Novela slovenské ústavy ze září 2025

Národní rada Slovenské republiky schválila 26. 9. 2025 změnu Ústavy Slovenska. Pro změnu navrženou vládní koalicí Roberta Fica hlasovala i naprostá většina poslanců opozičního Křesťanskodemokratického hnutí a dva poslanci z opozičního hnutí Slovensko. Obsahem novely je přihlášení se k suverenitě státu a k respektu tradičního vnímání člověka i rodiny.

Svrchovanost Slovenska

Slovenská republika si zachovává svrchovanost především ve věcech národní identity tvořené zejména základními kulturně-etickými otázkami, které se týkají ochrany živost a lidské důstojnosti, soukromého a rodinného života, manželství, rodičovství a rodiny, veřejné morálky, osobního stavu, kultury a jazyka, jakož i rozhodování o věcech s tím souvisících v oblasti zdravotnictví, vědy, výchovy, vzdělávání, osobního stavu a dědění. Nic v ústavě a ústavních zákone nemůže být vykládáno jako souhlas Slovenské republiky s přenosem výkonu části jejích práv ve věcech tvořící národní identitu.[1]

Slovensko v ústavě výslovně potvrdilo to, co Národní rada deklarovala již před vstupem do Evropské unie za první vlády Mikuláše Dzurindy 30. 1. 2002 v Deklaraci svrchovanosti v kulturně-etických otázkách.[2] Slovensko považuje ochranu života a důstojnosti lidské bytosti od početí až po smrt, ochranu života a institutu manželství za součást svrchovanosti a výlučné působnosti členských států EU. Důsledkem je, že v těchto oblastech si Slovensko vyhradilo vždy přednost svého práva před právem Evropské unie. Jde o součást národní identity Slovenska.

Evropská unie uznává pojem ústavní identity členských států. V úvodních Společných ustanoveních Smlouvy o Evropské unii je uvedeno: „Unie ctí rovnost členských států před Smlouvami a jejich národní identitu, která spočívá v jejich základních politických a ústavních systémech, včetně místní a regionální samosprávy.“.[3] I Ústavní soud v Brně pro Čechy, Moravu a Slezsko zdůraznil svrchovanost státu faktem dominance jeho ústavy, když uvedl: „v případě jasného konfliktu mezi domácí ústavou a evropským právem, který nelze zhojit žádnou rozumnou interpretací, musí mít ústavní pořádek České republiky, zejména jeho materiální ohnisko, přednost.“[4].

Pohlaví

Slovenská republika uznává jen biologicky určené pohlaví muže a ženy.[5] Rovnost mezi mužem a ženou při odměňování za vykonanou práci se zaručuje.[6] Slovensko odmítlo ve svém právním řádu módní teorie o tom, že se člověk může prohlásit, za co chce. Pro slovenský stát a právní řád je člověk mužem nebo ženou podle jeho biologického pohlaví.

Rodina

Dohoda o porození dítěte pro jiného se zakazuje.[7] Rodiči dítěte jsou matka a otec; matkou dítěte je žena a otcem je muž.[8] Výchovu a vzdělávání dětí v oblasti formování intimního života a sexuálního života je možné uskutečňovat jen se souhlasem zákonného zástupce. Vzdělávání zaměřené na ochranu zdraví, tělesné integrity a prevence zneužívání tvoří součást všeobecného vzdělávání dětí přiměřené jejich věku.[9]

Osvojit nezletilé dítě mohou manželé anebo jeden z manželů, který žije s některým z rodičů dítěte v manželství, anebo pozůstalý manžel pro rodiči anebo osvojiteli nezletilého dítěte. Nezletilé dítě může výjimečně osvojit i osamělá osoby, je-li osvojení v zájmu dítěte. O osvojení rozhoduje soud.[10]

Slovensko již v roce 2014 za druhé vlády Roberta Fica v ústavě stanovilo, že manželství je svazek muže a ženy,[11] tedy vyloučilo stejnopohlavní manželství. Nyní doplnilo zákaz smluv o porodu dítěte pro jiného. Je znemožněno získání dítěte jinak, než přirozeným početím nebo osvojením. Dále jednoznačně definuje rodičovství jako postavení muže-otce a ženy-matky. Zakazuje se možnost rodičovství dvou mužů nebo dvou žen. Ústava posiluje práva rodičů rozhodovat o výchově dětí, a to nejen vůči školám, ale i všelijakým neziskovkám snažících se ve školách ovlivňovat děti z pohledu své ideologie bez souhlasu a někdy i vědomí rodičů.

Osvojiteli mohou být, až na výjimky, jen manželé, aby dítě žilo sice v náhradní, ale tradiční rodině. Tuto úpravu již Slovensko mělo, ale jen na úrovni obyčejného zákona. Ústavní změna tyto základní principy osvojení povýšila na ústavní úroveň.

Závěr

Novela slovenské ústavy z 26. 9. 2025 vychází z principu svrchovanosti státu, kterou Slovensko neztratilo ani vstupem do Evropské unie. S tím se pojí i přednost jeho ústavy před právem Evropské unie. Novela také akceptuje tradiční hodnoty v oblasti právního chápání člověka, včetně jeho pohlaví, manželství a rodiny. Garantuje věci, které dříve byly samozřejmé, ale dnes jsou zpochybňovány, jakože nemáme rodiče 1 a 2, ale otce a matku. Slovenská ústavní změna je plodem sebevědomého státu a ochranou přirozenosti. Je to vzor pro Čechy, Moravu a Slezsko.

---

[1] Čl. 7 odst. 6 a 7 Ústavy Slovenské republiky č. 460/1992 Sb. ve znění ústavního zákona z 26. 9. 2025 (dále Ústava SR).

[2] Usnesení Národní rady Slovenské republiky z 30. 1. 2002 č. 1853, https://www.nrsr.sk/web/Static/sk-SK/NRSR/Doc/v_deklaracia-o-zvrchovanosti.rtf. PALKO VLADIMÍR: Ako stredná Európa napľňa svoj spoločný osud, Právo a bezpečnost 3/2023, ISSN 2336-5323, s. 60-64, https://5322ff71c9.clvaw-cdnwnd.com/5e1f67eaeafa2406e3efeefd75ef8b58/200000093-4353e4353f/PaB%203-2023.pdf?ph=5322ff71c9.

[3] Hlava 1, čl. 4 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii.

[4] Bod 85 odůvodnění nálezu Ústavního soudu z 26. 11. 2008, Pl.ÚS 19/08, 446/2008 Sb., (Lisabon 1).

[5] Čl. 52a Ústavy SR.

[6] Čl. 36 odst. 3 Ústavy SR.

[7] Čl. 15 odst. 5 Ústavy SR.

[8] Čl. 41 odst. 2 Ústavy SR.

[9] Čl. 41 odst. 7 Ústavy SR.

[10] Čl. 41 odst. 5 Ústavy SR.

[11] Čl. 41 odst. 1 Ústavy SR ve znění ústavního zákona č. 161/2014 Z.z.