Rubrika: Svět podle Alefa

To bylo snad někdy v roce 1991, nebo možná 92. Děti ještě nechodily do školy a v domku, který jsme s obrovským štěstím lacino koupili na přelomu revolučních let, jsme – jako všichni tady na vsi – topili uhlím.

Není to tak dlouho, co jsem pustil do světa článek Sezení. Většina čtenářů neomylně rozpoznala, že patří do pomyslné rubriky Vernisáž mých lásek. Ale ten text ve skutečnosti patří především do rubriky jiné: Reportáž.

S ukrajinskou krizí končím a víc ji rozebírat nebudu. Celou věc jsem si pro sám sebe vyřešil už dávno. Jediné, co jsem k tomu dlužen, je diskuse nad otázkou, zda hranice systému může mít stejnou dimenzi jako systém sám.

Vyslovená pochvala samozřejmě velmi těší. Lhal bych, kdybych se tvářil, jako že jsem nad věcí.