„Když se jedná o ruské válečné zločiny, je pozornost německého tisku zajištěna. Když se jedná o izraelské válečné zločiny, panuje ohlušující ticho,“ píše Jens Berger v článku, který otiskl švýcarský magazín Weltwoche:
„Pokud jde o válku na Ukrajině, je dobře známo, že žádný úvodník, žádný diskusní pořad a žádný rozhlasový komentář se obejdou bez odkazu na porušení mezinárodního práva, kterého se prý Rusko dopustilo. Termín „Putinova útočná válka, která porušuje mezinárodní právo“ se nyní stal v německé žurnalistice zavedeným textem.
Objevili naši tvůrci veřejného mínění skutečně svou lásku k mezinárodnímu právu?
Sotva pravděpodobné. Jak můžete aktuálně vidět ze zpráv o obnoveném konfliktu na Blízkém východě, zdá se, že jde spíše o taktický vztah než o skutečnou lásku. O porušování mezinárodního práva Izraelem se raději mlčí. Nebo jste někdy slyšeli nebo četli v médiích něco o „Bibiho blokádě, která porušuje mezinárodní právo“?
Mezinárodní právní situace v konfliktu v Gaze je jasná. Tolik ohlašovaná globální komunita v podobě Stálé vyšetřovací mise OSN o izraelsko-palestinském konfliktu právě v pondělí tohoto týdne předložila prozatímní zprávu, která obviňuje jak Hamás, tak Izrael z nejvážnějších porušování lidských práv. a válečné zločiny.
Současné kroky Izraele se také setkaly s ostrou kritikou ze strany úřadu OSN. Úplné obléhání pásma Gazy představuje kolektivní trest – válečný zločin. Podobná je situace s izraelskou výzvou civilnímu obyvatelstvu, aby opustilo části pásma Gazy, aby se nestalo obětí hrozících útoků. Human Rights Watch tento přístup ostře kritizuje, německý expert na mezinárodní právo Norman Paech hovoří o „totálním výsměchu mezinárodnímu právu“.
Pokud by to nebylo o izraelských válečných zločinech, ale spíše o válečných zločinech ruských, určitě by se o nich rozsáhle zmiňovala velká německá média. Ale když přijde řeč na Izrael, tak je hlasité ticho. Válečné zločiny jsou zjevně válečnými zločiny pouze tehdy, když je spáchají „naši nepřátelé“.
Lidská práva jsou důležitá pouze tehdy, pokud zapadají do vaší vlastní zahraničněpolitické agendy.“
Hledím, že se zde rozpoutala smršť pravdolásky pravověrných svého neviditelného všemocného Hospodina/Adonaje/Alláha.
Semité nejsou Arabové, Palestinci, Židé a už vůbec Chazaři. Celá ta svatá debilizace je dílem starověkých psychopatů, mocí posedlých deprivantů, kteří ty zrůdnosti sepisovali několik set let. Ti však mají stále své stoupence, dokonce i zde. Asi by ta jejich fašistická víra nevadila, kdyby znali míru, nepáchali tolik neštěstí a marasmu. Debilizaci, otrokářství, lichvářství, lupičství, revoluce, války. I ty obě světové s desítkami milionů mrtvol, nebo válku na Ukrajině, ba i tu současnou v Sýrii nebo v Palestině.
Mozky mají vymyté přesvatými poučkami. Posuďte sami:
„Žid se zmocnil svojí rukou tisku všeho světa, aby s větším úspěchem mohl otřásati vlastními základy našeho občanského bytí. Houževnatě usiluje o to, aby se smísil s křesťany v nejrůznějších tajných spolcích a usměrňoval jejich činnost ve prospěch Izraeli. Žid vždy a především lpí k takovým tlupám, které si vytkly za cíl zničení vládnoucích řádů.“ (Franz Liszt)
10. ledna 1919, napsal časopis „Pro Izrael“: „Naše vláda, sestavená z moudrých finančníků, existuje již odedávna a všude bude nadále říditi celý svět.“
Le Peuple Juife z 8. února 1919 napsal: „Světová revoluce, kterou brzy uzřímež, bude dílem našich rukou: tato revoluce nastolí vládu židovské rasy nad všemi ostatními.“
rabbi Bakaj: „Licoměrnost je dovolená: Žid má navenek býti přívětivý k nečistým, má jim projevovat úctu a říkati: „Miluji vás!“ To však je dovoleno, jak rabbi Bakaj vysvětluje: „Jen v tom případě, potřebuje-li Žid v něčem nečistého, nebo má-li důvod se ho obávati, jinak byl by to hřích.“
Ano, souhlasí Talmud, avšak člověkem je pouze Žid. Pročež nežid nemůže být zákonným jejich majitelem, jako není zákonným majitelem šelma lesů, v nichž obývá. „Stejně jako s klidným svědomím lze zabíti divokou šelmu a zmocniti se jejího lesa, tak možno zabíti nebo vyhnati goje a přivlastniti si jeho majetek. Majetek gojův podoben je opuštěné věci, jeho pravým majitelem je Žid, který se ho zmocní.“ „A je to spravedlivé“ – vysvětluje rabbi Albo
Trápit se nenávistí by bylo zatěžující. Chtít nějakého poskoka hubit, protože je lepšočlověkem nebo libtardem? Nebo obojím? Proč ? To je jejich víra, proto to pořád omílají. Asi aby je někdo litoval. Druhou světovou válku si měli vyřídit s těmi, kteří ji zorganizovali, a ne podle nich pojmenovávat ulice a ústavy.
Góji, neblbněte.
Semité jsou JAZYKOVÁ skupina – arabština, amharština (Etiopie), tigrejština (Etiopie, Sudan a dnešní Eritrea), aramejština (dříve celá „Syropalestina“, dodnes přežívá v Libanonu, Syrii, Iráku a Íránu) a maltština. Někdy je zahrnována i hebrejština, jenže ta až do vrcholného středověku byla liturgickým a filosofickým jazykem, nikoli prostředkem běžné komunikace.
ETNICKY jsou Semité docela pestrou skupinou.
Chazaři s tím nemají nic společného – je to kavkazská turkická jazyková skupina.
Usurpace „semitismu“ židy je zcela moderním politickým konstruktem z konce 19. století.
„…pojetí Semitů směřuje i biblická kniha Genesis, která hovoří o třech Noemových synech, z nichž vzešli po potopě všichni lidé. Těmito třemi syny byli Šém (Semité),“
takže jen lži z několik staletí sepisovaného bludu.
„V jejich 🤯hlavách byla roky pěstována nějaká koncepce, a najednou zjišťují, že stála na hliněných nohou, které se rozpadly. Takovou koncepcí je například to, že✡️ židé jsou národ pocházející ze starých, biblických Izraelitů. .Dnes je ve vědeckých kruzích jasné, že to je humbuk, že židovský národ neexistuje. Existuje souhrn určitých etnických skupin, které mají židovství nebo judaismus jako víru, jako náboženství. Judaismus – anebo židovstvo – vychází z učení Talmudu. A nositeli této ideologie jsou lidé různého původu. Ale většina je 🔱chazarského původu. .. V první i druhé knize jsem psal o tom, že existovalo velké Chazarské království, jehož král konvertoval i s celým královstvím na židovství. Potom vzniklo Rusko, které si Chazarsko podmanilo a Chazaři se rozpustili v Rusku a východní Evropě. Původní východoevropští židé dnes tvoří pravděpodobně 90% všech židů na světě,“
RNDr. Nidal Saleh, Palestinec
Židi a palestinci jsou stejní semiti. Antisemiti, kteří (…) — Když neumíte správně používat cizí slova nahraďte je nějakým českým ekvivalentem. Antisemistismus je nenávist k osobám semitského původu. To nejsou jen Židé, ale i Arabové, a tedy i Palestinci.
Ale kdežpak. Tohle je argumentace na úrovni Cempera. To je, jako kdybyste řekli, že náměstí je na městě, radnice je taky na městě, a tudíž radnice je taky náměstí. Nemůžete si dělat ad hoc (tj. účelově) vlastní etymologie zavedených pojmů (https://www.britannica.com/topic/anti-Semitism) a zároveň se účastnit racionální diskuse. Natož takové, která by si za konečný cíl kladla hájit české zájmy.
ty zločiny nerozporujete (Tymákovan 2:56) — Vzato přísně gramaticky, máte pravdu. Vůbec se nezajímám o to, zda si pod židovskými zločiny představujete vraždu Anežky Hrůzové, zásah palestinské nemocnice s 500 oběťmi, či cokoliv jiného. Nebudu se pouštět do žádné diskuse o nich.
O co Vám jde, však nejste schopen vysvětlit. (Občan 0:24) — Ale kdežpak. Už jsem to (ač ovšem marně) psal několikrát, na konci příspěvku to napíšu znovu.
Myslím, že to nejpodstatnější v celém tomto vlákně napsal StK: Antisemitismus je v [některých] lidech zažraný. Je to tak. Někdy celkem vidím, kudy k němu došli; kupříkladu mohl být v jejich rodinném prostředí již od Dreyfusovy aféry, klidně i dávno před ní. Někdy ne; mohlo to být cosi osobního. Jenže kdo jsem já, abych je soudil?
Mám snad otevřít knihovnu a začít z ní vyhazovat knížky dobrých českých autorů (nebudu jmenovat kterých) z důvodu jejich (leckdy velmi otevřeného) antisemitismu? Tyhle projevy z valné části zmizely po válce a obludných německých zločinech. Předpokládám, že někdo se pod dojmem z nich zastyděl a změnil názor, někdo po Němci iniciovaném a páchaném vyhlazování (a exodu velké části přeživších Židů jinam, třeba právě do Izraele) prostě ztratil objekt své nenávisti a ta tím vyhasla, někdo antisemitou zůstal, jen to dává mnohem méně najevo. Antisemity si toliko dovolím odkázat na dědečkovu radu (ze Saturnina): Když už jim něco takového vyrostlo, měli by si na tom při styku s lidmi držet čistý kapesník.
Protože, a to už zde píšu nejméně po třetí, nelze hájit české zájmy a zároveň se navážet do Židů.
Dá se to i zjednodušit.
Prase, které iracionálně nenávidí semitské palestince, není o nic ušlechtilejší než prase, které iracionálně nenávidí semitské židy.
Co o tom praví Saturninův dědeček?
Co si prosím představujete pod pojmem „iracionální nenávist“?
To, co tady předvádíte?
Aha, tak to potom jo…
Čistě logicky vzato, mohl bych se zajímat, co konkrétně Vám na tom připadá iracionální a co konkrétně Vám na tom připadá nenávistné. Z praktického hlediska by to však bylo k ničemu.
Víte, já si nemyslím, že šéfové Hamásu jsou (pokud jde o jejich intelekt) pitomci. Sedmého října jim jistě nešlo ani tak o těch několik stovek Izraelců (plus několik cizinců), které povraždili, jako o to, aby vyprovokovali řetěz reakcí, zahrnující i tu Vaši.
To ale neznamená, že bych si myslel, že pitomci na světě neexistují. Vždycky se najde někdo, kdo je schopen sledovat, jak někdo (typicky – leč nikoliv nutně – někdo jiný) vtrhne do mateřské školky s kalašnikovem a pásem handgranátů, a pak si stěžovat, že se k němu policisté chovají hrubě.
Vždyť jsem to říkal.
Ahoj Góji.
A jelikož si nechci zkurvit celý den dekonečnou debatou s fanatikem jedné ze stran, končím.
Děkuji Vám za debatu, velmi ilustrativní pro mne, a jak doufám, i pro (některé) další čtenáře.
Velmi ilustrativní. Zejména vámi bez odpovědi nechané pokusy o návrat k tématu článku 😀
Plus lživá manipulace. Kde jsem já psal cokoli o hilsneriádě nebo nemocnici ? Co jste za drzého zmetka, který absolutně netuší můj názor na hilsneriádu a pomlouvá ?
Pithart i Martin V. mají jednoznačně pravdu, diskuse s fanatiky je ztráta času.
Čím přesně se lišíte od Góje?
Tím, že nenávidíte ty druhý semity?
Tož teď som voľaaký zmätený… Podle toho co se tu píše, jsem totiž asi antisemita. Nemám rád ani Židy, ani Araby. Podle toho, co jsem se dosud dozvěděl (a zažil), jsou oba národy stejného kmene, stejného plemene, či rasy. Pocházejí oba od Séma. (mimochodem, od kterého syna Noemova pocházejí Číňané?)
Mají mnohé společné. Křičí a překřikují se. (říká se: je tu jak v židovské škole). Píší zprava doleva. Oba si myslí, že nad ně a jejich pánbíčka není. Kluci obou mají obřezané šulinky. A oba národy ukrutně nerady těžce pracují. (nejkratší židovský vtip: „Dva Židi robili v rubání“). Nejedí vepřové. A oba dva národy té rasy tvrdí, že obelhat, ožidit, podvést a okrást gojim (káfiry) je v pořádku Jehova (Alláh) je za to pochválí.
Tož jsem tím antisemitou, anebo nejsem?
Maska je pryč – Gaza odhalila pokrytectví mezinárodního práva
Wesam Ahmad
Palestinský obhájce lidských práv v nevládní organizaci Al-Haq v Ramalláhu v Palestině.
Již není možné tvrdit, že mezinárodní právo stojí nade vším a platí pro všechny stejně.
Maska, která dlouho zakrývala pravou povahu a účel „mezinárodního práva“, údajného základu současného globálního řádu, je konečně pryč. Vzhledem k tomu, že palestinské volání o pomoc z Gazy zůstává nezodpovězeno, zlověstná pravda je nyní nepopiratelně otevřena: mezinárodní spravedlnost se častěji než nespravedlnosti používá jako nástroj k prosazování imperiálních zájmů, nikoli spravedlnosti.
To samozřejmě dlouho věděl každý, kdo kdy zkoumal, byť jen povrchně, historii imperialismu, od evropských tahanic o Afriku až po novější intervence Spojených států v Latinské Americe, a sledoval, jak tato temná minulost pomohla utvářet cestu, jak svět v současnosti funguje.
Jistě, na první pohled se mezinárodní právo jeví jako vznešený koncept, prosazující mír, všeobecné uplatňování lidských práv, spolupráci a spravedlnost mezi národy. Poškrábejte však pod povrchem a objeví se jiné vyprávění, formované duchy minulosti imperialismu.
Stačí se podívat na to, jak bylo a stále je používáno mezinárodní právo k obraně, léčení a zajišťování spravedlnosti ukrajinskému lidu tváří v tvář ruské agresi. Nyní to porovnejte s tím, jak byly stejné zákony, normy a principy zredukovány na pouhé poznámky pod čarou a návrhy v reakci Západu na pokračující izraelský útok na Palestince. Západ v čele se Spojenými státy jednoznačně prosazuje dodržování mezinárodního práva a globálního řádu založeného na pravidlech, když to vyhovuje jeho agendě.
Tak jak jsme se sem dostali?
Po staletí definovala západní historii koloniální expanze a vykořisťování, poháněné žízní po zdrojích a geopolitickou nadvládou. Hrstka evropských států si rozdělila svět mezi sebe, dobývala země, kradla zdroje a brutálně si podmaňovala a zotročovala národy. Během tohoto období koloniální nadvlády se západní státy chovaly tak, jako by suverenita a sebeurčení byly jejich přirozeným právem a výsadou a nikoho jiného.
Dvě světové války, které zdevastovaly evropské mocnosti a urychlily zhoršení jejich kontroly nad většinou jejich koloniálních území, narušily tento nespravedlivý a neudržitelný status quo.
Koncem 40. let, kdy evropské státy bojovaly s obnovou a hnutí za národní nezávislost v Africe a dále nabíralo tempo, se začal utvářet nový mezinárodní řád založený na pravidlech a začaly se kodifikovat pojmy jako lidská práva a právo na sebeurčení národů. Oprávněně. Se vznikem Organizace spojených národů a zřízením orgánů, jako je Mezinárodní soudní dvůr a Rada bezpečnosti OSN, vznikla iluze, že tento nový soubor pravidel platí pro každého – jak pro silné západní státy, tak pro jejich (bývalé) kolonie – stejně a trvale.
Zatímco na povrchu prosazovaly myšlenku národní suverenity a lidských práv, západní mocnosti pokračovaly ve svém zvyku ovládat, krást a vykořisťovat jiné národy. Začali používat tento nově vytvořený řád „založený na pravidlech“, aby skrytě podporovali svou koloniální politiku a bránili podobným snahám svých rivalů. První test mezinárodního práva a institucí zřízených k jeho ochraně přišel v případu Anglo-Iranian Oil Company před Mezinárodním soudním dvorem na počátku 50. let. Když výsledky nesloužily imperiálním zájmům, USA a Spojené království zahájily operaci Ajax.
USA také způsobily zmatek v Latinské Americe během druhé poloviny 20. století, svrhly demokraticky zvolené vlády, vyzbrojily vražedné milice a podpořily diktátory příznivě nakloněné jejich agendě. Nejenže nikdy nečelila žádné sankci za tyto činy, které bezostyšně porušovaly mezinárodní právo, zesměšňovaly koncept národní suverenity a porušovaly základní lidská práva milionů, jak je ztělesňuje Operace Condor.
Pokračující obléhání Gazy pod záštitou operace Železné meče a podpora ze strany západního světa je posledním – a možná nejzjevnějším – příkladem pokrytectví v jádru mezinárodního práva.
Izrael, který po desetiletí nezákonně okupuje palestinskou půdu a vystavuje Palestince apartheidu, nyní drží přes dva miliony Palestinců, z nichž polovinu tvoří děti, v totální blokádě Gazy a bez rozdílu je bombarduje.
Jak reagovali západní vůdci mezinárodního společenství, samovolní obránci lidských práv po celém světě, tváří v tvář tak zjevným porušením mezinárodního práva a deklarovanému záměru spáchat mnohem více?
Oznámili svou neochvějnou podporu Izraeli.
Proč je to?
Strategická poloha regionu bohatého na zásoby ropy a zemního plynu vždy sloužila jako magnet, přitahovala pozornost těch, kteří se snažili zajistit své energetické zájmy, a historicky ovlivňovala západní politiku v regionu. Před rokem 1948 to byly ropné zájmy v Irák-Petroleum Company od Kirkúku v Iráku po Haifu v Palestině. Dnes jsou to rozvíjející se středomořské zájmy o zemní plyn společností Chevron a British Petroleum. To nemusí být jediné důvody, ale důležité proměnné, které je třeba vzít v úvahu při pochopení současných geopolitických pozic. Paralely mezi historickými událostmi a současnými akcemi jsou nápadné. Palestinská otázka dlouho sloužila jako klíč v těchto imperiálních ambicích a nyní vidí příležitost diktovat své vlastní konečné řešení.
Takže teď je maska pryč.
Západní mocnosti již nemohou tvrdit, že „mezinárodní právo“ stojí nadevším a platí pro všechny stejně. Když bezostyšně dávají zelenou nezákonnému a nelidskému útoku na Gazu, nemohou zabránit svědomitým občanům světa, aby zpochybňovali integritu mezinárodního právního systému a zpochybňovali představu, že jde o nestranného arbitra spravedlnosti. Nemohou již skrývat skutečnost, že mezinárodní právo je nástrojem vytvořeným k tomu, aby sloužilo imperiálním zájmům – nástrojem, který jim umožňuje jednat beztrestně.
Palestinský boj není jen bojem proti okupaci, apartheidu a kolonialismu; je to boj proti imperialismu.
Potřebujeme a zasloužíme si nový, spravedlivý a spravedlivý mezinárodní řád – takový, který skutečně prosazuje principy spravedlnosti, rovnosti a respektu k právům všech národů bez ohledu na jejich velikost nebo geopolitický význam.
Pouze uznáním skutečné povahy mezinárodního práva a jeho naprosté zbytečnosti při zajišťování jakékoli spravedlnosti lidem, kteří se snaží vzdorovat imperiální dominanci, můžeme doufat, že rozložíme současný globální řád a začneme budovat svět, kde spravedlnost a lidskost převládne nad mocí. Zvítězí nad politikou. Je to skličující úkol, který je však nezbytný, pokud máme vytvořit budoucnost, kde budou respektována a chráněna práva a důstojnost každého jednotlivce bez ohledu na jeho státní příslušnost – budoucnost, kde se mezinárodní právo bude vztahovat na každého a nebude ozbrojovat mocné státy proti svým rivalům.
https://www.aljazeera.com/opinions/2023/10/17/the-mask-is-off-gaza-has-exposed-the-hypocrisy-of-international-law
Židi a palestinci jsou stejní semiti.
Antisemiti, kteří upřímně nenávidí palestince a přejou jim vyhlazení se z neznámýho důvodu považujou za „lepší“ a „ušlechtilejší“ než úplně stejní antisemiti, kteří upřímně nenávidí židy a přejou jim vyhlazení.
Dovolil bych si upozornit, že židy nezplynovali palestinci, dokonce ani češi ne – byli to árijští němci.
Árijští Němci pod sionistickým dohledem, přesněji řečeno. V kontextu války sionistů proti židovskému národu a proti všem ostatním jinověrcům a bezvěrcům.
Jsem překvapen projevy zastánců sionismu v neškodné diskusi na českém alternativním blogu. Opravdu nemají žádný smysl pro elementární spravedlnost, nebo je za tím něco jiného?
Dovolím si dvě otázky: (1) Tyhlety antisemitské řeči (nebo, má-li to být řečeno korektněji, takovéto protižidovské materiály), které, jak se mi zdá, zde v posledních dnech v článcích i v diskusi vysoce převažují, preference politických subjektů jakkoliv spojených s Vidlákem a s webem litterate.cz celkově zvyšují, anebo naopak snižují? (2) A pokud by se (k mému upřímnému znechucení) ukázalo, že je aktuálně zvyšují, kde je jejich strop?
Táž otázka jinými slovy: Kolik procent voličů by bylo ochotno hlasovat pro antisemitské subjekty? Zejména když projevy antisemitismu k sobě zhusta postupně přitahují velmi nevábné lidské typy…
Už jsem zde vyjádřil pochybnost, zda by bylo v principu vůbec možné efektivně (tj. nikoliv pouze na oko či pouze rétoricky) hájit české zájmy a zároveň se navážet do Židů. Měl bych ještě dodat, že nevím o žádném způsobu, kterak od české identity – té kulturní, vědecké, průmyslové a ekonomické – oddělit židovský prvek. Rozhodně by to šlo o dost hůře, než od ní oddělovat prvek německý.
Jsou ještě jiné případy, kdy zjevné pokrytectví ve zpravodajství nevadí nebo je tenhle jediný?
Jo, jo, poukažte na něco, co dělá Izrael špatně a jste antisemita, navezte se do cikánů, že kradou a jste rasista, poukažte na nevhodné chování urjinců u nás nebo diletantismus a vlezdoprdelství současné vlády a jste hned Putinovec šmrnclý babišovským fanouškem!
Ale ano.
11/9, covid19 atd. Kdekomu se kdeco naprosto „směrodatné“. Podráždění jako mouchy před bouřkou.
Když se začnete hádat s blbcem, tak za pět minut se hádají dva blbci.
Tak nějak to kdysi řekl Jan Werich.
O tom řeč nebyla. Mluvím o jiné věci: Pište o židovských zločinech, pak se napište na kandidátku nějaké politické strany, a podívejte se, kdo pro Vás bude hlasovat. Já ne.
Možná tak získáte sympatie voličů Pirátů, ale ti stejně budou hlasovat pro Piráty.
Rozumím Vám správně že ty zločiny nerozporujete, jen Vám vadí psaní o nich ?
Antisemitismus je v lidech zažraný. Vizír nepomůže.
Každý si vzpomene, že na židy nadávala třeba jeho babička nebo komunisti. Slánský byl taky žid. Polský žid, ruský žid atd… Židi jsou úspěšní v mnoha oborech a jsou vytrvalí. Proto se často dopracují k většímu majetku. Bankéři, politici ale i vědci a umělci. Proto je ta línější část populace nemá ráda a je ochotna na ně hodit ledacos. Stejně jako na Rusy. Nebo třeba na Němce, nebo na Američany. Prostě najít si nějakého viníka za všechno.
Hodně lidí se přikloní na nějakou stranu, ačkoliv mají k dispozici nepříliš validní informace – podle toho, komu straní informátoři. Nějaká instinktivní nenávist k židům vede lidi k tomu, že se raději přikloní k Palestincům respektive k muslimům. Mně připadají jeden jako druhý, máslo mají na hlavě obě vyznání. Vždycky bylo před tím, co se stalo dnes něco, co se stalo včera a předtím něco, co se stalo předtím. Nekončící vendeta. Válka Tenkokoncových a Tlustokoncových Jonathana Swifta.
Mně připadají jeden jako druhý, máslo mají na hlavě obě vyznání. — To mně prosím ne, StK. Nikdy mi tak nepřipadali. Kupříkladu už před 50 lety o Palestincích zdejší tisk psával úplně jinak než o Izraelcích. Již tehdy jsem nabyl (samozřejmě ryze subjektivního) dojmu, že Palestinci jsou banda kazisvětů, a za celou tu dobu jsem nikdy nenarazil na žádnou informaci, která by mi jej jakkoliv korigovala.
Novodobá historie Izraele a těch palestinských území také je úplně jiná. Palestinci byli v podstatě vytvořeni Araby a pokrokovou veřejností světa jakožto jejich proxy, navíc propagandistický proxy: Zatímco Izrael je nepočetný ve srovnání se stamiliony arabských muslimů, Palestinci mají vypadat jako nepočetní ve srovnání s Izraelem, slabí a utlačovaní. Upřímně řečeno, zatím se nikdy nechovali tak, aby mne to přimělo je litovat. (Je to moje chyba, necitelnost. Kdybych viděl, jak dejme tomu Mengelemu umírá synáček na záškrt, také bych nelitoval ani jej, ani toho chlapečka, a také by to byla moje chyba.)
Problém mám i s tím vyznáním, které zmiňujete; Izrael není totéž co judaismus, Palestina není totéž co islám.
Nevím, zda antisemitismus. Dnes.
Pohled do historie odhalí například to, že na „polské Ukrajině“ za Chmelnického povstání pořádali venkovští povstalci doslova hon na Židy. Oni totiž rádi (za patřičný zisk) plnili roli daňových výběrčích pro polské magnáty.
Nějak mi to naznačuje, že Židé (nebo spíše židé) rádi své jednání podřizují touze po zisku. Mně osobně to nevadí (také mám peníze rád), ale nepochybně to vyvolvá nevraživost širokých mas, tak nějak čas od času. Plus samozřejmě závist a to o čem píšete.
Musí to mít nějaký dluhodobý, zakořeněný důvod, že zrovna Židé bývají tam častým objektem nenávisti. Jaký přesně – to nevím, jen se domýšlím.
Článek nevnímám jako „antisemitské řeči“, ale jako kritiku jednoho konkrétního chování státu Izrael.
To je Vaše věc. Člověk by se v takovém případě mohl vzápětí ptát, nakolik je tato kritika oprávněná (a tím spíše, nakolik je vyvážená), ale v tom se patlat nebudu.
Problém je v tom, že takovýhle materiál zde tolik převažuje.
Protože v mejnstrýmu je výhradně proizaelská propaganda, proto aby čtenáři z alternativy měli i jiné informace, tak sem autorka dává články ze zahraničních zdrojů, které kritizují izraelské válečné zločiny.
IMO
1) většina čtenářů se hlásí k levici a sympatie k palestině jsou tradiční součástí toho
2) zrovna teď hodně napomáhá (nebo hodně tlumí zábrany) takovej ten „nepřítel mýho nepřítele“
Ten článek není antisemitský. Jde o kritiku evropského mejnstýmu, který místo novinařiny dělá proizraelskou propagandu. Když neumíte správně používat cizí slova nahraďte je nějakým českým ekvivalentem. Antisemistismus je nenávist k osobám semitského původu. To nejsou jen Židé, ale i Arabové, a tedy i Palestinci.
Tendenci článku pokládám za zjevnou. Ale o to zde teď nejde.
Nijak nezpochybňuji Vaše právo vylepit si na okno (abecedně) eurounijní, izraelskou, německou (neříkám, z které doby), palestinskou, ukrajinskou. Pak se ale napište na kandidátku nějaké politické strany, nabídněte, že budete hájit české zájmy (nebo dokonce speciálně ty moje), a uvidíte, co se stane.
… (abecedně) vlaječku eurounijní…, omlouvám se
A co kdybyste místo knížecích rad a zjevného uhýbání od tématu začal u sebe: vemte si farizejskou vlajku, klapku na jedno oko a nechte se zapsat na kandidátku strany podobných pokrytců.
Na všechny reakce odpovídáte „o to teď nejde“.
O co Vám jde, však nejste schopen vysvětlit. Máte tedy asi problém sám se sebou.
Vlajku vyvěšuji zásadněen českou
Tu neznám. Já vyvěšuji československou, krádeží se přeci vlastník nemění.
Češi nemůžou za to, že se Slováci vrátili k mírně upravené válečné vlajce první Slovenské republiky (nesprávně Slovenského štátu) https://cs.wikipedia.org/wiki/Slovensk%C3%A1_republika_(1939%E2%80%931945)#/media/Soubor:War_ensign_of_the_First_Slovak_Republic.svg
A pokud vím, vlajku Československa si přivlastnila (podle Vás ukradla) již Česká a Slovenská Federativní Republika. Takže Česká republika se vrátila k historické vlajce Československa. V roce 1992 už žádné Československo neexistovalo, pouze ČSFR. Podle Vás tedy mohla ČR maximálně ukrást ukradené.
Nikoli. Vlajka je Československá, to že se měnil název státu je nešťastné, ale irelevantní, stale to byl ten samý stát. Při rozdělování státu, na nějž neměli tehdejší politici žádný mandát, se napsala smlouva, že žádný z nástupnických států nebude smět používat výsosltné znaky Československa. Takze krádež. Jakou vlajku si zvolili Slovaci je relevantní jen v tom, že oni československou neukradli.
Nešlo by to hůře – naprostá většina židů na území RČS byli Němci.
To Zpátečník
O antisemitismu nemůže být řeč. Jde o kritiku prachobyčejné dobyvačné, případně genocidní války, o kterou se pokouší stát Izrael. Netanjahu není zástupce židovského národa. Je to loutka sionistů, dosazená na místo správce izraelského kibucu.
Sionisté používají mimikry židovství tak šikovně, že jim to celý svět baští i s navijákem.
Kdyz kritizujete nejaky stat za to, ze dela prasarny, tak to neni antisemitizmus jenom proto, ze ten stat je zrovna nahodou plnej vobrezanejch curaku!
Kritika je proste jen kritika nejakeho chovani, ktere se nekomu nelibi, to je cele.
https://weltwoche.ch/daily/taktisches-verhaeltnis-zum-voelkerrecht-wenn-es-um-russische-kriegsverbrechen-geht-sind-ausfuehrliche-erwaehnungen-in-den-deutschen-meiden-sicher-geht-es-um-israel-herrscht-toenendes-schweigen/