Rumunský scénář?

Mluví o něm všichni, ne? My říkáme, že se naše čučkokracie vměšuje do volebního systému, děláme si srandu z jejich honu na Voice of Europe, který nikdo neznal, vidíme za tím zoufalost neschopných liberálů se udržet u moci tím, že by uspěli ve volbách a tak je začali rušit, když nevycházejí podle jejich představ. Svým způsobem se tím liberálové vůbec netají, protože demokracie jsou oni. Když vyhraje jiný názor, je to nedemokratické až totalitní.

Liberálové zase mluví o jasné ruské stopě a prokázaném vlivu na volby v Moldavsku nebo Rumunsku, vrchní čučkař o tom vydává zprávy a prosazuje si různé gumové paragrafy a včera v Partii na Primě uvedla Eva Decroix jako příklad onoho zlého vlivu můj blog a mé jméno. Vidlákovy kydy zazněly v hlavním vysílacím čase, jako to nejnebezpečnější, co u nás ohrožuje jejich demokracii. Pusťte si posledních dvacet minut Partie, nebudete litovat. A nebo si to pusťte celé. Ona tam byla i Danuše a vypadalo to, že se rozhodla dělat kampaň Kateřině Konečné a hnutí STAČILO!.

Evu Decroix tímto pozdravuji, děkuji za reklamu a slibuji, že se v brzké době odvděčím dýpfejkem. Už ho máme vymyšlený. Hlavně mě nezapomeňte číst každý den, dozvíte se tam zcela transparentně a s předstihem, co přijde.

A teď zpátky k rumunskému scénáři…

Hele, já nepochybuji o tom, že se u nás spojují plukovníci s čučkaři a politickými hlupáky a hledají jakoukoliv cestu, jak se udržet u koryt. Dělají takové pitomosti, jako třeba vojenský puč v Jižní Koreji. Dokonce uznávám, že tamnímu prezidentovi to pomohlo zvýšit popularitu. Už není poslední za Fialou a my musíme konstatovat, že zatčený prezident- pučista, je oblíbenější než náš premiér. Samozřejmě, že se našemu světovému lídrovi honí hlavou, jestli se neinspirovat v zahraničí a zkusit třeba ten rumunský recept.

Ale… Víte, v Rumunsku šlo o to, že první kolo voleb vyhrál neznámý politik a tak trochu náhodou. Prostě vedl vtipnou kampaň na Tiktoku, kterou nezaplatilo Rusko, ale platili to (tuším) rumunští socialisté, kteří tímto chtěli dosáhnout oslabení preferencí dosavadního prezidenta. Akorát se jim to trochu vymklo z rukou (sociální sítě jsou silnější, než to vypadá) a vyhrál někdo, koho tam vlastně nikdo (kromě voličů) nechtěl. A tak ho rumunský ústavní soud ve shodě s rumunskými tajnými službami zaříznul. Teď se mohou soudit a za několik let soud uzná, že to nebylo v souladu s ústavou, ale to už bude tak nějak jedno.

Nikomu z politiků to tam nevadí, všichni se tetelí na novou volební šanci a na nějakého jednotlivce, který za sebou nemá ani silnou partaj ani silné občanské hnutí ani žádný byznys či kmotry, prostě sere pes. Právo je to, co prospívá nám, nebo to, co škodí těm druhým.

Jenže, jedna věc je, poškodit jednoho bezmocného kandidáta (a demokracii) a druhá věc je poškodit řekněme 140 zvolených poslanců. Ano, takhle nejspíš dopadnou volby. Opozice dostane sto čtyřicet mandátů a vláda bude ráda ze těch zbylých šedesát. Za těmi poslanci už nějaké politické strany i občanská společnost stojí. Už čtyři roky probíhá sjednocování, tvoří se nové komunikační kanály i nová média. Vznikají nová spojenectví s byznysem, spolky, aktivisty či demonstranty.

Je poměrně snadné odstavit v politice solitéra, tak jak to udělali v Rumunsku. Ale i tam to bude mít následky a zřejmě větší, než si dnes všichni malují. Mají tam statisícové demonstrace. Ani ne kvůli samotnému Georgescuovi, ale kvůli znásilnění demokracie. Nedovedu si proto úplně představit, že by u nás někdo našel odvahu, postavit se sto čtyřiceti poslancům, protože za nimi toho stojí už docela dost. Čtyři roky píšu o podpůrných strukturách, čtyři roky na tom pracujeme a nějaké výsledky se dostavily. Větší, než si myslíte. Kdo je víc? Ústavní soud a nebo parlamentní většina?

Navíc, v poslední době nám ten Soros nějak strádá. Neposílá peníze. Spousta včerejších Chvilkařů teď přemýšlí, jestli už to není trochu nebezpečné, nasazovat své jméno za lidi jako je Fiala, Stanjura či Nerudová. Když teď není krytí z Ameriky a Velký bílý otec z Washingtonu teď podporuje jinou partu…

Je tu navíc další problém. Kdysi se redaktoři i neziskovkáři nemuseli bát. Ať se v politice stalo cokoliv, nová garnitura se bez nich neobešla. Nikde nebyly stovky a tisíce jiných hladových kameramanů či novinářů, kteří by mohli zaujmout jejich pracovní místa a pokračovat kontinuálně v oblbování veřejnosti. Oni prostě věděli, že se s vítězem voleb vždycky domluví, protože je dál bude potřebovat.

Ale teď je to jinak. Už máme nová média, která umějí všechno to, co kdysi uměla jen Česká televize nebo nějaká komerční stanice za stovky milionů korun. Neexistuje pořad, který byste nenašli na jůtubu. Mladí kluci dneska na koleně natáčejí lepší filmy, než Hřebejkové či Mádlové. Na televizi už v podstatě koukají jen ty věkové skupiny, které už Daniel Takáč vlastně neovlivňuje. Ať dělá co dělá, důchodci pořád nepochopili, že se mají dobře a mají volit Danuši.

Tentokrát se hraje o zrušení bez náhrady. Nejen v televizi, ale i ve všech těch sorosovských projektech. Kdo má Twitter, ten nepotřebuje drahého Člověka v tísni. Alternativní média nepotřebují nic z vybavení České televize. Blogeři nepotřebují nic z toho, co stojí na Krkavčích horách a nepotřebují to ani politické strany, protože už jim to volby nevyhraje. A nové podpůrné struktury nepotřebují nic z těch starých.

Samozřejmě, že se všem Fialům, Koudelkům, Rakušanům a dalším politickým ztroskotancům honí hlavou, že v krajním případě zruší volby. Ale najít na to odvahu, to už bude něco jiného. Obzvlášť, když volby dopadnou tak drtivě, jak naznačuju.

A čím drtivěji dopadnou, tím spíš se neodváží. Mohli by totiž dopadnout jak ten korejský prezident, kterého teď zavřou až zčerná. Už jen toto je dostatečný důvod, jít k volbám.

_____________________________________________________________________________________

Přátelé, pokud mě chcete podpořit v mém Vidláckém úsilí, prosím pošlete dar Institutu českého venkova. Každý, kdo pošle příslušnou částku, může si na oplátku vyžádat knihy, trička, samolepky a odznaky z nabídky. Číslo účtu: 1769955003/5500 IBAN: CZ8355000000001769955003. Kdo chce, může přímo na stránkách Institutu pro platbu použít QR kód. Doporučuji poslat platbu a druhý den si zadat adresu pro zaslání. Stačí přímo na Vidlákových kydech kliknout v záhlaví na „objednat knihu.“