26 dubna, 2025

Osvobození moravského Brna 26. 4. 1945

Brno bylo osvobozeno 26. 4. 1945 na závěr bratislavsko-brněnské operace pod velením maršála Rodiona Malinovského, velitele 2. ukrajinského frontu. Operace začala 25. 3. 1945 na Slovensku a v jejím rámci došlo k osvobození Bratislavy a následně moravského zemského města Brna. Bojů se vedle Sovětské armády účastnila i Královská rumunská armáda. Osvobození Brna bylo tak významné, že Stalin vydal rozkaz, aby na počest osvobození Brna bylo vypáleno v Moskvě 20 dělostřeleckých salv.

Událost připomíná pomník Rudoarmějce na Moravském náměstí v Brně. Autorem sochy je Vincenc Makovský a autor podstavce významný brněnský funkcionalista Bohuslav Fuchs. Stalinův rozkaz č. 345 byl přímo na podstavci pomníku uveden: „Z rozkazu nejvyššího velitele veliteli vojsk 2. ukrajinského frontu maršálu Sovětského svazu Malinovskému a náčelníkovi štábu fronty generálplukovníku Zacharovovi. Vojska 2. ukrajinské fronty, pokračujíce v nástupu dnes 26. dubna dovedným obchvatným manévrem a čelným útokem zmocnila se velkého průmyslového střediska Československa, města Brna, důležité železniční křižovatky a silného opěrného bodu německé obrany. Na počest vítězství buďtež jednotky, které nejvíce vynikly za dobytí města Brna navrženy k vyznamenání řády. Dnes 26. dubna ve 22 hodin hlavní město naší vlasti Moskva vypálí jménem vlasti na počest skvělých vojsk 2. ukrajinského frontu, zmocnivších se města Brna, 20 salv z 224 děl. Za skvělé bojové činy vyslovuji díky vámi vedenému vojsku, které se zúčastnilo bojů za osvobození Brna. Věčná sláva hrdinům padlým v bojích za svobodu a nezávislost naší vlasti! Smrt německým okupantům! Nejvyšší velitel maršál Sovětského svazu J.  Stalin 26. dubna 1945, číslo 345.“.

Pomník je na Moravském náměstí dosud, ale v roce 1993 tehdejší vedení Brna zničilo text Stalinova rozkazu. Byl to projev dějinách mnohdy opakovaného obrazoborectví, kdy se přemalovává historie a umlčuje pravda. Co vadilo ideologickým hlupákům na tom, že v Moskvě se střílely salvy na počest Brna?

Brněnská část bratislavsko-brněnské operace si vyžádala asi 20 000 padlých sovětských a rumunských vojáků, 7000 německých vojáků a životy 1200 civilních obyvatel. Mrtví z bojů jsou pohřbeni především na Ústředním hřbitově v Brně, kde se nachází tři vojenské hřbitovy padlých za druhé světové války – sovětský (3 647 pohřbených), rumunský (1 569 pohřbených) a německý (asi 3 500 pohřbených, je zde pochován i Kurt Knispel – německé tankové eso s 168 potvrzenými vítězstvími, jenž se narodil v československém Slezsku a zemřel na následky zranění 30. 4. 1945 na jižní Moravě). Existují i menší sovětské vojenské hřbitovy v městské části Jundrov (5 pohřbených), Komín (144 pohřbených), Královo Pole (326 pohřbených), Nový Lískovec (52 pohřbených), Řečkovice (106 pohřbených).

34 thoughts on “Osvobození moravského Brna 26. 4. 1945

  1. 🤷„Co vadilo ideologickým hlupákům?“

    jak se mnohde ukazuje, mnozí pravdoláskaři a nyní woke pokrokáři, slouží Straně Velkého bratra.

  2. Uličky v Brně.
    V Brně dlouho hledali, kterou ulici by nazvali po světovém dramatikovi Pravdoláskovi. Hledali, až našli. Je na Petrově, krátká spojovací ulička, kde není ani jedno č.p., z blízké vinárny tam ovínění návštěvníci chodí na cigaretu a uvolnit svému močovému měchýři!
    Viz: Deset let Uličky Václava Havla v Brně
    https://brnensky.denik.cz/zpravy_region/ulicka-vaclava-havla-brno-katedrala-svateho-petra-a-pavla-husa-na-provazku.html

  3. Z jiného soudku, ale je to také o osvobození akorát doba je současná.
    Poslouchám Svobodné rádio – Studio Kalich a Nahý v trní. Proč je asi teď ta válka, nebo její část. Joe Biden a jeho synek Hunter vsadili na tuším frakování těch písků, co ničí přírodu v Kanadě a v USA. Celé to ložisko je na Donbasu, jenže jak na potvoru, tam žijí lidé a to navíc ti ruskojazyční.
    A tak napadlo ty dva výtečníky, že by ti lidé měli vypadnout, třeba do Ruska. Jenže to toho strkal nos ten prokurátor a to Joa naštvalo a dal ho vyhodit. Lidé se proti tomu postavili a tak je tam válka.

  4. Já si pomatuju spory o pomník v Králově Poli.
    Strašné, jak dlouho nás ten revizionismus požírá, a smutné, jak jsme k tomu lhostejní.

    Brněnské muzeum připomíná osvobození programem Krvavé jaro… Prostě po šesti letech pohody přišli děs a hrůza.

    1. Před plyšákem, na Hlasu Ameriky, v době výročí osvobození Brna, dávali vždy esej anonymního autora (Uhde?) o tom, jaká to byla hrůza a děs. Rabující Rusáci, kolektivní sebevraždy (německých) rodin, bez bližšího vysvětlení.
      O tom, že Němci ještě 24. dubna zamordovali v Kounicových kolejích desetiletého kluka a pak jeho rodiče za pomoc partyzánům se pořad skromně nezmiňoval.
      „Mesidž“ byla, že válka začala až po Němci prohrané válce. A jak, my, máme na rukou nevinnou krev.

    1. Ta to moc nepobere, já si myslím, že jí to musí přežvýkat manžel, on stojí v pozadí a tahá také za nitky. Je totiž její asistent a ten dospělý synek také.

    1. Připojuji se k napsanému. Před několika lety byl vybudován bez povolení trubkový obrys německého domu v místech dnešního cachtadla.Holt název náměstí Rudé armády nebo Gagarinova ulice či Leninova ulice se fašistům nehodí.Proto rok 1989 nazývám pučem fašistů.

      1. Mám to chápat tak, že dnešní „Moravské náměstí“ je bývalé Malinovského??
        Od kterého roku to je?
        Ten antirusismus se tady, koukám, vleče už pěkně dlouho. Chápal bych absenci „ruských“ ulic a náměstí třeba v Plzni.
        Ale v moravské metropoli, kterou osvobodila Rudá armáda?
        Budu muset prohledat internet, jestli na těch pražáckých kecech ohledně Brňáků, náhodou něco není 😀

        1. V Brně to začalo mnohem dřív. Tam těch pohrobků nacistů pochopitelně žije víc. Bylo to že třetiny německé město.

        2. Malinovského náměstí je stále Malinovského náměstí před Domem umění a Mahenovým divadlem. Moravské náměstí je bývalé náměstí Rudé armády – dříve Lažanského náměstí.

          1. Za války to býval AH Platz, v hantecu se s tìm označením lze setkat pořád.
            Mimochodem, i v Brně máme Ruskou ulici. Přežila nejspíš proto, že není vrchnosti na očích, je krátká a trochu zastrčená (tamním obyvatelům se omlouvám). To přilehlá Moskevská měla smůlu, a tak z ní je Skácelova.

        3. Omyl, Ruská ulice v Plzni je. Od dob první republiky. Pochopitelně, nějaký čas se jmenovala Sovětská.

          1. V Praze taky máme Ruskou ulici, a i za socíku byla Ruská. Jen když začala ta válka, tak nějací aktivisti zabarvili tabule. Na Ukrajinskou ji přejmenovat nemohli, protože takovou už tady dávno máme. Ale v Tescu tehdy na Ruskou zmrzlinu lepili ukrajinské vlaječky. A obchod s východoevropskými specialitami, co se jmenoval „Ruské, ukrajinské a kavkazské potraviny “ přejmenovali na „Zahraniční potraviny“.
            Prostě v přejmenovávání jsme špičky.

            1. V Plzni na Koterovské ulici vznikly Potraviny z Ruska. V kritické době přejmenovány na Potraviny z Ukrajiny .i

        4. V Plzni jdeme s dobou.
          Jedna z hlavních ulici začínala kdysi jako Stodolní, pak byla Wilsonova.
          Když přišli skopčáci, stala se z ní třída Karla IV. (císař Němcům nevadil), ale když jim začalo téct do bot, byla z ní Viktoria strasse.
          Pak Stalinova, potom Moskevská. Krátce Ludvíka Svobody, pak zase Moskevská. Nyní už 35 let Americká.
          Příště? Možná Čínská?

          1. No, to je fakt bizár. Z té ulice bych se raději odstěhovala, protože, kdo si má pořád měnit ty doklady s místem trvalého bydliště? 🤦‍♀️

      2. To v ulici, kde jsem se narodil, bylo divočejší politické počasí.
        1939 Herrmann Göring Strasse
        1945 Třída Edvarda Beneše
        1950 Stalingradská
        1957 Rudé armády
        1968 Alexandera Dubčeka
        1970 Rudé armády
        1990 Třída Edvarda Beneše

        1. na to len spomienka na ktorýsi diel Básnikov, kde osádzali na históriou podobne postihnutej ulici tabuľku „Severní“. Kde pán profesor len krátko komentuje; „konečně radní pochopili, že světové strany jsou neměnné“

  5. Je děsivé, co se děje. Už jenom čekám, kdy budeme povinně oslavovat Hitlera jako průkopníka sjednocení Evropy. Fuj!

      1. Ale dozijete, jde to rychle. Zatímco jedné straně se pomníky bourají a odsuzují k zapomenutí, o druhých se záměrně pátrá, restaurují se jejich artefakty( mercedes Heydricha, ) zjisťují a medializují se podrobnosti a pomníky se staví i prokazatelným zločincům.

Napsat komentář: idiotronic Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *