V listopadu 2022 jsem reagoval na velmi záštiplnou stať paní Hovorkové psanou pro neméně záštiplný propagandistický plátek zvaný Forum 24. Na mušku si vzala Jarka Nohavicu za politickou satiru nazvanou „Počkáme, co řekne“. Jde o jasnou kritiku Fialova kabinetu, že není schopen dělat samostatnou politiku, ale je očividně podřízen politice jistých amerických kruhů v čele s mužem, který se dlouhodobě pohybuje mimo reálný čas i prostor – a když to bylo mediálně velmi patrné, byl stažen z boje o prezidentské křeslo.
Svůj pamflet zakončila paní Hovorková příznačně – rozsudkem jak vystřiženým z politických procesů: „Jaromír Nohavica není náš národní básník. Ani ostravský bard. Je to písničkář dezolátů a člověk, který zničil všechno dobré, co kdy udělal. A jeho poslední hloupá rýmovačka to jen potvrzuje.“
Za koho paní Hovorková mluví, když tvrdí, že Jarek Nohavica není národním bardem? O tom snad rozhodujeme my, občané – a jeho fanoušci, a nikoli jedna žena v jednom mimořádně fanatickém médiu. Rovněž nechápu, jak Jarek Nohavica mohl jedním epigramem či jednou písničkou „zničit vše dobré, co kdy udělal“. Co však chápu velmi dobře, je fakt, že si dovolil kritizovat božstvo paní Hovorkové, která následně propadla hysterické reakci.
Dne 28. 11. 2022 otiskla Naše pravda mou reakci na tvrdě dehonestační článek paní Hovorkové. Článek jsem nazval příznačně: „Aby Múzy neumlkly“. Právě zde jsem publikoval sonet:
Pro lásku boží
Je zvláštní doba – což je prostě znát:
Do války velet se dnes jaksi nosí,
a kdo by mír chtěl, je hned „dezolát“,
jenž neklaní se před symbolem kosy.
Zubaté nechce vlastní děti dát
pro blaho hodnot obalených krví.
Kdo trochu myslí, ví, že rychlý mat
dostane chudák vždycky jako prvý.
Nechtějme válku – to je jasný vzkaz.
Bojujme za mír. Lidi, prosím vás:
Jak to vše začne – pak se hroby zmnoží.
Nechtějme tupě čekat na rozkaz.
Kdo slouží válce, tomu zlomí vaz:
Vzdorujme, prosím, pro vši lásku boží…
Tento sonet začal následně žít svým životem. Původně byl napsán na obranu Jarka Nohavici – ale na sociálních sítích byl tomuto bardovi přiznán. Pro mě je nesmírnou poctou, že tisíce až desetitisíce lidí zmíněný text považovaly za skutečně Nohavicův – a že ho sdílely a šířily.
Nakonec jsem sonet přepracoval do podoby hudebního textu – a muzikant a zpěvák Jozef Kupčík mu dodal melodii – a nazpíval ho.
Velice mě těší, že do širšího povědomí českých občanů se dostal právě tento můj text, a je zcela bezpředmětné, pod jakým jménem.
Něčím si své čtenáře musel získat. Jsem přesvědčen, že zejména svým apelem na potřebu života v míru – a na odmítnutí eskalace konfliktu do podoby třetí světové války, která by byla válkou jadernou, tedy pro lidstvo totálně zničující.
V rozšířené písňové verzi jsem přidal zjevný protivládní rozměr, kdy poukazuji na snahu Fialova kabinetu nálepkovat své odpůrce jako občany horší kategorie – jako méněcenné – a současně na její neuvěřitelnou míru asociálnosti.
Můj písňový text lze tedy kromě mírového poselství vnímat i jako zřetelný odpor proti etiketizaci a dehonestaci názorových odpůrců – a jako vzdor proti všem, kdo v rozporu s demokratickými hodnotami takovéto totalitní praktiky prosazují.
Velmi bych si přál, abychom se dokázali semknout – a abychom byli schopni podobné praktiky rezolutně odmítnout. Abychom vždy stáli za mediálně a politicky pronásledovanými, ať to jsou Jarek Nohavica, Petr Drulák, Miroslav Ševčík, ale i Martina Bednářová, Tomáš Čermák či kdokoli širší veřejnosti neznámý. Hlavní je nemlčet – a nepřecházet očividné bezpráví jako něco, s čím je třeba se smířit. S podobnými praktikami se nikdy nesmířím. Nepřeji si, aby o našich životech rozhodovali lidé jako Otakar Foltýn, Igor Stříž či Bohumil Kartous. Chci, abychom se učili o věcech přemýšlet z různých úhlů pohledu – a ne, aby byli lidé tříděni na „slušné“ a „neslušné“ podle toho, nakolik jsou poslušní – a jak snadno jsou ochotni přijmout jediné tvrzení jako „jediné správné“.
Odmítněme novodobé kádrování jako něco, co je s demokracií neslučitelné, podobně jako novodobé udavačství či novodobá cenzura. Postavme se procesu indoktrinace. Dnes a denně upozorňujme na nepřístojné dvojí metry v politice, ale i v justici. Jako učebnicový příklad takového dvojího metru dávám procesy s Martinem Langem a Tomášem Čermákem. První jmenovaný veřejně vyzýval v roli starosty z ODS k podřezání a upálení vybraných politiků včetně tehdejšího prezidenta republiky, Miloše Zemana (Lang doslova uvedl, že Miloš Zeman je „druhý Hitler a je nutné ho podřezat jako svini“), a to kvůli „církevním restitucím“. Vyvázl bez trestu odnětí svobody, k němuž byl odsouzen Tomáš Čermák, který nabádal k lynči politiků za jejich přístup k novele „pandemického zákona“.
Co bylo v případě Martina Langa posouzeno jako „naplňování svého ústavního práva“, bylo v případě Tomáše Čermáka klasifikováno jako „schvalování terorismu“. A tohle máme tolerovat? Za sebe říkám jednoznačně: Nikdy.
Pro lásku boží (Text: Marek Řezanka, hudba a zpěv: Jozef Kupčík)
Je zvláštní doba – což je prostě znát:
Do války velet se dnes jaksi nosí,
a kdo by mír chtěl, je hned „dezolát“,
jenž neklaní se před symbolem kosy.
Zubaté nechce vlastní děti dát
pro blaho hodnot obalených krví.
Kdo trochu myslí, ví, že rychlý mat
dostane chudák vždycky jako prvý.
Refrén:
Nechtějme válku – to je jasný vzkaz.
Bojujme za mír. Lidi, prosím vás:
Jak to vše začne – pak se hroby zmnoží.
Nechtějme tupě čekat na rozkaz.
Kdo slouží válce, tomu zlomí vaz:
Vzdorujme, prosím, pro vši lásku boží…
Kolaps je blízko – nám však budou lhát.
Ti, kdo se bouří, jsou prý méněcenní.
Draho nás přijde osekaný stát,
v němž na diskusi žádný prostor není.
Přijdou k nám vojska: Nemáme se bát.
Válka nás všechny vede do bezpečí.
Kdo tomu věří? Kdo je adresát?
Nechtějme jatka – mrtvé nevyléčí.
Refrén:
Nechtějme válku – to je jasný vzkaz.
Bojujme za mír. Lidi, prosím vás:
Jak to vše začne – pak se hroby zmnoží.
Nechtějme tupě čekat na rozkaz.
Kdo slouží válce, tomu zlomí vaz:
Vzdorujme, prosím, pro vši lásku boží…
Odkaz na píseň: https://www.youtube.com/watch?v=5uyH9NFIXBU
Díky moc Marku, skvělá píseň (báseň), máte talent. Ovšem téma se dnes jaksi nenosí. :/ Pokračujte, věřím, že by z Vás mohl být, ač nerad připodobňuju, nástupce K. Kryla.
Dumám co jest Hovorkové rovno,
rostlina, živočich?
Ó nikoliv, a že mám na to čich,
je to sprosté *****
😀
„Počkáme, co řekne“ je mimořádně podařená, písnička. Je vtipná zřejmě hlavně proto, že je výsledkem okamžitého nápadu.
Že ťala do živého, dosvědčila hysterická reakce ala pí Hovorková.
Mmj. Černochová nečekala až se Biden vyspinká, ona chtěl válčit HNED.
To jsme se nasmáli. Díky Nohavico.
Ano, povedla se. Je to skvělá politická satira.
K paní Černochové stačí dodat jediné: Aniž čekala na vyšetření, kdo vyslal raketu, co zasáhla polské území, vinila Rusko a chtěla na něj útočit. Takovíto lidé nemají v politice co dělat. Bohužel žijeme v éře, kdy jsou v politice převážně právě takoví…
https://www.ac24.cz/zpravy-z-domova/topolanek-se-pustil-do-nerudove-kvuli-vitezstvi-prisahy-a-motoristu/#goog_rewarded
zajímavé, že když nezapracuje fotoshop, vypadá krásdka úplně jinak než se prezentuje
ju a Hovorková – to je zase kdo. Kde se to vyvrbilo?
🙂 Pozdrav panu Řezankovi – poněkud staršího data. Ale snad to nevadí 🙂
https://www.litterator.cz/pro-lasku-bozi/
Velmi za tento text děkuji. Jsem moc rád, že jsem ho četl aspoň až nyní. Hezký den přeji :-))
Nejšílenější na té jejich válce je, že oni se nesnaží jí vést tak, aby vedla k vítězství nebo pro ně výhodnému míru nebo příměří. Nevedou tu válku tak, aby co nejrychleji získali co nejvíce a pak ji ukončili.
Cílem je válka samotná. O míru nechtějí ani slyšet a pro vítězství nic, co by k němu mohlo vést, nedělají. Země, kde se například vypne koksárenská baterie NHáčku tak, že se zničí a už nepůjde zapnout protože jinak by to stálo moc peněz (což reálně znamená konec výroby železa v té huti), taková země se nechystá vyhrát válku.
Ano, ten cynismus je na tom to nejhorší: Lidé jsou obětováni, země je obětována – a ještě znějí kecy, jak všichni stojí za Ukrajinou – stojí – ale s kudlou, kterou jí dávno vrazili do zad…
Krásná píseň i článek. Děkuji, že existujete Vy i Jarek Nohavica. Časem bude svět určitě lepším místem k žití a po soudružce Hovorkové neštěkne ani pes.
Též věřím, že bude – i že ten čtyřnožec po jisté ženštině ani neštěkne…
…. a pán Huťka „veľký revolucionár“ sa už vyjadril? 🙂 ………
Ježíšmarjá to radši ne.
Bohatě stačilo, jak se vyjadřoval na adresu Miloše Zemana. Ale na tu jeho trapnost samozřejmě Forum 24 pělo ódy…
Hutka?
To je ten, co hraje tři akordy pro tři lidi?
Re: pithart
A vy umíte čtyři akrody?
Že bych přišel na váš koncert jako čtvrtej!
(-:
Ta definice soudruha Hutky se vám povedla zcela mimořádně!
Kdo ví. Možná se i vyjádřil, ale asi to někdo spláchnul.
Pro lásku boží
přišli sem s noži.
Pro lásku aláha
fízl jim pomáhá.
Re: Ládik!!!
Básnička poněkud – ehm – přízemní, vznosnou myšlenku aby pohledal, ale jiný, onačejší veršík, který by lépe vystihl zoufalý stav Ojropy/Jůropy, se asi hned tak nenajde.
Konečné resumé – JAK chceš psát vznosné verše, když se topíš ve sračkách…
Vznosné verše bych mohl psát na kvalitní pružinové matraci. Dnes jsem psal na slehnuté molitanové, v přízemí, štípal mě k tomu komár. Tak co ze mě může vypadnout v takových podmínkách.
Dám sem slovo od dlaždiča:
Hovorková, to je pi*a,
daleko jí není rovno,
takové smradlavé hovno.
😀
Ha,ha, said the clown a zacal si v manezi zonglovat se slovy ,ze neni dno ,there down…..
Kazdej ma rad neco , treba kecy s babama na pavlaci.
Autor je urcite potom na vysi a pouckove chytrejsi, nez ta baba..Jako souuh ucitel.
Tak chytrej , ze nevi , ze blbost nema dno..A hned se da do dila a zacne prohlubovat..
As my eyes moved thoughtfully
Over your face
Into place
I knew that all I could not say
Had been said before
And left no trace….
Za domaci ukol napis stokrat.
Napis stokrat , blbost nema dno , blbost nema dno , blbost….
Ale vono je to zbytecny.
Napis stokrat, nez neco napisu musim myslet, nez neco napisu, musim..
Ale vono /left no trace/…Neni dno.
Primitivni taktika si hledat idiota az si jednoho najde, aby si uz hned na nem zarajtoval..
Pro lasku bozi.
Pak nasledujou skolni deklamovanky na tema , valku nechtejeme , chceme mir…
To je bezva, to lidi chteji uz vod stvoreni sveta..Nechtejme furt pryc .
Ted voni maji moc , vsechny prostredky, teror policie ,urady ,vlady , zradce ,silence , armady, vsechny mozny zbrane na nas …….a my nechtejme..
Tak vite co lidi ,my „nechtejme“ mame pisnicku radujte se , mame pisnicku
a tu vam zahrajeme a hezky zazpivame pro vas a vy si ji poslechnete ..
Nechtejme tupe cekat na rozkaz..
Tak to vidite jaky ste tupci blby , nejradsi byste tupe cekali…
A ted my vam musime poradit, pac vite hovno , abyste chteli co, Mazanku ??
Abysme chteli ,To nechtejme…….
.a hroby se mnozi , boze ..bozi,vzdorujse…..
Neni dno….
To mně připomíná jednu scénu z westernu Mackennovo zlato:
„…you know me, Colorado. I drink too much – I talk too much…“