Tohle se mi zdá to nejrealističtější, co jsem poslední dobou viděla. Nabízím překlad. Původní článek zde: https://www.powerlineblog.com/archives/2026/04/game-theory.php
Abyste pochopili, co se děje v Íránu a v Perském zálivu, musíte rozumět teorii her (z oblasti matematiky a ekonomie, vzpomeňte si na „Johna Nashe“).
VY nejste cílovou skupinou žádného veřejně oznámeného prohlášení, návrhu, dohody ani kroku.
Frakce uvnitř Íránu mezi sebou bojují a celý proces je chaotický.
Při úvahách o událostech tohoto týdne mějte na paměti následující:
ŽÁDNÁ dohoda neexistuje. NEEXISTUJE žádné příměří. Abych to řekl na rovinu, neexistuje žádný „Írán“ (v jednotném čísle).
Jedná se o vícestranná, souběžná jednání.
Zprávy jsou vysílány prostřednictvím veřejných médií, ale NEJSOU určeny pro širokou veřejnost.
Netřeba se zabývat každým drobným detailem. Jsme teprve ve druhém kole. Takže komentáře, jako je tento v The Hill, zcela míjí podstatu věci: „Trump ztratil nervy a kapituloval před poraženým Íránem“
Toto není žádný (singulární) Írán. K žádné kapitulaci nedošlo. Nejsme na konci, spíš na Churchillově „konci začátku“.
Nejde ani o „4-D šachy“. Ale nejde ani o tradiční dvoustranné vyjednávání, kde se nabídky vyměňují v lineárním pořadí a rozdíly se zužují.
Ignorujte doslovné interpretace veřejných dat, hledejte místo toho signál ukrytý v šumu.
Mezi mnoha problémy s analýzou herní teorie patří předpoklady, že hráči budou jednat racionálně a že všichni hráči mají stejné chápání hry.
Což zjevně neplatí pro situaci na Blízkém východě.
Zde titulek v názorové rubrice deníku Times of Israel: „Proč teorie her nedokáže vysvětlit válku s Íránem“
Problémem není samotná teorie her. Jsou to teoretici her.
Zásadně se mýlí, protože neexistuje nic jako statická hra, která by se nikdy neměnila, a zaměňují hranice svého modelu za hranice možného.
Hráči se neustále mění (každý den) a žádná ze standardních předpokladů modelů teorie her neplatí.
Koncepty teorie her jsou však užitečné pro pochopení toho, jak můžete ovlivnit výsledky ve světě s neúplnými informacemi.
Současná situace na Blízkém východě nemá nic společného s tím, jak bude vypadat dlouhodobá rovnováha.
Konečný výsledek se vám může líbit nebo nemusí, ale neztrácejte čas analýzou současného stavu.
Příroda nesnáší vakuum. Většina lidí, a rozhodně většina analytiků zahraniční politiky a armády, nedokáže zvládnout nejistotu, nejednoznačnost a nestabilitu. „Modely“ to nezvládají.
Situace v Íránu zašla příliš daleko na to, aby se vrátila ke stavu předtím, ale s větším množstvím trosek.
Chybou číslo jedna, kterou dělají „odborníci“ na vojenské a zahraniční záležitosti, je důsledné přeceňování íránských schopností.
Chyba, kterou jsou odborníci odhodláni dál opakovat.
Trump vyjednává s frakcí, o které si myslí (nebo doufá), že nakonec bude v Íránu u moci. V tuto chvíli nejsou schopni splnit žádný ze svých slibů a možná nikdy nebudou.
Stále tu jsou lidé, kteří možná už jsou na odchodu, ale stále mají přístup k raketám a dronům. Právě oni dělají ten největší rozruch.
Všichni, kdo v Íránu dříve vládli, byli vyřazeni. Lidé, kteří je nahradili, byli také vyřazeni. Západní média zacházejí s těmi, co jsou teď na hřišti, jako by to byli hráči, kteří se na první pokus dostali do síně slávy.
Mezitím se držte.