14 srpna, 2025

Pražské jaro1968 – jak to tehdy bylo? 3. část

V předchozí části cyklu o Pražském jaru 1968 bylo popsáno, co všechno u nás Západ pomáhal organizovat, jaké kluby zde vznikaly, jaká byla činnost médií apod. Další události jsou všeobecně známé – jednání vedení SSSR a ostatních zemí Varšavské smlouvy s československým vedením v Praze, Drážďanech, Varšavě, Čiernej nad Tisou, zvací dopis konzervativního křídla KSČ.

V noci na 21. srpna 1968 vstoupila vojska SSSR, Bulharska, Maďarska, NDR a Polska na území Československa.

Bilance obětí na životech celkově za dobu celé sovětské tzv. „okupace“ (od 21. srpna 1968 – do 21. června 1991, za 23 let) je 400 lidí, z toho do konce roku 1968 137 lidí, přičemž ve většině případů to byly dopravní nehody, tragické náhody a neúmyslná zabití mnohdy i zcela zbytečně úmyslně vyprovokovaná. V některých zdrojích se můžeme také dočíst, že ruští vojáci vypovídali o ostřelovačích na střechách domů Václavského náměstí a v okolí rozhlasu, kteří stříleli jak směrem k občanům, kteří se na ulicích shromáždili, tak směrem k ruským vojákům (podobnost s událostmi v Kyjevě r. 2014 čistě náhodná).

Je těžké si představit, že by za německé okupace dav Čechů s vlajkami obestoupil německé tanky a pokoušel se je zapálit, nebo popsat barvou, jako se to dělo v srpnu 1968 se sovětskými tanky. Němci by okamžitě zahájili palbu. Čeští občané si toho byli vědomi, takže to ani nezkoušeli.

Na některé události mají různí historici odlišný pohled.

Historik Spicyn na otázku, zda operace Dunaj zabránila třetí světové válce zmiňuje, že den před zahájením operace armád Varšavské smlouvy Brežněv zavolal americkému prezidentovi Johnsonovi, aby zjistil jeho reakci na vstup sovětských vojsk do Československa. Ten odpověděl, že se jedná o ruskou sféru vlivu a vnitřní záležitosti. Německé jednotky, které tvořily páteř sil NATO umístěných v SRN, by se nikdy neodvážily vstoupit do vojenského konfliktu se SSSR kvůli Československu. Neudělali by to ani Američané.

Na druhou stranu vojenský tlumočník, spisovatel, historik, důstojník generálního štábu VS RF Jurij Galuško, přímý účastník událostí, ve své knize „Československo – 68. Pohled sovětského důstojníka z minulosti do budoucna“ popisuje případ, kdy americká vojska (tanková kolona 1.a 3. americké divize) vstoupila z území Německa na území ČSSR. Vše se prý dělo pod záminkou natočit dokument o událostech r. 68 v Československu. Tuto tankovou kolonu zastavila kolona sovětských tankistů a oznámila veliteli, že jsou obklíčení a doporučila vrátit se, odkud přijeli. Velitel americké kolony se podle Galuška omluvil za svůj chybný manévr – spletl si prý německou krajinu s československou.

Verze s tanky se jeví jako málo pravděpodobná, ale ať už tam tanky byly nebo nebyly, v zájmu nadnárodního řízení, tedy globálních elit, nebylo rozpoutání třetí světové války, SSSR už kapituloval podpisem dohody o uznání dluhu společnosti Lena Goldfields.

Hlavním cílem „operace“ Pražské jaro, kterou se podařilo silám Západu zorganizovat, bylo vyprovokovat SSSR k vojenské reakci a tím zdiskreditovat SSSR a socialistický systém, vyvolat bezmeznou rusofobii mezi státy Varšavské smlouvy (zvejména u Čechů). Průběh invaze měl u lidí vyvolat obrovský šok a odpor, který byl spolehlivou živnou půdou pro nenávist nejen k Rusům, ale přes ně i ke společenskému systému, který reprezentovali. Reformy, činnost klubů a médií, která štvala proti SSSR a proti socialismu … to vše probíhalo pod patronátem západních rozvědných agentur za účelem vzniku té „správné atmosféry“ ve společnosti.

Práce médií v této době je dokonale ukázána v některých dílech seriálu 30 případů majora Zemana, ostatně srovnejte, jak se chovají média dnes.

Události r. 1968 pak vedly k listopadu 1989. Na Československu byly vyzkoušeny různé metody rozložení státu zevnitř, které byly později využity tady i jinde.

Poté byl v plánu rozpad SSSR, vytvoření SSSR č.2 na marxistickém základě, v úvahu připadal i monarchistický projekt, přeformátování USA a likvidace liberalizmu. Sovětský Svaz se rozpadl díky vnitřní zradě, ale další vývoj nešel podle původních plánů. To by však bylo na jiný článek.

Výmluvným je vyjádření Henryho Kissingera o Pražském jaru na otázku, proč Američané Československu nijak nepomohli: za prvé dodržovali jaltskou dohodu o sférách vlivu. Za druhé pro amerického prezidenta bylo důležitější, aby se uskutečnila, bez ohledu na vše, jeho cesta do Moskvy k jednáním o jaderných zbraních. A za třetí si vůbec nepřáli, aby Pražské jaro ‚zvítězilo‘ a prokázalo přednosti ‚socialismu s lidskou tváří‘. Pro ně naopak bylo podstatné, aby socialismus vůči kapitalismu neprokázal žádné své kvality.“

45 thoughts on “Pražské jaro1968 – jak to tehdy bylo? 3. část

  1. Můj otec byl major ČSLA, komunista, podporoval „obrodu“ a „glasnosť“ (i když tenhle pojem ještě neexistoval). Byl vyloučen a propuštěn (bez náhrad, neměl ještě naslouženo) z armády, a do konce života pracoval jako soustružník (a zažil lecjaké tlaky od lidských hyen, – rozvedl se, aby to měla máti jednodušší (máti zrušili plánovaný postup na vedoucí „Družiny mládeže“, například), my děti jsme měli zákaz dostat se na VŠ (i když jsme se přes „kamarádšofty“ nakonec dostali), …). Neodvolal právě proto, že vstupoval do KSČ z přesvědčení, ne jako různí Petrové Pavlové, Klausové a podobní vyčůránci.
    Jsem přesvědčen, že tu takzvanou „obrodu“ podporoval proto, že je „ujelo“ celé vedení KSČ a on se nechal přesvědčit. A proto, že „barevné revoluce“ byl tehdy neznámý pojem. Pamatuju se ale (i když mi bylo 12 let), že mluvil o organizacích jako KAN a K231, které by bylo třeba přibrzdit, protože nechtějí socialismus, ale něco úplně jiného (on kapitalismus jako dítě zažil a měl v tom jasno). Konečně, v SSSR to probíhalo o třicet let později velmi podobně. Na rozdíl od křiváků a hyen si otec za svým slovem stál.

    Celá ta akce se Západu opravdu povedla. Řada lidí u nás i na Západě opravdu získala na SSSR (a socialismus zejména) negativní názor (i když zdaleka ne tak negativní, jako je tomu teď, po 35 letech masírování), v KSČ se podstatně navýšilo procento hyen, protože většina skutečných komunistů byla natolik poctivých, že se nechali vyloučit (nebo jako mírnější formu vyškrtnout). Křiváci naopak nemají problém nasypat si popel na hlavu a převléct kabát, že.

    Já osobně ani můj otec jsme na SSSR nijak nezanevřeli. Otec bežně chodil na pivo a diskutoval (hádal se) se sovětskými důstojníky. A přestavte si, nezastřelili ho, ani nezavřeli. Přestavte si analogickou situaci v Protektorátu.

    Netvrdím, že jsem tomu rozuměl. Dělám si jasněji teprve v posledních dvou desítkách let. Přestože jsem nikdy nebyl pro kapitalismus, tak jsem se aspoň utěšoval tím, že jsme se zachránili před třetí světovou válkou. Naivita mládí. Nepochopil jsem, že je úplně jedno, jaký je kde režim. Důležité je, jestli tam je co ukrást, co ovládnout. O zbytek se postarají prostředky masové dezinformace.

  2. Možná dost závažné:
    Guvernér Záporožské oblasti Jevgenij Balitský dříve uvedl, že ukrajinské ozbrojené síly ostřelovaly oblast poblíž Záporožské jaderné elektrárny, což mělo za následek požár suché vegetace. Poznamenal, že situace je zcela pod kontrolou a nepředstavuje žádné následky pro elektrárnu ani obyvatele. Radiační pozadí v okolí JE a města Energodar bylo v normálních mezích.
    Zatím.
    Prý se chystá vojenská provokace ze strany Ukrajiny. Uvidíme.

  3. Dekuji za vicero odkazu!

    Podivejme se na knizku Invaze 1968: Ruský pohled. V teto knizce pry rikaji nekteri sovetsti vojaci, ze se ze strech v Praze strilelo na lidi i vojaky. Divne, ze by si toho zadny Cech-pametnik nevsiml?
    Ja pristup k te knize nemam, ale jeden ctenar, ktery ji hodnoti celkem pozitivne, rika: „Některé pohledy (hlavně vojenské) jsou pro Čechy a Slováky skutečně bizarní…“.

    A to mame brat jako dukaz? Sprochy ruskych vojinu, kterym lhali o invazi a pak byli traumatizovani tim, co se delo a co jim rikali (a vycitali) Cesi?

    1. Věřte, nevěřte.
      O Kyjevském Majdanu a ostřelovačích, kteří v r. 2014 stříleli na obě strany konfliktu, Vám náš mainstream nenapíše. Našla se ale italská televize, která natočila dokument, kde mluví s některými gruzínskými ostřelovači, kteří potvrdili střelbu na obě strany.
      Kdo by měl potvrdit střelbu ze střech v Praze 1968? Češi, kteří byli na tom Václaváku a házeli kamení na ruské tanky? Ti asi ne.
      Ti, kteří byli na té střeše? Dnes sotva.
      Kdo je tedy relevantní?

      1. Ano? Zde o tom mainstream psal. Pak psali i o tech Gruzincich.
        To, ze se to delo na Majdanu v Kieve neni dukazem niceho, co se delo v Ceskoslovensku v roce 1968.

        „Kdo by měl potvrdit střelbu ze střech v Praze 1968? Češi, kteří byli na tom Václaváku a házeli kamení na ruské tanky? Ti asi ne.“

        Proc ne? Ne kazdy hazel kamenim. Tenkrat se jeste psalo o vsem. Nez sklapla cenzura.
        Proc berete sprochy traumatizovanych sovetskych vojaku za bernou minci?

        1. Našli se v Praze dokonce i tací, kteří vylezli s krumpáčem na sovětský tank, prorazili mu tu zadní přídavnou nádrž na naftu a tank fakticky zapálili. Tank zastavil, vytékající nafta tekla pod něj a tankisté neměli požár takového množství nafty čím uhasit.
          Ale ani v tomto případě nikdo nepřišel o život. Pár Pražáků přišlo o kejhák, když Sovětům na Vinohradech, kousek od rozhlasu, zapálili náklaďák s municí.
          Vybuchující munice zabila několik Pražáků, následná mohutná exploze vymlátila okna v celé ulici, ale nezabilo to ani jednoho vojáka – protože to byli vojáci, věděli co bude následovat a od náklaďáku se velmi rychle vzdálili.
          Naopak se u rozhlasu našlo několik našich lidí, kteří sovětským vojákům ukázali boční vchod do rozhlasu. Ti do něj velmi rychle pronikli a vysílání z Vinohrad pomocí přesvědčivých argumentů (7,62 Kalašnikovy) zastavili, takže větší část Prahy přišla o aktuální informace o dění.
          Naštěstí se pak našlo spousty lidí úplně zdola, techniků a přenosářů, kteří rychle zorganizovali vysílání z provizorních pracovišť. To bylo možné, protože vojáci přehlédli hlavní přepojovač ve vedlejší místnosti a tedy jej nepoškodili.
          Praha a její okolí, vlastně skoro celý středočeský kraj, byly doslova protkány sítí linkových vedení (po telefonních kabelech) a separátních koaxiálních vedení, která se všechna sbíhala na Vinohradech, odkud odcházela i modulace na vysílače. Bylo tedy možné, modulaci na hlavním přepojovači přesměrovat odkudkoli kamkoli. Vysílání rozhlasu bylo přerušeno fakticky jen asi na půl hodiny, než naši šikulkové našli cestičky, jak modulaci z náhradních studií dostat na vinohradský přepojovač a tak i na vysílače Liblice a Cukrák.

          Něco podobného, ale ještě v širším měřítku, se dělo s rozhlasem po drátě, o kterém Sověti neměli tušení a který byl v ČSSR rozveden téměř všude – vedení s napěťovou úrovní 30V ef. a skříňka (reproduktor s autotransformátorovým regulátorem hlasitosti) byla doslova na každé vrátnici, v každé kanceláři, v nemocnicích, dílnách podniků, v každém bytě a dokonce i ve většině panelových domů.
          Hodní a šikovní kluci od Správy Spojů a ve spolupráci s rozhlasáky zařídili, aby byly dílčí zesilovací stanice RPD neustále pod proudem – a modulaci do nich dostávali jak po stávajících vedeních, tak z náhradních vysílacích pracovišť přes vinohradský přepojovač.
          Prakticky každé město nad asi 10.000 obyvatel mělo svoji zesilovací stanici s přilehlou jednoduchou, ale výborně funkční hlasatelnou, díky které bylo možno i v „míru“ informovat obyvatele dotyčného města o aktuálních událostech.
          Přes tyto lokální zesilovací stanice bylo možno vstoupit do modulace všech zesilovacích stanic a tedy i do vysílání RPD v celém státě. Ovšem opět mimo Prahu, neboť ta měla, vzhledem k velkému rozsahu rozvodů zvláštní, od zbytku republiky oddělenou síť RPD s mnoha dílčími zesilovacími stanicemi, dálkově ovládanými. Rozhlasákům a spojařům se ale podařilo propojit modulaci pro vysílače Prahy I. s modulací pro zesilovačky po celé Praze.

          Akce tohoto rozsahu se na našem území už nikdy neopakovala, dokonce ani v roce 1989 ne.
          V Melantrichu a ještě na několika místech včetně Letné, byly modulační linky do pražského městského rozhlasu už dávno, fakticky od okupace 1939 a tak bylo možné pomocí pár mikrofonních zesilovačů a malého mixpultu (EMP124) z Melantrichu ozvučit prakticky celou Prahu, pokud v dané lokalitě byly reproduktory místního rozhlasu. O těch linkách z války vědělo jen pár zasvěcených lidí z Rozhlasu, kteří mají „na triku“ ozvučení celého václaváku hlasem Karla Kryla spolu s hlasem Karla Gotta, zpívajících hymnu, nebo tehdy ještě nepříliš učesaný zpěv později zblblé Marty Kubišové.

          Běžný smrtelník neměl šanci se dozvědět (leda nějakou náhodou) o tehdejším rozsahu kabelové i linkové sítě, nebo o tehdejším propojení okresních a krajských studií ČRo s RPD a městskými rozhlasy. O tom rozsahu mělo ponětí skutečně jen pár lidí ve vyšším věku, kteří si dobře pamatovali, co a odkud kam vedlo a nebylo zakresleno v plánech rozvodů.
          Sám jsem s těžkým srdcem pomáhal v r, 1993 likvidovat KM zesilovačku RPD i s hlasatelnou a studiem. Výkon 10kW na napěťové hladině 240V, která se pak pro jednotlivé čtvrti transformovala dolů na 120V a pak dále, pro každých asi 50 bytů, na úroveň 30V. Jednotlivé domy, fabriky apod. měly přímé převody z 240V na 30V. Tak vysoké modulační napětí se používalo, jak jinak, z důvodu ztrát výkonu na vedení, přestože vedení byla buď z měděného závěsu 4x6mm2, nebo bronzových telefonních vodičů o průměru 4mm.

          Ten RPD tady imho chybí, už pro havarijní situace.
          Dnes by bylo možno reproduktory vyrobit levně a systém RPD i plně zálohovat – i při nf výkonech řádu nižších desítek kW..

          1. Díky za fantastický, technicky fundovaný, rozbor. Přesně jsi mi potvrdil to, co jsem před lety říkal našemu starostovi, když s nadšením zaváděl bezdrátový obecní rozhlas. Říkal jsem mu: „Ten starý teslácký zeilovač na radnici můžeš při blackoutu napájet třeba elektrocentrálou nebo měničem a bude tě slyšet celé město. Ale když se ti vybijí baterky u tlampačů na sloupech, co je nabíjí v noci pouliční osvětlení, už je nabít nedokážeš. A kde pak budeš shánět obecního bubeníka?“ Ale říct si nedal. Prý že je to už staré a má to špatný zvuk. Leda houby! Nic víc než čtyřicet let zanedbaná údržba. Stačilo by tenkrát jen vysypat z tlampačů zbytky vosích hnízd a hlínu po čmelácích. A na AlFe drátech dotáhnout zoxydované svorky, aby to mělo zase řádný kontakt. Místo toho všechno skončilo ve šrotu – zesilovač, kilometry nadzemního vedení i plechové tlampače (ono se totiž za hliník a měď docela dobře platí).

        2. Tady je soupis sovětských vojáků, kteří zemřeli při operaci Dunaj. U datumu úmrtí 21. srpna jich je kolem 20 vojáků. Ostatní pak v dalších dnech – u některých je napsáno zemřeli v důsledku střelných zranění, u některých není příčina smrti, samozřejmě v tom budou i dopravní nehody a jiné příčiny.
          https://dunay1968.com/dead.html

  4. Jak už někdo psal,ještě štěstí, že se ta barevná revoluce nezdařila.
    Kapitalismus nejde reformoval, jen znárodnit.

    1. Ne znarodnit, clovece, co to blabolite. Dnes je cela ta armada byrokratu taky namirena proti lidem.

      Zdruzstevnit!

  5. Nemá žádný smysl číst tyhle statě nebo je dokonce fakticky komentovat.
    Nikdo nemá přehled, všechno jsou to emocionálně zabarvené z 99% převyprávěné příhody.

    Díval jsem se tenkrát do hlavně nataženého sovětského kulometu, viděl jsem jak náš podplukovník (Ukrajinec) beze zbraně vyhnal rotu motostřelců (3 OT) a degradoval jejich poručíka (jediný Rus, zbytek „mongolové“), ale netroufal bych si na rozdíl od některých zdejších něco generalizovat.
    Chce to velkou sebedůvěru v sebe sama – a tu nemám.

    1. Ja zatim pani Jane fandim. Jeji web se prezentuje jako vlastenecky.
      Ale dosud mi jeji psani pripada ne jako vlastenecke, ale neo-bolsevicke.

      Napriklad, rika, ze cele Jaro bylo organizovane ze zapadu. Proto snad, ze Cesi jsou rozumu mdleho a povahy mrzke, a na neco takoveho by se sami jakziv nezmohli? 🙂

      1. Milý Starý kocoure a Vevčo (a všichni), moc Vás zdravím a dovolím si poznamenat, že v tom se právě mýlíte. Ty události jsou VŽDYCKY řízené z vnější a po hříchu vyšší úrovně, a pokud se tím člověk začne zabývat, tak to začne být celkem průzračně jasné. V článku přece žádné emoce nejsou – jen fakta. Ty emoce sem vnesli až diskutující (vůbec se tomu nedivím, ta událost byla pro náš národ traumatická, a to byl také – a dokonce možná hlavní – záměr – jak už tady někdo psal, rozeštvat český-slovenský a ruský národ a položit základ k událostem r. 1989 – a kdyby jen to! I k událostem následujícím – ožebračení a – co je MNOHEM horší – k naprosté demoralizaci a debilizaci našeho národa + vedoucí úloha ve válečném štváčství a rusofobii – á propos – všiml/i jste si, že ta zuřivá rusofobie se celosvětově rozpoutala po „našich“ Vrběticích v r. 2021? Myslíte, že to byla náhoda? NE! Byli jsme vybráni pro roli štěkajícího psa – mopslíka, který formuje info pole a tluče na válečné bubny).
        V článku jsou FAKTA, upozornění na mezinárodní situaci (nebo myslíte, že Pražské jaro nemělo žádnou souvislost se světovým děním?) a malý exkurz do poválečných let, protože nic se neděje náhodou, všechno jsou to procesy a navíc dlouhodobé. Proto se architektům světového řádu dlouho dařilo vodit lidi za nos – ty procesy jsou roztažené v čase, lidé zapomínají, později umírají, a navíc jim často chybí podstatné informace, které jsou buď utajované nebo prostě „jen zamlčované“. V článku nikdo vstup VOJSK VARŠAVSKÉ SMLOUVY NEOBHAJUJE – celé to bylo jakoby zpackané sovětským vedením (ve skutečnosti už se jednalo o důsledky vnitřní zrady v řídících orgánech KSSS po nástupu Chruščova k moci, ale to by bylo na další obšírný článek). Nicméně je třeba se začít na události nejen tzv. Pražského jara dívat co nejvíce objektivně a s tou dobou se vypořádat – jinak nemá náš národ šanci na přežití (totéž platí o období socialismu, a obojí je opět na článek nebo spíš na knihu) – a proto jsme nabídli některá FAKTA – nic víc a nic míň. Zajímavé je, že o těch faktech, v článku uvedených se tady v diskusi neobjevuje prakticky ani slovo… jakoby tam vůbec nebyla (čest výjimkám ohledně KAN a Klubu 231). Ještě jednou vás oba a i všechny ostatní na diskuzi, zdravím, a jsem ráda, že máme i díky Vidlákovi a prostoru, který vytvořil a dal k dispozici, možnost si o těchto věcech začít povídat.

    2. Re: Sk

      Rota bigošů měla jen 3 kusy OT 64? To jako vážně?

      Já bych jen tak plácl, že minimálně deset. Tři kusy by možná mohla mít četa.

        1. Pánové, neznám organizaci sovětské armády. Ale ty otéčka tam fakt byly jenom tři. Takže si upravte moji varnou terminologii. Děkuji uctivě.

  6. „Velitel americké kolony se podle Galuška omluvil za svůj chybný manévr – spletl si prý německou krajinu s československou.“
    Pěkná blbost, to si nevšimli, že přejeli hranice ? Vždyť tam všude byla signálka. Nebo projeli hraniční přechod ?
    Houpy hou

    1. Re: Jura dvě

      O tomhle jsem četl, že se to stalo v Gruzii za rusko-gruzínské války (2008) s tím, že Ivan zastavil svou kolonu a zeptal se gruzínského velitele prchající gruzínské kolony, jak daleko je do Tbilisi. Když mu to Gruzínec sdělil, omluvil se a vydal povel koloně ke stažení zpět.
      V Československu v r. 68 to jsou takové roztomilé pohádky ovčí babičky.

  7. Jedna známá mi říkala, že si pamatuje, jak v dětství vyšla s rodiči do pražských ulic eroku 68 a viděla na vlastní oči ty zastřelené mrtvé ležet na ulici… Řekl jsem ji svůj osobní příběh, že jsem se donedávna hádal se svými dětmi, které mi popisovaly, jak jejich prababička houpala jejich starší sestru v kočárku. Přesně věděly, jak vypadala, co říkala atd…Jediný problém byl v tom, že se ty dvě děti narodily až dva roky po prababiččině smrti. Tím chci říct, že i přesvědčení očití svědci můžou mít po letech tak silnou sugesci představ při vyprávěních, že to nejsou schopni rozlišit od reality. Stejně tak se setkávám s dospělci absolventy technických vysokých škol, jak žehrají, že jim režim nedovolil studovat např. jejich vysněnou filosofii… To že systém (pominu to, že byl už prosáklí trockisty)věděl, že potřebuje 20 filosofů za rok a ne 2 tis. jim samozřejmě vůbec nedochází. Prostě si chtějí líznout pozice takyoběti.

  8. …naprostá většina postřelených a zabitých připadá na vrub obraně…
    Tak nějak jsem si to myslel. Ale to se v novinách už nedočtete.
    Děkuju.

    1. Re: Iggy

      Ono je to jednoduché. Většina prostých vojclů byla ze středoasijských republik a rusky uměla daleko méně, než my.
      Představte si, že na vás někdo řve turecky nebo maďarsky (předpokládám, že maďarsky neumíte), hážou po vás kamením, polévají techniku, za kterou odpovídáte, něčím, co se tváří jako hořlavá barva, občas se to někdo pokusí zapálit. A vy sedíte nebo stojíte, máte za úkol hlídat techniku a palivo a jediný nástroj k udržení alespoň rovnovážného stavu je AK-47 a dva napáskované zásobníky. Jmenovitě tedy dvacet výstřelů krátkou dávkou (Kalach se dá přepnout na tento způsob střelby).
      Když k tomu připočítáte problém se zásobováním, spojením s velitelstvím, probdělou předchozí noc, nulovou psychickou přípravu na tento stav, je vlastně s podivem, že těch mrtvol nebyly alespoň jednotky tisíc.

      1. V Praze zapálili tank na křižovatce Vinohradské a Italské, o blok domů nad Rozhlasem, vedle restaurace Hajnovka. Jestli se tam střílelo, nevím. Ale ta restaurace byla vypálená.

  9. Heydrich to s Čechy myslel dobře. Bezprostředně po jeho nástupu došlo ke zvýšení platů a dělníci dostávali poukazy na pobyt v ozdravovnách. Celkově ani ve válečných podmínkách nikdo nemusel hladovět a pro velkou většinu našeho národa by i do budoucna existovala možnost poněmčení.

    1. Re: elsky

      Děkujeme vám za informaci. Teď už opravdu vím, proč prateta posílala mé babičce z Reichu do protektorátu balíky s jídlem.

    2. Víte, oni tady zatím stále ještě jsou lidé, jejichž rodiče válku zažili a kteří, jak od nich, tak od prarodičů, dobře vědí, jak to bylo. Takže s těmi bláboly se musíte zkusit uchytit jinde.

      1. No, napsal jsem to dost tvrďácky a bez potutelného smajlíku. V podstatě jde o argumenty, které používal, koukám už zesnulý, historik Tomáš Krystlík. On měl Hitlera za víceméně standardního politika, kterého potměšilost evropských pseudodemokratů čas od času donutila k akci, Masarykův a Benešův útlak našich Němců například k Mnichovu. Za ten jsme si samozřejmě mohli sami, protože jsme se nedokázali k sudetským Němcům chovat dostatečně vstřícně.
        Neargumentoval primitivně, měl načteno mnoho originálních materiálů a znal kdejaký detail, jehož pohotovou citací získával převahu nad svými oponenty. Jenom měnil význam událostí, vozil se na drobnostech (jak jsme třeba do sudet posílali naše pošťáky a policajty, úplně také hýkal při líčení Nečasovy mise) a bagatelizoval skutečné průšvihy.

        Jasně, komunismus měl své klady, invaze Sovětů v šedesátém osmém nebyla příliš krvavá a i ta Putinova akce z února 22 se dá pochopit. Ale ani jedno z toho si nezaslouží nějakého dalšího Krystlíka.
        Omlouvám se, že jsem tady dost často šel proti proudu.

        1. „Heydrich to s Čechy myslel dobře.“

          To byl muj klic k tomu, ze to nemuzete myslet vazne. I bez toho smajliku. 🙂

        2. Re: elsky

          Krystlík byl tak akorát pěkný ocas.
          Skopčáci měli v ČSR všecko, co mohli chtít, kromě uplatňování panských manýrů, které jim zůstaly z R-U.
          Měli tisk, měli kompletní škálu škol, politické strany, dokonce i ministry.

          Jistý soudruh jméne m K. H. Frank dokonce prohlásil, že se nepotřeboval naučit česky, byť měl československé občanství a narodil se ve Varech.

    1. Re: Iggy

      Dnes už asi ne. Vše, co je nepohodlné, se tvrdě maže.
      Byla na toto téma výživná diskuze v oddíle Blogy na ACZ. Samozřejmě, že si nepamatuji, autora a název stati.

      Občanů zahynulých v důsledku střelby se tenkrát napočítaly nižší desítky, resp. nebylo to ani dvacet kusů. Obětí dopravních nehod bylo údajně 112. Zbytek do oněch 137 můžete brát jako umrtí v důsledku násilných střetů s okupačními vojsky.

      Každého života je škoda, je ovšem nutno brát v potaz, že naprostá většina postřelených a zabitých připadá na vrub obraně, kdy vojáci nabyli přesvědčení, že jsou ohroženi jednáním čs. civilistů. Viz obkličování vojenských vozidel a jejich pokusy o zapálení.

        1. Re: ZH

          Což těžce nepasuje s počtem mrtvých u DN (112 – 116).
          Klasika.

          Btw. zajímalo by mne, kolik nehod se za určité období stalo s účastí vozidel ČSLA. A kolik zastřelených a postřelených bylo v souvislosti s existencí ČSLA.
          Já osobně vím o několika zastřelených a postřelených v průběhu 18 měsíců u jedné posrané divize.

          1. K tomu jsem našel jen tolik,
            že v letech 1964-1989 při „mimořádných událostech“ (všeho druhu) zemřelo 3843 vojáků (bez rozlišení vojáků ZVS a VZP)
            „… číslo sa menilo v čase. Ešte v 60. rokoch umieralo niekedy až 260 vojakov za rok. Potom sa to pomaly darilo znižovať, až v období 1977 až 1985 sa to číslo ustálilo na nejakých 110 až 150 úmrtí ročne. V polovici 80. rokov prichádza ďalší zlom a ten počet ide rapídne dole. V roku 1989 sa to dokonca podarilo znížiť „iba“ na 50 úmrtí.“
            https://dennikn.sk/1343179/historik-spocital-ze-nasa-ludova-armada-mala-150-mrtvych-rocne-vacsinou-radovych-vojakov/

    2. Počkejte si , v médiích se to za pár dní dozvíte. Očekávám, že těch mrtvých zase bude víc než loni. Tím ovšem nepopírám, že byli.

Napsat komentář: ema Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *