4 května, 2024
Letem světem

Egypt vydal zákaz nosit ve školách niqáb nebo burku

by Marie Divišová

Egypt vydal zákaz nosit ve školách niqáb nebo jiné oblečení, zahalující studentkám obličej (tj burku). Vydání zákazu předcházela ohnivá debata.

Egypt byl dříve docela uvolněnou zemí, co se týče dodržování různých náboženských zákazů. Bohužel po převratu během tzv. arabského jara se k moci dostali náboženští fanatici, včetně Muslimského bratrstva a začali zavádět striktní omezení pro ženy, včetně kompletního zahalování do niqábu nebo burky a také včetně ženské obřízky.

Poté, co byla vláda Muslimského bratrstva svržena vojenským převratem, nová vláda zařadila Muslimské bratrstvo na seznam teroristických organizací a několik exponentů této organizace bylo popraveno, protože zorganizovali masové nepokoje, které si vyžádaly stovky mrtvých. Ale džin z láhve už byl vypuštěn a náboženští extremisté nabrali novou sílu a zejména v regionech a na venkově prosazují různá striktní omezení podle práva šaría.

Nové vedení se snaží postupně navrátit k umírněnému pojetí zahalování žen a práva šaría. Ve školách je tedy jako pokrývka hlavy povolený šátek hidžáb, který zahaluje vlasy. Ale je nepřijatelný oděv, ve kterém není vidět obličej.

Je zajímavé, že obě strany, jak příznivci, tak odpůrci niqábu se ohánějí svobodou žen. Příznivci zahalování argumentují, že ženy mají právo obléci se, jak uznají za vhodné, a že zahalování je pro mnoho z nich náboženskou povinností. Odpůrci niqábu naopak argumentují, že zahalování není svobodnou volbou ženy, že jsou k němu ženy přinucené svými mužskými příbuznými.

Zajímavé, jak po „demokratizaci arabského světa“ během tzv. arabského jara udělal muslimský svět několik kroků zpět a nyní znovu bojuje bitvy, které byly původně úspěšně vybojované už před půl stoletím. Ulicemi, kde se dříve procházely vysokoškolské studentky v evropských šatech, dnes se sunou jejich vnučky zahalené v černém pytli.

Různé druhy zahalení žen v islámských zemích

59 thoughts on “Egypt vydal zákaz nosit ve školách niqáb nebo burku”

  1. Pokud by paní Divišová někdy nevěděla jak zahnat nudu, je na trhu zajímavá knížka.
    Muslimské bratrstvo v současnosti, autorů Marka Čejky, Jaroslava Bureše a Jana Daniela.
    Realita je, že Muslimské bratrstvo vyhrálo volby, které zrušil hodný pučista Sísí. ( Neplést se zlým Pinochetem. ) Muslimské bratrstvo je v podstatě hnutí technické inteligence. Se silným akcentem na charitu, což jim získává body.
    Muslimské bratrstvo ještě nebylo na převzetí moci připravené a tak došlo k mnoha přehmatům, zejména městské obyvatelstvo se vyděsilo, jak se do toho někteří bigoti opřeli.
    Zahalování je, zejména u mládeže, ostentativním hlásáním protestu proti westernizaci a západní zkaženosti.
    Horlivě se zahalují právě vzdělané dívky a rozhodně ne z donucení.
    Je to hodně složitý problém a nic neplatí ve všech případech a všude. Egyptská vláda vsadila na metropoli a velká města, turecký Erdogan na to jde přesně opačně. Nejtragičtější případ je Írán, tam to vzali ganz egál ode zdi ke zdi.

    Odpovědět

    1. Diky za tip, knizku jsem zaznamenala, ale jeste necetla.
      U nas je islam vniman jako jakasi jednolita zalezitost, ale to je zasadni omyl.
      Islam ma mnoho vetvi, zakladni deleni je na Sunity a Siity, ale kazdy smer se dale deli na nekolik vetvi.
      A pak v kazde zemi je praxe rozdilna. V Egypte navic koexistuje nekolik „odrud“ islamu – sunitske hanafi, maliki, shaafii + siitske jafari a ismailii + k tomu ortodoxni krestane koptove + judaismus + krestanska nabozenstvi privezena misionari v dobe kolonizace (jak katolici, tak ruzni protestanti).
      Suma sumarum v te zemi ma nadeji jenom mirove souziti vsech cirkvi, kdy vsichni toleruji viru ostatnich a jsou zakazane extremni projevy. Jakmile zacne nejaka cirkevni organizace nasilne prosazovat svoje pojeti, jako to udelalo Muslimske bratrstvo, je zadelano na prusvih.
      Co se tyce zahalovani, v koranu je jasny predpis na obleceni, ktery se mimochodem tyka stejne tak zen, jako muzu. Musi byt zahaleny nohy vcetne kolen, ruce vcetne loktu a to i pri pohybu. Takze prakticky sukne minimalne do puli lytek a rukav po zapesti. Plus vystrih u krku tak maly, aby nebyly videt klicni kosti (muslimska moda vyvinula zvlastni tzv tunisky vystrih, ktery je uzky a hluboky ale ma na klicnich kostech latkovy vycnelek) .
      Zahalovani obliceje predepsano neni, je tam jenom nepresny pozadavek, aby zeny v pritomnosti cizich muzu „pouzily zavoj“, coz muze byt vykladane vselijak, od satku, pres cador, pruhlednou a prusvitnou latku pripominajici nase zaclony az po ten cerny pytel, ktery prosazuji ortodoxni imamove.

      Odpovědět

    2. Na tomhle problemu je prave videt, jak je mnohym kulturam nebezpecne hybat s jejich videnim sveta. Boj za lidska prava prave generuje tyhle problemy. Ja chapu, ze je evropanum lito arabskych zen, ale je to jejich boj. To nejde menit z venku. Stane se jen to, ze se mistni zabejci a zacnou blbnout, jak pred tim neblbli. Proto za me zadne vmesovani do jejich veci! Jejich pisecek, jejich pravidla!

      Odpovědět

  2. Představa, že za časů Jesse Jamese a spol. chodili běžně lidé se škraboškou na obličeji…to je tak neuvěřitelná představa, že snad ani nemá cenu to zmiňovat.

    Odpovědět

    1. V té době ale ještě neměli muslimové s křesťany tak špatnou zkušenost. Svět byl bipolární a oba tábory se snažily získat země tzv. třetího světa na svojí stranu.
      Po rozpadu “ Tábora socialismu a míru” se vítězný Kolektivní Západ přestal žinýrovat . Zejména Spojené státy neměly problémy použít hrubé násilí , válka v Iráku – ve prospěch chamtivého ropného monarchy, to byl snad první útok na muslimskou zemi. Neřeklo se nám, že Kuvajt je násilím odtržená irácká provincie a drze čerpal pomocí šikmých vrtů iráckou ropu.
      Kuvajt = monarcha a 999 princů, přátelé trůnu mají fantastické benefity, ale ti kteří tam pracují, což byli zejména chudí Arabové, vítali Saddáma chlebem a solí.
      Teď už se ti zloději v Zálivu poučili a jako gastarbeitry berou hlavně jinověrce, Evropanky se perou o možnost u nich pracovat v nemocnici.

      Odpovědět

      1. ..a nosili burku, az do Hamburgu..Schovavali se v Egypte ,
        pod pyramidou v krypte. Nemine te , co se dej v Egypte…Polib te..

        Odpovědět

  4. Měl jsem pár arabských spolužáků; jedna spolužačka se vdala za Alžířana, taky z ročníku.
    Tehdy (polovina 70tých let) to bylo skutečně mnohem volnější, asi tak, jak je to teď třeba v Istambulu – rozdíl od Evropy minimální. Do mešity ano, samozřejmě, ale běžný život se bez nějakých zjevných známek náboženství obešel.
    Třeba v tureckých velkých městech to tak asi je i teď (Tedy zatím, zaznamenal jsem před časem, že Erdoganova manželka vychvalovala přednosti harému. ).
    Kamarád dělal v posledních dvaceti letech v podniku šéfa materiálového vývoje, – dělali společný vývoj určitých hliníkových slitin s tureckou firmou i s tureckým i naším výzkumákem. Byli u nás na návštěvě. Byla s nimi i jedna výzkumnice, chovali se k ní úplně normálně. Taky jsem se s ní bavil. Prostě normální paní (mimochodem zjevně inteligentní, prostě výzkumnice, že), – žádný hidžáb, žádný šátek.
    V některých arabských zemích to tak před pár desetiletími bylo taky.
    Myslím, že ten problém není (jenom) v Muslimském bratrstvu. Neokolonialistickým zemím středověký přístup k náboženské víře zjevně vyhovuje, a to nejen v arabských zemích (i když tam jsou nejdál).

    I u nás jsou podobné snahy. Kolik lidí, dříve ateistů, vstoupilo do některé církve nebo sekty. Konečně, v dobách těžkých, v bídě, ve válce hledají lidé pomoc v spravedlivé autoritě. Politici takovou autoritou skoro nikdy nejsou, východiskem je náboženství. A čím je hůř, tím je víra pevnější. Pak je nějaký hadr přes hlavu malou obětí za útěchu od Všemocného, že. Zpočátku tu a tam, a pak si na to lidi zvyknou…

    Kdypak se u nás začnou na náměstích upalovat ateisti? Naštěstí asi umřu o něco dřív.

    Pokud si myslíte, že přeháním, tak si promítněte situaci třeba před pěti lety. Dokázali jste si představit to, co je pro nás už běžnou skutečností? Já ne.

    Odpovědět

    1. Re: Václav

      Vy ne, páč jste hen ten málo chytrej, málo mladej a málo krásnej. Samé mínusy a závady.
      A vůbec, kolik jste založil neziskovek? No?
      Žádnou, že? uUž i ten Šoroš odsud zdrhnul, když to viděl, že jich nemůžem dát do kupy ani ubohých 150 000.
      Tak se nemůžete divit, že vás soudruzi vbrzku zkoksujou, když máme hen ten gríndýl.

      Odpovědět

      1. „Oncoming events , cast their shadows“…
        A na Vyssi moc taky neverim…
        Ukazujou jak na g22, nas president chtel vochuchavat , ale jinej ,
        president Modi ho chytil za ruku a nepustil , pac byli na verejnosti.
        Nekdo by si vsim..
        Vypada to , ze drive nas Breznev libajici a jeho Husak taky libajici se
        navzajem a hlavne jenom muzi navzajem a verejne ,/zeny napr. verejne vubec nelibali ,jenom deti/, prukopnici dnesnich duhovych pruvodu, za ucasti jasavych velvyslancu americkych , libajicich muzu verejne , by byli velmi
        popularni dnes.
        Jako predtim..Vcera jako dnes..
        Jak ale , to mohli tenkrat vedet , Breznev, Husak a dalsi komunisticky ,
        vudcove ,ve verejnym libani se navzajem, co bude dnes nejdulezitejsi…
        Ja na Vyssi moc vubec a nikdy neverim, jenom dyz musim..
        Kdo by to byl rekl tenkrat..

        Odpovědět

    2. Václave, všechna tři abrahámistická náboženství jsou agresivní a misijního typu.
      Když někam vleze křesťan, rychle tam postaví honosnou kapli, žid synagogu a muslim mešitu.
      Docela mě děsí, jak dneska jede propaganda náboženství na plné koule. Po roce 89 jsem se stala židokřesťankou . Nikdo se mě neptal.
      klérus si vydupal silně přepísklé církevní restituce a bez požehnání biskupa se už pomalu nikdo ani neupšoukne.
      Opravdu si nenyslím, že návrat ke zbožnosti je dobrý nápad.
      Bohoslovecké fakulty praskají ve švech, kaplan v smradě, v nemocnici, brzy snad i u každé benzínové pumpy. Co kdyby se chtěl nějaký opilec před jízdou vyzpovídat a vyprosit si Boží požehnání, aby ho nechytili policajti.
      😻

      Odpovědět

  5. Když mně bylo 15 let, Egypťanky (tedy – Arabky, žijící v Egyptě) se ve sportovních klubech věnovaly závodnímu plavání, atletice, sportovní gymnastice a dokonce (v káhirském klubu Baladea) cvičily karate společně s muži. S výjimkou posledně jmenovaného sportu samozřejmě v odpovídajícím oděvu, tzn. jednodílné plavky/gymnastický trikot. I dvoudílné plavky byly tolerovány, v těch jsem tam ovšem viděl jen Evropanky, Arabku žádnou.

    Nebylo vzácností vidět arabskou ženu prostovlasou.

    Kdoví, jak je to v Káhiře dnes…

    Odpovědět

    1. Totéž bylo v Afghanistánu za „sovětské okupace“.
      Do nástupu USA vyprodukované „demokratické opozice“ chodily mladé Afghánky často prostovlasé, ve velkých městech ve víceméně evropském oblečení (byť v sukních po kolena), studovaly na universitách, na venkově vznikaly školy, polikliniky a nemocnice, země se postupně elektrifikovala, rozvíjel se průmysl, klesala novorozenecká a dětská úmrtnost.

      Pamětníci tohoto rozvoje jsou dnes šedesátníky a vymírají…

      Odpovědět

      1. Občan: V Afghánistánu byl ohromný rozdíl města a venkov. Skončilo to vítězstvím v podstatě středověkého venkova nad městem.

        Odpovědět

    2. Předpokládám, že to bylo někdy kolem 1975…Také já si ze svého dětství pamatuji Egypt jako zemi, kde se dalo ve městech (venkov byl i tehdy silně tradicionalistický)normálně existovat. Jako malé děti jsme si v Alexandrii hráli na ulici, prolézali cizí zahrady, pořvávali na arabské děti, chodili se smečkou toulavých psů na pláž. Máma nosila minisukni, řídila auto, chodila sama nakupovat…

      Odpovědět

        1. Re: eM

          Vám to tu fčilek rozkopu s rozkoší mně vlastní.

          „Děti si hrály“. Podmět děti, vsjo jásno.
          „Jako děti jsme si hráli“. Podmět je neurčitý (MY). Zbytek si najdete v chytrých knížkách.

          Odpovědět

          1. Já vím. Jak jsem to napsala a odklikla, hned jsem se styděla…už jsem si myslela, že mi to projde a vy jste takový bdělý a rozkopnete mi to 🙂

            Odpovědět

        2. Sorry ,ze pisu Cestinou. At si tam nosi, co chteji a nenosi co nechteji ,
          maji tam jiny pocasi , necham to na nich a je mi jedno jakej hadr si rano vezmou a sebe. Mozna ,se casem dozvime ,ze tam maji jiny hajzly.

          Odpovědět

        3. To Alef a eM:
          Krásně se to čte. Je to milé. Napište o tom článek, prosím. Je potřeba, aby jsme znali i tuto historii.

          Odpovědět

          1. Já bych se nebránila, moc ráda na tu dobu vzpomínám, včera mě to doslova pohladilo po duši. Když si zpětně čtu ten slovní pingpong s Alefem, trochu to vypadá jako když Čochtan vypravuje (a pamatujete na tu…ta vám byla krásná) 🙂

            Odpovědět

        1. Byla jsem tam 1974-1978 /Alexandrie. Do školy jsem chodila v Alexu (jednotřídka)a zkoušky kvůli vysvědčení jsme dělali na ZDŠ v Káhiře (pod ČS velvyslanectvím).

          Odpovědět

          1. …o rok jsme se minuli 😁
            Už jsem si říkal, jestli to tady nebude sraz spolužáků po padesáti letech 😂

            Já jsem byl v Káhiře (čtvrť Dokki), do Alexu jsme jezdili jen na prázdniny (Maamoura).

            Svět je malý.

            Odpovědět

              1. … už jsem napsal jinam 🙂
                —
                A nejkrásnější moře, jaké jsem kdy zažil, bylo v El Alameinu. Tehdy tam – kromě moře – byly jen památníky padlým a válečné trosky v poušti. Dneska je tam nedávno otevřený hotelový resort.

                Odpovědět

                  1. Tak tam jsme nebyli, ale podobnou výzdobu si vzpomenu ze Suezu. kde jsme měli pauzu na oběd , v jednom patrně vojenském kasinuý, spolu s polákama UN, když jsme přeplavali tamní bazén k mírně poškozenému žbrlení. Koukajíc do průplavu bylo tam takové výzdoby docela dost. Já si na to vždycky vzpomenu, když slyším jak se cpou zbrabně a podporuje válka na UA. Jak to tam asi musí vypadat. Kdyby to tak šlo, všechny ty válčitele , co neví jak válka vypadá, tam přesunout, aby se poučili

                    Odpovědět

                1. Ten hotel si moc nepamatuju. Spis palác v Montaze. Taky plavcika Bedra, kvajs ketyr, madam, když prodával cukroví z bedny na krku.

                  Odpovědět

                  1. Jo, Montasa. Ta mě tehdy vůbec nezajímala… Hotel Vlna byl na jednom konci pláže (na opačném byla vládní vila, střežená vojáky, tam se nesmělo). U hotelu Vlna byla příjemná terasa, tam se dobře sedavalo a hledělo na moře…

                    Odpovědět

                    1. Možná jsme tam taky chodili. Nějaký hotel u pláže a terasu mám v paměti, ale název si nepamatuju. Bylo to směrem k Montaze (když člověk stál na pláži čelem k moři, tak nalevo).
                      Byli jste na Abu Kíru? Teď jsou tam ty podmořské archeologické výzkumy. My jsme tam jezdili do vyhlášené kulaté rybí restaurace nad mořem. V každém případě moc děkuji za oživlé vzpomínky 🙂

                    2. Abu Kir: možná ano, ale nejsem si jist. Hotel Vlna jste určila správně.

                      Já si jména obecně pamatuju dost špatně, ale projezdili jsme toho hodně. Mimo období chamsínu se z Káhiry jezdilo na výlety velmi často, někdy i každý týden.

                      Oáza Fajjúm; Sakkara (stupňovitá pyramida), o Gíze ani nemluvím, ta je z Káhiry co by kamenem dohodil a zbytek na velbloudu dojel; Aswan a přilehlé památky; chrám královny Hatšepsut; nějaké koptské kláštery; už zmíněný El Alamein; k Rudému moři se za mě nejezdilo, válčilo se s Izraelem…

                      Na podzim plánuju svolat sraz nejbližších spolužáků a zavzpomínáme.

                    3. Jo,jo, pyramidy v Gíze (bylo tam v poušti takové malinké bistro, venku stoleček s deštníkem Coca Cola, taky si živě vzpomínám na večerní představení jak se nasvěcovaly pyramidy a mluvily hlasem faraónů) i na tom velbloudu jsem seděla(a ječela hrůzou, bylo to moc vysoko), pyramida v Sakkaře, na koptské kláštery si také pamatuju(to bylo nezapomenutelné, dávali tam strašně moc chodů jídla), také na Vádí Nátrum, ještě ostrov Nelson (tam jsem se naučila plavat). Ještě teď umím arabsky počítat do deseti, pár frází a nadávek. Ale je fakt, že se taky bojím co bych tam teď našla. Vzpomínky mi nikdo nevezme…

                    4. Váhed etnýn taláta,
                      kdo mně prdel zalátá?
                      Arba chamsa setta,
                      zalátá ji teta.
                      —
                      Tím jsme jako kluci začínali. Ale nakonec jsem se arabsky trochu naučil. Dneska už samozřejmě zase neumím nic. Jen jednu ale opravdu sprostou arabskou říkanku 🤣🤣🤣

                    5. Dobrý 🙂 seta, saba, tamanya, tesa, ašara. Prý jsem uměla arabsky úplně plynně, děti se učí rychle, měla jsem kamarádku arabku v domě, když pro mě přišla abychom si šly hrát, naši jí rozuměli jen moje jméno 🙂 sprostou básničku jsem ale neuměla. Když šlo do tuhýho, křičeli jsme na arabské děti “ enta mafiš moch” ( ty nemáš mozek) a oni na nás “ enta musik bala” ( mate bílé zadky) 🙂

    3. Nev ím, kdy Vám bylo 15, ale ještě v půlce sedmdesátek, to bylo běžné. Zřejmě dozvuky Násira. A taky možná ozvěny stavby Asuánu,. Bylo tam hodně cizinců, /vč. rusů/ ukázali jim jiný svět. Krom hotelů _ na úrovni – i malý křesŤanský kostelík, s ruční malbou. Moc se nám libilo.když jsme jjeli busem dolů – jak ráno – školáčci se scházeli z opravdu širokého okolí do poměrně velkých škol, spousta dětí, všichni sakumprásk ve školních uniformách, někddo aktovku, tašku, nebo jen vše svázané podpaží. Byl to jiný svět a přece tak známý. Kdo ví, jak je to včil, jak dlouho to vydrželo – dnes mají tak okolo 60tky a možná proto je t o jiné. kdo ví. Pamětní takové sokly s Násirem, byly tenkrát stále obloženy kvítkama.
      , ať v Kairu nebo na cestě dolů……..
      Njn byl to asi jiný svět…..

      Odpovědět

        1. JO měsíc, vandrovali jsme busem od Káhiry až na Asuán, se všemi odbočkami, přehrada už byla napuštěná, takže jsme tam jeli lodí pár hodin. a bylo tam kupodivu všude čisto a pohoda. Jedna věc mne strašně zklamala – a sice přesunutý Abú Simbel. a ten vedlejší co je přestěhovali. – jistě asi to jinak nešlo, ale ta betonová skořepina ve tvaru hory a na ní nalepeny sochy a šutry. No bylo to asi náročné dílo, které udělali, al na mne ta betonová skořepina , uvnitřpotřebný obdélník va varu svatyněěěěěěěě aby ten suineční paprsek dělal nadále i když o nějaký ten metr výš co má…- to bylo na ,mne dost. Aspoň potomci vidí co předkové dokázali. Co mne dostalo, přestěhování chrámu Fílaj a vytvoření o kus blíž krají staré nádrže na podstatně vyšší ostrov. Část už byla rozebrán, celý ostrov byl obehnán dvojitou 5-8 eterů širokou stěěnou z larsenů, takže jsme mohli kapku blíž , ale ne dolů – kdy nebyla ani kapka vody NJn teď už se tam nepodívám – věk a rambajs kol dokola

          Odpovědět

          1. Ju a na památku jsme si dovezli už tenkrát stereo dvojalbum se záznamem Karna ckého představení Světlo a stín. Krásně se při ní doma vzpomínalo, dokud byl gramec… hmm, kde ty časy jsou,.

            Odpovědět

    4. Tereza Spencerová jednou vyprávěla zážitky z Káhiry. Pracovala tam pro ČTK.
      Vozil jí a kolegu řidič, koptský křesťan, ti jsou také velmi zbožní a mají stejné zvyklosti jako muslimové. Skoro.
      Vždycky když musel zastavit na křižovatce , tak pravil ‘ To jsou bachratý ***, co? “
      On totiž před tím vozil české stavaře kteří tam stavěli cukrovar a zmíněnou větu považoval za nějaké zaklínadlo, aby se na semaforu objevila zelená.

      Odpovědět

  6. Demokracie. Nějaký výběr mají, nějak ho využívají. S nějakými důsledky.
    Jako tady. Jako na Ukrajině.
    Volili jak volili. Náklady zatím mimo hmotné škody čtyři sta tisíc mrtvých.
    Co je na straně výnosů? Jaké náklady a výnosu by byly spojeny s jinou volbou?
    Ne pro hrstku vládnoucích a dalších takových na „Západě“ ,ale pro zbylých čtyřicet milionů.

    Nechme Egypt Egypťanům.
    Jak tady? Jaká je obchodní bilance politiky nynější vlády? I předešlých vlád? Jaké náklady, jaké výnosy?

    Svoboda, demokracie, lidská práva?
    Demokracie loutek, svoboda a právo držet hubu.

    Odpovědět

  7. I toto jednou pomine.
    I u nás v českých krajích byly doby, kdy se žena bez šátku nesměla objevit na veřejnosti, jinak byla považována za „lehkou“. Moje babička tahle přikázání ještě částečně ctila. Nebo se podívejte na portréty středověkých šlechtičen.

    Odpovědět

    1. Ale satek platil pro vdane zeny. Netykal se:
      1) malych devcat ve skole. Tykalo se to vdanych zen, byla to specialni slavnost po svatbe, kdy vdane zeny nevestu „začepily“. Ctete Babicku od Nemcove
      2) zakryvani obliceje. To, co se v Egypte zakazuje, ze zakryvani obliceje, tzn Niqab nebo jeste horsi Burka

      Odpovědět

      2. Myslím, že to mělo i praktické důvody. Při práci se práší, umýt si hlavu každý den nejde. Navíc pod šátkem se skryjí neupravené vlasy, žena nemusí věnovat tolik pozornosti kštici. Mladá dívka má na takové věci víc času a pochopitelně i větší motivaci.

        Odpovědět

  8. Takovým vůdkyním stáda jako Richterové, Jourové, Charazmové, Pekarové, Langšádlové,… by ovšem pytlová móda mohla slušet.

    Odpovědět

    2. … i taková Afročechová by tuto módu mohla ocenit – tam bych ovšem raději doporučila burku…
      (doplňuji seznam, aby se necítila dotčená, že jste na ni snad zapomněl)…

      Odpovědět

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *