12 prosince, 2024

Čím hůř, tím líp

Tak se nám Blyštivý Péťa pochválil na Colours of Ostrava, že prý jsme nejúspěšnější postkomunistická země… Jsme prý světovou špičkou v dopravě a v obraně… Byla to tak blbé, trapné a ubohé, že to bylo moc i na leckterého liberálního demokrata a pravdomluvného novináře. Markéta Pekarová Adamová se rozhodla v preferenčním sešupu následovat Lidovce a prý znovu navrhla, aby se uvalila spotřební daň na tichá vína.

Vítek Rakušan dal rozhovor, kde se rozohnil, že dezinformování je trestné, ale samozřejmě jen to, co dělají ti druzí, oni sami samozřejmě nikdy nelžou, jen občas říkají něco, co není pravda.

Teolog Výborný měl první evropskou radu ministrů a pochlubil se, že tam schválili navýšení výroby čipů v Evropě. Tak snadné to je, víme? Prostě to schválíte a ono se to nějak stane. Prý to dojebal, totiž dojednal Síkela…

Hele… nevypadal takhle nějak pád Třetí říše? Oni se tam v tom berlínském bunkru také začali čím dál více odchylovat od reality. Na mapách přesouvali neexistující divize, mluvili o neexistujících věcech a čekali na zázrak, který se neměl jak stát.

V poslední době začínám mít neodbytný pocit, že Pětikoalici si dosadil Babiš a dal jí za úkol ze ztrapnit tak, aby všichni voliči ještě rádi přešli k němu a on u nás jako první politik složil jednobarevnou vládu… Správný libtard totiž má jen dvě možnosti. Buď zůstane s Péťou až do hořkého konce, přičemž ke dnu nepůjde s velkým politikem, který po dlouhém boji prohrál, ale půjde ke dnu se šaškem, který blouzní stále větší nesmysly. Půjde ke dnu se stranou řeporyjského prasete, hysterickou ministryní obrany, elektrikářem na financích, Dolfíkem na vnitru a rozdávačkou triček…

Jsme Češi… u nás neexistuje žádná loajalita až do hořkého konce… když u nás něco končí, tak si neprostřelujeme hlavu jako Němci kvůli svému milovanému Fírerovi, ale prostě měníme kabáty. Máme v tom staletou průpravu. Ti, kteří byli v opozici, zpravidla v opozici zůstávají i za nových poměrů a ti, kteří nadšeně stáli za Sovětským svazem, teď stejně nadšeně stojí za Spojenými státy. Prezident by mohl vyprávět, no ni?

Když byla prezidentská volba, tak jsem psal, že na straně alternativy leckdo překročil svůj stín a nakonec to Babišovi hodil, i když si něco takového o rok dřív ještě neuměl představit. Prostě nebyla jiná možnost. Proto by nás možná nemělo překvapit, až ten stejný stín překročí i libtardi. Přece to nemůžou hodit tomu arcilotrovi Rajchlovi nebo Okamurovi. To by okamžitě nastal konec světa…

Kdo tedy zbývá? Ano Babiš. I on se pro libtardy stane pravdou, která zbyla. Když máte prostě nějakou sebeúctu a nemůžete to hodit Modroptákům, protože ve volbě předsedy překonali jak ztopořeného Topola, tak subinku Nečase, nakonec dojdete k tomu stejnému, k čemu jsme došli v únoru my. Já vím, je to šílená úvaha, ale je v ní něco špatně? Vždyť Fiala každý den řekne pomocí placené fejbůkové reklamy tak neuvěřitelnou hovadinu, že Babiš vedle toho vypadá jako rétor a státník.

Zároveň se v přímém přenosu ztrapňují i novinářská esa a naše blikotavé herecké hvězdičky. Faktčekeři se topí v dluzích nebo rovnou končí. Když jsem koukal na ten poslední Rakušanův rozhovor, tak jsem se nemohl ubránit dojmu, že mu fráze nepřipravil jeho PR tým, ale že si je tentokrát připravil sám….

Ano, je to takové brutální… totiž ANO, je to takové brutální, ale jestli to nakonec prostě není taktika. Lidi se na Babiše naštvali kvůli covidu a kvůli smyšleným novinářským historkám? Prý už nemůže být hůř. Tak to říkal Mikuláš Minář a Milion chvilek. Tak jim předvedeme, že může být hůř ještě o hodně. Předvedeme jim, co všechno se ještě může stát a jací kašpaři mohou vést tuhle republiku. Necháme je dumat pomocí prázdné peněženky, necháme je dumat, kde vezmou chybějící peníze na energie, necháme je přemýšlet o válce za humny a šílených ministryních obrany. Necháme je, ať si do sytosti užijí floskule a sebechválu jimi zvolených tupohlavců. A ono jim to nakonec dojde i v Praze… Teď by Babiš měl asi 88 poslanců. Ještě chvíli a bude jich mít 100… Stačí jen nechat Péťu ještě chvíli mluvit, Stanjuru počítat a Pekarovou navrhovat daňové úpravy. Čím hůř, tím líp.

Každý libtard s posledními zbytky sebeúcty nakonec k Babišovi dojde… Fiala a spol jsou (alespoň podle svých vlastních reklam) takoví kreténi, že to vlastně ani jinak dopadnout nemůže. Mimochodem… nenabral modroptácký PR tým v posledních třech měsících nějakou posilu? Třeba takového Marka Prchala nebo někoho z jeho týmu? Skoro to vypadá, že je Babiš nevyhodil, ale vyslal na diverzní akci.

Pokud mě chcete podpořit v mém Vidláckém úsilí, prosím pošlete dar Institutu českého venkova. Číslo účtu: 1769955003/5500 IBAN: CZ8355000000001769955003. Každý, kdo Institut podpoří částkou alespoň 350,- Kč si může v objednací aplikaci na Vidlákových kydech zadat adresu pro zaslání knihy. Platby jsou už spárovány s aplikací. Kdo chce, může přímo na stránkách Institutu pro platbu použít QR kód.

Doporučuji poslat platbu a druhý den si zadat adresu pro zaslání. Stačí přímo na Vidlákových kydech kliknout v záhlaví na „objednat knihu.“

V červenci nebudu knihu rozesílat. Vidláci jsou od slunka do slunka na poli. Ale žádná adresa ani platba se neztratí a od srpna budeme opět distribuovat. Systém si váš dar pamatuje, ať byl odeslán kdykoliv.

241 thoughts on “Čím hůř, tím líp

  1. Myslím, že debata i díky dalším příspěvkům ukázala, co jsem chtěl říci. Jen příkladmo, ilustrativně, bez snahy topit se v jednotlivostech:

    • Tišťákovny před Listopadem samozřejmě existovaly (mimochodem, leckams jste museli přivézt vlastní filmy), ne každá však uměla prokovené otvory, nikdo nenabízel V. konstrukční třídu a nikde jsem neviděl nepájivou masku. (Zmíněný Mesit třeba něco takového měl, ale já to neviděl; od nich jsem měl v rukou jen klimaticky odolné desky.) Historku o zlomeném vrtáku excellonky, protože se mi na děrné pásce nevyděroval řádek (čili znak), jsem myslím už někam psal.

    • Samozřejmě že si můžu postavit nf zesilovač, samozřejmě že bude hrát lépe než tovární (minimálně v mém subjektivním poslechovém hodnocení), samozřejmě že tam mohu užít celkem obyčejné elyty; když pak zjistím, že se mi takňák jakoby vytrácej hloubky, půjdu po signálu a kondenzátor si vyměním, třeba i za lepší. Samozřejmě že některé z nich držej kapacitu ještě po těch 40 letech. Jenže kdybych tytéž elyty užil jako blokovací v nějakém číslicovém zapojení, najednou třeba zjistím, že se mi začíná sypat nebo že se třeba program kouše. A už obtížně budu (s tehdejším svým přístrojovým vybavením) zjišťovat, že je to proto, že se mi zhoršila šumová imunita, což zas je proto, že na zemích se dějí úžasné věci. A detekovat, že některé zapájené kondenzátory ztratily kapacitu. Zkrátka, elyty jsem vždy užíval tantalové, ať už ty stříbrné trubičky, anebo kapky. (Lanškrounský katalog mám někam zahrabaný, asi z důvodu jeho kapesního formátu, nebudu teď dohledávat přesná typová označení.) Nároky, které máme na spolehlivost, se mohou lišit o mnoho řádů.

    Pořád zde jsou ta dvě hlediska, která jsem uvedl. Na jednu stranu řada lidí zde v mikroprocesorové technice během 80. let dokázala spoustu pěkných, zajímavých, někdy i elegantních věcí, s nimiž kvality jednotlivostí předchozích analogových návrhů nebyly srovnatelné. Abych tak řekl, hustota invence, měrná invence na jednoho vývojáře asi byla srovnatelná se Západem, možná i vyšší.

    Na druhou stranu však toto vše nestačilo ani zdaleka. Dohromady, jako celek to bylo nekonkurenceschopné, kterak se ukázalo hned po Listopadu. A nejen nekonkurenceschopné, ztratilo to veškerý svůj raison d’être; vlastně jej to poněkud postrádalo hned od počátku. (Osobně si nestěžuji, zabýval jsem se tím tehdy proto, abych se něco naučil, případně abych si postavil něco, na čem se mohu učit dál.)

    Přeji dobrou noc.

    1. Ehm, dodatečně mne napadá, že jsem sem mohl (jakož i měl) napsat ještě třetí odrážku, dokreslující tehdejší situaci nejplastičtěji:

      • Samozřejmě každej chtěl cépéemku. Samozřejmě každej (kdož nebyl poplatný soudruhům a jejich plánům) chtěl Z80, aby mu chodil Turbo Pascal a pár dalších programů, včetně jednoho mnou již zapomenutého file manageru. K tomu jste samozřejmě potřebovali disketovou mechaniku. Ty byly; třeba zbrojovácké nebo s odpuštěním bulharské. Sice těžké jak kráva a horší než o skoro deset let starší např. Hewlett-Packard (s nimiž jsem pracoval), ale byly. K tomu jste samozřejmě potřebovali diskety. Ty možná nějaké byly, ale mně snad nikdy nepřišly do ruky; neměl jsem zájem, aby ke všem možným problémům přibyly ještě ty s nečitelností medií. Avšak bez potíží jsem se dostával ke krabicím osmipalcových disket Maxell a 3M (nevím už odkud, spotřeba ostatně nebyla velká). Ovšem potřebovali jste také řadič floppydisku. Ty nebyly. Nějaké ty ekvivalenty obvodu Western Digitalu FD1771 a jeho pokračovatelů, přesné číslo jsem už zapomněl. Zkrátka nebyly. Plánovačům možná nedošlo, že něco takového bude potřeba. Ale jeden kolega a kamarád si porovnal záznam dat na disketě s protokoly sériové komunikace — a vymyslel řadič floppydisku se Z80 SIO ! Pravda, potřebovalo to ještě nějakou rozptýlenou logiku kolem, ale vešlo se to celé na eurokartu. Další kamarádi a kolegové vyrobili tišťáky. Veškerá moje CP/M běžela skrz jeden z nich. Deska je dodnes k vidění v jednom diskusním fóru…

      Takže, takhle nějak to tehdy prosím bývalo. Představovat si, že jsme zde tančili v sukénkách z trávy nebo v potu tváře točili žentourem (jak se občas domnívají naši západní přátelé a čeští humanitní vzdělanci), je nesmysl. Jenže nesmysl zhruba stejně velký je představovat si, že nebýt Listopadu, po třínanometrové technologii sice dnes teprve pošilháváme, ale v desetinanometrové šviháme procesory jak Baťa cvičky, vyvinuté naprosto nezávisle na Západu a přitom se západními skoro úplně kompatibilní.

      — — — • — — —

      No, není vyloučeno, že celý můj názor na „alternativu“ se odvíjí od těchto zkušeností.

  2. Tak tohle už je fakt na blití.
    Vedení Prahy chce zrušit koncert slavné ruské operní pěvkyně.
    Agentura, která pořádá koncert Anny Netrebko, už avizuje, že v případě stornování akce v Obecním domě bude žádat od města finanční kompenzace. Tvrdí, že už je prodáno na 80 procent vstupenek.

    A fčil přide to blicí.
    Jiří Pospíšil řekl, že o celé věci minulý týden jednal s českým vládním zmocněncem pro Ukrajinu a chtěl by navštívit i ukrajinskou ambasádu. Zároveň hodlá věc projednat s vedením Obecního domu. Jeho šéf Vlastimil Ježek se přitom dříve vyjádřil pro FORUM 24 v tom duchu, že žádnou překážku v uskutečnění koncertu nevidí.

    1. Správně to řekl předseda mezinárodního olympijského výboru Thomas Bach. Nikdy dříve se neuplatňoval v olympijském hnutí princip kolektivní viny, pokud byl nějaký stát v nezákonné válce. Nevylučovali se američtí sportovci, když Amerika válčila ve Vietnamu (3 mil. mrtvých civilistů), v Iráku (1 mil. mrtvých civilistů), v Libyi, v Sýrii, na Grenadě, v Panamě, v Srbsku atd.
      To platí v kultuře dvojnásobně. V kultuře nikdo nereprezentuje stát.
      Uplatňování principu kolektivní viny je v naprostém rozporu s tzv. evropskými hodnotami i proklamovanými hodnotami liberální demokracie.
      Nelze vyloučit, že Jiřina je placená prorussy, neboť tímto jen nahrává russké propagandě, která se opírá o deklarovanou rusofobii Kolektivního Západu (čti: amerických vazalů).

      1. Jestli toto nedegraduje samotnou olympijskou myšlenku a tudíž by se ten komerční cirkus, kterou se olympiáda stala neměl raději zrušit.

        1. Staci se na to nedivat. Az se to nedivani rozleti, zkrachujou, olympijsti korupcnici. Je to sama korupce uz davno. Svet moderni uz neni, presel do sveta zkurveneho.

            1. Bidenové, syn i otec jsou podezřelí z ledasčeho, začínají soudy, je tedy potřeba upoutat pozornost veřejnosti na mimozemšťany nebo něco podobného. Nevím, zda to za Velkou louží funguje, U nás už moc ne.
              Američani jsou stejně vynálezci „soudní politiky“. Když se někdo nemůže prosadit v politice normálně, vymyslí na protivníka nějakou kriminální kauzu. No a my v Kotlince snaživě kopírujeme.

  3. Jeden je z toho jelen, srnec a daněk dohromady. Před rokem a půl bylo neobsazených pracovních míst 300 000. Před stejnou dobou, se nám sem nahrnulo 500 000 dříčů. A dnes? Stále potřebujeme obsadit 300 000 pracovních pozic a zaměstnavatelé si zoufají.
    Tož fakt nevím co s tím.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *