Rozdělená maďarská společnost

Otázka, která nedá spát všem evropským liberálům. Jak to, že je Orbán v Maďarsku tak úspěšný? Jak to dělá, že tam vyhrál už čtyři volby za sebou se ziskem ústavní většiny? A samozřejmě nabízejí svá vlastní vysvětlení: Maďarsko už není demokratický stát, nejsou tu svobodná média, v Maďarsku je to přece jako v Rusku. Jak jednoduché. No jo, ale opoziční demonstrace se tu konají, naposledy mlátili demonstranty v roce 2006 za vlád socialistů a liberálů. Když přijdu do novinového stánku, tak napočítám víc titulů, kteří vládu kritizují než těch, kteří ji chválí. Za 14 let počet opozičních médií vzrostl, všechna až na jedno jsou zisková, zmizelo jich jen pár (především z ekonomických důvodů). Ano, státní televize fandí vládě, což ale za posledních 20-30 let není žádná změna. A většina zpravodajství je dnes na internetu, kde opoziční média mají výrazně vyšší čtenost. Odpověď na otázku tedy není tak snadná. Důvodů je podle mě hodně a každý ten důvod se pokusím rozvést v samostatném článku. Dnes o rozdělené maďarské společnosti.

Vtipy o tom, že když se potkají tři Maďaři, tak hned založí čtyři politické strany, ukazují, co si sami Maďaři myslí o své soudržnosti. Zkuste někdy s nějakým Maďarem vést u piva diskusi o tom, jak jsou jako národ jednotní. Dozvíte se fascinující věci a vydrží vám to na celý večer. Třeba se dozvíte, že to začalo před tisícem roků, když král Štěpán přijal křesťanství a evropský feudální řád a jeho příbuzný Koppány vedl povstání za pohanství a „staré pořádky“. Skončilo to krvavě. Dlouhým historickým výkladem teď nebudu čtenáře nudit a nechám si ho na nějakou přednášku. Od konce 19. století se dva hlavní tábory začaly rýsovat velmi zřetelně. Jedna část zdůrazňovala evropanství a byla fascinována vším, co ze Západu přicházelo. Původ národa hledali v ugrofinské teorii, tedy že jsou příbuzní s rovněž evropskými Finy a Estonci. Druhý tábor uvěřil turánskému původů, tedy že hlavní příbuzní jsou turkické kmeny od Turků, přes Střední Ásii až po Čínu a Koreu. A věřil spíše ve vlastní vzory než v přijímání těch západních. Největší rozkvět zažil turanismus v meziválečném období, kdy zhrzení společnosti z toho, co jim západ provedl, byl všeobecný. O Trianonu, tedy ztrátě dvou třetin historického území a třetině vlastního národa za hranicemi, si povíme také někdy jindy. Po druhé světové válce skončili v relativně svobodných volbách sociální demokraté na druhém a komunisté na třetím místě. Byl to ten tábor, který se vymezoval vůči národním tradicím a inspiraci hledal spíše za hranicemi. Volby ale vyhrála Malorolnická strana se ziskem 57%. Před rokem 1989 vznikly v Maďarsku rovnou tři opoziční proudy a jednotnou opozici na způsob Občanského fóra se tu nikdy nepodařilo vytvořit. Svaz svobodných demokratů reprezentoval hlavně intelektuály z Budapešti a Maďarské demokratické fórum oslovovalo křesťansky uvažující lidi z menších měst. Třetí stranou byl Svaz mladých demokratů, se zkratkou FIDESZ.

V průběhu 90. let oba tábory vykrystalizovaly. Svaz svobodných demokratů se po volbách 1994 koaličně spojil s Maďarskou socialistickou stranou, tedy nástupkyní „státostrany“ z před roku 1989. Spojení liberálů a levice trvá od té doby a plně se projevilo ve společných vládách 2002-2010, kdy uskutečňovali klasickou neoliberální politiku typu privatizace všeho a podporu nadnárodních korporací. V roce 1992 došlo k velkému dělení u Mladých demokratů, kdy vyhráli ti „národně“ a „křesťansky“ cítící proti liberálům. Takto očištěný Fidesz pak postupně pohltil všechny další pravicové strany (Demokratické fórum, Malorolníci…). V roce 2002 Orbán poprvé obhajoval funkci premiéra, a neúspěšně. Ty volby považuji za velký společenský zlom. Lidé se začali hádat kvůli politice, napříč rodinami spolu přestávali mluvit, protože jeden volil tu „nacionální pravici“ a druhý „ty komouše“. Moje maďarská asi padesátiletá známá mi vyprávěla, že měla nejlepší kamarádku, ale pak zjistila, že volí opačný tábor. „Přestala jsem s ní kamarádit, přece se před ní nebudu přetvařovat“.

Dělící linie obou táborů jsou ale někde trochu jinde, než by český člověk čekal a nejsou vlastně tak neprostupné. Jeden faktor je víra. Křesťansko-demokratický svět se svými hodnotami patří většinově k pravici. Druhý faktor je venkov versus velká města. Budapešť je velké hlavní město (každý pátý obyvatel země žije v Budapešti). Ale pozor, před pěti lety získal Fidesz v hlavním městě 41% a zaostal za opozicí jen o pět procent. Liberálové jsou nejsilnější v obvodech kolem velké okružní třídy. Obdoba termínu „pražská kavárna“ je „liberál, co bydlí uvnitř velké okružní“. Fidesz dřív volily regiony západního Maďarska, tedy ty bohatší, a levici chudší části postižené rozpadem tradičního průmyslu. To už dnes úplně neplatí. Ani faktor věk není absolutně platný. Fideszu se daří oslovovat i mladé lidi, byť v Budapešti mladší ročníky rozhodně preferují liberální strany.

Příslušnost k táboru je obdoba příslušnosti k fotbalovému týmu. Jsou prostě vaši a je jedno, co udělají. Ty svoje budete volit, aby nevyhráli ti druzí. Sparta nebo Slávie, kdo se toho neúčasní, tak nechápe, o jak moc jde. Kdo fandí Plzni nebo Brnu, tak je zrádce taky. Není nic horšího než fanoušek toho druhého týmu, jak jim vůbec může fandit, copak nevidí že… (jsou zkorumpování, jsou vlastizrádci – doplňte podle libosti). Diskuse mezi tábory nedává moc smysl a probíhá jen minimálně. Opozice teď ale z vnitřních důvodů není moc ve formě, o tom si napíšeme příště. Buď jste přesvědčeni, že v Bruselu vědí všechno lépe, nebo věříte, že to vědí lépe ve vaší zemi. Vyhrocování konfliktů mezi tábory pomáhalo opozici udržet voliče před konkurencí a vládě vyhnout se „únavě voličů z vládnutí“ (vládní spokojený volič má vždy nižší účast než ten naštvaný opoziční).

Poznámka: Příště si rozebereme další důvod, proč je Fidesz v Maďarsku tak silný. Omlouvám se fotbalovým fanouškům ,nechtěl jsem se nikoho z nich dotknout, jen se to na tom dá hezky ukázat. Zvlášťní uznání mám pro ty z Brna, nemáte to snadný.