10 dubna, 2026

Teorie her

Tohle se mi zdá to nejrealističtěí, co jsem poslední dobou viděla. Nabízím překlad. Původní článek zde: https://www.powerlineblog.com/archives/2026/04/game-theory.php


Abyste pochopili, co se děje v Íránu a v Perském zálivu, musíte rozumět teorii her (z oblasti matematiky a ekonomie, vzpomeňte si na „Johna Nashe“).

VY nejste cílovou skupinou žádného veřejně oznámeného prohlášení, návrhu, dohody ani kroku.

Frakce uvnitř Íránu mezi sebou bojují a celý proces je chaotický.

Při úvahách o událostech tohoto týdne mějte na paměti následující:

ŽÁDNÁ dohoda neexistuje. NEEXISTUJE žádné příměří. Abych to řekl na rovinu, neexistuje žádný „Írán“ (v jednotném čísle).

Jedná se o vícestranná, souběžná jednání.

Zprávy jsou vysílány prostřednictvím veřejných médií, ale NEJSOU určeny pro širokou veřejnost.

Netřeba se zabývat každým drobným detailem. Jsme teprve ve druhém kole. Takže komentáře, jako je tento v The Hill, zcela míjí podstatu věci: „Trump ztratil nervy a kapituloval před poraženým Íránem“

Toto není žádný (singulární) Írán. K žádné kapitulaci nedošlo. Nejsme na konci, spíš na Churchillově „konci začátku“.

Nejde ani o „4-D šachy“. Ale nejde ani o tradiční dvoustranné vyjednávání, kde se nabídky vyměňují v lineárním pořadí a rozdíly se zužují.

Ignorujte doslovné interpretace veřejných dat, hledejte místo toho signál ukrytý v šumu.

Mezi mnoha problémy s analýzou herní teorie patří předpoklady, že hráči budou jednat racionálně a že všichni hráči mají stejné chápání hry.

Což zjevně neplatí pro situaci na Blízkém východě.

Zde titulek v názorové rubrice deníku Times of Israel: „Proč teorie her nedokáže vysvětlit válku s Íránem“

Problémem není samotná teorie her. Jsou to teoretici her.

Zásadně se mýlí, protože neexistuje nic jako statická hra, která by se nikdy neměnila, a zaměňují hranice svého modelu za hranice možného.

Hráči se neustále mění (každý den) a žádná ze standardních předpokladů modelů teorie her neplatí.

Koncepty teorie her jsou však užitečné pro pochopení toho, jak můžete ovlivnit výsledky ve světě s neúplnými informacemi.

Současná situace na Blízkém východě nemá nic společného s tím, jak bude vypadat dlouhodobá rovnováha.

Konečný výsledek se vám může líbit nebo nemusí, ale neztrácejte čas analýzou současného stavu.

Příroda nesnáší vakuum. Většina lidí, a rozhodně většina analytiků zahraniční politiky a armády, nedokáže zvládnout nejistotu, nejednoznačnost a nestabilitu. „Modely“ to nezvládají.

Situace v Íránu zašla příliš daleko na to, aby se vrátila ke stavu předtím, ale s větším množstvím trosek.

Chybou číslo jedna, kterou dělají „odborníci“ na vojenské a zahraniční záležitosti, je důsledné přeceňování íránských schopností.

Chyba, kterou jsou odborníci odhodláni dál opakovat.

Trump vyjednává s frakcí, o které si myslí (nebo doufá), že nakonec bude v Íránu u moci. V tuto chvíli nejsou schopni splnit žádný ze svých slibů a možná nikdy nebudou.

Stále tu jsou lidé, kteří možná už jsou na odchodu, ale stále mají přístup k raketám a dronům. Právě oni dělají ten největší rozruch.

Všichni, kdo v Íránu dříve vládli, byli vyřazeni. Lidé, kteří je nahradili, byli také vyřazeni. Západní média zacházejí s těmi, co jsou teď na hřišti, jako by to byli hráči, kteří se na první pokus dostali do síně slávy.

Mezitím se držte.


5 thoughts on “Teorie her

  1. Ano, žijeme ve světě,kde přestávají platit běžná a zavedená pravidla,a mě se zdá, že čím starší jsem, tím více vím, že nic nevím 😀.

    1. Re: Char…

      Jste na tom ÚÚÚPLNĚ stejně, jako já.
      Ano, je to i „rokem výroby“, resp. nastupující demencí. Ale ne jenom. Svět se mění opravdu šílenou a neustále se zvyšující rychlostí.

  2. Autor textu předpokládá NULOVOU kontinuitu ve vedení státu Írán.
    Což je pro KoZa a spol. dosti špatně.

    Kontinuita je navazována „povinným“ státním náboženstvím minimálně zdrcující většiny obyvatelstva.

    Předpokladem, že těleso složené z 90 mio státních příslušníků státu Írán bude vcelku lehce rozbito na tisíce excentrických kusů, si opravdu nejsem jist.

    Je to dosti podobné, jako takřka totožná představa o Rusku, původně Sovětském svazu. V RF je okolo 120 státem uznaných jazyků, resp, státem uznávaných a podporovaných menšin.

    Kolikrát bylo usilováno o rozbití tohoto svazku národů v RF?
    Kolikrát se to povedlo „skoro“ a kolikrát se to povedlo doopravdy?

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *