17 března, 2026

Nostalgické requiem…

Dnes mám narozeniny. Půlkulaté. Je mi pětačtyřicet. Prožil jsem je hezky. Vyrůstal jsem v úplné rodině, byl jsem vždycky obklopen přáteli, učil jsem se ještě podle starých předrevolučních osnov, takže jsem se na základní i střední škole ještě i něco naučil, do práce jsem šel v době, kdy všude bylo plno chytrých, schopných a šikovných lidí, kteří mě naučili pokoře a úctě k lidskému umu. Těžké epizody a maléry měly v mém životě krátké trvání a nakonec se vždycky v dobré obrátily.

Za svou pracovní dráhu jsem třikrát zcela změnil obor. Začínal jsem jako prodejce propanbutanových bomb, následně jsem stavěl vulkanizační lisy pro pneumatiky, aby mi nakonec učarovalo zemědělství. Udělal jsem si několikaletý odskok do veřejného působení, naučil jsem se hodně o politice i marketingu a ještě více jsem se naučil o lidských a hlavně novinářských charakterech. Vyzkoušel jsem si, co to znamená být (nakrátko) veřejným nepřítelem číslo jedna, postavil jsem politické hnutí, které se taktak nedostalo do Sněmovny a bude mít dost prostředků, aby mohlo příští čtyři roky dokazovat, „že jsme měli pravdu, ale moc brzo… „

Přes tříleté veřejné působení v podmínkách digitální cenzury a prokurátorů s totalitními manýrami, JSEM NEPŘIŠEL O RODINU. Na moji ženu se stále dívám stejnýma očima, jako v ten den, kdy mě okouzlila a byla to jen a jenom její zásluha, že jsme všichni zůstali pohromadě a že mi ona i děti byly pevným přístavem. Jen… už u nás není tak živo. Strašně rychle to uteklo a moje nejstarší dcera je už dospělá, druhorozený syn k tomu nemá daleko a i ta nejmladší už chodí s aktovkou a doma si víc dělá úkoly, než že by vymýšlela nějakou lumpárnu. Schovanka už je dávno na vysoké škole…

Pětačtyřicet let života jsem prožil v míru. Jsem příslušníkem národa, který si i revoluci udělal jenom sametovou, naše země leží mimo evropské geostrategické osy, ale ještě jsem měl možnost slyšet na vlastní uši vyprávění mých dědečků o té velké válce, která se zasáhla úplně každého a mám v sobě jejich naléhavost, se kterou nás nabádali, abychom si vážili, že se nestřílí a nic nedali na řeči o konzumní společnosti a životní úrovni.

Pamatuju si euforii s jakou náš národ po Plyšáku vyrazil do Evropy a byl jsem přímým svědkem, jak ta euforie postupně klesala, až se mnohdy proměnila ve svůj přesný opak. Byl jsem jedním z těch, kteří hlasovali proti vstupu do EU a byl jsem jedním z těch, kteří se nepřenesli přes bombardování Jugoslávie, protože v ten den pro mě skončila iluze o západním dobru. Ale tenkrát se o tom ještě smělo diskutovat a člověk mohl být proti válce, aniž by mu hrozil vyhazov z práce či veřejné zostuzení.

Byl jsem proti českému angažmá v Afghanistánu i Iráku, byl jsem proti bombardování Sýrie i Libye, nesouhlasil jsem s rozšiřováním NATO na východ a když začala válka na Ukrajině, bál jsem se o své děti natolik, že jsem opustil půdu i pluh a stal se aktivistou i politikem, abych jednou nemusel dát své syny Řehkům a Petrům Pavlům pro jejich válečnickou slávu. Zjistil jsem, že se dá hodně udělat a naučil se, jak se to dá udělat. Ale také jsem zjistil, že to není v silách jednotlivce a dokud se lidé neprobudí, je možné tyto dovednosti i plány jen udržovat a čekat. Je možné udržovat malý oheň, aby se jednou mohl rozhořet.

Zjistil jsem, že pravda opravdu nevítězí, ale prostě zbude, až se všechno ostatní prošustruje… a ještě je tady hodně k prošustrování. Ještě pořád nám patří naše půda a ještě pořád je osmdesát procent bytů v osobním vlastnictví. Ještě pořád se vyplácejí důchody, ještě pořád je dost peněz na půl milionu ukrajinských uprchlíků, ještě pořád je vyšší tolerance k cizím než k vlastním. Ještě pořád máme zdravotnictví, ze kterého je možné krást, ještě pořád můžeme platit výpalné v emisních povolenkách a ještě pořád si můžeme dovolit vlády, které mají priority kdekoliv jinde, jen ne doma. Zkrátka a dobře, ještě chvíli potrvá, než se projeví pravda, která zbyla.

Zjistil jsem, že z mého levičáctví už vlastně zbylo jen poslední varování před politikou „všeho víc.“ Nefunguje evropská integrace? Chce to víc integrace! Nefunguje migrační politika? Chce to víc migrantů! Po čtyřech letech dodávání zbraní na Ukrajinu jsme nezvítězili? Chce to víc zbraní! Americké intervence nefungovaly a obrátily se proti Spojeným státům? Chce to ještě větší intervenci! Přes neustálý růst HDP bohatství neprokapalo k chudým? Chce to větší růst HDP!

Víte, mám pocit, že jsme právě došli k bodu zlomu. Znáte to pravidlo: Když to nejde silou, zkus to větší silou… Když se to zlomí, byla to vadná součástka. Mám v posledních dnech pocit, že se součástky našeho světa právě začaly lámat. Není možné donekonečna zvyšovat ambice a s nimi i dluhy. Není možné donekonečna expandovat bez neúměrných nákladů na obranu perimetru. Naše elity chtěly všeho víc, ale své páky nakonec přetížily tak, že se jim teď ohýbají v rukách. Únava materiálu… Co naplat, že si tam v Pentagonu spočítali tu válku správně… i Palantir na to měli… na tak velkou ambici prostě už naše nástroje nestačí.

Jak to vypadá, když se dlouhodobě přitahují ventily na parním kotli se snaze z něj vymačkat co nejvíc? Jak to vypadá, když ignorujete všechny varovné kontrolky v podobě kritiky, demonstrací, odmítání i konfliktů? Jednoho dne kotel vybuchne. Jen nevíme, kdy přesně to nastane, jak přesně to bude vypadat a jakou škodu to způsobí. Mám trochu pocit, že právě toto se teď děje. Měli jsme dost varování a ke každému se dostala. Jen… jsme také měli dost těch, kteří všechny sirény odmonotovali, všechny kontrolky zaslepili a ty, kteří na to upozorňovali, prohlásili za kolaboranty s Ruskem.

Víte, koho mi teď Donald Trump nejvíc připomíná? Šéfa směny v Černobylu, Anatolie Ďatlova. Bouchlo to. Bouchlo to kvůli jeho vlastním špatným rozhodnutím, ale on si nepřipouští, že se to mohlo stát. Místo toho ukazuje tabulky, že všechno je vlastně v pořádku, ale tyto tabulky vznikly na základě špatného měření. Na mostě v Pripjati stojí Macron, Starmer, Merz, ale i Havlíček a Babiš, koukají na ten požár kolem Hormuzu, ale ještě si neuvědomují ten spad, co jim pomalu padá na hlavu. Ještě pumpují vodu do už neexistujícího reaktoru a pravdu říkají nikoliv naši novináři, ale říkají ji v Číně, Indii nebo v Brazílii. Doma už všichni paranoidně hlídají všechny a poměřují každou informaci tím, jestli to náhodou neprospěje nepříteli.

No nic… už se stalo. Teď to musí všem dojít. My můžeme udělat jediné. Chránit se co nejvíc před spadem, dát si jodovou pilulku a čekat, až se všechno ostatní prošustruje. Už to není pomalý sešup, teď právě to nabírá rychlost. Teď se bude prošustrovávat přímo raketovou rychlostí. Mezinárodní právo prošustrovali do posledního paragrafu za týden, NATO právě teď chcípá na evropskou neochotu a americkou neschopnost jít do plnotučné války s Íránem, Ukrajina je v posledním tažení, Německá ekonomika také, jen vyhlásit chalífát.

Dnes ale nebudu končit negativně, mám narozeniny, kurňa. Chci proto dodat, že jsem se za svých pětačtyřicet let života potkal s mnohem větším množstvím dobra než zla. O zlu se lépe píše, je zajímavější číst o zdolávání překážek, mužská identita je především o ranách, které ho dostaly na kolena, ale on zase vstal. Kapitoly o tom, že vám někdo ovázal rány, čtenáři zpravidla přeskakují a navíc, dobrodinci mají často tu vlastnost, že nechtějí, aby se o jejich dobrodiní mluvilo. Dovolte mi ale říci, že dobrého je ve světě víc než toho zlého a objevuje se tam, kde byste ho nečekali a od lidí, od kterých byste se toho nenadáli. Kdyby nebyli, nikdy bych poslední tři roky neustál.

Rozpady světových řádů nebývají hezké. Stejně tak není hezký pohled na státní bankroty, hyperinflace a hořící rafinérie. Není příjemné zjistit, že elity kolem nás nejsou vůbec elitní. Ale jak se bude prošustrovávat to poslední, co světovému řádu ještě zbylo, objeví se mnohem víc dobra, než bychom dneska řekli. Opravdová solidarita se neprojeví na potápějícím Titaniku, ale až na záchranných člunech. Na Titaniku si elity představují, že dál budou tančit a my na ně budeme veslovat. Na člunech už budou veslovat všichni… a rádi.

Děkuji za všechno dobro, kterého se mi dostalo. Naplňuje mě nadějí, že příští týdny sice nebudou nic hezkého, ale s každou další prošustrovanou lží o našem světě se přibližujeme k pravdě, která nás osvobodí. A ještě je hodně těch, kteří neztratili ani naději, ani víru, ani lásku.

__________________________________________________________________________________

Přátelé, pokud mě chcete podpořit v mém blogování, prosím pošlete dar Institutu českého venkova. Každý, kdo pošle příslušnou částku, může si na oplátku vyžádat knihy z nabídky. Číslo účtu: 1769955003/5500 IBAN: CZ8355000000001769955003. Kdo chce, může přímo na stránkách Institutu pro platbu použít QR kód. Doporučuji poslat platbu a druhý den si zadat adresu pro zaslání. Stačí přímo na Vidlákových kydech kliknout v záhlaví na „objednat knihu.“

Kdo preferuje jednoduché placení, nabízím možnost přes tuto platební bránu: https://donate.stripe.com/28E4gzekn7mlgjS0g3g3600

167 thoughts on “Nostalgické requiem…

  1. Jestli je to skutečnost tak si to moc „hezky“ vychutnali v Izraeli. Zdá se, že video je originál.

    Video 2 min. 20 s
    Impozantní záběry
    🚨 🇮🇷 5 hlavních důvodů, proč íránské rakety s více hlavicemi nahánějí hrůzu americké a izraelské protivzdušné obraně
    https://t.me/geopolitics_prime/66835#

  2. https://www.zerohedge.com/geopolitical/not-our-war-allies-shun-trump-coalition-iran-security-chief-alleged-killed-oil

    Poté, co Trump prosil o vojenskou pomoc všechny spojence (dokonce i strategického nepřítele USA dle Národní strategie USA, tedy Čínu) a všichni spojenci odmítli jít do této prohrané války společně s USraelem – tak teď oranžový pedofuhrer prohlašuje, že vlastně ničí pomoc nepotřebují, protože slavně vítězí

    Dále oranžový pedofuhrer uvádí, že se rozhodně nebojí poslat vojáky do boje proti Íránu.

    BREAKING: TRUMP SAYS HE IS NOT AFRAID TO PUT BOOTS ON THE GROUND IN IRAN:

    Q: Are you afraid that if you put boots on the ground in Iran, it could be another Vietnam?

    TRUMP: No. I’m really not afraid of anything.
    Tak jestlipak pošle synátory a zeťáka Kushnera, když se sám zbaběle vyhýbal vojenské službe celý život?

    A samozřejmě také tvrdí, že válka bude u konce již brzy. Což je poměrně zvláštní u války, která byla vyhrána úplně a definitivně už asi tak 30 x během posledních 14 dnů – a naposledy dokonce prý „hned v první hodině“

    Také se rozhodně nebojí, že by usáci uvázli v dlouhé válce alá Vietnam. Takže na ni asi usáci nejsou rozhodně ani připraveni.

    Crucially (and alarmingly) Trump also brushed off warnings from Tehran that deploying US ground troops could trigger a Vietnam-style quagmire. „No, I’m not afraid of – I’m really not afraid of anything,“ he said.

  3. Vidláku, hodně zdraví, a rada: kdyby vám politika narušovala rodinou atmosféru, vykašlete se na politiku. Rodina je víc. A dětí máte jak píšťal u varhan. To je to hlavní.

  4. Podle mejnstrýmu prý ty usácké spoďáry v prádelně letadlové lodi USS Gerald Ford byly tak připosrané, že při jejich požáru přišlo o kajutu 600 námořníků posádky (15% posádky) a ti pak museli spát různě po lodi na podlaze, na stolech a tak,
    Uhasit hořící spodky trvalo 30 hodin 😉

    Tak si tak myslím, že se Íránu opravdu povedlo zasáhnout usáckou letadlovou loď – tato info z MSM by odpovídala požáru tankovací části lodi íránskou raketou

    1. Naprosto top je tam informace, že Írán – dobře si vědom, že smáznout jakoukoli loď v Hormuzské úžině pro něj bude hračka – nabídl volný průjezd jakémukoli tankeru, který přesvědčí usácký torpédoborec, aby jel jako eskort

      Alireza Tangsiri, Commander of the IRGC Navy:
      We guarantee the security of any oil tanker, under any flag, that can convince an American destroyer to escort it through the Strait of Hormuz.

  5. Vidláku, přeji Vám vše nejlepší, zejména pevné zdraví, pevné nervy! Nechť se splní všechna Vaše tajná přání a daří se Vám vše, na co sáhnete!

  6. Ještě něco válečného.
    Pořád se chystali nasadit armádu na Ukrajinu a teď když žádá Trump pomoc do Íránu, nějak se jim nechce.
    Byl jsem v merketu nakoupit a už se připravují na nákupní horečku.

    1. Zatímco u nás jede masírka a válečné štvaní, tento tydýt to už prý dělá 13 let plus spoluautor muniční iniciativy

      Kopečný pro Blesk: Rusko se chystá na velký ozbrojený střet s Evropou! Co bude spouštěčem?

      že tím spouštěčem nějaké té agrese vůči Evropě, vůči NATO ze strany Ruska, bude právě čínský pokyn, který bude souviset s jejími vlastními expanzivními ambicemi vůči Tchaj-wanu

      1. Mk
        Bude zajímavé, jak ta pomoc pro USA dopadne, agresor přeci nemůže žádat o pomoc, podle článku 5 s smlouvy NATO a navíc, území USA nebylo napadeno.

    1. Šéf protiteroristického centra USA rezignoval.

      Jak symbolické. Šéf Protiteroristického…

      Hoch je hodně odvážný. Hodně. Je to vlastně hrdina.

  7. Přeji Vidláku co nejvíce zdraví, lásky a podpory od blízkých, štěstí ve všem, co děláš.
    A optimismus, víru ve spravedlnost a sílu nám všem pro další dny.

  8. Hodně zdraví, spokojenosti a pohody. Ať Ti fouká vítr do plachet, dobrý kompas a majáky na skalinách Tě převedou do klidných a slunečných dní.

    1. Dementní žvásty
      Oblbování otroků. Má to dědek zapotřebí? Na debilizaci si tady z výpalného chováme lokaje ži.dovského protektorátního režimu.

  9. Ahoj Vidláku.
    Přeji ti vše nej.
    Jdeš po cestě, po které jsem šel i já. Zajímavá zkušenost.
    Já jen neumím tak hezky psát.
    Ale oba to děláme, abychom se mohli podívat dětem do očí, až budou říkat, proč jsi nic nedělal?
    Tam vidím ten problém. Až budou zpátky politici místo youtubery rodiči, tak třeba pochopí.
    Ale ti se musí starat o ty děti, tak s ambiciozními kandidáty a kandidátkami vždy tahají za kratší konec.
    Krátkodobě to dobře nevidím.
    Ale ty jsi zemědělec. Ten neplánuje na jednu sezonu.
    Jsi výrazně mladší a tak bojuj.
    A věř, že vždy se dá zvednout. Budu tě sledovat.
    Míla

  10. Hodně zdraví pro pana Daniela a :
    rodina je daná, tu si nevybíráme jen ji opečováváme.
    Kamarády si vybíráme, nebo si oni vybírají nás.

  11. 45 je pěkný věk. Ať se dál v rodině daří, vše ostatní je méně důležité.

    P.S.: Zkuste si konečně něco o tom Titaniku přečíst. Docela často jej používáte jako přirovnání, ale evidentně vycházíte z nějakých pohádek. To „tančení v první třídě zatímco dole teče voda“ se nikdy nestalo, stejně tak první třída nečekala, že za ni budou ti dole veslovat. Titanik je úžasný příběh plný technické vynalézavosti, hrdinství spousty lidí a také zajímavých osudů, třeba člověka, který zažil havárie všech tří sesterských lodí. Jedna zdravotní sestra přežila potopení Titaniku i Britanniku. Mě už by pak na moře nikdo nedostal.

    1. Já mám Titanic načtený 🙂 Já vím, že nahoře nikdo netančil, ale je to obecný úzus, tak ho neruším a prostě ho jako případ používám.
      Příběh Titaniku se nám změnil z tragického, ale hrdinského eposu na příběh neodpovědnosti, fanfaronství a tragických koncích.

      1. Ve skutečnosti byli řešeni mocní odpůrci FEDu, konkurenti, a souvěrci. Nehoda to byla asi jako při demolici tří Rockefellerových věžáků dvěma letadly.

  12. Pane Dane, Vidláku, přeji Vám hlavně zdraví, štěstí v rodinném kruhu a hodně sil do budoucna. A díky Vám za to, že si mohu denně číst Vidlákovy kydy

  13. Vidláku, samozřejmě se připojují k předchozím přáním a protože bez tak skvělé manželky a dětí byste toho tolik nedokázal, tak především děkuji jim. Váš blog čtu denně a doufám, že ještě dlouho budu.

  14. Pane Vidlák
    Také přejí všechno nejlepší k narozeninám.
    Roky tady jsou, zkušenosti také, tak toho využít a pokračovat v politice.
    Jak to sledují přijdou zmatky,zvraty,jak v hospodářství, ale horší ve financích.
    Přijdou politické otřesy, změny vlád a aby toho nevyužili ještě větší zaujetí.

  15. Vidláku, nějak jste v tom výčtu pozapomněl, že patříte do sekty Husitské. Vy zjevně i do sekty Politiků a sekty Alarmistů. OK. Každý někam patří. Já to jen zmiňuji v kontextu, že jiní (a je jich násobně více) patří do sekty Green Dealu. Někteří z prospěchářství, ale někteří z přesvědčení a ti se přímo těší na brutální zdražení ropy, plynu, …, energií obecně. Rozapd průmyslu. Prostě chtějí svět, kde najednou budou mít lokální potraviny a výrobky komparativní výhodu, díky drahé dopravě. Svět, kde si každá rodina bude vyrábět vlastní energii (např. nám doma právě začíná období, kdy soláry na střeše vyrobí vic elektřiny, než spotřebujeme). Vítají i pokles populace v kotlince, klidně až na 5 milionů – proč vlastně ne? (A to, že sekta Křesťanů či Muslimů by se nejraději namnožila na 20 milionů, je nebere). Omezení výroby, kdy se zboží vyplatí opravit, než vyhodit a koupit nové. … Etc., etc., etc.

    1. Jen tak pro zajímavost, do které sekty byste zařadil sám sebe?

      Schválně, nakolik se to bude lišit od toho, jak vás vnímá okolí…

    2. Eto, číst ty vaše domněnky, to opravdu bolí. Možná by vám pomohlo, takhle se občas pobavit s někým normálním a opustit svou sociální bublinku.

  16. Přátelé, děkuji všem za přání, moc mě to potěšilo. Je radost mít takové čtenáře, jako jste vy. Vždycky, když si říkám, že to celé nemá cenu, že se stejně nic nemění, vždycky mi znovu dodáte naději a optimismus.

  17. Taky se připojuji s přáním, aby dalších 45 let bylo aspon 2x tak úspěšných, jak ty minulé.

    Pak prosba k ostatním čtenářům – Vidlák skromně zapomněl napsat, že blog je jeho „zaměstnání“ (aspon takto to vidím..) a tedy je to jeho jediný příjem..

    Čili je zde super možnost mu poslat na účet narozeninový dárek – pár stokorun, aspon..

    Přeji všem pěkný den..

  18. Také se připojuji s přáním všeho nejlepšího. Jak píšete, nejdůležitější je rodina. Ta Vaše je pevná jako skála. Já osobně mám radost, že obě mé děti nejsou „slepé“, ale správně dezolátské. Malý smutek mám, že se mi dcera z té Číny už nechce vrátit.

  19. Dane, pevné zdraví a ať je vše, jak má být. Také věřím , že dobrých lidí je pořád víc než těch magorů. A děkuji za Vidlákovy kydy!!!

Napsat komentář: ard Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *