Pro většinové volby senátní a prezidentské se mohou vytvořit dva velké politické bloky. Postfialovský blok reprezentantů politiky namyšlených elit. Politiky, která nás lehce zaprodá cizím zájmům v Bruselu, či kdekoliv jinde. Politiky morálního pokrytectví, jehož příkladem je maskot opozice, dříve komunistický rozvědčík a NATObijec Petr Pavel, který se překabátil v horlivého stoupence NATO. A kdyby zítra doletěli Marťani, ujali se moci a nechali ho ve funkci, nepřekvapilo by mne, kdyby vyznával marťanský politický systém jako ten nejlepší. Proti tomu stojí vládní strany. I ony jsou vedeny k vytvoření velkého politického bloku.
U velkých bloků je problém, že každý máme jinou politickou představu toho nejlepšího pro stát. To nás může rozdělovat. Naopak nás může spojovat vědomí toho, co nechceme:
- Nechceme být bruselským protektorátem.
- Nechceme ztratit svobodu slova, včetně různých názorů na cizí války, které nejsou válkami našimi.
- Nechceme se podřídit názoru pražských českotelevizních redaktorů a je nám jedno, o čem mele Česká televize v nedělní poledne.
- Nechceme být za blbce a slepě následovat kecy švédské Gréty o konci světa. Nevěříme zelenému údělu, odmítáme likvidaci průmyslu a nesmyslné zdražování energie. Vidíme hloupost bruselské komise, která těmto bludům podléhá a podílí se na obrovském okrádání všech nás ve prospěch několika málo zbohatlíků žijících z dotací na podporu zeleného šíleného snu o předělání světa.
- Nechceme návrat sociálního inženýrství, regulované ekonomiky a omezování práv člověka.
Prostě odmítáme návrat ke komunismu, jen jinak pojmenovanému. To stačí na politické partnerství a volební integraci. Jsou před námi volby senátní a prezidentské, volby většinové. Petr Pavel a Miloš Vystrčil ukazují, že vyhrát volby poslanců nestačí. Postfialovské síly mají prezidenta, Senát a Ústavní soud. Volební politická integrace a společní kandidáti vládních stran ve volbě senátorů i prezidenta mají smysl.
Když si přišli pro komunisty, mlčel jsem, protože jsem nebyl komunista, když si přišli…
Ano a začalo to už po roce 1989, tenkrát se všichni vymezovali vůči komunistům, všichni a nyní? Nyní se vymezují vůči všem, kteří nesdílejí jejich libtardí myšlenky, nejen vymezují, snaží se je různými způsoby kriminalizovat a umlčet. Jenže tenkrát jste si i tady mnozí mysleli, že je to správné a ono se ukázalo, že není. Protože právě jak napsala Irena Areni : Když si přišli……
A s vaničkou vylili i dítě, aniž by se zamysleli nad tím, jak vlastně funguje nadnárodní řízení a kdy se mu povedlo převzít znovu kormidlo řízení… A začalo to bohužel už Chruščovem. Není tak těžké zjistit si ta fakta.
Klobouk dolů! Díky za vše, co jste udělala. A přitom nikdo ani neví, kdo jste. Mějte se!
👍 🎯 1️⃣⭐ 🥇 🏆 💪 ✅ 💡 💣 ❗️ 💯 🎖️
Irena Aneri:
Nešlo jenom o komunisty.
Nejdřív přišli pro komunisty,
a já jsem se neozval, protože jsem nebyl komunista.
Pak přišli pro Židy,
a já jsem se neozval, protože jsem nebyl Žid.
Pak přišli pro odboráře,
a já jsem se neozval, protože jsem nebyl odborář.
Pak přišli pro katolíky,
a já jsem se neozval, protože jsem byl protestant.
Pak přišli pro mě
a tehdy už nezbýval nikdo, kdo by se mohl ozvat.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Kdy%C5%BE_p%C5%99i%C5%A1li_nacist%C3%A9
Víte co znamenají tři tečky na konci ?
Návrat ke komunismu? Copak my komunismus už měli? Vždyť to co vidíme a v čem žijeme je jen zákonitý vývoj kapitalismu, kdy se k moci dostanou jen ti nejmocnější, nejbohatší a co jsou ti zač nám ukazuje tady tento článek.
https://www.infokuryr.cz/n/2026/01/27/caitlin-johnstone-zadny-zdravy-clovek-nechce-vladnout-svetu-ani-se-stat-miliardarem/
A o jejich morálce svědčí tkz. Epstein files.
https://www.theguardian.com/us-news/2026/feb/07/epstein-files-global-conspiracy
Milý Zdeňku. Když už jsi v té funkci, co kdybys začal tím, že bys napravil aspoň to nejhorší, cos udělal, když si ve funkci byl minule? Pak si můžeme teoreticky popovídat o nebezpečí komunismu. Teď ale nejsi teoretik na fakultě, ale významný člen exekutivy. Tak nekecej a makej.
Pane Koudelko, souhlasím s vámi ale větu:
„Prostě odmítáme návrat ke komunismu, jen jinak pojmenovanému“
bych formulovala takhle:
„Odmítáme bruselskou totalitu, tedy diktaturu nikým nevolených EU komisařů, loutek v rukou nadnárodního kapitálu.
Komunismus, dle definice, je politická ideologie, která usiluje o vytvoření beztřídní společnosti, v níž výrobní prostředky patří všem dohromady, a v níž neexistuje soukromý majetek.
Nic takového nikdy na světě nebylo, takže se není k čemu vracet. V zemích východního bloku vládl pod taktovkou Moskvy, brutální neostalinismus řízený jedinou stranou, zvanou komunistická. Jaký to paradox.
Přesně tak!
Ta bruselská totalita je skoro stejná, jako ta komunistická, ani jedna zde nebyla, ale ty kroky, vedoucí k totalitě jsou velmi podobné:
Nic nevlastnit a všechno užívat společně.
Jak se vám proboha udělal dojem, že bruselská věrchuška a její spřátelené korporace nechtějí nic vlastnit?
Oni chtějí vlastnit všechno.. a my ostatní si to od nich máme „za předplatné“ pronajímat. Po softwaru za předplatné ještě i život za předplatné.
oh !
🤪Tak komunisté i globalisté mají vizi, že My (dole) nebudeme nic vlastnit oni to samozřejmě budou řídit od plných koryt.
Nikoli, komunisté byli pouze proti soukromému vlastnictví výrobních prostředků, nikoli soukromému vlastnictví jako takovému. To kvůli odstranění vykořisťování, takže v některých socialistických zemích bylo drobné podnikání. Jen abychom si srovnali pojmy.
Tymákovan:
To co říkáte není ani teorie a praxe? Praxe byla taková, že i podnikatel s jedním zaměstnancem byl kapitalista a o tom, jak komunisté zabavovali pole, louky, lesy, dobytek, atd… nemá smysl ani mluvit.
Nějak vám nerozumím. První věta vypadá jako výrok, ale končí otazníkem. Potom píšete věci nesouvisející s tím, co jsem napsal já.
oh:
Nebudete nic vlastnit a budete šťastní, aneb těšíme se na „The Great Reset“.
18. února 2021
„Do roku 2030 nebudete nic vlastnit a budete z toho mít radost“, slíbil lidem nedávno Klaus Schwab a stal se proto velice oblíbeným. Na poprvé se tento výrok jeví jako výhra a on věří, že jste dost hloupí, abyste tomu uvěřili.
Zdroj: https://blog.idnes.cz/bennett/nebudete-nic-vlastnit-a-budete-stastni-aneb-tesime-se-na-the-great-reset.Bg21021003
https://blog.idnes.cz/bennett/nebudete-nic-vlastnit-a-budete-stastni-aneb-tesime-se-na-the-great-reset.Bg21021003
Nebylo by jednodušší rovnou podat žádost o členství v americké Unii?
Pavel
Dobrý nápad, podobný cirkus jako v USA,tady je také a vůbec je jedno,který kandidát vyhraje c,na politice se nic nezměnila, jen se vymění několik desítek figurek.
Pane docente, moc hezky text, takovy apel muzu napsat i ja, primitivni obcan.
Co jste udelal Vy, jakozto namestek na MS?
Pomohl jste nejak Dr. Pekove? Kdyz ji Vas urad chce sebrat znalecke opravneni?
Nebo budete jen krafat 4 roky?
,,Prostě odmítáme návrat ke komunismu, jen jinak pojmenovanému. To stačí na politické partnerství a volební integraci. Jsou před námi volby senátní a prezidentské, volby většinové. Petr Pavel a Miloš Vystrčil ukazují, že vyhrát volby poslanců nestačí. Postfialovské síly mají prezidenta, Senát a Ústavní soud. Volební politická integrace a společní kandidáti vládních stran ve volbě senátorů i prezidenta mají smysl.“
Tenhle poslední odstavec plně podepisuji, bravo!!! Zdeněk Koudelka
Stačí nám dvě politické strany, jako v USA. Na naší části spektra by se mělo začít seriózně uvažovat o sjednocení ANO, SPD, Motoristů a Stačilo do jediné politické strany. Její název by mohl být RSVPL – Republikánská strana všeho pracujícího lidu.
Pro neznalé – celý název prvorepublikové Agrární strany zněl RSZML – Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu. Protože by však strana zaměřená čistě na zemědělce dnes neuspěla a doba je jiná než před 100 lety, tak mě napadlo tento název takto upravit. „Republikánská strana“ odkazuje na republikány v USA a „všeho pracujícího lidu“ odkazuje na nejlepší epochu v naší historii. Stejně jako republikáni v USA by strana užívala rudou barvu.
A bude se tomu říkat Reicharbeitsfront, či tam budeme zpívat Einheitsfrontlied ? To jsou dva veliké rozdíly ! To je o 360° !
Nechcete s těma agrárníkama jít do háje ? Podívejte se, co vyváděli za Druhé republiky. A za Protektorátu byli ve vládě taky. Zákaz po válce byl na místě.
Máte v tom zmatek. Výšeuvedené nesmysly (souhlasím, jedná se o nesmysly, v případě grýndýlu podvod) nemají s komunismem zhola nic společného. Je třeba držet v pořádku terminologii.
Možná lze do jisté míry srovnávat současnou byrokracii s byrokracií pozdního socialismu ve východní Evropě.
Byrokracie ovšem není ani zdaleka jednoznačným atributem levice a už vůbec ne komunismu. Například bruselská byrokracie je je jedním z projevů evropského neonacismu (pro nechápavé – jedná se o opačný konec politického spektra).
Byrokracie si ale režimy nevybírá – je schopná se adaptovat na režim jakýkoliv (z historie existuje řada příkladů). A u nás už teď překonává byrokracie (protože ke státní byrokracii je třeba připočíst i byrokracii tzv. politických neziskovek) jakýkoliv stav před rokem 1989.
Když už bychom tedy měli lpět na terminologické přesnosti, potom se v žádném případě nejedná o neonacismus. „Naci“ je od slova národ. Takže to v případě Brusele a Uhnije nebude to pravé.
Nebude to ani čistý fašismus, protože jeho základem je „stát, vše pro stát…“
Já se přikláním k tomu že to co se nás snaží do posledního detailu z Brusele opanovat je buď korporativismus, nebo korporátní fašismus. Tedy stav kdy ti nejbohatší skrytě, prostřednictvím korporací a byrokracie se snaží ovládnout vše ve svém dosahu včetně „podřízených“ států.
„Komunismus“ tady slouží (resp. má sloužit) jen jako startér kýženého pavlovského reflexu. V letmo nahozené politické proklamaci promyšlené pojmosloví hledati značí adrenalin zbytečně sobě vypalovati. V ostatním souhlas.
Stejně ale díky panu docentovi, že i jako náměstek si je ochoten pálit prsty a chodit s názorovou kůží na trh.
Trochu paradoxní předně je, že všemu tomu, co stručně shrnuje nad onou základní myšlenkou (k tomu hned) by ze všeho nesjpíše slušelo dáti nadpis … no ? … no přece STAČILO !
Stačilo, rozumíš, Karle ?
Hlavně ale hluboký nesouhlas s tezí: Prostě odmítáme návrat ke komunismu, jen jinak pojmenovanému. To stačí na politické partnerství a volební integraci. NESTAČÍ !
a) Možná to na chvíli a na něco postačí, ale čím déle to postačí, tím hůře potom. (Na volební integraci např. vzor pětidemolice ? Bohatě …) ;
b) ano, samotný „návrat ke komunismu“ je šidítko, apelující spíš na nižší signální soustavy konzervativně se identifikujících voličů. Antikomunismus byl do značné míry šidítkem už v době existence SSSR, ale šidítkem docela komfortním, dnes (zcela bez ohledu na postoj čtenáře ke „komunismu“) se zvolna stává šidítkem slušně řečeno na dvě věci … něco lepšího, pane Werichu …
c) odpor efektivně sjednocovat jen pro dobu „résistence“, přesněji, po dobu akutně vnímaného ohrožení, následně jde vždycky o to, kdo má „program“ nebo „organizaci“ nebo ideálně obojí, aspoň to tak zatím vždycky bylo…
To je problém zdaleka nejenom konzervativců (nejrozmanitějšího ražení), ale u nich, pokud jsou poctiví a nemlží, je to nejmarkantnější. Kam že to chceme a k čemu že se to chceme vrátit (když chceme eliminovat a,b,c, … komunismus, to je jedno, jak to označujeme) ?
Takže ještě jednou díky panu docentovi za otevření zásadního tématu.
Pan Koudelka větou Prostě odmítáme návrat ke komunismu, jen jinak pojmenovanému. jen shrnul těch pět bodů nad tím, tedy nazval brusel návratem ke komunismu. Ty by na partnerství v nejbližších volbách, pokud chceme uspět v jejich většinovém systému, stačit měly.
Na partnerství v nejbližších volbách, možná ANO (nejbližší = komunální) , jinak NE