12 února, 2025

Půl roku poté…

Včera jsme byli s Petrou Rédovou na Bruntálsku… tam, kde byly povodně a kde máme naše chráněnce, kterým jsme se snažili po povodni pomoci a na které jsme se snažili nasměrovat podporu od vás. Kdo mě čte pravidelně, ten si vzpomene na Barnetovy, kteří mají v Branticích pěstírnu sazeniček pro zalesňování. Také si určitě vzpomenete na příběh hasiče, který pomáhal druhým a doma byl nejen vyplaven, ale ještě i vyhořel od závady na elektroinstalaci. Tož jsme se po půl roce přijeli podívat, jak se jim vede a vyslechnout si, čím si prošli.

Začnu tím dobrým… Obě rodiny bydlí. Nejhorší škody jsou odstraněny, zařízení v domácnostech je obnoveno, doma mají teplo i světlo. Je fascinující, kolik práce zvládli vlastníma rukama udělat. Dnes už na výšku záplav upozorňují jen oklepané venkovní omítky. Zahrady a dvory jsou uklizené, uvnitř už nic nepřipomíná velkou vodu.

Něco tedy ano… nezávislé topení. Kamna či sporák. Po zážitku s delším výpadkem energií už nikdo nechce být se základními potřebami závislý na elektrice nebo plynu. Takže jsme si hezky popovídali o evropském nápadu znemožnit topení normálními kamny. V tomto ohledu jsou už všichni antisystémoví a u sledování zpráv si brousí vidle. Všichni si vyzkoušeli sušáky a všichni toho nechali, když zjistili, jak bude vypadat faktura. Všichni dosušovali pomocí kamen, všichni vložkovali komíny…

Dál už ovšem pozitiva končí. Ano, v Branticích se vystřídali už prakticky všichni ministři, teď sem míří i opoziční poslanci, protože budou volby, tak je zapotřebí se začít zajímat o prostý lid, ale v praxi to nic nepřineslo. Kromě jednorázové mimořádné dávky asi sedmdesáti tisíc na domácnost nikdo nedostal nic. Běhali tam sice lidi od Člověka v tísni, vyptávali se, fotili, ale nenašli jsme bohužel nikoho, komu by pomohli.

Největší výsměch asi předvedli Stanjura s Jurečkou, kteří velkohubě přišli s návrhem kurzarbeitu. Tedy, že stát pomůže firmám, které nepropustí zaměstnance a nechají je doma na šedesáti procentech mzdy. Ale platí to jen tehdy, když zaměstnance fakt nechají doma. V tom případě stát zaplatí půlku nákladů… Ti, kteří zaměstnance dál platili na sto procent a zaměstnanci pomáhali odstraňovat škody a dávat dohromady provoz, ti nedostali nic. Peníze dostali ti, kterých ani tak nedotkly povodně jako spíš nedostatek zakázek.

Dál se vyznamenaly pojišťovny. Neplatí. Prostě neplatí. Lidé měli své nemovitosti pojištěny na miliony, ale dostávali desetitisíce nebo statisíce. Došlo to tak daleko, že jeden vyplavený se naštval, založil si na to firmu a zastupuje ostatní postižené, aby jim vymohl pojistné plnění. A protože má skutečně proříznutou hubu, vytluče z pojišťoven několikanásobek původně přiznané částky.

Barnetovi i onen hasič zatím dostali od pojišťovny asi polovinu toho, kolik dostali od vás – obyčejných lidí. Opravdu. Zatímco technici pojišťoven chodili, fotili a měřili, zatímco likvidátoři zamítali jak na běžícím pásu, zatímco ministerstva a sociální úřady připravovaly metodiku, zatímco vojáci nesměli pomáhat soukromým osobám, i když jejich technika stála, na účty postižených chodily peníze a bylo to dost na to, aby se okamžitě mohly odstranit ty nejhorší škody a zajistit si nějaké provizorium. Až dlouho poté se objevili hoši od Šimona Pánka, kteří pak zase rychle zmizeli. Vězte tedy, že vaše peníze zachraňovaly z nejhoršího. Kdo rychle dával, dvakrát dával.

Metodika ministerstva dodnes není hotová, neziskovky teď mají svých starostí dost, protože USAID už neproplácí, pojišťovny se vykrucují tak, že přemýšlím, jestli si ještě chci barák pojišťovat a jestli ty milionové limity, které tam mám, vůbec skýtají nějakou jistotu… V této zemi je prostě spoleh jen na obyčejné lidi, kteří většinou dávali nikoliv ze svého přebytku, ale ze svého nedostatku.

Byla to vaše pomoc, která u postižených měnila náladu z chmurné na nadějnou. Díky vašim prvním penězům si vyhrnuli rukávy a začali věřit že se z toho zase vzpamatují. Díky vaší rychlé a včasné pomoci zachránili spoustu věcí, které by jinak nezachránili, díky vám nakonec měli radostnější Vánoce, než si mysleli.

Obyčejná lidská solidarita už je víc než celá státní pomoc, je víc než Člověk v tísni, víc než pojišťovny a víc než armáda. Obyčejní lidé jsou jediný systém, který ještě funguje a obejde se bez úředníků i bez vládních papalášů. Všechno ostatní je už těsně před smrtí. Peníze už nedotečou k potřebným, státní pomoc je blbá a nedomyšlená, Cosa nostra by vás pojistila zřejmě líp než Alianz a do toho… skoro jako výsměch snaze se postavit na nohy, prý nikdy se nezalesňovalo tak málo, jako to má být letos. Pokles snad o dvě třetiny…

A aby byla celá ta fraška úplně dokonalá, nedlouho po povodních přišel Barnetovým tučný doplatek za stočné – to víte, na pozemek jim padá dešťová voda a za to se musí platit… I když kanalizace nefungují, i když byli vyplaveni, i když čističky nepracovaly… Hned poté přišel doplatek za distribuci elektřiny. Zdražuje se… to víte, sítě se musejí posilovat. Že byli dlouho bez proudu? Že měli malou spotřebu, protože nevyráběli, ale uklízeli? Nezájem… grýndýl, vole!

Jsem antisystémový… Protože když vidíte, kam ten náš systém došel, začnete mít vysloveně revoluční náladu. A také jsem populista, protože nedělám politiku žvaněním v pražských salónech, ale chodím si umazat ruce k obyčejným lidem. A jsem konzervativní levičák, protože si myslím, že pomáhat se má těm, kteří si pak pomohou sami a že se to dá dělat líp než Jurečkovou metodikou.

Přátelé, děkuji vám za Barnetovy i ostatní. Pomohli jste jim víc než stát, pojišťovna i Člověk v tísni dohromady. Nechtěli jste po nich milion lejster, obešli jste se bez řízení shora, bez úředního zprostředkování, ba dokonce jste se obešli bez největšího božstva dnešní doby… bez POVOLENÍ. Prostě jste jen byli skutečnými lidmi.

Děkuji

_____________________________________________________________________________________

Přátelé, pokud mě chcete podpořit v mém Vidláckém úsilí, prosím pošlete dar Institutu českého venkova. Každý, kdo pošle příslušnou částku, může si na oplátku vyžádat knihy, trička, samolepky a odznaky z nabídky. Číslo účtu: 1769955003/5500 IBAN: CZ8355000000001769955003. Kdo chce, může přímo na stránkách Institutu pro platbu použít QR kód. Doporučuji poslat platbu a druhý den si zadat adresu pro zaslání. Stačí přímo na Vidlákových kydech kliknout v záhlaví na „objednat knihu.“

91 thoughts on “Půl roku poté…

  1. Peníze jsou. Jenže ne pro zdejší potřebné. Ale stamiliardy Ukrajině, zbrojařům, greendealovým podvodníkům a jiným šejdířům Jsou to peníze z práce občanů. Urvané od jejich úst, od úst jejich dětí. Pro cizí dobro. Pak ..k čemu, na co je tenhle stát?

    Ovšem na druhou stranu, občané voliči to těm podvodníkům hází. Opakovaně. Tak jako někteří nedbají varování a ve vidině zbohatnutí či aby je ochránili posílají peníze podvodníkům. I tak, že je vyberou a cpou na neznámý účet třeba do bitcoinmatu. Aby o ně nepřišli protože „jim někdo heknul účet“. A aby je ještě lépe ochránili, vezmou si půjčku aby je ještě lépe ochránili. A pak pro další podvodníky aby je dostali z tamtěch podvodníků.
    Jenže v případě státu zvaného teď publica, nerozhodují o svých penězích ale i penězích ostatních. Nejen to, ale především i jejich osudu.

    Co s tím?

    1. Nic.
      Nač špekulovat nad něčím, co se dá vysvětlit prostou lidskou hloupostí u voličů, nebo vychcaností u volených? Vysrat na to, škoda času. Někomu prostě není pomoci.

  2. Tento, veskrze pozitivní článek, má zásadní chybu na kráse, a to úplně mylný závěr. Ona totiž vůbec není pravda, že by fungoval „systém obyčejných lidí“, kteří pomohou, když je třeba. Tentokrát, u výše uvedených sice ano, ale to byla jen výjimka. Výjimka, protože ti výše uvedení byli slavní (díky Vidlákovi), kdežto naprosté většiny ostatních postižených se žádná pomoc obyčejných lidí nikdy netýká, protože nejsou slavní. Nespoléhal bych na „systém obyčejných lidí“.

    Pro ně jsou tu právě ty pojišťovny, a tam se odvíjí výše splátky od sjednané pojistné smlouvy. Máš podpojištěno, dostaneš pakatel. Máš jen záplavu a ne zátopu, nebo jen vichřici a on byl vichr, nedostaneš nic.

    Nehodnotím, konstatuji.

    1. Kdo se medializuje, dá třeba postižené dítě do Blesku, nebo ho donese na charitativní koncert jako opičku, nebo napíše článek na medium, tak ten vybere a někdy i hodně, pak vybere i ta milionářka, co jí zbyla po sebevraždě manžela klinika plastické chirurgie a za vybrané miliony jela do ňůjorku, protože byla emocionálně daun. Lidi posílají na charitu, vidí chudák vdovu, ale ona měla miliony, to se profláklo až potom. Vidlák může být spokojen, že mu lidi tolik sypou, ale obecné řešení sociálních problémů to není. A pojišťovny pochopitelně musí méně rozdat, než vyberou, musí z něčeho fungovat. Jde o ten poměr, aby to nedopadlo jak v USA s tou zdravotní pojisťovnou, co vybrala tolik peněz na nemoci, že nevedla co s nimi, tak se z ředitele stal investiční bankéř, co nevěděl kam investovat, jen pozapomněl, že má investovat do nemocných pojištěnců na jejich uzdravení. Byl zastřelen před hotelem, kde měli ti investiční bankéři schůzku, ale už se nad tím zase zavřela voda.

    2. „Pro ně jsou tu právě ty pojišťovny, a tam se odvíjí výše splátky od sjednané pojistné smlouvy. Máš podpojištěno, dostaneš pakatel. Máš jen záplavu a ne zátopu, nebo jen vichřici a on byl vichr, nedostaneš nic.“

      Akurat ze ked ti „poistny produkt“ predavaju tak klamu az sa im od papuli prasi. Mne sa raz snazili nieco take natlacit, mali smolu ze som si precital dokumenty. V dialogu padla pamatna veta „Takze mi chcete povedat ze vase vseobecne obchodne podmienky neplatia?“ na co pani pri telefone zacala koktat.

  3. Kdo má na rodinu měsíční příjem cca > 100 tisíc a má kde bydlet, má se i dnes dobře a opravdu neřeší, kolik stojí máslo a nepotřebuje měnit režim. Kdo má pod 100 tisíc, má se mizerně, a měl by volit Stačilo. Takhle jednoduché to je. Otázkou je, proč tolik lidí, kteří se mají mizerně, volí Spolu a tedy proti svým zájmům. Tajemství bude v tom, že do příjmů je potřeba počítat veškeré příjmy, tedy včetně příjmů z pronájmu majetku a případných naturálních příjmů – ve smyslu, co si kde ukradnete. Ergo lidé volí Spolu proto, že mnoho lidí je skrytými rentiéry nebo si přikrádá a Spolu nad tím drží ochrannou ruku.

    1. Vlastně máte pravdu. Takže stačí, pro nespokojené, jen zvednout si trochu měsíční příjem.

    2. Moji kolegové nemají zdaleka příjem 100 tisíc a přesto volí Spolu. Věří mainstreamu, informace si neověřují a drží se hesla „Jen ne Babiš“. Ač jsou jinak celkem chytří, tak v tomto směru mají takové jednoduché vidění.
      A u mnohých lidí je to třeba tak, že chtějí být součástí „elity“ a myslí si, že když budou volit Spolu, tak se tak stane.

      1. Myslím 100 tis na rodinu (domácnost). Včetně nepřiznaných příjmů, samozřejmě. Myslím, že to má kdekdo, když nežije sám.

          1. Když už dělíme společnost na bubliny, tak to ještě trochu zkomplikuji. Kadlas asi myslel veškerý příjem rodiny, který může rodina spotřebovat, výplaty, prémie, fušky, brigády či nájmy.
            Do něj by bylo vhodné započítat i úroky ze spoření (ono termíňák v Rusku na 20% udělá za rok z 2 Mega pěkných 35 tisíc měsíčně), rozpočítat dividendy, prachy za prodej králíků (apod.), jakož i nefinační zdroj v podobě těchto králíků, vajíček, rajčat, tabáku či vína z vlastní produkce, …
            A co třeba práce na vlastním baráku či veteránu, ta ano či ne?
            Co růst vlastní nemovitosti? Loni v Olomouci to bylo prý 12%, to již asi ne, to nelze jen tak utratit, ale co růst ceny šperků, veterána či drahého obrazu, to se dá přece časem prodat a peníze rozpočítat na běžnou útratu.
            Co tak počítat a rozpočítat očekávané dědictví? Je to příjem nebo není?

          1. Nemá to kdekdo ani omylem.
            Okolo nás žijí lidi s dvěma dětmi, v baráku po rodičích a rodinným příjmem 50k měsíčně.
            100k měsíčně je velmi vysoký nadstandard, který fakt nemá kdekdo.

      2. Tak tak. Už jsem zde popisoval, jak funguje dnešní „demokracie“. Otroci (kteří maji jen právo držet hubu a krok) jsou rozděleni na ty ovládané a na ty posluhující vládcům, tedy kápa. Ti žijí představou, že jednou budou patřit k vládcům a udělají pro to cokoliv …

  4. to „Starý kocour 0.39 a Godot 2.40“

    Ano, samozřejmě je to tak.
    Ale na druhé straně, na tomto principu je vystavěn celý systém pojišťovnictví.
    Na solidaritě.
    Na solidaritě těch, kteří peníze do systému přinášejí „pro sichr, kdyby, nedejbože někdy…, a přitom, chválabohu nikdy“, s těmi, kdo do toho systému vstupují se stejným úmyslem, ale to štěstí neměli, a „bůh dal“.
    Potud v naprostém pořádku, protože i já rád oželím ty deseti a statisíce, které jsem za život do pojištění vložil, pokud se za celý život také nedočkám situace, že by nastala událost, že bych to pojistné potřeboval.
    Protože „být majitelem“ takové pojistné události, není o co stát, fakt ty peníze rád oželím při vědomí, že pomohou těm, co to štěstí neměli.
    To vše za situace, že to „moje“ pojistné, stejně jako mnoho pojistného dalších pojištěnců, je použito na úhradu škod těch nešťastníků, které postihly.
    Samozřejmě vím, že část toho mého pojistného putuje jako úhrada nákladů pojišťovny a jako její zisk. Pojišťovna není „dobročinný spolek“, ale obchodní společnost, podnikatelský subjekt.
    Zisk je zákonem předpokládaným účelem podnikání /podle dřívějšího obchodního zákoníku/ nebo jednáním podnikatele podle Nového občanského zákoníku.
    Jádro pudla tedy bude jinde.
    A tím jádrem je velikost onoho zisku pojišťoven.
    Každý rok se můžete setkat s informacemi o výši zisku jednotlivých pojišťoven. Jsou to závratné sumy v desítkách miliard korun, které jsou – při naprosto většinovém vlastnictví pojišťoven zahraničními subjekty – navíc vyváděny mimo ČR.
    Nemohli jste si nevšimnout, že ty sumy každoročně rostou a že výrazně rostly i v obdobích propadu ekonomiky a životní úrovně v covidových dobách.

    Chamtivost, to je oč tu běží.
    Chamtivost oligarchického mafiokapitalismu coby současného vládnoucího ekonomického i politického systému.
    A ubohost organizace naší společnosti, která nedokáže tuhle skrytou – no, vlastně, vlastně i víceméně okatou – zlodějnu regulovat.

    1. A kdo, konkrétně, by měl regulovat?

      Vždyť to je samoregulující se mechanismus. Pojistit se můžete, ale nemusíte (výjimkou jsou SVJ apod.) Nastane pojistná událost. Pojišťovna zaplatí a pojistník je spokojen, nebo pojišťovna zaplatí málo (dle názoru pojištěného) či vůbec. Pojištěný má právo se soudit a až soud spravedlivě rozhodne.

      Já to vidím tak, že problém je v tom, že pojišťovna o pojištění ví mnohem více, než běžný pojištěný. A proto ten tahá vždy za kratší část provazu. Byznys založený na relativní hlouposti pojištěného.

      1. Máte pocit, že naše soudy rozhodují spravedlivě? Že zákony se nepíší ve prospěch oligarchátu a že soudci nerozhodují v jejich prospěch?

    2. Ale jistě, máte recht.
      Proč asi nebožtík Kelner zprivatizoval právě Českou pojišťovnu? Za vydatné pomoci ministra financí Kočárníka, který se v ní později stal předsedou dozorčí rady?
      Mimořádně ziskové subjekty, samozřejmě. Proto říkal Ota Karen, že to je krásný obor, a věděl proč (Byl to mimořádně zkušený a schopný člověk, ale o tom třeba někdy jindy, to sem nepatří).

      Hlupáčci privatizovali začátkem devadesátek průmyslové podniky (byl jsem u toho), ti mazaní zakládali (či privatizovali) finanční ústavy (u toho jsem nebyl). Výsledky jsou známy.

    3. Nemas pravdu ale ze absolutne.

      „Samozřejmě vím, že část toho mého pojistného putuje jako úhrada nákladů pojišťovny a jako její zisk. Pojišťovna není „dobročinný spolek“, ale obchodní společnost, podnikatelský subjekt.
      Zisk je zákonem předpokládaným účelem podnikání /podle dřívějšího obchodního zákoníku/ nebo jednáním podnikatele podle Nového občanského zákoníku.“

      Poistovna nevytvara pridanu hodnotu – hovorit o zisku poistovne je rovnaky nezmysel ako hovorit o zisku policie, sudu, parlamentu, smetiarov, nemocnice…

      Poistenie je totiz ciste matematicka operacia. Mam nejaku krivku kde na ose X mam jednotlivych poistencov, na ose Y naklady na nich. U vacsiny su naklady 0, u mensieho mnozstva tisice, u par stotisice alebo miliony. Jedine co poistenie robi je ze tuto krivku zintegrujem a hladam hodnotu Y pre ktoru ma rovna ciara (fixne poistne) pod sebou rovnaku plochu ako tato krivka.

      Kedze nikto nezije z luftu a vykonat takuto matematiku a vsetku administrativu s tym spojenu stoji peniaze, a tieto naklady skaluju s poistnou sumou, je logicke aby si poistovna vybrala prevadzkovy fond ako fixne percento objemu penazi ktore spravuje. Takto funguje napriklad VsZP. A samozrejme sa do toho zapocita aj nejaka odmena za vykonanu pracu, podobne ako platime policajtov, sudcov, smetiarov, zdravotnikov…

      Na co ale absolutne pravo nema je zobrat arbitrarnu cast nepouzitych penazi zo systemu a nazvat ju „ziskom“ – ked toto urobi so zverenymi peniazmi jednotlivec, vola sa to sprenevera a chodi sa za to do basy. Odhliadnuc od tohoto principu je tam este dodatocny faktor – moznost tvorby takehoto „zisku“ je perverznou motivaciou ktora priamo motivuje poistovne k odrbom, kedze zisk si najlahsie zvacsia tak ze nevyplatia zakaznikov ktorych postihne poistna udalost.

      Cely tento system „podnikania“ je principialne amoralny a keby som mal moznost tak ich bez nahrady znarodnim.

    1. Ing. Štěpán nebude, protože je přesvědčen o tom, že má větší výtlak než Kateřina a požadoval, aby byl volebním lídrem a tváří kandidátky. JaSaN se v podstatě rozpadl a některými jejich lidmi jednáme.

      1. Zdá se, že o „výtlaku“, vlivu i penězích je celá politika. Mít vliv a peníze. Rozhodně cesta nadějnější, než být v 06:00 u ponku a pracovat. Nebo na poli či kravíně. Nebo kdekoliv jinde.
        Zatím mi dlouhodoběji nikdo z politiků nepředvedl, že mu záleží na lidech, víc než na něm samém.

  5. nejaka skareda konspirace z aeronetu – zahranicni aganti pracujici za cizi penize

    Elon Musk uvolnil na veřejnost databázi příjemců peněz od USAID a je vymalováno!

    V Česku peníze přijala např. Bakalova nadace, STEM, neziskovka šířící pamflety proti české alternativě, Prague Pride, Evropské hodnoty, Člověk v tísni a záplava českých vysokých škol! Na Slovensku šly peníze např. Šimečkovcům, Transparency, Globsecu, Via Iuris a webu se seznamem nepohodlných webů!
    Americká agentura pro efektivitu vládního hospodaření (DOGE) pod vedením Elona Muska spustila do provozu webovou aplikaci [1], kde jsou odtajněna veškerá data o grantech a penězích, které agentura USAID posílala subjektům v celém světě. Aplikace dává jedinečnou možnost nahlédnout pod pokličku práce amerického národního prediktora, jak pracuje na 1. prioritě.

    Přestože seznam příjemců není tajný a nikdy nebyl, až dosud neexistovala databáze, která by souhrnně ukazovala za jednotlivé fiskální roky, kolik peněz americké ministerstvo zahraničí, pod které USAID víceméně spadala, poslalo do světa. Příjemců peněz jsou jen v ČR a na Slovensku stovky subjektů, z nichž velmi mnoho pochází z akademického sektoru, protože jde o granty často pro vysoké školy, což je nejnebezpečnější forma subverze prováděná na 1. prioritě. Nás ale zajímají jiné subjekty.

    V Česku [2] např. v letech 2020 až 2024 dostala česká průzkumová agentura STEM od USAID dva granty ve výši 15 000 a 29 400 USD. Neziskovka Romea dostala 92 800 USD. Neziskovka Prague Security Studies Institute, která se věnuje neustálým analýzám zaměřeným proti české alternativě, dostala celou řadu menších grantů od 5 do 10 000 USD za posledních 5 fiskálních let.

    Organizace Prague Pride získala dva granty za zhruba 18 a 23 000 USD. Grant za 95 000 USD získala skupina Nelež, která se prý zabývá dezinformacemi. Bakalova nadace The Bakala Foundation dostala celkem 6 grantů od 8 000 USD do rovných 100 000 USD.

    Evropské hodnoty dostaly dva granty za cca. 5 000 a 12 000 USD a česká vlajková loď NGO sektoru Člověk v tísni dostal granty v rozsahu od symbolických 9 000 USD až po 1 500 000 USD.
    …..

    1. Když vezmete v potaz, že dolar je 24,440 Kč, tak částky jednotlivým neziskovkám, které dnes zveřejnil Aeronet nejsou zas tak nějak ohromující, spíše jsou nízké.
      Ty neziskovky evidentně sály z jiných zdrojů, ty platby od USAID byly spíše na přilepšenou.
      Když Trump dělá pořádek v USA, tak v Evropě by se ty zdroje neziskovkám měly také zveřejnit…

  6. A ještě jedna poznámka, po povodních…no, myslím, že to bylo za Nečase, se platila jakási povodňová daň (asi 100Kč, nebo 2) na obnovu…platí se to ještě? Pokud ano, kde ty peníze jsou?

    1. Řekni, kde ty prachy jsou
      Co se s nima mohlo stát?
      Řekni kde ty prachy jsou
      Kde mohou být?
      Libtardi je během let
      Rozkradli do halíře
      Kdo to kdy pochopí?
      Kdo to kdy pochopí…

  7. Já už dávno žádným (ne)ziskovkám peníze neposílám. Pouze cíleně a v případě povodní jsem raději hned nakoupila věci potřebné.
    Tak cca před 10 lety jsem četla na Pravém prostoru článek od nějakého dodavatele vína, který dodával těm, co počítali Tříkrálovou sbírku….a už nikdy více ani haléř!

  8. Čtu dnešní článek i diskusi. Rozličnou řadu názorů a hodnocení, kdo co udělal dobře, kde naopak udělal chybu, co udělat měl a co neměl? Hlavně, že dnes je pro tuto chvíli a pro tuto rodinu vyhráno. V tomto jednom případě je po všem. Lidé o kterých Vidlák napsal jsou jeho osobní a vaší finanční pomocí opět v suchu. Společně jste věc pro tuto jednu rodinu vyřešili. Zkritizovali jste ujednání a smlouvu mezi pojišťovnou a pojištěným. Zvítězila pomoc potřebným. Řečí se vedou a pivo se pije. Zajímalo by mne zda zná někdo z vás znění té konkrétní pojistné smlouvy? Četli jste jí? Víte co bylo pojištěno a co nebylo? Víte kdo se před podpisem té smlouvy rozhodl pro její uzavření právě v tomto konkrétním znění? Co se rozhodl dotyčný pojistit a co odmítl, třeba aby ušetřil? Na jak vysokou částku? A na co byla a nebyla ochotna pojišťovna přistoupit? Je pojištěn veškerý majetek, soukromý i ten kterým se podnikalo? A vůči jaké škodě, s jakým plněním a v čí prospěch? V kolika pojistných smlouvách a na koho znějí? Víte, co předcházelo uzavření pojistné smlouvy? Byla uzavřena pouze v rozsahu, který vlastník nemovitosti pojistit musí, nebo byla rozšířena o něco navíc? Bylo všechno tak, jak se to z textu článku i příspěvků jeví? Pomáhalo by se a psalo by se zde o tom všem, kdyby dotyčná rodina patřila k voličům, či podporovatelům například Jindřicha Rajchla? Z jakého důvodu se právě o tomhle píše zde a zítra se o tom bude psát v několika novinách? Kdo zná důvod?
    Skvělou zprávou nakonec je fakt, že to s čím si neporadil nikdo, spasila paní Rédová.
    3x sláva S!.

    1. Psalo by se o tom se zájmem o funkčnost státu, pomáhajících organizací, občanů, armády v krizových situacích. Psává se tu o výraznějších událostech. Nebo vás zajímá něco taky s právem nebo tak?

      1. Pán má chybu už v nicku. TRAKTÁTISTA. tak by měl být správně. Pojišťovny pojistné události likvidují už od r. 1997, kdy na moravě přestala být povodeň živelnou pohromou. Nejsnazší způsob likvidace je najít jinde nebo zcela nepojištěného viníka a tomu hodit náklady na triko.Když není kde brát, tak se nelikviduje. Když není o čem diskutovat vytáhne se podprahově politika.

        1. Odpověď pro ZdeněkC.
          Diskutovat o události uvedené v dnešním článku rozhodně možné je. Také se to zde v diskusi děje, ale jsou to z velké části báchorky, chcete-li narativy, které nejsou zřejmě založeny na skutečnosti. Pojišťoven se nezastávám, naopak. Ale není normální, ani běžné, aby se lidé spoléhali na jakékoliv dotace, od kohokoliv, na výpomoc pro svůj soukromý život, či k realizaci podnikatelského záměru. Chápu, že levicová politika to používá ráda. Naše země (co už z velké části není naše) je plná právě takových aktivit. Děje se tak zejména proto, že voliči dosadili do funkcí politiky, pro které dotace, přerozdělování, ovlivňování a cenzurování je běžnou politickou praxí. Změnit se to může pouze tak, že se dostane k moci někdo, kdo dokáže sebrat moc liberálům. Ale jak je vidět ve zdejší diskusi, ani tady o to řada pisatelů nestojí. Nemusejí se obávat. Nepovede se to zřejmě. Po volbách by se toto změnilo jedině až po těch, ve kterých v EU zvítězí Patrioti, AfD a na ně navázané strany. U nás to zřejmě chvíli potrvá ještě déle.
          TRAKTÁRISTA

          1. Je taky otázka, jestli má cenu něco obnovovat v lokalitách takto postižených povodněmi, když ta minulá byla v roce 97 a mezi tím ještě jedna menší a intervaly mezi se zkracují.

    2. Asi tak. Předběhl jste mě. Konkrétní pojistná smlouva je to, oč tu běží (a záleží na každém slovíčku i v odkazu).

    3. V této zemi je 200 poslanců, 81 senátorů, k tomu je tu asi sto politických stran. Kdyby každý, kdo myslí politiku vážně, vyjel do postiženého regionu a našel si tam dvě tři rodiny potřebných a použil svého vlivu, aby jim pomohl, tak by se dostalo na všechny. Nejsem jediný v této zemi, kdo má dosah k solidárním lidem. To, co jsme udělali my, mohli udělat všichni Rajchlové, Okamurové, Maláčové, Fialové, Rakušanové, Stanjurové. Ale ti lopatu do ruky nevzali a jeli si maximálně potřást rukou se starostou. Mezi lidi se jim nechtělo.
      Každý politik si mohl „adoptovat“ několik postižených rodin a nasměrovat k nim pomoc. Ale ono se jim nechtělo… museli by do montérek a gumáků.

      1. Osobní přiklad je jistě chvályhodný, ale když někomu pomohu, je to mezi námi. Určitě se nepostavím na náměstí u přechodu a nezačnu vykřikovat „Vidite, jací jste šmejdi? Jedině já jsem babičce pomohl přejit přes ulici“.

      2. Souhlasím,
        200 poslanců trousících moudra při práci s lopatou, bylo by to krásné. To už tu za komunistů bylo. Jenže tenkrát nešlo o poslance, ale u lopat pracovala inteligence. Moudří lide stavěli přehrady, mosty, pacovali na uranu, na uhlí… a dělnická třída vládla.
        Nedávno jsem zahlédl fotku Fialy v bílých gumákách a v saku s kapesníčkem v kapsičce, tuším i v helmě, mezi voly a krávami. Moc mu to slušelo. Chyběla jen ta lopata. Možná ta helma byla z jiné fotky, z vlaku na Ukrajinu. Ale to je jedno.
        Máte pravdu. Určitě to mohli politici udělat. Neudělali. Pokud naše země potřebuje praktikovat tento způsob politiky, budou mít voliči na podzim možnost to zařídit. Teď už vědí kdo to umí.

  9. Re: Ultra…

    Pohádky ovčí babičky.
    Jen jedna otázka, která tuto básničku spolehlivě rozloří:
    Kolik stojí pořízení tiskárny a kolik stojí její provoz?

    A jedem dál – kolik stojí spešl beton?
    Kdo bude betonovou obludu zateplovat?
    Kdo a jak bude instalovat elektriku, vodu, odpady a klimatizaci, která je nezbytná pro dodržení standardu pasivního domu?

  10. Nezdá se vám, že ty zaražené větry, se nějak uvolňují. Vono je už asi toho tolik, že by jim to mohlo vyvalit bok. „Další skandál v Bruselu? EU poslala před volbami několika mediálním domům 132 milionů eur“
    https://1url.cz/P1Plq

  11. Musím se ozvat.
    Nadává se tu na osud, pojišťovny a nepodporu státních institucí. To je jenom malá část problému.
    Člověk, kterýsi postaví barák v záplavovém území je prostě hazadér. Už třikrát mu barák vyplavilo, ale on si vyhrne rukávy, pozve sousedy, zadluží se, ale ten barák opraví. Pokud mu ho pojišťovna pojistí, je to téměř trestný čin z její strany. Ale stavět na záplavovém území je nebetyčná trestuhodná hloupost.
    Člověk, který jezdí jako šílenec po okresce a jednoho dne havaruje, „odepíše“ auto a třeba se i zmrzačí je hlupák – může se za to hodnocení rozčilovat kolik chce. Když se někdo pustí do elektroinstalace, neumí to
    a pak vyhoří je debil. Chodec, který čumí do mobilu a vejde nečekaně do jízdní dráhy a přijde o zdraví nebo o život je blbec. A spousta jiných příkladů.

    Nemám pro ně jediného slůvka omluvy nebo pochopení. Za blbost se prostě platí. Jedna povodeň je smůla. Když se to stane podruhé je to obrovská smůla a špatné zhodnocení situace. Potřetí je to už jen nebetyčná blbost onoho člověka.

    A můžete mi nadávat.

    1. Kocure, na poistovne sa nadava lebo zakaznikov ojebali. Keby argumentovali ako ty a odmietli by poistenie, tak by som len kyvol hlavou ze ferove hodnotenie. Ale kym bolo dobre, nesmrdeli im prachy od tych ako hovoris blbcov a hazarderov… to len ked treba platit zrazu zistili ze to bolo nezodpovedne.
      To je presne ako tie kurvy co isli napr s tym Weinsteinom a inymi vysokopostavenymi prasakmi aby ich uplatnil do nejakej role alebo im inak zabezpecil karieru… a za stvrt storocia zistili ze vlastne boli znasilnene.

      1. Ano. Nejlepší pojištěnec je ten, který nemá žádnou pojistnou událost a pravidelně platí. Jako já.
        Ale to je jiný problém, o kterém raději nepřemýšlím, neb by se mi příliš zvedl krevní tlak.
        Ten problém se jmenuje Úředník a jeho Úřad.
        Celý život s ním bojuji. Marně.

        1. Kocoure,
          takové pojištěnce (vítejte do klubu) mají pojišťovny nejraději.
          Pojišťují se totiž zodpovědní lidé, kteří se i jinak chovají zodpovědně, tudíž nemají (obvykle) pojistné události.
          Tak mi největší kouzlo pojišťovnictví popsal zakladatel kooperativy Ota Karen (dej mu pánbů věčnou slávu).

        2. Kocure
          najradšej mám neplatičov PZP, posrané PZP zo zákona. Ožratá ženská pred 10 rokmi do nás napálila a naše auto šlo do šrotu. Nemala tá čúza ani PZP zaplatené. A to je dosť veľa problémov. Manželka dopadla ako spolujazdec zle. Komplikovaná zlomenina ĺavej nohy, stále má železo v nohe … a psychické poruchy…… Poisťovňa pridelená robila obštrukcie …. ak sa vám nepáči, dajte nás k súdu……..

      2. S tím Weinsteinem to bylo nějaké podivné. Každý v Hollywoodu věděl, jak to tam chodí.
        Možná, že kdyby to nebyl takový ohavák, ale štramák typu Richarda Gere, tak se nic takového nespustilo. Ty baby, která to celé spustily, filmový svět ani pořádně neznal.
        Asia Argento – kdo to je, to si musíte najít googlem…Ty chytřejší, hezčí a úspěšnější herečky moudře mlčely 😀
        Nejspíš stejně to dopadne i v případě toho negra. Pokud má prachy…
        Celý Hollywood je jeden velký bordel, jen ty kurvy tam přijdou někdy docela draho 😀

    2. Kocoure, nebudu Vám nadávat, protože mluvíte moudře jako kniha. Ale povím Vám takovou historickou anekdotu. Když přišla v 97 roce ta strašlivá povodeň, tak u nás v Olomouci jediné místo, které nebylo zatopeno, bylo historické jádro středověké Olomouce. Všechny ty moderní přístavby okolo byly zatopeny. Komplet všechny. Tak byli naši předkové moudří. Jenže tenkrát, ve středověku, žilo v celé Olomouci cca 6000 lidí. Tak velké město to bylo, spolu s Brnem největší v markrabství Moravském. Dnes tady žije 100 000 lidí. A všichni v záplavovém území, protože historická Olomouc leží na Olomouckém kopci a všechno ostatní pak v nížině, těsně nad řekou Moravou. Tak dřív, než začnete někomu nadávat do „hazardérů“ a „blbců“, zkuste se ho zeptat, proč nestaví na kopci. Třeba se dozvíte zajímavé věci. Přeji Vám hezký den.

      1. Tady se musím Kocoura zastat. V srpnu 2010 se prohnaly povodně Libereckým a Ústeckým krajem. Značně to zasáhlo města Chrastava a Hrádek nad Nisou . Například v Chrastavě protékala místní říčka Jeřice Nádražní ulicí, která je 50m od jejího normálního koryta. To jsem ale psát nechtěl.
        Kousek od Chrastavy je obec Bílý Kostel nad Nisou. Většina obce je na návrší, část u řeky byla zasažena záplavami. Na začátku obce směrem k Chrastavě byly v té době asi tři rodinné domy, většina z nich stará 70 a více let. Přesto je odsud zachraňovali vrtulníkem, domy měly zatopené přízemí zhruba do 2 metrů.
        No a dneska o par desítek metrů dál? Plno nových domů, všechny v záplavovém území.
        https://mapy.cz/turisticka?pid=84418479&newest=1&yaw=6.154&fov=0.736&pitch=0.055&x=14.9245332&y=50.8191843&z=17&ovl=8
        Lužická Nisa teče za zahradami, v těch křovinách napravo. Stačí aby stoupla zhruba o metr a voda je v v předsíni. Ale ono to má logiku, přece to byla stoletá voda. No a ta přijde zase za 100 let. Nebo snad ne? V Jeseníkách přišla po 27 letech. Ani nevíme, jaká je nová stoletá, v Krnově to nezvládalo měřicí zařízení.

        1. Pojišťovna zkouší výdrž pojištěnce a často vyhrává. Nám zateklo do domu při těch velkých deštích a poničilo strop. Dodali jsme požadované doklady o vlastnictví, fotodokumentaci a odhad škody do 10 tis.
          Přišla výzva k opětovnému dodání stejného,doby od posledního malování včetně faktury a požadavku na cenovou nabídku stavební firmy. Na škodu do 10 tis…. Nejspíš je likvidátorem AI.

          K těm záplavám; pravděpodobně je to vlivem klimatických změn. Mám chalupu u potoka, starou hodně přes 100 let, kameny a cihly lepené hlínou nebo chudou maltou, stavěnou původně na úrovni terénu, která by v minulosti určitě spadla při něčem takovém, jako bylo loni a před 27 lety.
          Při přestavbách jsme zvedli základy o 40 cm, v r. 97 voda zůstala před prahem a loni byla vysoko vevnitř. Nikde jsem neviděl odkazy na tak velké povodně v minulosti – třeba v Krnově.
          A bude hůř.

          1. Moji příbuzní z Krnova říkají, že město vypadá jak po válce. Není ani možné chodit po okolí a kochat se. To taky na stavu duše moc nepřidá, snad to příchod jara a nové zeleně trochu spraví.

          2. No, jako kluk jsem koukal na cary, ktere po sobe za sebou zanechala Vltava v roce 1890 (a to tusim nebyl nejvetsi zaznamenana povoden) a rikal si, jake to asi bylo. Dockal jsem se vetsi.

            Je to stejne jako s hurikany v Karibiku. Zeleni posuci biji na poplach, ze se jejich sila a cetnost zvysuje. A pak si prectete studii, ktera doklada, ze se zvysuj v porovnani s obdobim, ktere bylo „hluche“, predchozi stoleti byla horsi.

      2. Nestaví na kopci, protože tam není jde stavět. Sice jsou blbci, kteří staví i u vody, protože je to romantické, i staví znovu tam kde byli vyplavení, jenže většina staví kde staví, protože nemá kde jinde.
        Reakce proč nestaví jinde ne na úrovni ….ať jedí koláče.

        Že se nepřestěhují jinam, kde by pořídili bydlení za levno a snad by našli i nějakou práci?
        Je v tom i iracionálno. Domov. To je velká síla. Odejít by pro mnohé bylo jako emigrace. Jsou lidé vrostlí do země, srostlí ostatními, s prostředím. Nejsou kočovníci.Jak to trochu jde, snaží se žít kde jsou zvyklí. Tak jako neopustí jeden druhého kvůli větší fešandě či fešákovi.

          1. To sice ano, ale často není vinou postižených, že byli postiženi.

            Někdo neudělal něco, co měl udělat – třeba po povodních 2002.
            Někdo už léta zanedbává bagrování nánosů z koryt : nemuselo se to rozlí, kdyby byl potok hlubší atd.
            Peníze na PP opatření se dílem rozkradly, dílem použily na něco jiného.
            Často s podtitulem „však to vyřídí pojišťovny“.
            Kdyby nebyli volení tak odtržení od života obyčejných lidí, tak by to věděli, že nevyřídí.
            Jsme ve fázi, kdy je potřeba těm voleným, připomenout reálný život a reálné situace bičem, nebo něčím modernějším. Třeba taky nadzvukovým.
            Po dobrém -ve volbách- už to nikdy nepůjde, vidíš to ostatně sám.

    3. Starý kocour napsal:
      12 února, 2025 (0:39)

      Taky se mi smáli, že jsem v záplavovém území, ale tam jsem se octl po protipovodňových opatřeních větších měst.
      Zálezlice mohou vyprávět.
      Smáli se do doby, než přišlo tornádo.
      Bylo malé, ale přišlo.
      Někdy postačí i větší bouřka s kroupami.
      Nebudu nadávat.
      Asi tak.

      1. Kolik bylo tornád za posledních 100 roků? A kolik ničivých zemětřesení? A výbuchů sopek?
        To je právě ta otázka. Jak je co nebezpečné. S čím by se mělo počítat a co je možné risknout.

        1. Nejsem například pojištěn proti povodni. Bydlím v šestém patře betonového věžáku a když mi byt zaplaví povodeň, (nejspíš tsunami po pádu meteoritu 2024 7YR4) asi už nebude existovat ani ta pojišťovna. Zaplavený sklep přežiju.
          Taktéž lidé, bydlící třeba na Hané se nemusí pojišťovat proti sesuvu půdy…
          To všechno, místo stavby nemovitosti i uzavírání pojistek je věcí nejobyčejnějšího selského rozumu. I ta jízda autem z hospody. A všechno si stejně nepojistíte.
          [;>D)

    4. Mam novy barak v zaplavovem uzemi. Uzemi oznacenem dlouhodobe jako oblast rozlivu. Nez jsem se k tomu odhodlal, stravil jsem dost casu nad mapami a vzpominanim na dve velke povodne, ktere jsem tam zazil. Nakonec jsem se rozhodl, ze ano a prizpusobil se. Barak je zvednuty nad linii predepsanou Povodim a pod „carou ponoru“ udelany tak, aby ho voda nijak vyznamne neposkodila a zaroven nijak vyznamne neovlinila prutok. Zahrada pojata tak, aby tam nebylo nic neomyvatelneho ci nemobilniho. A co se nestalo? Behem dostavby Povodi prislo s tim, ze oblast nove klasifikovalo jako „aktivni zonu“. V rozporu s tim, jak je tato definovana. Ted, kdyz v celem arealu zbyly dve nezastavene parcely je v celem uzemi (vcetne puvodni zastavby) stavebni uzavera. A ty, majiteli, si ted vyser voko.

  12. Prachy jsou samozřejmě fajn, ale všechno se jen s nimi napravit nedá. Důležité jsou v tom slova smyslu ruce. V tom má Vidlák pravdu.
    Před už mnoha lety rodiče mé bývalé manželky vyplavila z baráku řeka Smědá, která protéká frýdlantským výběžkem. Když jsme tam po povodni přijeli, seděli mamka a otec manželky na vyvýšené zídce a čvachtali si nohy v té kalné louži. Višňová je jako placka. V Smědé je většinou tak málo vody, že i kachny tam raději chodí pěšky, aby si neobrousily peří na břichu. Tehdy jí tam bylo ale dost. Otec manželky měl na zahradě naskládané dříví, které vlivem vody bylo rozplaveno kolem plotu. A všechno samozřejmě pokryté tím jemným blátíčkem. Uvnitř starého, z kamene postaveného německého baráku, to bylo ještě horší. Mizerné, staré a hrbaté omítky byly podmáčeny. Jsem vzděláním stavař, tak jsem nabídl pomoc. Nebudu to protahovat technologií. Výsledkem nakonec bylo to, že babička byla konečně šťastná, že má rovné zdi. Všeho do času… Dnes jsou oba v urnách na tamním hřbitově.

  13. Dnes opět respekt!…jste každý den lepší a lepší…nekompromisně zhodnocené až mám takový pocit, že to s člověkem začíná cloumat …“někomu dát do držky“

  14. Bydlím v polabské nížině. Za ta léta už jsem viděl vesničky v okolí pod vodou hodněkrát, spíše záleželo na tom, jak moc pod vodou a na jak dlouho. A také slyšel příběhy, jak zlá pojišťovna nechce zaplatit škody po povodni, za posledních 100 let asi desáté. A přitom vidím, jak v zátopové oblasti rostou nové rodinné domky – no neberte to, pár korun za metr …
    A teď se zeptám (nekamunejte mne) – ti lidé nevěděli, že bydlí v zátopové oblasti? Provedli nejdražší obchod svého života – koupili barák – a ani si neověřili tyto detaily?
    Nebo těžce spoléhali na to, že povodeň nebude? Případně, že jim to někdo zaplatí?

    1. Ale oni třeba jsou pojištěni proti povodni. Jenže, hádejte odkud se ta voda v jejich domě vzala, když stála si jen tak v ulici.

    2. Ti lidé jistě udělali chybu. Avšak pokud měli uzavřenou a platnou pojistnou smlouvu, pojišťovna má zavřít hubu a otevřít peněženku.

      Zažil jsem (naštěstí ne na vlastní kůži), jak pojišťovna náhle striktně začala rozlišovat mezi zátopami a záplavami. – Takový podnik patří vybombardovat.

      1. Neřekl bych přímo chybu, prostě se rozhodli a ponesou následky. Ale to není vůbec podstatné. Podstatné je, že pojišťovna na ten objekt uzavře pojistnou smlouvu. Tím je věc v právní rovině a je zcela nepodstatné, zda jsou tam záplavy každý měsíc, to je problém pojišťovny. A přesně, vybombardovat pokud se pokoušejí nějakými ubohými výmluvami zneplatnit smlouvy.

        1. Re: AN, Tymák…

          Snižování výplat pojišťovnami započalo někdy v polovině devadesátek, neboli přišlo s příchodem zahraničnách vlastníků.
          Abych uvedl věci na pravou míru, jsou i pojistky, ze kterých NIKDY NIC NEDOSTANETE. Kupříkladu pro autodopravce povinné pojištění nákladu.
          Ilustrace – jednou mi firma vyčíslila škodu na převážené zelenině cca 300 000 Kč. Vše řádně doloženo zpracováno, já jsem byl v klidu, protože pojistka byla na 5 mio.
          Dostal jsem cca 20 000 Kč. To už jsem tedy v klidu nebyl, ale nevěděl jem jak se bránit, protože na zahájení soudního sporu jsem jednoduše neměl prachy, bo autodoprava, vole.

      2. Re Alef:
        Pojišťovna klidně pojistí i v záplavové oblasti. Ve vlastním zájmu ale ne na záplavu, ale jen třeba na zátopu či pád letadla. Pojištěný by měl vědět na co má vlastně pojištěno.

        PS: Sám jsem si také kdysi naběhl. Pojištěno jsem měl na vichřici a on byl dle měření jen vichr.

    3. Za bývalého režimu se v takových oblastech stavět nesmělo.
      Jenže tehdy i když je to nepopulární, měli soudruzi víc rozumu než dneska. A když to jinak nešlo, protože bydlet se musí, protože do jeskyní všichni nevlezem, stavěli přehrady.
      Nové Heřmínovy nestihli.

        1. No a když už k nějaké nepříjemné události dojde, přijdou na řadu právníci. Jaký je rozdíl mezi povodní, záplavou a zátopou? Já to nevím, ale agenti od pojišťovny a jejich likvidátoři to vědí. Použijí ten právní výklad tak, aby pojišťovna „nebyla ztratná“.
          [;>D)

  15. Malé OT – laskavý čtenář jistě promine, stojí za přečtení:
    (…)
    A najednou Černochová, která VEŘEJNĚ vedla válečnou propagandu, vystavovala se s kulomety, samopaly, v tašce nosí makety tanků, je najednou podělaná, že to strašně smrdí a hází to na „neznámého Vetchého, neznámého Řehku, to ona nic, ona je neviňátko. A už se strachy rvou jak koně mezi sebou.
    (…)

    Více zde:
    https://www.infokuryr.cz/n/2025/02/11/petr-pokorny-cernochova-se-strachy-pocurava-a-ma-proc-12-let-kriminalu-jako-vetchemu-muze-hrozit-i-ji/

  16. Pokud neziskovky jako Čolek v plísni nepomohou našim lidem ani v tak kritických případech, jako byly záplavy, nemají podle mého nejen právo na jakékoli peníze, které pramení ze státu, tedy i České televise, ale nemají ani právo na existenci v této zemi. Ať se přestěhují tam, kde pomáhají, pokud taková země vůbec je, ale neotravují u nás.

    1. ČvT je od počátku prodloužená ruka CIA (a možná i MI6). Všechny ty rádoby humanitární projekty jsou jen maska pro činnost naprosto jiného druhu.

      1. Nedavno slo kolem vidko, byl to interview nejake herecky jakousi mainstreamovou mluvici hlavou. No a ona se velice rozpovidala o tom, jak radostne Hollywood spolupracuje s FBI/CIA, nejenom ze jim radi u ruznych filmu, ale organizuji i letni tabory… a pan si najednou uvedomil, do ceho slapnul, zarazil ji a zmenil na fleku tema.

            1. že duši… Já teda nevím, ale děkovala jste někomu už za pomoc? Nebo někdo vám? Kde tam bylo právo přitom zhruba tak asi v kterých místech, přibližně..

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *