29 října, 2025

Pár slov k dnešnímu svátku

Zkusili jste se zeptat lidí kolem, co za svátek dnes vlastně slavíme a proč je volno? Případně proč nesmí do nákupáku? Možná by to byla zajímavá anketa. Taky by mě zajímalo, kolik dětí ví, proč má prázdniny. Ale to je jen taková malá odbočka.

Pozitivní je, že dnes prezident na Vítkově nikoho nesejmul standartou, a tak to bylo skutečně pietní. Nicméně je to ten prezident, který by nás nejraději viděl jako zrnko v plesnivém klasu EU, sebral nám právo veta a zavedl euro. Takže tu jeho oslavu samostaného státu mu prostě nevěřím, ani kdybych moc chtěla. Jako mladý jinoch vítal vojska Varšavské smlouvy, dnes by jako „zmoudřelý“ pán vítal vojska evropská, případně vojska NATO. Co je na tom hrdého či samostného, těžko říct.

Jemu to ukládá protokol, tak se to dá pochopit. Ale proč „slaví“ i ostatní politici, kteří by byli raději součástí říše velkoevropské, rozpuštěni ve společnosti multikulturního zvěrsta, tomu skutečně nerozumím. Asi píár. Politici a strůjci naší samostatnosti se musí v hrobě hrůzou obracet. Byli to konzervativní muži, kteří ctili tradice, bránili a chránili své území a rodiny i za cenu svých životů a jsem si jistá, že dnes by za to, za co jsou všemi těmi politiky oslavováni, byli těmi stejnými nenáviděni, nálepkováni a vyřazeni ze slušné společnosti liberalismu.

Naše společnost je společnost dvojího metru a pokrytectví, na které jsme si příliš snadno zvykli. A obávám se, že ještě uteče hodně vody, než to lidé pochopí. A že to nebude pochopení bezbolestné.

24 thoughts on “Pár slov k dnešnímu svátku

  1. „Co slavíme? Premiér – estébák a populista,“ rozčílil se v den státního svátku, jenž připomíná vznik samostatné Československé republiky, politik a podnikatel Jiří Lobkowicz . A jako komoušská guma vedená od GRU na hradě mu nevadí ? Ještě větší zmrd než jsme doufali , Jdu blejt

    1. Na co sou ankety..
      President se standartou za nic nemoh, to meli na svedomi , asi se nazyvaji scenografove , tedy organizatori tech ceremonii ,nebo v divadlech a je na nich , aby ucinkujici vo sebe nezakopavali , nevrazeli do nabytku a neumlatili se vetsima rekvisitama , aby vybihali na scenu , /kdyz se ma objevit nahle dav na scene /a ve zmatku se nesrazeli.
      Meli loutkovodici prikazat presne presidentovi , jak ma standartu prevzit a spravne uchopit a drzet .
      Dale urcit .Smer a presne a kam ma jit ,kudy a jak daleko , nacmaraji to este na podlahu kridou..

      Vod casu naseho krale Jirirho z Podebrad sme este nedostali skutecnou prilezitost zit svobodne a nezavisle jako narod. Podivejte se na rusy a jejich promeny ,kdyz maji navrchu svyho rusa a jak jim to najednou slape a co stihli za pouhych 20 roku..Tohle umime taky a lepsi…

  2. Jan Campbell
    Svatý Václav (asi 907 – 935, německy Wenzel von Böhmen) je hlavním patronem českého národa a symbolem české státnosti. Používám vědomě formu slovesa být – je a jméno v němčině z důvodu dvojitosti původu, života a významu Václava pro dnešek.
    Lid chce být klamán. Proto lze mýtus o Sv. Václavovi označit novodobě jako fake news.

  3. Dnes už lidé ani neví, co je to býti vlastencem.
    Když musel manžel Boženy Němcové na vojnu, hádejte, co si koupil za “ 4 groše šajnový“?
    Jungmanovu Slovesnost. Ta mu byla “ tak milá, že jsem si ji vzal s sebou, při mém pochodu 1826 do Itálie a nesl v tornistře zachovanou až do Neapole, kdež můj pluk ležel toho času posádkou a v prázdných chvílích co milou vzpomínku na drahou vlast v ní čítával….“
    Nakonec pobyl v Itálii 4 roky. Těšil se tam, přesto, když jeho transport přecházel u Kaplic českou hranici…“ zmocnil se mě nikdy před tím netušený cit a byl jsem tímto citem tak dojat, že jsem se snížil k zemi a na rozloučenou s mou drahou vlastí zem políbil…“

    Kolik z dnešních lidí počátku 21. století by toto učinilo?

        1. Pred lidma delal komedie libani a za kulisama libal prdele ,svych porucniku..
          Porad stejny , nejen se hrbi ,este kleci. Aby mohli obcas nakecavat otrokum ,z podia ,predepsany projevy…Ten novej ma este dalsi , na libani ,tu uprchlickou..

    1. Bylo léto roku 1977. Se svěřenými vojáky jsme na odloučeném pracovišti Hlincova Hora (ČB) na dvoře zachovalého selského stavení nacvičovali stavbu antén. Zazvonil telefon, ale obsluha nebyla přítomna, beru sluchátko.
      ,,Vole, pro……l (výraz dosud nebyl odtajněn) jsi signál, ozvi se , debile!“ Zavolal jsem radistu a ten se tedy ohlásil a tím se zachránil před kriminálem. Signál ukončoval naši činnost a vraceli jsme se k útvaru. Na kraji města regulovčíci odkláněli jinou než vojenskou dopravu a v kasárnách už byla jen vozidla, kterým se nepodařilo nastartovat. Bylo letní dopoledne a bylo zřejmé, že záležitost není plánovaná. Napadlo mne proto, že riziko války se právě naplňuje. Nu což, už se dlouho neválčilo…
      Za hodinu už bylo jasné, že válka to není. Ale pamatuji si, že na Krylova neznámého vojína jsem v tu dobu nemyslel.

            1. Pro zúčastněné vojáky byl výjezd mimo plán. Zmínka o něm je v memoárech Miroslava Vacka. Proto ta vzpomínka na tehdejší postoj, který rozhodně nebyl ,,nasrat, jó, nasrat“.

              1. to sem zrovna sloužil a „plnil bojový úkol v podmínkách míru“ … a rozhodně jsem nebyl splašené ucho, jako Vy. Jinak si zkuste pustit Kryla synchronně s přenosem z kladení věnců k 28.říjnu celkem libovolného roku – „V čele klaka, pak ctnostné rodiny …“. O konec skladby celkem nejde.

                1. Ano, cvičil jsem vojáky , aby co možná obstáli v možném konfliktu. Tehdy byla připravenost součástí vojenské rovnováhy. Nakolik můj postoj lze nazvat ,,splašené ucho“ , nechť posoudí případný čtenář. Rozhodně jsem nebyl izolován od záporných jevů, které službu v armádě provázely (drogy, donášení,šikana).

    1. Já bych tyhle zákony o zásluhách Masaryka, Beneše i Havla zrušil všechny. Jestliže se o stát (či o cokoli jiného) zasloužili, nemusíme na to mít zvláštní zákon. Kult osobnosti jak vyšitý.
      A u toho Beneše by mě fakt zajímalo, čím se zasloužil o stát?
      Ono i u Masaryka je pár sporných momentů, třeba nedovolil zakázat SdP v roce 1935 a tím jí umožnil volby vyhrát. Při zákazu by se nesměla účastnit
      No a zákon o Havlovi, to je opravdu úlet.

      1. Re: crus…

        Když už OPRAVDU nic, spolu-zařídil přechod protektorátu na stranu vítězů WWII.
        A pochopitelně vybrečel zařazení odsunu našich Genosseen – pardon – unsere Kameraden do Postupimské dohody, takže při „náhodném“ zrušení jím vydaných dekretů se zas tak moc neděje.
        A pokud vás napadá se mne zeptat, jestli by mi vadil návrat Kameraden, tak hodně, a to jsem jim nic neukrad.

        1. On Beneš nevybrečel nic. Nebýt Stalina, který potřeboval posunout Poláky z Haliče na západ, Beneš by žádný odsun neprosadil. Navíc se v Postupimi prakticky jednalo jen o legalizaci divokého odsunu, který už probíhal.
          Beneš se chtěl s Volksgenossen domluvit, proto souhlasil s předáním pohraničí Německu. I-IV pásmo záboru bylo dokonce menší než návrh, který Beneš poslal do Francie jako základ budoucí dohody s Německem (mise Jaromíra Nečase 15.9.1938). Do předaných oblastí se měla přesunout většina německého obyvatelstva. Prakticky až do podpisu smlouvy se Sověty to byl Benešův návrh na poválečné řešení sudetoněmecké otázky. Až Stalin začal tlačit na odsun Němců z ČSR a Polska.
          Postup při přijetí mnichovské dohody byl porušením § 3 odst. 1 a § 64 odst. 1 bodu 1 ústavní listiny Československé republiky, podle kterých bylo možné měnit státní území republiky pouze se souhlasem Národního shromáždění a to ústavním zákonem.
          Ani Beneš ani vláda neměli pravomoci k přijetí Mnichovské dohody.
          Kdyby záleželo na Benešovi, jednotky na východě by nikdy do boje nezasáhly. To je spíš zásluha Svobody, který jednal proti Londýnskému vedení. Těch pár pilotů v Anglii a pěší prapor v Africe by nic nezměnil.

Napsat komentář: Motýlí křídla Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *