24 listopadu, 2024

Rozmyslete si co chcete legitimizovat

Dneska tu máme další text od Rostislava Čuby. Je antitezí k mému postoji ohledně volby menšího zla a vznáší poměrně přesvědčivé argumenty. To jen, abyste věděli, že u Vidláka se jiné názory nepotlačují ani nezakazují. Jednak dávám opačné názory někdy i já sám, jednak to mohou udělat i jiní. Mám jedinou podmínku, nesmí to být napsané blbě. Pan Čuba tato kritéria splňuje dokonale. Přesto až si to přečtete, na konci najdete pár argumentů, proč to vidím jinak.

Pane Čubo, je to vaše:

Dospěl jsem k názoru, že se nezúčastním žádných voleb dokud nepřijde zásadní změna. Nebudu nadále legitimizovat používání násilných činů státu na vlastním obyvatelstvu. Potřebujeme změnu která musí roztrhat starou ústavu, protože jsme si zvykli, že se ústava může porušovat. V posledních pár letech máme mnoho takových příkladů. Tvrdili, že jsme nebyli připraveni na nové situace a ústava na tyto situace nemyslela. Čas nám ovšem ukazuje, že ústava na různé myslitelné situace myslela, jen noví vykladači ústavy buď neumí číst nebo nebyli schopni ústavu pochopit.


Přesto se s těmito lidmi nic nestalo, nikdo nenese žádnou zodpovědnost. Zůstala jen pachuť, žeústavu lze porušovat.
Ústavu musíme napsat znovu, abychom vyloučili především lidi, kteří mají pocit, že v zájmu jejich vyšší moci mohou ústavu porušit. V ústavě se musíme lépe zorientovat ve volebním právu. Srozumitelně rozdělit právo volební na aktivní a pasivní.
Aktivní volební právo je, že můžeme volit. Pasivní volební právo je, že můžeme být voleni. Zde musí dojít k uvědomění kdo a kde může být volen a zda má volená osoba způsobilost být volena.


Nemůžete být lékařem pokud jste nezískal způsobilost jim být, ale můžete být ministrem zdravotnictví i když vaše profese je například zahradník. To vše má ještě jeden rozměr. My si zvolíme naše zákonodárce, ale rezort ve vládě může řídit člověk, který nebyl nikým zvolen, zato byl jmenován a přitom nemusí mít způsobilost takovou funkci vykonávat.

Je to něco jako kdyby bylo možné dosadit do lékařské ordinace důlního technika s argumentací, že taky vystudoval vysokou školu a naopak lékař dostane na starost důl v Havířově a bude zodpovídat za to, aby důl na horníky nespadnul. Tohle je realita dnešního systému a my se divíme, že se hroutí.

Ale uveďme si příklad, protože nastal čas rozpoutat diskuzi. Diskuze generuje myšlenky a myšlenky nás mohou posunout vpřed.
Výsledek této diskuze nám možná vygeneruje lepší řešení než řešení, které je popsáno níže. Kdo ví, pokud vygenerujeme myšlenku, najdeme i řešení. To by měl být cíl, který následně v nové ústavě popíše, kdo má vést naši zemi.

Region nebo stát musí mít smysluplné řízení. Bankéři a jejich centrální banky nebo taky nadnárodní korporace nikdy nedopustili řízení lidmi, kteří danému oboru nerozumí. Do takové bankovní rady může být nominován pouze člověk, který má pro takovou činnost předpoklad prověřený časem.
Musíme si uvědomit, že pouze 0,5 % lidí v populaci má vlastnost uvádět věci a lidi do pohybu. Otázka zní, kdo dokáže rozeznat a najít zmíněné 0,5% obyvatel? Z podstaty jsou to lidé, kteří už ve společnosti něco dokázali a patří mnohdy do této zmíněné skupiny. Takoví zkušení lidé by mohli být voleni řekněme do rady, která by nahradila dnešní parlament. Člen rady by nemohl být členem vlády. Tato rada z pozice své zkušenosti lépe rozezná talent. Rada by měla vybrat premiéra a zároveň se podílet na tvorbě vlády a premiérovi by rada schvalovala každého ministra samostatně. Taková vláda může mít i výrazně nižší věkový průměr.

Příklad:
Lidé by podle odbornosti volili radu, která by měla maximálně 50 osob a byla by fixně rozdělena podle resortů. Průmysl, zemědělství, zdravotnictví atd. Kandidovat do zemědělské části rady by mohl významný zemědělec, který již řídil zemědělsky podnik, ale již ne řadový zemědělec. Do části zdravotnictví by mohl kandidovat ředitel nemocnice, ale už ne obvodní lékař, při vší úctě k nim a co tito lidé vykonávají pro společnost. Oblast zahraniční by obsadil diplomat se zkušeností řízení velvyslanectví atd. Protože člověk, který již v minulosti vedl ambasádu ve světě, rozumí funkci takového úřadu. Člověk který tam nepůsobil, nezformuluje ani otázku na ambasády a když tak neučiní zůstává slepý a hluchý a jako ministr zahraničí začne páchat škody, přitom nikdy nepochopí proč se tak děje.

Zástupce rady by měl za svoji oblast právo veta, tak aby nemohl být jeden sektor přehlasovaný nesmyslně ostatními. Tím by byl vytvořen tlak k zodpovědnosti. Vláda by se stala částečně imunní vůči médiím, protože žádné její rozhodnutí by nebylo zatíženo populismem a nemuselo by se vždy líbit voličům.
Mandát vlády by nebyl striktně časově omezen, protože kdybychom takový talent našli, tak by bylo nesmyslné se ho zbavit za čtyři roky. Rada by ovšem měla pravomoc s okamžitou platností odvolat předsedu vlády. Ministra by měl právo odvolat premiér, ale i rada po návrhu zodpovědného člena rady za resort. Rada s šestiletým funkčním obdobím by byla volena po třetinách, tak jak je to typické pro český Senát.

Člen rady nebo vlády by nemohl být členem žádného jiného spolku, institutu, nadace nebo klubu atd… Nevzdělaní a nezkušení lidé bez talentu by se do takové funkce dostávat neměli. Musíme si uvědomit jedno zásadní pravidlo definice státu, které zformuloval sociolog Max Weber:
“Stát je lidská instituce, která si nárokuje monopol na legitimní použití fyzické síly na daném území. … Stát je považován za jediný zdroj ‚práva‘ použít násilí.”

Hanse Sherrera ho doplňuje následovně:
“Nemůže být dána benevolence kdo by nám měl vládnout. Myšlenka, že stát odvozuje svou moc jednat ze souhlasu lidu, zní romanticky. Málokdo si uvědomuje, že státní moc je ze své podstaty účelným zapojením do násilných činů. Legitimizující dopad hlasování na výkon moci vlády důvěrně zapojuje voliče do využívání této moci, což znamená, že nevoliči mají tendenci delegitimizovat výkon vládní moci jako výraz „vůle lidu“. Pokud by se tedy ve volbách nezúčastnil nikdo nebo hlasovalo jen malé procento lidí, vláda by nemohla prohlásit, že je zmocněna jednat jako zmocněnec „vůle lidu“. Jinými slovy volič jen tím, že
přijde k volbám, legitimizuje chování vlády a poskytuje jim ochranný kryt. V důsledku toho jsou kroky vlády a voliči, kteří je legitimizují, propojeni. Voliči jsou tedy minimálně duchovně zapojeni do každého jednání vlády. Včetně všech násilných činů. Volbou volit, člověk integruje násilí páchané vládou jako součást svého života. Volič by si měl rozmyslet co chce
legitimizovat. Když bude volit, jako první legitimizuje systém a až jako druhé se snaží dát hlas jedné části z celého systému.”

Jak tomu rozumět?
Problém není v politických stranách nebo hnutích, problém je v systému a v pravidlech fungování samotného parlamentu. V konstrukci kdo do parlamentu patří a kdo už ne. Nejedná se přitom o vylučování jakéhokoli politického názoru nebo skupiny. Jde o svobodný výběr lidí různých politických nebo náboženských názorů, kteří se mohou ucházet o mandát na základě jejich
odbornosti, zkušeností a záruky, že život samotný prověřil jejich schopnosti. Volič je dnes zmaten a je vydírán nepravdou, když nebudeš volit, budeš volit nepřijatelnou opozici.

Je jim jedno koho bude dotyčný volit, jde o to legitimizovat systém.

Jsem svědkem následujícího postoje. Jedni chtějí volit ODS, protože je to menší ZLO jak ANO, jiní zase SPD, protože je to menší ZLO jak Piráti, další budou volit KSČM, protože oni jsou menší ZLO jak TOP 09, atd…atd… Všichni v konečném důsledku volí stejně ZLO a jeho legitimitu. Neexistuje větší nebo menší ZLO! ZLO je ZLO, proto je třeba volit DOBRO 🙂 ZLO je zároveň nakonec vždy poraženo z dlouhodobého hlediska.

Změna spočívá v neposkytnutí legitimity tomuto dnešnímu systému. V podstatě i neparlamentní strany, které mají vizi vstoupit do takového parlamentu podporují legitimitu tohoto systému. Zrušení parlamentu není nic neobvyklého, naposledy se nám to stalo po roce 1989, kdy bývalý parlament pod názvem Národní shromáždění byl zrušen a v roce 1990 ho nahradilo Federální
shromáždění, které bylo bez náhrady zrušeno v roce 1992. Co se stalo s tímto parlamentem, je z něho dnes muzeum a to doslova.

Proč byl parlament zrušen, protože ztratil svou legitimitu a funkci. Třeba i tím, že jako většinový komunistický parlament zvolil Václava Havla jako posledního komunistického prezidenta Československa.
Stejné nesmyslnosti se v našem parlamentu odhlasovávají i dnes. Parlament je plný nekompetentních lidí, kteří bez pochopení podstaty věci, odhlasují cokoli. Musíme vrátit takovému úřadu vážnost a respekt, aby vážení a moudří lidé znovu nabyli pocit do
takových institucí vstupovat. Zeptejte se moudrého člověka zda by byl ochoten být poslancem, jen se usměje, ano usměje. Moudrým lidem začala být tato instituce k smíchu a ztratili chuť tam patřit. Bohužel jako vše i parlament má svoji životaschopnost.

Pro přirovnání.
Máme nové auto 🙂 och, jak dobře jezdí, no po létech služby zestárne a následně se pokazí. Auto se stane neopravitelné a již ani kdyby jsme ho opravovali, nebude mít funkčnost moderní doby. My se auta nechceme vzdát a místo toho, aby nám sloužilo, začneme nutit své okolí abychom auto tlačili za pomocí lidské síly, třeba i do kopce. Pomyslnou posádku auta tvoří poslanci a lidé tlačící auto jsou voliči, někteří ovšem odmítají tlačit, protože jim to připadá nesmyslné. Uvnitř auta proběhne volba, kdo bude řídit.
Nezáleží na tom, kdo je nejlepší řidič, kdo zná směr, kdo vidí cestu, zda má potencionální řidič řidičský průkaz, ale záleží na tom, kdo získá nejvíc hlasů uvnitř auta. Když přijede auto na křižovatku, o které volič nic nevěděl před volbou do auta, tak názor většiny voličů již nikoho nezajímá. Rozhodne se řidič bez řidičského průkazu, bez znalostí a schopností. Tento způsob vede k
tomu, že již nejedete ani po cestě. Posádce je to jedno, důležité je, že i když je auto porouchané, pořád jede. Dav ho dál tlačí po poli, stráni, kdekoli. Nezáleží na tom zda je auto na cestě.

Dav začíná diskuzi, všichni tak nějak uvěří, že auto nejde vyměnit. Dav zároveň ztrácí svobodu, protože musí tlačit a má strach, že bez auta se neobejdou. Posádka dav podporuje a slibuje hory doly, aniž by tušili kde jedou. Nicméně se začnou ozývat hlasy nových i starých hnutí, které začnou tvrdit, že přinesou nový benzín, pak nastartujeme a auto určitě znovu pojede! Nový benzín nepomůže, auto je pokažené (parlament je pokažený) a již nepojede!

Řešením je vyměnit auto za nové, změnit formu “PARLAMENTU”. Žádná ze současných stran to nedokáže, jelikož všechny chtějí vlézt do toho starého hrnce a když jste v hrnci, tak ho nevyhodíte, protože hrnec bude vaší váhou příliš těžký.

Já jsem se za sebe rozhodl, že budu volit DOBRO, že nebudu volit nikoho do ZLA (starého parlamentu) a budu to říkat všem, tak aby uviděli ten rozdíl. Jednoho dne nás bude tolik, že k volbám přijde tak málo lidí, že parlament bude nelegitimní. Já prostě odmítám tlačit pokažené auto.
Lidé netlačte to auto, je pokažené. Naleštíme ho a postavíme do muzea nebo z něho muzeum udělejme, tak jak to dělali naši předci. Je zároveň nesmyslné poslouchat, když nebudeš tlačit, tak dáváš více síly těm druhým. Ha ha ha. Když se chcete sedřít, tak se sedřete. Jedná se o svobodnou vůli. Nikomu nechci přikazovat, co by měl dělat.

Položme si otázku, jak by mělo vypadat nové politické zřízení a otevřme diskuzi, mluvme o tom. Jen chci otevřít diskuzi!! Diskuzi mnohem širší, například zda by měly být připuštěny sociální sítě do budoucí volební soutěže. Sociální sítě jsou programovány technologii neuromarketingu, který vytváří stejnou iluzi, jako když sledujete kouzelníka. Na jevišti Vám představí kandidáty a pak sami vyberou vítěze. Divák v hledišti zůstane v úžasu.

První prezident Facebooku Sean Parker rezignoval na svou funkci, protože se nechtěl dále podílet na neetičnosti takových postupů. V roce 2013 byl osloven analytik Alexandr Kogan, který na základě informací z Facebooku, dokázal
generovat a analyzovat data zaregistrovaných osob, které mu daly přístup k sobě, ale i ke všem údajům jejich přátel, tedy i osob, které mu přístup nedaly. Získal takzvaný psychometrický model, který mu dal informaci, jak daní lidé volili. Od tohoto momentu dostali zbraň, která dokáže vytvořit iluzi, jak nastavit informaci, která nám řekne jak by mělo být voleno. Tato technologie cílí na
každého voliče zvlášť.
Pro efektivní přijetí informace, mají lidé dva základní hybatele. TOUHU a STRACH Tyto přesně programované informace nám uvolňují v mozku dopamin, což je látka, která stoupá a klesá podle míry slasti, uspokojení a očekávání. Protože volby jsou o emocích, otevřelo se okno příležitosti. Používají se informace, které nemusí být nutně pravdivé, stačí když jim lidé věří.
Jsou to mistři iluzí.

Jsme připravení na divadlo, které se jmenuje prezidentské volby?

Nerudová, Pavel, Středula, Babiš… všichni z Aspenu.

Na hlavním jevišti se nám představila závodní stáj pod hlavičkou Aspen Institute Central Europe. Doporučuji každému se zamyslet, jací lidé v roce 1950 založili tuto instituci v Americkém městě Aspen, kde při prvním zasedání tito krajani poslouchali verše Johanna Wolfganga von Goethe. Když najdete odpověď, najdete i filozofii.

Vítězem prezidentské volby se stává ….. Aspen Institute….. hurá 🙂 Pro objektivitu, v sekci Aspen lidé byl Andrej Babiš zneviditelněn. Andrej Babiš se rád zúčastnil programu Aspen Institute s názvem “Kam kráčíš, Česko”, jedná se o ideologické školení, kam by oni chtěli, aby Česko kráčelo. Nic se neponechává náhodě, oni v žádném případě neriskují, že do cíle nedoběhne jejich kůň.
Proto uspořádají dostihy a nasadí několik svých kandidátů. Rozdělí úkoly, jelikož členy institutu jsou novinářské osobnosti, tak i podnikatelské. Následně slyšíme prohlášení o naplnění 40-ti milionového rozpočtu pro prezidentské volby. Slyšíme i silná prohlášení, že jsou ochotni přijmout maximálně 3 miliony od jednoho dárce, aby kandidát zůstal nezávislý.

A pane vojáku, ono ti podnikatelé Vám věří natolik, že stojí ve frontě a vy si vybíráte? A paní učitelko, to jakože z vděčnosti, že jste tak dobře učila, Vám někdo přinesl 40 milionů? A pane podnikateli, za vaší vlády se bezprecedentně porušovala lidská práva, která jsou nedílnou součástí naší ústavy. A to vám nevadí, že na vámi poplivanou ústavu, by jste nyní rád složil prezidentský slib? A pane odboráři, stojíte na straně pracujících nebo na staně nečeského institutu, který vám slíbil budoucnost? Podpisy od pracujících jste nedostal, tak asi někdo zasáhnul… Podpisy byly dodány od poslanců. Vaše kandidatura je důležitá jen z důvodu komparzu, aby jste vyplnil místo v předvolebních debatách. Jedná se o iluzi a řízený proces, kdo nebo s kým a kolik dostane prostoru v médiích.

Kandidáti nemají tušení jak se sumy peněz budou používat. Pravidla ani morálka je nezajímá. Neuromarketing dokáže zmanipulovat celou volbu. Ani jim to neřeknou, proč taky. Nemám nic proti tomu, že kandidují, jsou občané České republiky a mají za současných pravidel na to právo. Vadí mi za koho kandidují, jaká je v mých očích filozofie této instituce a jaké metody jsou dostupné a použitelné.

Zeptejte se jiných nezávislých kandidátů, jak je těžké nebo lehké získat 40 milionů na volební kampaň. Zeptejte se jich taky, co je to neuromarketing, vůbec netuší komu čelí. Média a sociální sítě jsou ovládány institutem a oni přece ví, kam máme kráčet, nedovolí drama v cíli. Vše se soustředí na fakt umístění dvou kandidátů do druhého kola, tím bude zaručeno vítěztví Aspenu v prvním kole. Následně nechají voliče užít si iluze a volit to menší ZLO.

Tímto způsobem jsou schopni zvládnout celý proces volby, jediné co je mimo jejich dosah je LEGITIMITA. Proto jsou podporováni nezávislí kandidáti a v podstatě čím víc jich bude, tím lépe. Všechny zneužijí pro dodání legitimity, vytvoření iluze výběru Vaší volby, tím se legalizuje celá tato volební fraška.

Já jsem se již rozhodl a na Vás je rozmyslet se, co a koho chcete legitimizovat. Nyní zbývá zodpovědět, jaká by byla moje prezidentská volba. Nevím proč bychom měli veřejně volit na základě peněz, médií a sociálních sítí nějakého nového krále nebo prezidenta. Například ve Švýcarsku je možno volit na období jednoho roku prezidenta i viceprezidenta pouze z členů Federální rady. Funkce je reprezentační pro zahraničí i uvnitř země a dříve byla také spojena s funkcí ministra zahraničí. Prezident nemá pravomoc rozpustit parlament a neurčuje směr vládních politik. Prezident není považován za hlavu státu, ani za obdobu funkce
premiéra.
Dovedl bych si představit a inspirovat se Švýcarskem.

Zkusme znovu rozpoutat diskuzi. Například prezidentem by měl být člen rady, volen by byl na dva roky a mohl by být volen pouze dvakrát. Volbu by provedla 50 ti členná rada. Na prezidenta by dotyčný nemohl kandidovat, pokud by byl člen rady méně jak dva roky. Ze své pozice by byl z rady uvolněn, jeho hlasovací právo by bylo pozastaveno a jeho hlas by byl vyžádán jen při rovnosti hlasů, pokud by taková situace nastala. Měl by se rady ovšem účastnit nebo delegovat zástupce, pokud by se rady zúčastnit nemohl. Jeho funkce by byla reprezentační a protokolární.

Jsme lidé s tělem, duší a svobodnou vůlí. Můžeme se sami rozhodnout, co vlastně chceme!

  1. listopadu 2022 Rostislav Čuba

Tak jste si to přečetli. Zcela opačný postoj, než zastávám. A já s ním souhlasím… Ano, účastí ve ve volbách legitimizujeme současný systém a můžeme maximálně volit menší zlo, protože víceméně je rozhodnuto předem.

Ale…

Fakt existuje šance (v dohledné době 50ti let), aby lidé prohlédli, masově nešli k volbám a stejně masově žádali změnu ústavy podle naznačeného modelu? To věřím spíš v to, že se najde tyran diktátor, který národ zblbne a pak z nějakého nečekaného osvícenství ústavu změní.

A i kdybychom se pokusili toto zrealizovat, fakt vydržíme tak dlouho koukat na stále se zmenšující volební účast, která ale nebude nijak bránit zvoleným zemským škdůcům, aby dál škodili? Abychom po dlouhých letech agitace nezjistili, že režim sice už sice není legitimní a je možné přepsat ústavu, ale bohužel už není proč ji přepisovat, protože tu není nic, kvůli čemu by stálo za to měnit režim. Kde nic není, ani čert nebere.

Z fleku bych se pod takovou změnu režimu podepsal, ba i petice bych roznášel… Koneckonců téměř každý týden teď u mě někdo zakotví a představí mi u sklenky Portského nějaký návrh na změnu zřízení, který by „byl mnohem lepší, než ten současnost.“ A když se jich zeptám, jak toho dosáhnout, tak pokrčí rameny a nebo mi rovnou řeknou, že to je moje starost. Oni jen mají ten „dobrý nápad.“

Cestu k realizaci si Vidláku vybojuj jak chceš. My ti jen budeme házet klacky pod nohy křikem o tom, že jsi zradil náš skvělý plán, protože jsi šel k volbám a volil menší zlo, protože samozřejmě nevidíme, jak jsi jednal v zákulisí, snažil se vytvořit semknutou a sjednocenou skupinu a nadefinoval jsi dílčí kroky, které je třeba postupně vykonat, abychom se vůbec přiblížili k něčemu takovému, jako je změna ústavy.

Dobrých nápadů mám doma v policích dvanáct do tuctu.K dnešnímu dni mám doma třicet knížek, které popisují, jak udělat lepší svět. Od celkem reálných věcí, až po absolutní utopie. Ale bohužel nemám ani jeden reálný návrh, jak dosáhnout stavu, aby se takový nápad mohl zrealizovat. Text pana Čuby k nim přidávám. Je skutečně podnětný a zajímavý. Až budu tím osvíceným diktátorem, tak slibuju, že se nad ním znovu zamyslím a dám případně pokyn, aby se můj režim po mé smrti reformoval nějak takhle.

Ale zatím se k takovému stavu ani zdaleka neblížím. Jaksi mi chybí miliony stoupenců, kteří by udělali cokoliv, co řeknu. Chybí mi desetitisíce odhodlaných mladých gardistů, ochotných sáhnout k násilí, kteří by mě na slovo poslouchali. Chybí mi davy fanynek, které by se byly ochotné rozvést, kdyby jejich chlap jen pípnul nějaké křivé slovo o mé maličkosti. Chybí mi průmyslníci a bankéři, kteří by si řekli, že s Vidlákem a takovouto ústavou to bude lepší než s Rotschildy…

Do té doby jaksi musím bojovat s tím, co skutečně mám k dispozici. Ano, přál bych si lepší zbraně, lepší možnosti, víc peněz i stoupenců. Přál bych si bojovat na lepším bojišti. Přál bych si genialitu… ale nic z toho nemám. Mám jen tento blog a vás čtenáře. Nápady, jak zlepšit režim, ty mohu přehazovat vidlemi. Takže prosím odteď za mnou choďte jen s návrhy, jak se k dopracovat k tomu, abychom opravdu mohli zrušit parlament a ustavit nový. Husů máme dost. Teď by to chtělo nějaké Žižky.

204 thoughts on “Rozmyslete si co chcete legitimizovat

  1. 10:10

    „Počet víz dočasné ochrany vydaných v Česku uprchlíkům z Ukrajiny za posledních sedm dní oproti předchozímu týdnu klesl zhruba o šestinu na 2194. Celkem bylo vydáno od únorového začátku ruské invaze na Ukrajinu 460 599 víz. Vyplývá to z údajů, které zveřejňuje na Twitteru ministerstvo vnitra. Víza jejich držitelům umožňují přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce v zemi. Uprchlíci se musí do tří dnů od příjezdu do České republiky přihlásit na cizinecké policii. Od začátku války se takto zaregistrovalo 593 035 Ukrajinců. V uplynulém týdnu počet přihlášených klesl oproti předešlému týdnu na 9525 lidí, před týdnem to bylo přes 11 000 lidí. Ohlašovat se nemusí děti do 15 let, kterých je mezi uprchlíky asi třetina. „

  2. Rozpor mezi odvahou a zbabělstvím, mezi odpovědným a konformním rozhodnutím, rozpor mezi klábosením a činem, minulostí a budoucností. Zvažte každý sám si sobě.

  3. Nooo …, proč se zabývat ústavou, když stojí za ho*no a v případě potřeby si ji vládní moc vykládá podle sebe …
    V normálním státě taková ústava jakou máme není potřeba, tam ani ústavu nepotřebují (viz třeba Velká Británie), stačí jim zvykový -obyčejový „organizační řád“ státní správy, který vychází z tradice a měl by „žít“ s úpravami vynucenými dobou … Tak pro normální stát stačí zrušit debilní ústavu liberálního právního státu a nahradit ji organizačním řádem státu, podobně jako mají organizační řády korporace a podniky … A je to .. přitakali by chytří Pat a Mat ..
    Liberální právní stát, kde vládne místo lidí debilní právo, musí mít debilní ústavu, které to debilní právo zavádí a opečováva bludy o jeho vládě, rozdělené mezi moc zákonodárnou, výkonou a soudní .., kde nakonec lid je vyšachován z té debilní hry o moc ve státě …
    Náš bývalý normální socialistický stát ČSSSR měl normální ústavu, která pouze stanovila organizaci státu, bez nějakých bludů o vládě práva, dělbě moci na nesmyslné složky moci, atd, byl to normální organizační popisný řád správy státu se stanovením orgánů a orgánizace státu a jejich účelu a pravomoci …

    1. A k tomu liberálnímu právnímu státu …
      Liberální právní stát je definován tak, že vládne místo lidí právo a jeho zákony, lidé i opice mezi nimi když to nezakazuje zákon tak si můžou dělat co se jim zlíbí, ale stát může činit jenom to co mu zákon povoluje, to znamená že když se mu chce sr*t a nemá na to zákon, tak se musí posrat …
      V občanském právu liberálního právního státu jsou třeba další delikatesy, občané – fyzické osoby a firmy a korporace -právnické osoby jsou si rovni (samorřejmě rovnost, volnost, bratrství je základem) a můžou si tak dělat jako sobě rovní občané a opice co se jim zlíbí a stát to musí strpět, protože nemá zákonem povoleno ty debilní korporátní opice (které samozřejmě z hlediska síly ekonomické a tržní jsou nad občany) nějak „regulovat“, po marxisticku jim zakroutit krkem …
      A tak dále a dále …, těžko se to vysvětluje indoktrinovaným debilitou liberalismu …

    2. Spojené království samozřejmě má Ústavu. Od té liší jen formálně tím, že nemá slovo ústava v názvu. Jedná se o soubor zákonů, které tvoří základ státnosti Spojeného království, třeba The Representation of the People (Equal Franchise) Act 1928.
      U nás máme také kromě Ústavy ústavní zákony.
      Přečtěte si Ústavu a ústavní zákony a zjistíte, že z velké části tvoří přesně to, co požadujete, tj. organizační řád. Jedná se totiž převážně o procesní předpisy.

      1. Pepo, znám ústavní právo, to státní i to v psychiartických ústavech, a je to téměř stejné …
        Základem ústavního práva je teorie společenské smlouvy, ta smlouva je fiktivní a je to už v základu blud, který nejvíce pokrytecky zneužívá liberální právní pavěda …
        Řeknu to jednoduše, když není poctivě uzavřena společenská smlouva, je celý pracně vybudovaný ústavní systém kašpařinou …, bez poctivé společenské smlouvy není ústavní systém …
        Systém organizace je jedna věc a procesní systém už je něco jiného a je závislý na té společenské smlouvě …., rozumíme si ?, … organizační řád nejsou procesní předpisy …

  4. Co mi to pripomíná… Systém kurií…

    Můj ústavní 🙂 názor je takový, že Ústava není posvátné lejstro, nýbrž něco jako návod na použití pračky. Pragmaticky,jestliže novou Ústavu, za základ vzít co jakžtakž funguje, Ústavu USA.
    Především, většinový systém. A výčet svobod, bez výjimky.

    1. Schumachere, Ústava USA je pravzorem debilních liberálních ústav, ten vzor byl ještě u slouhovských států zdokonalen teoreticky na vzor liberálního právního státu, který se ovládá z vnějšku importovaným liberálním právem, které zavádí zákonodárná moc slouhovského státu a doformovává k dokonalosati soudní ústavní moc debilního slouhovského právního státu …
      To je ten hierarchický opičí Západní svět, kdy hloupější slouhovské opice přejímají od výše postavené jimi obdivované opičí tlupy debilní vzory a nevědomě se stávají ještě většími slouhy ..

        1. Liberální právní stát je stát založený na liberální ideologii s právním systémem, kde moc je odejmuta lidu (protože je údajně blbý a neschopný si sám spravedlivě vládnout) a je svěřena pozitivnímu (haha) přirozenému (haha) právu …

  5. Mě nepřestává fascinovat, jak lidé z alternativ (ono jich je hodně, proto se navzdory Vidlákovu pořání nemůže „alternativa“ sjednotit) neustávají v generování alternativních uspořádání společnosti, která jsou v reálu zjevně nefunkční a s vysokou pravděpodobností by vedla ještě k většímu průšvihu. Třeba ta krásně naivní přesdstava, že když si prostý lid bude volit nikoliv náhodného kandidáta do Parlamentu, ale náhodného kandidáta ředitele nemocnice do Rady, tak si najednou z nějakého důvodu nevybere morálně flexibilní osobu protlačovanou profesionálním aparátem. Ale možná by mohla být sranda sledovat, jak se při vytváření struktury takovéto Rady lobuje a podřezávají krky, když se různé skupiny snaží získat pro sebe co největší kus koláče. Třeba průmysl je na jednoho moc, to by chtělo mít v radě malý průmysl a velký a taky lehký a těžký, a hodináři si určitě zaslouží mít svého zástupce. Taky mě skoro dojala ta logika, že když se Ústava nedodržuje, tak je to její vina a problém se vyřeší tím, že se nahradí novou. No, naštěstí je pravděpodobnost, že by na uskutečnění takovýchto alternativních systémů došlo, blízká nule.

    K tématu volby menšího zla: Mantra, že je třeba volit menší zlo a nedejbože nevolit menší strany, protože se tím volí komunisti, se na nás začala z médií valit už v 90. letech. A tak lidi už třicet let volí menší zlo a jaké to překvapení, co nám to asi vládne a co za těch třicet let zesílil z menšího na větší? Ale v jednom s Vidlákem souhlasím. Omezení získání mandátu nějakým umělým procentem je protiústavní a přispívá k marasmu, protože to zabraňuje tomu, aby se lidé dostali do parlamentu na základě osvědčení se v lokálních podmínkách, nikoliv vstupem do několika zakořeněných stran a následným podvolením.

    Když už si hrajeme, přihodím polínko, které je uskutečnitelné bez zásadní přestavby systému a jistý vliv by mělo. Je to můj oblíbený projekt 13. strany. Jak jistě víte, před volbami se losuje a bývá zvykem číslo 13 nepřidělovat. Můj návrh spočívá ve vytvoření virtuální strany číslo 13. Neměla by žádné lidi, na volební listině by u ní (po vzoru Cibulky) byl místo názvu text „Volím tuto stranu, protože ostatní kandidáti mi nepřijdou volitelní.“ a hlasy jí udělené by se zpracovaly zcela standardním způsobem, stejně jako přidělování mandátů. A tak by se po volbách mohlo stát, že by třeba 20 křesel v parlamentu zabrali virtuální poslanci. Tito poslanci nepobírají žádné náhrady a necestují (úspora peněz), nevedou projevy (úspora času při jednáních), nevznášejí návrhy (menší prznění zákonů) a hlavně nejsou schopni pro nic hlasovat, ale přítomni jsou stále, takže pokud má nějaký návrh parlamentem projít (třeba důvěra vládě), tak se musí vláda víc snažit, aby přesvědčila „živé“ poslance. Třeba bychom se i dočkali situace, kdy se virtuální poslanci stanou většinovou frakcí a vláda/parlament nebudou funkční, čímž si prostý lid oddychne. Hlavně by to ale byla ostuda, kterou by už ani prorežimní tisk byl těžko schopen zakamuflovat. Tolik k mému geniálnímu nápadu.

    1. Nápad je opravdu geniální, já sám měl kdysi podobný.
      Než to přijde, nezbývá než tlačit nepříjemnou pravdu,kde to jde…

    2. JO
      … tohle sem prosazoval v době oposmlouvy u nás v hospodě, když sem vedl řeč k místním opilcům. Ale trval sem na tom, aby kvůli nepopiratelný průkaznosti, viditelnosti a obhajitelnosti těch volnejch židlí v parlamentu, byly volby POVINNÝ.

      Díky dnešní Surikatě už vím, že sem to měl dotažený do detailu, protože by se tam nemuselo topit … pokud se ptáte proč … tak proto, že by nebylo pro koho a taky dneska vím, že bychom dávno porazili Putina.

    3. To je nápad k uvážení. Na první nástřel se mi nejeví nerozumný.

      Co se týče nepřidělování čísla 13, pokud to tak je, už jen tato iracionální idiocie ( stejně jako obliba jiných čísel, 3, 7, či kulatých pěkně vypadajících), z mého pohledu diskvalifikuje politický systém a voliče. Jestliže toto by mělo mít význam, jestliže to takhle funguje, že tohle ovlivňuje preference, tak si ti blbci nezaslouží nic lepšího než co je.

      Z mého pohledu, jako použitelný se jeví základ po vzoru USA. Ale i zdejší nynější Ústava historicky vycházející dílem z oní dílem z francouzské, je v základu použitelná.

      Změnit poměrný systém na většinový, jednoobvodový, zachovat Senát, ale snížit počet zástupců v každé komoře na třetinu. Nemusíme mít parlament velký jako má setmilionová velmoc.
      Omezit pravomoc Ústavního soudu jen na právně pozitivistické rozhodování souladnosti ostatní legislativy s textem Ústavy. S tím co je psáno, na základě standardních výkladových pravidel, ne co tím básník chtěl říci. Ne s duchy vznášejícími se nad vodami. Aby Ústavní soud nebyl soudem Nadústavním.

      Co se týče kvalifikace členů vlády, ponechat rozhodování o nich v rovině politické. Obecným kriteriem by, mimo jiné mělo být úplné vysokoškolské vzdělání příslušného směru. Případně stanovit rámcové kvalifikační předpoklady pro jednotlivé rezorty. Ministr má být odborníkem, ne „politrukem“, za kterého odbornou práci vykonává jiný. Potíž by mohla být v případě ministra obrany, nemá-li jím být voják. Odmítám kouzlení s převodem vojáka z činné služby do civilu, jen pro formu, aby byla splněna podmínka, že ministr obrany je „civilistou“. Nemám námitku proti tomu aby ministrem obrany byl voják. Jen z praktických důvodů, funkci ministra byl uvolněn z činné služby. Tím by se předešlo „FUBAR“ jako v případě příkladmo Parkanové a Černochové.

      Pokud jde o složení vlády, nikoli politické, ale odborné kriterium by mělo zajistit obsazení pozice ministra jedním člověkem po více volebních období. Klíčový je systém zajišťující dlouhodobou funkčnost a stabilitu vlády.

  6. „Zkusme znovu rozpoutat diskuzi.“

    Skála, Šifrin a moderátor rozpoutali diskusi o Katyni a už mají na triku trestní oznámení. A to je přitom jen taková drobnost.

  7. Vidláku, ten návrh na realizaci je úplně prostý a jednoduchý a není dávno žádným tajemstvím. Je to o tom, že svět tvoříme sami, svým přesvědčením, svým myšlením. Většina lidí má prozatím podobný postoj, že věci nelze snadno změnit a proto to tak zatím stále je. Ta práce je na každém z nás, nikdo nemůže udělat nic za toho druhého. Může předat informace, může inspirovat, ale to je tak vše. Změní se to přesně v ten moment, až převládne většina lidí, co si toto uvědomí. Pak to bude klidně lusknutím prstu. A kdy to bude? Může to být už zítra, nebo taky za 300 let. A jediný co pro změnu mohu udělat je to, že si to vyřeším sám u sebe, abych nepatřil k těm, kdo z jakýchkoliv důvodů živí ten starý systém.

  8. Pozor na pojmy.

    Pokud je něco LEGÁLNÍ, může to být bambilionkrát NELEGITIMNÍ, ale „lid“ s tím nic nenadělá.
    HYPOTETICKY by to platilo třeba i o volbách, k nimž by dorazilo pouze tolik kandidátů, kolik je seslí ve Sněmovně či v Senátu a hodilo hlas sobě samým. Ústava ani volební zákon totiž neobsahují žádný regulativ pokud jde o volební účast. Taková „volba“ by byla platná, protože LEGÁLNÍ; samozřejmě by byla zcela NELEGITIMNÍ, ale to platný právní řád nezajímá.
    Pro pětidemolici je proto co nejnižší volební účast velmi žádoucí.

    Naopak to, co „lid“ může považovat za legitimní, nenastane, pokud to není ZÁROVEŇ LEGÁLNÍ.
    Řekněme např. odvolatelnost poslanců a senátorů. „Lid“ si o ní může povídat do umdlení, protože by byla LEGITIMNÍ, avšak dokud nebude LEGALIZOVÁNA, je to jen mlácení staré slámy.

    TEORETICKY by mohla prosadit LEGITIMNÍ požadavky „lidu“ pouze partaj, která by si je dala do volebního programu a s ním oslovila tolik voličů, že by byla schopna vládnout bez koalice.
    Takovými partajemi NEJSOU ani omylem mrňavé monotématické pidistraničky sloužící jen přebujelým egům jejich předsedů a eventuálních financovatelů, které jsou některými lidmi považovány za „alternativu“. Navíc když jsou programově velmi blízké nebo dokonce identické s pětidemolicí.

    Relativně nejblíž je výše uvedenému požadavku, ať se to komu líbí či ne, pouze Babišovo ANO. Důsledně středová partaj, v níž je programově a vyváženě obsaženo jak tržní hospodářství (zjednodušeně „kapitalismus“), tak sociální stát a regulace trhu.
    Čím víc lidí ji bude volit, tím větší je šance na její „orbanizaci“. V opačném případě se nejspíš domluví s někým z pětidemolice.

    Takže cokoli, co si „lid“ přeje legitimizovat, musí být nejprve legalizováno.
    Obráceně to nejde.
    Buď bude „lid“ uvažovat a volit čistě pragmaticky s ohledem na vnější okolnosti a tím pádem i realizovatelnost programu, nebo se bude i nadále oddávat hospodským kecům.

    P.S.: Pro mne osobně ani jedna z tzv. „alternativních partají“ žádnou alternativou není. Všechny mají jen zcela minimální nebo žádný sociální stát, minimální regulaci trhu, počítají s další privatizací či úplnou likvidací veřejných služeb a Rajchl by dokonce rád i placené školství (pro začátek „jen“ VŠ).
    Mezi jejich programy a programem pětidemolice je jen zcela nepatrný rozdíl.

    1. Já su tak šťastnej, že jsou tady takovy bystry příspěvky. Hned je člověku na světě lip. A myslim to vážně. Děkuji. Dokonce právě teď u rakouských hranic vysvitlo slunko. Možná nad Vidlákovem taky.

    2. Potíž je v tom, že vše nemůže být upraveno zákonem. Klíčový není zákon, ale kultura, zvyklosti. Tyto zákonem nahradit nelze. Zákon má upravovat jen nutné. Hypertrofovaná legislativa je příznakem slabé kultury.

  9. Díky za tento článek! Pan Čuba je moudrý muž a odpustím mu i to, že napsal, že zahradník nemůže být ministrem :D. Chápu, že s těmi myšlenkami nebude spousta lidí souhlasit a nedokáže se ztotožnit, ale se mnou to silně rezonuje a věřím, že právě toto je cesta jak se posunout dál a vést nějakou smysluplnou diskuzi.

    1. Ministrem by měl být člověk s širokým rozhledem v daném oboru.
      Musí být schopen si udělat vlastní názor.
      Co se stane, když není, vidíme nyní.

  10. Pan Čuba jr. hledá Nový Systém.
    Ale netreba hľadať, on už takový systém jestvuje a prokazatelně funguje lépe, než systém liberálních demokracií.
    Je to systém uplatněný v Čínské lidové republice.
    V rámci diskuse, kdo má proti tomuto systému nějaké námitky? Sem s nimi.

    1. Jen tu, že tady není nikdo, kdo by ho znal podrobně a kdo si ho zažil.
      Z dálky dokonce vypadá bezvadně i systém komunistický. Jenže není provozuschopný.
      Jde právě o lidskou přirozenost. Ta podle „Každý podle svých schopností, každému podle jeho potřeb!“ nefunguje právě kvůli nerovnostem mezi schopnostmi a potřebami. Deficit schopností, převis potřeb.

      1. Ale těch co ten Systém zažili a podávají o něm svědectví je hafo, dokonce i česky a slovensky píšících a natáčejících o něm videa, viz pan Dvořák, nebo Cocik. Takže kdo chce, ten si informace najde.
        Proč ten Systém není přijatelný pro liberální demokraty? Protože tvrdě vyžaduje výkon a odpovědnost. Jinak ekonomika funguje o 106. Podnikání funguje o 106. Cestovat může kdo chce kam chce o 106. Jenom stejně jako u nás, musí na to mít. Studovat kdekoliv po světě se dá o 106.
        Získat informace prostřednictvím internetu lze také z celého světa o 106.
        Jenom žvanit proti Systému se nesmí, jako u nás.
        A už vůbec zkoušet korupci, za tu se popravuje na veřejných shromážděních na stadionech.

      2. Kecy.

        Kdyby byl socík tak nefunkční, jak se snažíte tvrdit, nevedl by proti němu „demokratický západ“ tak zuřivou válku vč. skrytých či otevřených vojenských zásahů.
        Čína si všechny poznatky od r. 1945 dala na hromádku a rozhodla se udělat si to po svém. Dalo to práci a stálo ji to hodně obětí, ale funguje jí to. Stačí se podívat na dnešní čínský venkov a srovnat si to se stavem před pouhými 30ti lety.
        Obecně se dá říci, že Čína směřuje k socíku evoluční cestou.

          1. SMĚŘUJE 🙂
            Což znamená, že svého cíle ještě nedosáhla, ale dělá vše pro to, aby nesešla ze slibně vypadající cesty.

              1. To si dovolím tvrdit, že určitě ne.
                Kapík nechávají, ale regulují ho a současně si na posilování sociálního státu postupně vydělávají.

            1. Občane, ještě dlouho potrvá, než se v Číně vyrovná životní úroveň měst na pobřeží s chudým vnitrozemím. Tohle je těžký problém dnešního tzv. demokratického světa.
              Jeden z výstupů jejich 20. sjezdu KSČ zní : Zajistit rovnou cestu potravin od zemědělců rovnou ke spotřebitelům. Čímž patrně hodlají zabránit, aby vajíčko za které dostane zemědělec jeden chuján nestálo v obchodě deset chujánů. Aby si polepšil rolník i spotřebitel.

                1. Já souhlasím. Mně o tom přesvědčovat nemusíte. Já jsem, pokud jde o Čínu, na vaší straně.

                  Jen se obávám, že většina populace nosí v hlavách o Číně nepravdivé představy.

          2. Zakladateli, to se vůbec nedá srovnat!
            Pro bolšány byl emigrant nepřítel. Do Činy běžně cestují emigranti a zase se vracejí zpátky na Západ. Neexistují zadrátované hranice.
            Disident Aj Wej wej vystavuje v Národní galerii nafukovací loď s migranty. Za velmi slušný peníz. A brečí, že mu v Číně zabavili ateliér.
            U nás by mu ho bolševik zabavil ihned, jakmile by opustil republiku.
            Pro Činu je nepřítel korupčník, s těmi se nepáraj, a to je, z mého pohledu, jen dobře.
            U nás si vesele vegetí i grázl, kterého chytnou s krabicí melounů přímo za ruku.

        1. Já bych si to neidealizoval. Moc nescházelo, aby v Číně zvítězila frakce „komsomolců“, kteří nejspíš, stejně jako kdysi někteří funkcionáři v SSSR, zatoužili po úplném, nesvázaném kapitalismu. Co se nepodařilo teď, může se klidně podařit za rok nebo za dvacet let.
          Režim, který umožňuje jednotlivcům nebo klanům hromadit peníze bez omezení, vzdává se předem moci ve prospěch těchto jedinců/klanů.
          Majetek jednoduše znamená moc, a pokud má někdo dost peněz, má i dost moci, aby prosadil svou vůli.
          My si tu hrajeme na demokracii, ale pokud má někdo v kapse pár tisíc a druhý pár miliard, je veškerá rovnost iluzí.
          A samozřejmě, skoro stejný rozdíl je mezi miliardářem a bilionářem; proto musí Babiš poslouchat noty zvenku.

      1. Právě proto to tu nefunguje. Je třeba se učit od národů, které si umí vládnout. Deficit šikmých očí?
        To jako fakt?

        1. Máte samozřejmě pravdu a já (v příspěvku níže) taky. Lidi nemají onu nezbytnou osobní zkušenost.
          Bez osobní zkušenosti nevědí, o čem ve skutečnosti píšete. Mezi běžným Číňanem, jak jsem je poznal, a běžným Čechem je rozdíl daleko menší, než by kdo čekal.

          1. Já ten rozdíl vidím třeba na přístupu k dětem. Jednou jsem seděla v čínské restauraci, přiběhla asi osmiletá naparáděná holčička s velikou mašlí a sebrala popelníky. Potom se vrátila a rozdala čisté.
            V naší zemi by z toho koukal malér vůli zanedbání výchovy a zneužívání nezletilce.
            Přitom z té holčičky úplně vyzařovala radost, jak je pyšná a důležitá , že umí pomáhat rodičům ve firmě.

              1. Jéžišmarja.
                Přizpůsobiví jsou a to je jen dobře. Nevšimla jsem si, že by někde v cizině zamořovali veřejný prostor svými pagodami, nebo co to tam mají. Zato mešit , kostelů a synagog je všude jako slepičího trusu.
                ***
                “ Jestliže budeš sedět na místě a udržíš sebekázeň, jestliže jsi oddán své práci, ať je jakákoli, jestliže si ve styku s lidmi počínáš s veškerou ušlechtilostí, pak se můžeš vypravit i k barbarům a budeš tam potřebný. “
                Konfucius
                ***
                ( Evropan by slovo potřebný patrně nahradil slovem šťastný. )

                1. No u nás Vietnamci zamořili historické náměstí svými šunty vystavenymi před obchody ,zamořený veřejných prostor par exellence

                  1. Řekl byste, že je to u vás hůř zamořené, než v Praze v Karlově ulici?
                    U nás ve městě Zahrady Čech je také řada vietnamských obchodů, ale nevidím žádné obtěžování a lidé jsou za jejich nepřetržité služby většinově vděčni.

                  2. Sibylo, asi vás naštvu, ale mně osobně ty stánky chybí. Když potřebuji něco levného na sebe, tak nemám kam jít. V Kotvě je to na mě moc drahé.
                    Nepotřebuji kalhotky Géniál Day za 655. Ty od Vietnamců za 25 udělají tu službu taky.
                    😀

                    1. Takže stánky jo a pagody ne? Vy jste nějak nekonzistentní. Řeč byla o zamořování prostoru,ne o vašich kalhotkách.

                    2. Sibylo, stánek s prádlem nikomu neškodí.
                      Svatostánek jo. Nevšimla jsem si, že by někdo vystřílel stánek s kalhotkama a podprsenkama . Což se u kostelů, synagog a mešit stává.
                      Divím se, že nechápete ten rozdíl. Stánek s prádlem je neutrální objekt.
                      😀

            1. Jižní Čína.

              Na podzim, v období sklizně, mají sadaři připraveno ovoce (citrusy – pomelo, pomeranče) k odvozu, vyrovnáno v úhledných pyramidách kolem silnice. Než to odvezou, trvá to několik dní, i víc než týden. Je to tam bez dozoru, nic se neztratí.

              Nábřeží kolem řeky, upravené jako park. Trvale uklizeno, všude čisto. Kromě prolézaček pro děti i jednodušší varianty cvičebních, posilovacích strojů. Stále obsazeny a v provozu, od teenagerů po bělovlasé starce. Nikdo ty stroje nezničí, neukradne.

              O víkendech, v parcích doslova narváno: reprodukovaná hudba, páry všeho věku (!!!) se podle pokynů instruktora učí západním tancům.

              Všudypřítomná oslava dlouhověkosti a úcta ke stáří. V YongFu, městě na řece Li, velikostí cca Brna+, každoročně pořádají Festival dlouhověkosti.

              Neuvidíte Číňana, že by se flákal. Zahálka je hanbou. Na druhou stranu, neuvidíte Číňana, že by se v práci do mrtva strhali. Péče o vlastní zdraví a harmonii je ctnost.

              Mně se to tak líbí (píšu ovšem jen útržky), na nic bych si zvykat nemusel – připadá mi to jako naprosto přirozené (až na ten tanec, ten já nerad; našel bych si něco jiného 😁).

              1. To Zakladatel:
                Nebyl jsem tam, ale viděl fotky z obrovských paneláků, kde jsou jednopokojové bytečky, buňky, kde bydlí asi nějací trhovci. Byteček bez oken, bez denního světla, se vzduchotechnikou na stropě, nacpaný věcmi tak, že zbývá místo tak asi na jednoho až dva malé Číňany. Mravenci jsou na tom v mraveništi možná líp. Ty fotky bych možná někde v počítači našel, dělali je mladí ruští fotografové.

                1. Kocoure, je to pro ně terno bydlet lacino ve městě a vydělávat násobně víc než na vesnici. Postupně si našetřej na něco lepšího. Když je naděje, tak se to dobře snáší.
                  U nás mladí nemají žádnou naději získat bydlení za přijatelnou cenu. Víte kolik se platí za pronájem jednoho kutlochu v Praze?

                    1. Pořád se jim to vyplatí. Kdyby ne, tak by zůstali na vesnici.
                      Kolik myslíte, že u nás platí studentka za lůžko ve sdíleném pokoji o rozloze 20 metrů čtverečních?

            2. Kdyby si Helanov jednou koupila kloudné kalhotky,už nikdy by ťamanské,které nepruží ,hned se pářou ,nechtěla. A ušetřila by čas,protože by nemusela tak často nakupovat plus kdyby koupila něco od firem,co šíji tady,třeba evona nebo jitex,dala by práci i místním a tyto obchůdky nevyvalují zboží na ulici,takže by se na ulici mohlo korzovat a společensky žít.

                1. Je to znak nepřizpůsobivosti,o kterém jsme začali vlákno ,zamořování a vnucování jejich stylu. Jestli to má vliv na prodej je neznámé

                  1. Že se kalhotky pářou mi nevadí. Dobře vidím, mám spoustu času, tak povolený šev zašiji, ev. vyměním gumu.
                    Je mi jasné, že z Trioly bych obdržela kvalitnější tovar a podpořila bych domácí průmysl.
                    Ale cenový rozdíl je významný, nemohu podporovat všechny , nejsem Ježíšek. Bohatě mi stačí ty za 25.

          2. „Mezi běžným Číňanem, jak jsem je poznal, a běžným Čechem je rozdíl daleko menší, než by kdo čekal.“
            Potvrzuji, kdysi jsem strávil pár měsíců na Novém Zélandu na škole angličtiny. Byly tam různé národnosti, nejvíce Číňanů (vycházelo to tam i s pobytem levně a proto jsem tam byl i já). K mému značnému údivu mi byli Číňané všech národností zdaleka nejbližší (a k mému velkému překvapení nejhůře pro mne dopadli Japonci – od té doby je nemám rád).
            A získal jsem k nim takový – ne navenek patrný či přiznaný – respekt. Vlastně ani nevím proč, asi z té jejich tisícileté kultury, nebo co.

            1. Pamatuji se, jak jsem při rozhovoru mezi Číňanama mluvil o Bruce Lee jako o Japonci – málem mě za to zbili. Povídám jim na to – neblázněte, kdo se s tím má rozlišovat, žijete někde tam daleko a vypadáte všichni stejně, máte šikmý oči. Odpověděli: Jo?! – tak se podívej do zrcadla, ty máš šikmý oči, my je máme rovně. To mě zarazilo. A tak jsem se později podíval do zrcadla – a fakt žejo, oni je maj oči rovně, my je máme šikmo. Mi to utkvělo v paměti jako vlastně symbol našich předsudků.

              1. 😂
                Nedivím se.
                Ale Čína je rozlohou o něco menší než geografická Evropa, mezi Číňany ze severu a jihu, východu a západu jsou nemalé rozdíly ve vizáži. Ostatně, podobně není Evropan jako Evropan – Albánec a Švéd vypadali donedávna taky dost odlišně.

                Osobní zkušenost je nezastupitelná a nepřenosná. S trochou nadsázky občas říkám, že mi Čína připravila jediné zklamání: byla mi málo exotická. Převažující pocit po prvním rozkoukání byl – jako když si oblíknete starý, důvěrně známý kabát. Zatímco kamarádka mé ženy, poté, co navštívila stejnou (!!!) lokalitu, po návratu vyprávěla s očima navrch hlavy, jak tam bylo všechno nezvyklé, divné a úplně jinak.

                A pak si vyberete 😁😁😁

                1. To je normální, když jsme já nebo žena vyprávěli o naší společné dovolené, tak kamarádi říkali: „Vy jste byli každý jinde!“

            2. Mám málo zkušeností s konkrétními Číňany, Vietnamci a Japonci. Ale z těch mála osobních zkušeností jsou mi Číňani a Vietnamci daleko sympatičtější, než Japonci.

              PS: Nijak nezvšeobeňuji, ale z Evropy jsou mi Španělé, Italové a Skotové sympatičtější, než Němci, Francouzi a Angličani. O Rakušanech nemluvím, to je naše krev i kultura.

              PPS: Poláci jsou vesměs sympatičtí, ale totálně nepochopitelní 🙂

              PPPS: Mám rád Rusy i Ukrajince. Ale kultura je mi nejbližší arménská. Slováky (mea maxima culpa) nedokážu vnímat jako odlišné.

              1. RE : KuJi
                S těmi Slováky souhlas, nedokážu je brát jako cizince.
                Armény nesnáším, považují se za něco lepšího, protože přijali křesťanství jako státní náboženství první na světě.
                Jsou to nesnášenliví a nadutí náckové , kde Arméni, tam lítají facky.
                Pohled na Arménské mnichy, jak se rvou, když bojují o klíče k Božímu hrobu je pohled pro bohy.
                😀
                Ve Starém městě mají dokonce i vlastní čtvrť. Vedle je křesťanská, ale arménští křesťani se nesnesou ani s bratry ve víře. Rádi žijí v diasporách a asi ne nadarmo se jim říká **** východu.
                ( Samozřejmě takoví nejsou všichni. Ale ve sporu o Náhorní Karabach jsem fandila mírným a nábožensky vlažným Azerům. )

        2. Jak chcete přebírat logiku jiné společnosti, postavené na zcela jiných základech a tedy i na jiných pravidlech? Vzpomeňte si na událost s přídáváním melamimu do mléka… Neříkám, že jejich řešení nebylo výchovné, ale u nás v současnosti zcela neprůchodné.

          A ty oči? – je tam v závorce slovíčko „prozatím“… 😉

    2. Vaše výzva nebude mít dobrou odezvu, pane Mlynáři. Kdo z místních čtenářů o čínském systému něco skutečně ví? Něco jiného, než píše zdejší mainstream, s ožralým Etzlerem v čele? Já jsem v době předcovidové pobýval v Číně co rok-dva cca měsíc až 6 neděl, a co jsem viděl, se mi líbilo. Není to nějak hluboká zkušenost, ale jsem vděčný i za to. Jenže většina čtenářů nemá ani toto málo a jsou odkázáni na to, co jim nabulíkují média.

      Ale na vaši výzvu pilně zareagují trollové. Naběhnou, a já zase budu mít co mazat 😁

      1. Jak znám Číňany, jsou ochotni – v rámci dosažení cíle – se uskrovnit, víceméně jsou vzájemné spolupráce schopní a hlavně, když se něco nedaří tak, jak by mělo, nevozí se po tom, ale hledají společně jak z toho.
        Samozřejmě, že ne všichni, ale to, co je u nich většina, je v naších krajích utlačované menšina – kolik jste potkal cizích lidí, kteří když vidí, že máte problém (třeba s krabicí do auta) nabídnou svou pomocnou ruku?

      2. Ne všichni jsme ignoranti třebaže jsme v Číně nebyli. Informace jsou. I od těch kteří tam dlouhodobě pobývali. Je čím i kým se inspirovat. Opatrně,protože nikde není dokonalý etalon.
        Zdejší kultura je odlišná. Jistě, lze si přečíst Konfucia… Jenže staletí vývoje nelze rychle překlenout.
        Veškeré změny se dějí pod tlakem. Rychlé a velké pod silným, krutým existenčním tlakem. Většina lidí neprojevuje aktivitu, není-li k ní existenčně nucena.

        1. O ignorantech jsem nepsal, toto slovo by debatu posunulo do úplně jiné roviny.

          Můj názor je, že bez osobní zkušenosti nelze zdejší a tamní systém z pohledu běžného života smysluplně porovnat.

    3. RE : Laco
      Čínský systém obdivuji, od dob šíleného Maa se země neuvěřitelně pozvedla.
      Ale Češi nejdou Číňani a u nás by to nefungovalo. Chybějí nám k tomu určité předpoklady, které oni ( většinou) mají a my už dávno ne. Pokud jsme je tedy vůbec kdy měli.

        1. Vzory to nejsou, ale jsme si kulturně blízcí. Křesťanství, renesance, humanismus, nic z toho Číňané neprodělali. U nás je “ měřítkem všeho člověk “ , oni sázejí spíš na kolektiv. Na blaho všech.

          1. Tak to jste mě rozesmál.
            Křesťanství a renesance.
            Kdo dnes z Čechů ví něco podstatného o křesťanství?
            20% populace?
            A o renesanci?
            5%?

            1. Je to v nás zažrané, aniž si to uvědomujeme. Mnoho citátů z Bible zlidovělo.
              Většina lidí má zato, že měřítkem všeho je člověk. Ve smyslu jedinec. Měřítkem všeho je nejlepší evropská zpěvačka Conchita Vurst.
              ( Teda, byla. Prý už se zase transformovala na Conchiťáka. Dneska už by si na Eurosongu neškrtnul. )
              😜

              1. Víte, stačilo by mi, kdyby našinci znali alespoň Desatero a nemuseli se dívat do Google, co že to je, ale hlavně podle Desatera se také chovali. Potom bychom mohli říct, že je to v nás zažrané.
                Jenže není.
                Takže řeči o křesťanské tradici jsou jen bla, bla, bla.

                1. Napsal jste nesmysl. Desatero nemůže fungovat, je nepoužitelné v praxi.
                  Třeba Nepokradeš. Když budu hladový bezďák a uvidím ráno přepravku s pečivem, tak si tu housku prostě ukradnu.
                  Nebo Nezabiješ. Kdyby mi někdo šel po dětech, tak ho zabiju, ani nemrknu.
                  Bohatě stačí : Co sám nerad, nečiň jinému. Ale lidi nejsou andělé a vždycky budou činit zlé skutky.

                  1. Myslím, Helanov i Laco, že ovlivněnost staletími křesťanské výchovy se projevuje v morálce, morálních imperativech, které stále ještě v naší společnosti fungují.Nemusím umět vyjmenovat Desatero, ale stále dobře vím, že zabíjet, krást,nectít rodiče, podvádět v manželství….je špatně a zpytujeme jako hříšníci svědomí. Jen jediného Boha už málokdo vyznává a mnozí z neznalosti bez pocitu viny berou jeho jméno nadarmo.
                    Jedním ze společných rysů německého fašismu i sovětského stalinismu bylo, že slibovali lidem, že se v jejich nové společnosti nebudou muset řídit svědomím! Ďábel promluvil!

                    1. Paní Olgo, kam se hrabe Hitler na mírumilovné křesťany.
                      Se jménem Krista na rtech stihli zdecimovat obě Ameriky, zotročit Afriku, kus Asie a Austrálii vymlátili skoro komplet.
                      Ách jo.
                      Je mi jasné, že pobožné moravské babičky na tom nemají žádný podíl.
                      Ale i tak si myslím, ze současná adorace náboženství zavání čertovým lejnem. Pro toho svého pámbíčka je ochotný vraždit kdejaký bigot. A že jich je!A rozhodně neubývají!

                  2. To o svědomí jsem oboje slyšela z dobových dokumentárních záznamů projevů hlavních představitelů obou režimů v pořadech věnovaných období druhé světové války vysílaných na ČT2 v průběhu několika minulých
                    let.Pamatuji si to dobře, hodně mne ta spojitost zaujala a marně jsem si představovala jak může člověk fungovat bez svědomí, Sibylo. A paní Helanov,na Vaše zhodnocení působení křesťanských církví ve světových dějinách nemám argumenty.Ani k tomu, abych je obhajovala,ani k tomu,abych je zavrhovala.Odborně tu problematiku neznám, laicky si z katolické víry vybírám to, co může každý : víru v posmrtný život, spasení, dobro. Imperativ k vlastnímu dobrému chování, usilování o vývoj a spásu duše…. Není to víra, která vybízí k vraždění nevěřících a její šíření násilím a zlem. A pokud se pod jejím jménem cokoli zlého dělo a děje, mám jen odpověď, že jednou se všichni budeme zpovídat ze svých skutků a druhou, že všichni tady jsme jenom omylní a chybující lidé. A spolu s Františkem Bílkem vím, že jako slepci kráčíme tímto světem… A za sebe ještě, že opravdu miluju krásu barokních kostelů,architekturu,obrazy,sochy, staletí staré dřevěné lavice a kamennou dlažbu, vitráže v oknech, vůni oltářních květin a kadidla, velebný zvuk varhan,pokorné hlasy babiček při společné modlitbě.

                    1. Mluví odborník :
                      “ Když misionáři přišli do Afriky měli svou Bibli a my měli naši zem.
                      Řekli : Modleme se!
                      Zavřeli jsme oči. Když jsme je otevřeli, my jsme měli jejich Bibli a oni měli naši zem. “
                      ( Desmond Tutu )

  11. Ve svém předchozím příspěvku už jsem popsala, proč nechození k volbám je cesta do pekel.
    Teď chci ještě popsat, jak probíhal výběr manažerů v JZD Slušovice. Není totiž ani zdaleka pravda, že byl vždy vybrán nejlepší a nejschopnější odborník. Často byly hlavním kritériem pro jmenování dotyčného na manažerský post jeho velkohubé sliby. Podstatné ale je, že tam existovala silná zpětná vazba: máš výsledky, tebou vedený úsek ( provoz, závod…) se úspěšně rozvíjí a je ziskový, pak je to OK, udržíš se na svém postu nebo postoupíš výše. Běda ale, když se ti nedaří své původní velkohubé plány realizovat. To pak platilo “ z hrušky dolů“, než bys řekl švec.
    Ve Slušovicích byly „rekorytarizace“ cca jednou za čtvrt roku. To nastal pohyb na manažerských postech nahoru,dolů i vodorovně ( z ředitele závodu X se stal reditel závodu Y). Některé závody a provozy byly zcela zrušeny ( jejich lidi, budovy i zařízení si rozebraly ty úspěšnější) jiné byly nové vytvořeny, u dalších se změnilo jejich vedení.
    Kdo měl vizi nějakého výdělečného byznysu a dokázal o tom přesvědčit predsedu, dostal šanci tu svoji vizi realizovat. Dostal lidi a na rozjezd i materiální podporu. Pak už ale musel jeho závod nebo provoz být schopen si na sebe vydělat sám a buď se mu to povedlo, nebo ne a v tom případě skončil.

    Přenést tento model do řízení státu je problematické. To by zde musela být velmi silná strana se silným premiérem, nikoliv koaliční slepence, kdy premiér má svázané ruce svými koaličními partnery a nemůže své ministry ani navrhovat, ani odvolávat podle jejich výkonnosti.

    1. Ano Mileno, tak to tam fungovalo. Čtvrtletí a pokud nejsou výsledky, tak změna.
      Ostatně proč by to nemohlo fungovat také ve vládě?
      Existuje vládní prohlášení a jistě i jeho rozpis na ministerstva.
      Když totéž realizoval Babiš, byl různými Bartoníčky označován za hlupáka.
      Stát přece nejde řídit jako firmu!
      Bavím se, když za posledního necelého roku došlo na dráze asi k 10 nehodám a Bartoníčkové Nic.
      To když za Karla Havlíčka boural vlak u Perninku, šlo o systémové selhání Havlíčka.

      1. Ani Babiš nedokázal řídit stát jako firmu. Neměl téměř žádný vliv na personální obsazení socanských ministerstev.
        I kdybych si teoreticky představila, že Fiala není prázdný žvanil, ale schopný premiér, tak kdyby odvolal Síkelu a Rakušana, což by bylo velmi žádoucí, tak se mu rozpadne vláda.
        Proto říkám, že je potřeba zavést většinový jednokolový systém, aby vznikaly většinové jednobarevné vlády. A pak ať vítězná strana a její premiér ukáže, co umí.

        1. Babiš vládl příliš krátce, vlastně jen 3 roky a navíc s menšinovou vládou. Na změny je potřeba delší doba a to i ve firmách.

          1. Přesně. Navíc ministerstva byla zamořená havloidy, kteří určitě neměli zájem aby se Babišově vládě dařilo. Mám pocit , ze zákon o státní službě to dorazil. Když ministr praví hot a mužstvo čehý , tak to asi také není ideální. Úředník, který ví, že ho z jeho služební sesle vynesou jenom nohama napřed , asi zrovinka moc namotivovaný nebude.

        2. No on chtěl, ale ta opozice a nový vedoucí činitelé. Já pamatuji na tu dávné rozpoutané šílenství, když ještě jako vrchní ekonom prohlásil , že veškeré pomůcky a vybavení všech státních a místních institucí bude zajišťovat jeden úřad, a jeden sklad, bo množstevní rabaty dělají své a hodně ušetří. Jejda to bylo řevu, odevšad, bo omezování pravomocí, zasahování, nevěření a rozjelo se to ve velkém, starosti a další se trumfovali, kdo má lepší kancelář se značkovým vybavením, , lepší/dražší/ a víc počítačů a prostě všeho. Proto na něj nastoupili. Copak to nepamatujete? A přitom nevymyslel nic nového i za rakouskouherska měli statní ouřady jednotné vybavení, skoro stejné všude.

          1. Jo pamatuju, jak se tenkrát Hašek chlubil v telce kanceláří, se spací sedačkou a drahým nábytkem, když se stal tím oním na JMK. che

      2. Proč by to nemohlo fungovat ve vládě?

        V Americe, kde mají ten kapitalismus trošku kapitalističtější než v Evropě, manažeři musí mít výsledky, co půl roku. Ve volbách každé 4 roky.

        V Asii, tam se myslí dlouhodobě.

        Jeden výsledek byly pařížské dohody. Zatímco Američané tam přijeli s tím, že bude rychle hotovo, Vietnamci přijeli a najali si hotelové pokoje rovnou na 2 roky. Pak jim Američané přistoupili na kde co, jen aby bylo co nejdřív hotovo.

        Podobně Američané, aby honem honem vydělali spoustu peněz, vyvezli svůj průmysl do Číny, na čemž dlouhodobě vydělávala Čína.

        Čubova metoda by také narazila na své limity, kdyby mezitím nepřišla revoluce.

  12. Nu, je to pořád v plenkách, ba co hůř ani tam ne. Neoliberální hydra si systém podminovala a teď už jen se založenýma rukama sklízí plody své dlouhaleté práce. S odkazem na předcházející Vidloňův článek „Sametová past“ mohu jen konstatovat že manévrovací mantinely jsou velmi omezené a žádnou reálnou změnu zákonem schválenými prostředky v podstatě nenabízí. Připomenu někdejší výrok Zemana k povykování chvilkařů po náměstích: pokud chcete na politice něco změnit, máte jedinou příležitost udělat to u voleb. Kdyby mohly demonstrace něco změnit, už dávno by je zakázali. Je to běch na dlouhou trať a předpokládá nepropadání neadekvátním očekáváním protože spoléhání na ně je pouhým mrháním časem. Výkřiky typu vláda nekoná, vláda je neschopná, vláda je hluchá atp. mě v tom jen utvrzují a přičítám je kolektívnímu nevědomí o co vlastně go. Vláda samozřejmě nekoná ale ne protože je neschopná, ale proto že se vás chce zbavit. Vláda nevede dialog ne protože nechápe ale protože ho s váma vést nechce a nikdy vést nechtěla. Potřebuje jen zasypat příkopy. Tak že je zasype i s vámi.

    1. Vláda je přesně taková, jakou nám „vybrali“ a protlačení pomocí našich „toho nemusím, „toho ani náhodou“ – přičemž si většinou ani neuvědomujeme, že ty důbody jsou prefabrikované a publikované na podkladě plánů PsyOps na tvorbu „vynucených chyb“, které jsou pak patřičně medializovány tak, abychom nezabránili nástupu těch předem „vybraných“

      Jak neustále apeluje Vidlák – zapoměnte na ublíženectví a myslete na cestu a cíl. Ty demonstace lze použít i jinak, než jen někomu ukazovat jeho nedostatky – mohou ukazovat směr a podporu, těm, kteří bez těchto dvou, jsou pak v politickém světě zbytečně osamoceni a téměř neschopni cokoli pořádného udělat.

    1. Ládik!!! napsal:
      20 listopadu, 2022 (9:51)

      Bohužel.

      Dobrý odkaz na řetězák, jak to může dopadnout, když budeme dlouho přemýšlet a váhat.

      Tihle se nezakecají.

      1. Dobrý námět k přemýšlení pro Kafárnu, jestli nebude lepší dialog s nynější krotkou opozicí.

        Hlavně že se protestuje, svoboda slova je přece nade vše …
        https://www.forum24.cz › hlavne-ze-se-protestuje-svob…

        před 5 hodinami — Hlavně že se protestuje, svoboda slova je přece nade vše. Pomýlený názor křiklounů z náměstí je toxický. (Pavel Šmejkal, FORUM 24).

        1. Josef původní napsal:20 listopadu, 2022 (10:33)

          Kafárna ještě má čas přemýšlet, protože krotká opozice, a s podivem, velmi krotké odbory ještě chtějí jednat.

          Znalci hor ví, že k utržení laviny mnohdy stačí i nepatrný podnět, například větší hluk.

          A pak to jede.

          Lavina strhne to špatné, i dobré, nerozlišuje.

          Bohužel.

  13. Prozatím nemám čas si přečíst celý text, který rozhodně není mimo. Zkusím jen upozornit na jednu větu, se kterou si dovolím OPRAVDU nesouhlasit.
    Citace:
    „Bankéři a jejich centrální banky nebo taky nadnárodní korporace nikdy nedopustili řízení lidmi, kteří danému oboru nerozumí.“

    Tvrdý nesouhlas a na dvou příkladech spolehlivě vyvrátím.

    1/ moje dcera pracuje v pobočce nadnárodní společnosti. Jelikož vedoucí úseku, ve kterém dcera pracuje, odešel, hledala se za něj náhrada.
    Náhrada přišla.
    Do logistické firmy nastoupil na místo vedoucího manažér, pochopitelně ingot – jak jinak, který je ovšem „prý stavař“. Za rok jakéhosi fungování se pochopitelně nenaučil vůbec nic.
    Výsledek – dcera odchází jinam, protože s novým MENEDŽREM to už prostě nedává.

    2/ našel jsem inzerát, který se mi docela líbil. Nadnárodní (jak jinak) společnost hledala kohosi, kdo by dal dohromady technický stav vozového parku, a to jak pomocí svých rukou, tak i pomocí hlavy, resp. nezávadového myšlení.
    Na pohovor mne přijala paní inženýrka – jak jinak, která měla postavit co nejmenší a co nejvýkonnější tým.
    Ukázala mi dílenské prostory, pokecali jsme, řekl jsem jí, co mám za sebou, vše vypadalo na první pohled slibně.
    Pak jsem se už neovládl, protože jsem vcelku lehce našel chyby v základním fungování střediska, a zeptal se soušky šéfky, zda mi může ukázat mazací plány, kalendář plánovaných oprav a kalendář provádění diagnostik jednotlivých vozidel.
    Paní inženýrce spadla spodní čelist, páč o ničem takovém nikdy neslyšela.
    Takže i když mi při odchodu třepala rukou a zjišťovala, kdy bych mohl nastoupit, věděl jsem, že nikdy k ničemu podobnému prostě nedojde.
    Ne – nedošlo…

    CO tím chci naznačit – nekompetentnost vládne od spodních pater až po samotné špičky ledovců, zvaných „korporace“.
    Kdo nevěří, nechť nikam neběží, nýbrž nechť si přečte seznam průserů v motorářské sekci koncernu VW, kde dostali technici politicky motivovaná zadání, z čehož vyplynula nepřetržitá řada kur*ících se motorů při minimálním kilometrickém proběhu.

    Bohužel se obávám, že automotive NENÍ výjimkou, nýbrž věrným obrazem ojropsko-unijního stavu CELÉ společnosti.

    1. Už drahně času lobuji (v poslední době už neustále), abychom se pozorně dívali na mladší generace a hlavně na děti – protože ať chceme, anebo také i nechceme, naše představy o budoucnosti (nejen jejich) budou – sami podle sebe už jako „dopsělí“ – realizovat oni.

      Krásně totéž vyjádřil Vlastimil Vondruška u Martiny Kociánové: Stále se zabýváme myšlenkami, jaký svět zanecháme svým dětem – zkusme se zamyslet, jaké děti zanecháme tomuto světu…

      1. 🙂

        Inu, spousta lidí přenechala výchovu dětí odborníkům, to je pedagogům, nekontroluje, co do nich lijou ve škole, a pak se diví, co z nich mají.

      2. Vynikající myšlenka …
        Měla by být častěji připomínána a stát se neopomenutelnou při všech úvahách o tom, jak to zlepšit. Nedostatečný aktivní zájem o to, kdo přijde po nás, nemůže vést k ničemu dobrému. Styl (dost rozšířený) „po mně potopa“ neberu …

    2. Ha ha, kdysi jsem pracovala ve středisku autodoprava. Myslela jsem si, že nikde nemůže být větší binec.
      Z nějakých důvodů panovala velká řevnivost mezi řidiči a autodílnou. I mezi řidiči samotnými, což mi nakonec zlomilo vaz.
      Pan vedoucí byl v akci jednou měsíčně, plnil důležitý úkol. Když jsem spočítala výplaty, tak si vzal výplod mojí práce do kanceláře a tužkou provedl drobné úpravy. Spočívaly v tom, že jednomu řidiči ubral 50 Kčs na prémiích a druhému, svému miláčkovi, padesátikorunu přidal.
      😀
      Bylo to tajné a nesměla jsem o tom nikomu říci. Jednou jsem podlehla jednomu obvzlášť výmluvnému řidiči a nechala ho na ten papír kouknout. Jen krátce se kouknul a vypuklo peklo!!!
      😱
      Vyletěla jsem na minutu, naštěstí za bošána se vykopávalo směrem výše. Takže jsem přešla do oddělení MTZ, měla zajímavější práci, lepší peníze, zcela volnou pracovní dobu, a ještě jsem jako zásobovačka mohla sekýrovat řidiče. To měli za to.
      😀

        1. No, paní Helanov byla vykopnuta výše.

          Přesně tenhle model fungoval s EC. Kdo z politiků neuspěl v národních státech, toho vykopli na dobře placenou trafiku v EC. Až tam těch dobře placených trafikantů bylo tolik, že si převzali moc.

          Běží to podle socialistického vzoru a dokonce postavili Marxovi v Trevíru sochu.

          Jen vám se to nelíbí, protože tentokrát hrajete roli třídních nepřátel. Jste takový pokropený kropič.

    3. To je myslím zejména důsledek fordizace všeho. Když je výhodné rozsekat výrobu auta na opakované kroky,u kterých není nutné přemýšlet, musí to fungovat i u jednorázových tvůrčích činností…

      1. Re: Krasobreta

        Pokud máte na mysli VW, tak tam šlo, jde a půjde o plnění pseudoekologických zadání, zejména pak plnění neustále se zpřísňujících emisních limitů, přičemž „soudruzi v Bruslogradu“ nejsou schopni pochopit, že přírodní zákony na soudružské představy a aktivity jednoduše SER*U…

        Co se týká dalšího, vcelku nechápu, jak se do svých „funkcí“ mohou dostat soudružky, postaru personalistky, které dělají předvýběr či dokonce výběr pracovníků.
        Například naprosto nechápu, jak může vyhrát výběrovku na místo šéfa oddělení logistiky stavař. Anebo nechápu, jak může dělat šéfku dopravy soudružka inženýrka, která neslyšela o tom, že auta musejí občas na údržbu a preventivní kontrolu (tzv. diagnostika).
        No nic, já jsem stará puška se socprc školou, v níž jsem se i při svém silně kreativním přístupu k plnění učebního plánu přece jen musel něco málo naučit a následně to v praxi používat:
        45 mlékařských linek,
        60 chlapů na odvozu strusky,
        16 řidičů v nonstop technologické přepravě,
        nějací dálkaři na sklopkách, další na plachtách, 4 kusy pro Hutní montáže, blablabla…

    4. Targusi, ztotožňuji se. Za posledních 6 let jsem na korporátních IT projektech potkal jen jednoho projektového manažera, který měl znalosti a technicky rozuměl dílu, za jehož vybudování odpovídal. Současný trend sestupu do ω je založen na systematickém ignorování znalostí a odpovědnosti. I personální obsazení vlády není chybou nebo odchylkou, je výsledkem systematicky řízeného záměru.

      1. Dle mého skromného názoru je výše popsaný problém v řízení špatně téměř vždy ve stále se opakujících bodech:

        1. Nedodržuje se základní pravidlo, že pokud něco řídím, tak mám za to automaticky odpovědnost, která se nedá delegovat.

        2. Projekty řídí lidé, kteří k tomu nemají kompetence.

        3. Projekty řídí lidé, kteří mají kompetence, ale sklouznou k mikromanagementu, kde musí všechno řešit, protože tomu technicky rozumí.

        Zatímco první a druhý bod znamená, že úlohu vedoucích pracovníků zastávají Neználci nebo Mimoni, třetí bod je důsledkem toho, že technická dovednost je podmínka nutná, nikoliv však postačující pro řízení projektu do úspěšného konce. Proto s Vámi souhlasím, že jde o systémovou chybu, která je důsledkem úmyslu (řízeného záměru), nikoliv neúmyslné chyby návrhu.

        Snad se autor příspěvku nebude zlobit, že jsem si dovolil graficky upravit jeho text. Málokdy diskusní příspěvek „trefí desítku“, tentokrát však všechny tři pomyslné střely proletěly jediným otvorem uprostřed terče.

        Zakladatel

  14. Jako vždy v historii, změně musí a bude předcházet ekonomický kolaps. Pak se zhroutí i stát a jeho struktury. Je to dobře? Je to špatně?
    Pokud bychom měli věřit v NWO, Schwaboviny a Gatesoviny, tedy že nás chtějí vyhubit, pak ekonomický kolaps by byl dobře.
    Pokud věříme ve světlé zítřky bez CO2, metanu, dusíku a pro jistotu celé periodické tabulky, pak je to špatně.
    W. Allen: Stojíme na křižovatce. Jedna cesta vede k zoufalství, druhá k destrukci. Doufejme, že si zvolíme správně.

    1. Nemusí předcházet kolaps.

      Si Ťin-pching nedávno omezil úřednictvo, čímž se kolapsu vyhnul, i když podle našeho egyptologa Bárty, tak chytrého že o kolapsech civilizací píše knihy, to je prostě nevyhnutelné.

      Si Ťin-pching je ovšem neodborník, chemický inženýr, co Bártovy knihy nečetl nebo nepochopil. ,

      1. Chemický inženýr by měl vědět, že proběhnou jenom ty procesy, které mají potenciál proběhnout, a to v konečném rozsahu. Potenciál je možné ovlivnit teplotou, tlakem, složením…
        Když tyto poučky přeneseme na společenské procesy, porozumíme jim lépe než mnohý profesor politologie…

        1. Chemický inženýr Si Ťin-pching asi věděl, že i on sám může ovlivňovat probíhání procesů.

          Což nevěděl odborník na upadání civilizací Bárta.

    2. K pit 20 listopadu, 2022 (8:49) :


      Pokud bychom měli věřit v NWO, Schwaboviny a Gatesoviny, tedy že nás chtějí vyhubit, pak ekonomický kolaps by byl dobře.
      Pokud věříme ve světlé zítřky bez CO2, metanu, dusíku a pro jistotu celé periodické tabulky, pak je to špatně.


      To druhé „Pokud …“ je jen trikem pro maskované uskutečnění toho prvního „Pokud …“.

      Čili platí to první „Pokud …“.

      A to maskované uskutečňování je už nyní v tak pokročilém stádiu, že nám zbývá jen velmi málo času.

      Proto mi vyráží dech jakékoli úvahy o „trpělivé mravenčí práci“ a „běhu na dlouhou trať“.

  15. No musím uznale pokývat hlavou. Jsem neskonale rád, že slušovické JZD skončilo, ale hlavně, že autor je mimo dosah moci rozhodovat.
    Dnes se musím těm v dřívějšku omluvit za to, že jsem je považoval za magory.

    1. Srdečně zdravím.
      Když se podívám po vládě a po parlamentu, vidím galerii hlupců. A je to asi čím dál, tím horší. Jak se tam dostali ? Bude to nejspíš tím, že zmizela jakákoliv úcta k lidem s zdravým rozumem. Ten zbytek je možná spíše ve stranách, které jsou radikální, neřku-li přímo extrémistické. Žádný zákon to nejspíš nevyřeší, to je marný návrh pana Čuby. Ještě nedávno to přece nějak fungovalo, vyložené pitomce k řídícím pákám společnosti nikdo nepustil. Ten úpadek je celosvětový, např. rozhodnutí vlády Srí Lanky nepoužívat v zemědělství pesticidy vedl ke hladomoru tamtéž. Zelené běsnění již působí úpadek našeho (Západního) světa. Jak se mohou dostat k moci lidé, kteří ignorují fyzikální zákony? Vláda na Islandu byla nakonec svržena, protože vedla stát k celonárodní katastrofě. Tam se to povedlo, možná jen na chvilku. A co u nás ? Vidím, že u nás se to nepovede.

      1. No tak v tomhle konkrétním případě se tam dostali proto, že soudruh ústavní soudce Rychetský, trošku kreativněji vyložil ústavu, aby se tam dostaly podle něj ty správné, jinak nevolitelné strany. Soudruh ústavní soudce je bývalý komunista, což je něco jako bývalý černoch, bývalý tunelář či bývalý dlouhán.

        Takže demokracie v podstatě funguje perfektně a pokusem jsme zjistili, jak blně to dopadne, když se to demokraticky neudělá.

        1. Nechte pořád toho Rychetského na pokoji. Strany pětikolky by se do parlamentu dostaly i kdyby platily původní procenta. Tohle je právě možnost pro malé strany alternativy jim ty jejich bábovičky rozkopat (a hlavně si pospíšit než jim to dojde) a dostat se do parlamentu. Jenže by ty malé strany musely být ochotné jít do koalice. Tahle ochota ale bohužel chybí.

        2. Technická – ta pětikolka by se nakonec dostala ke korytu i bez toho Rychetského vynálezu. Tedy za původních podmínek. Hlasů na to měli dost. Naopak to mohly být paradoxně strany alternativní a opoziční, kterým Rychetského náhled mohl pomoct, kdyby dokázaly dohlédnout za vlastní nos a účelově se spojily alespoň pro ty volby.

      2. Nemyslím si, že problém je v blbosti či nekompetentnosti – jak je často (snad neúmyslně) podsouváno. To je zjednodušením vedoucím do háje. Někdy zbytečně podléháme zaužívaným (pro někoho osvědčeným) klišé, jež ve svých důsledcích mohou být velmi nebezpečná. Mělo by se trvat na tom, že jedině správná pojmenování …

  16. Směje se na nás z výšky
    dělá nám kyšky-ližky:
    “Hlavně tam makejte, hlupáci,
    ať se vám práce vyplácí.

    Hodím vám sklenici vody
    zvolte si lodivody
    proplujte si svou bouří
    ať se z vás řádně kouří!”

    Je to jako na potvoru
    Fiallah hlásá z otvoru.
    Z americké řiti.
    A šel se zanořiti.

    1. V smradu a teple prdele
      chce přežívat co nejdéle;
      má na to cepín i mačky,
      za zácpy nebo sračky
      zůstane v konečníku.
      Možná i do tračníku
      namíří svoje kroky
      než ho tam najdou broky.

  17. Prý „… nesmí to být napsáno blbě…“. Myslím, že v minulé diskuzi o 5% hranici jsem snad nečetl nic blbějšího, než je toto Rosťovo pojednání. S argumenty se nebudu zdržovat, protože už byly docela přesně a „neblbě“ uvedeny v diskuzi přede mnou.

  18. Kapři si rybník nevypustili. Odhlasovali si zrušení 4.článku ústavy až potom, co najeli na “plán B”.

    Demonstrace pod koněm nebo na Letné 1989 nebyly příčinou pádu režimu. To už byla jenom oslava a zvědavost, co nás čeká. Jaké obličeje nám budou hledět do obýváku dalších 30-40 let. Husák, Bilak & kolektiv padli z jiných příčin, mezinárodních, ba přímo velmocenských.
    Zemský ráj v ČR nenastane. Rozhodně ne pro domorodce.

    1. Hybatelem pádu režimu u nás se stal student Martin Šmíd. Proč se oficiálně nevzpomíná výročí mučednické smrti Martina Šmída? Že ve skutečnosti neexistoval? A co má být? Nemá snad Jára Cimrman také svoje pomníky? Bylo by to stylové v naší české kotlině!

      1. Možná to je mým nedostatečným smyslem pro humor určitého druhu a vleklou nechutí ke Svěračovi a všemu, do čeho se ten pán přimontoval, ale mám za to, že možná by národnímu sebeuvědomění prospělo, kdybychom se od této fiktivní postavy oprostili.

  19. Příspěvek pana Čuby je dobrý, zejména závěr, má svá ale.

    Omlouvám se Ústavě, že ji srovnávám s Pravidly provozu na pozemních komunikacích, ale ty taky nerušíme, přestože je téměř všichni porušujeme.

    Vina není v pravidlech, ale v tom, že je málo těch, kteří vyžadují jejich dodržování.

    Policistů máme dostatek, ale ti jsou zavalení papírováním, a nemají čas kontrolovat dodržování Pravidel.

    Není to záměr?

    Po zrušení Pravidel, může nastat nebezpečnější situace na silnicích, než je nyní.

    Prezidentské volby jsou možná divadlem, ale také volbou, jestli se v propasti octneme zkratkou, nebo oklikou, jako v turistice.

    Na mírnějším svahu máme šanci se zachytit, odpočinout, zorientovat, a vydat se zpět nahoru.

    Otec pana Čuby je pojem, jablko asi nepadlo daleko od stromu.

    Na Zlínsku byli, jsou, a budou podnikaví lidé.

    Měl jsem štěstí, že nás nezkušené zajíce, vzali učitelé do Agropodniku, kde jsme se seznámili s principy a pravidly podnikání.

    Přesto Zlínsko bylo po Listopadu rizikovou oblastí, protože nikdo nevyžadoval dodržování pravidel.

    Základem, nejen podnikání, je neztratit důvěru.

      1. Úvahy pana Hoffmana mě vždycky nakopnou na celý zbytek dne.
        😀
        “ čeští vlastenci versus vlastenci západně unijní. “
        😀
        Vlastně máme velikou kliku, že jsme za Spojenými státy tak pozadu. Tady se zatím po volbách nestřílí a sympatizanti těch špatných stran nekončej na pitevně.
        Pan Hoffman doufá, že to tak i zůstane. Já taky.
        😍

      2. Jen aby se pan Hoffman nepřepočítal.

        Minule to bylo sametové, protože to připravovala StB, tak aby se jí nic nestalo a ještě si přihrála malou domů velké majetky.

        Na druhé straně byli lidi, kterým materiálně nešlo o přežití.

        Pan Lipavský je ovšem kavárenský bojovník, co se nepopral ani s vlastní leností, aby to dotáhl až na magistra. Začne dávat na budku a může se dostat na tu mlácenou stranu velice rychle, protože lidi, co mají hlad a vidí hladovět své děti, rychle ztrácejí zábrany. Taky ztrácejí rozlišovací schopnosti a člověk volající po sametovosti jim připadá jako úplně stejný jako ten, co chtěl na začátku dávat na budku.

    1. Myslím, že pan Čuba starší byl úplně jiná liga, než tento jeho syn, „filosof“. To byl totiž člověk práce a činů!

  20. Tak odborníci….

    To jsou věci.

    To bychom pak organizaci politického zřízení měli nechat na politolozích, jako je premiér Fiala a ne na zemědělsých inženýrech, jako je pan Čuba.

    V čínských klášterech si po staletí volili hlavu kláštera losováním ze všech mnichů a byli s tím moc spokojení. V Tibetu zas obchází zemi a hledají dítě, do kterého se zesnulý dalajláma převtělil.

    Mohli bychom předat všechnu moc farářům, protože vystudovali teologii a tak jsou zástupci boha a ten je, jak známo, vševědoucí a tedy odborník na všechno.

    1. Zarazil mne ten úvod. Zkrátím to: „Protože vedoucí představitelé si dělají co chtějí a nenesou žádnou odpovědnost, musíme vše změnit“.
      Což tu odpovědnost začít VYMÁHAT?
      To by pro začátek stačilo.

      1. A ten na Hradě je neodpovědný přímo ze zákona. Možná by chtělo tu klauzuli rozšířit i na Senát, Sněmovnu, vládu, ÚS a ty, občanku nám můžeš, víš co…
        Momentálně to funguje tak, že když někdo něco hodně podělá, tak je vykopnut do Brusele. Což má logiku, nemůže škodit doma. Špidla “ zdroje tu jsou” to dotáhnul až na komisaře. Po jeho bystré mysli Bruselští chtivě skočili. Hned rozpoznali že je to jejich člověk.
        😀

    2. Nevím jak včil, ale říkávalo se že faráři z Litoměřic nejlíp znají marxák… a povinně…. a že každému se nepodaří jej úspěšně absolvovat. Na rozdíl od dnešních študios, kde úspěšně absolvuje většina ne technických oborů… tak kdo ví.
      A pro Targuse.. onoseto. Musíte se ovládat. Žádné povyšování a vztekání. Klidně nastoupit a pak, jak zaregistrujete hierarchii – jen tak mimochodem rozšiřovat náplň pro paní/pana ing. Kde najdu .- jednou tudleto, jednou támhleto, jako by to byla úplná samozřejmost a taky bagatelní záležitost o které nemá cenu předem mluvit a pokud možno před tím, kdo má vyšší moc než ona. Bohužel i takhle se to někdy s blby musí. Ne jim to hned omlátit o to co mají na horním konci člověka. Vím štve to, ale někdy je to i zábavné

  21. Budu si „Čubovu teorii“ muset přečíst ještě jednou podrobně. Je to utopie, líbivá a (zdánlivě) logická.
    Utopií jsem četl soustu, každá je trochu jiná, ale všechny jsou lákavé. Chybí ale cesta. Jednoho krásného rána snad přestanou platit mocenské vazby (včetně mezinárodních smluv) a večer už pojedeme po novém? Nebo to budeme pytlíkovat tak nějak postupně? A když na sebe ty systémy narazí – což není předpoklad, ale jistota – bude platit co?
    ===
    Pan Čuba mnohými slovy navrhuje Radu Starších. Rozumí se ne věkem, ale kompetentností, reálnou kvalitou. S tím se nedá nesouhlasit, rada starších funguje i u všech primitivních národů a nahrazuje všechny ty naše „demokratické“ instituce, dokonce i soudy.
    ===
    No ano, ale jak to tedy zařídit, rekonstruovat. Už tu napsal jeden právník, že se musí dodržet kontinuita zákonnosti, aby nepřestaly platit smlouvy atd. Protože právo je u nás nadřazeno rozumu, asi má pravdu.
    Z toho mi plyne, že nový řád by musel ustanovit ten stávající. Najde se tu naiva, který by tomu věřil?
    ===
    Pokud vám přestane pořádně fungovat počítač, začnete opravovat a upravovat systém, čímž nemyslím jen tem operační. Výsledkem je systém se spoustou záplat, pomalý a nespolehlivý. Obvykle se to řeší vymazáním a novou instalací do „čistého železa“. Takže mi z toho vychází krutá, možná i krvavá revoluce, pak nějaká doba anarchie – a pokus nastartovat systém nový. Pokud se to nepovede, je třeba znovu dát příkaz format/C: , zavést nový systém a doufat, že napodruhé se to už povede.
    Totiž i ta anarchie má nějaký přirozený systém. Z ní totiž všechny následující systémy vycházejí. Dalo by se tomu říct samo-organizace. Nastává vždy, kdy dojde k velkému otřesu – třeba ztroskotání lodi, epidemii moru nebo jaderné válce a z lidské společnosti zůstanou trosky bez zjevné organizace.
    ===
    Vždy – a popisují to všichni autoři postkatastrofické literatury i praktické případy takových skupin dojde k tomu, že se ustaví nějaká „rada starších“, kompetentních pro danou situaci a ti se začnou obracet na „náčelníka“, který je schopen zbytek lidí ukočírovat. Náčelník není volen, ten vznikne přirozeně, přirozená autorita. Alfa samec. Lidi jsou jenom olysalé opice a ty se vždy shluknou do nějaké tlupy, protože tak mají větší šanci na přežití.
    Lidi to dělají stejně.

    1. Udeřil jste hřebíček na hlavičku. To, co popisuje pan Čuba má svoji variací v Číně, kde v podstatě vládne ráda starších (konfuciánští učenci). Jenomže v Číně se k tomu dopracovali po cca 90 letech vysávání cizími mocnostmi, 20 leté občanské válce, Velkému skoku Mao ‚c Tunga a reformě Teng‘ siaho Pching, který totálně znegoval Mao’vy fantasmagorie a natolil zvláštní formu kapitalismu, která tam trvá dodnes. Jak vidno. Byla to práce na více než 100 let a byla nutná dost specifická konstelace světové politiky.
      Fakt by chtěl pan Čuba tak dlouho čekat?

      Jasně, že NE. My se z toho můžeme vylízat jedině tak, že urychlíme proces kumulace chyb tím, že budeme chodit k volbám. Všechny demokracie nakonec stejně končí diktatorem nebo monarchou, protože díky procesu kumulace chyb se na to už buď samotní obyvatelé nemůžou dívat anebo se stanou tak nákladné a neefektivní, že jsou neubránitelné a neschopné života.

      Příklady:
      Řecká demokracie konci tak v roce 336, když Alexandr Makedoský dobíjí a maskuje vzbouřené Théby. Ne, rozhádané městské státy, kde byly volby „orgie demokracie“, neměly šanci proti nové zorganizovamým pastevcům že severu, kterým velel 1 král.

      Římská demokracie končí s Juliem Caesarem, který je předskokanem císařů. Skupinka zkorumpovaných a prohnilýchbsenátorů se chytila do vlastní pasti a Caesar i jeho nástupci se už nezakecali.

      Republika v Anglii (stojí-li vůbec ve srovnání s výše zmíněnýmiza zmínku) – končí smrti Cromwella, přičemž místní lordi, kteří svrhli a popravili předchozího krále si pak pozvali z francouzského exilu jeho syna a ustavili stejně konstituční monarchii, protože naznali, že to nemá jiné řešení.

      Polská Rzeczpospolita v 18.stoleti – Fakt měla tahle šlechtická republika šanci, ustát tlak okolních absolutistických dravců?

      Výmarská republika- jak často se tam proboha střídala vláda a jaké ekonomické vyhlídky nabízela? Jasně, že nebyla životaschopná, takže nějaký diktátor prostě musel zákonitě přijít.

      Nezbývá než se zeptat : V jaké fázi se teď nacházíme my?

      1. No, ten diktátor tam musel přijít tak zákonitě, že musel z USA dostat podvakráte miliony dolarů, aby se to vůbec povedlo.

        Bez amerických dolarů by tam byla dál ta předchozí vláda, když už to ekonomicky začínalo jít lépe.

    2. Například na Malevilu, tam to byl Emanuel Comte. Alfa samec bych zrovna neřekl, ale přirozená autorita asi jo.
      Jenže to je literární fikce. Dle mého názoru a v mnoha místech knihy, ne zrovna povedená.

  22. Parlament a z něho vzešlá vláda budou stále legitimní, i kdyby k volbám chodila jen desetina oprávněných voličů. Viz senát. To by jedině v ústavě musela být nějaká klauzule, že volby jsou neplatné, pokud k nim nedorazí alespoň x % voličů. Dejme tomu, že by tam taková klauzule byla. Jenže pak tam musí být i postup, co v takovém případě dělat. Bude dál vládnout starý parlament a stará vláda? Napořád?
    Změnu ústavy může zařídit jen zvolený parlament. Pokud většina lidí k volbám chodit nebude, bude jim vládnout a popřípadě měnit ústavu ta menšina, co k volbám chodit bude.Predstavte si tu hrůzu, kdyby právo měnit ústavu měl dnešní senát bez ohledu na sněmovnu. V jeho dnešním tragickém složení, které je dáno tím, že lidé k senátním volbám nechodí. Nechodit k volbám je cesta do pekel!
    Je určitě možné prosadit do ústavy nějakou „Radu moudrých“, která bude pojistkou proti tomu, aby se do vlády nedostávali patlalové a matlalové vzor Síkela nebo Lipavský. Jenže aby to proběhlo legitimní cestou, musí si takovou změnu dát do programu nějaká politická strana a získat pro to mandát od voličů. Pokud tedy chceme zachovat demokracii.
    Jediná rada tudíž zní: Lidi, nenechte se manipulovat a při volbách používejte rozum!

  23. Jenom k té zmínce k Ústavě, kterou je potřeba roztrhat.
    Ústava je trhací kalendář, v reálném životě naprosto nefunkční, přímo škodlivá.
    Nejvíc mi vadí článek 3. , který byl vtělen do ústavy péčí pana Uhdeho, šéfa tehdejší ČNR.
    “ Listina základních lidských práv a svobod”
    Každý má právo na všechno, potetovaná dáma má právo cítit se mužem a nechat se na erární náklady v Bohnicích napumpovat testosteronem. Jakáž pomoc, když potom v obchodním domě ubodá nějakou paní.
    Nikdo nepochybil, systém je bezva, lické práfo bylo dodrženo, pozůstalí ať si políběj šos.
    Ombudsmáňa se bije jako lvice za práfa recidivistů v base. Mají lické práfo sprchovat se několikrát týdně v teplé vodě.
    Tak fajn. Ale babička s malou penzí, které zbuchne bojler, a na nový nemá, se už do konce života bude umývat v lavoru s hrncem vody ohřátým na sporáku.
    Dobře ji tak ! To má za to, že nepatří k nepřizpůsobivým, o které mají humanitární pracovnice speciální starostlivost.
    Adorace čehokoli, co se vymyká běžnému životu, ke všemu exotickému, protože různost je bezva a normál je nuda. Hnusná, zaprdéná nuda.
    Ono se to pěkně čte, ta práva jsou prima. Škoda jen, že všechno platí ten nudný daňový poplatník, protože prachy pořád né a né padat z nebe.
    Mám takový pocit, že naše civilizace právě na ty všelijaké Charty a důraz na lická práfa dojede.
    A jsem si jistá, že ti mladí muži, kteří se stěhují z Afriky a Blízkého východu do Evropy, mají ta práfa nastudovaná nadmíru dobře. Kdyby tápali, tak jim jsou k dispozici mraky učených začleňovačů a juristů. Ti už jim vysvětlí, jak na to.

    1. Pozor, abyste s vaničkou nevylila i dítě. Jedna věc je chování všelijakých havlistických politiků, aktivistů, neziskovkářů… a jiná věc je to, že základní práva a SVOBODY v ústavě být zakotveny musí. Například svoboda projevu. Za ty havlisty ústava nemůže, ti by se tak chovali i bez ústavy.

      1. svoboda projevu… a co svoboda po projevu?
        A je svoboda projevu (čl.17) ve skutečnosti opravdu plně dodržována?
        Napovím: „Jak kdy, jak kde a hlavně jak PRO KOHO!“

        Těch vyjímek je tam tolik, že se dají napasovat na cokoliv… a od toho jsou právníci…

        1. Je. Je zakotvena v článku 3. Stala se její součástí.
          Každý má právo na všechno a daňový poplatník má právo držet ústa a krok a platit jako mourovatej.

      2. Mileno, vždyť je to směšné, s tou svobodou projevu. Ta končí, jakmile se dotknete pocitů nějaké speciální “ komunity”.
        A ty speciální komunity rostou jako houby po dešti.
        Právě vzniká komunita žen, které preferují sňatek se sebou samou. Jmenuje se to sologamie a tak budou mít genderisté zase co chroupat.
        ( Nevšimla jsem si, že by měl Assange právo na svobodný projev. )

    1. Jistě, to je známo dávno, ale nikdo podle toho nekoná.

      Dobro není nic jiného, než zlo, nahlížené z druhé strany.

      Úvaha, že skutečným smyslem voleb je – bez ohledu na jejich výsledek – legitimizovat systém, je namířená správným směrem. Z přesně tohoto důvodu jsem svého času účast ve volbách odmítal. Ale představa, že volbou DOBRA eliminujeme ZLO, je zavádějící, naivní: téměř každý lidský jedinec přece volí dobro, tak je tomu odedávna. Problém je v tom, že individuální představy o tom, co je dobro, jsou velmi různorodé a často protichůdné – jak si každý může sám na sobě ověřit.

    1. Vidlák píše:
      „Mám jedinou podmínku, nesmí to být napsané blbě. Pan Čuba tato kritéria splňuje dokonale.“

      Nu, a pan Čuba píše:
      „Zrušení parlamentu není nic neobvyklého, naposledy se nám to stalo po roce 1989, kdy bývalý parlament pod názvem Národní shromáždění byl zrušen a v roce 1990 ho nahradilo Federální shromáždění, které bylo bez náhrady zrušeno v roce 1992.“

      To je pecka.

  24. 1)
    …“téměř každý týden teď u mě někdo zakotví a představí mi u sklenky Portského nějaký návrh na změnu zřízení“
    … pane jo … co dodat, snad jen to, že chválabohu ještě v určitých záležitostech furt platí, že každej svýho štěstí strůjcem„!
    P.S.
    … docela rád bych ještě slyšel Vaši ženu a měli bychom to zhruba po kupě!

    2)
    výztižnej popis marionet Aspenu:
    „A paní učitelko, to jakože z vděčnosti, že jste tak dobře učila, Vám někdo přinesl 40 milionů?“
    = není co dodat!

  25. Neúčast na volbách dlouhodobě zkoušíme u voleb do senátu. Výsledky jsou ohromující, ale zcela jinak než by si pan Čuba, Vidlák či já přáli. Asi to není nejlepší nápad.

    1. Tak odborníci….

      To jsou věci.

      To bychom pak organizaci politického zřízení měli nechat na politolozích, jako je premiér Fiala a ne na zemědělsých inženýrech, jako je pan Čuba.

      V čínských klášterech si po staletí volili hlavu kláštera losováním ze všech mnichů a byli s tím moc spokojení. V Tibetu zas obchází zemi a hledají dítě, do kterého se zesnulý dalajláma převtělil.

      Mohli bychom předat všechnu moc farářům, protože vystudovali teologii a tak jsou zástupci boha a ten je, jak známo, vševědoucí a tedy odborník na všechno.

  26. „…Zrušení parlamentu není nic neobvyklého, naposledy se nám to stalo po roce 1989, kdy bývalý parlament pod názvem Národní shromáždění byl zrušen a v roce 1990 ho nahradilo Federální
    shromáždění,..“
    Co to placate, clovece ? A Vidlak kdyz to pusti bez korekce, taky to neprida duveryhodnosti tomuto serveru.

      1. Co to placate ? Nepusteni faktickych chyb, ktere zavazne meni smysl duleziteho argumentu v clanku, je cenzura ? Jste normalni ? Takovouto „toleranci“ se dopracujeme akorat k toleranci zmatku a volnemu poli pro argumentacni voluntarismus. Kam ten vede, promitnuty pak takovymi mravy do obcanskeho zivota, jsou vselika ‚spravni uvazeni“ruznych organu. U nas treba soukromny vymahac – nakym hnutim mysli nazyvany „soudni“exekutor – ma pravo urcit zda nekdo ridicak potrebuje k vykonu sve pracovni cinnosti a zda mu ho tedy (on, soukromny podnikatatel !!) odebere nebo ne. Nebo v Anglii kdyz chctete loveckou pusku, musi vam pro policii zadost doporucit dva „ctihodni sousede“. Treba nejmene advokat, banker, apod. Ale zda jsou dostatecne „ctihodni“ – to posoudi policie. Co myslite, proc zatim u nas nemizi lide nepohodlni rezimu, treba ten Vidlak ? Protoze majitele statu maji jeste pud sebezachovy, mohli by s tim zacit, ne ze ne, ale nechce se jim zpustit takove zhrubnuti mravu, pac by zahy zavladli pomery ze by se bez ochranky za zadkem nemohli pustit ani oni na verejnost, meli by velmi omezeny a zneprijemneny i svuj zivot. Takze pokud nechceme mit zneprijemneny a na uroven zbytecneho tlachani degradovany „zivot publicisticky“, intelektualni, tak nesmime tolerovat chyby, ktere svedci o tom ze autor je diletant a neni vubec jiste kde jeste jinde ve sve argumentaci se proste jen „placl po brise“. Je to cele i Vidlakova ostuda jako editora.

          1. Super, okakal jste me, verim ze vam to padlo dobre – ale ten nesmysl v clanku zustal neopraven. No naco, ucta ke ctenari nebo podobne zbytecnosti, no naco…

      2. Nebo se cítí býti politikem natolik, že nechá rivala, ať se sám ztrapní, tváříc se jako jeho přítel.

        To by ovšem bylo takřka zemanovská rafinovanost.

        1. Vidlák se necítí být politikem, někoho ztrapnit není jeho parketa. Jenom chce čtenáři zprostředkovat různé názory, což je role, kterou by měla plnit veřejnoprávní média. Ale neplní.
          Vidlák tak trochu supluje jejich poslání.

          1. Říkal, že byl v nějaké straně, v obecním zastupitelstvu, dnes pomáhal svolávat demonstrace, a píše politický blog.

            Samozřejmě, že dělá politiku.

            Zprostředkovává jen své oblíbené názory, jen to, čemu říká alternativa.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *