Do roka a do dne… Česká advokátní komoro!

Předsedkyně Představenstva České advokátní komory JUDr. Monika Novotná rozeslala všem advokátům dopis, proč musí zcela dramaticky zvýšit příspěvky na činnost Komory. Zejména proto, aby Komora mohla advokáty lépe kontrolovat… Dlužno říci, že tento krok zvedl mezi advokáty naprostou vlnu nevole. Ne (jen) proto, že jde o peníze, a to už peníze nemalé, ale proto, že tak zvaně „jejich“ komora s nimi zachází jako se svými rukojmími – kterými také svým způsobem jsou.

Vážená paní předsedkyně,

Stejně jako ostatní advokáti obdržela jsem i já Váš dopis, kterým oznamujete dramatické zvýšení členských příspěvků České advokátní komoře, které odůvodňujete zvýšením výdajů České advokátní komory, a to zejména na výkon dozorové činnosti.

Na rozdíl obecné veřejnosti a – k mému neutuchajícímu překvapení i řady advokátů – mi je známo, že Česká advokátní komora není zřízena pro to, aby jakýmkoliv způsobem obhajovala zájmy advokátů, ale má jediný zákonný důvod existence, totiž, aby dohlížela nad řádným výkonem advokacie. Přes to, že ochrana zájmů advokátů tedy nespadá do činnosti ČAK, překročila dle mého názoru Vámi vedená Komora pomyslnou čáru akceptovatelnosti jednání ČAK ve směru k těm, kteří jí zajišťují živobytí, tedy advokátům.

Abych předešla nedorozuměním, musím též podotknout, že si jsem vědoma toho, že advokáti nejsou členy České advokátní komory. Ta je pouze tím, kdo umožňuje výkon advokacie zapsáním uchazečů o výkon tohoto povolání do svých seznamů. Nejsme pro ČAK ani členové, ani partneři – jsme pouze dotující osoby, které si lehce sado-masochistickým způsobem, kterému se říká „stavovská samospráva“ vybírají jednou za čtyři roky ty, komu budou platit za to, že smí vykonávat své zaměstnání.

Váš požadavek mne přiměl k tomu, abych formulovala své výhrady nejen ke zvýšení členských příspěvků, které (způsobem, jsoucím v rozporu se zákonem) požadujete, ale k činnosti České advokátní komory v poněkud širším měřítku.

Postoj ČAK ke svým živitelům je ovládán skutečností, že pokud chce právník vykonávat advokacii, nezbývá mu nic jiného než podléhat právě České advokátní komoře. Platí tedy úplná monopolizace umožnění výkonu advokátní praxe právě Vámi řízeným tělesem. Protože neexistuje alternativa, advokáti se pod obavami ze ztráty chleba advokáti před ČAK krčí, mnohdy ji považují za svého nepřítele a v nejlepším případě s ní nechtějí mít nic společného. To se ostatně projevuje i na účasti na sněmech ČAK, která nikdy nepřekročila dvacetiprocentní hranici, přičemž teprve vloni, za okolností, kdy dosavadní stav byl již naprosto neúnosný, Představenstvo ČAK laskavě povolilo možnost hlasování na sněmu dálkovým přístupem. Ani to však na účasti na sněmu příliš nezměnilo, zjevně i z beznaděje, že by se cokoliv mohlo vůbec změnit.

Jak již řečeno, důvodem, pro který žádáte o „porozumění“ pro zvýšení poplatků ČAK, je zejména údajné zvýšení nutnosti kontrolní činnosti. Jak však s touto svou povinností vykonávat kontrolní činnosti nakládala Komora doposud? Odpověď nám dává známý případ bývalé advokátky Sukové, která zpronevěřila prostřednictvím advokátních úschov klientům více než 160 milionů korun. Přitom z médií nejednou zaznělo, že Česká advokátní komora dostala zavčasu řadu podnětů, které měly směřovat k okamžitému auditu celé činnosti dané advokátky. Komora se ovšem při tak zvaném prověřování tohoto případu zachovala způsobem, který mnozí z kolegů advokátů, zabývajících se trestním právem, označili za stav, ve kterém by bylo na místě zahájit rozsáhlé přípravné trestní řízení proti samotné České advokátní komoře i jejím představitelům, kteří za zcela nedbalé prověřování byli zodpovědní.[1]  Toto podezření zdaleka neměli pouze někteří kolegové – advokáti, ale pravděpodobně i nyní pokračuje šetření OČvTŘ, proč Česká advokátní komora nezjistila při svých tak zvaných kontrolách žádné pochybení, když k prověrkám měla podklady s formulacemi o závažných podezřeních jak od Finančního analytického úřadu i od policie. Místo toho, aby ČAK – a to zejména Vámi vedené na podzim 2025 zvolené představenstvo ČAK – provedlo rozsáhlé pátrání po skutečných vinících této zásadní trestné činnosti a zejména po vinících selhání jediné zákonné povinnosti ČAK, jehož důsledky nejen zničily řadu občanů, ale především nenávratně poškodily pověst advokacie… co udělala Česká advokátní komora? Dopustila se jednání, které je naprosto neslučitelné s elementárními zásadami civilizovaného právního řádu, totiž zakotvila kolektivní zodpovědnost svých ne-členů, tedy osob, které s páchanou trestnou činností měly společné pouze to, že vykonávaly stejný druh činnosti jako obžalovaná/odsouzená Suková, totiž advokacii, za trestnou činnost jim neznámých osob. Zřídila tak zvaný „garanční fond“, který nemá jiný účel než nahrazovat škodu, způsobenou trestnou činností pachatelů z kapes osob zcela bezúhonných, které nemají s trestnou činností naprosto nic společného.  Nejde jen o peníze – jde o prolomení systému práva, systému zodpovědnosti a tradic, které byly v našem právním systému cizelovány od dob vzniku Dvanácti desek římského práva (450–451 př. n. l).  Proto mi dovolte říci jedno: pokud se domáháte zvýšení členských příspěvků z důvodu nutnosti zvýšení dohledové činnosti, pak je nutno požadovat zvýšení dohledové činnosti především nad Vámi vedenou Českou advokátní komorou.   

Kromě toho, že Vámi vznesený požadavek je neodůvodněný, zavádějící a pro čestné advokáty, kterých je, troufám si po 32 letech výkonu advokacie tvrdit, 99 %, ponižující, je také v rozporu se Zákonem o advokacii.

Ten totiž ve svém ust. § 43 písm e) říká, že sněmu přísluší…

„e) schvalovat stavovským předpisem výši plateb advokátů podle § 30 odst. 1, popřípadě stanovit zásady pro určení jejich výše představenstvem“

Nyní platné „zásady“ pro stanovení výše plateb advokátů České advokátní komoře však neobsahují zmocnění pro tak dramatické zvýšení poplatků ČAK, a to zejména z tak absurdních pa-důvodů, které jste ve svém přípisu uvedla. Jedná se o jednoznačné překročení pravomocí Představenstva ČAK a zjevné pohrdání sněmem advokátů, který se uskutečnil před pouhým půl rokem. Tam jste ovšem takový požadavek vznést nemohli, protože byste nebyli zvoleni – a o tom to celé je! Jedná se o obejití nejvyššího orgánu České advokátní komory, totiž Sněmu, přičemž v čl. 30 odst. 1 Zákona o advokacii máte zakotven hned i exekuční titul: že třeba bude zvýšení příspěvku na činnost ČAK posléze zrušeno? Kdo by se o to staral! Než k tomu v rámci správního soudnictví dojde, bude mít „rebelující advokát“ již Komorou dávno pozastavenou činnost pro neplacení příspěvků, případně mu bude „navrch“ uložená pokuta, v každém případě bude profesně zruinován.

Protože z Vašeho přípisu je zcela zřejmé, že zastrašujete advokáty, aby se podvolili jednání Představenstva ČAK a bez protestů zaplatili jakékoliv ne-členské příspěvky Komoře, žádám Vás, abyste postupovala dle ust. § 42 odst. 4 Zákona o advokacii, který zní:

„Představenstvo sněm svolá též tehdy, pokud o to písemně požádá v průběhu dvou kalendářních měsíců alespoň třetina všech advokátů.“

Samozřejmě se spoléháte na to, že během pouhých dvou měsíců – tedy počínají mým přípisem, tedy do 28. 5. 2026 – se cca 4.350 advokátů nezmůže na to, aby kvalifikovaně požádali o svolání sněmu! Proto také se s tou drzou samozřejmostí obracíte na advokáty zdánlivě s žádostí o porozumění, ve skutečnosti však se jen vysmíváte. Nicméně i přes to, že splnění zákonné podmínky pro svolání sněmu je tak obtížné (vždyť ve skutečnosti se nikdy tolik advokátů sněmu ani nezúčastnilo) apeluji na Vás, abyste, pokud ve Vás zbyla ještě nějaká čest, sněm Vy a Představenstvo ČAK svolali, a to i tehdy, když se žádostí nesejde dostatečné množství. Pokud tak neučiníte, legitimita jakýchkoliv rozhodnutí Vámi vedeného představenstva bude otřesena, což vytrvá až do dalšího sněmu.

Pro sněm, o jehož svolání tímto žádám, předestírám následující

NÁVRH PROGRAMU SNĚMU ČAK:

1) Odvolání dosavadního Představenstva ČAK, Kontrolní rady a Kárných komisí a vypsání nových voleb do těchto orgánů.

ODŮVODNĚNÍ: Současné vedení ČAK poškozuje zájmy advokacie jako stavu a zájmy České republiky jako právního státu. Je nutno, aby se advokáti rozhodli, kdo a jakým způsobem má advokátní stav reprezentovat.

2) Jednání a hlasování o vyslovení souhlasu se zněním návrhu novely Zákona č. 166/1993 Sb. o Nejvyšším kontrolním úřadu tak, aby ve smyslu § 3 podléhala kontrole NKÚ i Česká advokátní komora. V souvislosti s tím též vyslovení souhlasu s návrhem na změnu Ústavy ČR, a to čl. 97 odst. 1, příp. 98, upravující pravomoci NKÚ. Zmocnění nového představenstva, aby se s žádostí o zakotvení těchto změn obrátilo na Vládu ČR, Poslaneckou sněmovnu a Senát.

ODŮVODNĚNÍ: V současné době dle Zákona o advokacii může finanční hospodaření ČAK kontrolovat pouze Sněm. Na který (v posledních cca 35 letech) nedorazilo nikdy více než 20 % advokátů a který trvá jeden den, ve kterém se má „probrat“ vše, včetně časově náročné volby orgánů ČAK. Pokud chce advokát podrobnosti o hospodaření ČAK, musí si je tzv.“vystošestkovat“, tedy požádat ČAK o informace dle zák. č. 106/1999Sb. Tak, jako kdokoliv jiný. Někdy nějaké informace dostane, někdy ne. Nikdo nemá ani šanci zjistit, jestli se někdo na něco ptal. Fakticky je finanční hospodaření ČAK bez dozoru. Na Českou advokátní komoru byla delegována povinnost státu, uložená mu mezinárodními smlouvami, totiž zajišťovat právo na přístup k právní pomoci v rámci zajištění práva na spravedlivý proces. Jestliže byla na ČAK delegována pravomoc státu, měla by být Komora také státem kontrolovaná, a to minimálně co do směru efektivity jejího hospodaření při naplňování jejích veřejnoprávních úkolů.

3) Jednání o snížení a rozvrstvení poplatků komoře dle ročního obratu z činnosti advokáta a přijetí adekvátních rozhodnutí o výši poplatků v závislosti na výši obratu.

ODŮVODNĚNÍ: Před pár týdny měla paní předsedkyně ČAK srdceryvný rozhovor, ve kterém mimo jiné uvedla: „Komora si vede statistiky a trend úbytku advokátů v regionech je zcela zřejmý. Pro mladé advokáty prostředí některých okresů není úplně atraktivní, protože mají obavu, že si tam nevytvoří klientelu. Chceme to změnit.“[2] Zvýšení poplatků Komoře jde přitom přesně proti tomu, co předsedkyně Představenstva ČAK ve svém rozhovoru uvedla. Velké korporace s miliardovými obraty bude nějaké zvýšení členských příspěvků naprosto zanedbatelnou záležitosti, tak zvaně „pod (jejich) rozlišovací schopnosti“.  Zvýšení se dotkne především advokátům v malých městech, jejichž příjmy někdy ani nedosahují úřednických platů, o platech soudců a státních zástupců ani nehovoře. Tímto krokem ČAK usilovně napomáhá vylidnění advokátů z méně atraktivních míst, tím ztěžuje „obyčejným lidem“ přístup k právní pomoci, kterou zdražuje dojezdovými záležitostmi. Tedy, jinými slovy, jedná proti zájmu státu a jeho mezinárodními smlouvami určenými povinnostmi k zajištění práva na spravedlivý proces. Navíc rovným přístupem k členskému příspěvku malí samostatní advokáti, živící se denní prací – právní pomocí fyzickým osobám – nepodnikatelům, fakticky dotují velké advokátní korporace. To je nejenomže neuvěřitelné, je to taky nespravedlivé, neboť zátěž je opět přenášená na ty chudší, a to chudší zcela znatelně. Samostatnou kapitolou je pak vybírání členských příspěvků od mladých advokátek, které si v době, kdy mají malé děti, dovolily tu drzost si ponechat pár klientů, které před tím měly dlouhodobě a nechtějí je opustit. Ty musí potupně každoročně žádat o umožnění snížení povinného příspěvku z důvodu péče o dítě, a to do pevně stanoveného data. Pokud toto datum nestihnou (na příklad z důvodu porodu až po termínu uzávěrky podávání žádosti), mají další rok smůlu. 

4) Jednat o převedení právních služeb zpět do snížených sazeb DPH. Pověřit představenstvo tímto jednáním s Vládou ČR.

ODŮVODNĚNÍ: Až do účinnosti zák. 235/2004 Sb., tedy od 1. 5. 2004, kdy Česká republika vstoupila do Evropské unie, byly právní služby ve snížené sazbě 5 %, když základní sazba byla 19 %. Nyní je DPH právních služeb 21 %. Toto opět postihuje především fyzické osoby – nepodnikatele, kteří potřebují právní služby ve svých soukromých záležitostech. Velké korporace a podnikatelé jsou prakticky všichni plátci DPH, takže DPH za právní služby si prostě uplatní jako odpočet – fakticky tedy DPH „dostanou zpět“. Opět dochází k tomu, že fyzické osoby – nepodnikatelé – mají významně finančně obtížnější přístup k poskytování právních služeb. Na dodržování práva a všeobecné úrovni právního řádu má přitom stát eminentní zájem. Tímto nerovným přístupem k získání právní pomoci právě vůči „obyčejným“ občanům zvyšuje nerovnost přístupu k právní ochraně a opět – paradoxně – upřednostňuje právní pomoc podnikatelským subjektům, u kterých je možno důvodně předpokládat jejich větší finanční robustnost. Stát tak jedná v rozporu se svými vlastními zájmy a se zájmy občanů, a to za dlouholetého mlčení České advokátní komory.

5) Jednání o vzniku další komory právnických profesí. Pověření představenstva k jednání s vládou o změně zákona o advokacii, ze kterého vyplývá existence pouze jedné advokátní komory.

ODŮVODNĚNÍ: Jak vyplývá z výše uvedeného, jedním z důvodů přezíravého postoje České advokátní komory k ne-členům, advokátům, je monopolizace Českou advokátní komorou na udělování oprávnění k poskytování právních služeb. Již emeritní předseda ČAK, JUDr. Martin Vychopeň při tom ve svém projevu k 25. výročí svobodné advokacie v září 2015e[3] uvedl, že

„…nastala doba pro řešení, které již dříve přijali naši němečtí kolegové – pro založení spolku pro obranu práv advokátů, podobného DAV na straně jedné a úpravě postavení ČAK, především jako správního orgánu, obdobně jako BRAK na straně druhé.“

To, že se Česká advokátní komora má zajímat a bránit zájmy advokátů nebylo do Zákona o advokacii inkorporováno doposud, a to přes to, že samotné Představenstvo iniciovalo jiné změny v Zákonu o advokacii. Ty však šly prakticky vždy k tíži advokátů a k rozšíření kárných pravomocí ČAK. Je na čase ustanovit druhou advokátní komoru, která by v obsahu svého působení měla ochranu zájmů advokátů. Je také na místě uvažovat o znovuustavení Komory komerčních právníků. Nelze přehlédnout, že i v Představenstvu je značné množství advokátů, kteří jsou spjati s advokátními korporacemi a samostatní advokáti, tedy ti skutečně samostatní advokáti jsou v orgánech ČAK zcela podreprezentováni. Je také nutno upozornit na to, že zájmy „vysoké advokacie“, zabývající se především obchodním a korporátním právem, jsou zcela jiné než zájmy samostatných advokátů, kteří jsou přehlíženi. Jestliže o svolání sněmu může požádat 1/3 advokátů, bylo by na místě, aby podobnému počtu, tedy 1/3 nebo spíše ¼ advokátů bylo dovoleno při splnění dalších zákonných podmínek ustanovit si další komoru.                   

Na tomto místě je třeba také upozornit na zcela nedostatečná pravidla regulující, kdo je „samostatný advokát“ a kdo poskytuje právní služby v rámci advokátní korporace nebo skupiny. Je zcela běžné, že ve veřejné části matriky je advokát prezentován jako samostatný advokát, zatímco na webových stránkách advokátní korporace je prezentován jako člen týmu. Tyto skutečnosti mají zásadní dopad ve věci pojištění, daňových záležitostech i rozhodování klientů o tom na kterého advokáta se obrátí. ČAK neprojevila ani minimální zájem v tomto udělat pořádek.

6) Závazek představenstva zřídit veřejně přístupnou (byť samozřejmě anonymizovanou) sbírku kárných rozhodnutí a dále rozsudků, ve kterých Česká advokátní komora vystupuje nejen jako žalobce, ale především jako žalovaný.

ODŮVODNĚNÍ: O kompletním seznamu kárných rozhodnutí hovoří – a slibuje ji vytvořit – již nejméně dvě předcházející Představenstva ČAK. Pokroky na tomto poli jsou, avšak zcela nedostatečné. Stále se jedná o výběr z kárných rozhodnutí. Rozhodovací praxe kárných senátů je nekonzistentní a zcela nepřehledná. Za povšimnutí stojí, že když se advokát odhodlá podat do kárného rozhodnutí správní žalobu, velmi často uspěje. K souboru rozsudků správního soudu a Nejvyššího správního soudu (o Ústavním soudu nehovoře) se pak lze dobrat pouze částečně a za zvýšeného úsilí. Obzvláště zavádějící je místy až svévolné rozhodování Kontrolní rady i kárných senátů o tom, čím je a čím není porušena „důstojnost advokáta“. Netransparentnost kárných rozhodnutí navádí k možnosti zneužívání kárných řízení, a to zejména ve směru, když se jedná o vyjádření advokáta, vztahující se k politickým tématům. Kromě toho je ČAK žalován advokáty i jiným způsobem – zejména žalobami na ochranu osobnosti. Zdaleka ne vždy jsou tyto žaloby neúspěšné. O jejich existenci však advokáti vůbec nevědí, ČAK se jimi pochopitelně nechlubí. O dalších soudních řízeních, kde je ČAK jednou z procesních stran pak není známo vůbec nic do doby, než si advokát – stejně jako kdokoliv jiný – požádá o jejich přehled na základě zákona o svobodném přístupu k informacím.

7) Závazek představenstva změnit postavení České advokátní komory tak, že:

1. ČAK je vázána mlčenlivostí ve všech věcech, které se dozví od advokátů – na příklad ve věci kárného řízení – ve stejném rozsahu, v jakém jsou mlčenlivostí vázáni samotní advokáti.
2. ČAK je subjektem smírčího řízení s advokátem
3. V žádostech advokátům o vyjádření se ke stížnosti uvede poučení, že advokát se může vyjádřit, avšak nebude mu toto ukládat jako povinnost.

ODŮVODNĚNÍ: Většina laické veřejnosti, a dokonce i advokátů automaticky předpokládá, že Česká advokátní komora je vázána stejnými povinnostmi jako advokát. Naprosto to není pravda. ČAK – kontrolní oddělení naprosto nemá problém s tím sdělit stěžovateli obsah „vyjádření“ advokáta, čímž může velmi značně posílit procesní postavení stěžovatele ve sporu s protistranou, na jejíhož advokáta si stěžuje. Advokát odpovídá a „vysvětluje“ v dobré víře, že je chráněn mlčenlivostí. To však ze strany ČAK neplatí. Stejně tak ČAK není subjektem smírčího řízení, to zákon a vnitrostavovské předpisy upravují pouze mezi advokáty. Za této situace pro ochranu vlastních zájmů advokátovi nezbývá nic jiného než ČAK žalovat. Velká část advokátů je přesvědčena o tom, že jestliže z kontrolního oddělení autoritativně dostane příkaz vyjádřit se ke stížnosti – obvykle v mírně absurdní lhůtě deseti dnů, když k případnému kárnému řízení dojde přinejlepším za rok – je to jeho zákonná povinnost. Nikoliv. Povinností advokáta je předat spis.  Poučení v tomto směru přes opakované urgence a upozornění České advokátní komoře stále schází. Svým jednáním kontrolní oddělení a kontrolní rada v zásadě obchází ústavně a mezinárodními smlouvami zakotvený zákaz sebeobviňování.

8) Nová úprava tzv. „reklamy“ advokátů, zejména direct mailingu a dalších forem adresné reklamy.

ODŮVODNĚNÍ: Česká advokátní komora tvrdí, že adresné nabízení služeb klientům je nedůstojné advokáta, a proto takové jednání nepřipouští a trestá. Pamatuji doby, kdy ČAK nedovolovala advokátům, aby měli své webové stránky, protože to bylo „podbízení se klientele.“ Mimochodem, z tohoto omylu jsem ČAK vyvedla v létě 2000 já a byla to moje zásadní intervence, která přivedla ČAK ke změně postoje. Nyní je situace obdobná. Od roku 2000, kdy ČAK došla (pod mým nátlakem) k názoru, že nemoci mít webové stránky za situace, kdy je mají advokáti prakticky všech tehdejších členských států Evropské unie je faktická sebediskriminace českých advokátů, se situace na poli práva neuvěřitelně zkomplikovala. Hledat dnes právníka – specialistu za současných podmínek restrikce inzerce je obdobné, jako hledat specialistu na konkrétní typ operace v nemocnici za dveřmi, na kterých je napsáno „chirurgie“. Regulace této „reklamy“ jde především k tíži klientům, kdy se velmi špatně dopátrávají – i za pomocí internetu – skutečných specialistů na konkrétní problém. Tak zvaná „důstojnost“ advokáta je pěstována na úkor služeb pro občany. Což je velmi konzistentní s výtkami, které jsem uvedla shora.

Vážená paní předsedkyně,

Výtek, které mám vůči České advokátní komoře, by se našlo podstatně více a nepochybuji o tom, že kolegové – advokáti – přidají další okruhy témat, které bude nezbytné na mimořádném sněmu prodiskutovat. Já se však spokojím s těmi, které jsem uvedla já. Doufám, že mé žádosti o svolání mimořádného sněmu a projednání mnou výše navržených bodů vyhovíte Vy osobně i celé Představenstvo ČAK v nejkratším možném termínu.

Jelikož je otázka postavení advokáta v rámci českého justičního systému otázkou veřejnou, dovoluji si Vám oznámit, že tento dopis zveřejním a v rámci toho vyzvu zejména advokáty k další otevřené diskusi na tato i na další témata.

Zároveň si Vás dovoluji požádat, abyste můj dopis uveřejnila na webových stránkách Advokátního deníku.

S pozdravem,

JUDr. Klára A. Samková, Ph.D.                               Advokátka č. 3005, reg. od 1. 1. 1994.

Na vědomí: Ing. Andrej Babiš, předseda vlády ČR, Úřad vlády

---

[1] K tomu na příklad: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/komora-prihlizela-jak-nas-advokatka-obrala-o-desitky-milionu-podezreni_2510130500_hrk

[2] Viz: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/ceska-advokatni-komora-monika-novotna-justice-soud-digitalizace-advokacie.A260115_886781_praha-zpravy_svm?

[3] Viz http://www.ceska-justice.cz/2015/09/projev-predsedy-martina-vychopene-ke-25-vyroci-cak/