Den 17. listopadu by pro nás všechny měl být mementem. Rok 1939 je symbolem naší poroby a zničení našeho státu. Je symbolem útlaku, nesvobody, ale i vzdoru. Tehdy naši vysokoškolští studenti bojovali proti nacismu. Někteří, jako například Jan Opletal, zaplatili cenu nejvyšší.
Nezapomínejme na násilné uzavření našich vysokých škol. Nezapomínejme na vyhánění našich lidí z pohraničí. Nezapomínejme na všudypřítomný teror a strach.
Bohužel z mainstreamových médií mizí jak připomínka událostí 14. až 16. března, tak 17. listopadu 1939. Nejhorší, co se národu může stát, je, když přichází o svou historickou paměť.
Selektivní výklad dějin
Žijeme v době, kdy je démonizováno cokoli komunistické, socialistické či ruské, a naopak, kdy dochází k bagatelizaci až ospravedlňování fašismu a nacismu. Kdy méně vadí Konrad Henlein než Ivan Olbracht.
Je příznačné, že v této době je naše společnost rozdělena do nesmiřitelných táborů, které mezi sebou pomyslné příkopy stále prohlubují. To je velmi tragický vzkaz celému našemu národu. Ten československý měl být přitom vystavěn na diskusi a vzájemném respektu. Realita ovšem byla jiná. Poválečné Československo čelilo sociálním bouřím. Střílelo se do dělníků. Ti, kdo dnes oslavují výdaje Československa na zbrojení, již nedodávají, jaké zde byly propastné sociální rozdíly.
Je smutné, že si nepřipomínáme výrazné antifašisty (I. Olbrachta, E. E. Kische, V. Vančuru ad.) jen proto, že byli komunisty. Jako by to nebyli hrdinové.
Když historik sklouzává k černobílému vidění, a někoho odsoudí pro jeho postoj vytržený z kontextu jeho životního příběhu, jako to činí pan Kudrna (ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů) v případě Ivana Olbrachta, historii doslova znásilňuje. Argumentuje údajným fanatismem dotyčného, ale již nedodává, jakým fanatickým údobím byly roky 1939 až 1945. Zkušenost s takovým obdobím člověka zradikalizuje. Kdo denně vnímá kolem sebe utrpení, bezpráví a zkázu, bude nutně poznamenán.
Stálé posouvání limitů
Co by nás mělo velice znepokojovat v těchto dnech, je návrat ke společnosti zfanatizované, zabarikádované a dogmatické. Společnosti, kde jsou neustále posouvány mantinely omluvitelného a tolerovatelného. Ani jedné ze znesvářených stran možná nedochází, že jakékoli vybočení z normy se vlastně stává novou normou. Jakmile je připuštěno, že jedni na sociálních sítích mohou beztrestně schvalovat atentáty a nabádat k likvidaci svých oponentů, druhá strana nezůstane pozadu. Jsou-li jedni nálepkováni a démonizováni jako občané druhé kategorie, jako „dezoláti“, neuniknou nálepce „libtardů“ ani ti, kdo etiketizují.
Ti, kdo jednoho prezidenta republiky nazývali „ovarem“, zahrabávali jeho portrét do hnoje či ho zobrazovali jako součást exkrementu (nemluvě o těch, kdo si vymýšleli, že má rakovinu, jen aby ho poškodili v prezidentské volbě), nemohou nyní apelovat na slušnost a chtít, aby další hlava státu byla nedotknutelná.
Jakmile se jednou povolí, že jeden ministr navzdory korupční aféře neodstupuje, nelze to vyžadovat u druhého.
Zavede-li se jako norma udávání za odlišný názor či používání kompromitujících materiálů ze života nepohodlného politika, obojí bude fungovat jako bumerang, a obrátí se proti těm, kteří si s těmito nástroji zahrávají.
Rovněž není možné jedny demonstrace odsuzovat jako „dezolátské“, a druhé adorovat jako „obranu demokracie“ s tím, že možná přijde i Mikuláš (Minář). Ten sice rád mluví o „mafiánské vládě“, ale nikdy ve spojení s kauzou Dozimetr, bitcoinovou aférou či kauzou IKEM nebo VZP.
Jakákoli aplikace dvojích metrů a selektivního výkladu práva se vymstí. Buď něco platí univerzálně, nebo vůbec.
Kdo se chová k druhým neuctivě, nedočká se jejich úcty. Kdo se chová věrolomně, nebude důvěryhodným. Každá rezignace na obecně platná pravidla nese své zkažené plody v podobě zrcadlení toho, co bylo obejito a porušeno.
Rok zásadního rozhodnutí
Rok 2025 se na české politické scéně nesl v duchu vládní hysterie. Koaliční strany a jejich představitelé hlásali do širého světa, že „jde o všechno“, že „nedopustí návrat Andreje Babiše k moci“, a že je třeba „stát na té správné straně“, čímž mysleli sebe.
Bohužel tuto hysterii přiživovala i četná mainstreamová média, která i po volbách bagatelizují roli pana Rakušana a potažmo celého STANu v kauze Dozimetr, zato jsou plná kauzy pana Turka. Bitcoinová aféra, kauzy IKEM či VZP nebo Taxis jsou zmiňovány jen okrajově, neboť se týkají „našich demokratů“. Společným jmenovatelem těchto afér je organizovaný zločin. Toho se občané zjevně obávat nemají. Jako hlavní hrozbu mají vnímat facebookové příspěvky (jakkoli nechutné a trapné) či plakáty varující před dopady nekontrolované migrace.
Vzpomeňme si na rok 2021 a rozhořčení například Mariana Jurečky, že si Miloš Zeman dovoluje váhat se jmenováním bakaláře Lipavského na resort zahraničí. Lze dohledat, kdo všechno tehdy kázal, jak prezident republiky musí dodržovat Ústavu a navrženého kandidáta na daný resort bez řečí jmenovat.
Často ti samí nyní vzývají všechny svaté, mimo jiné Petra i Pavla, aby různí kandidáti na post ministrů jmenováni nebyli. Ne proto, že jsou podezřelými z účasti v korupčních kauzách, ale proto, že nestojí na správné straně ideologické barikády.
Tento postup již značně připomíná bájné občany města Kocourkov. Velice smutným aspektem je, že se tohoto počínání dopouštějí i mainstreamová média, která okatě stojí za kabinetem Petra Fialy, a na rodící se vládě nenechají nit suchou (v kontrastu k tomu, jak se bila za vládu
Fialovu). Jakýkoli věcný rozbor programu nastupujícího kabinetu se v podstatě nekoná.
Kapitolou o sobě je Milion chvilek (údajně pro demokracii, ale spíše pro Fialu s Rakušanem). Tato organizace se nemůže smířit s výsledky demokratických voleb, a hodlá proti nim demonstrovat. Tím protestuje proti demokracii jako takové.
Její pokrytectví je přitom nebetyčné. Nikdy nesvolala demonstraci k vůli cenzuře a kriminalizaci názorů za působení pana Rakušana, který s ohledem na kauzu Dozimetr již dávno nemá v politice co pohledávat, natož moralizovat.
Zato nyní se Milion chvilek houfuje proti vládě, která ještě ani nevznikla. Voliči ANO si přitom byli vědomi, že Andrej Babiš nemůže vládnout s nikým z pětikoalice, stejně jako si to uvědomovali voliči SPD a Motoristů. Těch byla ve volbách většina, což by ostatní měli respektovat.
Dočkáme se plamenného projevu B. Kartouse? Ten již nelenil, a sepsal stať o nové normalizaci. Jen jaksi necílil na KRIT, ani na nezákonné vypínání webů, ani na trestní stíhání učitelky Bednářové. Je příznačné, že tento „obránce demokracie“ byl odvolán z funkce ředitele Pražského inovačního institutu kvůli neprůhlednému hospodaření.
„Alena Schillerová mě na ministerstvu nevystřídá“, tvrdil ještě 25. 9. sebejistě Zbyněk Stanjura. Očividně si nepřipouštěl, že by mohla nastat varianta, v níž Fialův kabinet nedostane další čtyři roky. Pan Stanjura si nyní klade nepřípustné podmínky pro to, aby novému kabinetu zaslal návrh státního rozpočtu na příští rok. Milion chvilek proti tomuto Stanjurovu svévolnému jednání nijak neprotestuje ani nedemonstruje. Mafiány totiž vidí jinde. Nelíbí se mu, že rok zásadního rozhodnutí, jak rok 2025 charakterizoval Petr Fiala, přinesl jiný výsledek, než Milion chvilek očekával.
Manipulace kněze nehodná
Tomáš Halík si zjevně plete století, když „prostý lid“ varuje před Peklem kvůli jeho volbě: „Ti, kteří nezodpovědně volili demagogy a populisty, se budou zodpovídat před Božím soudem!“ Jednak lze toto jeho prohlášení vnímat jako rouhání – a jednak lze předpokládat, že v mnoha lidech vyvolá oprávněné pobouření.
Pan Halík se tak zařadil po bok těch, kdo neuznávají opozici – a kdo ji bez důkazů nazývají bezpečnostní hrozbou.
Diskuse místo holí
Před čím chci naléhavě varovat, je proces dehumanizace názorových oponentů. V okamžiku, kdy někdo souhlasí s postojem, že „dezoláty“ je třeba vymýtit všemi prostředky, tedy i vydíráním, zastrašováním, útoky na jejich rodiny atp., posvěcuje stejné jednání vzhledem k sobě samému.
Má-li být naše společnost svobodná, nemůže být rozleptávána nenávistí znepřátelených bloků. Čím dříve se navrátíme ke vzájemné diskusi a k oboustrannému dodržování základních pravidel ohleduplnosti, tím lépe pro nás všechny.
Začněme tím, že nebudeme podporovat koncept nadřazených elit a podřadných občanů nižší kategorie. V demokratické společnosti není pro pojem „dezolát“ místo. Všichni jsme rovnoprávnými občany. Stejně tak neexistují „dezinformace“. Zato lze rozlišit zprávy podložené fakty, fámy, zavádějící či manipulativní výroky atp. Ty najdeme jak v případě alternativní scény, tak u mainstreamu. Oddělení zrna od plev nespočívá v kriminalizaci toho, co ta která vláda označí za závadné, ale v síle argumentu.
Vytvářejme v tomto ohledu tlak na média i na školy. Odmítejme propagandu. Postavme se proti odlidšťování našich spoluobčanů. Naslouchejme různým argumentům, aniž se proti nim apriori obrníme s česnekem a dřevěným kůlem v ruce.
Odsuzujme násilné projevy – ale jedině plošně. Jakmile je u někoho začneme omlouvat a ospravedlňovat, je to z podstaty věci špatně. Postavme se proti vrhání vajec či rajčat na kohokoli, neboť od toho je již jen malý krok k házení kamenů.
Obal, nebo obsah?
Zamysleme se nad tím, čím pro nás sedmnáctý listopad má být: Zda pouhým obalem pro pokrytectví a faleš, nebo hlubším a smysluplnějším obsahem, kdy se vracíme ke své bolestivé minulosti.
Hledejme člověka…
Kde zejí propasti, tam se až na dno padá,
kde není žádný most, tam lidi srázy dělí.
Kdo chytá do pasti, sám pozná, co je zrada,
kdy zraje chamtivost, a ctnost je na příděly.
Kde metr dvojí je, a právo lotři kroutí,
tam kvete pouze strach a zášť mu půdu hnojí.
Zášť plodí kopie, z nichž tyjí darmožrouti.
Je sypký strmý svah, na němž jsou lidé stroji.
Ty mosty stavme zas, kde jeden druhé potká,
ty mosty stavme v nás. Vždyť řeka není krotká,
co dole protéká, a která kalná bývá.
Chtějme si rozumět, ne prorůst do depresí,
kdy zbydou hlásky z vět, z nichž prázdno význam svěsí:
Hledejme člověka, ne masivnější zdiva…
Tak trochu OT, ale souvisí se stavem společnosti také:
Co se děje u Rajchlů v ložnici, do toho je každému prd. Rajchl klidně může na veřejnosti hájit tradiční rodinu, ale nikde přece není vepsán zákaz, že by si ta tradiční rodina, v rámci nějakých experimentů pro zábavu, nemohla do té tradiční rodiny přibrat někoho dalšího. A myslím to naprosto vážně.
Nikdo nešmejdí s kamerami v ložnicích buzerantů a nekritizuje jejich naprosto šílené počínání i promiskuitu, ačkoli je to nebezpečné i pro většinovou společnost kvůli šíření AIDS.
Ale Rajchlova forma zábavy naráz někomu vadí až tak, že by měl rezignovat? Proč sakra?
V době, kdy jsme byli s mou paní mladí, nespoutaní a ještě nebyly na cestě, nebo narozené děti, tak jsme taky „přibrali“ její nejlepší kamarádku, už také čerstvě vdanou paní. Spojilo nás to po všech stránkách víc, než jsem si do té doby dokázal představit, ta vzájemná stoprocentní důvěra.
Kamarádily se až do konce, než má paní odešla.
Prostě jsme se tenkrát domluvili, že si to zkusíme trochu okořenit a dohodla se jen hrubá pravidla, žádné detaily. Ale domluvili jsme se tak, aby se tím nikomu z nás, ani našeho okolí neubližovalo, aby nikdo nemusel žárlit, nebo se cítit méněcenný či odstrčený. Zvládli jsme to ve všech směrech.
Když se lidi domluví, tak jde ledacos. Když je ta domluva postavená na stoprocentní důvěře, tak se nikdo nemusí cítit blbě, provinile, nebo méněcenný.
Má paní i její kamarádka se kamarádily fakticky už od školky, po celou základku, seděly spolu, spolu byly i na stejné střední.
Ale pravda – nenatáčeli jsme se u toho, dokonce ani nefotili, nechlubili se tím – vše zůstalo jen ve čtyřech zdech naší ložnice a v našich myslích, dokonce o tom nevěděl ani manžel kamarádky mé paní.
Není přece třeba, aby o tom věděl někdo další – už proto, že sto Čechů má nejmíň stodeset názorů, které navíc umí operativně měnit podle potřeby.
A také – naprostá většina Čechů jsou pokrytci s nutkavou potřebou, neustále se proti něčemu vymezovat stylem : „To já bych nikdy…“tohle se mezi slušnými lidmi nedělá“…atakdále.
Bez smajlíků.
Ať si každý v ložnici dělá co chce, tedy, když to není něco za hranou zákona. Včetně politiků. Ale každý by měl myslet na to, že tam nepatří žádná elektronika schopná pořídit audiovizuální záznam, tj. dnes i mnohé TV připojené k internetu. A na to by měl myslet každý, nejen ti exponovaní. Stačí, co o nás ví technologické společnosti (a následně i různé státní organizace) jen dík používání jejich technologií (telefony, tablety, PC a další např. nositelná elektronika) i na veřejných místech i přes v přístroji zakázané odesílání diagnostických, marketingových, telemetrických dat, cookies atd.
Nepřekvapilo, když prosákly zprávy o odposlouchávání telefonů od různých věhlasných výrobců – zdůvodněno učením jejich hlasových asistentů…
–ale je to marný, marný, marný i u nás doma. Zvláště, když přečasto ráno vidím přes noc dobíjený telefon v zásuvce, nejlépe odložený na něčem hořlavém a tepelně izolujícím, což u řady přístrojů poškozuje baterii (Li-ion nemá rádo nabíjet na max) o požárním riziku nemluvě.
To je velice vynikající článek, který stojí za přečtení a přemýšlení každému, kdo se řídí více rozumem, než emocemi. Ať je z jakékoliv strany názorového spektra. Naprosto souzním s jeho obsahem, protože vyjadřuje myšlenky, které sám zastávám. Děkuji Vám, pane Řezanko, a smekám pomyslný klobouk.
Kéž by se nad tímto článkem zamyslel i Vidlák se svým nezvladatelným nutkáním manipulativně komolit jména svých názorových protivníků s úmyslem zesměšňovat je. Kdykoliv se působí na emoce, zavání to manipulací a cílí to na neuvážené zkratkovité jednání bez rozmyslu. Přestože si Vidlák (a spousty dalších i z opačné strany, viz třeba Pšenák, který stejně tak komolí opačným směrem) takovýmto nedůstojným zesměšňováním v danou chvíli okamžitě uspokojí ego, přináší to větší škody přesahující ono okamžité uspokojení. Ale to prostě lidé zmítaní emocemi nejsou schopni v danou chvíli vidět.
A kde sou ty pokrokovy a kulturne avangardni Nezvalove a Seifertove a dalsi , nekulturne vyhozeny taky soudruhama Olbrachtama ze strany..
A co nam chtel sdelit Vancura prihodama , nakyho vypatlanyho zemana z Kozliku a s jeho Vancurovym, ale nekomunisticky zlidstenym osudem Markety a ostatnich zen a devcat v jeho knizce…
Vybirat co se hodi a zapirat co ne , desorientovat verejnost , umyslne a nebo z neschopnosti ,
neni ta prava sluzba na pomoc narodu..
„Žijeme v době, …“ kterou jsme si vědomě zvolili! Touha po banánech a amerických pracovních kalhotách nám zatemnila mozky. Zdá se že i hotentoti mají víc rozumu, když nepokřikují, jak idioti, že patří na západ.
Dobře popsáno Marku a proto to nebude zdejší většinou přijato.
Kdo netrpí nenávistí k něčemu nebo někomu jako by nebyl!
Dokonce i křesťané jsou nenávistní „Kdo do tebe kamenem, ty do něj chlebem!
Smutné zjištění(pro mě). Nejsem ani křesťan, komunista, neoliberál nebo třeba někdo jiný.
Nesedím nikomu z nich. Nedrtí mě to.
Šermování názory (vlastním přesvědčením) místo fakty tu je od dob prvotně pospolité společnosti.
Jestli mám z něčeho strach je to právě ta lidská hloupost. Je jedno, jak ji nazvete.
Z ní plyne ledacos ostatního.
Ano, Kocoure, lidské hlouposti se rovněž děsím nejvíce. Nemá totiž smysl pro humor. Neumí se zasmát sama sobě. Oplývá ambicemi, ale nikoli znalostmi, natož nadhledem. Tíhne k dogmatu a hysterii. Není schopna vidět druhého, natož s ním diskutovat. Tíhne k aroganci a násilí.
Nepotřebuji, aby můj text byl přijat. Přeji si jen, aby se nad ním lidé zamyslili…
Ach, pánové, byl jsem na třídní schůzce a věřte, že naděje na zmírnění lidské hlouposti je očividně lichá. Lidé se hloupí/nevzdělaní přirozeně rodí, teprve vzdělávací proces může u některých z nich ducha pozvednout. Přesněji, mohl by.
Ale tak se neděje a dít až na vzácné vzjímky nebude.
Generace již hloupých rodičů není ochotná (nechápou ani proč a i kdyby pak neumí, nemůže doučit či nezaplatí dovzdělání), a ani naše škola „lepší“ nezatížená cizinci prostě neučí. Oproti vzdělávacímu systému osmdesátých let min. století jsou stejné ročníky o 2-3 roky pozadu, nezvládnutá malá násobilka a funkční negramotnost ve II. stupni je běžná, stejně jako wapování, drogy, šikana.
Škola ani tak látku nestíhá, neopakuje.
Domácí úkoly nejsou povinné. Kroužky, sport víceméně nepodporované, jsou-li ještě někde staří učitelé pak jsou vyhořelí nebo ti mladí jsou „nezkušení“ a aktivističtí.
Důraz je na ochranu osobních údajů, a aby se nikdo necítil dotčen, ale šikanu neřeší, popisují rodičům metaforicky přes pohádkové postavy (I. stupeň).
Čekal jsem od schůzky lecos, ale takový rozval vzdělávacího procesu je otřesný a nepovede jinam, než k buranské, úpadkové civilizaci s chřadnoucí ekonomikou nízké přidané hodnoty.
–Na nápravu chybí vůle stran všech, u dětí je to pochopitelné, u učitelů smutné a také danné shora, a u většiny rodičů (ano, mohli projevit svůj názor) jde o hloupost korunovanou pohodlností.
Dlouhodobě upozorňuji na fakt, že máme systém školský, indoktrinační, nikoli vzdělávací.
Je třeba se ptát, komu stav, kdy ze škol vycházejí jedinci bez všeobecného přehledu, vyhovuje. Dokud je systém takto nastaven, nelze čekat zlepšení…
Vyhovuje to všem. Učitelé se nemusí tolik namáhat (někteří to také neznají) a žáci nemají ze školních věd trauma. Politikům vyhovuje, když blbost vládne. Západním firmám bohatě stačí, když se místní manšaft naučí zhruba pět jednoduchých úkonů.
Starý kocour:
„kdo do tebe kamenem, ty do něj chlebem“ není žádná nenávist, naopak maximální vstřícnost.
A kde je v ty kulture spisovatel , antifasista Zapotocky Antonin ,taky komunista a vedle Olbrachta neni pro nej misto , ani stanice Metra nebude po nem pojmenovana..Nepsal vo naky Zakarpatsky rusi ,ale vo nasem ceskym Kladnu..Tak asi ,pac proceskej ,zadnou stanici nedostane..
A do delniku se nestrilelo se ..Strileli konkretni cetnici z rozkazu konkretni a skutecny vlady.
A neni mozny aspon uvest jmeno za masakry zodpovednyho ,tehdejsiho vlady ..?? A proc.
Se strilelo se, strileni se zautocilo na protestujici lidi a strileni ,strilelo se.
Vlada tehdejsi to byla a rozhodla o masakrech /s pozehnanim humanisty/, protoze ochotne umoznila a zavedla krizi exportovanou z Usa, na zbesily nasledky na nas.
Kam nas takovy klavesnicovani asi zavede . Do zarucene nejhorsiho.
1989 byl někým zvenčí zorganizovaný, a rozhodně se nejednalo o Československo, ale o rozložení bloku RVHP a Varšavské smlouvy. Jinak za mně ,taky velmi pěkně napsáno- Bohužel i já mám někdy stavy, kdy prostě by dal člověk druhé straně zkusit stejnou meducínu, a ne nastavoval druhou tvář, nebo dokonce nabízel chléb. Zkouším to přeposílat, s nadějí, že aspoň někteří, kteří volili jinak si to alespoň, alespoň přečtou a snad se zamyslí. Ale asi budu chtít moc.
Nabízet chléb? Ano, pořádně ztvrdlou patku, a dodat prakem.
V každém případě děkuji za snahu. Je lepší aspoň něco zkusit, než trpně čekat na zkázu…
To nastavování druhé tváře je chyba v překladu.
V originále je, že pravověrný křesťan musí zlu „ukázat“ druhou tvář. To znamená boj.
A není to jediná dezinterpretace bible, každej si pamatuje tu o velbloudovi a uchu jehly.⚔️
Nejsme jako oni, jsme daleko horší však již zaniklo ve skandování klaky.
Kdyz si daleko horsi motejle, tak aspon tvoje spiny nehazej na nas..
Jednim z nejdulezitejsi a nejhorsich planu a zakladni opakovany usili demokracie a demokratu , je stupnovani a realizace chaosu , pro zajmy nejmocnejsich..
Zkratka , jde o to ,nejdriv okupovat a hystericky totalne a maximalne zpolitizovat nas verejnej prostor.
A tak prekazit a znicit normalni lidskej a spolecenskej vyvoj celyho naroda…
Dulezitou roli hrajou propagandisticky pouckari ,s kazdodenima kritikama vseho , s prazdnyma diskusema hlupaku vsude , neschopnych mimo zvaneni , jedinyho positivniho skutku. Schopnych jen skodit.
Sou tak uzitecny idioti a sluhove mocnych..Na PL vyskocili napriklad hned dva Mudrove , studovali medicinu a na co ,aby mohli nelecit ,ale politikovat. S pohodlim nezodpovednosti u koryt, za cokoliv. ..
Rozvrat ekonomickej, byrokratickej , ustavni , dysfunkce kazdy vlady a uradu, podrazeni zakladu statu ,hrozby vsim a vseho , potom znamena , za takhle neustale zmanipulovany masy zacnou proto nejvice zadat a volit nekoho , kdo slibi , ze kterej udela poradek.
A ten vudce uz je vzdycky pripravenej v zakulisi a s nim pripravena a vytvorena situace, pro nej i na snadnejsi prevrat , nebo obcanskou valku a na to nejhorsi, pro kazdej narod a svet..
Quo vadis democracy.
Jde o přípravu k občanské válce. Řízeno z Německa.
ANO!
Podvedli nás už v roce 1989 a nebyl to nikdo jiný, než lidi okolo Charty, ve spolupráci s estébáky.
Studenti byli jen fíkový list.
Kdo rozšířil fámu o mrtvém studentovi. Chartista Uhl, řízený StB stejně, jako Zifčák.
Jen díky tomu šli dospělí lidi do ulic, jinak by je to nezajímalo.
Celý 17. listopad 1989 je podraz a sviňárna na 15M občanů Československa.
Vůbec by to neměl být státní svátek – a když, tak kvůli 17. listopadu 1939.
Poválečné…… Německo….
Černý obelisk.
Zjevil se někdo kdo přinesl naději. Tak to vypadalo. Za dvanáct let…. Jak to skončilo… Svět ohni, pravda byl jím těhotný pod taktovkou Říše nad níž slunce nezapadlo. To byl i její konec. Zbyteček….Alláhu Akbar. Tak i ona dvanácti létá, která měla být tisíciletá.
Jak skončila naděje tady… Na oprátce, v komunistických lágrech.
Pak „jaro“.
Pak „normalizace“.
Tak skončily „věčné časy“. Po čtyřiceti letech.
Pak „nesmejakooni“
A tak dál…
Co zbývá z elity, po všech výplaších…
Pořád někdo slibuje zářné zítřky a snaží se nás organizovat. Pro sebe aby urval zbytek z toho co zůstalo.
Brzo bude zavřen poslední důl na černé uhlí.
Kdy bude zavřená poslední ocelárna?
Co dál?
Zajistíme, rozdělíme, spravedlivě ji než ti před námi.
… To všechno už bylo…..
Musíme stát pevně. Pět procent.
Kdyby alespoň pět.
Už není ani na hodiny piána. A Engels, který by to platil, nikde.
Co dál?
S tím, co píšete, pane Řezanko, souzním. Jen si říkám, jestli už není pozdě.
Před pár dny tady někde byl odkaz na jakéhosi „hudebníka “ , který se veřejně zastával kriminálníků jako je Novotný, Pšenák a spol., slovy (možná cituji nepřesně) „…potřebujeme údernou jednotku, někoho, kdo za nás udělá špinavou práci. “
Pokud toto pronikne do veřejného prostoru a projde za tichého souhlasu OTŘ, je pozdě. Ten člověk už měl být ve vyšetřovací vazbě a souzen, a není.
Je jen otázkou času, kdy přijde na ono zrcadlení, o kterém (správně) píšete.
Souhlasím, že to již zašlo hodně daleko. Mantinely přípustného a tolerovatelného se stále posouvají a hranice padají.
Ale snad ještě úplně pozdě není. Je to tak trochu na každém z nás, zda se hodláme vzájemně sežrat, nebo se vrátíme k dialogu, jakkoli těžké to dnes je..
No jo , ted sou to probuh , zase aabstraaaktni mantinely a ceho vseho sou schopny..Spadavaji z nich i vsechny hranice..
Ale je na nas , zda se hodlame..Ale jen trochu. A kdo a kde sou ty , se hodlame..
Sezerem se /a kdo bude sezirat se/ vodhodlane z vyfantazirovanych mantinelu uplne
a nebo jen tak trosku. A pred zrcadlama , ktery sou dle poucek ,uz na ceste….
Když jsem tu zmínil potřebu ochranné služby před zloději značek, byl jsem tu zklystýrován.
Tak končí strana, která nebyla schopna ochránit sama sebe. Kterak že si troufala ochránit zbylých dolních deset milionů?
Já se připojuji k souznění, texty p. Řezanky jsou hluboké, přemýšlivé, citlivé.
Gang drzého Arména je zkouškou společnosti. Zda zde ještě funguje elementární spravedlnost a cit pro ni. Anebo zda je většina ochotná přikyvovat a obhajovat ztělesněný hnus a zlo.
Též to vnímám jako lakmus. Na co vše jsou lidé schopni rezignovat a ospravedlnit si to…
Nelze dělat nic jiného, než že každý z nás na svém místě nepřistoupí na taková pravidla a každý z nás se bude vymezovat ke komukoliv s vnitřním klidem a čistotou.
Ano, je důležité nečekat na nějaké vzory, ale aby každý z nás šel vzorem. Pak můžeme příkopy a propasti mezi námi překlenout.
Ostatně, jak můžeme mít prosperující společnost, když ta bude v permanentním boji sama se sebou?
Souhlas, fialovská média jsou ty, které jsou protidemokratická, spíš už jsou fašistická. Fašismus měl také dělení lidí na ty lepší a na ty podlidi.
Tohle by mělo trknout každého: Jak někdo začne občany dělit na kategorie, na podlidi, je zle…
Zdravím.
Moc pěkně jste to napsal.
Pohled na dějinné událostinuž zase připomíná dobu minulou, jen teď z opačné strany.
Je to škoda…. opravdu jsne za to v roce 1989 nešli do ulic….
Držte se lidi – a doufejme že se to zlepší. Třeba aspoň o kousek, v každém z nás
Díky.
Vzpomínám na heslo: Nejsme jako oni…
Je velmi tristní, kam se naše společnost od roku 1989 dostala a v jakém stavu se nachází.
Dotaženo Ad absurdum: NEJSME JAKO MY.
Takze ve zminenym listopadu 39 byli studenti , zase navedeny, demonstrovat a kym ,aby vyprovokovali udesny represe….
Ktery sou a byli vzdycky snadno zmanipulovany a zneuzity , kdyz sou vydrzovany na studiich a nemaji zadny starosti mimo to prolezt u zkousek. ALE>
Z rad studentu se ale rekrutujou pristi vudci a nadeje naroda , ty povalecny v nasem pripade a tak byli a porad sou tim nebezpecny..
Nekdo nas v tech casech zatracene nemel rad ,coz je snadno videt na tech silenych masakrech , na nas..
Opletalove a obeti Lidic ,napr. sou potom jen vhodny casti a kulisy propagandy poucnych spisku , sepisovanych z pohodli a bezpeci kancelari..
Jako byla vlada v cele se sluhou zajmu zapadu , Benesem , na zradu ,na kapitulaci a zaprodani naroda, pro mocensky zajmy….kapitulovat bez boje.
Potom pres odpor naseho odboje , uteklej Benes a britove poradali utok na Heydricha ,kdy tim nic ve valce neslo zmenit ani nemohlo , aby z pohodli a bezpeci Londyna ,Benes a britove ,zase vyprovokovali straslivy nasledky..
Slo zase vo teroristickej utok ,za ucelem vyprovokovat masivni nacisticky teroristicky masakry , na nas.
A znicit co nejvic nas odboj a nase hlavni prirozeny a neohrozeny vudce naroda ,znicit, to nejlepsi co narod ma a potrebuje v tezkych chvilich ,aby prezil ….
Na snadnejsi povalecnou manipulaci ,kdyz Benesovi slo vo koryto osvoboditele , /dostal a byl poverenej dalsima ukolama/, na dalsi zrady. Kterej nikdy nikoho nevosvobodil , ale naopak.
Potom zase vytvoril podminky na prevrat pro dalsi zbesilej a nenavistnej , /dle nelidsky nenavisti je poznate/, ,teror pro zmenu komunistickych slanskych teroristu , na zase dalsi zniceni prirozenych vudcu naroda a zaroven na zastraseni a zlomeni odpor nas Cechu..
Neni tezky vedet ,ze bez vudcu a bez teroristickych masakru ,masovych poprav, zastrasenej narod znamena mensi nebezpeci a ohrozeni pro vladnouci porucniky a jejich moc…
Dulezity je nalhavat a porad omilat narodu ,propagandu zavedenych a prikazanych lzi..
Takze spoluprace Benese na Dukle na zase dalsi masakry , byla spoluprace spojencu, Stalina a zapadu.
S hlavnim zradcem Benesem zase v hlavni roli , uz od 1936….
Tak se Benes zaslouzil vo narod..