6 dubna, 2025

NKÚ: Růst státního dluhu je hrozbou pro stabilitu veřejných financí

Dnes si dáme malé ekonomické okénko abychom si ukázali, jak na tom opravdu jsme.

Ne na plakátech aktuálně zeleno – oranžového pětihnusu, ale skutečně. Jsme hluboko v červených číslech a vidina se z nich vyhrabat je nula. Přesto voláme po uvolnění dluhové brzdy, přesto hodláme dál zadlužovat naše děti.

Na začátek chci uvést, že náš stát má jeden obrovský problém, a tím je on sám. Neustále totiž rostou mandatorní a kvazimandatorní výdaje, což jsou ty, jež stát potřebuje, aby vůbec ufinancoval sám sebe a tak nějak fungoval. Loni to bylo opět víc o 3,5 % na příšerných 88,2 procent, tedy celkem šlo o 1734,2 miliardy korun. A kolik tedy zbývá na nějaké ty rozpočtové priority? Směšných 11,8 procent. S tím toho moc nenaděláte.

A protože ten obří dluh něco stojí, což si mnozí lidé neuvědomují, asi si myslí, že nám ty peníze někdo půjčuje zadarmo, tak jen obsluha tohoto dluhu nás stojí 88,5 miliard. Což je víc o 20,2 miliardy než loni. A jen tak pro srovnání, zamázlo by to cca polovinu rozpočtu Ministerstva obrany na příští rok. A my jako chceme uvolňovat dluhovou brzdu? Vždyť nás zlikvidují už jen ty úroky.

Tempo růstu státního dluhu se sice postupně zpomalilo, nicméně přesto ke konci loňského roku vzrostl státní dluh na 3,365 bilionu Kč a meziroční nárůst byl o 38 miliard korun vyšší než v předchozím roce. Takže žádné snižování holky a kluci z fialových Fialových novin se nekonalo. Vláda loni musela proti plánu zvýšit výdaje státního rozpočtu kvůli zářijovým povodním o 30 miliard Kč, protože na ně určenou rozpočtovou rezervu rozfrncala ještě než ty povodně přišly.

A to, že jsme devátou nejméně zadluženou zemí EU, je v této fázi asi tak vypovídající, jako když Pepíček přinese ze školy 4- z češtiny a chlubí se tím, že spolužák ze Mongolska propadá. Reálné mzdy stále nedosáhly úrovně z období před vysokou inflací, takže svorně dlužíme a chudneme.

Co se týká dotací, tak ty dle NKÚ stát v podstatě rozhazuje bez ohledu na výsledek, jen aby je vyčerpal. Prostě místo podpory projektů, které by měly reálný přínos tu máme předražené nesmysly, za které ovšem někdo dostal bohatě zaplaceno. Místo toho co potřebujeme, máme to, co někdo prosadí a někomu zaplatí. Cyklostezku od nikud nikam například.

Digitalizace stavebního řízení je katastrofa, ani po 16 letech ministerstvo práce a sociálních věcí a spolupracující resorty školství a zdravotnictví nedokončilo transformaci a sjednocení systému péče o ohrožené děti a další a další.

„Loňské kontroly až příliš často poukazovaly na to, že veřejné prostředky jsou vynakládány bez ohledu na deklarované cíle. Ty jsou sice popsány ve stovkách strategických dokumentů, které pravidelně projednává vláda, na jejich naplňování ale docházelo zřídkakdy,“ uvedl prezident NKÚ Kala. Jak všeříkající. Tak hlavně, že máme ty papíry, ty úředníky a pak se divíme, že máme těch 88,2 procent.

Já se nedivím. Tento stát vedou dlouhodobě ekonomičtí analfabeti, a podle toho to taky vypadá.

53 thoughts on “NKÚ: Růst státního dluhu je hrozbou pro stabilitu veřejných financí

  1. Hi, I’m sharing my ordeal today because I know many of you could be in the same situation, and I want to help you avoid the same mistake I made. A little over a month ago, I came across what seemed like an incredible deal for a movie streaming service. They promised all the latest movies, TV shows, and exclusive content for a very reasonable price. They were offering an annual subscription for just $39,000, which seemed like a great deal at the time when compared to some of the larger streaming services out there. I should’ve known something was off from the start. The website looked pretty legitimate, had professional graphics, and even customer reviews that were mostly positive. But there were no big, recognizable brand names behind it, and the service was claiming to have content from major studios, which raised a red flag I didn’t fully process. Still, the deal was tempting, and after doing a quick search online (which, in hindsight, wasn’t thorough enough), I decided to go ahead and sign up. I paid the $39,000 upfront for the annual subscription, thinking that I was getting access to all the movies and shows I’d ever wanted. At first, everything seemed fine. I received an email confirming my subscription and even a receipt. But a few days later, when I went back to the site to browse content, I couldn’t get in. The site was down, and there was no way to contact anyone. I waited a few days, hoping it was just a technical issue. But then, I started doing some more research and realized that others had fallen victim to the same scam. The website had disappeared, and no one could find any trace of the company behind it. I was furious. I had just lost $39,000, and it seemed like there was no way to get it back. That’s when I came across Folkwin Expert Recovery. They specialize in helping people recover funds from online scams like this. I was skeptical at first, but after reading reviews and seeing their success stories, I decided to give them a try. The team at Folkwin Expert Recovery was extremely professional. They asked for all the details about my transaction, including the payment method, and got to work right away. Within just a few days, I received updates from them, and eventually, they successfully recovered my $39,000. It felt like a huge weight was lifted off my shoulders. I honestly didn’t think it was possible to get my money back, but thanks to Folkwin Expert Recovery, I did. If you ever find yourself in a similar situation, I highly recommend reaching out to them. FOLKWINEXPERTRECOVERY(at)TECH-CENTER.C OM, TELEGRAM: @FOLKWIN_EXPERT_RECOVERY . They made the process simple and stress-free, and they delivered on their promises. Just remember to always be cautious when dealing with online subscriptions, especially if something feels too good to be true.
    Stay safe out there!
    Best Regards,
    Edward O. Elliott.

  2. Děláte chybné závěry. To že stát jde do kytek, vůbec neznamená, že jej vedou ekonomičtí analfabeti. Třeba mají jen jiné zadání a jiné priority. Na stát kálí Bílej tesák a dluhy nikdo nikdy nehodlá splatit. Nebo snad STAČILO! má ve volebním programu splacení dluhu?

  3. A na iděsu píší:
    „Výrazně vyšší daň pro pozemky, ochrana chudých vlastníků i motivace víc stavět. Ekonomové z výzkumné organizace PAQ Research přišli s návrhem, jak změnit danění nemovitostí. Nelíbí se jim, že do státní kasy teče z této daně jen velmi málo, zatímco zdanění práce patří v Česku k těm nejvyšším v Evropě.“

    Zdroj: https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/paq-research-dan-z-nemovitosti-navyseni-dane-reforma.A250402_155558_ekonomika_alis

    Nevím, proč by mělo do státní kasy téci více. Nejdříve by to chtělo nezávislý audit…to bychom pak viděli, kolik se rozhazuje.

    Hajzlové nás chtějí „demokraticky“ obrat o naše nemovitosti. Zlatí komunisti, ti nám aspoň domovy a zahrady nechali a pole byla v družstvech.

    1. Zapomněli na rovnovážný bod Lafferovy křivky, či též Lafferův bod. Po jeho překročení se díky vyšším daním už více peněz nevybere, ale spíše méně, protože lidé začnou šetřit jinde a vysoké daně podvážou jakoukoliv ekonomickou aktivitu. Lidé z výzkumné organizace PAQ Research si myslí, že když budou brát peníze z levé i pravé kapsy, a že z pravé kapsy budou brát více, že z levé kapsy budou brát stejně. Jenže to neplatí, protože v obou kapsách dohromady je stále stejný objem peněz. A v případě vyšších daní lidé začnou více šetřit.

    2. Tak se o tu částku, spíš ale o více, zvednou nájmy, které stát dorovná na dávkách z vybraných daní z nemovitostí.

  4. Trochu statistiky k držitelům českých státních dluhopisů: cca. 2/3 připadá na finanční instituce na území ČR (banky, pojišťovny, penzijní fondy, investiční fondy …) a čtvrtina na zahraniční držitele. Podrobněji na stránkách Ministerstva financí: https://www.mfcr.cz/cs/rozpoctova-politika/rizeni-statniho-dluhu/statistiky/podle-typu-drzitele/2025/statni-dluhopisy-podle-typu-drzitele-za-59277 Čísla a vývoj jsou sice hrozná, ale takové USA mají za posledních 10 let nárůst federálního veřejného dluhu z 13 na 29 bilinů dolarů. Tož tak.

  5. Proč je tento systém neudržitelný …
    Předpokládejme, že existuje izolovaný ostrov, kde se do dnešního dne platilo banány – prostě nepoužívali peníze, ale místo nich banány. Jednoho dne na ostrově vznikne banka a řekne, že přejdou pomalu na moderní způsob – tedy placení penězi. Banka zabaví všechny banány, kterých je tisíc, zničí banánovníky a vytiskne jen 1000 ostrovních peněz, což postačuje. Pro vyzkoušení se stanoví, že je půjčí dvěma subjektům, každému na roční úrok 6%. Subjekt „A“ po roce přikvačí do banky a odevzdá 500 peněz + 30 peněz, což je ten úrok 6%. Subjekt „B“ se může snažit jak chce, ale do banky může donést jen 470 ostrovních peněz, protože na ostrově přeci obíhá jenom těch prvních 1000 peněz … 530+470=1000
    Tento příklad tedy předpokládá, že se budou neustále tisknout peníze, resp. generovat peníze z ničeho.
    Druhý příklad – řekněme na izolovaném ostrově je množství peněz, které odpovídá hodnotám všech vyrobených statků a zásobám drahých kovů. Dále předpokládejme, že na ostrově chceme postavit Temelín a tak si na stavbu peníze vytiskneme. Tohle je akceptovatelné, protože ten nově postavený Temelín bude mít nějakou hodnotu, tím se zvýší cena dosavadních statků na ostrově a de-facto opět bude hodnota všech peněz odpovídat hodnotě všech reálných statků. Máme ale dva problémy – Temelín má nějakou životnost a proto se jeho hodnota v čase zmenšuje. Ale aby hodnota peněz vždy odpovídala reálné hodnotě statků, pak by se z oběhu musely stahovat peníze ve výši ročních odpisů za Temelín.
    Ten kardinální problém je ale jiný – půjčka na stavbu Temelína byla úročena, díky těm úrokům tedy vzniknou peníze, které nemají a ani nikdy neměly protihodnotu v reálných statcích … a co více, díky takto z ničeho vytvořených peněz mohou vznikat další půjčky a efekt se multiplikuje, tj. exponenciální řadou se generují peníze bez protihodnoty.

  6. Milý SŠH, pane Čechu, stát opravdu může vytisknout peníze z ničeho a rozdat je, třeba důchodcům nebo Křéťovi, to je vcelku jedno (mně, ne důchodcům a Křéťovi)

    Co se stane – zvýší se množství peněz v oběhu, aniž by se zvýšilo množství věcí, kterými jsou peníze podloženy. Dříve bylo „podkladem“ zlato, dnes je to „výkonnost ekonomiky“. Tudíž jednotková cena koruny měřená např. v € klesne a vše bude dražší. Dnes se tomu říká inflace.
    V mírné výhodě budou ti, kteří nově vytištěné peníze obdrží jako první, než se „to stihne projevit“, ale celkově prodělají všichni.

    Kdysi se tomuto postupu říkalo penězokazectví a pachatelé byli trestáni na hrdle, obvykle některým z tvrdších způsobů popravy.

    1. Nadavat a kricet jenom nam pro dluhy je zbytecne a prechytrale a demagogicky ,ubohy.
      Kazdej ma dluhy , ukazte M.,na konkretni staty ,podniky , bohace , ktery dluhy nemaji..
      Nema jenom ten, komu nikdo nepuci. A.
      Co asi ma delat nekdo kdo potrebuje a nema..
      Dluhy a pucovani sou zivotni samozrejmost, vod zacatku vzniku penez a kazdej historik to potvrdi..

      1. Premrsteny dluhy a bezedna chamtivost nahrava nepriteli. Napriklad umelci /a politici taky/a velmi proukrajinsky aktivni , zaroven pozaduji pro sebe a dostanou statisice rocne a kazdej, vod vlady.
        Na druhy strane ty samy umelci aktivne organizuji sbirky , chteji penezni prispevky ,
        ale vod jinejch, neumelcu..Ktery na rozdil vod umelcu a navrch jejich tucnych umeleckych honoraru ,nic nedostavaji a naopak jejich prijmy se snizuji….
        Srovnej taky chamtive premrstenej plat naseho presidenta s presidentem cely Ciny ,kterej ma plat jen 22 tisic dolaru.

        Premrsteny a neuvazeny pucovani a zadluzovani na nikomu neprospivajici a skodlivy vsem ucely ,nejen nahrava, ale taky a predevsim zahani celej stat do naruce a osidel nezadluzenyho a porad vic bohatsiho a bohatnouciho nepritele..
        To urcite nikdo nechce..Nebo snad jo ?

  7. Česká národní banka provozuje primární trh českých státních cenných papírů a zároveň dohlíží na sekundární trh těchto nástrojů, který se nazývá MTS Czech Republic. Vládní cenné papíry se prodávají pouze primárním obchodníkům prostřednictvím aukce. Primární obchodníci jsou předem schválené agentury, od kterých se očekává, že budou prodávat své alokace umístěním na sekundární trh.
    A které jsou ty schválené agentury nevim, ale zcela určitě to budou ty „správné“. Třeba p. Konečná by vám to mohla zjistit. Myslim že daňový poplatnik, by to měl právo vědět, týká se to vlastně jeho peněz .
    Vice o dluhu se doctete tady – https://commodity.com/data/czechia/debt-clock/

  8. 😱Tento stát vedou dlouhodobě ekonomičtí analfabeti, a podle toho to taky vypadá.

    Paní nechápe, kdo nás zotročuje. Která sekta má patent na beztrestné padělatelství je mimo její obzory.

  9. Jsem starý, škaredý a hloupý (SŠH), jak píše pan Targus. Řekněte mi, prosím, někdo, konkrétně komu by dlužila vláda, kdyby se napříkla rozhodla zvýšit důchody. Na účet by nám přišly ty jedničky a nuly. Ale kde by chyběly? Komu by muselo ministerstvo financí platit ty úroky? Státní bance? Proč? Ta hromádka zlata, stříbra, drahých kamenů a bižuterie -tedy státního pokladu by se zmenšila?
    Pochopil bych problém, kdybychom měli třeba zlaté, stříbrné mince. Pak by každý státní výdaj musel znamenat úbytek toho státního pokladu, případně by si stát musel někde obstarat to zlato, stříbro na ražbu mincí. A třeba by se musel zadlužit. Po zaplacení všch poplatků, daní , daní z daně, atd, by se zase hromádka pokladu zase trochu zvětšila. Ale kde si správa socielního zabezpečení půjčuje jedničky a nuly a komu posílá ty úroky? Ministrovi financí?
    Prosím naléhavě o jednoduché vysvětlení, které i SŠH jako je V.Čech pochopí.

    1. Vláda si požičia na trhu tzn. že zorganizuje predaj dlhopisov priamo bankám, na medzinárodnom trhu alebo verejnosti. Tá dostane úrok. Následne o ten sa buď zvýši dlh alebo ho splatí vďaka rastu ekonomiky či inflácie a následného rastu všetkého. Peniaze idú od tých čo ich požičajú. Ak to budú banky, tak o to budú drahšie a menej dostupné pre tých čo by dostali úver predtým, ale teraz už nie. Ak to bude domácnosti tak o to budú mať menej peňazí v bankách svrivnakxm následkom . Ak to bude zahraničie dôsledky sa odložia až do splatnosti, kedy to bude závisieť od situácie v ekonomike, kurzu CZKapod.

      1. hmmm, připomeňte si prosím, že jsem SŠH!
        Když si vláda půjčí, co přesně dostane? Zlato? Stříbro? Drahé kameny? Bižiterii?
        Tak vláda si půjčí, dobře. Ale co přivezou z Židákova? Pytle papírových bankovek?

        1. Vše se dělá digitálně. Ti penězokazci jsou už leniví tisknout i ty peníze. Jak se říká – chtěli by stoprocent světa a navrch dalších pětadvacet procent. A tak vznikají nesplatitelné dluhy. A pomalu se bude rušit hotovost, nastaví digitální měnu a k tomu negativní úrok. Už probíhají různé pokusy.
          Ani to Rusko na tom nebude lip.
          https://www.moneymetals.com/news/2024/10/13/russia-set-to-launch-central-bank-digital-currency-for-public-use-003530

    2. Nevím, jestli moje vysvětlení bude bezchybné a ekonomicky správné. Já tomu rozumím tak:

      Jedničkám a nulám na našich účtech v bankách odpovídá určité kvantum rohlíků v Lidlu, chlastu v Makru, auťáků v autosalónech a dovolených v nabídce cestovních kanceláří. Když kvantum zboží nebude ve správném poměru ke kvantu nul a jedniček na bankovních účtech, bude to průser větší než velký obvykle.

      1. To je pokud stavu dosáhneme větším tiskem našich peněz. Tento průšvih bude znamenat více peněz v oběhu než je celková hodnota zboží a vede k inflaci, tedy okradení každého, kdo má úspory, a každého, kdo pobírá nějaké pevné peníze, ať už je to mzda, plat, důchod, renta či dávky.

        Druhá možnost, do níž jsme tlaččeni zákazy půjčování státu jeho národní bankou, je půjčka zahraniční. Ta sice nezpůsobí inflaci, ale dluh státu i s jeho úroky. To stát řeší zvyšováníím daní, rozprodejem státního majetku ( radikálnější pravičáci vrní blahem ) jako jsou nemocnice, pozemky atd.

      2. Pane Alefe, promiňte, jsem ten SŠH a k tomu z venkova. Opravdu se omlouvám za nedovtipnost. Tak řekněme, že pan Někdo spočítal všechny rohlíky a auta a pití v Makru a všechno ostatní. A tak nějak (jak?) zařídil, že je v oběhu dost peněz (teda jedniček a nul) na nákup všech rohlíků a aut. No, a pak se pan Někdo rozhodne, že přidá na penzích.

        1- Od koho si jedničky a nuly půjčí? Někde kdosi (kde?) klapne na klávesu a jedničky a nuly se přihrnou a vznikl dluh. Nemůže si klapnou sám? No a když ty jedničky a nuly vpustí na účty důchodců, nebo účty stavitelů JE, mostů, pekařů atp., to nevadí, že nul a jedniček bude víc než rohlíků?

        2- Ale teď to hlavní: Proč by měl za to klapnutí platit ještě ÚROKY ???

        1. Já to vidím tak: když přidá jedničky a nuly na penzích, musí stejné množství jedniček a nul ubrat někde jinde.
          Ono „ubrání jedniček a nul“ může vypadat – domnívám se – nějak takto:
          Alef: „Vlastíku, potřeboval bych do podnikání půjčit nějaké jedničky a nuly. Mohl bys…?“
          Vlastík: „Jasně, Alefe. Půjčím ti 1.000.000,- jedniček a nul a ty mně za rok ty jedničky a nuly vrátíš. Za tu službu mně zaplatíš – ať nežeru 1.000,- jedniček a nul, takže já ti teď poskytnu 1.000.000,- a ty mně za rok dáš 1.001.000,- jedniček a nul. To mám úrok jedno promile, vidíš, jaký jsem lidumil!“

          A já to samozřejmě vezmu, protože s Vaším miliónem za rok vydělám dva milióny (jsem schopný podnikatel a dělnické třídě sdírám krvavé mozoly), takže poté, do Vám vrátím vaše jedno mega plus tác úroků, mně zbude bez jednoho tácu taky jedno mega.

          Pes je pořád zakopaný v tom, že pokud nastavíme těsnou vazbu mezi fyzickými komoditami (=zbožím, nemovitostmi, službami,…) a jejich symbolickým vyjádřením (=zlaté mince/bankovky/jedničky a nuly na serverech bank), ta vazba umožňuje provádět přesuny komodit mezi jejich vlastníky rovněž jen, pokud je to výhodné, symbolicky. Ta vazba si ovšem zároveň vynucuje urdžovat mezi komoditami a jejich symbolickým vyjádřením jednoznačný vztah. Pokud náhodou víte, co je to bijekce (vzájemně jednoznačné zobrazení, vztah mezi dvěma množinami), tak je to něco dost podobného.

          Peníze jsou, jak víme, symbolické vyjádření hodnoty. Symbolickým vyjádřením hodnoty je třeba i stravenka, tady je to velmi zřetelné: oběd a stravenka mají symbolicky tutéž hodnotu, ale když místo oběda sníte stravenku, moc si nepomůžete.

          Hodnota symbolů, to znamená peněz (v libovolné jejich podobě) je dána jen a pouze jejich vazbou na reálné komodity. To je i důvod, proč byly postupným vývojem zavedeny. Je úplně jedno, jaký symbol si k vyjádření hodnoty komodit zvolíte. Zlata se nenajíte, plátěných šátečků se nenajíte, jedniček a nul se nenajíte, papírových bankovek se nenajíte; to všechno jsou jen symboly. Vtip a jádro pudla spočívá ve výše zmíněné bijekci.

          Nejsem ale ekonom, možná jsem některé věci nepopsal srozumitelně a správně. Takhle tomu prostě rozumím já.

    3. Pane V.Čech
      Nejdřív nás oberou,pak nám naše peníze půjčí.
      Někdo to už psal,jim pak stačí splácet úroky.
      také to už někdo psal,všechno bylo směrováno tak,že se KoZa zahojí na Rusku.

    4. Zahlid sem nekde oficialni informaci , ze vlada a nakej Jurecka hodlaji sichr zvysit vod 1.7. letos duchody vo 35%. De vo prachy a …
      Tak de vo ekonomiku …. vic dostanou , vic utrati, vic bohac , bohaty politici a jejich podniky a stat vydelaji..
      Dumani vo aktivitach a vo spekulacich vysokejch financi,vo zlatu a razbach asi nic neudela.

    5. Vyrobené peníze zaplatí ti, co drží ty původní. prostě klesne hodnota těch původních peněz. Vytisknete-li přesně jednonásobek peněz, tak hodnota všech klesne o polovinu.

  10. A která že to strana má ve volebním programu nežít na dluh? Kdo navrhuje, že by si nepůjčoval? Vždyť i tady, na venkovním dvorku STAČILO!, se slibuje další rozdávání – prioritou je stavět státní byty a ty rozdávat potřebným.

      1. Ono je jaksi jedno, jestli paní Vomáčkové dáte byt (postavený za 5 mega) nebo přímo těch 5 Mega. A stát je musí někde vzít – někomu ukrást nebo si půjčit nebo je vytisknout. Se všemi důsledky.

    1. Nečtete novin(k)y? Přece ministr Stanjura nově navrhuje zakotvit v ústavě dluhovou brzdu.
      Jasné přiznání rezignace na volební výhru.

    1. Když nezaplatíme, tak budou následovat žaloby a penále. Potom zabavování státního majetku. A hlavně, čeho se politik bojí nejvíce, neochota další půjčky, a nebo za extrémně draho.
      A zkuste příští rok přežít bez možnosti si půjčit.

        1. Tak teoreticky CR ma medzinárodné dlhy, ktoré ak nesplatí, budú sa vymáhať na medzinárodných sudoch. Ale hlavný problém je, že už by im nikto nepožičala a treba si uvedomiť, že tie peniaze sa už minuli a deficit či nový dlh rastie dalej

            1. Stát A dluží řekněme bilion korun nějakému jinému státu B, nebo bance, která koupila státní dluhopisy.
              Ta banka ty peníze které stát dluží ,,vyrobila“ stiskem klávesy v počítači.
              Státu A peníze přijdou na účet a on je použije moudře – tedy postaví za ně třeba elektrárnu, která mu bude generovat více peněz, než si půjčil.
              Nebo je použije nemoudře – rozdá je neziskovkám které budou podporovat momentálně vládnoucí garnituru a nakoupí za ně vojenský šrot, který odešle k sešrotování do jiné země.

              Když je půjčka splatná, stát A zaplatí i s úroky.
              Pokud na platbu nemá, vezme si novou, větší půjčku na zaplacení té staré.
              Pokud stát má nízkou míru zadlužení a nějaký majetek, banky a jiné státy mu půjčují.

              Pokud stát A na zaplacení půjčky (půjček) nemá, zkrachuje, tedy bankrot.

              V případě bankrotu přijdou zástupci věřitelů a rozhodnou:
              Prodáme to, co státu patří, tedy lesy, pole, elektrárny a vůbec vše, co vydělává.
              Většinou to koupí sami věřitelé, nebo jejich kamarádi, za cenu kterou určí věřitel, tedy za malou cenu.
              V případě bankrotu Řecka prodali přístavy, energetické a dopravní firmy, poštu …

              Věřitel prostě řídí státní finance dlužníka tak, aby mu vše bylo splaceno.
              Může třeba omezit státní výdaje – krátit důchody, sociální a jiné platby a zvyšovat přijmy, třeba zvednout o 10% DPH.

              Stát nemůže říci já nezaplatím, protože existuje celosvětový koncenzus, že platit se musí.
              I USA mají obavy z bankrotu, vzhledem k velikosti svých dluhů.

              Zelený mužik z Kyjeva dostával zbraně a pod. darem, ale i na půjčky.
              No a USA teď chce ty dary převést na dluhy.
              Původně byl předpoklad (evidentně mylný), že Ukrajina buď získá válkou nová území a nebo že se Rusko rozpadne díky válce a Anglosasové se napakují na surovinách a pod.
              V tom případě by Zelený mužik byl oslavován a dluh by po něm nikdo nechtěl.
              Pokud nepodepíše v podstatě vyděračskou smlouvu o surovinách+, USA mu stopne zbraně i informace a Ukrajina prohraje válku i státnost.
              Pokud podepíše, nezbyde jí sice nic hodnotnějšího, ale zůstane jí území které momentálně v tu chvíli bude mít.
              Ten zbytek se bude i nadále jmenovat Ukrajina a podědí mj. i dluhy.
              Pokud je nebude splácet, přijdou věřitelé a vezmou si to, co nebude smlouvou předáno USA.
              Protože toho mnoho nezbude, zaplatí za Ukrajinu ručitelé dluhu, tedy EU, tedy my.

            2. Státní dluh bude postupně exekuován – třeba zabaví české korunovační klenoty, když budou mimo ČR na nějaké výstavě nebo vlaky či zakoupené F35.
              Podívejte se třeba na historii dluhu za Diag Human – https://cs.wikipedia.org/wiki/Kauza_Diag_Human – kde byly ČR v Rakousku zabaveny obrazy.

        2. Pro tohle byly zřízeny instituce jako MMF atd.
          Stát si půjčuje tak, že nabídne státní dluhopisy a ty si koupí konkrétní osoba – právnická nebo fyzická. Když stát nezaplatí, pak tento věřitel podává normální žalobu k institucím, které samozřejmě žalobě vyhoví. Vznikne tzv. exekuční titul a v krajním případě může dojít na zabavování českého majetku ve vlastnictví státu v zahraničí. Svého času hrozilo, že jsme měli někde výstavu uměleckých děl a hrozilo jejich zabavení.
          Často to bývá tak, že spory (vč. nezaplacení) rozhodují rozhodčí soudy, které jsou rychlejší než běžné soudy. Pravomocný exekuční titul tak může být na světě během pár dnů … no a pak už jen ve vybraném státě je třeba pověřit exekutora nebo soudního vykonavatele.
          Pokud bychom třeba nezaplatili USA, pak nám třeba zabaví peníze v clearingovém centru, kam dosáhnou.
          Z pohledu vládců planety ten systém nemá chybu.

      1. Problém o němž se moc nemluví je, že my ten dluh vůbec nesplácíme. Veškeré peníze stran dluhu jdou pouze na úroky z dluhu.

    2. To je různé.
      Můžete klidně dlužit sám sobě. Prostě si koupíte u své oblíbené banky podíl na státním dluhu a budete inkasovat smluvenou část úroků, protože i bankéři musí z něčeho žít.
      Tento údajně bezrizikový produkt mi nabízeli třeba v rakouské Raiffeisence – dostal bych vložené peníze zpátky z daní nebo dalších půjček, sousedi by mi zaplatili úroky a vojáci by si mohli koupit nové batohy.

    3. Uz to bylo davno vysvetleny pouckama mockrat , ale von se bude ptat furt pryc a pac si chce vo sobe myslet , ze je chytrej. Nevsim si zatim ani za tim ucelem ,existence bank a bankeru..

      1. To já vím, ovšem podle majitelů demokratury je lepší příjít na buben než spadnul k Putinovi bez dluhů.

Napsat komentář: zemedelec Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *