Když jsem začínal, uvažoval jsem: musíš si vybudovat zásoby na rok a něco, než budeš mít novou úrodu. Na jaře musíš zasadit, abys na podzim – a hlavne pak v zimě – měl co jíst.
Nemaje zemědělské znalosti, tak nějak automaticky jsem došel k tomu, že sázet budu obilí. Má totiž dlouhou trvanlivost, takže ho budu někde mít, a až bude potřeba..
Ne, nefunguje to tak. Napřed jsem studiem zjistil, že běžně sklizené obilí můžete samozřejmě jíst, ale zasadit ho nemá cenu. Je totiž upraveno na maximální výnos a i na to, aby si zemědělec šel každý rok koupit nové osivo – ono totiž příští rok prakticky nevysŕoste (pro chytráky – zjednodušuji problematiku, výsledek ale platí).
Tak jsem začal shánět, kde koupit takto neošetřené zrno. Věnoval jsem tomu dost času a nenašel.
Pak jsem se seznámil s blogerem Vidlákem. Co mi řekl, byla studená sprcha.
- Dnešní semeno není odolné vůči nemocem a škudcům, takže i kdybys měl takové, co vyroste, nepřežije, protože bys ho musel stříkat pesticidy.
- Špalda, stará odolná odrůda, má opravdu podstatně nižší výnos. Bys musel hodně sázet.
- Z běžné pšenice, kterou rozemeleš, chleba neupečeš. Ještě tak chlebové placky. Mlýny totiž pečou ze směsí mouky, která má definované vlastnosti. Ostatně i když půjdete do mlýna, koupíte si mouku žitnou chlebovou, ne jen žitnou.
- Chleba nebyl historicky běžnou potravinou. Bylo to spíš sváteční jídlo. Vždyť i pečení chleba je energeticky náročné; proto ne každý měl pec na chleba.
Řekl mi „Karle, co blbneš, zasaď brambory“.
Měl pravdu.
Co píše AI o bramborách:
Brambory jsou výživově hodnotnou potravinou s nízkým obsahem kalorií, bohatou na komplexní sacharidy, vlákninu a několik důležitých vitamínů a minerálů. Zde je přehled jejich hlavních živin (hodnoty se mohou lišit podle odrůdy a způsobu přípravy):
- Kalorie: Cca 77 kcal na 100 gramů syrových brambor
- Sacharidy: 15–20 g na 100 g (především škrob), dodávají energii a mají nízký glykemický index, zvláště pokud se konzumují s další vlákninou nebo tukem. Coca-cola má cukru míň.
- Vláknina: Přibližně 2 g na 100 g; zejména ve slupce, podporuje zdravé trávení.
- Bílkoviny: Asi 2 g na 100 g; i když obsah bílkovin je nízký, jejich aminokyselinové složení je poměrně kompletní.
- Tuky: Prakticky bez tuku (<0,1 g).
Mikronutrienty:
- Vitamín C: Silný antioxidant, podporuje imunitu a zlepšuje vstřebávání železa.
- Vitamín B6: Důležitý pro metabolismus a zdraví nervové soustavy.
- Draslík: Vysoký obsah (více než banány!), pomáhá regulovat krevní tlak.
- Hořčík a železo: Menší množství, přispívají k energetickému metabolismu a zdraví krve.
Antioxidanty: Brambory obsahují flavonoidy, karotenoidy a fenolové kyseliny, které mají protizánětlivé účinky a chrání buňky před poškozením.
Konec citace.
Jen tak mimochodem, brambory mají polovinu vitamínu C než citróny. Už jste někdy snědli v zimě k obědu 20dkg citrónů?
Proto generace přežily jen na bramborách a obráceně, Irsko skoro vymřelo, když brambory chytly plíseň bramborovou v letech 1845-52.
Naše rodina trochu změnila stravování – přílohy se posunuly víc do brambor a to zvláště přes zimu (rýže a těstoviny spíš v létě, kdy už brambory nemusí vydržet). Poslední brambory z loňského listopadu jsme dojídali před týdnem (říjen). Na Klumpenštejně nás rekontrukce sklepa stála vůbec nejvíc. Hned po něm rekonstrukce studny. Obojí byla hodně smysluplpná investice.
Praktické rady:
- Skladuji v nízkých děrovaných přepravkách, kupuji použité na levne-prepravky.cz. Do jedné se vejde cca 12kg. Neplnit na maximum, musí k nim vzduch.
- Brambory přebírám jednu každou, když je ukládám. I když jsou kvalitní, některé jsou logicky trochu poškrábané, ži mají nějaké vady. Ty sežereme první.
- Od února brambory každý měsíc proberu a ty, co jsou nahnilé, vyhazuji (prasátka zatím nemáme).
- Sklep musí být vlhký.
Sedlák se ze mně zatím nestal (vidlák už jo). Přesto jím brambory vyrostlé 500m od Klumpenštajnu – od našeho, dnes už kamaráda, sedláka – a člena naší komunity.
Při 12Kč/kg je to nejlevnější potravina v našem skladu a nákup několika metráků snese náš rozpočet v pohodě. Dívejte se na to tak, že za cenu cca 3 večeří v restauraci pořídíte jídlo, díky kterému přežijete rok.
Prostě a jednoduše, chce to sklep a v něm brambory. Hooodně brambor. Tolik, abyste s nimi vydrželi rok a ještě vám zbylo na sázení.
Technická poznámka: obilí se seje, brambory se sází.
Také se snažím mít brambory na celý rok ve svém středověkém sklepě.
Pěstuji vlastní.
Dávám také do bedniček a vnitřek vykládám hustým drátěným pletivem – proti myším a potkanům.
Pokud by trvale přestala jít elektřina, maso z mrazáku se nechá vyudit a ve sklepě klidně vydrží přes měsíc.
Takže kromě vlastní studny je dobré mít i vlastní udírnu.
A prasátkům se nedávají nahnilé brambory. To by to dopadlo.
Mám hubu na kobzole, i na malé. Políčko ryju ručně, letos ještě čeká na podzimní rytí. Teď na něm je řepka, už 2 měsíce, má 5cm (od povodní nekáplo). Sklep je vlhký, temný, slabě větraný…