Nedávno zde bylo na diskusním fóru vzneseno pár otázek ohledně možnosti uchovávání tekutých paliv s ohledem na jejich postupnou degradaci v čase.
Dovoluji si zájemcům předložit stručný a lehce komentovaný „výcuc“ ze stati sepsané panem Václavem Loulou, takto ředitelem jakosti společnosti Benzina. Text samotný byl zveřejněn v knize Václava Cílka, vydané pod názvem Tři svíce za budoucnost (2012).
S přihlédnutím, že:
– autor výchozího textu pracuje pouze pro jednu z mnoha firem, které vyrábějí kapalné pohonné hmoty,
– průběžně se mění nároky na vlastnosti paliv, definované příslušnými normami,
– vývoj v technologiích, resp. v kreativitě vymýšlení dalších a dalších předpisů EU je opravdu dosti rychlý,
nemusejí být všechna tvrzení v textu, zcela odpovídající aktuálnímu stavu, neb tento byl editován v r. 2012.
Motorové nafty
Nafty jsou definovány několika podstatnými vlastnostmi, z nichž běžného uživatele nejvíce zajímá tzv. filtrovatelnost. Pokud směs uhlovodíků, obecně nazývaná naftou, neproteče přes filtr, resp. ucpe filtrační vložku, dostává se zájemce o využívání naftového motoru do poněkud prekérní situace.
Zacpání palivového filtru má v klasickém případě na svědomí přítomnost parafínových složek, resp. procentuální obsah petroleje, který je schopen parafíny rozpouštět, resp. ředit.
Nemá zde smysl vypisovat všechny třídy nafty, která se dostává ke spotřebiteli sítí čerpacích stanic, stejně jako nemá cenu zde vypisovat závazná data, od kdy mají čerpačky povinnost nabízet naftu s nižší teplotou filtrovatelnosti. Při nouzovém zastavení vozidla na dálnici nám taková vědomost, ani povinné označení kvality nafty v zimním období na pumpách příliš nepomůže.
Podstatnou pro spotřebitele zůstává skutečnost, že tzv. zimní nafta by měla zůstat filtrovatelnou do -20°C, což není zas tak moc. Dalších 6 stupnů navíc si pak zákazník zaplatí ve formě zvýšené ceny, která má údajně zajistit přítomnost tzv. aditivních složek (chacha – asi opět starý dobrý „petrák“).
Při extrémních mrazech by pak (čistě teoreticky) měla být nasazena nafta s filtrovatelností do -32°C, které se říká arktická nafta.
Tolik teoretická průprava pana ředitele jakosti.
Potenciálním zákazníkům, kteří po přečtení tohoto textu zůstávají v klidu, si jen dovolím skromně připomenout, že něco jiného je mráz v laboratorní nádobě a něco jiného je nápor studeného vzduchu, kterýžto za jízdy pilně ovívá filtrační vložku v pravém předním podběhu, či v jiném naprosto geniálním místě vašeho plechového – pardon – plastového miláčka. Z vlastní zkušenosti mohu ubezpečit všechny jízdychtivé motoristy, že nafta třídy F (filtrovatelná do -20°C) naprosto spolehlivě ucpává nevhodně umístěné filtry všeho druhu již při -15°C.
Produkt, který vám je vnucován na čerpačkách pod názvem „nafta“ skrývá ovšem ještě jedno tajemství, a to jsou tzv. povinně přimísené bioložky, které mají za úkol kromě razantního zdražení zakupovaného produktu ještě solidně zvednout spotřebu a co nejdříve znehodnotit váš poměrně drahý agregát (agregát je taková zvláštní věc pod kapotou, která se po nastartování občas „sama“ točí a není to vidět, jen trochu slyšet).
Tyto pseudosložky jsou bez ohledu na tlachání soudruhů politiků míseny v neustále se zvyšující koncentraci, takže svému osudu neunikne naprosto nikdo. Prdicí krávy, zničená pole, ani vy – KLIENTI.
Malou útěchou, vám může být, že se ještě stále dá sehnat nafta méně „říznutá“ občas dokonce i skoro čistá. Pochopitelně za tučný příplateček, protože soudruzi prodejci vám vnucují prachobyčejnou naftu, (která je pochopitelně výrobně dosti levnější), jako PRÉMIOVÉ palivo (napadá vás nějaké NEsprosté slovo? Mne tedy moc ne)…
Naprostý amatér se může pořizování žádaného moku řídit těmito pravidly.
Neříznutá motorová nafta NENÍ žlutá, nebo červená, dokonce ani hnědá či šedá – čistá nafta má MODROZELENOU barvu. Postačí tedy odlít do skleněné láhve a pohlédnout skrz žádaný mok na nebe, pochopitelně nejlépe zatažené bílými oblaky.
Při tankování si rovněž povšimněte, jak silně zakupovaný mok pění. Já vím, že do nádrže dnes moc není vidět. Tedy spíš vůbec. Ale něco málo se dá odhadnout podle toho, kdy vypne pistole při tankování do klasického vojenského kanystru.
Další zkouška kvality nafty se dá provésti následujícím způsobem. Již naplněnou skleněnou láhev pečlivě zazátkujete a umístíte ji někam do prostoru. Naprosto ideální je místo „za oknem“, tedy punkt, kde je jak závětří a vysoká intenzita slunečních paprsků v letních měsících, tak i dostatečný chlad a průvan v období zimním. Naprosto ideálním stavem je pak možno nazvat situaci, kdy máte na jednom parapetu umístěno několik vzorků z různých dodávek. Tzv. „nafta s řepou“ se během tří měsíců prozradí vytvořením dobře viditelných „mrmlů“, takto jakýchsi sraženin, které v mnohém připomínají produkty vycházející z vašeho nosu v období pokročilé léčby nachlazení nosních dutin.
Výstraha
Zahřátí, případně jakési míchání či pokusy o filtraci řepných soplů – nic z toho nepomáhá, zejména ne pak v době, kdy potřebujete odjet z místa A do místa B, případně uvést do provozu plně fungující elektrocentrálu, a nikoli dumat, jak si v přístěnku pro zahradní sekačku zbudovat menší ropnou rafinérii snadno a rychle.
Kuwa, jak to, že to nepomáhá, když to předtím jelo? Kromě odborného vysvětlení degradace MEŘO v čase, které by bylo na několik stránek, postačí laikům čtyři písmena: V a O a D a A. Ano, i řepné sople se mají rády se vzdušnou vlhkostí, která se spolehlivě (a zadarmo) naváže a jen velmi draze odváže.
Osvědčený způsob využití takto pajcnuté nafty z praxe. Jelikož se mi moc nechtělo vylívat tak drahou tekutinu do příkopu, do palivové soustavy jsem před originální filtry předřadil tzv. hrubý čistič, neboli skleničku z vozidla Tatra, určeného pro extrémnější provoz. Tato sklenička měla objem asi půl litru a spolu s vloženým originálním sítkem dokázala pochytat naprostou většinu těchto srágor za předpokladu, že jste ji poctivě pravidelně kontrolovali a čistili. Osvědčily se i filtrační nádoby z motorů zn. Liaz či Zetor s poznámkou, že je nelze kontrolovat opticky, nádoby, v nichž jsou filtrační vložky, nejsou ze skla, nýbrž z hliníku.
Důvody tohoto řešení
- rychlost nápravy při průšvihu a
- desetinová, až dvacetinová cena papírových vložek oproti originálním patronovým filtrům.
Osvědčené způsoby zprovoznění naftového motoru, který je nakrmený zparafinovanou naftou (nikoli vysráženými řepáky!!!):
Zahřát, případně průběžně udržovat palivovou soustavu na teplotě, kdy si parafiny už dají říct, a to:
- vyhříváním palivové soustavy (vařící vodou na naftové potrubí a filtry),
- – výfukovými plyny nasměrovanými na filtry či nádrž,
- – svítící žárovkou (nejlépe hlavní žárovka, aspoň 60W) na dně naftové nádrže,
- – otevřeným ohněm pod nádrží,
- zahřátí filtrů pomocí zapnutých topných fólií ze zrcátek či sedaček, přichycených tzv. rychlopáskami a následným zateplením pomocí špinavých i čistých hadrů, jetých slipů, fólie, kartonu, deky, bundy, blablabla…, anebo
„Říznout“ nezparafinovanou naftu PŘI TANKOVÁNÍ kvalitním benzínem (benál buď bez biolihu, anebo s Velfobinem) v poměru až 100 : 30, podle velikosti mrazu a očekávaných komplikací. Nejdřív do nádrže benál, pak promíchat naftou.
„Říznout“ nezparafinovanou naftu PŘI TANKOVÁNÍ kvalitním denaturovaným lihem (bez vody!!!), za hlubokých marazů klidně jít až na 5objemových %. Nevýhodou je ovšem poněkud zběsilá cena.
Motorové benzíny
Motorové benzíny trpí dvěma v zásadě negativními vlastnostmi.
1/ benzíny dnešní doby jsou na rozdíl od dob minulých říznuty biolihem, který velmi rád váže vodu, a ta, jak známo, příliš nehoří. Pomoc je relativně snadná, pokud víte, co dělat.
Voda se při běžném ježdění dá stáhnout přípravkem s názvem Velfobin, ale nečekejte zázraky, Velfobin opět vodu v palivu pouze naředí a maličko přidá složky, které motoru ve větším množství škodí, nic více.
Pokud máte čas a ochotu něco dělat, můžete zaneřáděný benzín z nádrže odpustit vypouštěcím šroubem na spodku nádrže, technicky méně zdatní a povahově méně odvážní jedinci benzín vyčerpají do průhledných nádob a po sedimentaci kapaliny slejou čistý benzín, do jiné nádoby, kdežto vodní patok, který zůstane ve spodní části nádoby, odevzdají na nejbližší čerpačce (už vás vidím)!
Dodatek
Pokud máte plechovou nádrž, počítejte časem s vytvořením koroze uvnitř nádoby. Což následně vyžaduje novou nádrž, anebo její vyčištění kyselinou a vylití barvou odolávající dnešním benzínům.
2/ druhý – podstatně horší neduh benzínu je tvorba a usazování pevných pryskyřic na stěnách celé palivové soustavy (trubky, pumpy, karburátory, vstřikovací čerpadla) v době, kdy auto nejezdí a benzín se nevyměňuje. Pokud jsem dobře pochopil odbornou literaturu, jedná se o reakci jistých složek benzínu se vzdušným kyslíkem. Bojovat lze přidáváním spešl hampejzů, zakoupených na vaší oblíbené pumpě, pochopitelně s výsledkem nejistým – pardon – naprosto jistým pro vaši šrajtofli.
Jediný fungující postup je vyprázdnění palivové soustavy po dojezdu do cíle, což třeba u klasické motorky či sekačky s karburátorem problémy nečiní, ovšem v momentě, kdy přijde na řadu sofistikovanější stroj se „stříkačkou“, je to na odtah do servisu. Je ovšem pravdou, že uzavřené soustavy naplněné benzínem, stejně jako otevřené soustavy s tzv. prémiovými palivy (bez Babišovo dobrot) trpí popsaným neduhem mnohem méně.
Proto z výše popsaných příčin pan Loula doporučuje při pokusech o skladování pohonných hmot následující postup.
Benzín – max. doporučená doba skladování je 4 měsíce, u benzínů bez bioložek, (ale ta cena!) 6 měsíců.
Nafta – max. doporučená doba skladování ZIMNÍ nafty při objemu 7 % biohampejzu z „řepy“ (MEŘO) je 5 měsíců. Tzv. arktická nafta bez jakýchkoli bioložek by vám podle odborníků měla vydržet skladování bez úhony na kvalitě 5 let.
Samozřejmostí jsou pečlivě uzavřené obaly a suchá místnost.
Záležitost pro movité, případně „možnostmi“ oplývající čtenáře – motorovou naftu lze samozřejmě beze ztráty kytičky nahradit petrolejem (cena), anebo leteckými palivy (praktická nedostupnost z důvodu absence spotřební daně). Pozor – kerosin i petrolej mají v praxi poněkud vyšší výhřevnost, než klasický naftový hampejz z vaší oblíbené pumpy a ultramoderní motory „jedině správných“ koncernových vozů by s ním mohly mít při dlouhodobém užívání problém z hlediska mírného zvýšení opotřebení, či dokonce tzv. utavení vršku motoru. Platí zejména pro „tunery“ a mladé soudruhy dálniční závodníky. Doporučuje se „řezat“ se stojanovou naftou cca 1:1.
Ja do benzinaku pridam obcas stamprle kvalitniho alkoholu (whisky, vodka, samohonka atd) a vysledek je skvelej! Motorka si poskoci, prestane bejt unavena a jede… 🙂
Pchééé… no já tedy nevím, vy socky, ale když čtu třeba tohle:
https://dfens-cz.com/vw-arteon-2-0-tsi/
tak si připadám, že tihle maj tu vaši naftu a benzín tak akorát na háku a Targa za mimozemšťana … bych si tedy tipl!
A to vůbec nepíšu o těch gigantech válkovi a surikatě, kterým k těm dvěma světům (=tedy dvojímu zdravotnictví) už prej chybí jen krůček, totiž TO těm sockám nějak chytře vysvětlit a bude to v cajku, protože to podle válka: … „to přinese zkvalitnění pro všechny“!
https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/ministr-zdravotnictvi-vlastmil-valek-dve-kvality-zdravotnictvi-odbory-odmitaji.A221106_083420_domaci_vank
Nechci bejt prorokem, ale až jednoho dne zjistěj ti mešuge mezi náma, že není úplně ořechový se sebeodstřelovat před Strakovkou, tak … Pán Bůh s nima a zlý pryč!
Re: blbíš
Tak on asi bude problém v tom, že tady se virtuálně potkávají normální lidi, nikoli korporátní figuríny s vymytým mozkem, jejichž jediná starost je namáčknutí SD karty do toho jedině správného slotu.
P. S. : že bych si koupil ve svém životě nějaké lepší a zejména nové auto, s touto myšlenkou jsem se již rozloučil dávno. 3,14-čuse, který mi bude škubat volantem, k životnímu štěstí opravdu nepotřebuju, klimatizovaná a masážující sedadla zrovna tak, a na mou pobořenou krční páteř to je stejně naprosto k ho*nu. Pokud chci fungovat, musím jednoduše zastavit a krk rozcvičit.
Ovšem uznávám, že tak jednoduché řešení je pro většinu Ojro-vypatlanců naprosto nepřijatelné.
… no vono to bylo spíše myšleno tak, že tady tlacháme zepředu/zezadu o politice, ale ve skutečnosti se to má úplně stejně, jako případná domluva na naftě a benzínu těch ambiciózních iluminátů z toho „vw-arteon-2-0-tsi“ třeba se mnou, coby BEZambiciózním majitelem a provozovatelem POLO Clasika 1,9 SDI z roku 1996.
Závěr:
prostě žádný řešení, neb žádný společný průsečík mimoběžek v prostoru.
Díky za článek, Targusi. Budu teď klidněji spát. Přemýšlel jsem, jestli si mám při dnešní nejisté době naplnit kanystr nebo ne. Aby se to nějak nezkazilo. (Moc tomu nerozumím.) Tak si teď bez obav naplním dva.
Nejsnazší se mi jeví počkat na prosinec a natankovat do zásoby arktickou naftu nebo „říznout“ svou uskladnění naftu z poloviny srpna benzínem. Co si o tom myslíte.
Re: Jason
Proti biosložkám vám benzín opravdu nepomůže. Takže bych navrhnul vyjezdit srpnovou naftu ještě před jejím znehodnocením a následně si pořídit tu tzv. arktickou.
Čistá nafta se dá sehnat prý na EuroOilu, anebo ÖMV, pokud jsou zaváženy z rakouského Schwechatu či ze Slovnaftu.
Ale znovu upozorňuji na slůvko „prý“. Je potřeba to prověřit!!!
Pajcnout naftu benzinem 100:30? Nevloudila se chybička? Když jsem jezdil náklaďákem, dávali jsme na nádrž půl litru, ne padesát.
Líh do nafty? Ten se dával do benzinu na likvidaci vody.
Žárovka v nádrži? Tak to už je zřejmě pro kaskadéry.
Znovu připomenu svou zkušenost: Po dvou letech skladování jsem obnovoval zásobu zcela běžné nafty a pro jistotu jsem ji prolil přes papírový filtr. Nezůstalo v něm nic závadného, lépe řečeno vůbec nic. Jsem šťastlivec anebo je to značka od značky?
U nafty bylo vždy největším problémem vypadávání parafínu. Bez problému jsme to řešívali aditivem anebo levněji půl litrem benzinu.
Re: Jethro
Půl litru na nádrž?
Tak ono asi záleží, jak velkou nádrž jste měl namontovánu. A s mísením nafty a benálu jsem samozřejmě neexperimentoval, nýbrž pozorně poslouchal rady ruských řidičů, pamětliv skutečnosti, že mnohem lepší je problémům předcházet, než je následně v -40°C kdesi v otevřené stepi odstraňovat.
Líh v naftě eliminuje nežádoucí působení vody stejným způsobem (váže ji na sebe a je navíc ještě schopen shořet, přičemž voda jde z výfuku v odobě bílé páry), jako i v benzínovém roztoku.
Žárovka v nádrži normálně funguje a naftu při rozbití opravdu nezapálí. Pokud nevěříte, udělejte si doma stejnou zkoušku, jakou předvedl sovětským soudruhům jistý generál, když prosazovali do tanků benzínový motor.
Nechal na dvoře do dvou kbelíků nalít naftu a benál, aby pak do nich hodil netípnutý vajgl. Vám bude stačit malá plechovka od rybiček.
Poněkud kaskadérštější způsob vyhřívání nádrže jsem jednou zvolil, když mi došly nápady někde u Kemerova. To jsem měl v nádržích opravdu jen bílou gumu. Přidrátoval jsem pod palivovou nádrž plechovku od Solviny, do ní jsem dal kousek svetru jako knot a zalil to denaturákem. Následoval podpal a po patnácti minutách už běžel motor. Je ovšem fakt, že jsem ještě vyměnil zamrzlé naftové filtry, plné ledu…
Brw. kolik zim jste odjezdil za Uralem? Já asi tak pět.
Tak je to jasné. Zauralské zkušenosti jsou pochopitelně to pravé pro naši oblast. Stejně si ale myslím, že pokud nějaký zoufalec dá do nádrže svého novodobého dieselu čtvrtinu benzínu, spolehlivě motor zlikviduje.
Já znal naopak jednoho, co „zvykal“ benziňák na naftu. Postupně hlásil: jsem na sedmi procentech a dobrý. Zkusím osm. Pak jsem ho nějaký čas neviděl a potom jeho první otázka byla: sháním motor, nevíš o něčem? A já: copak? No prej na deseti procentech nafty si ten motor odpochodoval, potvora nepřizpůsobivá 🙂 .
Jo, a až pojedu v zimě za Ural, přibalím žárovku s drátem, hafo benzinu a nějaké noviny na startování.
Re: jethro
Tzv zauralské zkušenosti mi sloužily k tomu, abych se mohl dalších asi tak 20 zim za jízdy v teple kabiny usmívat na ty zoufalce, kteří si mysleli, že v Mitl-Ojrope je nemůže NIKDY NIC zaskočit.
Přesně podle hesla – KDO JE PŘIPRAVEN, NENÍ ZASKOČEN.
Ale věřím, že s kartami DKV a UTA zvládnete vše daleko lépe. Jen si berte sebou náhradní telefónek, ať nedopadnete, jak madam Polívková ve včerejším filmu na ČT1.
Jinak žárovku s drátem si brát nemusíte, jako velmi zručný a neuvěřitelně zkušený jezdec hravě zvládnete zajistit vyhřívání naftových filtrů vyhřívací fólií, kterou v mžiku zdemontujete ze zpětného zrcátka.
V dobach predrevolucnich soused autobusak (Ikarus) kazdou vetsi zimu rano roztapel pod nadrzi ohynek. Kdo umi umi, kdo neumi cumi.
Článek velmi poučný.
Čistě subjektivně – jen tak z rozmařilosti tankuji do svého hyundaje takový ten „lepší benzín“ – někde verva, jinde jiné označení. Opakuji: subjektivně. Mám pocit, že to prostě „líp jede“. Jinak, coby technický spíše idiot, nemám co dodat, jen se divit.
Dotaz, související s tématem jen okrajově.
Rozumí tu někdo plynu?
Vařím na plynu, a to v míře větší než malé. Poslední dobou mám (opět subjektivní, neměřený) pocit, že má nižší výhřevnost.
Je obvyklé či neobvyklé, že by dodavatel takovým způsobem s plynem manipuloval? Doba je k tomu velmi příhodná…..
Nevím, do jaké distribuční sítě spadáte, ale u gasnetu si tady:
https://www.gasnet.cz/pro-obchodniky-a-odberatele/technicke-informace-o-plynu/spalne-teplo
můžete zjistit hodnoty výhřevnosti.
Mezi plynem ruským, LPG, norským a alžírským nejsou podstatné rozdíly ve výhřevnosti, horší je jenom plyn těžený v Holandsku, ten má výhřevnost o cca 20% nižší.
Píšu o výhřevnosti, v odkazu je spalné teplo. Pro vaření vás zajímá výhřevnost, což je zhruba spalné teplo x 0,95.
Ten subjektivní pocit s plynem mám také. Dnes když vařím na plynu, tak hoří tmavě modrým plamenem a jakoby se mu ani nechtělo hořet. Dříve plamen jasně modrý a krásně hořel. Někde jsem četl, že se do plynu přimíchává dusík, protože je ho hodně a je levný. Už si nepamatuji kde jsem to četl, takže to je možná jen nějaká „urban legend“.
1m3 dusíku stojí zhruba 100,-Kč. Ekonomicky to tudíž nemá naprosto žádný smysl.
Re: PW
Co by měl dusík v plynu jako dělat?
Je nehořlavý a inertní…
A vyrobit čistý dusík stojí nemalé peníze.
Přimíchávání dusíku by mělo snížit výhřevnost a zvyšovat zisky. Samozřejmě předpokladem je, že cena 1m3 dusíku je výrazně nižší než než cena 1m3 zemního plynu. S cenou 1m3 za 100Kč je to nesmysl. Ale např. zde (https://oneillcompressedair.com/2020/04/21/the-energy-costs-associated-with-nitrogen-specifications/) jsou vypočítané energetické náklady na výrobu pomocí generátoru dusíku a cena za 1m3 při čistotě 99.5% je €0.030 = 0.78Kč. Jsou to čistě jen náklady na vloženou energii, ale jako ukazatel reálné výrobní ceny to stačí. Jak jsem psal, neříkám, že to tak je, jen jsem nevyloučil, že to tak není. V dnešní době, kdy mi do masa vpichují vodu a ještě mi říkají, že mám být rád, že maso je pak „křehčí“, tak si dokážu představit už úplně všechno. 🙂
Re: PW
Tak soudruh si napsal do textíku, co jej napadlo. Aktuální cena v maloobchodu je za litr tekutého dusíku necelé dvě stovky za litr.
A tady máte školní přepočet tuny kapalného dusíku na kubíky. Předpokládám, že převod do „obvyklých“ jednotek zvládnete.
Je ovšem pravdou, že jako primární zdroj energie se při výrobě technických plynů často používá právě zemní plyn. Proto bych se – tak jako vy – nedivil VŮBEC NIČEMU!!!
Re: Godot
Pokud jste úplný blázen, mohu doporučit nechat někde vašeho Šemíka odbrzdit na zkušební brzdě.
Výsledek vám klidně prozradím předem.
Směs uhlovodíků, zvaná též benzín, má o 20 – 30 % vyšší výhřevnost, než sloučenina, kterou běžně nazýváme lihem.
Čísla jsou poněkud nepřesná a dosti proměnlivá v závislosti na jednotlivých složkách jmenovaných směsí a – POZOR – množství vody v lihu, i když vám všichni budou tvrdit, že tam žádná voda není.
V závislosti na intenzitě pajcování benzínu lihem se vám tedy pocitově jeví chod motoru vašeho Šemíka jaksi „lepším“, protože vám neříznuté palivo NEoblbuje řídící elektroniku a zejména umožní předat nějaké to procento své energie žádoucím směrem, tj. do zrychlení jízdy při sprintu od semaforů z křižovatky „U Práce“.
Pokud byste chtěl mít ze svého plechového Šemíka Hatátitlu, Ilčiho, Ráha, či jiného vznešeného kopytníka popsaného Karlem – Oldou Šetrným – v Mayovkách, řízněte benál metylem.
Re: Godot
Na plynu není čemu nerozumět.
1/ ZP je směskou plynů, jejíž procentuální složení není stálé ani náhodou.
2/ VELMI záleží na kvalitě vyčištění plynu. Klasický ZP by se totiž měl čistit od nežádoucích příměsí – popeloviny, voda (ne nejsem debil, je v něm voda), nehořlavé složky (tzv. netečné plyny), blablabla…
Obraťte se na svého dodavatele a reklamujte nižší výhřevnost, neboť vás kasuje za dodané teplo, nikoli za m3, jak tomu bylo dříve.
A co aditiva VIF ? Je na nich napsano ze „rusi ucinek bioslozky“. Pomuze to ? Na ty VIF jsou obecne dobre testy i reference…
Re: BANdita
Nevím, nezkoušel jsem. Obecně napsat „ruší účinek biosložky“ je sice efektní, ale je to jaksi tvrzení bez záruky.
Druhá věc je pak cena, za kterou naplníte nádrž stroje včetně této přísady, a vzájemná korelace s vaším měsíčním příjmem.
Pokud bych měl něco takového zkoušet, opět bych postupoval výše popsaným stylem „dvě lahvičky“, z nichž bych jednu naplnil i testovanou přísadou, a nechal oba vzorky pár týdnů či měsíců uležet.
Motorový park mám poměrně obsáhlý, dvouciferný počet včetně různé zahradní techniky, všechno benzíňáky.
1. „Dovolenkový speciál“ jezdí jen 14 dní v létě, 2500-3000km, zbytek roku je v garáži. Benzín v nádrži (cca 1/5) zůstává do léta příštího roku, kdy ho před nastartováním naředím 5l nebo 20l čerstvého, podle toho, který kanystr je zrovna po ruce. Žádný problém s benzínem není, aditiva nepoužívám. V tomto režimu je provozován 10 let.
2. „Zemědělský, lesnický a stavební speciál“ (fabia combi 🙂 spotřebuje cca 3 nádrže/rok, doba mezi tankováním je i 9 měsíců. Stojí venku, žádný problém s benzínem, bez aditiv.
3. „Výletní speciál“ spotřebuje 2 nádrže/rok, v extrému se nádrž vyjížděla téměř rok – opět žádný problém s benzínem, bez aditiv, stojí venku.
Co se ovšem ukázalo jako extrémně citlivé, je zahradní technika s čínskými motory, resp. čínskými karburátory. Je naprosto nezbytné před zimou nechat motor dojet veškerý benzín z nádrže a karburátoru. Ze začátku jsem to nedělal, a křovinořez a půdní vrták jsem na jaře už nenastartoval. Nepomohlo nic, jen výměna karburátorů (od číňana po 300,-).
Benzín již několik let tankuji (kromě dovolenkového speciálu) téměř výhradně u Tank ONO.
Re: fn
Potvrzujete, co jsem napsal. Karburátorové stroje jsou extrémně háklivé časovou degradaci paliva.
Karburátor poměrně efektivně vyčistíte, pokud je vyvaříte v roztoku voda/ocet v měřítku 1:1. Ovšem je potřeba proces pečlivě hlídat, i zředěný ocet spolehlivě zlikviduje hliníkovou slitinu karburátoru.
Na čištění existují i spreje, ale moc jsem s nimi spokojen nebyl. Zásadním problémem je čištění pevných kanálků (bez koncového osazení tryskami), vrtaných v tělese karbce. Tam opravdu stačí nějaká ta desetina mm a karbec zlobí a zlobí…
Mám nesmělý faktický přípodotek – už asi 5 let kupuji pouze naftu bez biosložky, za v místě a čase vcelku srovnatelné ceny, u čerpaček EuroOil.
Na tuto naftu jsem přešel po zkušenosti s přicpaným vstřikováním, 2x s odstupem jen několik měsíců, když mi pak v servisu při čištění tvrdili, že za to mohou právě ty příměsi biosložky . Ta nafta byla z normální čerpačky, Agip nebo tak něco a teploty nebyly nijak extrémní, možná jen kolem nuly, max. pár stupňů pod.
Re: Karfel
Biosložky mají vliv na tvorbu relativně pevných krystalů, které pak dělají následně binec ve vstřikovačích.
Popsal jsem to v textu u benálu, ale tento jev existuje i při skladování nafty.
Druhou věcí je, jaké jste měl namontovány palivové filtry, resp. jaké filtry doporučuje či předepisuje výrobce vstřikovací soustavy, a co vám nacpali v servisu. Nic ve zlém, ale předpokládám, že ani netušíte, kolik naftových filtrů vaše autíčko má, kde se nacházejí.
Ano, EuroOil tvrdí, že prodává neřezanou naftu, nicméně v rodině máme pouze benzíňáky a v práci musím tankovat jen na smluvních pumpách, tudíž k tomu nemohu nic podotknout. Pokud máte dobrou zkušenost a tolerujete totemovou cenu, není co řešit.
Je pozoruhodné, že na jakýkoliv myslitelný problém se tady najde skutečný odborník.
Na mě ještě nedošlo. Ale možná jednou dojde, když se tu bude hodnotit psychologické působení mluveného slova a hudby. Prostě takové ty téměř neslyšitelné lumpárničky se zvukem. [;>))
Jestliže existují problémy myslitelné, mohly by nalézt svůj protipól v problémech nemyslitelných. Pracovat s nemyslitelnými problémy je výzva; nechcete se toho ujmout?
V jakémsi sci-fi jsem četl o specialistech na neuchopitelnosti.
Ve Vás bychom pak nalezli skutečného odborníka na nemyslitelnosti! – To zatím nikde nemají; neláká Vás taková kariéra?
Víte co je legrační, Zakladateli?
Že je to skutečně obor, kterým se (dosud) živím. Ale je pravda, že ho naprostá většina posluchačů nevnímá. Když to, co dělám dělám dobře, je to dobrá práce.
[;>))
Specialisté na neuchopitelno byli pánové Tohu a Va Bohu.
Měli kancelář ve 13 patře domu, který 13 patro neměl…
Hezké scifi.
Ano! Diky za připomínku, to je přesně ono. Vyšlo to v nějaké sbírce povídek, nevíte náhodou…?
S naftou bohužel žádné zkušenosti nemám, jen s benzíny. Běžný Verva BA95 už po půlroce začíná vodnatět, odlil jsem si ze zásoby 2×20 litrů, bokem 3 litry a do bezbarvého plastového kanystru, kde to bylo na dně vidět. Po opatrném slití, na ten čistý zbytek, centrály chytaly. Po preventivním přidání půllitru denaturáku do každého 20L kanystru, jsem to pak normálně nadvakrát spotřeboval ve Feldě.
Verva BA98 dal beze stop vodnatění či degradace tři roky. Taky zamýšleno jen pro nouzové použití, do těch centrál. Udělal jsem to tak záměrně, na zkoušku kolik to vydrží bez znehodnocení. Oba benzíny od stejné pumpy.
Po těch 3 letech skladovaného BA98, chytl 2T jednoválec i 4T dvouválec Honda, oba ještě s karburátory a cucákem, na druhý špagát. Možná by kvalitnější, podobně vysokooktanový benzín vydržel i déle, ale neměl jsem šanci to zkusit.
Re: Tenco…
Pokud chcete sladovat, mám dobré reference na Verva 100.
Ale upozorňuji – REFERENCE!!!
Nikoli vlastní zkušenost!!!
Samozřejmě „s-K-ladovat“.
Targusi, po naší soukromé konverzaci jsem k tomu došel, natankoval, uskladnil. Verva 100. Měla by být bez bioštěstí. Pokud tenhle komunikační prostor, až bude uskladněný benzín potřeba, bude fungovat, dám vědět. Nebo taky ne. Potom byla Verva 100 blbá volba.
Nebo jsem udělal nějakou jinou chybu:-)
Re: prpost
Dejte vědět v každém případě. Nebuďte krkovička.
Dám.
Targusi, už jsem se těšil, jak vás rozemelu na prášek.
Těšil jsem se zbytečně, protože téma jde úplně mimo mně.
To mi děláte schválně, budu si to pamatovat, zatím si něco nastuduji o těch tekutinách a pak vás jimi umlátím (no jimi asi ne, ale koupím si velké kanystry).
Re: Homér
Já to moc dobře vím, že jste v tomto oboru mimo mísu, proto jsem to sepsal.
Mým životním posláním je urážet vás, jak jen to jde, a ničit vám nervovou soustavu, páč jsem nesmírně krásný a velmi chytrý a sfíííně!
(-:
Nebojte, já zas něco sesmolím…
To že jsem mimo obor mě nevadí (jsem mimo více moc oborů).
Ale to, že jste mně odmítl nosit buchty s povidly mně skutečně bolí.
Re: Homér
Jak jsem řekl, totiž napsal, máte neomezený přístup k dýňové náhražce.
Povidla seženu a doručím jen za třetí díl ságy Illias a Odyssea. Takže koukejte makat, ať to za něco stojí.
Inspirace kolem sebe máte dost a dost, postačí jen občas registrovat, co všechno vyvádí souška Lejnová.
Věřím v to, že Verva není úplný maras. Za měsíc vyčabrám 3 nádrže, tak snad to motor přežije. Teplota -15°C je podle ČSN 060210 max. 3 dny po sobě, ale v reálu to bylo už dávno. Řešením je v tu dobu nejezdit, sedět doma u pecka a přikládat akumulované dřevo. A koštovat, louskat ořechy, zajít do sklepa pro zelí, namlít mouku… atd.
Re: Ládik!!!
Tak teplotu bych podle ČSN asi moc neměřil.
Pokud neparkuješ v klasické garáži, základem je zajistit v zimě auto proti působení studeného průvanu, neboli klasického větru, který zvýší teplotu krystalizace nafty klidně i o 5°C. Dál je dobré se aspoň podívat, kde jsou namontovány naftové filtry, a pokud to je v místě, kde se projevuje účinek chladičové vrtule, zaclonit je kusem papundeklu ze strany ofuku.