si s manželkou Jitkou rekonstruoval chalupu v moravských Kobeřicích u Brna. Morava byla jeho vlast, profesní historické téma, ale především jeho láska. Hrdě se hlásil k moravské národnosti a na terase a zahradě jeho kobeřické chalupy vlála moravská vlajka.
Moravanství prožíval Jiří Pernes i občansky. Byl dlouholetým členem politické strany Moravané a kandidoval za ně, naposledy v komunálních volbách v Brně v roce 2022. Moravě věnoval část vědecké práce, včetně knih Pod moravskou orlicí aneb Dějiny moravanství (Brno1996) a Moravští zemští prezidenti (Brno 2016). Jeho moravanství mělo i tvář milovníka moravského vína a moravské slivovice a jiných pálenek, které s chutí a láskou osobně tvořil.
Historik
Jiří Pernes vystudoval v letech 1966-72 český jazyk a dějepis na Filosofické fakultě univerzity v Brně, zde též získal v roce 1974 titul PhDr. a v letech 1978-80 zde absolvoval postgraduální studium muzeologie. V roce 1996 získal vědecký titul doktor a v roce 2008 se habilitoval s prací Krize komunistického režimu v Československu v 50. letech 20. století na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v Opavě a stal se docentem pro obor historie se zaměřením na české a československé dějiny. V roce 2023 započal na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity řízení ke jmenování profesorem a 17. 10. 2024 úspěšně provedl inaugurační přednáškou na téma Problémy studia dějin KSČ a komunistického režimu v Československu. Návrh na jmenování profesorem byl postoupen rektorovi Slezské univerzity. Bohužel oficiálního jmenování prezidentem republiky se již nedožil.
Profesně byl Jiří Pernes činný jako muzejní a vědecký pracovník a vysokoškolský učitel. V letech 1973-77 působil jako učitel v Brně, v letech 1977-82 byl odborným pracovníkem Moravského muzea v Brně a 1982-84 Zemědělského muzea v Praze. Jeho muzejní kariéra pokračovala postem ředitele Historického muzea ve Slavkově u Brna 1984-90 a ředitele Moravského zemského muzea v Brně 1990-92. Od roku 1994 byl výzkumným pracovníkem Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd, kde v letech 2003-17 vedl jeho brněnskou pobočku. V roce 2010 krátce zastával pozici ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů. Jako vysokoškolský učitel působil na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně, Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v Opavě a až do své smrti na Filozofické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.
Předmětem jeho profesního zájmu byly naše dějiny 19. a 20. století. Věnoval se pozdním Habsburkům (František Josef I., František Ferdinand d´Este, Karel I.). Více se však soustředil na dobu totality 20. století. Napsal monografii o Emanuelu Moravcovi (Až na dno zrady: Emanuel Moravec, 1997), ale především se věnoval období komunistického režimu 1948-89. Jiří Pernes měl nádherný dar zpracovávat dějiny přístupnou a zajímavou formou pro laiky. Proto je i popularizátor moderních dějin, nejen publikacemi, ale i různými televizními pořady a přednáškami pro širokou veřejnost. Jeho bibliografie čítá přes stovku knih, odborných statí i popularizačních článků.
Velký člověk
Jiří Pernes měl však i bohatý soukromý život, o čemž ví především jeho milá žena Jitka, jeho tři děti (Tomáš, Alice, Jakub) a vnoučata. Jitka se o něj s láskou starala, když v posledních letech bojoval s rakovinou. Tento boj sice prohrál, nikdo není tělesně nesmrtelný, ale jeho vlídná osoba zůstává s námi ve vzpomínkách. Plným právem za své dílo, občanskou angažovanost a lásku k Moravě získal v roce 2020 Cenu města Brna. Je vzorem moravského vlastence, výborného historika a dobrého člověka, s nímž jsme nejednu sklenku moravského vína v Brně, Kobeřicích či na vinných akcích v Čejkovicích u Hodonína vychutnali. Člověk, který život žil naplno a hodně dával.
Pohřeb: pátek 30. 5. 2025, 12.30 h, krematorium Brno.
Komunismus v Československu? Leda tak propaganda o komunismu.
Dějepis je propaganda vítězů, tak co byste nechtěl.
Chtěl bych jen skromně poznamenat, že z Brna je také nejlepší premiér všech dob a z Moravy spousta skvělých ministrů,no nic ve zlém patrioti z Moravy.
Já vám nevím…
K čemu je vlastně moravanství dobré? Bude snazší a přehlednější správa toho území nebo jen přibudou „moravští“ úředníci? Více židlí?
A co Slezsko? Nazývalo se to kdysi Morava a Slezsko. Ostrava je „Moravská“ a za řekou Ostravicí je už Slezsko – a Slezská Ostrava. Původně Polská Ostrava. Ještě před několika lety bývalo v nočních ulicích slyšet opilecké výkřiky „Ostrawíca – graníca!“
😁😉😄
Když jsem emigroval z Čech na Moravu (o důvodech a průběhu někdy jindy), na razil jsem na řadu úžasných lidí, v čele s gottwaldovským (později opět zlínským) zpravodajem ČTK Laďou Koželuhou. On a já jako dočasná náplava z Prahy jsme začali trpělivě a nenápadně ještě za minulého režimu prosazovat termín „Moravané“.
Laďa byl rodák z Osvětiman a naše další spolupracovnice, Slávka Červená, pocházela z Buchlovic. Víc Moravany, než tyhle dva, těžko pohledat. Naši práci narušil převrat v roce 1989, kdy na čas nabyly na síle federalizační tendence. Pak nás osud rozevlál po zemích českých a moravských.
K věci: pan Pernes, pokud si ještě vzpomínám, byl tehdy správcem zámku ve Slavkově, a byl našim „moravským“ snahám vždy nápomocen, třeba i ve vzpomínkách na slavnou Slavkovskou bitvu a jejích důsledků pro místní obyvatelstvo.
Když jsem emigroval z Čech na Moravu, zjistil jsem, že Odry leží na hranici dvou kontinentů : Slezska (západně od řeky Odry) a Moravy (východně). Ale sousedi vědí bezpečně, že město je na Moravě.( Ostatně, narodili se v Čechách). Zeměpisný význam názvu Slezsko ustoupil pod vlivem státní hranice. Asi jako Egerland (Chebsko).Ještě po převratu vlastnilo město Cheb nějaké lesy v Bavorsku.
Jiří Pernes napsal spoustu knížek, některé jsem vlastnil a přišel jsem o ně při emigraci. Naštěstí se dají objednat . Jedna z věcí, které převrat jednoznačně zlepšil.