8 září, 2025

O čůrání proti větru

Čínská vláda hlásí, že během roku 2025 bude v Číně uvedeno do provozu 80 gigawatt (GW) instalovaného výkonu nových uhelných elektráren. Zároveň se v Číně plánuje spuštění 500 GW „zelených“ slunečních a větrných elektráren, které ale budou finálně vyrábět méně elektřiny, než ty uhelné, protože jsou to OZE – občasné zdroje energie.

V Číně je nyní v provozu 1195 GW uhelných elektráren, to je 11x více uhelných elektráren, než v Evropské Unii (109 GW). I kdyby EU kvůli grýndýlovému šílení zavřela najednou všechny svoje uhelné elektrárny, v Číně stejné množství elektráren postaví za jediný rok ‼️‼️‼️ Změna je snad jenom v tom, že v EU se zavírají staré elektrárny a v Číně se otvírají nové moderní mnohem výkonnější elektrárny, které ze stejného množství uhlí vyrobí výrazně více elektřiny (o 50-100%) a mají moderní systémy zachytávání prachu a dalších zplodin.

Menším tempem se rozvíjí uhelné elektrárny v Indii, i tak se tam ale masivně staví a letos plánují spustit 12 GW uhelných elektráren (pro srovnání – v Česku máme v provozu celkem 9,5 GW uhelných elektráren).

A stavbu nových uhelných elektráren plánují a realizují také v Japonsku, Rusku, Uzbekistánu, Kazachstánu a dalších zemích v celé Asii a Africe.

Naše EUnijní uzavírání uhelných elektráren VŮBEC NIC neřeší a ostatní svět naše šílení nevěřícně pozoruje a nechápe, proč se Evropa úplně zbláznila.

63 thoughts on “O čůrání proti větru

  1. Mezitím, co někteří oponenti vyčítali paní Divišové, že neumí posuzovat účinnost uhelných elektráren (já taky ne, i když jsem technik), poněkud zaniklo HLAVNÍ SDĚLENÍ jejího článku.

    Že totiž ten náš grýndýl je směšný, protože zatímco EU sníží emise (životodárného) oxidu uhličitého, v Číně ho vznikne v nových uhelných elektrárnách o to víc.

    O to jsem se pokoušel už vícekrát mluvit – křivky poklesu emisí oxidu uhličitého v tom našem evropském skanzenu připomínají v obráceném gardu křivky sumárního nárůstu výroby v Číně a v jiných zemích (takzvaného) třetího světa. Takže čekám, že ti naši troubové budou čím dál tím více obviňovat Čínu a další země, že sabotují ušlechtilou snahu EU zachránit Zemi před přeměnou na Venuši.

    Přitom jde víceméně o přesun výroby z EU (a USA) do jiných zemí, zatímco v EU se věnujeme ušlechtilým aktivitám, jako je např. gender. Zatímco do celého nevděčného světa vyvážíme dobro a evropské hodnoty.
    Potraviny, textil, stroje a taky všechno ostatní dovážíme z lotrovských zemí, jako je Čína, Rusko, Vietnam, Indie… A platíme za to tvrdou měnou, eurem, ne nějakými prašivými juany nebo rubly. Logika věcí říká, že musíme zvítězit.

    Nebo že bychom v tom měli nějakou chybičku|?

    1. Re: Venca

      Potíž je v tom, že když se necháme BLBĚ chytit na procentech účinnosti, směřuje náhle naše povídání o tom, že Ojropa by snad možná mohla dělat nějakou chybičku, do lokality, kde je funkční splachovací zařízení.
      Zkráceně se mu říká hajzl.

      Pokud netušíte, jak takový hajzl vypadá, zkuste si nastudovat význam termínu NEPRŮSTŘELNÁ ARGUMENTACE.

      Takže samozřejmě že vůbec nešlo, o to, že se autorka sekla v blbých procentech, šlo o NEPRŮSTŘELNOST její ARGUMENTACE!!!

      Jestli mne považujete za kokota, jste na dobré cestě k tomu splachovači.

      1. Re: Targus

        Upřesnit – proč ne. Chyby dělá každý a čím je informace přesnější, tím líp. Já jsem z diskuse pochopil, že účinnost výšeuvedených elektráren je někde mezi čtyřiceti a padesáti procenty; čím modernější, tím účinnější. S argumenty s fyziky je to u mně slabší, na Carnotův cyklus si ze školy vzpomínám jenom matně, ale v zásadě principy chápu.

        Jenom radši bez té útočnosti.
        Paní Divišová je totiž naše, není nepřítel.

  2. Až mi Slunce bude topit,
    půjdu se do Kaufu opít.
    Až zajistí teplo v lednu,
    pustím si v neděli bednu.

    Až mi Slunce bude topit,
    budu muset oči klopit.
    Gryndýl bude moje hobby,
    svetry zmizí z mojí róby.

    Už nebudu štípat špalky;
    teplo ke mě přijde z dálky.
    Zdarma, zticha, každou zimu.
    Odvyknu i hovězímu?

      1. Žeru kukly, larvy, brouky.
        Je to maso z mojí louky.
        Kam se na něj hrabou stejci!
        Neserou mi tady bejci.

        Neprdí tu na mě krávy.
        A jak jsem z těch larev zdravý!
        Občas mi i lezou z nosa,
        když jsou vlhké, když je rosa.

  3. Ad návrh pálení uhlí v paroplynovém cyklu.

    Jistě, že je to možné.
    V praxi to ale bude fungovat PŘESNĚ NAOPAK.
    Tzn. plyn v uhelce.
    Pokud chcete docílit příznivých emisí a úsporného provozu v uhelce, nesmíte s procesem hoření moc „gajdovat“.
    Takže uhelná část elektrárny pojede v klasice a plynovka bude vykrývat špičky. Výhoda – není potřeba stavět další výrobní jednotku (turbína, generátor a všechen ten další kilometr hoven, nutných k výrobě elektřiny), protože plyn slouží pouze k rychlé změně vyráběného množství páry.

  4. Ládíku,až budeš na Islandu tak dobrá hospoda je v Akureyri,jezdím tam už pár let za synem a k té účinnosti buďte s Trambusem nad věcí,nejde tady o procenta a účinnost uhelných elektráren ale o směr kterým radostné kráčíme a na to chtěla paní Divišová ve svém příspěvku upozornit především.Hezký den všem.

        1. V Akureyri říkali, že mají nejteplejší podnebí na Islandu, ač je to na severu. Byl tam perfektní venkovní bazén a botanická zahrada.

    1. Škoda že už dlouho nefunguje ta kamera na druhé straně fjordu. Díval jsem snad každý den, zvlášť když odplouvaly ty velké výletní lodě – některé se otáčely téměř na místě, ovšem za asistence Seifuru ;-).

    1. Jednou budou archeologové žasnout, že jsme sice měli roboty, kteří čtou text, ale nedokážou přečíst řadovou číslovku , nebo zkratku př. n. l.

  5. Marie Divišová

    „… v EU se zavírají staré elektrárny a v Číně se otvírají nové moderní mnohem výkonnější elektrárny, které ze stejného množství uhlí vyrobí výrazně více elektřiny (o 50-100%) a mají moderní systémy zachytávání prachu a dalších zplodin.“

    Tohle je naprostá blbost, paní autorko. Ale není na pořadu dne, abych sem kopíroval středoškolské učebnice.

        1. Myslím tím Rankin – Clausiův cyklus. Nebo už číňani vymysleli jiný? Přece jen jsem už 3 roky v penzi a pokrok mohl náhle zabrat.

          1. Re: Ládik!!!

            Soudruzi z Čajny vymysleli, jak přimontovat zpátečku (zpětný chod, voe) na probíhající nevratné děje izobarického typu a my dva jsme blbí uplněcypeganc, bo nás nenapadlo, že jsme málo chytří a málo krásní.

            1. Třeba už nejde o páru z vody a na lopatky turbíny proudí něco jiného. Anebo už jde o tzv. stacionární turbínu, která se netočí a frekvence 3000/min se dosahuje jinak, aby v zásuvce bylo 50Hz.

              1. Re: Ládik!!!

                Fčilek jsem na to PŘIŠNUL (toto slovo jsem vymyslel úúúplně sám).
                Na lopatky turbíny proudí „slivovicacype“! A je s teho eletryka!
                A potymsenevypij!

          1. Není to perpetum mobile. Kondenzační plynový kotel využívá skupenské teplo, takže podle metody měření účinnosti může přesáhnout 100%.

      1. Re: MD

        Pokud vím, soudruzi zatím POŘÁD nepřekročili bájnou hranici éta (účinnost) = 45%. Spíše se potácejí okolo čísla 42.
        Za první republiky byli někde okolo dvacítky. To jsem si nevymyslel, interval 17 – 25 mi zůstal v paměti z éry přípravy na maturitu (rok 82, matika, fyzika).

        Ale uznávám, že dnes jsem zcela výjimečně hnusnéééj a blbéééj.
        A uznávám, že komančové mohli klidně falšovat fyzikální vědomosti a dosažené úspěchy té jedině správnější části lidského rodu.

        1. Nejúčinnější uhelná elektrárna: Pingshan Phase II (Čína)

          Pingshan Phase II je ultrasuperkritická (USC) jednotka s dvojitým přehřevem (double reheat) o výkonu 1 350 MW.

          Dosahuje čisté účinnosti (net efficiency) podle nižší tepelné hodnoty paliva (LHV) až 49,37 %, což ji činí nejefektivnější uhelnou elektrárnou na světě. Tento výsledek byl potvrzen nezávislou akceptační zkouškou společností Siemens a Steinmueller 13. prosince 2022, když byla v provozu od dubna 2022

          1. Cinani s tou vysoce prehratou parou dal experimentuji. U uhelnych elektraren uz jsem zachytila hlasku ucinnost 51,1.
            A napriklad u te nove thoriove male jaderne elektrarny ma para dvoji vyuziti – jednak se vyrabi elektrina a take se horka para vyuziva do ropne rafinerie pro nahrivani kolony .
            V takovem usporadani pak ty vypocty take vypadaji jinak.

            Ale jinak uznavam, ze od dob, kdy jsem delala vypocty na CEZ, uz uplynulo hodne vody a v EU uz uhelne elektrarny asi nemaji ucinnost 25-33 %, jako za meho mladi. 🧐🤣

            1. Re: Pepe a MD

              No jo, počítání typu „připočteme teplo věnované rafinérii“ mi silně připomíná větu „není důležité, kdo volí, důležité je, kdo počítá volební lístky“.
              Ano, v takovém případě není problém se dostat na účinnost vysoko přes 120 %.
              Podle toho, co si zrovna objednáte.

              1. Targus:
                Proc ta hloupa ironie??
                Neni potreba zesmesnovat diskusi cisly nad 100 %. Porad se bavime o tom, jestli ucinnost muze byt kolem 50 %, pripadne nad.
                A o tom, jak zdroj energie a vyrobene teplo optimalne vyuzit.
                Setrit se da i jinak, nez tak, ze babickam zdrazime elektriku a poradime jim, aby si upletly novy svetr.

                1. Re: MD

                  Kopíruji svou odpověď Vencovi na podobnou otázku.

                  Potíž je v tom, že když se necháme BLBĚ chytit na procentech účinnosti, směřuje náhle naše povídání o tom, že Ojropa by snad možná mohla dělat nějakou chybičku, do lokality, kde je funkční splachovací zařízení.
                  Zkráceně se mu říká hajzl.

                  Pokud netušíte, jak takový hajzl vypadá, zkuste si nastudovat význam termínu NEPRŮSTŘELNÁ ARGUMENTACE.

                  Takže samozřejmě že vůbec nešlo, o to, že se autorka sekla v blbých procentech, šlo o NEPRŮSTŘELNOST její ARGUMENTACE!!!

                  Jestli mne považujete za kokota, jste na dobré cestě k tomu splachovači.

                  Konec kopírování.

                  Jinak máte jako obvykle pravdu. Jde vyloženě JENOM o to, že z vás může udělat kdokoli blbku, což by byla docela škoda, protože když už vůbec nic, umíte nalézt zajímavé téma.

          2. Podobné vlastnosti měla uhelná elektrárna v německém Mosburgu. Nyní je v likvidaci a její majitel bere na to dotace.

      2. Myslím, že je to klasická ukázka, kdy mohou mít všichni pravdu.

        1. Výrok p. Divišové je pravdivý, protože neuvedla v podstatě žádnou srovnávací baseline, takže klidně mohla myslet nějakou nejhorší hrůzu v oblasti uhelných elektráren v nějakém exterému, která se nachází v Evropě a srovnat to tím nejlepším v Číně. Pokud by autorka byla všemi mastmi mazaná, použila by obligátní „až 100%“, protože pak by mluvila o hypotetické horní mezi, která je pouze teoreticky možná.

        2. Výrok p. Targuse je také pravdivý, jelikož mluví o moderních uhelných eletrárnách, které jsou v Evropě běžné a opravdu není možné tak razantní zvýšení výkonu v kategorii moderní uhelná elektrárna.

        Za sebe si dovedu ještě představit, že vrcholem mlžená by mohlo být zamontovat do toho paroplynové elektrárny, protože přece tam se dá uhlí taky využít.

          1. Re: Ládik!!!

            Nikoli. Já jsem nedostudovaný cyp, co do fšeckeho enem kafře a fšeckich s tym uš ale SERE!

        1. Re: PK

          Uhlí v paroplynu? Vy mne děsíte! To že jako Antonín – topič elektrárenský bude nosit topný plyn v putně na zádech a uhlí bude přihazovat na rošt dalekonosnou lopatou?
          Povídejte, přehánějte!

          1. Antonín nefungoval už v dobách, kdy jsem studovala. A to už je přes 50 let. Už tehdy se uhlí mlelo v kulových mlýnech na prach a ventilátory se foukalo do topeniště. Aby topeniště mělo současně také plynové hořáky, asi nebude neřešitelné.

            1. Re: baba…

              Pokud vyřešíte takové maličkosti, jako je dehtování, popeloviny a milion dalších *ujovin, nepočítaje v to rotu zelených 3,14-čusů, kteří nonstop „nezávisle“ monitorují emise týden napřed a 2 týdny pozpátku (jak to dokážou, to fakt nevím – asi někde sehnali stroj času).

            2. Re: baba…

              Páč jste byli málo chytří a málo krásní a nevěděli jste, že se dá zemní plyn nosit k topeništím v nůších.

              1. Nic proti moderním ekologickým technologiím v podobě nůší, ale nebyl by účinnější žebřiňák? Vždyť už jen samotné jeho použití by musela zvýšit efektivnost ve stovkách procent.

                1. Re: tdx

                  Žebřiňák nebrat. Žebřiňák – po našem hezčeji DRABIŇOK – by měl tendenci zapadnout v závějích popelovin, které vznikají i při hoření plynu. To je jen jedna zatáčka k topeništi a už je zle.
                  To je ale blbost, co? Popel při spalování plynu…
                  … a ona je to pravda…

          2. Prosím tě, dej si panáka a přestaň trolit. Prskat nad něčím, co je NEPŘESNĚ podáno neodborníkem, to je …doplň.

          3. Uhlí lze zplynovat a vzniklý svítiplyn pálit v turbíně pohánějící generátor.
            Pokud má turbína dvoje trysky pro spalování plynu (zemního a svítiplynu), případně štelování vzduchu (protože svítiplyn a zemní plyn mají každý jiné směšovací poměry se vzduchem) je poté skutečně možné v jedné elektrárně používat uhlí i plyn.
            Dříve to u nás měla elektrárna Vřesová, kde se zemní plyn používal na nastartování a počáteční provoz turbíny než naběhl proces výroby svítiplynu a poté jako „booster“ když bylo třeba jat na plný výkon (svítiplyn co vím zvládal cca 70% maximálního výkonu, když bylo třeba více vypomohl plyn zemní).
            Tento systém měl podstatně menší emise čehokoliv než klasická uhelná elektrárna, neboť v turbíně se pálil jenom plyn. Svinstvo typu síra a spol zůstala v retortách, případně ve „vodě“ co z retorty vytékala.
            Ještě jeden dovětek ke klasickým uhelným elektrárnám. Produkují popílek který se přidává do cementu jako přísada omezující vznik alkalovo silikátové reakce, což je reakce silně zásaditého cementového tmelu s kyselým kamenivem. Jejímž produktem je rozpínavý gel, který zevnitř roztrhá beton a následně se potí ze sítě trhlin ven ve formě masného žlutohnědého maglajzu. Tento jev je schopen beton roztrhat zevnitř a zcela ho tak zničit. Co vím, způsobil tento jev před třemi lety poškození pražců na německé železnici s následkem vykolejení vlaku (myslím že článek o tom byl před několika dny na serveru Z dopravy.cz, pokud jsem si zdroj spletl omlouvám se).

            1. Re: Prma

              Ano, docela dobře popsáno. Jako stěží prolezlý středoškolák píši jedničku s hvězdičkou.

              Problém.
              Zde použitá zkratka s paroplynem, v němž budeme užívat uhlí, je na hovno.

              Proč?
              Protože vy jste prakticky popsal funkci koksárenské baterie a ta je vzdálená od klasického paroplynu tisíc světelných let. Pokud to někde funguje, ta jedině na účet oněch sraček, které jste hrdě nazval popílkem.

              ZNOVA napíšu, proč jsem zdejším čtenářům zkazil neděli.
              Bo NEPRŮSTŘELNOST ARGUMENTACE.

    1. Dotaz na chat.com : „Odpovídej jako vysokoškolský pedagog. Jaká je účinnost moderní tepelné elektrárny (rok uvedení do provozu po roce 2020) ve srovnání s technologiemi staršími“

      Odpověď:

      1. Starší uhlíkové elektrárny – subcritical & supercritical technologie

      Subkritické uhelné elektrárny (starší typ, běžně před rokem 2000) mají termodynamickou účinnost v rozmezí 34 % až 38 %. Toto je omezeno nižšími parními tlaky a teplotami.
      everycrsreport.com
      coalbiomassboiler.com
      globalenergyprize.org

      Superkritické elektrárny (novější, ale stále běžné technologie) dosahují účinnosti zhruba 40 % až 42 %.
      coalbiomassboiler.com
      globalenergyprize.org

      Ultra-superkritické (USC) elektrárny, nejmodernější v uhelném sektoru, pracují při vyšších tlacích a teplotách, což umožňuje účinnosti kolem 43 % až 47 %, někdy až 48 %.
      coalbiomassboiler.com
      egtplc.com
      power-technology.com

      Reálné příklady:

      Elektrownia Bełchatów (Polsko) – nový blok z roku 2011 dosahuje účinnosti cca 42 %, výrazně vyšší než starší jednotky z roku 1982.
      Wikipedia

      Khargone Super Thermal Power Station (Indie) – ideálně využívá ultra-superkritickou technologii, účinnost cca 41,5 %, tedy o 3,3 % vyšší než u běžných superkritických bloků.
      Wikipedia

      Nordjylland (Dánsko) – USC jednotka z roku 1998 dosahující 47 % účinnosti (LHV)

      1. Re: Onanym

        Opět odpovím stejně.
        Není důležité, jaké účinnosti elektrárna dosahuje, důležité je, jak se taková účinnost počítá.

        Konec diskuze.

        1. druhé kolo a dotaz na chat.com: „Odpovídej jako vysokoškolský pedagog. Jak se počítá účinnost Ultra-superkritické elektrárny tepelné elektrárny. A přidej srovnání s výpočtem účinnosti Carnotova cyklu“

          část odpovědi
          Výpočet účinnosti:

          Účinnost skutečné tepelné elektrárny (např. Rankinův cyklus s regenerací a přehřevem) se obecně vypočítá jako:

          η=Wnetto / Qvstup

          Kde:
          Wnetto : netto práce turbíny minus práce čerpadla,
          Qvstup : teplo dodané v parogenerátoru (kotel, přehřívač)

          Typické účinnosti USC elektráren se pohybují mezi 44–47 %, v některých případech i více.

          1. Re: Ano…

            K tomu jen dodám, že se mi líbí skutečnost (v diskuzi je k nalezení), že účinnost elektrárny závisí na kvalitě paliva.
            To fakt nemá chybu.

  6. No, měl by se na to zeptat někdo soudružky Von v evropském parlamentu a trvat na odpovědi,pak by bylo myslím zcela jasné i takovému soudruhu Hladíkovi, že soudružka Von musí strávit zbytek života na uzavřeném oddělení,pod dozorem statného ošetřovatele.

  7. Za výstupu na islandskou Heklu byl takový vítr, že nešlo čurat ani po větru (to bylo nejhorší). Zkoušel jsem se točit všemi směry a nejlepší to bylo proti větru – proud moči se zvedl nahoru a odlétl do dáli. Stejně to bylo jedno, bo lilo vodorovně.

    1. Re: Ládik!!!

      To máš z toho, že jsi málo chytrý!
      Měl sis zajít do nejbližší restaurace na hambáč a vyprázdnit se na kulturním záchodku!!!

  8. Tohle je ovšem jasné, každému, kdo se aspoň trochu orientuje ve světě informací.
    A těch lidí není tak moc.
    Proto je třeba uvážit, zda by se proti tomu nedalo něco udělat. A jakou cenu bychom za dočasnou de-industrializaci museli zaplatit. Protože k ní stejně dojde, průmysl bez energií asi nenajdeme.

Napsat komentář: idiotronic Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *