Listina základních práv a svobod obsahuje práva, která jsou ústavně garantována každému, tedy i občanům, anebo jen občanům. Azyl je jediná věc v Listině, která se týká jen cizinců. Azyl je na ústavní úrovni upraven tak, že jde o závazek státu jej poskytovat. Ale stát má prvotní povinnost starat se o své občany. Proto není důvod, aby v Listině zůstal azyl pro cizince garantován na ústavní úrovni.
Vypuštěním azylu z Listiny nenastane změna azylové politiky, protože nadále zůstane platná současná úprava na zákonné úrovni a námi přijaté mezinárodní závazky, které upravují azyl jako závazek státu jej poskytovat, a tedy nárok cizince vůči našemu státu. Ovšem vypuštění úpravy azylu z ústavního pořádku otevírá možnost tuto oblast nově upravit na zákonné úrovni vzhledem k aktuálnímu vývoji.
Azyl byl dříve udělován jako možnost státu v rámci zahraniční politiky, když vláda chtěla podpořit opozici v jiném státě. Ve středověku mocenské soupeření papeže a císaře vedlo, k tomu, že papež podporoval a na svém dvoře živil odpůrce císaře. Císař to samé dělal vůči odpůrcům papeže. Teprve v druhé polovině 20. století se kodifikovalo právo na azyl v Evropě jako povinnost státu, tedy nárok cizince vůči státu. USA na to nepřistoupily. Ovšem to bylo v dobách, kdy se azyl především týkal jednotlivců z politických důvodů. Dnes je situace jiná, neboť migrace má masový charakter a motiv není většinou politický (ten je zástěrkou), ale ekonomický – chudý Jih jde za bohatstvím Severu.
Je tedy legitimní úvaha, zda azylové zákonodárství nově nepředefinovat a nevrátit se k azylu jako možnosti vlády jej udělit, a ne jako nároku pro cizince. Ústavní změna sama o sobě nedostačuje, ale je k tomu nutným předpokladem.
Právo EU
Evropské právo neurčuje, co mají členské státy upravit na úrovni obyčejného zákona a co na úrovni ústavní. Tedy novela našeho ústavního pořádku je plně v naší působnosti.
Pokud by se přistoupilo k rozsáhlejší revizi azylového zákonodárství, tam by již bylo nutné řešit i naše závazky mezinárodní a evropské. Na Parlamentu by bylo, které závazky chce nadále respektovat a u kterých započít proces jejich změny. Například v oblasti volného pohybu osob v rámci EU je otázkou, zda volný pohyb má být uplatňován jen vůči občanům Evropské unie nebo vůči všem. Občanství má svoji hodnotu a je logické, že s občanstvím se pojí práva, která nemají cizinci.
Pokud si v Německu rozhodnou, že udělí azyl všem občanům afrických států, je to věc Němců, že si takovou vládu zvolili, ale ať pak němečtí azylanti mají právo na pohyb jen v rámci Německa, ne v rámci jiných států Evropské unie. Úprava azylu je měnitelná a současný lid, který je zdrojem moci ve státě, nemusí mít na azyl stejný pohled, jako měli lidé před 50 či více lety.
Politik musí hájit zájmy svých občanů
Určitá míra sobectví je zdravá. Je přirozené, že rodič se postará prvotně o své dítě a zbude-li mu čas, prostředky a chuť, může pomoci jiným. Rodič, který by se staral o děti v Africe, ale kašlal na vlastní děti, které by zemřeli hladem u něj doma, je špatný rodič. I stát, tedy především vláda, se má starat o své občany i za cenu, že dá jejich zájmům přednost před zájmy cizinců. Nebude-li hájit zájmy našich občanů náš stát, nebude je hájit nikdo.
Souhlasím. Až na to, že současný lid je zdrojem moci ve státě. Nikdy nebyl.
Nevadí!
Když vaši větu obohatíme o jedno celkem nepatrné diakritické znaménko (háček, konkrétně nad „c“), hned jsme někde úplně jinde a tvrzení se rázem stává pravdivým.
Byl hezký vtip od Měla.
More, na jedné straně 2 čeští strejci, na druhé dav lidí a jeden Strejc povídá druhému, ne to nepřiplouvají migranti, to odplouvá sociální stát.
Protože sociální solidarita spočívá na tom, že těch potřebných je mnohem, ale mnohem méně , než těch nepotřebných. Jinak to nefunguje. A že ti nepotřební mají klid na práci. A ne, že se bojí na ulici. Např dnes v noci ve Francii. Francie nezvládá: Hořící auta a střelba z kalašnikova. Drogové gangy koordinovaně zaútočili na devět věznic.
Až jich bude 900, nikdo ničemu už nezabrání.
Kemela
Ústava tady má být jen pro nás, nikoliv pro cizince! Je to přeci jen jakási forma naší společenské smlouvy.
Azyl ano, proč ne?
Ovšem za podmínek, které určíme my.
A v podminkach to zakazeme. S „bezplatnou“ zdravotni peci tenhle zpusob fungoval.
Musí být ústavní právo na azyl. Je to tak dobrodružné jako Vidlákova spravedlnost, v té svěřil své stránky někomu jinému. Pokud to právo zůstane azylem. O objektivitě snad ale Ústava naštěstí nehovoří. Tudíž, dá-li Vyšší moc a objektivita zůstane i nadále skryta, nemusíme Listině různě popouštět.
Objektivita je taktní, ne ovšem taktická.
„Dnes je situace jiná, neboť migrace má masový charakter a motiv není politický (ten je zástěrkou), ale ekonomický – chudý Jih jde za bohatstvím Severu.“
Myslím, že se v tomhle ohledu pan Koudelka poněkud mýlí. Ne tedy v tom ekonomickém důvodu, ale v jeho motivaci a směru. Ve skutečnosti je migrace nástrojem globální finanční oligarchie k neskutečnému dalšímu obohacování. Z oligarchií vybrané migrace se udělalo naprosto nedotknutelné a nezpochybnitelné božské právo a pak se na ni narouboval neuvěřitelný byznys, často za hranou platných zákonů, který se ovšem onou nedotknutelnosti legitimizuje i nepsaně legalizuje. Do organizování těchto v pravém slova smyslu zločineckých aktivit je zapojena nejen šedá, ale i černá ekonomika, neboť spoustu věcí v rámci migrace zajišťuje organizovaný zločin. A mocným tohoto světa se to celé podařilo namontovat na státy takovým způsobem, že jsou majoritními plátci celé této šarády, přičemž z druhé strany vyprané organizovaným zločinem přitékají peníze od samotných migrantů. A další část peněz vtékající do této neskutečné černé díry přitéká ze strany nejrůznějších neziskovek, které jsou ovšem taktéž – ó jaké překvapení – ponejvíce placeny vládami migrací dotčených států.
Samozřejmě globální finanční oligarchie neřeší ekonomické či sociální dopady, ať již v zemích, kam migranti přicházejí, tak především ne v zemích, odkud ve velkém odcházejí, a způsobují tak novodobou formu koloniálního drancování (odcházejí především mladší a schopnější). Globální finanční oligarchie žije mimo dosah externalit jejich konání (a kdyby náhodou, soukromých tropických ostrovů špičkově vybavených mají nakoupený sdostatek) a jsou připraveni i na varianty, že se státy začnou postupně pod náporem migrantů (nebo naopak v důsledku odlivu nejproduktivnější části obyvatelstva) hroutit. Oni jsou zvyklí vydělávat extrémně na všech krizích, válkách i katastrofách, takže business as usual.
Azyl a migrace jsou rozdílné. Ovšem to pravo by mělo být silně oklestěné a hlavně k právu by měly být také povinností. Ono třeba pokud migruje do Kanady bílý člověk za práci, tak musí mít na ruce skoro $15 000 na ruce a zajištěnou práci a to si ještě vybírají. Naprosto jiné podmínky pro nastěhování do Kanady má černý, nebo perverzní člověk. Vse pěkně zdarma a automatické přijetí.
„…já jsem strejc Pepin a teď tu s váma budu bydlet!“
—
Bodal, bodal, bodal – nemám, co bych dodal.