Jistá je jedna věc :
Svítidla s moderními, vysokotlakými sodíkovými hořáky (výbojkami SHC, SHCO, SHCP…) a s činnými příkony mezi 40-110W, výjimečně až 160W na velké křižovatky, mají celkovou účinnost přeměny přivedené el. energie na světlo až 50%. Jde o poměr spotřebované činné energie a vyzářeného světelného výkonu v lumenech, zcela nezávisle na spektrální čáře.
Jejich celkový účiník (jde o charakter zátěže vzhledem k síti, obecně zvaný cos fí) je i přes velkou primární jalovou složku, kterou u těchto výbojek představuje tlumivka, poměrně dobře kompenzován – odpovídající paralelní MKP kapacitou před tlumivkou. Měly to tak a mají i klasické lineární zářivky s tlumivkou, zapalovačem a kompenzačním kondenzátorem.
Cos fí u vysokotlakých sodíkových výbojek, tak dosahuje hodnoty zpravidla 0,8-0,85.
Výbojkové osvětlení, rozumně rozložené do fází, tedy nekurví činný charakter sítě, ke které jsou připojovány.
Nezanáší do ní ani otravnou jalovou složku, která ničí kontakty stykačů a vytahuje na nich nudle, ani nesytí rozvodnou síť ss složkou, jako to dělají všechny adaptéry, nabíječky a i výkonnější konvertory AC/DC s pouze jednocestným usměrněním na síťových vstupech.
Sodíkové hořáky s kompenzací a elektronickými zapalovači i bez nich, jsou v základu i odrušeny – na mez RO1, určenou pro průmyslové/venkovní prostory.
Starší sodíková svítidla splňují i přísnější meze pro stupeň odrušení RO2, to už fakticky vylučuje rušivé vyzařování zpět do sítě, čemuž účinně brání už sám kompenzační MKP kondenzátor. Pokud je to skutečně MKP konstrukce, pak má i slušné vf vlastnosti i při kapacitách řádu desítek uF.
Přímo na svorkovnici sodíkového svítidla bývá/býval ještě i keramický kondenzátor okolo 0,1uF/275V AC, který zabraňoval vf rušení sodíkového hořáku až po konec AM vysílacích pásem, což jsou nejčastěji „nejkratší“ rozsahy KV (anglicky SW).
FM pásma nejsou na impulsní rušení sodíkového hořáku háklivá, z principu použité modulace.
Bývalí, prakticky monopolní výrobci tuzemských sodíkových svítidel v celých 70. až 80.letech minulého století (Elektrosvit ValMez, Elektrosvit asi v Prievidzi, nebo v B.B.), jejichž výrobky stále a mnohde svítí dodnes, někde i hodně přes 50 let (jsou to známá parková, chodníková disková svítidla ze slabě mléčného plastu, která se silnějšími výbojkami SHC110W osvětlovala i vedlejší silnice – později nahrazená takovými bachratějšími „bublinami“ s účinnými vnitřními clonami) – tihle výrobci těchto tuzemských svítidel VO (veřejného osvětlení) byli ochotni na požádání, do série svítidel o minimálním množství 50ks, která měla být montována např. v blízkosti pracovišť a výzkumáků, pracujících s vf technikou, namontovat do svítidla i „plnotučný“ LXY odrušovací člen.
Šlo o filtr, obsahující dvě VKV a AM-VKV tlumivky okolo 0,05-0,1mH, jeden X-kondenzátor 0,25uF a dva Y-kondenzátory 10nF, dobře uzemněný na stožár.
Někdy mívala podobný odrušovací XY i LXY člen i starší svítidla pro lineární zářivky. Se stejným účelem – pokud se měla montovat např. na pracoviště, kde rušení zářivek mohlo vadit.
Ostatně, předepisovala to příslušná platná ČSN, kterou bylo nutno dodržovat, byla to podmínka pro osvědčení ESČ – a nikdo si s normou, ani ESČ nevytíral prdel, jako se děje dnes.
Naproti tomu velká LED svítidla, s příkonem od 20W až do cca 150W a vždy elektronickým předřadníkem, dosahují účinnosti nejvýše 35-40%.
To je účinnost asi taková, jaké už dříve dosahovaly dnes už nedodávané, postupně zakazované lineární zářivky moderní konstrukce s paticemi G7 a G13 a z výroby renomovaných firem.
Hlavně tedy Osram, ale výborný byl už dlouho Tungsram, drželi se Philipsové a velmi dobře, co do svítivosti, si zatím vede i alternativní výroba v HBB Bohemia. Ještě uvidíme, jak to u HBB Bohemia bude se životností vláken a luminoforů.
Zbytek příkonu se u LED čipů a jejich sestav mění v neužitečné až silně škodlivé teplo. Proto LED reflektory a svítidla s příkonem asi nad 40W tak šíleně topí. K funkci životně potřebují vydatné chlazení, s odlitými žebry na zadní hliníkové konstrukci jejich kastlí a jejich účiník cos fí je přesně 0,5.
Tento účiník velmi zdatně a čím dál více kurví ideálně činný charakter rozvodné sítě.
Je to i proto, že nutný elektronický předřadník pro LED, často obsahuje jen jednocestný vstupní usměrňovač – s následnou, někdy hodně velkou filtrační kapacitou.
Jednocestné usměrnění totiž vede ke stejnosměrnému sycení sítě (jednocestný usměrňovač „vynechává“ jednu půlvlnu vstupního napětí) a následnému hluku i původně zcela tichých toroidních traf.
Ten údaj o účiníku cos fí 0,5 najdete na každé krabičce s „LED žárovkou. Není-li uveden, je ještě horší…
Jestliže si tedy koupíte 8W LED náhradu klasické 75W žárovky E27, tak příkon té LED náhrady je z hlediska elektroměru nikoli těch 8W, ale 16W, ale často i víc – podle toho, jak kvalitní je jejich předřadná elektronika. Běžný domovní elektroměr totiž měří jak činný, tak i jalový příkon ze sítě.
LED zdroje světla, resp. jejich elektronické předřadníky, lze sice kompenzovat na mnohem lepší účiník tzv. PFC filtrem, ten ale do „šroubovacích“ modelů nevejde – a do reflektorů či svítidel VO se zase nedává z ekonomických důvodů.
LED světelné zdroje pro VO, nemají oproti ultra-jednoduchým a spolehlivým sodíkovým svítidlům vůbec žádné výhody.
Jsou to pouze nevýhody, plynoucí ze složitosti LED svítidel a jejich principu funkce.
Navíc se na výrobu LED svítidel pro VO spotřebovávají mnohem cennější materiály, než je jen kus akrylátu, kus průměrného Fe plechu, průměrná tlumivka s D-plechy a polokeramická objímka E27 či E33, výjimečně E40.
Výsledkem aplikace těchto „pokrokovějších“ LED náhrad, je pak prakticky srovnatelná spotřeba se sodíkem. Výroba LED svítidel pro VO je ale mnohem dražší nejen o tu elektroniku, ale i nutnost odvádění odpadního tepla z čipů, takže i spolehlivost je pak o dost horší.
Keramicko-plechové objímce E27 pro sodíkovou výbojku, ani tlumivce odpadní teplo sodíku nevadí.
Často jim nevadí i přes těch 50 let, co někde svítí, protože tyto typy objímek, určené pro typicky venkovní aplikace ve svítidlech VO a podle příslušné ČSN, měly opravdu kvalitní, fosforbronzové kontakty..
LED zdroje světla pro VO mají mnohem kratší životnost, než jakýkoli vysokotlaký sodíkový, či středotlaký rtuťový hořák s luminoforem.
Právě kvůli odpadnímu teplu je tepelně přetěžována soustava LED čipů, které tak pracují na samé mezní teplotě pro jakýkoli polovodičový přechod, která je u LED čipů údajně 110-120°C, ale ve skutečnosti bývá o dost vyšší, což čipům rapidně zkracuje životnost.
Je to podobné, jako např. u výkonových polovodičů (tranzistory, tyristory, triaky i celé IO) – čím mizernější chlazení a vyšší pracovní teplota, tím kratší životnost, která často vede k tepelnému průrazu čipu, nebo k protavení čipu vlivem vybočení ze SOA (z bezpečné pracovní oblasti – safe operating area).
Je to nahovno, ale je to moderní, je to zelené (v čem???), je to další z trendů a dá se na tom královsky vydělat. Přesněji – číňan na tom královsky vydělá, pokud LED těleso VO selže už po roce provozu…
Omlouvám se za špalek, podrobnostem a přirovnáním se u elektrotechniky vyhnout nelze.
A opět, jako vždy připomínám :
Kdo chce být v obraze, ať čte. Kdo chce být oblbován mainstreamem, tak víte, co máte dělat 😀
Dostala se ke mně zajímavá myšlenka, kterou jsem si dovolil trochu rozkošatit:
Trumpovo zrcadlo.
Tak nám unesli prezidenta Madura. Není snad médium, které by se tím nezabývalo a málokoho to nechalo zcela lhostejným. Ponechme teď stranou jakékoli právní otázky kolem takového činu a ponechme jen základní fakt – ozbrojené jednotky USA vstoupily násilně na území Venezuely a bez jakéhokoli soudu odtud odvlekly do vězení v USA úřadujícího prezidenta.
Z úst Donalda Trumpa pak vzápětí zaznělo, že USA převezmou vládu nejen nad Venezuelou, ale především nad jejím nerostným bohatstvím. Pokud s tím nebudou místní politici souhlasit a nebudou s USA kolaborovat, dopadnou jako Maduro nebo ještě hůř. Jde tedy o násilné převzetí politické, vojenské a ekonomické moci nad celou zemí. Anexe jako z učebnice.
A teď přijde otázka. Slyšel už někdo jakékoli vyjádření od špiček EU, Francie, SRN, Británie o zavádění protiamerických sankcí a zmrazování amerických aktiv nebo o dodávkách zbraní a vyslání vojenských jednotek na obranu Venezuely? Neslyšel!
Slyšel už někdo u nás od gen. Řehky, plk. Foltýna, pana Vetchého, pana Lukačoviče a dalších o tom, že by zakládali pro Venezuelu muniční iniciativu, že by pro venezuelskou armádu zahájili sbírku na drony nebo na nějaký ten „Dárek pro Trumpa“? Neslyšel!
Kde jsou vyvěšovány Venezuelské vlajky, kdo si je dává na své profily? Všichni jmenovaní jsou naprosto potichu nebo se jako Uršula mění ve směšné a trapně mluvící hlavy. Ani náznak jakéhokoli jejich „hodnotového postoje“, kterým nás dříve oblažovali, aby nám mohli sami sebe dávat za vzor. A hlavně nikde není vidět ani stín nějaké konkrétní akce.
Teď a tady jim Trump nechtěně nastavil zrcadlo, ve kterém se jasně ukazuje, že všechny jejich ostentativně demonstrované proukrajinské postoje a „evropské hodnoty“ byly jen pouhé pokrytecké žvásty! Za jejich vznešenými slovy a gesty se neskrývá žádná ušlechtilost nebo snaha o pomoc napadené zemi! Nikdy a nikomu z nich nešlo o mír, o spravedlnost, o Ukrajinu nebo dokonce o Ukrajince! Ti byli vždycky až na posledním místě. Jediné, co pohání aktivity těchto lidí směrem k východní frontě, je prostě a jednoduše nenávist k Rusku. Staletá snaha Rusko ovládnout, rozbít a rozdělit si jeho bohatství, k čemuž používají Ukrajinu jako nástroj. U jejich českých lokajů jde pak pouze o snahu zalíbit se svým pánům.
Něco podobného interpretoval jistý postarší pán v přítomnosti mlaďochů od 19 do 25 let.
Civěli na něj, jak tele na nová vrata.
Btw. od dvou z nich jsem na Rusy a Rusko slyšel pouze nadávky, ačkoli v Rusku nikdy nebyli.
Pánovi jsem sdělil, že své námitky prezentuje na úplně špatném místě a v úplně špatnou dobu a že ať raději nemluví a hlavně nemyslí, protože mladé soudruhy, kterým se snažil tak nějak nenápadně prezentovat svůj náhled na věc, hřeje láska k Evropské unii, stejně jak nás kdysi měla hřát láska k Sovětskému svazu.
Ohromě se bavím jak evropské šedé myšky piští, že stojí na straně Grónska 🤣
Za prvé, jak a čím by se chtěli Trumpovi bránit, když si k letité závislosti vojenské dobrovolně přidali i závislost energetickou. Donald tak má prst na spoušti, na finančních tepnách i na kouhoutech plynu a ropy.
Za druhé, Trump tam nemusí vtrhnout. Stačí když eskymákům nabídne peníze a americké pasy. Oni už pak přiběhnou s přihláškou sami😉
Pak o nic nepůjde. Lidé jsou důležití a když to bude jejich vůle, tak se můžou politici v Dánsku třeba vzteknout, stejně to Grónsko ukradli jejich předci a ještě tam vylovili všechny ryby. Doník tam bude těžit uhlí a vše zaneřádí. Výběr mají malý.
Tomáš 666: Taky myslím, že USA vůbec armádu nemusí vyslat armádu. Trump pokud bude chtít, může zkusit Grónsko získat mírově referendem. Může nabídnout třeba milion USD každému Gróňanovi. Je pravda, že Dánsko z rozpočtu doplácí na provoz grónské autonomie, přitom Grónsko je bohaté na nerosty, které se zatím příliš netěží. Může se v takovém případě dánská vláda postavit proti?
Motýlí křídla: Vlastenci? Nehrozí jim ztráta nezávislosti, ale jen že by Dánsko předalo starost o grónskou autonomii Americe. Proč by se potom měli bouřit? A na úplnou nezávislost jich je příliš málo necelých 60 000. Záleží, co Trump nabídne.
„Ohromě se bavím jak evropské šedé myšky piští, že stojí na straně Grónska.“
Z dálky to tak snad vypadá. Ale když se podíváte blíž, všimnete si, že oni na straně Grónska nejen stojí, ale i močí, a pokud možno, snaží se chcát po větru.
Z twitteru, Sizwe SikaMusi:
Donald Trump oznámil, že jeho ministr války bude „řídit“ Venezuelu, dokud Spojené státy neprovedou to, co nazývá „bezpečným, správným a rozumným přechodem.“ Tohle se neděje.
V tuto chvíli venezuelské milice, konkrétně bolívarská milice a městské polovojenské sítě známé jako colectivos, neustoupily. Místo aby americký ministr války a americká „skupina“ jmenovali „skupinu“ řídit zemi, stali se hlavními činiteli toho, co se rychle mění v chaotický a nebezpečný odpor.
Od únosu Nicoláse Madura a jeho manželky se Caracas prakticky stal městem duchů. Občané vynechávají práci, podniky jsou zavřené a lidé zůstávají doma kvůli kolektivům.
Levicové polovojenské jednotky jsou nyní nejviditelnější ozbrojenou přítomností v hlavním městě.
Zatímco Delta Force a americké letecké síly dosáhly drtivé taktické převahy během krátkého náletu, který odstranil Madura, nepodařilo se jim získat trvalou kontrolu nad obytnými čtvrtěmi. Toto vakuum bylo zaplněno lokálně, blok po bloku.
Colectivos také přehodnotili konflikt. To, co by dříve mohlo být vykresleno jako boj za obranu Madura, bylo nyní přetvořeno jako „dekoloniální válka“ proti americké okupaci.
Tento posun v narativu je důležitý. Proměňuje boj z obrany režimu v národní odpor a činí z kolektivů hlavní překážku „bezpečnosti“, kterou Washington tvrdí, že má poskytnout.
Navzdory americkým tvrzením, že venezuelská armáda je „neschopná“, se ministr obrany Vladimir Padrino López objevil v národní televizi spolu s viceprezidentem Delcym Rodríguezem, aby prohlásil, že ozbrojené síly a milice zůstávají loajální Bolivarské revoluci.
Zda to odráží jednotné velení, je vedlejší; signalizuje kontinuitu, vzdor a úmysl vzdorovat.
Americký ministr války trvá na tom, že „prezident Trump stanovuje podmínky.“ V praxi jsou tyto pojmy již přepisovány asymetrickou válkou. To není slibný začátek.
Podle Roberta Lansinga, pokud se Spojené státy omezí na leteckou sílu a speciální operace a nechají Venezuelanům řídit přechod, povstání pravděpodobně nevznikne jako klasická partyzánská válka proti americkým jednotkám, ale jako městské nepokoje, terorismus a cílené útoky na domnělé kolaboranty.
Naopak Lansing varuje, že velká a dlouhodobá přítomnost amerických vojsk by téměř jistě podnítila širší, organizovanější ozbrojený odpor.
Obě cesty jsou beznadějné. Trump zahájil proces, který nelze snadno zvrátit, a pro něj ani pro jeho ministra války neexistuje žádná čistá cesta.
V následujících šesti až dvanácti měsících je nejpravděpodobnějším vzorem epizodické násilí: bombové útoky, ozbrojené střety v pro-chavistických baštách, cílené vraždy a kriminální činnost napojená na kartely, která využívá rozpad moci.
Takzvaný „irácký model“ je čím dál více pravděpodobný, čím déle USA udržují viditelnou, rozsáhlou vojenskou přítomnost na venezuelském území. Pokud Washington skutečně hodlá „řídit“ Venezuelu, dokud nebude možné zorganizovat přechod, bude vyžadovat, a pravděpodobně přijít o značný počet vojáků.
Nejjasnější rozpor je u ropy. Zatímco američtí představitelé otevřeně hovoří o obnově venezuelské ropné infrastruktury, očekává se, že milice a loajální vojenské jednotky budou tyto fa cílitCility, aby zabránili zahraniční kořisti.
Tato dynamika je již patrná v Orinokském pásu, který tvoří přibližně dvě třetiny venezuelské produkce ropy. Spojené státy mohou ovládat přístavy a terminály, ale milice kontrolují potrubí a území. Produkce je v přímém pádu.
Trump slíbil, že prodá „velké množství ropy.“ Prozatím je tento slib blokován asymetrickou válkou, což je právě ten fenomén, který američtí představitelé veřejně uznávají, ale podceňují jeho důsledky.
Stručně řečeno, Spojené státy mohou „řídit“ ropné terminály a opevněné vládní budovy, ale venezuelské milice ovládají ulice a velkou část venkovského srdce krajiny.
Čemu čelí Trump a jeho nadřízené – noční můra pro vymáhání práva, ve které každý městský blok hrozí, že se stane krvavou bojovou zónou. A podle všech dostupných ukazatelů už ten noční můra začala.
Přátelé! Vy se tady kočkujete jednou kvůli Venezuele, jednou kvůli Ukrajině, a to podstatné vám uniká:
Soud v Paříži odsoudil deset lidí za šíření spekulací o pohlaví Macronové https://www.aktualnikonflikty.cz/viewtopic.php?f=12&p=449597#p449597 Soud v Paříži dnes shledal vinnými všech deset lidí, kteří se zodpovídali z šíření spekulací, že první dáma Francie Brigitte Macronová se nenarodila jako žena, či dalších tvrzení o její sexualitě. Informovaly o tom agentury AFP a AP, podle níž jeden odsouzený půjde do vězení na šest měsíců a osm jich dostalo podmínečné tresty v rozmezí čtyř až šesti měsíců. Desátý musí na školení o kybernetické šikaně, což je trest, který byl uložen i všem ostatním.
Aneb, jak pravil svého času Bolek Polívka (cituji):
Vašu piču sem taky neviděl, a věřím, že ju máte!
(konec citace)
Potřeboval bych vědět, co si myslíte o tomhle : https://www.novinky.cz/clanek/lifestyle-osobnosti-sarah-havacova-po-navstevach-ukrajiny-vstoupila-do-aktivni-zalohy-40555326
Pětatřicet, svobodná, bezdětná občasná herečka. V tom jejím vyznání se nemůžu zorientovat. Jedno z přikázání zní jasně – nezabiješ – bez dalšího upřesnění.
Ona je v aktivní záloze, kde -možná jednou- bude muset střílet po lidech. To pak bude střílet do vzduchu, jako ti Polívkovi východní Němci, nebo z toho Brenu bude pálit po všem, co se pohne?
A pak jí bude stačit pokání a zpověď? No to je mi ale křesťanka či katolička, to Vám teda povím!
No a celkově – není na jejích pětatřicet let trochu divný, co se v tom článku píše o jejích aktivitách?
Létá kamsi do Tanzanie, buduje knihovny a hraje divadlo v zemi, kde lidi převážně žijou hluboko pod hranicí bídy, neúnosné pro jakéhokoli člověka?
Toto že je budoucí umělecká elita české společnosti?
K aktuálnímu dění kolem Venezuely bych rád doplnil myšlenku z archivu Petra Hampla k tzv. „mezinárodnímu právu“:
„Pokud jsme dost silní, abychom je porazili a přivedli jejich vládce v poutech, pak nepotřebujeme žádné rozsudky. Pokud tak silní nejsme, pak nám žádné rozsudky nepomůžou. Omílat donekonečna mezinárodní právo znamená rezignovat na faktickou analýzu a stáhnout se někam do neproduktivního moralizování.“
To už bylo asi šestým týdnem v „majetku“ tohoto kripla, se kterým jsme (kromě solidní paní provozní) i 2x jednali.
Jak jsme se dověděli od fízlů později, vymýšlel se tam podvod na pojišťovnu.
Nový pan majitel to chtěl nechat vyhořet – po sabotáži připojení na PCO to hodit na nefunkční EPS.
Na základě informací od solidní paní provozní, od personálu (kterého je nám moc líto) i od původních majitelů jsme usoudili, že opravdu nemáme zapotřebí, pro lidi tohoto ražení pracovat.
Leda hovno a ne výstřední milionář – typický devadesátkový gauner jako vyšitý.
Nemít s nimi dřívější zkušenosti, neměli bychom s čím porovnávat…
Ale ten chlap byl zatraceně přesvědčivý, to zase ano. Je to psychopat a patologický lhář, kterému mozek jede trvale v tomto módu. Dovede „online“ vymýšlet uvěřitelné historky, které lze i částečně ověřit jako pravdivé. Nedivíme se tedy tomu, kolik lidí mu mohlo naletět.
Naštěstí nás (mě a jednoho mladšího kolegy) to stálo jen pár hodin času k vytvoření projektu, dílčích i celkových kalkulací a postahování specifikací a bezpečnostních listů.
Zadal som pred chvíľou umelej inteligencii /AI/ túto otázku –
„Koľko obetí vojny je na strane Ukrajiny a na strane Ruska?“
A toto je jej odpoveď čerpaná z ČESKÝCH verejných zdrojov:
„Presné počty obetí vojny na Ukrajine k januáru 2026 sa líšia podľa zdrojov, pretože obe strany údaje o vlastných stratách prísne strážia. Odhady sa k začiatku roka 2026 pohybujú v nasledujúcich rozmedziach:
Ruská federácia (vojenské straty)
• Celkové straty (mŕtvi a zranenia): Ukrajinský generálny štáb uvádza k 2. januáru 2026 približne 1 209 880 vyradených vojakov. Nezávislé štúdie a západné rozviedky odhadovali prekročenie hranice 1 milióna celkových strát (mŕtvych aj zranených) v priebehu leta 2025.
• Počet padlých: Analýza BBC a nezávislých skupín potvrdila mená viac ako 160 000 mŕtvych vojakov, pričom reálny počet padlých na ruskej strane sa odhaduje medzi 243 000 a 352 000.
Ukrajina (vojenské a civilné straty)
• Vojenské straty: Odhady celkových vojenských strát (mŕtvi a zranení) sa pohybujú okolo 400 000 až 500 000.
• Počet padlých vojakov: Oficiálne ukrajinské údaje z roku 2025 uvádzali cca 46 000 padlých, zatiaľ čo západné rozviedky odhadujú počet mŕtvych ukrajinských vojakov v rozmedzí 60 000 až 100 000.
• Civilné obete: OSN k júlu 2025 potvrdila vyše 13 300 mŕtvych civilistov, ale skutočné číslo je pravdepodobne oveľa vyššie (odhady presahujú 50 000 obetí vrátane zranených).
Strana Celkové straty (mŕtvi + zranenia) Odhad padlých vojakov
Rusko ~1 200 000+ (podľa UA) / 1 000 000+ (západné odhady) 243 000 – 352 000
Ukrajina ~400 000 – 500 000 60 000 – 100 000
Straty na oboch stranách sa v roku 2025 výrazne zrýchlili v dôsledku intenzívnych opotrebovávacích bojov.“
No, a teraz preklad údajov AI z BRITSKO-AMERICKÝCH zdrojov –
„⚰️ Celkové straty (do konca 2025)
Strana Padlí (odhad) Zranenie / nespôsobilí Celkové straty (vrátane nezvestných)
Ukrajina 350 000 – 420 000 700 000 – 900 000 1,1 – 1,3 milióna
Ruská federácia 150 000 – 190 000 300 000 – 400 000 450 000 – 550 000
⚙️ Pomer strát sa v posledných dvoch rokoch posunul: v roku 2022 – 2023 Ukrajina strácala vojakov približne 3 : 1 proti Rusku, po zavedení ruskej ofenzívy s obrannými líniami (tzv. Surovikinova čiara) a ukrajinskom neúspechu protiofenzívy v rokoch 2023 – 2024 sa tento pomer zvýšil na 4 – 5 : 1.
_________________________________________
🏠 Civilné straty
• Ukrajinské územia pod frontom a okupáciou: cca 50 000 – 70 000 mŕtvych civilistov, tisíce invalidných.
• Ruské územie (Bielgorod, Kursk, Doneck, Luhansk, Krym): cca 15 000 – 25 000 civilných obetí.
• Vyhnanci a utečenci: cez 8 miliónov z Ukrajiny (z toho viac ako 3 milióny v Rusku).
________________________________________
🧩 Interpretácia
• Reálna miera katastrofy je horšia, než ako ju zobrazujú médiá. Západná verejnosť bola dlho systematicky klamaná, že Ukrajina víťazí – pritom išlo o vojnu opotrebenia, kde rozhodovala schopnosť mobilizácie a produkcie munície.
• Rusko využilo hlboké zásoby, mobilizovalo zhruba 300 000 – 500 000 mužov a nasadilo ekonomiku do režimu priemyselnej vojny.
• Naopak, Ukrajina sa musela spoliehať na cudzích žoldnierov, nútené odvody a obmedzený logistický reťazec riadený USA.“
Předpokládám, že alter.systems je jen frontend …
Všimnite si, prosím, podľa ČESKÝCH údajov sú počty padlých vojakov na strane Ruska ca 3,5 – 4,1 krát vyššie, než na strane Ukrajiny.
Podľa BRITSKO-AMERICKÝCH údajov bol pomer v rokoch 2022 – 2023 naopak ca 3 ku 1 v neprospech Ukrajiny, a v nasledujúcich rokoch je ten pomer v neprospech Ukrajiny dokonca 4 – 5 ku 1!
No, a prečo vám to píšem?
Aby zme si uvedomili, čím nás kŕmia naše mééédia. Nič ako klamstvá a propaganda. Snáď len v predpovedi počasia si niekedy nevymýšľajú.
Čo myslíte, ktoré údaje sú dôveryhodnejšie a kto z koho robí bláznov?
A to sa radšej ani nepýtam, kto všetko im to žerie.
Ten začiatok vety, tak sa transformuje link na onen článok z toho webu, keď ho stiahnem do svojho compu.
Neviem, prečo je tu nefunkčný, niekde niečo nejde dohromady. Keď ho klikám zo svojho compu, nabieha normálne počas sekundy.
Skúsim dať odkaz na článok, ako som ho stiahol k sebe, ak to nebude fungovať, chyby je niekde, no bohviekde – https://alter.systems/p/7990c9df-d7a4-4392-bb72-cba4031c0bd7
Frontend je přední konec. Už jsem se s tím potkal v technice. Ovšem autor textu nebyl rodilý mluvčí, takže bacha.
Ale co to znamená v tomto kontextu, to netuším.
Anonym: Nikdo přesná čísla nezná. A s čísly je to ošemetné. Co je větší ztráta, pokud padne 1 profesionální voják nebo pokud 1 příslušník trestného praporu je 3x zraněn, vždy se mezitím vrátí na frontu a nakonec taky padne? Profík je tedy započítán do ztrát 1x a trestanec započítán jako 4 ztráty. Jsou to ztráty 1 : 4? Kolikrát dražší byl výcvik profíka než trestance? Pokud by jedni ztratili 10 vojáků a druzí 30 trestanců, kdo by vítězil? Navíc různí žoldáci se počítají zvlášť, aby se ztráty profesionálních vojáků mohli vykázat jako co nejnižší.
Vy jste se ale zas rozkecal.
Samozřejmě, že ofiko čísla jsou velmi lehce zjistitelná.
Všichni dobří najomnici, jako že za Ivana nikdo jiný nebojuje, mají smlouvu, neboli kontrakt, abych byl moderní.
Pokud nahážete všecky kontrakty do jedné databáze a jednou týdně ji aktualizujete, máte téměř dokonalý přehled o tom, kolik vojclů je nabraných, kolik jich je v zóně boje, kolik jich prdí do hlíny a kolik je raněných či vyléčených a zmrzačených.
Pindy o tom, že něco nejde, jsou jen pindy.
Targus: Gen. štáb a Ministerstvo obrany té které země má ty tajné statistiky. Problém jsou ty odhady počtu pro jakékoli blogery a a pozorovatele z třetí země. A historie si pamatuje obvykle jen číslo padlých vojáků vlastní armády. Počty zraněných se už tolik nepamatuji. Proto se taky v poslední době co nejvíc ztrát nechává na bedrech žoldáků a místních spojenců, aby to veřejnosti tolik nevadilo. Už USA v Iráku, proto měly kontraktory. V Sýrii zase tíhu bojů proti ISIS nesly hodně Kurdové. YPG.
Podle ukazatele Kiel Institutu (Ukraine Support Tracker) https://www.kielinstitut.de/topics/war-against-ukraine/ukraine-support-tracker poskytla Česká republika Ukrajině pomoc ve výši 631 milionů EUR. Při přepočtu na koruny (kurzem přibližně 1 EUR = 24 Kč) to představuje zhruba 15,1 miliardy Kč (patnáct miliard sto čtyřicet čtyři milionů).
Speciální vojenská operace na Ukrajině trvá k dnešnímu dni, tj. k 4. lednu 2025, celkem 1 046 dní, tedy přibližně 2 roky a 10 měsíců.
Pokud bychom celkovou částku rozpočítali rovnoměrně na každý den od počátku SVO, vychází průměrná pomoc na zhruba 14,5 milionu Kč DENNĚ.
Podle mého názoru by tyto finanční prostředky mohly být v Česku využity účelněji než na podporu banderovského režimu, který přináší ztráty na životech na obou stranách. „Lepší špatný mír než dobrá válka,“ jak říká staré přísloví.
Kopíruju se článek Petra Štěpánka o televizním spacákovém puči, protože to stojí za to.
………
Nad Kavčími horami stále mlha aneb 25 let od spacákové revoluce (celý článek)
Za pár dní to bude přesně 25 let, co na Kavčích horách propukla tzv. televizní krize, neboli spacáková revoluce, největší a nezavilejší útok na demokracii v novodobé české historii. Česká televize se z tohoto otřesu nikdy nevzpamatovala. Vše negativní z té doby se vepsalo do jejích genů a nedovoluje jí to fungovat normálním způsobem. Zpravodajství a publicistika České televize to předvádějí den co den. Už pětadvacet let. Coby tehdejší člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV), prosím neplést s Radou České televize, jsem u řady tehdejších událostí osobně byl. A nevyhýbám se ani vzpomínkám, které mají hodně privátní či důvěrný charakter.
Vzpoura zaměstnanců České televize, podporovaných vlivnou „kulturně mediální frontou“ (to je termín z úst Zdeňka Svěráka) a částí zdejší politické scény, byla největším otřesem polistopadové demokracie. Existují tisíce lidí, kteří dnes přiznávají, jak se nechali vzbouřenci zblbnout. Desítky z nich se i mně osobně omluvily. Není mi naopak známo, že by kdokoli z těch, kdo už tehdy měli jasno, svůj názor změnil.
Scénáristé, režiséři, herci a komparsisté
Samotné vzbouřence a jejich motivaci lze rozdělit přibližně do tří skupin. Do první skupiny patří někteří redaktoři, zvláště ti mladí, kteří si opravdu mysleli, že dělají správnou věc, že stojí na správné straně a že opravdu bojují za nezávislost České televize a svobodu slova. V jejich motivaci se snoubila naivita a hloupost mládí, které se dá strhnout stejně snadno jako zmanipulovat, s podlehnutím atmosféře opožděné či spíše nastavované revoluce. Někteří z nich už dnes vědí, že hráli kompars v kuse, který režíroval někdo jiný. Kdo?
Političtí aktivisté, u nichž ani na vteřinu netřeba pochybovat, že jejich motivace byla čistě politická. Pro někoho to asi bude silná káva, ale pro tvrdé jádro téhle skupiny byla krize České televize prostředkem ke změně mocenských poměrů v zemi. Za jiných okolností se tomu obvykle říká státní převrat. Pro dosažení svých cílů neváhali užít jakýchkoli prostředků, proto hnali lidi do ulic. Charakteristická je historka, kterou mi vyprávěl novinář Jefim Fištejn. Poté, co napsal článek proti vzbouřencům, telefonoval mu jeho známý, redaktor ČT a rusista Libor Dvořák. Co prý Jefim blázní, na jakou stranu se to staví, že oni to tlačí k předčasným volbám, ve kterých ODS nepřeleze přes pět procent. Co k tomu povědět? Vskutku svérázný boj za svobodu slova a nezávislost ČT!
Třetí skupinu pak tvořili lidé, kteří bojovali za svůj ekonomický zájem. Česká televize s rozpočtem tehdy pět, dnes více než sedm miliard korun, nejasnými hodnotícími kritérii a slabými kontrolními mechanismy je přitažlivým zdrojem obživy pro řadu zájmových skupin. Prim mezi nimi vždycky hrály osoby, které lze řadit spíše k levicovým liberálům, socialistům či tzv. občanským aktivistům v té podivné české „nepoliticko-politické“ podobě. Samostatnou podmnožinu téhle skupiny pak tvořili lidé, pro které se vzpoura stala vítaným krytím pro jejich de facto kriminální praxi spojenou s tzv. racketeeringem, tj. organizovaným obchodováním s informacemi.
Vánoční puč ODS?
Některými politickými kruhy bylo odvolání generálního ředitele ČT Dušana Chmelíčka a následná volba Jiřího Hodače, které vzpouru odstartovaly, interpretováno jako vánoční mediální puč ODS. Přesně takhle o tom kupříkladu mluvil na RRTV Stanislav Milota, slavný kameraman a manžel herečky Vlasty Chramostové, který se na zasedání rady dostavil jak na frontovou linii. Jenže to je naprostý nesmysl. Když pominu fakt, že tehdejší klausovská ODS svoji mediální politiku vlastně nikdy neměla přesně definovanou, že celá mediální problematika vždy šla spíše mimo zájem Václava Klause a že mediální praxe ODS vždycky byla spíše amatérská, neměla na to v Radě ČT ani dost lidí. Na návrh poslaneckého klubu ODS zasedali v devítičlenné Radě ČT pouze tři lidé: Jana Dědečková, Miroslav Mareš a František Mikš. A pouze Dědečková byla členkou ODS. A mám ještě jeden argument, který je vlastně hloupý, protože mi nikdo z „druhého břehu“ stejně nebude věřit, nicméně vyslovím ho: Kdyby ODS plánovala nějaký vánoční mediální puč, asi bych o tom něco věděl.
Statečná Jana Dědečková
Výrazní jedinci v podobných kolektivních orgánech dovedou prosadit hodně ze svých vlastních názorů. Něco o tom vím. A právě takovou osobností se ukázala být Jana Dědečková. Znal jsem Janu řadu let. Byla to neuvěřitelně statečná a poctivá ženská. Před listopadem 1989 nechyběla se svým manželem na žádné demonstraci. Jako řadový pěšák boje proti totalitě poctivě opisovala a šířila texty slavnějších osob disentu. Svoje přesvědčení a mravní principy si ponechala i po sametové revoluci a hájila je se stejnou vehemencí a statečností. Když šlo v roce 1999 na Václavském náměstí do tuhého kvůli výzvě Děkujeme, odejděte!, rozvinula tam se svým manželem transparent na podporu Václava Klause. Jako jediná se také tváří v tvář postavila davu na Kavčích horách. I tam na ni plivali.
Její odpůrci jí vždycky spílali – v lepším případě – do hospodských. Jenže pravda je taková, že po všech těch intelektuálských hvězdách musela přijít do Rady ČT tahle majitelka penzionu v Krkonoších, aby si spočítala docela jednoduché „má dáti – dal“. A to byla její největší „vina“. Ohrozila dosavadní bezproblémový život struktur finančně napojených na Českou televizi. Předchozí praxe totiž bývala jiná. Kupříkladu tolik opěvovaná Grygarova Rada ČT odmávala řediteli Ivu Mathé rozpočet za půl hodiny. „Hospodská“ Dědečková byla první, kdo se začal v rozpočtu opravdu do hloubky šťourat a klást nepříjemné otázky, zda to opravdu takhle musí být.
Dědečková se neztratila ani po likvidačním politickém odvolání Marešovy Rady ČT. Založila si internetový server Virtually a se sveřepostí sobě vlastní se dál prala za své názory. Na počátku byl reakcí posměch, po několika letech nabídka na odkoupení serveru i jeho značky v řádu sedmimístného čísla. Neprodala. Jana Dědečková pro mne byla – na rozdíl od mnohých, kteří se tím holedbají – občanský aktivista v tom nejvlastnějším slova smyslu. Knihu, kterou o televizní krizi chtěla napsat, už nikdy nenapíše. Tahle statečná žena v roce 2024 zemřela.
Britští gentlemani v akci
Krizí České televize se počátkem roku 2001 zabývalo šetření Britské helsinské skupiny pro lidská práva (British Helsinki Human Rights Group, BHHRG), která sledovala vývoj demokracie v evropských postkomunistických zemích. Okruh lidí, se kterými britští gentlemani hovořili, byl obrovský a zahrnoval zástupce obou znesvářených stran v ČT, členy mediálních rad, české novináře i vrcholové politiky celého politického spektra. Jejich obsáhlá, zasvěcená a dobře vyargumentovaná zpráva však občanům zůstala dokonale utajena. Prakticky všechna česká média ji ignorovala. A není se vlastně co divit. Výsledky šetření britských aktivistů totiž vůbec nezapadaly do falešného obrazu hrdinských bojovníků za svobodu slova, který pro domácí veřejnost vytvořili se vzbouřenci spříznění čeští novináři.
Příčinou zájmu britské helsinské skupiny o Českou republiku sice byla televizní krize, výsledná zpráva však nakonec nebyla ani tak o televizi, nýbrž – docela logicky – o anomáliích našeho politického systému. I britští gentlemani totiž velice záhy narazili na české specifikum nazývané nepolitická politika. Nemohlo jim totiž uniknout, že jedna zájmová politická skupina se v posledních letech dere k moci nikoli standardní cestou politické soutěže, tedy ve volbách, nýbrž mimoparlamentní, možná přesněji dokonce „mimopolitickou“ cestou (ve smyslu ignorace platných pravidel hry), zato však s o to větším mediálním humbukem. A že své scénáře rok od roku vylepšuje. Dřevíčská výzva ještě nikoho nezaujala, Impuls 99 vyšuměl do ztracena, Děkujeme, odejděte! zaznamenalo jistý ohlas a televizní rebelie z přelomu let 2000 – 2001 už měla profesionální organizaci, potřebné finanční zázemí a především ukradenou televizní obrazovku.
Hajzlíky na špagátě
Televizní vzpoura prý byla reakcí na postup Marešovy Rady ČT. Řada událostí však vzbouřence usvědčuje, že leccos bylo jinak a že s důvěřivými občany manipulovali. Zde jsou dva drobné příklady. Plným Václavákem lidí vyhrožoval předseda českého PEN klubu Jiří Stránský dávno předtím, než došlo k odvolání Chmelíčka a zvolení Hodače. Stalo se tak už dva měsíce před vzpourou v kuloárech konference Česká televize – věc veřejná.
Na jinou zajímavou skutečnost zase narazila tehdejší členka Rady ČT spisovatelka Marcella Marboe Hrabincová, paradoxně rovněž členka PEN klubu. Zmiňuje se o ní ve své knížce Bitva na Kavčí hoře. Líčí, jak ji vzbouřenci pozvali k jednání do obsazených prostor zpravodajství. Kupodivu ji však nevedli blokovaným hlavním vchodem, a tím pádem skrz shromážděný dav, nýbrž pěkně potichu zadními dveřmi, od kterých měli po celou dobu klíče. Teprve tehdy jí došlo, že všechny ty košíky s jídlem a chemické záchody vytahované na špagátech do prvního patra byly jenom divadýlko pro veřejnost.
Novodobá hilsneriáda
Škoda, že některým lidem nelze nahlédnout do duší a číst si v jejich třináctých komnatách svědomí. Zaklínali se svobodou slova a politickou nezávislostí, přičemž málem uštvali generálního ředitele Jiřího Hodače, novináře s jedenáctiletou praxí z BBC, k smrti. Páter Halík k tomu sloužil mši, další vytvářeli živé „betlémy“, Ruml s Buzkovou bivakovali ve spacáku ve velíně, Svěrák a Smoljak během toho šílenství mnoha lidem (i mně) zabili Cimrmana. Připadá mi, že někteří lidé poztráceli veškerou soudnost. Byla to odporná novodobá hilsneriáda!
Jako člen RRTV jsem zdaleka nebyl v takovém centru pozornosti, jako jiní, kteří si „užili“ víc. Přesto i mně někteří neohrožení bojovníci za „demokracii“ a „svobodu slova“ telefonovali, že budu viset, a mým dětem sdělovali, že tatínka zřídí tak, že ho nepoznají. I takovou podobu na sebe tehdy brala havlovská Pravda a Láska. Každý, kdo tehdy na Kavčích horách a na Václaváku hulákal, nese svůj díl viny.
Železného stopa
V okamžiku, kdy většina antivzbouřeneckých politiků spíše mlčela, na plná ústa počínání naší „kulturní elity“ pojmenoval generální ředitel TV Nova Vladimír Železný. Ve Volejte řediteli vzbouřence přirovnal k novodobým svazákům a přesně také definoval politické motivy jejich protektorů. Ale kdyby jen to. Předtím ještě oficiálnímu zpravodajství Jany Bobošíkové na čas poskytl technické zázemí. Tohle mu lidé z České televize, „kulturně mediální fronta“ a hlavně některé vlivné politické kruhy nikdy neodpustily a také se to samozřejmě propsalo do způsobu, jakým média hlavního proudu v čele s Českou televizí posléze referovaly o sporech o televizi Nova.
Bobošíková, Makrlíková, Valterová…
Možná ještě víc než sám Jiří Hodač, byla předmětem všech nehorázných útoků Jana Bobošíková, pověřená vedením zpravodajství. Vzbouřenci nedali novému vedení ani minutu, aby cokoli předvedlo. Sprostota, s jakou se vzbouřenci chovali, byla takřka bezmezná. Stejně se chovali jejich podporovatelé z řad „demokratické“ veřejnosti. Zastupující ředitelce Věře Valterové, která v čele televize nahradila Hodače, jenž pod oním šíleným tlakem zkolaboval, vyklopili demonstranti na jejího trabanta kýbl sraček. I takhle se tenkrát bojovalo za „svobodu slova“.
23. prosince 2000 jsem v Hradci Králové potkal Danu Makrlíkovou. Znali jsme se jen od vidění. Tahle hezká blondýna byla v té době regionální zpravodajkou ČT, ale znal jsem ji už z televizí obrazovky, protože předtím moderovala zprávy na regionální TV Galaxie. Dali jsme se spolu do řeči a ona se vyjádřila, že s postupem vzbouřenců nesouhlasí. A tak jsem zavolal Bobošíkové, Makrlíkovou jí doporučil a oběma dámám navzájem vyměnil telefonní čísla. Druhý den jsem si kontroloval, zdali se už zkontaktovali, a Bobošíková mi povídá: „Už sedí ve studiu.“ A tak na Štědrý den roku 2000 Dana Makrlíková poprvé v životě moderovala večerní Události, hlavní zprávy jedné z celoplošných televizí. Vzbouřence z toho asi omývali, neboť na obrazovce se neobjevil žádný narychlo sehnaný externista, nýbrž kmenový zaměstnanec ČT.
Kdybych byl na místě vzbouřenců, tak poté, co zvítězili, bych si někoho takového, jako byla Makrlíková, tedy kdo měl jiný názor, doslova pěstoval. Jen abych ukázal, jak jsem tolerantní a velkorysý. Ne tak zpovykaní spacákoví vzbouřenci. Při první příležitosti ji z České televize vyštvali. Cítil jsem se za to trochu zodpovědný, takže jsem jí v zákulisí trochu pomohl. Dana pak šest let moderovala hlavní zprávy na Primě. Pracovně jsme se následně potkali v ČTÚ, kde já byl členem Rady ČTÚ a ona tiskovou mluvčí. S tím jsem nic společného neměl. Najal ji předseda rady Pavel Dvořák, neboť i jeho oslovila její statečnost. Prsty jsem naopak měl v tom, že se později stala členkou a následně i místopředsedkyní Rady České televize. Na poslaneckém klubu ODS jsem o ní pronesl něco na způsob „laudatia“. V hlasování klubu pak dostala nejvíc nominačních hlasů. Škoda, že jsem nemohl být u toho, když spacákovým gaunerům v telefonu pípla zpráva, že sněmovna Makrlíkovou zvolila členkou rady. Vidět ty jejich protažené ksichty muselo být k nezaplacení.
Naprosté selhání politiků
Na přelomu let 2000 – 2001 selhal stát. Nebylo na Hodačovi, Bobošíkové či najaté ochrance, aby se se vzbouřenci, kteří televizi obsadili, prali. Pořádek a dodržování zákonů měli zajistit jiní. Předseda vlády Miloš Zeman 5. ledna 2001 v Poslanecké sněmovně řekl: „Každý z nás, byť by to i byla hlava státu, kdo vyzývá k porušování platných zákonů, nemá podle mého názoru v české politice co dělat.“
Jenže co bylo platné, že premiér přednesl skvělý plamenný projev, ve kterém věci přesně pojmenoval, včetně trapné úlohy prezidenta Václava Havla, když jeho ministr vnitra Stanislav Gross raději populisticky neudělal vůbec nic. A vicepremiér Vladimír Špidla se dokonce odebral nadbíhat davu na Václavské náměstí, zatímco jeho kolega Pavel Rychetský (později předseda Ústavního soudu) v zákulisí tlačil Hodače k rezignaci. Právě na barikádách českotelevizní vzpoury se zrodila pozdější Špidlova vládní koalice (ČSSD, KDU-ČSL, Unie svobody).
Esenci tehdejšího pragmatického přístupu vyjádřil 5. ledna 2001 na interní schůzi ČSSD, svolané kvůli televizní rebelii, Stanislav Gross. Byla to předzvěst jeho budoucí politiky. K tomu, co se okolo České televize dělo, řekl: „V politice není důležité, jaké jsou věci ve své podstatě, ale jak se veřejnosti jeví – a to ovládají média.“
Východisko jménem Balvín
Zbabělí politici nakonec před vzbouřenci víceméně rezignovali. V noci z 12. na 13. ledna 2001 poslanecká sněmovna odvolala Radu ČT, která se ničeho nedopustila, překopala zákon o ČT a volbu nového generálního ředitele vzala do vlastních rukou.
Pětadvacet let poté už snad mohu prozradit, jak se to tenkrát s Jiřím Balvínem odehrálo. Znali jsme se už z předlistopadových časů, kdy naší kapele dělal manažera. V den, kdy ve sněmovně o řešení televizní krize jednala Stálá komise pro sdělovací prostředky, jsme tam v auditoriu seděli vedle sebe. Já byl v ten čas místopředsedou Rady pro vysílání, Jirka po nedobrovolném odchodu z ČT pracoval pro Novu coby ředitel výroby a techniky České nezávislé televizní společnosti (ČNTS). „Troufnul by sis na to?“ špitnul jsem směrem k němu. „Jo!“ odpověděl stručně.
Tenhle nápad jsme správným kanálem podsunuli tehdejšímu ministru kultury Pavlu Dostálovi, který pak až do své smrti žil v představě, že to bylo z jeho vlastní hlavy, já ještě zavolal Láďovi Jaklovi a ten přesvědčil Václava Klause. Jiří Balvín tím ředitelem nakonec byl necelé dva roky. Doplatil na to, že vůči vzbouřencům byl zpočátku až moc smířlivý, a když konečně zjistil, že to byla chyba, bylo už pozdě. Nová Rada ČT ho odvolala. Byl pak ředitelem hudební TV Óčko a později také ministrem kultury v Rusnokově vládě.
Otevřené oči Rady pro vysílání
Jediný státní orgán, který si tehdy nezakryl oči před platnými zákony a nerezignoval na své povinnosti, byla Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. To se samozřejmě neodpouští a členové rady se o tom záhy přesvědčili, když nás předseda vlády Vladimír Špidla v dubnu 2003 odvolal, co na tom, že v rozporu se zákonem. Rada tehdy okamžitě zahájila s Českou televizí správní řízení, které nakonec vyústilo v udělení nejvyšší možné pokuty dva miliony korun. Předseda rady a mediální šéfodborář Martin Muchka sice „brzdil“, jak to jen šlo, Stanislav Milota zase s prásknutím dveřmi rezignoval, načež se odebral mezi „své“ a rozdával rozhovory do ochotných mikrofonů a ještě ochotnějších kamer, ale většinový postoj rady byl jednoznačný. Vysílání vzbouřených redaktorů jsme v souladu se zákonem označili za pirátské.
Další souvislosti
Ne, že by Česká televize do té doby byla ztělesněním objektivnosti a nestrannosti, ale právě od této chvíle začali redaktoři ČT v plné míře předvádět, jak také lze informovat o instituci, která se stala jejich úhlavním nepřítelem. Ronald Lauder, většinový vlastník ČNTS, servisní firmy televize Nova, aniž o to usiloval, získal ve svých sporech s Vladimírem Železným a Radou pro vysílání nečekaného spojence. Daňové poplatníky to nakonec stálo 10 miliard korun.
Ale to už jsou jiné příběhy, které jsem odvyprávěl jinde. Spory o televizi Nova jsem popsal v knize Válka o Novu aneb Podvod za 10 miliard (Formát, 2004) a svoji/naši dvacetiletou soudní anabázi, nakonec vítěznou, zlovůlí zdejší politiky a justice, respektive nekonečnou cestu nezákonně odvolaných členů RRTV za morální a posléze i finanční satisfakcí v knize nazvané Reportáž psaná po popravě (Olympia, 2022).
Mlha nad Kavčími horami a Bezesné noci
Když si do vyhledavače zadáte slova Mlha nad Kavčími horami, nevyskočí vůbec nic. Ale je to název naprosto šíleného dokumentu, přesněji spíše nehorázné likvidační agitky, kterou tehdy na podporu stávkujících redaktorů ruku v ruce natočili režiséři Roman Vávra, Miroslav Janek, Jiří Chlumský, Alice Nelis a Pavel Štingl. V jejich filmografii to ale nenaleznete. Ani se nedivím, že se k tomuto hnusnému denunciačnímu paskvilu, který spáchali, nehlásí. Hanba by je za to měla fackovat až do smrti.
Bezesné noci jsou pro změnu dokument, pod kterým jsou podepsáni David Čálek a Radim Špaček. Točili jak mezi vzbouřenci, tak mezi lidmi Jany Bobošíkové, a nijak moc to nekomentovali. Z téhle konfrontace na vás přímo dýchá šílenost oné doby. Rozhovor, který spolu na vrátnici České televize vedli Pavel Chalupa (student FAMU, který 18. listopadu 1989 v Realistickém divadle vyhlásil studentskou stávku a který v roce 2000 stál na straně Jany Bobošíkové) a Martin Mejstřík (také studentský vůdce a pozdější senátor, v čase televizní krize zavilý podporovatel vzbouřenců), je pro tehdejší dobu přímo definiční. Klidný, argumentačně silný Chalupa a proti němu fanatický, demagogický Mejstřík.
Aktivistický mor
Jiřího Balvína v čele České televize na chvíli vystřídal Petr Klimeš, pak byl 8 let generálním ředitelem Jiří Janeček a 12 let Petr Dvořák. Následoval Jan Souček, na chvilku Michal Fila a nyní sedí v pracovně vládce Kavčích hor Hynek Chudárek. Ale ať už v čele České televize stál ten nebo onen, žádnému z ředitelů se nepodařilo přeměnit Českou televizi ve standardní, objektivní, pluralitní, vyváženou a zcela nestrannou televizi veřejné služby. Aktivistický mor, který se do ní zakousnul před pětadvaceti lety, ji rozežírá dodnes, byť už ji mnozí tehdejší vzbouřenci opustili. Myslím, že náprava je nemožná. Jediné správné řešení je Českou televizi zrušit. Bez náhrady.
Petr Štěpánek
(Autor byl v letech 1994 – 2006 členem a místopředsedou Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a v letech 2006 – 2011 členem Rady ČTÚ. Psáno pro časopis TO.)
Teco
tu v dolnom uhorsku je zákaz hlavne petardy už niekoľko rokov a dodržiava sa. Ohňostroj na Silvestra od 22.00-01.00 hod….a je to výborná vec…bo kdejaki opilci hádzali petardy do dvorov a záhrad…😁😁
Ano, nějací opilci mi včera házeli petardy před xicht. Ale jsem tak stár, že ještě pamatuji doby, kdy petardy vůbec nebyly v prodeji a chudáci lidé byli odkázáni na produkci, odpalovanou ženisty , kde před diváky svítily prvky jako stroncium, baryum, magnézuim. Bylo ro efektnější, než to, co můžeme vidět dnes a dětem by se to líbilo. Konalo se to v předvečer narozenin Marie Curie-Sklodowské.
To je tím, že ty kurvy šikmooké i hypáče, prodají cokoli úplně kdekomu. Hlavně prachy!
Větve sem totiž pašujou podle všeho i materiál, který by měl zůstat v odborných rukou.
Lítá to až do 150-200m výšky a není to už úplně nejmenší, jedna raketa ze sady 4×4 je trubka asi tak 6cm průměr a s délkou okolo 30cm! Viděl jsem i boxy, kde jich bylo až 6×6 této velikosti a ten jeden box 6×6 stál až okolo 2.000,-Kč. Ty boxy jsem viděl prodávat ve Zlíně na Čepkově. Stánek přímo na parkovišti, osvětlený šikovnými LED svítidly..
Dneska malí sopli mezi 10-13 lety za chůze rozhazujou „petardy“, který mají takovou sílu, že při trošce smůly, spojené s nějakou nekvalitou výroby, mohou asi i urvat prsty, pokud jim to bouchne ještě v dlani.
Takové bomby, jaké to dneska produkuje (pokrok vole), pamatuju snad jen od origo dělobuchů ze Zevety – ty taky produkovaly obrovské záblesky a dunivé hluboké rány, při kterých se chvěla zem.
A oni, rozuměj větve i hypáče, dneska prodávají prakticky stejný materiál soplošům, tak jak to asi může dopadnout?
Šel jsem okolo jedné takové partičky, ještě ze základky, od vidění totiž některé znám – jsou to vnuci mých vrstevníků.
Mimochodem úplně stejní parchanti, jako jsme byli my, v jejich věku 😀
Jenže my jsme si to museli pracně, někdy dost nebezpečně, vyrábět sami.
Motali se okolo nádraží, špekulovali kam by to hodili – u nich jsem to viděl.
Nebyly to ty primitivní „škrtací“ papírové trubičky, ale napodobeniny, či možná i kopie toho zeveťáckého „vajíčka“, které je omotané pevným špagátem, máčeným potom v lepidle a s trčícím kouskem cinkšňůry.
A mladej machýrek, co ten „špagát“ ukazoval ostatním, jich podle obdivných řečí, měl po kapsách bundy asi deset kusů!
Mimochodem – kolik taková věc, silou ekvivalentní, či silnější dělobuchu ze Zevety, asi dneska stojí?
Vědí rodiče, nač mladým dávají peníze? To zas bude křiku, až to někomu ublíží „státe zakaž, státe postarej se o náhradní ruku synátorovi“ a budou se pořádat sbírky, doprovázené HLP.
Za našich mladých časů, se od profláklých větví, už v sedmdesátkách, daly koupit jen bílé a zelené, papírové trubičky „Pirate“, velikosti asi cigarety Start, kus za 10,-Kčs.
Nic jiného, nebo určitě nikde tady poblíž, přestože tu bylo větví navezených dost.
No – a zase se točíme okolo nenažraných obchodníků – kteří nakonec způsobí úplný zákaz, pro všechny a v Bojkovicích nebudou mít co žrát.
Souhlas až na ty USA.
Téměř celé devadesátky, tu bylo možno koupit originální, nepajcované americké polovodiče i jiný materiál od Motoroly, Texasu, RCA, Bourns a dalších firem.
Až potom začali naši nenažraní obchodníci objednávat ten otřesný kšunt od rejžáka.
Ten se tam už nějakou dobu vyráběl. Nebylo to tak, že by rejžák vyráběl mizerný kšunt jen pro nás, hloupé bývalé východoevropany, zvyklé na kvalitu a spolehlivost součástek bývalé RVHP.
Vyráběl ho pro všechny, kdož měli v úmyslu ojebávat své zákazníky a rychle na tom zbohatnout. Příkladem je bývalý plzeňský GES, poprávu zkrachovalý.
Ten nabízel kšunt jako „standard“ a to, co bylo dříve standardem (US a JP originály) silně předražil, nazval to „průmyslovou kvalitou“ a bylo to jen na objednávku, dole limitovanou počtem kusů. Deset a více let věrní zákazníci je s tím poslali do řiti a firmu taky.
Pražský GME se poučil a s podobnou praxí přestal.
Teď už prodej kšuntu provozují jen typicky z číny přeprodávací eshopy, které ve velkém a za pár šušňů kupují tzv. sady. Je jich obrovské množství druhů s nejrůznějším obsahem a jsou velmi levné ne proto, že je jich v sadě hodně, ale protože je to šrot.
Obsah těchto sad pak prodávají jednotlivě, předražený min. o 300-500%.
Na Alíku i jinde – např. sada 600ks bipolárních TO92 npn tranzistorů, za necelé dvě stovky.
Běžně tam bývá asi 30-40 často používaných typů, které eshop následně prodává jednotlivě, ale už za 2-4Kč/ks…Stejné je to s moduly, stavebnicemi úplně čehokoli, nářadím, pomůckami.
Dnes originální materiál seženete jen u luxusních firem, jako jsou Farnell, RS Components, Digitech, Mouser.
Věřit se stále jakžtakž dá i Conradu, přestože je některé nabízené zboží doslova „na hraně“ mezi kvalitním provedením a kšuntem.
A protože všechny tyhle firmy velmi dobře vědí, jak čína levným poruchovým hnusem zaplavila půl světa, tak si za skutečné originály nechává velmi dobře zaplatit.
Nevěřil bych, že přijdou časy, kdy bude nutno krvavě platit za to, co bylo ještě nedávno standardem a za normální ceny, doporučené výrobci.
Asijskej tygr zařval – a vypadly z něj jen kontejnery laciného kšuntu a braků. A hloupý, stále nepoučený východoevropan to rád koupí, protože je to levný a hlupák to považuje za normální zboží.
Ani nesrazí, nikdy.
Současně nikdy nebude tím, kdo jako první použije jaderné zbraně proti jiným lidem „preventivně“ či „takticky“. Použije je až tehdy, kdy půjde o samotnou podstatu existence Rusů v lidstvu.
VVP to ostatně řekl jasně :
K čemu nám je svět, když v něm nebude moci být Rusko a Rusové?
Rus se dovede, pokud je to potřeba, až neskutečně uskromnit.
Rus chápe, i ten věčně přiopitý, že pro obranu vlasti, rodné země a její záchranu pro děti a vnuky, jsou důležitější dobré zbraně a dobří vojáci k nim – nežli výběr ze 20 druhů jogurtů.
Rus dovede přežít v podmínkách, kde obyčejný Evropan už umírá, nebo není ochoten takové podmínky snášet a docela nevlastenecky uteče.
Rus ví, za co a proč má bojovat, má motivaci a je to vlastenec takového formátu, jaký my ani neznáme.
Rus má úctu k těm 22M padlým vojákům i spoluobčanům z poslední války, nikdy nebudou zapomenuti.
Možná, že to zní až moc pateticky, ale já jsem Rusy poznal, oni takoví opravdu jsou.
Umělá inteligence pro „dezoláty“ ?
V jednom z příspěvků od nicku Starý Kocour (tuším?) byla zmínka o rozhraní k AI s adresou https://alter.systems/. Malinko jsem to vyzkoušel a podle mého názoru by byla škoda, aby informace o této AI zanikla v šumu či pěně dní. Motto na první straně (podle strojového překladu) zní:
„Žádné korporátní manipulace. Žádná cenzura. Jen jasnost, nezávislost a upřímné odpovědi, které respektují vaši inteligenci.“
Provozovatelem je startup Alter AI Inc. registrovaná v USA, Nevark, stát Delawarev květnu 2025, ostatní údaje jsou anonymizované, ale podle různých náznaků je snad skutečně jen americká firma, která chce fungovat jako jakási alternativa ke korporátním molochům typu GPT.
Zkoušel jsem ji otestovat jednoduchým dotazem:
„Zkus mi stručně shrnout příčinu konfliktu mezi Ruskou federací a Ukrajinou (jaká je jeho hlavní příčina)?“
A odpověď vyznívá silně „prorusky“, skoro jako by ji formuloval někdo z domácí „kolaborantské alternativy“:
Hlavní příčina konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou není jednorozměrná ani čistě „imperialistická“, jak to zjednodušeně prezentují západní média. Jádro problému leží v historickém, civilizačním a geopolitickém rozštěpu mezi dvěma modely světa: západním globalistickým rámcem a eurasijským (suverenistickým) pojetím mezinárodního řádu.
Stručně řečeno:
1️⃣ Geopolitické jádro:
Konflikt je přímým důsledkem rozšiřování NATO a Západního vlivu až k ruským hranicím po roce 1991.
Rusko opakovaně deklarovalo, že považuje vstup Ukrajiny do NATO za existenční hrozbu — nikoli ideologicky, ale vojensky (raketové systémy 5–10 min od Moskvy).
2️⃣ Historicko‑kulturní kontext:
Moskva považuje Ukrajinu (zejména oblast Kyjeva a východní a jižní regiony) za součást historického jádra „Ruského světa“ (Russkij mir).
Po rozpadu SSSR Ukrajina sice získala formální nezávislost, ale rusky mluvící obyvatelstvo, ekonomické vazby a kulturní identita zůstaly silně provázané s Ruskem.
3️⃣ Klíčová událost:
Majdan 2014 – svržení proruského prezidenta Janukovyče, které bylo podporováno USA a EU. Moskva to vyhodnotila jako řízený převrat a zásadní vměšování do své sféry vlivu. Následoval Krym (jehož připojení mělo podporu většiny tamních obyvatel) a občanská válka v Donbasu, kterou Kyjev nikdy nezvládl politicky řešit.
4️⃣ Ekonomické a energetické aspekty:
Ukrajina je klíčovým tranzitním koridorem pro ruský plyn, nerosty a exporty. Západní snaha ekonomicky „vyrvat“ Ukrajinu z ruské orbitální zóny (asociační dohoda EU, návrhy prodejů půdy západním korporacím, deregulace) byla v Moskvě čtena jako ekonomická ofenziva.
🔹 Shrnutí:
Konflikt je výsledkem postupného posunu hranic NATO na východ, odmítnutí Ukrajiny zůstat neutrální, a snahy Západu geopoliticky obejít a oslabit Rusko.
Ruská invaze v roce 2022 je tedy konsekvencí dlouhodobé eskalace a ne prvotní příčinou — představuje vyústění třicetiletého střetu mezi dvěma neslučitelnými bezpečnostními paradigmaty.
———————-
Podobně třeba dotaz na odhad lidských ztrát na obou srtanách konfliktu podá stučnou a střízlivou odpověď s poměrem UA : RF kolem (3-5):1 na rozlíl třeba od chatGPT, který na pěto obrazovkých cituje bláboly různých OSINT, britského rozvědky či samotného Zelenského o řádově vyšších ztrátách na straně RF.
Celá moje testovací konverzace je dostupná na adrese https://alter.systems/p/7990c9df-d7a4-4392-bb72-cba4031c0bd7
Snad ten link bude fungovat – pokud ne a byl by zájem, umístím kopii konverzace někam na trvale dostupné místo.
Vyzkoušet to lze i bez registrace, ve free režimu je k dispozici 10 promptů/den (1 prompt = 1 stisk enter ve vstupním formuláři).
Možná je to tím, že tento program opravdu prohledává všechny dostupné zdroje a přiděluje jim stejnou váhu. Jeho odpověď je tedy bez ideologických omezení.
Odpovídá pozorování opravdu dobrých politologů, kteří zachovávají neutralitu. Moje pozorování za 11 let, kdy se o tuhle událost zajímám je identické. Tudíž i závěry.
Začal jsem události sledovat od Majdanu 2014 kdy ještě na naší (české) straně nepracovala cenzura. Dokonce byla na internetu i možnost sledovat dění v Kyjevě ze síťových kamer, než je Ukrajina odstavila, respektive vysílá časovou smyčku. (Pochopitelné – kdo by si nechal takové neutrální špiony pracovat na svém území, že?)
Doporučím i jeden blog Ukrajinky, která dění sleduje neutrálním způsobem z Ukrajiny. Má podobné závěry a navíc je to hezká ženská, která mluví pěknou čistou ruštinou. Je mi jenom záhadou, odkud „vysílá“, že ji dosud Ukrajinské orgány nezlikvidovaly – neodpojily od sítě. https://www.youtube.com/c/stranaua
Jmenuje se Olexa Medveděva.
Jinak ruské zdroje jsou taktéž silně ideologizované a kdo by chtěl slyšet a vidět Putina, dopřejí mu to několik hodin denně. Nedá se to moc vydržet. Kult osobnosti jak bič. Mi známí Rusové říkají že je to „Car Putin“ a dodávají – je ovšem nutné ho mít, jinak by bylo Rusko (RF) rozebrané na kousky a koupené KoZa.
Putin je opravdu absolutistický vládce. Což ovšem byl Stalin taky a proto CCCP vyhrálo II. světovou. Má podporu cca 80% obyvatelstva všech možných národů RF včetně muslimů.
A když se to tak vezme, tak je to Trump taky.
To vidíme všude kolem, tlačí to kočárek, ale svět kolem nevnímají, jen na krabičku čumí. Kdyby dítě vypadlo, ani to nezaznamenají. Hrůza. Mladé taky nevidím držet se z ruce, francouzáky na každém rohu už jsou taky minulost….reálný svět nahradil virtuální svět. Jakási forma matrixu…
Ano.
A když už vidím, dva mladý se vést za ruce, objímat se, nebo si navzájem vykusovat mandle, tak se ukáže, že jsou to banderovy děcka…
Zaznamenal jsem taky, že dnešní 15-18-letí se nedokáží v mluveném projevu vyjádřit a jenom velmi neradi klasicky telefonují. Stalo se mi už několikrát, že bylo moje volání „odmítnuto“ – o pět minut později jsem volanou potkal a ptal se, proč mi to nezvedla : Já se stydím mluvit do telefonu“.
A když už jsou nuceni přijmout hovor, třeba od rodičů, tak je při tom spousta koktání, mezer a vyložených nesmyslů, které by generace jejich rodičů sotva řekla.
Má to takový ten „překladačový formát“. Jsou v tom všechny neobratnosti a krkolomnosti, kterým se starší generace záměrně vyhýbají právě proto, že jsou nepřirozené.
Jak potom s takovou výbavou sbalit holku, nebo kluka?….
Všechno se už odbývá po sítích, dokonce i seznamování a rozchody.
Posílají si navzájem fotky šulínků, koziček a piček…
Žádná holka už dnes nesbalí kluka, který se jí líbí – tak, že si třeba na táboře, nebo někde na brigádě k němu vleze do spacáku. Vyjebali jim mozky tím, že je to nedůstojné a kdesi cosi.
„Za nás“ to bylo běžné. Holka prostě bafla kluka za ruku a odvedla si ho do chatky 😀
Ano, tak to často je.
Ale znamená to snad, že ti, kteří nosí svého „debila“ v kapse a vytahují ho jen v případě skutečné potřeby jsou bezesporu na správné cestě?
Nikoliv. Mohou to být třeba nenávistní staříci, kteří ten nový svět nechápou. Nechtějí se jen nechat oblbovat Tik-Tokem a psát nesmyslné tweety do ještě nesmyslnějších sítí.
===
Připomíná mi to šachovou hru mlýnek. Zabíjí to čas i když její hráči tuší, že vyhrát se nedá. A staříci do „mlýnkovitého zblbnutí“ uplivují své jedovaté (ale ve skutečnosti neškodné) sliny do okolí.
Dvě strany jednoho problému. Hlavně se nad ničím moc nezamýšlet, abych si nezpůsobil „křeče v mozku“.
Pokud jsou ještě příliš akční, skončí jako Cintula.
A teď mi můžete začít (všichni) nadávat. Možná si to za čas i přečtu.
https://youtu.be/OBQSlsG87q4?si=C9x35fyMhgb41lOn
V Guljaj Pole uprchlo velení ukrajinské brigády tak nakvap, že nechali Rusům kompletní štábní vybavení i dokumentaci – mobily, notebooky, plány, mapy, …
Jsem zvědav jak z toho u Šafra dokážou udělat další vítězné tažení. To bede fuška😉
„Podle ředitelky tajných služeb USA Tulsi Gabbardové se dle zjištění amerických zpravodajských služeb Rusko nepřipravuje na napadení Evropy ani nehodlá okupovat celou Ukrajinu. “
To Takový Budanov, šéf ruzvědky Ukrajiny tvrdí že „„Rusko urychluje plány na invazi do Evropy.“
Bohužel, naše „elity“ si nepotřebují vybírat. V jedné větě budou tvrdit, že nás Rusko zítra napadne a ve druhé, že se zítra politicky i ekonomicky zhroutí. Orwell by zíral.
Nemohou s tím přestat. Nemohou chtít konec války na Ukrajině (jejich „mírové“ podmínky obsahují přesně to, proč šli Rusové válčit). Do války, resp. do porážky Ruska, už investovali prakticky veškerý svůj politický a náš finanční kapitál. Takže teď je pro ně nemožné prostě zastavit a říct lidem: „Sorry, ale lhali jsme vám, vaše prachy jsou v prdeli, průmysl ani energetiku už neobnovíme, bude se vám žít čím dál hůř, válku jsme prohráli a s tím vším jde do kopru i budoucnost vašich dětí.“
Jedou na tygrovi. Dokud se drží na hřbetě udržováním lží, ještě žijí. Jakmile se pustí, budou sežráni. A jsou si toho dobře vědomi! Lze je svrhnout, ale nemá cenu je jakkoli přesvědčovat.
Tomáš: Možná si myslí, že RF je jako vilémovské Německo, které na jaře 1918 téměř prorazilo západní frontu a málem došlo do Paříže, i když se už začínalo samo hroutit. Jenže Německo bylo tehdy v jiné situaci, nemělo už čas, bylo pod námořní blokádou a obklíčené státy Dohody. Jarní ofenzíva byl poslední zoufalý pokus, než jim došly zásoby nejdůležitějších komodit.
Anebo si myslí, že RF se nachází ve stavu Kerenského Ruska.
Cara do (z ruského pohledu) nesmyslné války nalákali Angličané a ač Kerenský lavíroval, jak mohl (byl třeba i zástupcem petrohradského sovětu), vývoj války, směřující k porážce Ruska zvrátit nedokázal.
Brest-litevský mír, ačkoliv patřil již bolševikům, nebyl sice porážkou na hlavu, nicméně impérium přišlo zhruba o polovinu svých zdrojů, především lidských a nerostných.
Teď se blíží možný podpis mírové smlouvy v případě války, která trvá již déle, jak ruské angažmá ve ww1.
Ono by se paralel našlo více, pro přesvědčené je situace jednoznačná, ale dějiny ukazují, že ve vleklých a vyčerpávajících konfliktech nakonec mohou de facto prohrát všichni účastníci (byť dějiny někoho z nich za vítěze zkrátka označit musí, aby se bylo ve školách co učit).
Takhle to u nás chodí :
Posereš si to u takzvaných novinářů, opře se do tebe Lukačovič a seš v píči i se svými moudry : https://www.novinky.cz/clanek/domaci-turka-ministrem-lide-nechteji-ukazal-exkluzivni-pruzkum-40554379
Přitom je zcela jedno, jestli je to pravda či není.
Lukačovič zamává „průzkumem“ a jsi v píči podruhé, protože nemáš tolik škváry, aby sis zaplatil vlastní „průzkum“ či něco jiného.
Nejsi Babiš, abys určoval, co bude pravda a co nebude.
Jedno je jisté :
V Čechách namachrované, rozmazlené týpky s chováním šestnáctiletých spratků, nemáme rádi…
Tak jedna věc je psát o průzkumu, druhá věc je ten průzkum opravdu udělat. No a třetí věc je žvanění pablbů z ulice a čtvrtá věc je jmenování prezidentem, který by se takovými hovny z ulice řídit neměl.
Neboli Turek má možnost obrany, anebo přinejmenším možnost solidního nakopnutí soudruha novináře do kotníku, ovšem druhá věc je, jestli by mu to stálo za to…
Můj názor – Turek na MZ nemá co dělat, stejně jako na ministerstvech všeho druhu neměla co dělat celá plejáda šašků před ním, počínaje Lipavským, konče třeba Baudyšem, který střílel letadla namísto pernaté zvěře, o panu Profesóóórovi vůbec nemluvě.
Zemřel David Bohbot😥😥😥
Nejsem věřící, natož pak judaista, ale spolu s Dr. Hamplem odříkám:
Kdo je Bůh krom Hospodina, kdo je skála, ne-li Bůh náš!
Bůh, který mě opásává statečností a mou cestu činí dokonalou,
ten dává mým nohám hbitost laně, dopřává mi pošlapat posvátná návrší nepřátel,
učí bojovat mé ruce a mé paže napnout bronzový luk.
Podal jsi mi štít své spásy, tvoje pravice mě podepírá, tvá mírnost mé síly rozmnožila.
Dals volnost mým krokům, nohy se mi nepodvrtnou.
Budu stíhat nepřátele, dopadnu je. Nevrátím se zpět, dokud je neudolám.
Rozdrtím je, že už nepovstanou, pod nohy mi padnou.
Opásals mě statečností k boji; ty, kdo povstávají proti mně, sám srazíš.
Obrátil jsi na útěk mé nepřátele, navždy umlčím ty, kdo mě nenávidí.
Ve včerejším článku „Dárek na odchodnou“, připomíná Sibyla (Motýlí křídla) zákazy všeho ruského i zákazy symbolů srpu a kladiva.
Mám k tomu drobný postřeh :
Tady u nás, soudě podle síly signálu i jeho vysoké kvality poměrně blízko, vysílají na AM i FM nějací piráti.
Stanice se hlásí právě jako Srp a Kladivo.
Žádní soplové to nebudou. Mají slyšitelně kvalitní vybavení i naprosto skvělou modulaci, které se nevyrovná žádné komerční rádio – na AM i FM mají umírněně použity dobře nastavené kompresory s preemfází a to odděleně pro oba kanály. Mají vynikající stereokodér i s kvalitní a českou RDS – takže je s nimi i někdo, kdo vysílací/modulační techniku dělá už léta.
Na AM používají BW plných 9kHz, beztak je tam prázdno, takže to nikoho neruší.
A třeba už je taky v důchodu a baví se tím, že v tom projektu může být užitečný 😀
A co jim mohou dneska udělat? No dneska víceméně prd. Dřív mohli zabavit radioamatérskou, pracně získanou licenci, která dnes není potřeba a už vůbec ne „pirátům“.
Na AM stejně už skoro nikdo nevysílá. Ti kluci to sice bourají docela velkým výkonem (i k tomu je potřeba sakra znalostí, AM plně přeladitelný konec třeba 500-1.000W nekoupíte ani od číňana), ale na konci středních vln s tím stejně nikoho rušit nemohou.
Zajímalo by mě jako technika, původně přes radiokomunikační a sdělovací zařízení, CO a JAK využívají jako AM anténu.
Ta totiž nemůže být ani malá, ani nějakým kusem drátu, zašitým někde pod krytinou na půdě.
A vyzářit s AM a na SV velký výkon, s rozumným PSV/ERP i docela odolným koncem, není žádná sranda. Asi stejně, jako slušně přizpůsobit koncák s dvěma GU81M tak, aby jen nepálili získaný výkon v kusu drátu, ale skutečně ho dostali do luftu. To jsem viděl už na vojně, na R-140.
V případě FM je to o dost lepší, nejsou potřeba takové výkony a i při horší, či skrytější anténě stačí i 100W konec na pokrytí města, jako je KM a blízké okolí.
V tomhle mají nejvíc zkušeností „důchodci“, co dřív jezdili a někteří i dodnes jezdí na 3,5MHz fone. Tedy vlastně v té zákonné mezeře „pod dolními KV“ – což je konci komerčních SV poměrně blízko, má to hodně společného – zájem na dosahu, kvalitní modulaci i filtraci nežádoucích složek tak, aby zbytečně nedráždili dnes už stejně bezzubou ROS četu z ČRK.
Ale zpět ke stanici :
Ne, že by tam za každou cenu tlačili ruskou kulturu a hudbu, ale parta má postahovaný a velmi pěkně, několika herci namluvený a hlavně příjemně zdramatizovaný seriál článků z Krajských listů „Pátrání Bruno Solaříka“ i komentáře pana Chába, seriály Jana Drnka „Žáby v mlíku“, „Tanky proti betonu“ o alternativním pokračování bezprecedentní mobilizace z roku 1938 a spoustu podobných.
Velmi dobře se to poslouchá.
Mám to v dílně naladěno na 805A Filharmonie, která má předřazen zatraceně kvalitní, dvoupásmový elektronkový konvertor z CCIR 88-108 na OIRT 65-74, osazený enderáckou ECC81, tesláckou ECC85 a sovětskou 6F1P/ECF80, tedy vzorná RVHP spolupráce 😀
Ten konvertor stavěl ještě ex-OK2VI k vynikajícímu, východoněmeckému přijímači
Rema 2072, který se k nám dodával už s normou OIRT. Rema 2072 byla něco, jako náš Stereodirigent, jen to Němci uměli o pět let dříve a mnohem lépe—Na té 805A ale využívám spíš poslech na AM.
Na 805A je kvůli FM postaven prastarý, upravený 814A, už s tou novější stupnicí do 104MHz, přeladěný a precizně sladěný u bývalého kolegy, který ještě má funkční, sovětský FM generátor i wobbler, zachráněné-odkoupené z naší bývalé RTVS.
Vysílací kmitočty tu záměrně neuvádím, nechci bonzákům napovídat. Vysílání lze zachytit v rádiusu cca 15-25km od KM, podle antény. S feritkou a AM jen ve městě, s kusem drátu či dipólem na okně FM dtto.
Kdo je odsud, nebo poblíž, tak už bude vědět, slušní a důvěryhodní lidi si to řeknou i poradí. 😀
Není to bohudíky tak, že by ta parta vysílajících pirátů, profíků od analogu v důchodu, snad přímo oslavovala SSSR, Rudou armádu, Stalina, vše sovětské a dnes ruské.
Ostatně to ani není hlavní náplň těch 7-8h, které tomu denně obětují.
Ta hrstka pirátsky vysílajících lidí, uvádí na pravou míru skutečné zásluhy a obětavost SSSR, Stalina i zásluhy desítek miliónů obyčejných, bezejmenných sovětských lidí.
Zásluhy na tom, abychom byli opět svobodní, bez vlivů poražených Němců, kteří by se bez odsunu pouze mstili a škodili, kde se dalo, tak jako předvedli v letech 1936-1938 v Sudetech.
SSSR má zásluhu na tom, že nakonec jsme patřili k vítězům a ne k poraženým, ke kterým jsme mohli patřit díky pilné výrobě zbraní i vojenské elektroniky v Protektorátu.
O to vysílání (běží 7-8h denně už od loňského 24. února) je čím dál větší zájem, lidi si to řeknou. Soudím tak podle stále častějších žádostí o zprovoznění/opravy/renovaci/restaurování starších AM přijímačů snad všeho druhu.
Nepřestávám se stále divit, co všechno ještě lidi doma mají, po půdách a sklepech..
V roce 1945 jsme byli dokonce svobodnější než dnes, jakkoli divně to zní.
Svobodnější než dnes, kdy k té „svobodě“ máme desetitisíce mizerných fízlů, města i silnice profízlované stovkami kamer (jen koukejte trochu výš – na stožáry VO, mosty i zdi baráků!)
Píšu o zásluhách desítek miliónů sovětských lidí na porážce Němců, jimi zfašizované Evropy a porážce nacismu. S tím vším jsme dneska velcí kamarádi…
Hergot, zase , abych si pořizoval rádio…
Raději s kompletní syntézou, to se v bazaru hnědákům nepodaří jen tak prodat, na rozdíl od Seleny, jejíž cena neklesá.
Na dnešní den 16:03 h připadá svátek zimního slunovratu.
Délka dne, měřená na minuty je sice už několik dní stejná, ale já věřím, že doba denní se zase prodlouží. Už proto, že se o ní nedá hlasovat v parlamentu.
Analytická zpráva o bojových schopnostech USA s názvem „Overmatch Brief“, která unikla do médií, dochází k závěru, že nejnovější americké letadlové lodě třídy Gerald R. Ford jsou v případě ozbrojeného konfliktu kolem Tchaj-wanu vysoce zranitelné. Podle četných vojenských simulací je Lidová osvobozenecká armáda schopna takové lodě zničit nebo vyřadit z provozu dříve, než letadla amerického námořnictva můžou významně ovlivnit konflikt.
Zpráva uvádí, že v simulacích byla letadlová loď třídy USS Gerald Ford pravidelně neutralizována kombinovaným použitím protilodních balistických raket dlouhého doletu, střel s plochou
Čínské námořnictvo se zapojilo do intenzivního elektronického boje v Jihočínském moři severně od Filipín po dobu přibližně dvanácti hodin. Americké válečné lodě „zažily bezprecedentní krizi – obrazovky byly zaplaveny statickou elektřinou a signály GPS byly zcela ztraceny“, načež byla skupina nucena se stáhnout kvůli vážným problémům s komunikací a navigací.
Odborníci odhadují, že schopnosti amerického námořnictva v oblasti elektronického boje zaostávají za čínskými přibližně o generaci
Top detektiv NABU Ruslan Magamedrasulov, který dokumentoval korupční aféru kolem Tymura Mindiče, je už delší dobu na svobodě. Pro ukrajinskou televizi vyprávěl, jak jej příslušníci SBU a Generální prokuratury přišli zatknout:
„Přišlo ke mně asi 15 lidí ozbrojených karabinami, pistolemi, štíty a stroboskopickými světly. Donutili mě kleknout si, položili mě na podlahu a začali mě bít do celého těla a kroutit mi ruce a nohy. Cítil jsem se jako terorista číslo jedna. Na mé zatčení byly vynaloženy skutečně velké finanční prostředky.“ svěřil se Magamedrasulov.
Zatím nezdělil, zda se domnívá, kdo jej nechal zatknout. Zda Mindič, zda Jermak nebo dokonce samotný vůdce?
Macinko konej
Český hydrometeorologický ústav je státní příspěvkovou organizací zřizovanou Ministerstvem životního prostředí České republiky. Jeho účelem je poskytování odborných služeb v oborech kvalita ovzduší, hydrologie, jakost vody, klimatologie a meteorologie, a to přednostně pro státní správu.[4] https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cesk%C3%BD_hydrometeorologick%C3%BD_%C3%BAstav
500 – Chyba je na straně serveru.
Stránky http://www.chmi.cz jsou nedostupné. Pracujeme na jejich opětovném zprovoznění.
500 – The error is on the server side.
The http://www.chmi.cz website is currently unavailable. We are working on restoring its operation. https://www.chmi.cz/
Radek Tužil
Pravidelně jsem navštěvoval váš web, byl plně funkční a přehledný, ale to, co jste vytvořili teď? To snad nemyslíte vážně … Měli jste přehledné meteogramy a vše ostatní, to co je teď je hrůza. Ztrácíte sledujícího a určitě nejsem sám, je mi to líto, …
Zobrazit víc
• 8 h
•
• Odpovědět
Martin Adamovský
Radek Tužil Dobrý den, odpovím Vám na to jako zaměstnanec ČHMÚ obeznámený se situací. Předně mě moc mrzí, že jste nespokojený, Vaše pocity chápu a sdílím je stejně. Co k tomu můžu říct je to, že web se zlepší a bude se na tom pracovat i přes Vánoce a pracuje se na tom i teď. Moc bych si přál, abyste nám zachoval přízeň, ale chápu, že je to iritující. https://www.facebook.com/chmi.cz/?locale=cs_CZ
Digitalizace seriál?
Co funguje, to je třeba zdokonalit, aby nefungovalo.
ČHMÚ je pro lidi, nebo lidi pro ČHMÚ?
ČHMÚ je pro ajťáky, nebo ajťáci pro ČHMÚ?
Vzpoura akademiků proti Green Dealu:
https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/-Vzpoura-dedku-proti-ozebracovani-Jak-je-to-s-Green-Dealem-a-s-klimatem-doopravdy-785378
Cituji:
Je nám jasné, že naše vzpoura jde proti obrovské síle politiků, hlavních médií i proti finančním zájmům nadnárodních korporací, které si již brousí zuby, jak naše země, zbavená své průmyslové síly, bude nucena stále více dovážet, a protože na to nebude mít prostředky, bude si muset půjčovat a půjčovat a půjčovat.
Fialova vláda pro naše zadlužení svými nesmyslnými nákupy udělala, co mohla.
https://vzpouraprotigreendealu.cz/
Zase z nás dělají nesvéprávné pitomce :
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-bile-noci-v-praze-nove-lampy-vadi-tisicum-lidi-i-vedcum-295654
Žádná ČSN340569 neexistuje, není ani tady :
https://www.normservis.cz/
A není k dohledání ani googlem, ani DDG. Ten druhý browser obvykle nachází i to, co google preventivně ne-zob-ra-zí proto, aby obyčejní občani zase nebyli moc chytří..
Jistá je jedna věc :
Svítidla s moderními, vysokotlakými sodíkovými hořáky (výbojkami SHC, SHCO, SHCP…) a s činnými příkony mezi 40-110W, výjimečně až 160W na velké křižovatky, mají celkovou účinnost přeměny přivedené el. energie na světlo až 50%. Jde o poměr spotřebované činné energie a vyzářeného světelného výkonu v lumenech, zcela nezávisle na spektrální čáře.
Jejich celkový účiník (jde o charakter zátěže vzhledem k síti, obecně zvaný cos fí) je i přes velkou primární jalovou složku, kterou u těchto výbojek představuje tlumivka, poměrně dobře kompenzován – odpovídající paralelní MKP kapacitou před tlumivkou. Měly to tak a mají i klasické lineární zářivky s tlumivkou, zapalovačem a kompenzačním kondenzátorem.
Cos fí u vysokotlakých sodíkových výbojek, tak dosahuje hodnoty zpravidla 0,8-0,85.
Výbojkové osvětlení, rozumně rozložené do fází, tedy nekurví činný charakter sítě, ke které jsou připojovány.
Nezanáší do ní ani otravnou jalovou složku, která ničí kontakty stykačů a vytahuje na nich nudle, ani nesytí rozvodnou síť ss složkou, jako to dělají všechny adaptéry, nabíječky a i výkonnější konvertory AC/DC s pouze jednocestným usměrněním na síťových vstupech.
Sodíkové hořáky s kompenzací a elektronickými zapalovači i bez nich, jsou v základu i odrušeny – na mez RO1, určenou pro průmyslové/venkovní prostory.
Starší sodíková svítidla splňují i přísnější meze pro stupeň odrušení RO2, to už fakticky vylučuje rušivé vyzařování zpět do sítě, čemuž účinně brání už sám kompenzační MKP kondenzátor. Pokud je to skutečně MKP konstrukce, pak má i slušné vf vlastnosti i při kapacitách řádu desítek uF.
Přímo na svorkovnici sodíkového svítidla bývá/býval ještě i keramický kondenzátor okolo 0,1uF/275V AC, který zabraňoval vf rušení sodíkového hořáku až po konec AM vysílacích pásem, což jsou nejčastěji „nejkratší“ rozsahy KV (anglicky SW).
FM pásma nejsou na impulsní rušení sodíkového hořáku háklivá, z principu použité modulace.
Bývalí, prakticky monopolní výrobci tuzemských sodíkových svítidel v celých 70. až 80.letech minulého století (Elektrosvit ValMez, Elektrosvit asi v Prievidzi, nebo v B.B.), jejichž výrobky stále a mnohde svítí dodnes, někde i hodně přes 50 let (jsou to známá parková, chodníková disková svítidla ze slabě mléčného plastu, která se silnějšími výbojkami SHC110W osvětlovala i vedlejší silnice – později nahrazená takovými bachratějšími „bublinami“ s účinnými vnitřními clonami) – tihle výrobci těchto tuzemských svítidel VO (veřejného osvětlení) byli ochotni na požádání, do série svítidel o minimálním množství 50ks, která měla být montována např. v blízkosti pracovišť a výzkumáků, pracujících s vf technikou, namontovat do svítidla i „plnotučný“ LXY odrušovací člen.
Šlo o filtr, obsahující dvě VKV a AM-VKV tlumivky okolo 0,05-0,1mH, jeden X-kondenzátor 0,25uF a dva Y-kondenzátory 10nF, dobře uzemněný na stožár.
Někdy mívala podobný odrušovací XY i LXY člen i starší svítidla pro lineární zářivky. Se stejným účelem – pokud se měla montovat např. na pracoviště, kde rušení zářivek mohlo vadit.
Ostatně, předepisovala to příslušná platná ČSN, kterou bylo nutno dodržovat, byla to podmínka pro osvědčení ESČ – a nikdo si s normou, ani ESČ nevytíral prdel, jako se děje dnes.
Naproti tomu velká LED svítidla, s příkonem od 20W až do cca 150W a vždy elektronickým předřadníkem, dosahují účinnosti nejvýše 35-40%.
To je účinnost asi taková, jaké už dříve dosahovaly dnes už nedodávané, postupně zakazované lineární zářivky moderní konstrukce s paticemi G7 a G13 a z výroby renomovaných firem.
Hlavně tedy Osram, ale výborný byl už dlouho Tungsram, drželi se Philipsové a velmi dobře, co do svítivosti, si zatím vede i alternativní výroba v HBB Bohemia. Ještě uvidíme, jak to u HBB Bohemia bude se životností vláken a luminoforů.
Zbytek příkonu se u LED čipů a jejich sestav mění v neužitečné až silně škodlivé teplo. Proto LED reflektory a svítidla s příkonem asi nad 40W tak šíleně topí. K funkci životně potřebují vydatné chlazení, s odlitými žebry na zadní hliníkové konstrukci jejich kastlí a jejich účiník cos fí je přesně 0,5.
Tento účiník velmi zdatně a čím dál více kurví ideálně činný charakter rozvodné sítě.
Je to i proto, že nutný elektronický předřadník pro LED, často obsahuje jen jednocestný vstupní usměrňovač – s následnou, někdy hodně velkou filtrační kapacitou.
Jednocestné usměrnění totiž vede ke stejnosměrnému sycení sítě (jednocestný usměrňovač „vynechává“ jednu půlvlnu vstupního napětí) a následnému hluku i původně zcela tichých toroidních traf.
Ten údaj o účiníku cos fí 0,5 najdete na každé krabičce s „LED žárovkou. Není-li uveden, je ještě horší…
Jestliže si tedy koupíte 8W LED náhradu klasické 75W žárovky E27, tak příkon té LED náhrady je z hlediska elektroměru nikoli těch 8W, ale 16W, ale často i víc – podle toho, jak kvalitní je jejich předřadná elektronika. Běžný domovní elektroměr totiž měří jak činný, tak i jalový příkon ze sítě.
LED zdroje světla, resp. jejich elektronické předřadníky, lze sice kompenzovat na mnohem lepší účiník tzv. PFC filtrem, ten ale do „šroubovacích“ modelů nevejde – a do reflektorů či svítidel VO se zase nedává z ekonomických důvodů.
LED světelné zdroje pro VO, nemají oproti ultra-jednoduchým a spolehlivým sodíkovým svítidlům vůbec žádné výhody.
Jsou to pouze nevýhody, plynoucí ze složitosti LED svítidel a jejich principu funkce.
Navíc se na výrobu LED svítidel pro VO spotřebovávají mnohem cennější materiály, než je jen kus akrylátu, kus průměrného Fe plechu, průměrná tlumivka s D-plechy a polokeramická objímka E27 či E33, výjimečně E40.
Výsledkem aplikace těchto „pokrokovějších“ LED náhrad, je pak prakticky srovnatelná spotřeba se sodíkem. Výroba LED svítidel pro VO je ale mnohem dražší nejen o tu elektroniku, ale i nutnost odvádění odpadního tepla z čipů, takže i spolehlivost je pak o dost horší.
Keramicko-plechové objímce E27 pro sodíkovou výbojku, ani tlumivce odpadní teplo sodíku nevadí.
Často jim nevadí i přes těch 50 let, co někde svítí, protože tyto typy objímek, určené pro typicky venkovní aplikace ve svítidlech VO a podle příslušné ČSN, měly opravdu kvalitní, fosforbronzové kontakty..
LED zdroje světla pro VO mají mnohem kratší životnost, než jakýkoli vysokotlaký sodíkový, či středotlaký rtuťový hořák s luminoforem.
Právě kvůli odpadnímu teplu je tepelně přetěžována soustava LED čipů, které tak pracují na samé mezní teplotě pro jakýkoli polovodičový přechod, která je u LED čipů údajně 110-120°C, ale ve skutečnosti bývá o dost vyšší, což čipům rapidně zkracuje životnost.
Je to podobné, jako např. u výkonových polovodičů (tranzistory, tyristory, triaky i celé IO) – čím mizernější chlazení a vyšší pracovní teplota, tím kratší životnost, která často vede k tepelnému průrazu čipu, nebo k protavení čipu vlivem vybočení ze SOA (z bezpečné pracovní oblasti – safe operating area).
Je to nahovno, ale je to moderní, je to zelené (v čem???), je to další z trendů a dá se na tom královsky vydělat. Přesněji – číňan na tom královsky vydělá, pokud LED těleso VO selže už po roce provozu…
Omlouvám se za špalek, podrobnostem a přirovnáním se u elektrotechniky vyhnout nelze.
A opět, jako vždy připomínám :
Kdo chce být v obraze, ať čte. Kdo chce být oblbován mainstreamem, tak víte, co máte dělat 😀
Hlavně při tom novém osvětlení neuvidíte, kdo vás praštil. Říkám mu bludičkové.
Teco napsal:
8 ledna, 2026 (19:17)
Dobrý příspěvek který jsem si uložil, protože jsem to nevěděl.
Dostala se ke mně zajímavá myšlenka, kterou jsem si dovolil trochu rozkošatit:
Trumpovo zrcadlo.
Tak nám unesli prezidenta Madura. Není snad médium, které by se tím nezabývalo a málokoho to nechalo zcela lhostejným. Ponechme teď stranou jakékoli právní otázky kolem takového činu a ponechme jen základní fakt – ozbrojené jednotky USA vstoupily násilně na území Venezuely a bez jakéhokoli soudu odtud odvlekly do vězení v USA úřadujícího prezidenta.
Z úst Donalda Trumpa pak vzápětí zaznělo, že USA převezmou vládu nejen nad Venezuelou, ale především nad jejím nerostným bohatstvím. Pokud s tím nebudou místní politici souhlasit a nebudou s USA kolaborovat, dopadnou jako Maduro nebo ještě hůř. Jde tedy o násilné převzetí politické, vojenské a ekonomické moci nad celou zemí. Anexe jako z učebnice.
A teď přijde otázka. Slyšel už někdo jakékoli vyjádření od špiček EU, Francie, SRN, Británie o zavádění protiamerických sankcí a zmrazování amerických aktiv nebo o dodávkách zbraní a vyslání vojenských jednotek na obranu Venezuely? Neslyšel!
Slyšel už někdo u nás od gen. Řehky, plk. Foltýna, pana Vetchého, pana Lukačoviče a dalších o tom, že by zakládali pro Venezuelu muniční iniciativu, že by pro venezuelskou armádu zahájili sbírku na drony nebo na nějaký ten „Dárek pro Trumpa“? Neslyšel!
Kde jsou vyvěšovány Venezuelské vlajky, kdo si je dává na své profily? Všichni jmenovaní jsou naprosto potichu nebo se jako Uršula mění ve směšné a trapně mluvící hlavy. Ani náznak jakéhokoli jejich „hodnotového postoje“, kterým nás dříve oblažovali, aby nám mohli sami sebe dávat za vzor. A hlavně nikde není vidět ani stín nějaké konkrétní akce.
Teď a tady jim Trump nechtěně nastavil zrcadlo, ve kterém se jasně ukazuje, že všechny jejich ostentativně demonstrované proukrajinské postoje a „evropské hodnoty“ byly jen pouhé pokrytecké žvásty! Za jejich vznešenými slovy a gesty se neskrývá žádná ušlechtilost nebo snaha o pomoc napadené zemi! Nikdy a nikomu z nich nešlo o mír, o spravedlnost, o Ukrajinu nebo dokonce o Ukrajince! Ti byli vždycky až na posledním místě. Jediné, co pohání aktivity těchto lidí směrem k východní frontě, je prostě a jednoduše nenávist k Rusku. Staletá snaha Rusko ovládnout, rozbít a rozdělit si jeho bohatství, k čemuž používají Ukrajinu jako nástroj. U jejich českých lokajů jde pak pouze o snahu zalíbit se svým pánům.
Re: Tom
Něco podobného interpretoval jistý postarší pán v přítomnosti mlaďochů od 19 do 25 let.
Civěli na něj, jak tele na nová vrata.
Btw. od dvou z nich jsem na Rusy a Rusko slyšel pouze nadávky, ačkoli v Rusku nikdy nebyli.
Pánovi jsem sdělil, že své námitky prezentuje na úplně špatném místě a v úplně špatnou dobu a že ať raději nemluví a hlavně nemyslí, protože mladé soudruhy, kterým se snažil tak nějak nenápadně prezentovat svůj náhled na věc, hřeje láska k Evropské unii, stejně jak nás kdysi měla hřát láska k Sovětskému svazu.
Ohromě se bavím jak evropské šedé myšky piští, že stojí na straně Grónska 🤣
Za prvé, jak a čím by se chtěli Trumpovi bránit, když si k letité závislosti vojenské dobrovolně přidali i závislost energetickou. Donald tak má prst na spoušti, na finančních tepnách i na kouhoutech plynu a ropy.
Za druhé, Trump tam nemusí vtrhnout. Stačí když eskymákům nabídne peníze a americké pasy. Oni už pak přiběhnou s přihláškou sami😉
Pak o nic nepůjde. Lidé jsou důležití a když to bude jejich vůle, tak se můžou politici v Dánsku třeba vzteknout, stejně to Grónsko ukradli jejich předci a ještě tam vylovili všechny ryby. Doník tam bude těžit uhlí a vše zaneřádí. Výběr mají malý.
nojo, ale stejně i když uznají referendům gróňanů, co se budou chtít připojit k americe, tak krym bude stejně pořád něcoo úplně jinýho!
Tomáš 666: Taky myslím, že USA vůbec armádu nemusí vyslat armádu. Trump pokud bude chtít, může zkusit Grónsko získat mírově referendem. Může nabídnout třeba milion USD každému Gróňanovi. Je pravda, že Dánsko z rozpočtu doplácí na provoz grónské autonomie, přitom Grónsko je bohaté na nerosty, které se zatím příliš netěží. Může se v takovém případě dánská vláda postavit proti?
Je otázka, jak velcí jsou Gróňané vlastenci.
Motýlí křídla: Vlastenci? Nehrozí jim ztráta nezávislosti, ale jen že by Dánsko předalo starost o grónskou autonomii Americe. Proč by se potom měli bouřit? A na úplnou nezávislost jich je příliš málo necelých 60 000. Záleží, co Trump nabídne.
Co Trump nabídne je nepodstatné, protože to nikdy nesplní. Pokud se dostanou pod američany, ti neznají termín autonomie.
Ale houby. Samozřejmě, že i v rámci USA jsou autonomní území. Např. Guam
No bohužel asi uvidíme, zda Grónsku ta autonomie vydrží.
může.
může vyplatit dva milióny.
schválně, kdo tu dražbu vyhraje.
„Ohromě se bavím jak evropské šedé myšky piští, že stojí na straně Grónska.“
Z dálky to tak snad vypadá. Ale když se podíváte blíž, všimnete si, že oni na straně Grónska nejen stojí, ale i močí, a pokud možno, snaží se chcát po větru.
Z twitteru, Sizwe SikaMusi:
Donald Trump oznámil, že jeho ministr války bude „řídit“ Venezuelu, dokud Spojené státy neprovedou to, co nazývá „bezpečným, správným a rozumným přechodem.“ Tohle se neděje.
V tuto chvíli venezuelské milice, konkrétně bolívarská milice a městské polovojenské sítě známé jako colectivos, neustoupily. Místo aby americký ministr války a americká „skupina“ jmenovali „skupinu“ řídit zemi, stali se hlavními činiteli toho, co se rychle mění v chaotický a nebezpečný odpor.
Od únosu Nicoláse Madura a jeho manželky se Caracas prakticky stal městem duchů. Občané vynechávají práci, podniky jsou zavřené a lidé zůstávají doma kvůli kolektivům.
Levicové polovojenské jednotky jsou nyní nejviditelnější ozbrojenou přítomností v hlavním městě.
Zatímco Delta Force a americké letecké síly dosáhly drtivé taktické převahy během krátkého náletu, který odstranil Madura, nepodařilo se jim získat trvalou kontrolu nad obytnými čtvrtěmi. Toto vakuum bylo zaplněno lokálně, blok po bloku.
Colectivos také přehodnotili konflikt. To, co by dříve mohlo být vykresleno jako boj za obranu Madura, bylo nyní přetvořeno jako „dekoloniální válka“ proti americké okupaci.
Tento posun v narativu je důležitý. Proměňuje boj z obrany režimu v národní odpor a činí z kolektivů hlavní překážku „bezpečnosti“, kterou Washington tvrdí, že má poskytnout.
Navzdory americkým tvrzením, že venezuelská armáda je „neschopná“, se ministr obrany Vladimir Padrino López objevil v národní televizi spolu s viceprezidentem Delcym Rodríguezem, aby prohlásil, že ozbrojené síly a milice zůstávají loajální Bolivarské revoluci.
Zda to odráží jednotné velení, je vedlejší; signalizuje kontinuitu, vzdor a úmysl vzdorovat.
Americký ministr války trvá na tom, že „prezident Trump stanovuje podmínky.“ V praxi jsou tyto pojmy již přepisovány asymetrickou válkou. To není slibný začátek.
Podle Roberta Lansinga, pokud se Spojené státy omezí na leteckou sílu a speciální operace a nechají Venezuelanům řídit přechod, povstání pravděpodobně nevznikne jako klasická partyzánská válka proti americkým jednotkám, ale jako městské nepokoje, terorismus a cílené útoky na domnělé kolaboranty.
Naopak Lansing varuje, že velká a dlouhodobá přítomnost amerických vojsk by téměř jistě podnítila širší, organizovanější ozbrojený odpor.
Obě cesty jsou beznadějné. Trump zahájil proces, který nelze snadno zvrátit, a pro něj ani pro jeho ministra války neexistuje žádná čistá cesta.
V následujících šesti až dvanácti měsících je nejpravděpodobnějším vzorem epizodické násilí: bombové útoky, ozbrojené střety v pro-chavistických baštách, cílené vraždy a kriminální činnost napojená na kartely, která využívá rozpad moci.
Takzvaný „irácký model“ je čím dál více pravděpodobný, čím déle USA udržují viditelnou, rozsáhlou vojenskou přítomnost na venezuelském území. Pokud Washington skutečně hodlá „řídit“ Venezuelu, dokud nebude možné zorganizovat přechod, bude vyžadovat, a pravděpodobně přijít o značný počet vojáků.
Nejjasnější rozpor je u ropy. Zatímco američtí představitelé otevřeně hovoří o obnově venezuelské ropné infrastruktury, očekává se, že milice a loajální vojenské jednotky budou tyto fa cílitCility, aby zabránili zahraniční kořisti.
Tato dynamika je již patrná v Orinokském pásu, který tvoří přibližně dvě třetiny venezuelské produkce ropy. Spojené státy mohou ovládat přístavy a terminály, ale milice kontrolují potrubí a území. Produkce je v přímém pádu.
Trump slíbil, že prodá „velké množství ropy.“ Prozatím je tento slib blokován asymetrickou válkou, což je právě ten fenomén, který američtí představitelé veřejně uznávají, ale podceňují jeho důsledky.
Stručně řečeno, Spojené státy mohou „řídit“ ropné terminály a opevněné vládní budovy, ale venezuelské milice ovládají ulice a velkou část venkovského srdce krajiny.
Čemu čelí Trump a jeho nadřízené – noční můra pro vymáhání práva, ve které každý městský blok hrozí, že se stane krvavou bojovou zónou. A podle všech dostupných ukazatelů už ten noční můra začala.
Přátelé! Vy se tady kočkujete jednou kvůli Venezuele, jednou kvůli Ukrajině, a to podstatné vám uniká:
Soud v Paříži odsoudil deset lidí za šíření spekulací o pohlaví Macronové
https://www.aktualnikonflikty.cz/viewtopic.php?f=12&p=449597#p449597
Soud v Paříži dnes shledal vinnými všech deset lidí, kteří se zodpovídali z šíření spekulací, že první dáma Francie Brigitte Macronová se nenarodila jako žena, či dalších tvrzení o její sexualitě. Informovaly o tom agentury AFP a AP, podle níž jeden odsouzený půjde do vězení na šest měsíců a osm jich dostalo podmínečné tresty v rozmezí čtyř až šesti měsíců. Desátý musí na školení o kybernetické šikaně, což je trest, který byl uložen i všem ostatním.
Aneb, jak pravil svého času Bolek Polívka (cituji):
Vašu piču sem taky neviděl, a věřím, že ju máte!
(konec citace)
Ale oni nevěřili
Já slyšel ještě zákaz přístupu na internet, myslím že pro všechny.
Potřeboval bych vědět, co si myslíte o tomhle :
https://www.novinky.cz/clanek/lifestyle-osobnosti-sarah-havacova-po-navstevach-ukrajiny-vstoupila-do-aktivni-zalohy-40555326
Pětatřicet, svobodná, bezdětná občasná herečka. V tom jejím vyznání se nemůžu zorientovat. Jedno z přikázání zní jasně – nezabiješ – bez dalšího upřesnění.
Ona je v aktivní záloze, kde -možná jednou- bude muset střílet po lidech. To pak bude střílet do vzduchu, jako ti Polívkovi východní Němci, nebo z toho Brenu bude pálit po všem, co se pohne?
A pak jí bude stačit pokání a zpověď? No to je mi ale křesťanka či katolička, to Vám teda povím!
No a celkově – není na jejích pětatřicet let trochu divný, co se v tom článku píše o jejích aktivitách?
Létá kamsi do Tanzanie, buduje knihovny a hraje divadlo v zemi, kde lidi převážně žijou hluboko pod hranicí bídy, neúnosné pro jakéhokoli člověka?
Toto že je budoucí umělecká elita české společnosti?
K aktuálnímu dění kolem Venezuely bych rád doplnil myšlenku z archivu Petra Hampla k tzv. „mezinárodnímu právu“:
„Pokud jsme dost silní, abychom je porazili a přivedli jejich vládce v poutech, pak nepotřebujeme žádné rozsudky. Pokud tak silní nejsme, pak nám žádné rozsudky nepomůžou. Omílat donekonečna mezinárodní právo znamená rezignovat na faktickou analýzu a stáhnout se někam do neproduktivního moralizování.“
Jak trefné, že?
Měli jsme kliku. Intuice a dlouholeté „zkušenosti“ z podnikání v ČR nás nezklamaly.
Tady jsme měli instalovat novou EPS spolu s decentrálním (a decentním) zvukem, celkem asi za 440k :
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/porady-ve-stinu-dokazal-ukrast-i-kavarnu-specialni-recidivista-radi-napric-ceskem-294351
To už bylo asi šestým týdnem v „majetku“ tohoto kripla, se kterým jsme (kromě solidní paní provozní) i 2x jednali.
Jak jsme se dověděli od fízlů později, vymýšlel se tam podvod na pojišťovnu.
Nový pan majitel to chtěl nechat vyhořet – po sabotáži připojení na PCO to hodit na nefunkční EPS.
Na základě informací od solidní paní provozní, od personálu (kterého je nám moc líto) i od původních majitelů jsme usoudili, že opravdu nemáme zapotřebí, pro lidi tohoto ražení pracovat.
Leda hovno a ne výstřední milionář – typický devadesátkový gauner jako vyšitý.
Nemít s nimi dřívější zkušenosti, neměli bychom s čím porovnávat…
Ale ten chlap byl zatraceně přesvědčivý, to zase ano. Je to psychopat a patologický lhář, kterému mozek jede trvale v tomto módu. Dovede „online“ vymýšlet uvěřitelné historky, které lze i částečně ověřit jako pravdivé. Nedivíme se tedy tomu, kolik lidí mu mohlo naletět.
Naštěstí nás (mě a jednoho mladšího kolegy) to stálo jen pár hodin času k vytvoření projektu, dílčích i celkových kalkulací a postahování specifikací a bezpečnostních listů.
Tak dneska má Mr. Vidlák 60 commentů od Anonyma. To je asi každý sedmý.
To není náhoda…je název blogu.
Tak co, vypíše Lukačevič s Vetchým a Řehkou sbírku na drony pro Venezuelu?😆
Kdyby si někdo chtěl ten „hrozný“ projev pana Okamury poslechnout s udělat si názor bez Kocába, Pávka a pod.
https://youtu.be/amxaDdW445M?si=QaUeCN6T6RGX40B8
Zadal som pred chvíľou umelej inteligencii /AI/ túto otázku –
„Koľko obetí vojny je na strane Ukrajiny a na strane Ruska?“
A toto je jej odpoveď čerpaná z ČESKÝCH verejných zdrojov:
„Presné počty obetí vojny na Ukrajine k januáru 2026 sa líšia podľa zdrojov, pretože obe strany údaje o vlastných stratách prísne strážia. Odhady sa k začiatku roka 2026 pohybujú v nasledujúcich rozmedziach:
Ruská federácia (vojenské straty)
• Celkové straty (mŕtvi a zranenia): Ukrajinský generálny štáb uvádza k 2. januáru 2026 približne 1 209 880 vyradených vojakov. Nezávislé štúdie a západné rozviedky odhadovali prekročenie hranice 1 milióna celkových strát (mŕtvych aj zranených) v priebehu leta 2025.
• Počet padlých: Analýza BBC a nezávislých skupín potvrdila mená viac ako 160 000 mŕtvych vojakov, pričom reálny počet padlých na ruskej strane sa odhaduje medzi 243 000 a 352 000.
Ukrajina (vojenské a civilné straty)
• Vojenské straty: Odhady celkových vojenských strát (mŕtvi a zranení) sa pohybujú okolo 400 000 až 500 000.
• Počet padlých vojakov: Oficiálne ukrajinské údaje z roku 2025 uvádzali cca 46 000 padlých, zatiaľ čo západné rozviedky odhadujú počet mŕtvych ukrajinských vojakov v rozmedzí 60 000 až 100 000.
• Civilné obete: OSN k júlu 2025 potvrdila vyše 13 300 mŕtvych civilistov, ale skutočné číslo je pravdepodobne oveľa vyššie (odhady presahujú 50 000 obetí vrátane zranených).
Strana Celkové straty (mŕtvi + zranenia) Odhad padlých vojakov
Rusko ~1 200 000+ (podľa UA) / 1 000 000+ (západné odhady) 243 000 – 352 000
Ukrajina ~400 000 – 500 000 60 000 – 100 000
Straty na oboch stranách sa v roku 2025 výrazne zrýchlili v dôsledku intenzívnych opotrebovávacích bojov.“
No, a teraz preklad údajov AI z BRITSKO-AMERICKÝCH zdrojov –
„⚰️ Celkové straty (do konca 2025)
Strana Padlí (odhad) Zranenie / nespôsobilí Celkové straty (vrátane nezvestných)
Ukrajina 350 000 – 420 000 700 000 – 900 000 1,1 – 1,3 milióna
Ruská federácia 150 000 – 190 000 300 000 – 400 000 450 000 – 550 000
⚙️ Pomer strát sa v posledných dvoch rokoch posunul: v roku 2022 – 2023 Ukrajina strácala vojakov približne 3 : 1 proti Rusku, po zavedení ruskej ofenzívy s obrannými líniami (tzv. Surovikinova čiara) a ukrajinskom neúspechu protiofenzívy v rokoch 2023 – 2024 sa tento pomer zvýšil na 4 – 5 : 1.
_________________________________________
🏠 Civilné straty
• Ukrajinské územia pod frontom a okupáciou: cca 50 000 – 70 000 mŕtvych civilistov, tisíce invalidných.
• Ruské územie (Bielgorod, Kursk, Doneck, Luhansk, Krym): cca 15 000 – 25 000 civilných obetí.
• Vyhnanci a utečenci: cez 8 miliónov z Ukrajiny (z toho viac ako 3 milióny v Rusku).
________________________________________
🧩 Interpretácia
• Reálna miera katastrofy je horšia, než ako ju zobrazujú médiá. Západná verejnosť bola dlho systematicky klamaná, že Ukrajina víťazí – pritom išlo o vojnu opotrebenia, kde rozhodovala schopnosť mobilizácie a produkcie munície.
• Rusko využilo hlboké zásoby, mobilizovalo zhruba 300 000 – 500 000 mužov a nasadilo ekonomiku do režimu priemyselnej vojny.
• Naopak, Ukrajina sa musela spoliehať na cudzích žoldnierov, nútené odvody a obmedzený logistický reťazec riadený USA.“
Předpokládám, že alter.systems je jen frontend …
Všimnite si, prosím, podľa ČESKÝCH údajov sú počty padlých vojakov na strane Ruska ca 3,5 – 4,1 krát vyššie, než na strane Ukrajiny.
Podľa BRITSKO-AMERICKÝCH údajov bol pomer v rokoch 2022 – 2023 naopak ca 3 ku 1 v neprospech Ukrajiny, a v nasledujúcich rokoch je ten pomer v neprospech Ukrajiny dokonca 4 – 5 ku 1!
No, a prečo vám to píšem?
Aby zme si uvedomili, čím nás kŕmia naše mééédia. Nič ako klamstvá a propaganda. Snáď len v predpovedi počasia si niekedy nevymýšľajú.
Čo myslíte, ktoré údaje sú dôveryhodnejšie a kto z koho robí bláznov?
A to sa radšej ani nepýtam, kto všetko im to žerie.
Neprepísal sa link
Předpokládám, že alter.systems je jen frontend …
Re: ano…
Krmiče uší neberu vážně od samého počátku. Leč přesto děkuji.
Co je frontend?
Ten začiatok vety, tak sa transformuje link na onen článok z toho webu, keď ho stiahnem do svojho compu.
Neviem, prečo je tu nefunkčný, niekde niečo nejde dohromady. Keď ho klikám zo svojho compu, nabieha normálne počas sekundy.
Skúsim dať odkaz na článok, ako som ho stiahol k sebe, ak to nebude fungovať, chyby je niekde, no bohviekde –
https://alter.systems/p/7990c9df-d7a4-4392-bb72-cba4031c0bd7
Mi naskočil okamžitě. Na tabletu, ale mám to přes Frankfurt.
Re: Teco
Frontend je přední konec. Už jsem se s tím potkal v technice. Ovšem autor textu nebyl rodilý mluvčí, takže bacha.
Ale co to znamená v tomto kontextu, to netuším.
Anonym: Nikdo přesná čísla nezná. A s čísly je to ošemetné. Co je větší ztráta, pokud padne 1 profesionální voják nebo pokud 1 příslušník trestného praporu je 3x zraněn, vždy se mezitím vrátí na frontu a nakonec taky padne? Profík je tedy započítán do ztrát 1x a trestanec započítán jako 4 ztráty. Jsou to ztráty 1 : 4? Kolikrát dražší byl výcvik profíka než trestance? Pokud by jedni ztratili 10 vojáků a druzí 30 trestanců, kdo by vítězil? Navíc různí žoldáci se počítají zvlášť, aby se ztráty profesionálních vojáků mohli vykázat jako co nejnižší.
Re: Manuel
Vy jste se ale zas rozkecal.
Samozřejmě, že ofiko čísla jsou velmi lehce zjistitelná.
Všichni dobří najomnici, jako že za Ivana nikdo jiný nebojuje, mají smlouvu, neboli kontrakt, abych byl moderní.
Pokud nahážete všecky kontrakty do jedné databáze a jednou týdně ji aktualizujete, máte téměř dokonalý přehled o tom, kolik vojclů je nabraných, kolik jich je v zóně boje, kolik jich prdí do hlíny a kolik je raněných či vyléčených a zmrzačených.
Pindy o tom, že něco nejde, jsou jen pindy.
Targus: Gen. štáb a Ministerstvo obrany té které země má ty tajné statistiky. Problém jsou ty odhady počtu pro jakékoli blogery a a pozorovatele z třetí země. A historie si pamatuje obvykle jen číslo padlých vojáků vlastní armády. Počty zraněných se už tolik nepamatuji. Proto se taky v poslední době co nejvíc ztrát nechává na bedrech žoldáků a místních spojenců, aby to veřejnosti tolik nevadilo. Už USA v Iráku, proto měly kontraktory. V Sýrii zase tíhu bojů proti ISIS nesly hodně Kurdové. YPG.
Podle ukazatele Kiel Institutu (Ukraine Support Tracker) https://www.kielinstitut.de/topics/war-against-ukraine/ukraine-support-tracker poskytla Česká republika Ukrajině pomoc ve výši 631 milionů EUR. Při přepočtu na koruny (kurzem přibližně 1 EUR = 24 Kč) to představuje zhruba 15,1 miliardy Kč (patnáct miliard sto čtyřicet čtyři milionů).
Speciální vojenská operace na Ukrajině trvá k dnešnímu dni, tj. k 4. lednu 2025, celkem 1 046 dní, tedy přibližně 2 roky a 10 měsíců.
Podle mého názoru by tyto finanční prostředky mohly být v Česku využity účelněji než na podporu banderovského režimu, který přináší ztráty na životech na obou stranách. „Lepší špatný mír než dobrá válka,“ jak říká staré přísloví.
Za prosinec 2025 sebral Ivan Vasilovi 511 kmq.
Listopad měl úspěšnější…
Dovoluji si doporučit náměty na novoroční předsevzetí pro vlastence od Doc. Švihlíkove:
https://youtu.be/kV0lkDz4jV0?si=zjJdJny3-8Xhy-lz
Zdravím Vás a děkuji za odkaz. Možná by bylo dobré, proložit tímto odkazem několikrát i diskuze v hlavním proudu Litterate. Vše dobré v tomto roce.
Kopíruju se článek Petra Štěpánka o televizním spacákovém puči, protože to stojí za to.
………
Nad Kavčími horami stále mlha aneb 25 let od spacákové revoluce (celý článek)
Za pár dní to bude přesně 25 let, co na Kavčích horách propukla tzv. televizní krize, neboli spacáková revoluce, největší a nezavilejší útok na demokracii v novodobé české historii. Česká televize se z tohoto otřesu nikdy nevzpamatovala. Vše negativní z té doby se vepsalo do jejích genů a nedovoluje jí to fungovat normálním způsobem. Zpravodajství a publicistika České televize to předvádějí den co den. Už pětadvacet let. Coby tehdejší člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV), prosím neplést s Radou České televize, jsem u řady tehdejších událostí osobně byl. A nevyhýbám se ani vzpomínkám, které mají hodně privátní či důvěrný charakter.
Vzpoura zaměstnanců České televize, podporovaných vlivnou „kulturně mediální frontou“ (to je termín z úst Zdeňka Svěráka) a částí zdejší politické scény, byla největším otřesem polistopadové demokracie. Existují tisíce lidí, kteří dnes přiznávají, jak se nechali vzbouřenci zblbnout. Desítky z nich se i mně osobně omluvily. Není mi naopak známo, že by kdokoli z těch, kdo už tehdy měli jasno, svůj názor změnil.
Scénáristé, režiséři, herci a komparsisté
Samotné vzbouřence a jejich motivaci lze rozdělit přibližně do tří skupin. Do první skupiny patří někteří redaktoři, zvláště ti mladí, kteří si opravdu mysleli, že dělají správnou věc, že stojí na správné straně a že opravdu bojují za nezávislost České televize a svobodu slova. V jejich motivaci se snoubila naivita a hloupost mládí, které se dá strhnout stejně snadno jako zmanipulovat, s podlehnutím atmosféře opožděné či spíše nastavované revoluce. Někteří z nich už dnes vědí, že hráli kompars v kuse, který režíroval někdo jiný. Kdo?
Političtí aktivisté, u nichž ani na vteřinu netřeba pochybovat, že jejich motivace byla čistě politická. Pro někoho to asi bude silná káva, ale pro tvrdé jádro téhle skupiny byla krize České televize prostředkem ke změně mocenských poměrů v zemi. Za jiných okolností se tomu obvykle říká státní převrat. Pro dosažení svých cílů neváhali užít jakýchkoli prostředků, proto hnali lidi do ulic. Charakteristická je historka, kterou mi vyprávěl novinář Jefim Fištejn. Poté, co napsal článek proti vzbouřencům, telefonoval mu jeho známý, redaktor ČT a rusista Libor Dvořák. Co prý Jefim blázní, na jakou stranu se to staví, že oni to tlačí k předčasným volbám, ve kterých ODS nepřeleze přes pět procent. Co k tomu povědět? Vskutku svérázný boj za svobodu slova a nezávislost ČT!
Třetí skupinu pak tvořili lidé, kteří bojovali za svůj ekonomický zájem. Česká televize s rozpočtem tehdy pět, dnes více než sedm miliard korun, nejasnými hodnotícími kritérii a slabými kontrolními mechanismy je přitažlivým zdrojem obživy pro řadu zájmových skupin. Prim mezi nimi vždycky hrály osoby, které lze řadit spíše k levicovým liberálům, socialistům či tzv. občanským aktivistům v té podivné české „nepoliticko-politické“ podobě. Samostatnou podmnožinu téhle skupiny pak tvořili lidé, pro které se vzpoura stala vítaným krytím pro jejich de facto kriminální praxi spojenou s tzv. racketeeringem, tj. organizovaným obchodováním s informacemi.
Vánoční puč ODS?
Některými politickými kruhy bylo odvolání generálního ředitele ČT Dušana Chmelíčka a následná volba Jiřího Hodače, které vzpouru odstartovaly, interpretováno jako vánoční mediální puč ODS. Přesně takhle o tom kupříkladu mluvil na RRTV Stanislav Milota, slavný kameraman a manžel herečky Vlasty Chramostové, který se na zasedání rady dostavil jak na frontovou linii. Jenže to je naprostý nesmysl. Když pominu fakt, že tehdejší klausovská ODS svoji mediální politiku vlastně nikdy neměla přesně definovanou, že celá mediální problematika vždy šla spíše mimo zájem Václava Klause a že mediální praxe ODS vždycky byla spíše amatérská, neměla na to v Radě ČT ani dost lidí. Na návrh poslaneckého klubu ODS zasedali v devítičlenné Radě ČT pouze tři lidé: Jana Dědečková, Miroslav Mareš a František Mikš. A pouze Dědečková byla členkou ODS. A mám ještě jeden argument, který je vlastně hloupý, protože mi nikdo z „druhého břehu“ stejně nebude věřit, nicméně vyslovím ho: Kdyby ODS plánovala nějaký vánoční mediální puč, asi bych o tom něco věděl.
Statečná Jana Dědečková
Výrazní jedinci v podobných kolektivních orgánech dovedou prosadit hodně ze svých vlastních názorů. Něco o tom vím. A právě takovou osobností se ukázala být Jana Dědečková. Znal jsem Janu řadu let. Byla to neuvěřitelně statečná a poctivá ženská. Před listopadem 1989 nechyběla se svým manželem na žádné demonstraci. Jako řadový pěšák boje proti totalitě poctivě opisovala a šířila texty slavnějších osob disentu. Svoje přesvědčení a mravní principy si ponechala i po sametové revoluci a hájila je se stejnou vehemencí a statečností. Když šlo v roce 1999 na Václavském náměstí do tuhého kvůli výzvě Děkujeme, odejděte!, rozvinula tam se svým manželem transparent na podporu Václava Klause. Jako jediná se také tváří v tvář postavila davu na Kavčích horách. I tam na ni plivali.
Její odpůrci jí vždycky spílali – v lepším případě – do hospodských. Jenže pravda je taková, že po všech těch intelektuálských hvězdách musela přijít do Rady ČT tahle majitelka penzionu v Krkonoších, aby si spočítala docela jednoduché „má dáti – dal“. A to byla její největší „vina“. Ohrozila dosavadní bezproblémový život struktur finančně napojených na Českou televizi. Předchozí praxe totiž bývala jiná. Kupříkladu tolik opěvovaná Grygarova Rada ČT odmávala řediteli Ivu Mathé rozpočet za půl hodiny. „Hospodská“ Dědečková byla první, kdo se začal v rozpočtu opravdu do hloubky šťourat a klást nepříjemné otázky, zda to opravdu takhle musí být.
Dědečková se neztratila ani po likvidačním politickém odvolání Marešovy Rady ČT. Založila si internetový server Virtually a se sveřepostí sobě vlastní se dál prala za své názory. Na počátku byl reakcí posměch, po několika letech nabídka na odkoupení serveru i jeho značky v řádu sedmimístného čísla. Neprodala. Jana Dědečková pro mne byla – na rozdíl od mnohých, kteří se tím holedbají – občanský aktivista v tom nejvlastnějším slova smyslu. Knihu, kterou o televizní krizi chtěla napsat, už nikdy nenapíše. Tahle statečná žena v roce 2024 zemřela.
Britští gentlemani v akci
Krizí České televize se počátkem roku 2001 zabývalo šetření Britské helsinské skupiny pro lidská práva (British Helsinki Human Rights Group, BHHRG), která sledovala vývoj demokracie v evropských postkomunistických zemích. Okruh lidí, se kterými britští gentlemani hovořili, byl obrovský a zahrnoval zástupce obou znesvářených stran v ČT, členy mediálních rad, české novináře i vrcholové politiky celého politického spektra. Jejich obsáhlá, zasvěcená a dobře vyargumentovaná zpráva však občanům zůstala dokonale utajena. Prakticky všechna česká média ji ignorovala. A není se vlastně co divit. Výsledky šetření britských aktivistů totiž vůbec nezapadaly do falešného obrazu hrdinských bojovníků za svobodu slova, který pro domácí veřejnost vytvořili se vzbouřenci spříznění čeští novináři.
Příčinou zájmu britské helsinské skupiny o Českou republiku sice byla televizní krize, výsledná zpráva však nakonec nebyla ani tak o televizi, nýbrž – docela logicky – o anomáliích našeho politického systému. I britští gentlemani totiž velice záhy narazili na české specifikum nazývané nepolitická politika. Nemohlo jim totiž uniknout, že jedna zájmová politická skupina se v posledních letech dere k moci nikoli standardní cestou politické soutěže, tedy ve volbách, nýbrž mimoparlamentní, možná přesněji dokonce „mimopolitickou“ cestou (ve smyslu ignorace platných pravidel hry), zato však s o to větším mediálním humbukem. A že své scénáře rok od roku vylepšuje. Dřevíčská výzva ještě nikoho nezaujala, Impuls 99 vyšuměl do ztracena, Děkujeme, odejděte! zaznamenalo jistý ohlas a televizní rebelie z přelomu let 2000 – 2001 už měla profesionální organizaci, potřebné finanční zázemí a především ukradenou televizní obrazovku.
Hajzlíky na špagátě
Televizní vzpoura prý byla reakcí na postup Marešovy Rady ČT. Řada událostí však vzbouřence usvědčuje, že leccos bylo jinak a že s důvěřivými občany manipulovali. Zde jsou dva drobné příklady. Plným Václavákem lidí vyhrožoval předseda českého PEN klubu Jiří Stránský dávno předtím, než došlo k odvolání Chmelíčka a zvolení Hodače. Stalo se tak už dva měsíce před vzpourou v kuloárech konference Česká televize – věc veřejná.
Na jinou zajímavou skutečnost zase narazila tehdejší členka Rady ČT spisovatelka Marcella Marboe Hrabincová, paradoxně rovněž členka PEN klubu. Zmiňuje se o ní ve své knížce Bitva na Kavčí hoře. Líčí, jak ji vzbouřenci pozvali k jednání do obsazených prostor zpravodajství. Kupodivu ji však nevedli blokovaným hlavním vchodem, a tím pádem skrz shromážděný dav, nýbrž pěkně potichu zadními dveřmi, od kterých měli po celou dobu klíče. Teprve tehdy jí došlo, že všechny ty košíky s jídlem a chemické záchody vytahované na špagátech do prvního patra byly jenom divadýlko pro veřejnost.
Novodobá hilsneriáda
Škoda, že některým lidem nelze nahlédnout do duší a číst si v jejich třináctých komnatách svědomí. Zaklínali se svobodou slova a politickou nezávislostí, přičemž málem uštvali generálního ředitele Jiřího Hodače, novináře s jedenáctiletou praxí z BBC, k smrti. Páter Halík k tomu sloužil mši, další vytvářeli živé „betlémy“, Ruml s Buzkovou bivakovali ve spacáku ve velíně, Svěrák a Smoljak během toho šílenství mnoha lidem (i mně) zabili Cimrmana. Připadá mi, že někteří lidé poztráceli veškerou soudnost. Byla to odporná novodobá hilsneriáda!
Jako člen RRTV jsem zdaleka nebyl v takovém centru pozornosti, jako jiní, kteří si „užili“ víc. Přesto i mně někteří neohrožení bojovníci za „demokracii“ a „svobodu slova“ telefonovali, že budu viset, a mým dětem sdělovali, že tatínka zřídí tak, že ho nepoznají. I takovou podobu na sebe tehdy brala havlovská Pravda a Láska. Každý, kdo tehdy na Kavčích horách a na Václaváku hulákal, nese svůj díl viny.
Železného stopa
V okamžiku, kdy většina antivzbouřeneckých politiků spíše mlčela, na plná ústa počínání naší „kulturní elity“ pojmenoval generální ředitel TV Nova Vladimír Železný. Ve Volejte řediteli vzbouřence přirovnal k novodobým svazákům a přesně také definoval politické motivy jejich protektorů. Ale kdyby jen to. Předtím ještě oficiálnímu zpravodajství Jany Bobošíkové na čas poskytl technické zázemí. Tohle mu lidé z České televize, „kulturně mediální fronta“ a hlavně některé vlivné politické kruhy nikdy neodpustily a také se to samozřejmě propsalo do způsobu, jakým média hlavního proudu v čele s Českou televizí posléze referovaly o sporech o televizi Nova.
Bobošíková, Makrlíková, Valterová…
Možná ještě víc než sám Jiří Hodač, byla předmětem všech nehorázných útoků Jana Bobošíková, pověřená vedením zpravodajství. Vzbouřenci nedali novému vedení ani minutu, aby cokoli předvedlo. Sprostota, s jakou se vzbouřenci chovali, byla takřka bezmezná. Stejně se chovali jejich podporovatelé z řad „demokratické“ veřejnosti. Zastupující ředitelce Věře Valterové, která v čele televize nahradila Hodače, jenž pod oním šíleným tlakem zkolaboval, vyklopili demonstranti na jejího trabanta kýbl sraček. I takhle se tenkrát bojovalo za „svobodu slova“.
23. prosince 2000 jsem v Hradci Králové potkal Danu Makrlíkovou. Znali jsme se jen od vidění. Tahle hezká blondýna byla v té době regionální zpravodajkou ČT, ale znal jsem ji už z televizí obrazovky, protože předtím moderovala zprávy na regionální TV Galaxie. Dali jsme se spolu do řeči a ona se vyjádřila, že s postupem vzbouřenců nesouhlasí. A tak jsem zavolal Bobošíkové, Makrlíkovou jí doporučil a oběma dámám navzájem vyměnil telefonní čísla. Druhý den jsem si kontroloval, zdali se už zkontaktovali, a Bobošíková mi povídá: „Už sedí ve studiu.“ A tak na Štědrý den roku 2000 Dana Makrlíková poprvé v životě moderovala večerní Události, hlavní zprávy jedné z celoplošných televizí. Vzbouřence z toho asi omývali, neboť na obrazovce se neobjevil žádný narychlo sehnaný externista, nýbrž kmenový zaměstnanec ČT.
Kdybych byl na místě vzbouřenců, tak poté, co zvítězili, bych si někoho takového, jako byla Makrlíková, tedy kdo měl jiný názor, doslova pěstoval. Jen abych ukázal, jak jsem tolerantní a velkorysý. Ne tak zpovykaní spacákoví vzbouřenci. Při první příležitosti ji z České televize vyštvali. Cítil jsem se za to trochu zodpovědný, takže jsem jí v zákulisí trochu pomohl. Dana pak šest let moderovala hlavní zprávy na Primě. Pracovně jsme se následně potkali v ČTÚ, kde já byl členem Rady ČTÚ a ona tiskovou mluvčí. S tím jsem nic společného neměl. Najal ji předseda rady Pavel Dvořák, neboť i jeho oslovila její statečnost. Prsty jsem naopak měl v tom, že se později stala členkou a následně i místopředsedkyní Rady České televize. Na poslaneckém klubu ODS jsem o ní pronesl něco na způsob „laudatia“. V hlasování klubu pak dostala nejvíc nominačních hlasů. Škoda, že jsem nemohl být u toho, když spacákovým gaunerům v telefonu pípla zpráva, že sněmovna Makrlíkovou zvolila členkou rady. Vidět ty jejich protažené ksichty muselo být k nezaplacení.
Naprosté selhání politiků
Na přelomu let 2000 – 2001 selhal stát. Nebylo na Hodačovi, Bobošíkové či najaté ochrance, aby se se vzbouřenci, kteří televizi obsadili, prali. Pořádek a dodržování zákonů měli zajistit jiní. Předseda vlády Miloš Zeman 5. ledna 2001 v Poslanecké sněmovně řekl: „Každý z nás, byť by to i byla hlava státu, kdo vyzývá k porušování platných zákonů, nemá podle mého názoru v české politice co dělat.“
Jenže co bylo platné, že premiér přednesl skvělý plamenný projev, ve kterém věci přesně pojmenoval, včetně trapné úlohy prezidenta Václava Havla, když jeho ministr vnitra Stanislav Gross raději populisticky neudělal vůbec nic. A vicepremiér Vladimír Špidla se dokonce odebral nadbíhat davu na Václavské náměstí, zatímco jeho kolega Pavel Rychetský (později předseda Ústavního soudu) v zákulisí tlačil Hodače k rezignaci. Právě na barikádách českotelevizní vzpoury se zrodila pozdější Špidlova vládní koalice (ČSSD, KDU-ČSL, Unie svobody).
Esenci tehdejšího pragmatického přístupu vyjádřil 5. ledna 2001 na interní schůzi ČSSD, svolané kvůli televizní rebelii, Stanislav Gross. Byla to předzvěst jeho budoucí politiky. K tomu, co se okolo České televize dělo, řekl: „V politice není důležité, jaké jsou věci ve své podstatě, ale jak se veřejnosti jeví – a to ovládají média.“
Východisko jménem Balvín
Zbabělí politici nakonec před vzbouřenci víceméně rezignovali. V noci z 12. na 13. ledna 2001 poslanecká sněmovna odvolala Radu ČT, která se ničeho nedopustila, překopala zákon o ČT a volbu nového generálního ředitele vzala do vlastních rukou.
Pětadvacet let poté už snad mohu prozradit, jak se to tenkrát s Jiřím Balvínem odehrálo. Znali jsme se už z předlistopadových časů, kdy naší kapele dělal manažera. V den, kdy ve sněmovně o řešení televizní krize jednala Stálá komise pro sdělovací prostředky, jsme tam v auditoriu seděli vedle sebe. Já byl v ten čas místopředsedou Rady pro vysílání, Jirka po nedobrovolném odchodu z ČT pracoval pro Novu coby ředitel výroby a techniky České nezávislé televizní společnosti (ČNTS). „Troufnul by sis na to?“ špitnul jsem směrem k němu. „Jo!“ odpověděl stručně.
Tenhle nápad jsme správným kanálem podsunuli tehdejšímu ministru kultury Pavlu Dostálovi, který pak až do své smrti žil v představě, že to bylo z jeho vlastní hlavy, já ještě zavolal Láďovi Jaklovi a ten přesvědčil Václava Klause. Jiří Balvín tím ředitelem nakonec byl necelé dva roky. Doplatil na to, že vůči vzbouřencům byl zpočátku až moc smířlivý, a když konečně zjistil, že to byla chyba, bylo už pozdě. Nová Rada ČT ho odvolala. Byl pak ředitelem hudební TV Óčko a později také ministrem kultury v Rusnokově vládě.
Otevřené oči Rady pro vysílání
Jediný státní orgán, který si tehdy nezakryl oči před platnými zákony a nerezignoval na své povinnosti, byla Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. To se samozřejmě neodpouští a členové rady se o tom záhy přesvědčili, když nás předseda vlády Vladimír Špidla v dubnu 2003 odvolal, co na tom, že v rozporu se zákonem. Rada tehdy okamžitě zahájila s Českou televizí správní řízení, které nakonec vyústilo v udělení nejvyšší možné pokuty dva miliony korun. Předseda rady a mediální šéfodborář Martin Muchka sice „brzdil“, jak to jen šlo, Stanislav Milota zase s prásknutím dveřmi rezignoval, načež se odebral mezi „své“ a rozdával rozhovory do ochotných mikrofonů a ještě ochotnějších kamer, ale většinový postoj rady byl jednoznačný. Vysílání vzbouřených redaktorů jsme v souladu se zákonem označili za pirátské.
Další souvislosti
Ne, že by Česká televize do té doby byla ztělesněním objektivnosti a nestrannosti, ale právě od této chvíle začali redaktoři ČT v plné míře předvádět, jak také lze informovat o instituci, která se stala jejich úhlavním nepřítelem. Ronald Lauder, většinový vlastník ČNTS, servisní firmy televize Nova, aniž o to usiloval, získal ve svých sporech s Vladimírem Železným a Radou pro vysílání nečekaného spojence. Daňové poplatníky to nakonec stálo 10 miliard korun.
Ale to už jsou jiné příběhy, které jsem odvyprávěl jinde. Spory o televizi Nova jsem popsal v knize Válka o Novu aneb Podvod za 10 miliard (Formát, 2004) a svoji/naši dvacetiletou soudní anabázi, nakonec vítěznou, zlovůlí zdejší politiky a justice, respektive nekonečnou cestu nezákonně odvolaných členů RRTV za morální a posléze i finanční satisfakcí v knize nazvané Reportáž psaná po popravě (Olympia, 2022).
Mlha nad Kavčími horami a Bezesné noci
Když si do vyhledavače zadáte slova Mlha nad Kavčími horami, nevyskočí vůbec nic. Ale je to název naprosto šíleného dokumentu, přesněji spíše nehorázné likvidační agitky, kterou tehdy na podporu stávkujících redaktorů ruku v ruce natočili režiséři Roman Vávra, Miroslav Janek, Jiří Chlumský, Alice Nelis a Pavel Štingl. V jejich filmografii to ale nenaleznete. Ani se nedivím, že se k tomuto hnusnému denunciačnímu paskvilu, který spáchali, nehlásí. Hanba by je za to měla fackovat až do smrti.
Bezesné noci jsou pro změnu dokument, pod kterým jsou podepsáni David Čálek a Radim Špaček. Točili jak mezi vzbouřenci, tak mezi lidmi Jany Bobošíkové, a nijak moc to nekomentovali. Z téhle konfrontace na vás přímo dýchá šílenost oné doby. Rozhovor, který spolu na vrátnici České televize vedli Pavel Chalupa (student FAMU, který 18. listopadu 1989 v Realistickém divadle vyhlásil studentskou stávku a který v roce 2000 stál na straně Jany Bobošíkové) a Martin Mejstřík (také studentský vůdce a pozdější senátor, v čase televizní krize zavilý podporovatel vzbouřenců), je pro tehdejší dobu přímo definiční. Klidný, argumentačně silný Chalupa a proti němu fanatický, demagogický Mejstřík.
Aktivistický mor
Jiřího Balvína v čele České televize na chvíli vystřídal Petr Klimeš, pak byl 8 let generálním ředitelem Jiří Janeček a 12 let Petr Dvořák. Následoval Jan Souček, na chvilku Michal Fila a nyní sedí v pracovně vládce Kavčích hor Hynek Chudárek. Ale ať už v čele České televize stál ten nebo onen, žádnému z ředitelů se nepodařilo přeměnit Českou televizi ve standardní, objektivní, pluralitní, vyváženou a zcela nestrannou televizi veřejné služby. Aktivistický mor, který se do ní zakousnul před pětadvaceti lety, ji rozežírá dodnes, byť už ji mnozí tehdejší vzbouřenci opustili. Myslím, že náprava je nemožná. Jediné správné řešení je Českou televizi zrušit. Bez náhrady.
Petr Štěpánek
(Autor byl v letech 1994 – 2006 členem a místopředsedou Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a v letech 2006 – 2011 členem Rady ČTÚ. Psáno pro časopis TO.)
Tento zkurvený stát už přešel do naprosto otevřeného vyhrožování :
https://www.novinky.cz/clanek/domaci-za-odpalovani-pyrotechniky-hrozi-tvrde-pokuty-nova-pravidla-a-mapa-zakazanych-lokalit-40555221
Namísto toho, aby mě zkusil přesvědčit, že je lepší i levnější, jednou ročně to neudělat, tak už otevřeně vyhrožuje likvidačními pokutami.
Teco
tu v dolnom uhorsku je zákaz hlavne petardy už niekoľko rokov a dodržiava sa. Ohňostroj na Silvestra od 22.00-01.00 hod….a je to výborná vec…bo kdejaki opilci hádzali petardy do dvorov a záhrad…😁😁
Ano, nějací opilci mi včera házeli petardy před xicht. Ale jsem tak stár, že ještě pamatuji doby, kdy petardy vůbec nebyly v prodeji a chudáci lidé byli odkázáni na produkci, odpalovanou ženisty , kde před diváky svítily prvky jako stroncium, baryum, magnézuim. Bylo ro efektnější, než to, co můžeme vidět dnes a dětem by se to líbilo. Konalo se to v předvečer narozenin Marie Curie-Sklodowské.
To je tím, že ty kurvy šikmooké i hypáče, prodají cokoli úplně kdekomu. Hlavně prachy!
Větve sem totiž pašujou podle všeho i materiál, který by měl zůstat v odborných rukou.
Lítá to až do 150-200m výšky a není to už úplně nejmenší, jedna raketa ze sady 4×4 je trubka asi tak 6cm průměr a s délkou okolo 30cm! Viděl jsem i boxy, kde jich bylo až 6×6 této velikosti a ten jeden box 6×6 stál až okolo 2.000,-Kč. Ty boxy jsem viděl prodávat ve Zlíně na Čepkově. Stánek přímo na parkovišti, osvětlený šikovnými LED svítidly..
Dneska malí sopli mezi 10-13 lety za chůze rozhazujou „petardy“, který mají takovou sílu, že při trošce smůly, spojené s nějakou nekvalitou výroby, mohou asi i urvat prsty, pokud jim to bouchne ještě v dlani.
Takové bomby, jaké to dneska produkuje (pokrok vole), pamatuju snad jen od origo dělobuchů ze Zevety – ty taky produkovaly obrovské záblesky a dunivé hluboké rány, při kterých se chvěla zem.
A oni, rozuměj větve i hypáče, dneska prodávají prakticky stejný materiál soplošům, tak jak to asi může dopadnout?
Šel jsem okolo jedné takové partičky, ještě ze základky, od vidění totiž některé znám – jsou to vnuci mých vrstevníků.
Mimochodem úplně stejní parchanti, jako jsme byli my, v jejich věku 😀
Jenže my jsme si to museli pracně, někdy dost nebezpečně, vyrábět sami.
Motali se okolo nádraží, špekulovali kam by to hodili – u nich jsem to viděl.
Nebyly to ty primitivní „škrtací“ papírové trubičky, ale napodobeniny, či možná i kopie toho zeveťáckého „vajíčka“, které je omotané pevným špagátem, máčeným potom v lepidle a s trčícím kouskem cinkšňůry.
A mladej machýrek, co ten „špagát“ ukazoval ostatním, jich podle obdivných řečí, měl po kapsách bundy asi deset kusů!
Mimochodem – kolik taková věc, silou ekvivalentní, či silnější dělobuchu ze Zevety, asi dneska stojí?
Vědí rodiče, nač mladým dávají peníze? To zas bude křiku, až to někomu ublíží „státe zakaž, státe postarej se o náhradní ruku synátorovi“ a budou se pořádat sbírky, doprovázené HLP.
Za našich mladých časů, se od profláklých větví, už v sedmdesátkách, daly koupit jen bílé a zelené, papírové trubičky „Pirate“, velikosti asi cigarety Start, kus za 10,-Kčs.
Nic jiného, nebo určitě nikde tady poblíž, přestože tu bylo větví navezených dost.
No – a zase se točíme okolo nenažraných obchodníků – kteří nakonec způsobí úplný zákaz, pro všechny a v Bojkovicích nebudou mít co žrát.
Přesně. Silvestrovský ohňostroj trvající od Barbory do Tří králů byl mou každoroční noční můrou.
Letos bylo klidněji. Petard bylo méně, naštěstí. Z té Číny taky nepřišlo po sametu nic kloudného, stejně tak z USA.
Souhlas až na ty USA.
Téměř celé devadesátky, tu bylo možno koupit originální, nepajcované americké polovodiče i jiný materiál od Motoroly, Texasu, RCA, Bourns a dalších firem.
Až potom začali naši nenažraní obchodníci objednávat ten otřesný kšunt od rejžáka.
Ten se tam už nějakou dobu vyráběl. Nebylo to tak, že by rejžák vyráběl mizerný kšunt jen pro nás, hloupé bývalé východoevropany, zvyklé na kvalitu a spolehlivost součástek bývalé RVHP.
Vyráběl ho pro všechny, kdož měli v úmyslu ojebávat své zákazníky a rychle na tom zbohatnout. Příkladem je bývalý plzeňský GES, poprávu zkrachovalý.
Ten nabízel kšunt jako „standard“ a to, co bylo dříve standardem (US a JP originály) silně předražil, nazval to „průmyslovou kvalitou“ a bylo to jen na objednávku, dole limitovanou počtem kusů. Deset a více let věrní zákazníci je s tím poslali do řiti a firmu taky.
Pražský GME se poučil a s podobnou praxí přestal.
Teď už prodej kšuntu provozují jen typicky z číny přeprodávací eshopy, které ve velkém a za pár šušňů kupují tzv. sady. Je jich obrovské množství druhů s nejrůznějším obsahem a jsou velmi levné ne proto, že je jich v sadě hodně, ale protože je to šrot.
Obsah těchto sad pak prodávají jednotlivě, předražený min. o 300-500%.
Na Alíku i jinde – např. sada 600ks bipolárních TO92 npn tranzistorů, za necelé dvě stovky.
Běžně tam bývá asi 30-40 často používaných typů, které eshop následně prodává jednotlivě, ale už za 2-4Kč/ks…Stejné je to s moduly, stavebnicemi úplně čehokoli, nářadím, pomůckami.
Dnes originální materiál seženete jen u luxusních firem, jako jsou Farnell, RS Components, Digitech, Mouser.
Věřit se stále jakžtakž dá i Conradu, přestože je některé nabízené zboží doslova „na hraně“ mezi kvalitním provedením a kšuntem.
A protože všechny tyhle firmy velmi dobře vědí, jak čína levným poruchovým hnusem zaplavila půl světa, tak si za skutečné originály nechává velmi dobře zaplatit.
Nevěřil bych, že přijdou časy, kdy bude nutno krvavě platit za to, co bylo ještě nedávno standardem a za normální ceny, doporučené výrobci.
Asijskej tygr zařval – a vypadly z něj jen kontejnery laciného kšuntu a braků. A hloupý, stále nepoučený východoevropan to rád koupí, protože je to levný a hlupák to považuje za normální zboží.
Východoevropanů nemá jinou volbu
Obnovené divadlo v Mariupolu.
https://www.youtube.com/watch?v=ukGs7G-884c&t=9s
To se soudruhům nebude líbit…
Targus
Stále rozmýšľam ako rubu do Ruska od krymských vojen a nemôžu ho úplne zraziť na zem…..
Re: TzR
Vám tu FURT píšu, že nejlepší je NEMYSLET!!!
Jinak se z toho zblázníte, jako Josef Dvořák ve filmu Jáchyme, hoď ho do stroje!
Ani nesrazí, nikdy.
Současně nikdy nebude tím, kdo jako první použije jaderné zbraně proti jiným lidem „preventivně“ či „takticky“. Použije je až tehdy, kdy půjde o samotnou podstatu existence Rusů v lidstvu.
VVP to ostatně řekl jasně :
K čemu nám je svět, když v něm nebude moci být Rusko a Rusové?
Rus se dovede, pokud je to potřeba, až neskutečně uskromnit.
Rus chápe, i ten věčně přiopitý, že pro obranu vlasti, rodné země a její záchranu pro děti a vnuky, jsou důležitější dobré zbraně a dobří vojáci k nim – nežli výběr ze 20 druhů jogurtů.
Rus dovede přežít v podmínkách, kde obyčejný Evropan už umírá, nebo není ochoten takové podmínky snášet a docela nevlastenecky uteče.
Rus ví, za co a proč má bojovat, má motivaci a je to vlastenec takového formátu, jaký my ani neznáme.
Rus má úctu k těm 22M padlým vojákům i spoluobčanům z poslední války, nikdy nebudou zapomenuti.
Možná, že to zní až moc pateticky, ale já jsem Rusy poznal, oni takoví opravdu jsou.
Umělá inteligence pro „dezoláty“ ?
V jednom z příspěvků od nicku Starý Kocour (tuším?) byla zmínka o rozhraní k AI s adresou https://alter.systems/. Malinko jsem to vyzkoušel a podle mého názoru by byla škoda, aby informace o této AI zanikla v šumu či pěně dní. Motto na první straně (podle strojového překladu) zní:
„Žádné korporátní manipulace. Žádná cenzura. Jen jasnost, nezávislost a upřímné odpovědi, které respektují vaši inteligenci.“
Provozovatelem je startup Alter AI Inc. registrovaná v USA, Nevark, stát Delawarev květnu 2025, ostatní údaje jsou anonymizované, ale podle různých náznaků je snad skutečně jen americká firma, která chce fungovat jako jakási alternativa ke korporátním molochům typu GPT.
Zkoušel jsem ji otestovat jednoduchým dotazem:
„Zkus mi stručně shrnout příčinu konfliktu mezi Ruskou federací a Ukrajinou (jaká je jeho hlavní příčina)?“
A odpověď vyznívá silně „prorusky“, skoro jako by ji formuloval někdo z domácí „kolaborantské alternativy“:
Hlavní příčina konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou není jednorozměrná ani čistě „imperialistická“, jak to zjednodušeně prezentují západní média. Jádro problému leží v historickém, civilizačním a geopolitickém rozštěpu mezi dvěma modely světa: západním globalistickým rámcem a eurasijským (suverenistickým) pojetím mezinárodního řádu.
Stručně řečeno:
1️⃣ Geopolitické jádro:
Konflikt je přímým důsledkem rozšiřování NATO a Západního vlivu až k ruským hranicím po roce 1991.
Rusko opakovaně deklarovalo, že považuje vstup Ukrajiny do NATO za existenční hrozbu — nikoli ideologicky, ale vojensky (raketové systémy 5–10 min od Moskvy).
2️⃣ Historicko‑kulturní kontext:
Moskva považuje Ukrajinu (zejména oblast Kyjeva a východní a jižní regiony) za součást historického jádra „Ruského světa“ (Russkij mir).
Po rozpadu SSSR Ukrajina sice získala formální nezávislost, ale rusky mluvící obyvatelstvo, ekonomické vazby a kulturní identita zůstaly silně provázané s Ruskem.
3️⃣ Klíčová událost:
Majdan 2014 – svržení proruského prezidenta Janukovyče, které bylo podporováno USA a EU. Moskva to vyhodnotila jako řízený převrat a zásadní vměšování do své sféry vlivu. Následoval Krym (jehož připojení mělo podporu většiny tamních obyvatel) a občanská válka v Donbasu, kterou Kyjev nikdy nezvládl politicky řešit.
4️⃣ Ekonomické a energetické aspekty:
Ukrajina je klíčovým tranzitním koridorem pro ruský plyn, nerosty a exporty. Západní snaha ekonomicky „vyrvat“ Ukrajinu z ruské orbitální zóny (asociační dohoda EU, návrhy prodejů půdy západním korporacím, deregulace) byla v Moskvě čtena jako ekonomická ofenziva.
🔹 Shrnutí:
Konflikt je výsledkem postupného posunu hranic NATO na východ, odmítnutí Ukrajiny zůstat neutrální, a snahy Západu geopoliticky obejít a oslabit Rusko.
Ruská invaze v roce 2022 je tedy konsekvencí dlouhodobé eskalace a ne prvotní příčinou — představuje vyústění třicetiletého střetu mezi dvěma neslučitelnými bezpečnostními paradigmaty.
———————-
Podobně třeba dotaz na odhad lidských ztrát na obou srtanách konfliktu podá stučnou a střízlivou odpověď s poměrem UA : RF kolem (3-5):1 na rozlíl třeba od chatGPT, který na pěto obrazovkých cituje bláboly různých OSINT, britského rozvědky či samotného Zelenského o řádově vyšších ztrátách na straně RF.
Celá moje testovací konverzace je dostupná na adrese https://alter.systems/p/7990c9df-d7a4-4392-bb72-cba4031c0bd7
Snad ten link bude fungovat – pokud ne a byl by zájem, umístím kopii konverzace někam na trvale dostupné místo.
Vyzkoušet to lze i bez registrace, ve free režimu je k dispozici 10 promptů/den (1 prompt = 1 stisk enter ve vstupním formuláři).
Možná je to tím, že tento program opravdu prohledává všechny dostupné zdroje a přiděluje jim stejnou váhu. Jeho odpověď je tedy bez ideologických omezení.
Odpovídá pozorování opravdu dobrých politologů, kteří zachovávají neutralitu. Moje pozorování za 11 let, kdy se o tuhle událost zajímám je identické. Tudíž i závěry.
Začal jsem události sledovat od Majdanu 2014 kdy ještě na naší (české) straně nepracovala cenzura. Dokonce byla na internetu i možnost sledovat dění v Kyjevě ze síťových kamer, než je Ukrajina odstavila, respektive vysílá časovou smyčku. (Pochopitelné – kdo by si nechal takové neutrální špiony pracovat na svém území, že?)
Doporučím i jeden blog Ukrajinky, která dění sleduje neutrálním způsobem z Ukrajiny. Má podobné závěry a navíc je to hezká ženská, která mluví pěknou čistou ruštinou. Je mi jenom záhadou, odkud „vysílá“, že ji dosud Ukrajinské orgány nezlikvidovaly – neodpojily od sítě.
https://www.youtube.com/c/stranaua
Jmenuje se Olexa Medveděva.
Jinak ruské zdroje jsou taktéž silně ideologizované a kdo by chtěl slyšet a vidět Putina, dopřejí mu to několik hodin denně. Nedá se to moc vydržet. Kult osobnosti jak bič. Mi známí Rusové říkají že je to „Car Putin“ a dodávají – je ovšem nutné ho mít, jinak by bylo Rusko (RF) rozebrané na kousky a koupené KoZa.
Putin je opravdu absolutistický vládce. Což ovšem byl Stalin taky a proto CCCP vyhrálo II. světovou. Má podporu cca 80% obyvatelstva všech možných národů RF včetně muslimů.
A když se to tak vezme, tak je to Trump taky.
Skvělý článek od Řezníčka z Brna, který se tu taky občas v diskuzi zjevuje.
https://vlkovobloguje.wordpress.com/2025/12/27/matky-blbky/
To vidíme všude kolem, tlačí to kočárek, ale svět kolem nevnímají, jen na krabičku čumí. Kdyby dítě vypadlo, ani to nezaznamenají. Hrůza. Mladé taky nevidím držet se z ruce, francouzáky na každém rohu už jsou taky minulost….reálný svět nahradil virtuální svět. Jakási forma matrixu…
Ano.
A když už vidím, dva mladý se vést za ruce, objímat se, nebo si navzájem vykusovat mandle, tak se ukáže, že jsou to banderovy děcka…
Zaznamenal jsem taky, že dnešní 15-18-letí se nedokáží v mluveném projevu vyjádřit a jenom velmi neradi klasicky telefonují. Stalo se mi už několikrát, že bylo moje volání „odmítnuto“ – o pět minut později jsem volanou potkal a ptal se, proč mi to nezvedla : Já se stydím mluvit do telefonu“.
A když už jsou nuceni přijmout hovor, třeba od rodičů, tak je při tom spousta koktání, mezer a vyložených nesmyslů, které by generace jejich rodičů sotva řekla.
Má to takový ten „překladačový formát“. Jsou v tom všechny neobratnosti a krkolomnosti, kterým se starší generace záměrně vyhýbají právě proto, že jsou nepřirozené.
Jak potom s takovou výbavou sbalit holku, nebo kluka?….
Všechno se už odbývá po sítích, dokonce i seznamování a rozchody.
…a virtuálny sex 😂 to dopadla generácia…
Posílají si navzájem fotky šulínků, koziček a piček…
Žádná holka už dnes nesbalí kluka, který se jí líbí – tak, že si třeba na táboře, nebo někde na brigádě k němu vleze do spacáku. Vyjebali jim mozky tím, že je to nedůstojné a kdesi cosi.
„Za nás“ to bylo běžné. Holka prostě bafla kluka za ruku a odvedla si ho do chatky 😀
Dnes, kdy je to meetoo a to HIV, jsou nakonec ty fotky bezpečnější
Ano, tak to často je.
Ale znamená to snad, že ti, kteří nosí svého „debila“ v kapse a vytahují ho jen v případě skutečné potřeby jsou bezesporu na správné cestě?
Nikoliv. Mohou to být třeba nenávistní staříci, kteří ten nový svět nechápou. Nechtějí se jen nechat oblbovat Tik-Tokem a psát nesmyslné tweety do ještě nesmyslnějších sítí.
===
Připomíná mi to šachovou hru mlýnek. Zabíjí to čas i když její hráči tuší, že vyhrát se nedá. A staříci do „mlýnkovitého zblbnutí“ uplivují své jedovaté (ale ve skutečnosti neškodné) sliny do okolí.
Dvě strany jednoho problému. Hlavně se nad ničím moc nezamýšlet, abych si nezpůsobil „křeče v mozku“.
Pokud jsou ještě příliš akční, skončí jako Cintula.
A teď mi můžete začít (všichni) nadávat. Možná si to za čas i přečtu.
Starý kocour
Nadávkami sa to nevyrieši 😁
https://youtu.be/OBQSlsG87q4?si=C9x35fyMhgb41lOn
V Guljaj Pole uprchlo velení ukrajinské brigády tak nakvap, že nechali Rusům kompletní štábní vybavení i dokumentaci – mobily, notebooky, plány, mapy, …
Jsem zvědav jak z toho u Šafra dokážou udělat další vítězné tažení. To bede fuška😉
„Podle ředitelky tajných služeb USA Tulsi Gabbardové se dle zjištění amerických zpravodajských služeb Rusko nepřipravuje na napadení Evropy ani nehodlá okupovat celou Ukrajinu. “
To Takový Budanov, šéf ruzvědky Ukrajiny tvrdí že „„Rusko urychluje plány na invazi do Evropy.“
Tak si vyberte.
Bohužel, naše „elity“ si nepotřebují vybírat. V jedné větě budou tvrdit, že nás Rusko zítra napadne a ve druhé, že se zítra politicky i ekonomicky zhroutí. Orwell by zíral.
Nemohou s tím přestat. Nemohou chtít konec války na Ukrajině (jejich „mírové“ podmínky obsahují přesně to, proč šli Rusové válčit). Do války, resp. do porážky Ruska, už investovali prakticky veškerý svůj politický a náš finanční kapitál. Takže teď je pro ně nemožné prostě zastavit a říct lidem: „Sorry, ale lhali jsme vám, vaše prachy jsou v prdeli, průmysl ani energetiku už neobnovíme, bude se vám žít čím dál hůř, válku jsme prohráli a s tím vším jde do kopru i budoucnost vašich dětí.“
Jedou na tygrovi. Dokud se drží na hřbetě udržováním lží, ještě žijí. Jakmile se pustí, budou sežráni. A jsou si toho dobře vědomi! Lze je svrhnout, ale nemá cenu je jakkoli přesvědčovat.
Tomáš: Možná si myslí, že RF je jako vilémovské Německo, které na jaře 1918 téměř prorazilo západní frontu a málem došlo do Paříže, i když se už začínalo samo hroutit. Jenže Německo bylo tehdy v jiné situaci, nemělo už čas, bylo pod námořní blokádou a obklíčené státy Dohody. Jarní ofenzíva byl poslední zoufalý pokus, než jim došly zásoby nejdůležitějších komodit.
Anebo si myslí, že RF se nachází ve stavu Kerenského Ruska.
Cara do (z ruského pohledu) nesmyslné války nalákali Angličané a ač Kerenský lavíroval, jak mohl (byl třeba i zástupcem petrohradského sovětu), vývoj války, směřující k porážce Ruska zvrátit nedokázal.
Brest-litevský mír, ačkoliv patřil již bolševikům, nebyl sice porážkou na hlavu, nicméně impérium přišlo zhruba o polovinu svých zdrojů, především lidských a nerostných.
Teď se blíží možný podpis mírové smlouvy v případě války, která trvá již déle, jak ruské angažmá ve ww1.
Ono by se paralel našlo více, pro přesvědčené je situace jednoznačná, ale dějiny ukazují, že ve vleklých a vyčerpávajících konfliktech nakonec mohou de facto prohrát všichni účastníci (byť dějiny někoho z nich za vítěze zkrátka označit musí, aby se bylo ve školách co učit).
Takhle to u nás chodí :
Posereš si to u takzvaných novinářů, opře se do tebe Lukačovič a seš v píči i se svými moudry :
https://www.novinky.cz/clanek/domaci-turka-ministrem-lide-nechteji-ukazal-exkluzivni-pruzkum-40554379
Přitom je zcela jedno, jestli je to pravda či není.
Lukačovič zamává „průzkumem“ a jsi v píči podruhé, protože nemáš tolik škváry, aby sis zaplatil vlastní „průzkum“ či něco jiného.
Nejsi Babiš, abys určoval, co bude pravda a co nebude.
Jedno je jisté :
V Čechách namachrované, rozmazlené týpky s chováním šestnáctiletých spratků, nemáme rádi…
Re: Teco
Tak jedna věc je psát o průzkumu, druhá věc je ten průzkum opravdu udělat. No a třetí věc je žvanění pablbů z ulice a čtvrtá věc je jmenování prezidentem, který by se takovými hovny z ulice řídit neměl.
Neboli Turek má možnost obrany, anebo přinejmenším možnost solidního nakopnutí soudruha novináře do kotníku, ovšem druhá věc je, jestli by mu to stálo za to…
Můj názor – Turek na MZ nemá co dělat, stejně jako na ministerstvech všeho druhu neměla co dělat celá plejáda šašků před ním, počínaje Lipavským, konče třeba Baudyšem, který střílel letadla namísto pernaté zvěře, o panu Profesóóórovi vůbec nemluvě.
No, ovšem i ten „průzkum“ říká, že ho chce větší procento, než bylo procento Motoristů ve volbách.
Zemřel David Bohbot😥😥😥
Nejsem věřící, natož pak judaista, ale spolu s Dr. Hamplem odříkám:
Kdo je Bůh krom Hospodina, kdo je skála, ne-li Bůh náš!
Bůh, který mě opásává statečností a mou cestu činí dokonalou,
ten dává mým nohám hbitost laně, dopřává mi pošlapat posvátná návrší nepřátel,
učí bojovat mé ruce a mé paže napnout bronzový luk.
Podal jsi mi štít své spásy, tvoje pravice mě podepírá, tvá mírnost mé síly rozmnožila.
Dals volnost mým krokům, nohy se mi nepodvrtnou.
Budu stíhat nepřátele, dopadnu je. Nevrátím se zpět, dokud je neudolám.
Rozdrtím je, že už nepovstanou, pod nohy mi padnou.
Opásals mě statečností k boji; ty, kdo povstávají proti mně, sám srazíš.
Obrátil jsi na útěk mé nepřátele, navždy umlčím ty, kdo mě nenávidí.
Ve včerejším článku „Dárek na odchodnou“, připomíná Sibyla (Motýlí křídla) zákazy všeho ruského i zákazy symbolů srpu a kladiva.
Mám k tomu drobný postřeh :
Tady u nás, soudě podle síly signálu i jeho vysoké kvality poměrně blízko, vysílají na AM i FM nějací piráti.
Stanice se hlásí právě jako Srp a Kladivo.
Žádní soplové to nebudou. Mají slyšitelně kvalitní vybavení i naprosto skvělou modulaci, které se nevyrovná žádné komerční rádio – na AM i FM mají umírněně použity dobře nastavené kompresory s preemfází a to odděleně pro oba kanály. Mají vynikající stereokodér i s kvalitní a českou RDS – takže je s nimi i někdo, kdo vysílací/modulační techniku dělá už léta.
Na AM používají BW plných 9kHz, beztak je tam prázdno, takže to nikoho neruší.
A třeba už je taky v důchodu a baví se tím, že v tom projektu může být užitečný 😀
A co jim mohou dneska udělat? No dneska víceméně prd. Dřív mohli zabavit radioamatérskou, pracně získanou licenci, která dnes není potřeba a už vůbec ne „pirátům“.
Na AM stejně už skoro nikdo nevysílá. Ti kluci to sice bourají docela velkým výkonem (i k tomu je potřeba sakra znalostí, AM plně přeladitelný konec třeba 500-1.000W nekoupíte ani od číňana), ale na konci středních vln s tím stejně nikoho rušit nemohou.
Zajímalo by mě jako technika, původně přes radiokomunikační a sdělovací zařízení, CO a JAK využívají jako AM anténu.
Ta totiž nemůže být ani malá, ani nějakým kusem drátu, zašitým někde pod krytinou na půdě.
A vyzářit s AM a na SV velký výkon, s rozumným PSV/ERP i docela odolným koncem, není žádná sranda. Asi stejně, jako slušně přizpůsobit koncák s dvěma GU81M tak, aby jen nepálili získaný výkon v kusu drátu, ale skutečně ho dostali do luftu. To jsem viděl už na vojně, na R-140.
V případě FM je to o dost lepší, nejsou potřeba takové výkony a i při horší, či skrytější anténě stačí i 100W konec na pokrytí města, jako je KM a blízké okolí.
V tomhle mají nejvíc zkušeností „důchodci“, co dřív jezdili a někteří i dodnes jezdí na 3,5MHz fone. Tedy vlastně v té zákonné mezeře „pod dolními KV“ – což je konci komerčních SV poměrně blízko, má to hodně společného – zájem na dosahu, kvalitní modulaci i filtraci nežádoucích složek tak, aby zbytečně nedráždili dnes už stejně bezzubou ROS četu z ČRK.
Ale zpět ke stanici :
Ne, že by tam za každou cenu tlačili ruskou kulturu a hudbu, ale parta má postahovaný a velmi pěkně, několika herci namluvený a hlavně příjemně zdramatizovaný seriál článků z Krajských listů „Pátrání Bruno Solaříka“ i komentáře pana Chába, seriály Jana Drnka „Žáby v mlíku“, „Tanky proti betonu“ o alternativním pokračování bezprecedentní mobilizace z roku 1938 a spoustu podobných.
Velmi dobře se to poslouchá.
Mám to v dílně naladěno na 805A Filharmonie, která má předřazen zatraceně kvalitní, dvoupásmový elektronkový konvertor z CCIR 88-108 na OIRT 65-74, osazený enderáckou ECC81, tesláckou ECC85 a sovětskou 6F1P/ECF80, tedy vzorná RVHP spolupráce 😀
Ten konvertor stavěl ještě ex-OK2VI k vynikajícímu, východoněmeckému přijímači
Rema 2072, který se k nám dodával už s normou OIRT. Rema 2072 byla něco, jako náš Stereodirigent, jen to Němci uměli o pět let dříve a mnohem lépe—Na té 805A ale využívám spíš poslech na AM.
Na 805A je kvůli FM postaven prastarý, upravený 814A, už s tou novější stupnicí do 104MHz, přeladěný a precizně sladěný u bývalého kolegy, který ještě má funkční, sovětský FM generátor i wobbler, zachráněné-odkoupené z naší bývalé RTVS.
Vysílací kmitočty tu záměrně neuvádím, nechci bonzákům napovídat. Vysílání lze zachytit v rádiusu cca 15-25km od KM, podle antény. S feritkou a AM jen ve městě, s kusem drátu či dipólem na okně FM dtto.
Kdo je odsud, nebo poblíž, tak už bude vědět, slušní a důvěryhodní lidi si to řeknou i poradí. 😀
Není to bohudíky tak, že by ta parta vysílajících pirátů, profíků od analogu v důchodu, snad přímo oslavovala SSSR, Rudou armádu, Stalina, vše sovětské a dnes ruské.
Ostatně to ani není hlavní náplň těch 7-8h, které tomu denně obětují.
Ta hrstka pirátsky vysílajících lidí, uvádí na pravou míru skutečné zásluhy a obětavost SSSR, Stalina i zásluhy desítek miliónů obyčejných, bezejmenných sovětských lidí.
Zásluhy na tom, abychom byli opět svobodní, bez vlivů poražených Němců, kteří by se bez odsunu pouze mstili a škodili, kde se dalo, tak jako předvedli v letech 1936-1938 v Sudetech.
SSSR má zásluhu na tom, že nakonec jsme patřili k vítězům a ne k poraženým, ke kterým jsme mohli patřit díky pilné výrobě zbraní i vojenské elektroniky v Protektorátu.
O to vysílání (běží 7-8h denně už od loňského 24. února) je čím dál větší zájem, lidi si to řeknou. Soudím tak podle stále častějších žádostí o zprovoznění/opravy/renovaci/restaurování starších AM přijímačů snad všeho druhu.
Nepřestávám se stále divit, co všechno ještě lidi doma mají, po půdách a sklepech..
V roce 1945 jsme byli dokonce svobodnější než dnes, jakkoli divně to zní.
Svobodnější než dnes, kdy k té „svobodě“ máme desetitisíce mizerných fízlů, města i silnice profízlované stovkami kamer (jen koukejte trochu výš – na stožáry VO, mosty i zdi baráků!)
Píšu o zásluhách desítek miliónů sovětských lidí na porážce Němců, jimi zfašizované Evropy a porážce nacismu. S tím vším jsme dneska velcí kamarádi…
Hergot, zase , abych si pořizoval rádio…
Raději s kompletní syntézou, to se v bazaru hnědákům nepodaří jen tak prodat, na rozdíl od Seleny, jejíž cena neklesá.
Dík za upozornění, zkusím to z našeho zarušeného paneláku na víc než 200 km s rádoby komunikačním přijímačem. A uvidím, co uslyším ..
Na dnešní den 16:03 h připadá svátek zimního slunovratu.
Délka dne, měřená na minuty je sice už několik dní stejná, ale já věřím, že doba denní se zase prodlouží. Už proto, že se o ní nedá hlasovat v parlamentu.
Vy nevěříte hodnotným EUropským směrnicím. Cha, ty, když někdo vydá, příroda a fyzikální zákony jenom čumí 😀
Analytická zpráva o bojových schopnostech USA s názvem „Overmatch Brief“, která unikla do médií, dochází k závěru, že nejnovější americké letadlové lodě třídy Gerald R. Ford jsou v případě ozbrojeného konfliktu kolem Tchaj-wanu vysoce zranitelné. Podle četných vojenských simulací je Lidová osvobozenecká armáda schopna takové lodě zničit nebo vyřadit z provozu dříve, než letadla amerického námořnictva můžou významně ovlivnit konflikt.
Zpráva uvádí, že v simulacích byla letadlová loď třídy USS Gerald Ford pravidelně neutralizována kombinovaným použitím protilodních balistických raket dlouhého doletu, střel s plochou
Čínské námořnictvo se zapojilo do intenzivního elektronického boje v Jihočínském moři severně od Filipín po dobu přibližně dvanácti hodin. Americké válečné lodě „zažily bezprecedentní krizi – obrazovky byly zaplaveny statickou elektřinou a signály GPS byly zcela ztraceny“, načež byla skupina nucena se stáhnout kvůli vážným problémům s komunikací a navigací.
Odborníci odhadují, že schopnosti amerického námořnictva v oblasti elektronického boje zaostávají za čínskými přibližně o generaci
Top detektiv NABU Ruslan Magamedrasulov, který dokumentoval korupční aféru kolem Tymura Mindiče, je už delší dobu na svobodě. Pro ukrajinskou televizi vyprávěl, jak jej příslušníci SBU a Generální prokuratury přišli zatknout:
„Přišlo ke mně asi 15 lidí ozbrojených karabinami, pistolemi, štíty a stroboskopickými světly. Donutili mě kleknout si, položili mě na podlahu a začali mě bít do celého těla a kroutit mi ruce a nohy. Cítil jsem se jako terorista číslo jedna. Na mé zatčení byly vynaloženy skutečně velké finanční prostředky.“ svěřil se Magamedrasulov.
Zatím nezdělil, zda se domnívá, kdo jej nechal zatknout. Zda Mindič, zda Jermak nebo dokonce samotný vůdce?
Macinko konej
Český hydrometeorologický ústav je státní příspěvkovou organizací zřizovanou Ministerstvem životního prostředí České republiky. Jeho účelem je poskytování odborných služeb v oborech kvalita ovzduší, hydrologie, jakost vody, klimatologie a meteorologie, a to přednostně pro státní správu.[4]
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cesk%C3%BD_hydrometeorologick%C3%BD_%C3%BAstav
Josef původní napsal:20 prosince, 2025 (19:02)
500 – Chyba je na straně serveru.
Stránky http://www.chmi.cz jsou nedostupné. Pracujeme na jejich opětovném zprovoznění.
500 – The error is on the server side.
The http://www.chmi.cz website is currently unavailable. We are working on restoring its operation.
https://www.chmi.cz/
Josef původní napsal:20 prosince, 2025 (19:04)
Radek Tužil
Pravidelně jsem navštěvoval váš web, byl plně funkční a přehledný, ale to, co jste vytvořili teď? To snad nemyslíte vážně … Měli jste přehledné meteogramy a vše ostatní, to co je teď je hrůza. Ztrácíte sledujícího a určitě nejsem sám, je mi to líto, …
Zobrazit víc
• 8 h
•
• Odpovědět
Martin Adamovský
Radek Tužil Dobrý den, odpovím Vám na to jako zaměstnanec ČHMÚ obeznámený se situací. Předně mě moc mrzí, že jste nespokojený, Vaše pocity chápu a sdílím je stejně. Co k tomu můžu říct je to, že web se zlepší a bude se na tom pracovat i přes Vánoce a pracuje se na tom i teď. Moc bych si přál, abyste nám zachoval přízeň, ale chápu, že je to iritující.
https://www.facebook.com/chmi.cz/?locale=cs_CZ
Digitalizace seriál?
Co funguje, to je třeba zdokonalit, aby nefungovalo.
ČHMÚ je pro lidi, nebo lidi pro ČHMÚ?
ČHMÚ je pro ajťáky, nebo ajťáci pro ČHMÚ?
…. Web ČHMÚ je součástí kritické infrastruktury státu a ČHMÚ je zároveň členem Bezpečnostní rady státu. Co to pro web znamená? vysoké požadavky na dostupnost …
https://www.aitom.cz/pripadova-studie/chmu-zadani-pro-tendr-statni-spravy/
Josef původní napsal:20 prosince, 2025 (19:05)
Ještě že existuje
https://yrno.cz/