Hned na úvod si řekněme to klíčové:
má-li kdo zálibu vyvolávat flame war, měl by si k tomu najít jiný web.
—ﬡ—
Kdo si dá práci a začte se do debat pod starými články tohoto webu, konkrétně – z období, kdy na něm začal Vidlák psát pod pseudonymem Apoštol apokalypsy, možná si tu a tam všimne reakcí, které vyjadřují obdiv nad tím, jak příjemným a kulturním prostředím tehdejší diskuse na tomto webu jsou. Vím: není možné znovu vstoupit do tehdejší řeky, ale snad neuškodí připomenout si kousek historie.
Koneckonců, dnešní den se ke vzpomínání docela hodí: je sedmnáctý listopad roku 2024.
—ﬡ—
Z historie webu
Existenci těchto stránek jsem zavinil já.
Někdy na začátku tohoto tisíciletí (už je to dávno) jsem byl přizván, abych psal blog na webu, který byl přidružen k časopisu Respekt. Tehdy Respekt ještě nebyl Ricinem, Erik Tabery zdaleka nebyl šéfredaktorem, a periodikum dělalo svému jménu čest a vrchnosti se nepodbízelo. Z pohledu bloggera to byla krásná doba, potkal jsem tam (virtuálně i fyzicky) hodně skvělých autorů a pokud jsem se tehdy o psaní něco naučil, bylo to díky jim.
Ale čas od času trhne čas oponou (krásná fráze, že?) a nastal konec zlatých časů. V Respektu se změnily osoby a obsazení, a ovzduší se stalo natolik dusným, že nezbylo, než odejít. To se mně po několika pokusech nakonec podařilo, avšak nastoupil jsem na loď, která vzápětí šla ke dnu (blogy Lidovek). Po delším hledání jsem zkusil blogovat na Pravém prostoru, ale s panem Křížem jsme si nějak nesedli, takže ani tamní moje angažmá netrvalo dlouho.
Nastalo mi dlouhé bloggerské bezčasí, které skončilo okamžikem, kdy jsem objevil Vidlákovy kydy. Vidlák mě přijal do autorského týmu a já jsem zase začal psát.
Spokojenost mi však vydržela jenom krátce. Tentokrát nebylo příčinou nespokojenosti ovzduší – naopak, to bylo skvělé. Zdrojem mé nespokojenosti bylo uživatelské rozhraní. Já se ke svým textům rád opakovaně vracím, ladím, upravuju drobnosti a opravuju chyby, kterých se ve své autorské slepotě často dopouštím. To původní Vidlákovy kydy neumožňovaly. A tak, někdy v březnu 2021, mě osud donutil vytvořit si tento web.
Vidlák ante portas
Netrvalo dlouho a přišly turbulentní časy, které tu s námi zatím stále jsou, a jak to vypadá, jen tak neodezní. Jejich základním a do té doby neviděným atributem je právo na korigované informace. Korigovaných informací se jen tak nezbavíme a ještě o nich bude řeč; v této chvíli ale důležité je, že období jejich příchodu se kryje s Vidlákovým příchodem na litterate.cz.
Vidlákův příchod na tento web změnil velmi mnoho; to nejpodstatnější – změnil se charakter stránek a narostla jejich návštěvnost. Nakonec se ukázalo jako nejúčelnější předat litterate.cz Vidlákovi a blogy původního zaměření přesunout na jiný, „sesterský“ web.
Přesuny vlastnictví a správy webu samozřejmě nenastaly ze dne na den a postupem času se věci ustálily v nové rovnovážné poloze.
Tady a teď
Teď je tady Vidlákovo, ale život ukázal, že na některé věci Vidlák nemá čas (není divu). Z předchozí epochy mně zůstala práva administrátora, takže mám možnost tu a tam provést nějakou drobnou úpravu, když o ni majitel stránek požádá, a samozřejmě stále mohu moderovat diskusi. Co si budeme namlouvat: moderovat diskusi je totéž jako korigovat informace. Občas do diskuse zasahuje Vidlák, ale myslím, že daleko častěji to dělám já.
Jakým způsobem tedy koriguju informace a podle čeho se při tom řídím?
Diskuse je vizitkou webu
Člověk nedokáže překročit vlastní stín. Jako dřív, i nyní mám sklon lpět na jazykové čistotě, i když kvůli ní příspěvky v diskusi nemažu. V krajních případech opravím pravopis. Proč je tomu tak, vysvětlím později.
Vidlák – pamětníci dosvědčí – má ve většině případů mnohem větší toleranci, než mám já. Snažím se tedy vystihnout a dodržet, jsem-li toho mocen, jeho styl. Myslím, že diskuse je – nebo měla by být – místem k výměně názorů, nikoli nadávek, urážek a schválností. Mám za to, že diskuse je vizitkou webu, protože poskytuje jakýsi obrázek o tom, kdo jsou jeho návštěvníci a pro koho autoři článků píšou.
Zde několik kandidátů na zachycení mým sítem: 1)
- Příspěvky věčného remcala. Věčným remcalem se diskutující nestane hned, zařazení do této kategorie si musí pracně zasloužit. Dosahuje se toho dlouhodobým a trvalým okřikováním ostatních (mlčte! když nemáte co říct, nepište! a pod.), soustavným uváděním čehokoli na pravou míru ve stylu „Nic o tom nevím, ale dávejte pozor, co vám k tomu řeknu“. Je to diskutující, kterému není nic dobré a dává to ostatním neustále najevo.
- Příspěvek – kolovrátek. Je přirozené, že každý z nás má své osobní téma, u něhož vnímá extrémní závažnost, a je naplněn údivem, že ostatní to téma pomíjejí. Je to snad i smutné, ale nedá se nic dělat a je dobré nechat to být. Stereotypním opakováním a soustavným vnášením svého mimořádně závažného tématu do debat nechápavé většiny lze spolehlivě dosáhnout jediného: znechucení publika, zařazení do kategorie „kolovrátek“ a vymazání z diskuse.
- Příspěvek s potenciálem vyvolat flame war. Kdyby někdo neznámý u stolu v hospodě vyslal směrem k vám (například) poznámku o domělé lobotomii, pravděpodobně byste si položili otázku, zda by nebylo vhodné dotyčnému tu lobotomii názorně předvést třeba sklenicí, kterou máte zrovna v ruce. V hospodě takhle vznikají rvačky, v internetových diskusích pak nekonečné hádky o ničem.
- Nepřiměřeně agresivní reakce na jiné diskutující. Pokud někdo napíše vcelku neutrálními slovy názor, s nímž bytostně nesouhlasíme, není to důvod reagovat smrští vulgarit. Taková reakce nevede k ničemu dobrému, leda k tomu, že je poukázkou k zápisu na blacklist.
Výše uvedený přehled asi nebude úplný, je pravděpodobné, že jsem na něco zapomněl. Týká se (bohužel) vesměs diskutujících, kteří přicházejí proto, že k Vidlákovi (nebo jiným autorům) mají jinak vlídný a přátelský vztah; opět bohužel – v konečném důsledku škodí tak Vidlákovi i sobě.
Jsou ale i jiní diskutéři, kteří přicházejí, aby to Vidlákovi „dali sežrat“. Samozřejmě anonymně, jak jinak. – Je zajímavé, že u jiných autorů se diskutér tohoto typu vyskytuje jen velmi sporadicky.
Anonym je z principu škodná a automaticky má na zádech natištěný terč – už jen proto, že když deset přispěvatelů napíše do diskuse jako „Anonym“, splývá těch deset psáčů ostatním diskutujícím v jedno. Většina, drtivá většina příchozích si volí jednu identitu a té se drží. Je to výhodné i proto, že každému z nás občas ujede ruka či nervy, a případné pochopení se daleko snáze nachází pro někoho, koho známe – byť jen virtuálně.
Diskutér, nota bene diskutér anonymní, který překrucuje slova jiných a/nebo stylem kolovrátek vnáší do debaty už dříve vyřešené, vyvrácené téma, případně autorovi nebo jiným diskutujícím nadává, je žhavý kandidát na cestu do virtuálního nebytí. Pro taková esa se na těchto stránkách ujalo označení vysírač. Nepomůže ani dovolávat se svobody slova či demokracie – už jen proto ne, že já žádný demokrat nejsem, ba dokonce naopak: nejsem demokrat žádný já.
A konečně, poslední kategorie, která je mazána vždy a za všech okolností, jsou ti, kteří to mají u Vidláka (nebo u mě) rozlité. Tyhle návštěvníky mažu z jednoduchého důvodu: protože můžu. I kdyby sem napsali Súru ořů, Pythagorovu větu nebo nějaké pěkné prvočíslo. Ono privilegium si vydobyli zpravidla dlouhodobým, soustavným a vytrvalým konáním podle metod, uvedených výše.
—ﬡ—
Slíbil jsem vysvětlit to lpění na jazykové čistotě.
Před pár dny, myslím že to bylo v pátek, jsme si po dlouhé době pustili muzikál My Fair Lady. Profesor Higgins, odborník na fonetiku, si na začátku příběhu stěžuje, že Angličané neumějí pořádně mluvit (anglicky) a vysloví hypotézu, že lidé k jiným lidem se chovají podle toho, jakou od nich slyší řeč. Aby své tvrzení prakticky prokázal, doslova sebere z ulice prostou květinářku Lízu Doolittleovou, jejíž jazyk je úděsný, a za půl roku z ní vycepuje excelentní lady, v níž na královském plese květinářku z ulice nikdo, ani jazykový specialista Zoltán Karpathy, nepozná.
Jedním z poselství – zdaleka ne jediným! – toho příběhu je, že budeš-li mluvit jako květinářka z ulice, ostatní tě budou považovat za květinářku z ulice a budou se k tobě podle toho i chovat. Jaké z toho příběhu anglické smetánky plyne poučení pro obyvatele českých zemí?
Snad takové, že bez péče o vlastní jazyk to druhé národní obrození nevybudujeme.
—ﬡ—
Je jasné, že kdyby byly věci jinak, kdyby autorem webu, administrátorem a moderátorem diskusí byl někdo jiný, i pořádky na těchto stránkách by byly jiné. Opravdu nejsem etalon objektivity, bezbřehé tolerance a příkladné demokracie. Ale zlomyslný osud zařídil, že věci jsou, jak jsou.
Prosím čtenáře, aby se s tím vyrovnali. Já to zkouším celý život.
—ﬡ—
1) V tomto případě nejde o automatizovanou kontrolu programem Akismet, jde o má vlastní, „osobní“ kritéria
Nové staré koště, konečně! A díky za tu robotu.
Já jsem s takto nastavenými pravidly spokojen. Co mám na srdci to řeknu, někdy se dozvím i něco o sobě, nebo o někom jiném, s něčím souhlasím úplně ,nebo jen částečně a s něčím vůbec. Sám bych se zařadil do kategorie,,věčného remcala a kolovrátku“. Asi to bude i mým věkem, protože dřív jsem každýmu naletěl jak vesnickej balík až jsem z toho zatrpknul a nevěřím už nikomu a ničemu. Ale Vidlákovi fandím, protože je chytrej, nenechá se přečůrat a má snahu něco změnit kvůli svoji rodině a dělá to vlastně pro nás všechny.
Přiznám se, že už jsem byl vyhozen z debat na centrum.cz i z novinek.cz, někdy mě smáznou na Facebooku, ale nikdy to nebylo za vulgarity, jenom za názor.
Zatím mě to tady baví číst, ale musím hodně rolovat. Taky vím, kdo bude reagovat na můj konkrétní příspěvek a některé diskutující si už taky umím zaškatulkovat a ostatní mě asi taky.
Dřív jsem hodně chodil na proti-proud Hájka, dokonce jsem si i předplatil časopis, který pak zkrachoval a já nic nedostal , ani omluvu. Přesto jsem i potom ještě chvíli na Proti-proud přispěl, ale pak jsem přestal, když pan Hájek začal mluvit o tom , že je Země placatá a jiné podivnosti. Tady je to zatím ještě normální, tak uvidíme, ale jestli se dá Vidlák do politiky, tak už tolik času mít nebude, tak uvidíme jak to tady dopadne.
Je Zeměkoule placatá?
Hájek byl v době svého působení v Reflexu a v počátcích Protiproudu velmi břitkým komentátorem s originálními pohledy.
Dnes už působí velmi opotřebovaně, opakuje své zažité mantry, až je mi ho trochu líto…
—
Upozornění pro cestujícího Egona:
Egone, prosím vás! Mějte rozum! Mějte rozum! Mějte rozum! Mějte rozum!
Cožpak vás zrovna já musím učit zásadám agenturní práce?
Když napíšete identický příspěvek pod několika různými IP adresami, automaticky všechny tyto IP adresy dekonspirujete!
(Bože, to je materiál…! S čím to, prokristapána, u Koudelků pracují…?)
Co se tech koudelku tejce… jakej pan… takovej kram.
Vidlák se tímto blogem snaží působit na veřejné mínění ve věcech občanských, státních. Neboli vyvíjí politickou aktivitu (z řeckého politikos – občanský, státní, veřejný).
Přesvědčení Alefa Nuly, že může mazat příspěvky, protože může, vychází ze stejného základu jako přesvědčení politického podnikatele, že si může přihrávat státní zakázky, protože může.
Je to výraz české malosti, slabé potuchy o tom, co přesahuje.
USA byly veliké když respektovaly, co přesahuje. Dnes se stávají provincií, protože za kritériem mravnosti si vzaly, že prostě můžou.
Já myslím, že se mýlíte.
Litterate.cz je soukromý majetek, provozovaný na vlastní náklad majitele. Majitel ho nabízí bezplatně k veřejnému užití za určitých podmínek.
Státní zakázka je věc veřejná a podmínky, za nichž lze získat státní zakázku, jsou zcela jiné.
Pokud nenahlížíte podstatný rozdíl – není síly, není moci, leč u boha.
Věta „Majitel ho nabízí bezplatně k veřejnému užití za určitých podmínek“ je přeci v tomto kontextu analogická větě „Politický podnikatel svou polickou stranu nabízí bezplatně k veřejnému užití za určitých podmínek.“
Totiž ony určité podmínky jsou vaše libovůle.
Veřejnou diskuzi o věcech veřejných nemůžete postavit na vaši libovůli.
Chceš to vidět?
😀😀😀
Vaši libovůli? Jejíž projevem je přezíravé tykání, výsměch?
Snad mohlo by pomoci modifikovat výše uvedenou větu do náboženského modu: Diskuzi o věcech božích nemůžete postavit na své libovůli.
Buď přesah vidíte, nebo nevidíte, a pak vám ani vlastnictví zlatého telete nepomůže.
Diskusi na svém blogu si admin samozřejmě MŮŽE řídit dle své libovůle a nepomůže vám ani když uděláte kotrmelec.
Proti výsměchu je jednoduchá obrana – dospělý způsob argumentace.
😉 Vážím si Vaší podpory, pitharte, ale v tomto bodě, pokud jde o nevyžádané tykání, má Zdeněk pravdu.
Bylo to silnější než já.
Oba promiňte.
Vy opravdu nevidíte zásadní rozdíl ?
Na platformě, kterou provozuji já, mohu. Kdo mi v tom zabrání?
Vy můžete o svých tématech přece diskutovat kdekoli jinde. Vidlákův web není „veřejnoprávní“ médium.
—
Mám za to, že řešíme neexistující problém. Kdybyste četl pečlivěji, postřehl byste, že má „libovůle“ je namířena proti notorickým rozbíječům diskuse.
Pokud máte jiný názor, já vám ho brát nebudu, a dokud nesklouznete k rozbíječům diskuse, váš názor tady zůstane, byť s ním nesouhlasím.
To pochopitelně můžete, a těžko vám v tom někdo zabrání, podobně jako politik může krást z veřejného rozpočtu atpod.
Nicméně tak jako mravní politik nemůže krást z veřejného rozpočtu, ani veřejná diskuze o věcech veřejných nemůže být postavena na egu/já, protože z definice ego/já přesahuje. Ten přesah je třeba vnímat, a není-li tomu tak, jeden diskutuje o voze, druhý o koze.
Pokud by vaše libovůle byla namířena toliko proti notorickým rozbíječům diskuse, nebylo by z mé strany žádných námitek, neboť nejednalo by se o libovůli ve vlastním slova smyslu, ale o mé nedorozumění.
Tak to jsem rád, že si začínáme rozumět 🙂
Snad začínáme, ale opravdu jen trošku.
—
Dovolte malou korekci, není myšlena zle.
Je rozdíl mezi pojmy „mravní“ a „mravný“ (obojí singulár).
Mravní je to, co se mravů jako předmětu svého zájmu dotýká, co je upravuje, popisuje, zabývá se jimi: mravní čistota, mravní principy, hvězdné nebe nade mnou a mravní zákon ve mně (Immanuel Kant).
Mravný je ten, kdo se mravním zákonem řídí, kdo má dobré mravy. – Asi jste měl na mysli mravného politika, ty bohužel nemáme. Máme jen politiky mravní, to jest ty, kteří se mravy zabývají, mluví o nich, rádi by je kodifikovali a kteří o mravech jiným rádi kážou, sami se jimi neřídíce.
—
Na poznámku o veřejné diskusi odpovím po síkelovsku: nejdříve bychom si museli ujasnit, co je to veřejná diskuse. To by bylo asi na dlouho; spokojme se s málem, které jste Vy naznačil: začínáme si trochu rozumět.
🙂
Máte pravdu, děkuji za laskavé gramatické napomenutí. 🙂
Veřejnou diskuzi o věcech veřejných můžete na své soukromé platformě umožnit, ale nemůžete ji pak z osobních preferenčních důvodů modifikovat, protože pak je to diskuze osobních preferencí za veřejnou diskuzi převlečená.
Toto zprznění veřejné diskuze nelze soukromým vlastnictvím platformy odůvodnit, tak jako nelze nemravné počínání politického podnikatele odůvodnit etablováním příslušné politické strany.
Klíč jsou právě ty osobní preferenční důvody, na těch záleží.
Mně ani tak nezáleží na věcném obsahu té debaty, jak spíš na tom, jakým způsobem je vedena.
Konkrétní příklad: když sem teď vlítne sprosté hovado a začne vám pro vaše neshody se mnou nadávat, smažu ho, byť je „ideově“ jakoby na mé straně (ve skutečnosti není, protože nechápe, co co mně jde).
Smažu ho právě z osobních preferenčních důvodů.
Nějak Vám tam UŽ vypadlo slovo státní. Takže jste uznal, že ve Vašem prvním příspěvku nejde srovnávat tento blog s politickým podnikatelem využívajícím státní zakázky, že? Druhému příspěvku nějak nerozumím, zda se mně, že to s textem nesouvisí.
Nerozumím vaší argumentaci. Možná byste ji mohla zkusit přeformulovat.
Čemu konkrétně nerozumíte? Vysvětlím Vám to až upřesníte čemu nerozumíte. Pokud ale celému příspěvku tak by to asi bylo zbytečné
Přesně.
Ale může.
Apolitické informace v podstatě neexistují. Každý to vidí ze svého úhlu.
Kdysi existovaly sdělovací prostředky pro kapitalisty, pro dělníky, pro zahrádkáře…
Relativně nedávno (před 60ti lety?) vznikl podvod, který se nazývá objekktivní veřejnoprávná informace. Pamatuji se, když mě Britských listech Čulík přesvědčoval, jak je objektivní BBC nebo Guardian. Nevím, jestli tehdy kecal. Teď vidím, že o žádné objektivní informace nejde – je to propaganda.
Kdo se chce přesvědčit o tom, jak kvalitní ty neutrální, vyvážené informace jsou, ať si pustí ČT, a nemusí chodit na Litterate.
Vy máte pane Zdeňku v té svobodě slova pěkný hokej.
Každý má právo říkat si co chce, pokud tím nenaruší svobodu druhého.
Pokud svobodu druhého naruší, jsou k tomu určeny soudy (mluvíme hypoteticky o variantě, že soudy pracují řádně).
Každý má právo si na svém dvorku (soukromém, podnikatelském) dělat co chce, pokud neporušuje zákony (opět hypoteticky předpokládáme, že zákony jsou rozumné).
Pro soukromá média s obrovským dosahem (miliony uživatelů) by měly existovat pravidla o zákazu cenzury. Toto platí zejména pro Facebook (který ale nic takového nedodržuje a když se člověk ozve, tak libtardi křičí „udělejte si svůj Facebook když se vám to nelíbí“ – což není reálné – pokud nemáte možnosti jako Elon Musk, který si za 44 miliard dolarů koupil Twitter.
V tomto případě tu možnost máte – udělejte si svůj web a nechte tam všechny diskusní příspěvky – i od těch se kterými nesouhlasíte. Pak můžeme diskutovat vesele dále.
Tenhle web si potřebuje zachovat určitou úroveň. Jak já se tak dívám, tak bych třeba některé příspěvky které diskusi zaplevelují mazal kdybych byl adminem. Takhle je to ale asi autentičtější a hlas těch, co chtějí plevelit diskuse je vlastně také informace.
Ano, děkuji. Přesně o tomto mluvím. Diskuse o věcech veřejných přece nestojí na tom, že připustím, aby se na mé platformě lidé častovali nadávkami nebo dělali si v diskusích naschvály. – Jak je snad z článku zřejmé, tento web (už) není moje, Alefova platforma. Ale na principu věci to nic nemění.
Alef maže příspěvky z pozice suveréna.
Tak jak jako příkladmo StK je předběžně filtruje podle jím stanovených pravidel.
Pamatam si na casy, komunisticke, pravda, ked u nas v Kosiciach upratovacka bolo synonymum pre ciganku. Moja mama, ako ucitelka, mala s upratovackami dobre vztahy, pretoze chcela mat v triede cisto, a kvety na oknach polievane aj v dobe prazdnin. Si pamatam, ako sa upratovacky mazlili s kazdym ‚vznesene‘ znejucim slovom, aby si ho zapamatali, a mohli sa nim niekedy niekde blysnut.
A potom som rastla, a dosla na vysoku, kde vsetci spoluziaci s obrovskym nadsenim pouzivali slova, ktore boli v intelektualnej bubline mojho detstva a nizsich skolskych zariadeni venovane vylucne ciganom a ozralom. … a prestala sa pouzivat nadavka ze ‚mas slovnik ako cigan v stvrtej cenovej‘ … no, tak sme sa dostali na uroven tej stvrtej cenovej, nasledovali sme priklady tych, ktorych slovnik sme prevzali, co uz.
Zdravím Vás Alefe. Souhlasím. Jistá pravidla musí být a v případě blogu to platí dvojnásob. Zkrátka „můj dům, má pravidla“. Příjde-li mi návštěva, přátelsky ji uvítám. Ovšem ve chvíli, kdy započne cvrnkat šušně pod stůl a metat o stěnu svými hovny, v tu ránu letí. Pravdou je, že svoboda je jen fikcí idealistů. I kdyby byl jen jediný a poslední člověk na Zemi, vždy se musí řídit pravidly. V tomto případě pravidly přežití. Pokud spolu koexistuje množina lidí, jsou pravidla přežití doplněna o pravidla konsenzu, morálky, etiky. Mám nutkavý dojem, že o svobodě v dnešní době hovoří ta nejodpornější, parazitická (politická, chcete-li) chamraď, co má výraznou tendenci uzurpovat ostatní. Ať se daří.
Děkuji 🙂
Nemá-li se z úhledného políčka stát svinstvem zarostlý úhor, je potřeba plevel čas od času vytrhat nebo zaorat coby zelené hnojivo. Alefe, díky za poskytnutí pozemku i za čas věnovaný pracnému okopávání a sběru parazitů.
Svobodné místo bude vždy přitahovat pozornost nejrůznějších …-patů, ať už soukromých nebo řízených, takže jeho aktivní obrana je dlouhodobě v podstatě nezbytná.
To platí obecně civilizačně v měřítku státním i globálním.
Jenže to je naprrrosstóó nepchijatelnéé, prrrrotííí lýýdskýým prrráávůůmm, že, chrrrmmm….
A proto tady (na webu) není demokrrrracie, nýbrž autoritářský režim a místy i teror.
👍 🎯
Připojuji se.
@Martin V.
Je to tak, jak píšete. To jsme při jiných příležitostech probírali, myslím, třeba u Zákona rozbitého okna. Ten platí všude, kde je „veřejno“.
Jako, one je to těžké. Jedna z velkých výhod diskuse zde je, že není třeba se logovat. Na druhou stranu logování umožňuje “reddit style” plusy a třídění komentářů, takže ti co jsou proti kolektivu budou přirozeně upozaděni.
Možná že by bylo hezké mít alespoň možnost schovat vlákna.
Úprava/volitelnost vláken bohužel za stávající podoby webu není možná. Musel by být postaven na jiné šabloně s jinými doplňky. Za technické nedostatky se omlouvám – především je to můj první web, a když jsem ho stavěl, netušil jsem, do jakých dimenzí naroste jeho provoz. Možná někdy příště 🙂
Tohle by neškodilo jednou za čas opětovně dávat do placu. Nebo ještě lépe v rámci vykopnutí, nebo posledního varování hodit odkaz na tento článek, který by mohl být trvale k nahlédnutí v horní liště napravo před vyhledávačem. PS: Díky za tu spoustu práce a trpělivosti.
Já to vnímám tak, že vlastní blog je pro člověka jako takový, svým způsobem domov.
Věnuje tomu spoustu práce, času a má radost, když blog – včetně diskuse – funguje tak, jak si představoval.
Není povinností jakéhokoli člověka, aby na takový blog chodil.
Na druhou stranu, tak jako já rozhoduji koho k sobě domů pustím na návštěvu a jak se návštěva může chovat, tak majitel blogu rozhoduje jak se na jeho stránkách budou chovat, popřípadě zda je tam pustí.
Když ke mě přijde návštěva která se neumí chovat jako na návštěvě, příště ji nepozvu.
Když mi děti návštěvníka budou malovat po zdi a rozbíjet hrnky z kredence, vyhodím je okamžitě.
Touto optikou….no proč ne…. na tento stát pohlížet jako…třeba… na Fialův blog?
Touto optikou…
Určitě ne, protože Fiala tento stát nevlastní a ze svého neplatí.
Byl mu jen na určitou dobu svěřen, aby jej spravoval ku prospěchu všech.
Pokud by byla možná úprava webu, tak aby příspěvek před odesláním šlo ještě přečíst ve tvaru jak bude vypadat po odeslání, načež jej třeba ještě upravit a opravit, přispělo by to jistě k lepší úrovni gramatiky i srozumitelnosti.
Takto, člověk jen zírá to to uplichtil v malém okénku prohlížeče (často večer unaveným zrakem), kolik čárek mu vypadlo atd., ale už s tím nemůže nic dělat. 🙁
Nebo nedejbože plichtí na šmatla/patlafounu.
Přes den obvykle vystřídám 2 PC, každý s jinou klávesnící (Z-Y), a večer 2 tablety, každý s jiným OS – to podle nabití baterky, ten s lepší baterkou má jen virtuální a příšernou klávesnici, tak bych velice ocenil, možnost editace (třeba jen limitovanou do 1-2 min po odeslání).
Teba na http://www.oldcomp.cz je před odesláním příspěvku možné odkliknout „Náhled“…
Rozumím; vizte můj komentář zde: https://web.litterate.cz/co-na-srdci-to-na-klavesnici/comment-page-1/#comment-365794
Chápu.
Soukromý majetek není veřejný prostor, podle toho se snad chová každý, neplete si to. Dík. Když mi někdo vleze na zahradu trhat jabka (nemám ploty), taky ho jdu přivítat a zeptám se ho, co ho ke mě přivádí. A kupodivu se najdou lidé, kteří mají přístup na můj pozemek zapovězen.
Děkuji, a nezapomenu
…..Zakladatel považuje za nezbytné dát na všeobecnou vědomost, že uprchlíci, sirotci a vůbec všichni pozůstalí z webu Vidlákovy Kydy jsou na tomto webu srdečně vítáni, zváni ke čtení a v případě zájmu i k publikaci svých textů. Diskutovat lze jak pod články, tak i v rubrice Tribuna, určené k diskusi na libovolné téma…..
„..tak kopni do ty bedny, at panstvo neceka , sou dlouhy schody do nebe a cesta daleka ,
u nebeskyho baru ja sucho v krku mam..tak kopni do ty bedny at…“..
Znegovat vsechno neni reseni. Vsechny diskusni prispevky a lide za nimi sou tak dle clanku, spatny a zadnej dobrej..Slavny soudy a soudci..
Klidne si zajdu zaplavat do stejny reky ,ktera mne privita, kazdej den.
A zase mame tu nespokojenost s obyc lidem, opet abstraktni a pouze negativni nazory a nikdo nevyhovuje panstvu. Neprekvapuje. Ani trochu.
Divaji se na nas povysene a svrchu. A v logicky navaznosti tak vzdy ,povrchne.
A proc by se mela skutecna /genuine/ ,kvetinarka“ lamat“, /deformovat/ aby vyhovovala vkusu tech, pri nejmensim nevkusnych. Na bliti.
Anglickej lord a cela ta zkorumpovana spolecnost nebyla nikdy smetanka ,
ale extrahovanej hnus.
Kdyz obycejna a skutecna kvetinarka je rada ,ze je kvetinarkou a ze rada prodava zamilovanym kvetiny..A svuj usmev..
Synum kvetiny pro jejich maminky , vnukum pro jejich babicky a vydelava si poctive
a zije skutecnej zivot..Jako my vsichni..
A byla by blba ,kdyby touzila splhat po prickach spolecenskych zebricku..
A zadnou lady bejt nechce a nepotrebuje , prazdnyho, povysenyho a umelyho ,neuzitecnyho,parasitickyho ,stupidniho zivota..Kteri odsuzuji cloveka, podle toho ze ,se chova a mluvi,prirozene ..Ze se nezdeformoval,do karikatury , jak jejich konvence diktuji..
Ma bejt pouceni pro nas. .Lordi , churchill, chamberlain, pitt, halifax ,kteri se klani nejhorsim z parasitu ,kralovsky rodine germanu ,predstirajich anglicany…
Radeji stovky kvetinarek ,preju svetu , nez jednu zrudu.
Poctivy psani je potiz ,protoze jde o nemilosrdny vyrazovani ,slov , vet a celych odstavcu ,ktery se povedly a proto s tezkym srdcem..Kritika je opak.
Positivni krok je mene frustrace , pac mensi vyskyt smazavani prispevku , znamena
vetsi respekt k praci a usili prispevkare i kdyz se obcas neco samozrejme, pri
nejlepsi vuli ,sem tam nezdari…
Karatel by si mel poradit a vobejit se bez…. a flame war, web , litterate ,black list,etalon…
Jazykova cistota, potom prijdou. Reakce, sou na negace. Ujalo se „vysirac ,topra ceska.. …Obrozeni..
Zivot ve skleniku neni tak snadnej , hazet kameny soudu ven a dovnitr zaprsi..
Privilegium. Lpeni. Specialni vyhody a prava si elitni prispevkari vydobyli ,tim ze se prizpusobuji omezenim?
Autor neni zadny demokrat. Co tedy je?
Cenzuru a pravo censurovat ,autor nazyva korigovani ,politicky korektne ,presne.
V CT moderujou ,aby dokazovali svoji moc nad kazdym..
Moderovat = korigovat = cenzurovat. Potom uprimny, mazani !
Bez moznosti se toho,zbavit.
A soucasne protestovat proti vlade , ktera to umlcovani ma vzdy na programu..
Dela to vlada politiku , je to soucast jejich politiky ,hlavni media propagandy …
Tech ,ktery nemame radi a kteri se divaji opacnym nez my , smerem z dola nahoru..
Dle mého názoru je hlavní rozdíl mezi soukromým blogem a vládou tento.
Soukromý blog je soukromý majetek o který se majitel stará sám (nebo si vybere kdo mu bude pomáhat) a stará se ve svém volném čase a za svoje.
U mě doma rozhoduji já (a rodina) na blogu majitel.
Vláda se stará o majetek který nepatří jednotlivým členům vlády, ale všem občanům.
Stará se o něj za velmi hezkou odměnu (platy, náhrady, benefity) a měla by jej spravovat tak, aby v ideálním případě byli všichni spokojeni.
Vládu platí každý občan ze svého, už koupí třeba jednoho rohlíku, ze kterého státu odchází DPH.
Proto by vláda neměla cenzurovat a platí, že co není zákonem výslovně zakázáno, je povoleno.
Tak jest.
Už jsem se před časem na vlastním blogu pokusil o kategorizaci diskutérů – ale nic nového jsem neobjevil. Jen snad upřesnil popis „jevu“.
Takže jsem nakonec diskuzi povolil jen po „redakci“ mnou nebo kolegou Drakem. Počet příspěvků se zmenšil řádově.
Diskuzních příspěvků mám maličko, ale nikdo nikoho nenapadá. Takové větičky prostě (bez vysvětlení) nepropustím.
I když to tak nevypadá, mám několik set přístupů za den. A čtou tam kupodivu i starší články – vypadá to, že se na ně někdo odkazuje. Nebudu zapírat – potěší to. Asi jako potlesk po dobře odzpívané árii.
Párkrát za rok je denní přístup v tisících, ale to je asi nějaký spambot, který zkouší prolomit přístup, aby do diskuze nacpal jakousi reklamu. Prostě mám takový strejcovský blog , kde občas napíšu, co mi vrtá hlavou.
Pokud k tomu má někdo připomínku, tak ji napíše a ona se tam za pár hodin objeví. Pokud je to k věci a ne k osobě ji propustím. I když naprosto se mnou nesouhlasí.
Takže jsem docela rád, že tady Alef občas zastaví nesmyslné řetězení diskuzních příspěvků.
===
Je to jako když vyvětráte vydýchaný vzduch v místnosti.
Oprava: ve své mateřštině
Alefe, souzním, hlavně s tím, jak dbáte na čistotu jazyka. Myslím, že i podle toho se pozná sebevědomí národa.A nejen to. Člověk, který se umí vyjádřit ve svou mateřštinou, bez toho, aby používal anglicismy a jiné ismy, je vlastně i dnes brán jako inteligentní , kultivovaný, přesto, že nám je často podsouván opak. Jako někdo, kdo působil ve školství, jsem velmi proti zavedení druhého jazyku už na prvním stupni ZŠ. Ty hlavičky mají spoustu práce s českým jazykem, natož pak s tím cizím. Ne nadarmo je vidět, že čeština upadá. Koneckonců ani naši veřejnoprávníci mluvit už neumí, a o novinářích nemluvě, ale tam je to spíš o tom, že pokud nemají vztah k vlastnímu národu, těžko jej budou mít k vlastnímu jazyku.
Připadám si víc než jíní, prokážu vám dobrodiní, použiju anglicismus, tím se nad vás povýším a nějaké háčky čárky, to tedy fakt neřeším. Čeština je pro dobytek, já si ale užívám to, že její prznění je můj demokratický výdobytek. Asi tak.
Jestli si Vidlak dela aspirace na nejvyssi funkce v pristi vlade , tak cenzura, neni ten nejlepsi krok na zacatku , povyseni a soudy jinych s tim souvisi.
Zatim se drzi , ale navrhy nedemokrata, /kterej nevi kde stoji a co chce , este s povinnou cenzurou ,stejnou,dokonce , jako ma hydra / ,na omezovani bezprostrednost /,spontaneity/,
diskusi atd. Kdyz nejsme dobry dost..
Smer a vedeni blogu ztraci smer a miri k lepsi od nas isolovane spolecnosti ,asi bruselske…
Vedeni blogu dava najevo , ze ma sve ochrance a karieru jistou a nas nepotrebuje.
Vyhazovac rovnou upozornuje ,dete pryc mate svoje zaliby, tak co s vama.
Povysovani , cenzura a jesitnost privedla aspiranta na pohodli v senatu , kdysi skvelou a originalni v nazorech volnou
diskusi ,k rychlymu snizeni poctu prispevku na Zvedavci na nynejsich ,6-8 a ve slovenstine.
Ja mam dojem, ze rustina nam zacinala uz ve ctvrte tride. Nebyl to problem, protoze jsme se toho stejne moc nenaucili. Ale aspon jsme meli malinkaty zaklad, jakysi batuzek na cestu na druhy stupen.
Ovsem ucit dalsi jazyk v prvni tride, to jsou mi blazniviny…
—
Ze tu mluvime o historii tohoto blogu. Kdysy jsem prisla na Kydy, uz pred lety, ani nevim jak. Tehdy se tam lidi hrozne hadali, a Vidlak hlasal extremni toleranci. Vadilo mi, ze si rozesirace jaksi kultivoval, a ta spoust, co tam delali, to mu nejak unikalo. Pripadalo mi to, jako kdyz se pani ucitelka usilovne venuje jednomu, dvema bordelarum, neni to fer vuci tem ostatnim, a trida se rozpada do chaosu.
Tak jsem zase zmizela, zivot sel jinam. Ale — myslim, uz v dobe covidove, nejak zrovna pred zasahem Putinovym do Ukrajiny, jsem se vratila, a zazila jsem to drama kolem cenzury blogu, Vidlakovy perzekuce, a presun sem, kde nas Zakladatel srdecne uvital. Hoj ty Stedry vecere! 🙂
(Taky jsme chvilku byli u Laca na mlyne. Dik!) Zakladatel mel na prvni strance pravidla, a podle toho se zde jelo. Taky tady peclive uklizel. Vsecko fungovalo temer perfektne, a diskuze byly hrozne zajimave. Pak ale Zakladatel predal blog Vidlakovi, (myslela jsem si tenkrat. ze ho to prestalo bavit, furt to tady hlidat), dobra nalada castecne vyprchala. Obcas se tu poradaly hony na carodejnice. Ztratili jsme cleny (respektive clenky), ktere mi dosud chybi. Jakoby tu byla parta, ktere se styska po totalite — jen jejich pravda, a verbalni klacek a bic na ty, kteri si dovoli mit svuj nazor!
Casto jsem uvazovala, co nas vlastne drzi pohromade, krome kritiky systemu. A vzdycky mne napadala — laska k cestine. To tu byl silny tmel. Jeden z tmelu. Delalo mi to radost. A pomahalo mi to se znovu rozpovidat v materstine, ktera mi leta tak chybela.
Diky, Zakladateli, ze jste to nepustil docela. Jsem porad rada, ze tu jsem. 🌺
Ano, ruština se učila od čtvrté třídy, a ze začátku bylo potřeba překonat hlavní úskalí – azbuku – nejen číst, ale i psát, třeba ы, я, ц, ш nebo ж, mimo jiné :-). Po stránce pedagogické byla výuka ruštiny propracována velmi dobře, učebnice byly kvalitní. Probíhala 6 let na základní škole, 4 na střední a pak ještě na vysokých, podle směrů – to už se toho člověk naučil dost (měl-li zájem).
Ruština i čeština jsou slovanské jazyky, spoustu slov máme společnou, a a hlavně máme stejnou nebo velmi podobnou „konstrukci“ jazyka – rody, pády, skloňování, ohýbání atd.
S angličtinou je to o mnoho horší; pravda, byť zásadní výhodou je latinka. Ale jinak toho máme společného velmi málo, už jen odlišnost psané a mluvené angličtiny je značná komplikace. Podle mých zkušeností, kdo v aglofonní zemi odmalička nežil nebo nemá mimořádný talent, nikdy se nenaučí anglicky opravdu dobře – jsou zde odlišnosti historie, reálií atd.
Ano, také si myslím, že děti by nejdříve měly umět česky alespon základy a teprve poté další jazyk.
A media, škoda mluvit.
A „osvícený panovník“ je asi nejlepší řešení.
Nějaká pravidla prostě musí být.
Alefe, díky.