Satira a humor jako nástroje řízení

Téma je to citlivé a možná dokonce kontroverzní, protože humor a vtípky má rád každý, a názor na film Diktátor s Chaplinem asi nebudou sdílet všichni, ale rozhodně to stojí aspoň za zamyšlení.

Proč je západní umění tolik prostoupené ironií, satirou a humorem? Thomas Mann, jeden z pilířů současné západní kultury, říkal, že „svět spasí ironie“. Ve skutečnosti je to tak, že vysmívaná neřest přestává být děsivá a není chápána jako reálné nebezpečí, v určité míře si zachovává svou přitažlivost. Zlo, ze kterého se dělá sranda, člověk už nevnímá jako zlo. Bourá to ochranné reflexy, ochranné mechanizmy proti realizaci toho zla.

Humor je součástí našeho života, lidé si zvykli na jeho zábavnou roli, jsou jeho konzumenty. Každý normální člověk touží po pozitivních emocích, radosti a zábavě. Chce se odreagovat od problémů, starostí, zasmát se od srdce, příjemně strávit čas. A pro takové trávení času vzniklo celé odvětví, které tuto možnost poskytuje všem, kteří mají přístup k televizi, internetu, rádiu, novinám, tedy prakticky celému civilizovanému obyvatelstvu.
Na tom by nebylo nic špatného, pokud by nebylo jedno „ale“. Jde o to, že při vnímání vtipů a smíchu se psychika dostává do zvláštního režimu fungování, jehož vlastnosti umožňují používat humor jako prostředek k ovládání lidí. A od té doby, co se znalosti o tomto jevu staly majetkem určité skupiny lidí, „šamanů“, kteří na sebe vzali funkci ovládání národů, se humor používá k prosazování určitých myšlenek, tendencí a postojů ve společnosti.

Jak to všechno funguje?

Co je vlastně humor? Humor je intelektuální schopnost odhalovat logické rozpory v okolním světě. Existují různé formy humoru: ironie, satira, parodie, vtip, karikatura, slovní hříčka atd. Podle obecné definice humoru, jedinec odhaluje určité nesrovnalosti, které se staly (včetně těch ve fantazii jedince), ale neměly se stát, pokud je porovnáme s jeho představami o okolním světě.

Např. anekdota:
Nad oblastmi na severním pólu letí letadlo. Letuška vejde do kabiny a řekne pilotovi: „Místní obyvatelé žádají, abychom letěli níže, chtějí seskočit.“
Pilot: „Ti místní mě už otravují, tři seskočí, sedm naskočí…“

Jak je z příkladu patrné, existuje situace, která se v životě nemůže stát, nelze naskočit do letadla za letu. Existují logické nesrovnalosti. Poté, co jsou tyto logické nesrovnalosti odhaleny, dochází ke zvýšení neurotransmiteru dopaminu, takže systém stimulace mozku „dal odměnu“ za provedenou analytickou práci, následují pozitivní emoce, veselí, radost, smích.
K uvolnění dochází poté, co psychika intenzivně pracovala na analýze přicházejících informací, a nyní se ukázalo, že situace pro člověka nepředstavuje nebezpečí a je možné se uvolnit.

Proč jsou člověku vůbec dány pozitivní emoce a příjemné pocity? Jak se podařilo zjistit psychologům, pozitivní emoce jsou člověku dány, aby potvrdily správnost jeho jednání. V přírodě je vše účelné. Systém instinktů, pocitů a emocí biologických druhů je uspořádán tak, aby stimuloval vývoj. Proč vznikají příjemné pocity jako reakce na humor? Člověk odhalil logickou nesrovnalost, což znamená, že jeho intelekt pracoval, což znamená, že dochází k intelektuálnímu vývoji. Je to nutné pro rozvoj lidstva? Samozřejmě.

Humor jako nástroj řízení

Veškeré informace, které se k člověku dostávají prostřednictvím smyslových orgánů, jsou určitým způsobem zpracovávány. Při vysoké kultuře organizace psychické činnosti se samostatně vytvoří algoritmus-strážce, který umožňuje filtrovat informace na vysoké, kvalitativně jiné úrovni. Jeho práce spočívá v tom, že všechny přicházející informace vyhodnocuje, označuje a zařazuje do té či oné kategorie.

• Příklad: Máme regál s mnoha přihrádkami. V nich leží různé materiály. Každá přihrádka je označena – velké samořezy, malé samořezy, šrouby s modrou hlavičkou, šrouby s červenou hlavičkou, hřebíky atd. Při práci bereme z přihrádek potřebné materiály a používáme je. Stejně tak i v naší psychice je informace označena a rozložena „na poličky“.

Pokud je informace hodnocena jako „spolehlivá nebo odpovídající realitě“, je propuštěna dále, stává se součástí paměti a poté je použita k přijímání životních rozhodnutí.‘Pokud je informace hodnocena jako „lživá“, není dále používána pro rozhodování, i když se také stává součástí paměti a je k ní „připojena“ značka „lživá“.
Pokud algoritmus-strážce nemůže informaci zařadit ani jako pravdivou, ani jako lživou, je umístěna do takzvané „karantény“, kde zůstává, dokud není nalezeno řešení, které jednoznačně určí její osud. Tento algoritmus-strážce lze také nazvat „kritickým myšlením“. Umožňuje člověku třídit informace a vědomě přijímat správná životní rozhodnutí.

Poté, co se odehraje humorná situace, vznikají pozitivní emoce. Ale pokud se na emoce podíváme jako na biochemický proces, můžeme vidět produkci určitých látek. Již byl zmíněn neurotransmiter dopamin. Při zvýšení hladiny dopaminu mozek již nedokáže správně rozhodovat, co je dobré a co špatné. Vjemy přinášejí více potěšení než obvykle, barvy jsou krásné a jasné, hlasy hlasité a syté, jakékoli asociace se zdají možné a věrohodné. Téměř každá první myšlenka, která přijde, se zdá správná a zajímavá. Mozku se stává těžší přepnout se na události přicházející z reálného světa, protože uvnitř se najednou všechno stalo tak zajímavé a důležité. Tímto způsobem se na určitou dobu vypnou určité oblasti mozku, právě ty, které jsou zodpovědné za kritické myšlení.

Omlouvám se, ale další vysvětlení a příklady najdete v odkazu, protože pravidla Litterate hovoří o článku na jednu stránku a tento článek je delšího rozsahu.

Satira a humor jako nástroje řízení. Film Diktátor aneb za co postavili ve Švýcarsku Chaplinovi pomník