22 listopadu, 2024

Bezplatné ruské obilí pro nejchudší země Afriky

Do Afriky dorazila první loď s 25 tisíci tunami bezplatné ruské pšenice pro Zimbabwe

Jedná se o projekt bezplatných humanitárních dodávek ruské pšenice pro nejchudší země, který byl domluven loni v létě na summitu Rusko-Afrika.

Loď s 25 tisíci tunami potravinářské pšenice z Ruska přistála v mosambickém přístavu Beira. Odtud proběhne dodávka kamiony po zemi do Zimbabwe.

Bezplatné dodávky obilí Rusko uskuteční pro 6 nejchudších afrických zemí: Burkina Faso, Zimbabwe, Mali, Somálsko, Středoafrická republika a Eritrea. Všechny proběhnou během následujících týdnů.

Rusko letos sklidilo druhou nejvyšší úrodu obilí v historii (nejvyšší byla loni) a tak může uskutečnit vlastní bezplatné humanitární dodávky nezávisle na potravinových programech OSN (ve kterých se také účastní).

Rusko v současnosti exportuje cca 60 milionů tun obilí ročně, z toho ca 50 milionů tun pšenice. Zajišťuje téměř čtvrtinu mezinárodního obchodu s pšenicí.

107 thoughts on “Bezplatné ruské obilí pro nejchudší země Afriky

  1. jasně.. tak to obecně bývá.. Murphyho zákon.. i když s tebou bude všeobecný souhlas, vždy se najde někdo, komu se to líbit nebude

    1. Hezká důvěryhodná statistika potěší můj mozek stejně, jako čerstvá ještě teplá klobáska z udírny můj jazýček.

      není nad dehet..na klobáse z udírny
      já raději tatara

    1. Jinak, po té vybudované stěně +/- 15 m široké/ poslední část/ jsme se mohli projít, ale dolů se nesmělo. Byla to zajímaví zklušenost.

      1. Legrační je, že ten název Asuán nese i malá retenční nádrž na polii mezi Butovicema a Velkou Ohradou. 🙂

  2. Tak mezi budoucími příjemci je i Somálsko, které rozrýpávané špinavými prackami anglosasů dělá Rusům to nejhorší, co může…
    To jsou ale paradoxy, pane Vaněk (z „divadelní“ hry jednoho podpůměrného ožraly).

    1. Re: Vevča

      Požírá ho jeho žlučovitost a nesnášenlivost. Polovina zdejších diskutérů kdysi pro vlka psala (včetně mne).

      Přál bych vám číst ty jeho hysterické výlevy v mailech.

          1. berkowitz pravda je relatívna, nedal si rozosierať svoj blog. Čítam ho rád aj bez dskusie …..

      1. Pásovče!
        Člověk stárne a zjišťuje, že ho málokdo poslouchá (mají přece svůj rozum) a s tím se málokdo dokáže doopravdy smířit. Na to, že rozum mají i jiní přijde později.
        Já si taky občas raději sednu na ruce, když čtu na netu neuvěřitelné ptákoviny. Ale umím si na ty ruce sednout a tak nerozpoutávám zbytečné války.

        Z profesionálních blogů jsem odešel záhy – byla to přehlídka dříve přečtených reklamních blábolů a profesionálních pověr. A mám klid.

      2. Přeji vlkovi brzké uzdravení. Každý si nese své břímě, v dobrém i špatném. Ano, být bezohledným opravářem druhých je u něj nutkavá potřeba, ale ani jeden nejsme z cukru a přežili jsme to. Mám za to, že vykonal gigantickou a prospěšnou práci, jejímž světlem smazal svůj černý stín.

        1. Re: Kopel…

          Jedna věc je mít potřebu opravovat jiné (znám), druhá věc je urážet a ponižovat.

          Ostatně proto vám tu všem nadávám, komolím vaše nicky a tupím vás, jak jen můžu, aby nebylo poznat, kdy to myslím doopravdy – „úplně ganc“ – a kdy si střílím ze všech okolo, včetně sebe sama.

          1. jo jo to se mi líbilo. no já jim přeju,aby se pochlapil a oni dopadli jako kladenskej fotval.
            Jí vím, bába jedová, alev už mi ten šáša a spol leze krkem

      3. To ze je vlk jakej je vime vsichni, kdoz jsme potkali jeho zoubky. Je to jen druha stranka jeho puzeni sbirat info z celeho sveta a „davat na sklo“. Klobouk dolu pred kazdym, kdo tohle dokaze delat dlouha leta. Kdo nezkusil netusi jakej je to zaber.

        Atsi je jakej chce, ted mu proste drzim palce.

      4. Vevča napsal:8 ledna, 2024 (20:36)
        Kocour: No prave. Hladovi zustanou doma, syti poputujou do Evropy za lepsim bydlem.

        to víš že jo.. všechno se dá zpochybnit

    1. Kdyby to ukrajinský obilí nebyl sajrajt, tak bych řekl ať jim seberou všechno obilí. Aspoň by byli Ukrajinci k něčemu užitečný.

    2. Kaprál.
      Někdo musí živit lidi na okupovaných územích.
      Podle těch snímků z valenčních oblasti,tak tam roste jenom plevel,hnojeny minami.

    1. Egypt taky byval obilnice – celeho Stredomori, vozilo se odtud obili po cele rimske risi.
      Dnes si pro svoji potrebu dokazi vypestovat jenom polovinu potravin, druhou polovinu musi dovazet. Uroda je porad stejna, jenom hladovych krku je ted 4x vice, nez pred půl stoletim

      1. No, chudi egyptsti rolnici meli tisice let zadara hnojeni Nilem. Pak postavili (Soveti) Asuan a utrum. Ted musej za hnojivo platit.

        Jeste jsem byla na zakladce, kdyz náš soudruh reditel privedl kohosi do obcanske vychovy, co nam vykladal, jak skvela je ta vystavba prehrady. Tak na to koukam, a rikam si… do pytle, vzdyt nam uz dlouho vtloukaji do hlavy, jak dulezite jsou povodne Nilu pro urodu a civilizaci. Cognitivni disonance jak tram… To asi byl ten moment, kdy mne soudruzi ztratili nadobro. 🙂

        1. DICHTUNG und WAHEHEIT
          Účelem stavby bylo zabránit povodním způsobeným rozvodněním Nilu, zajistit zásobu vody pro zemědělství a pro výrobu elektrické energie. Každoroční záplavy sužovaly obyvatelstvo Egypta. Díky přehradě se stal tok Nilu regulovatelným. Původně měla řeka extrémní výkyvy průtoku vody v závislosti na zimním (srpen–leden) a letním období (únor–červen). Vysoký průtok vody (70 % celkového toku) v zimním období byl příčinou záplav. V letním období byli obyvatelé sužování obdobím sucha kvůli nízkému průtoku vody. Díky přehradě se podařilo zamezit těmto extrémním výkyvům a přehrada umožňuje zachovat stejnoměrný proud vody po celý rok. Postavení hráze ochránilo obyvatelstvo nejen před záplavami, ale Násirovo jezero skýtá dostatečnou zásobu vody, aby ochránilo zemědělskou úrodu v období sucha. Dalším účelem projektu bylo podpořit ekonomický a sociální vývoj země. Přehrada umožnila rozvoj kultury a vzdělání, industrializací země a zlepšil se také životní standard obyvatelstva. Vodní elektrárna umožnila elektrifikaci egyptského venkova (asi 4500 vesnic) a vyrobená elektřina zásobuje všechna města, včetně průmyslových podniků. V posledních 10 letech se intenzivně pracuje na projektu Toška, který má za cíl přivést vodu z jezera a vytvořit novou úrodnou půdu a místo pro rostoucí populaci Egypta.

          1. První, nižší přehradu postavili již Angličané. Také vás ztratili? Jen se ptám.
            Možná je dobře, že vás soudruzi ztratili nadobro.
            Obyčejní lidé porovnávají škody a přínosy. U Asuánské přehrady byly výhody nesrovnatelně vyšší než nevýhody. Vycházet při hodnocení jen z jednoho údaje je poněkud riskantní. Je lepší to nedělat.

            1. No jo, to co citujete je propaganda pro „moderni pokrok.“ Ja na to uz davno neverim. Predpokladam, ze by neco podobneho napsali i ti, co v Ceskoslovensku zacali rovnat reky. A o devastaci, ktera z toho vyplyva, ani muk.

                1. Proč tu chodí nevím, ale je moc dobře, že tu chodí. Jinak by to tu bylo jenom plivátko, kde by si každý odplivl svoji jedovatou slinu, aby se jí sám neotrávil.
                  Odstup přes Velkou louži je dost důležitý, víme?
                  Že nemá standartní názor Zbrojnošů Vidlákových? To je dobře, říká se tomu svoboda slova nebo názoru – jak chcete.

                    1. Sibyla napsal:8 ledna, 2024 (20:24)
                      Demonstruje vymytý mozek.

                      takových případů je tu víc..

              1. No bať. Rakouskouherskočeskoslovenští soudruzi inženýři srovnali Labe v 90. letech 19. století, kazisvěti jedni devastátorští.

              2. Ano, je to propaganda pro moderní pokrok.
                Přirozené hnojení říčním bahnem postačí jen do jisté úrovně výnosu.
                Pravidelné zaplavování veřejné i soukromé infrastruktury je opravdu na překážku všem výrobám kromě zemědělské na předprůmyslové úrovni.
                O devastaci, která vyplývá z rovnání řek byste snad mohla něco napsat něco konkrétního, rád bych se poučil. Děkuji.

                1. Každá mince má dvě strany, vždy je něco za něco. Nemám v úmyslu se Vevči nějak zastávat (s jejím zjednodušeným pohledem na Asuán nesouhlasím), nicméně je známo a ověřeno, že zregulováním vodotečí do přímých opevněných koryt se významně snižuje průnik povrchové vody do vod spodních (opevněné koryto je „vodotěsnější“ a voda rychleji odteče. Tohoto efektu se odedávna využívá k vysoušení mokřin). To celkem logicky má za následek úbytek vody v krajině.

                  Což je někdy výhodné a jindy nevýhodné – vždy je něco za něco.

                  1. Meliorace a ostatní odvodňovací práce se dělaly proto, že pole byla podmáčená. A byla.
                    Dnes nejsou. Ale asi to nebude melioracemi. Po sedmdesáti letech asi moc nefungují a padesát let sucho nebylo. Problém bude jinde.

                    1. Meliorace, respektive systematická trubková drenáž, se ke konci „sezóny“, tedy v druhé polovině sedmdesátých let minulého století, dělaly podle zásad socialistického plánování – letos jsme odvodnily tisíc hektarů na okres, příští rok to musí být tisíc dvě stě hektarů na okres…
                      Bylo to nesmyslné ve všech ohledech a tragédii zemědělské krajiny dokončily tak zvané náhradní rekultivace.

                      JInak: životnost trubkové drenáže z pálené hlíny se počítala na 40 let. Reálná životnost systémů je minimálně dvojnásobná a jednotlivé drény fungují i po více než dvou stech letech.

                  2. Ano, vždy je něco za něco. Kdo chce infrastrukturu, nebude mít nedotčenou přírodu.
                    Regulováním koryt se průnik povrchové vody do vod podzemních, nikoli spodních, omezí jen málo.
                    Stačí porovnat rychlost povrchového odtoku a rychlost odtoku horninovým prostředím. Pokud se dnešní srážky odbývají stále častěji jako kratší s vyšší intenzitou, stále větší podíl srážkových vod odteče po povrchu bez vsaku. Úprava vodotečí na tom změní jen málo. Takto odtékající vodu lze zachytit jen nějakým typem nádrže – od poldru po podzemní vsakovací zařízení.

            2. Projekt Toška je mnohem starší a pokud vím, tak zase tak moc úspěšný není. V roce 1999 jsem tam byl na rybách a udivilo mne, že i po třiceti letech je poušť až k samému břehu jezera, navzdory dostatku vody. Ta ovšem kulminuje někdy v září a do příštího léta klesne o víc jak deset metrů. Okolo jezera žijí jenom krokodýli a hadi. Vyrostly tam dvě vesnice hned u hráze, z toho jedna je pravidelně zatopena při horní kulminaci. Pak stovky kilometrů až po Vádí Halfa není prakticky nic.

              1. Re: Robert

                Co takhle naučit pouštní soudruhy lehce zavlažovat?
                Zavlažovací kanály se už snad stavěly i v dobách faraonů, ne?

        2. Je tam taky elektrárna, kvůli tomu se to stavělo. Pro moderního člověka je energie potřebnější, než pole.

          1. Sibyla: A diky te elektrine se moderni Egyptan premnozil tak, ze uz ho vlastni zem neuzivi… ta sama zem, co byla tisice let sypkou sveta a civilizaci, ktera prezila vetsinu tech ostatnich. Je to vsecko komplikovanejsi, nez si modernizatori prvni poloviny 20. stoleti predstavovali.

            1. Lidstvo neovládá svoji populační dynamiku . Nechat Egypťany bez elektřiny, aby jich bylo méně, to snad nemyslíte vážně.

                  1. Sibyla napsal:8 ledna, 2024 (20:58)
                    To je tedy odpověď. Prostoduchá. Stejně jak to hnojení bahnem.

                    lepší bahno nežli písek

          2. Sibyla napsal:8 ledna, 2024 (20:06)
            Je tam taky elektrárna, kvůli tomu se to stavělo. Pro moderního člověka je energie potřebnější, než pole.

            jen jestli to není naopak..

        3. Vevčo, velká asuánská se stavěla kvůli těžkejm záplavám. Na přestěhování Abů Simbelu dal doporuzčení UNESCO – zachrana památek – tenkrát to tak fungovalo/ viz níže vysvětlení/. Bohužel v té době nikdo nevěděl že státy pod Egyptem níž na Nilu, začnou taky stavět přehrady a seberou podstatnou část vody.

            1. Dik, zajimavy clanek.
              Co se tyce toho, ze „tenkrat nikdo nevedel“ — no. Modernizatori na takove veci neradi mysli. I dosud. Ted se vymlouvaji v Britanii, ze nikdo nemyslel na to, jaky bude dlouhodoby dopad lockdownu. Ups.

            1. Jo. Horní Egypt býval výše po toku Nilu a Dolní Egypt zase blíže jeho ústí.,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,

        4. Vevča
          Hnojeni dnes neni drahe. Egypt ma zemni plyn, takze si bez problemu vyrobi dusikata hnojiva. Mnohem vetsi problem udoli Nilu bylo nerovnomerne zasobovani vodou a zaplavy a to odstranily prehrady. Dnes maji v Egypte diky zavlazovani 2-3 urody do roka, drive meli jenom jednu.
          A obdelali take mnohem vetsi plochu, nez kam drive dosahovaly zaplavy.

          1. Marie: Hnojeni neni drahe pro velkozemedelce. Pro drobne rolniky, i trocha navic je dokaze polozit. A zaplavy byly to, co udrzely kvalitu a urodnost pudy po tisicileti… coz se o umelych hnojivech neda rict.

            (Ja netvrdim, ze Asuan neposkytl vubec zadne vyhody. )

            1. Jen tak dodatek. Dočetla jsem se , kdysi- mám to ve starém počítači, že se naučili to usazené nilské bahno odčerpávat a že jej rozsévají popolích, takže, holt lidi, vždycky si poradí.

                1. Jsem rad, ze se ted budou v USA borit prehrady, protoze je to zlo.
                  A kazdy Egyptan dostane svou davku bahna primo az do dome.
                  Navic zadarmo, no nekupte to!

                  Jo a taky nezapomente tam v USA zrusite elektrinu, pry zpusobuje premnozeni.
                  Je videt, ze byli prasek v USA neni k dostani jenom v Bilem dome.

                  1. Sakura napsal:9 ledna, 2024 (8:07)
                    Jsem rad, ze se ted budou v USA borit prehrady, protoze je to zlo.
                    A kazdy Egyptan dostane svou davku bahna primo az do dome.
                    Navic zadarmo, no nekupte to!

                    Jo a taky nezapomente tam v USA zrusite elektrinu, pry zpusobuje premnozeni.
                    Je videt, ze byli prasek v USA neni k dostani jenom v Bilem dome.

                    Před patnácti lety postihl část USA a Kanady rozsáhlý blackout.. za 9měsíců zaregistrován nárůst populace..

                2. Vevčo, co kdybyste se tam vypravila. Docela by mne zajímalo jak to tam včil vypadá a Vám jako emerické občance by zajisté dali ozbrojený doprovod. Víte ono trakové půlnoční koupání v hotelovém bazénu s hvězdami téměř na dosah je k nezaplacení a vzpomínka na celý život. Stál nás ten výlet jedno auto, jak mi kolega spočítal a vyčítal, ale zážitky jsou na celý život.
                  Co vy na to?

      2. Jo jo, já pamatuji, měli to zajímavě zařízené – i když už byl Asuán. pole byla podél NIlu – měla vykopané stružky , které se se na noc prokoply a ráno tase nakopčily aby voda neodtekla zpět – ta pole byla kapku níž, takže tam celou noc tekla voda. Po ranní uzávěře – se udělala tím horkem krusta a pod ní voda vydržela až do večera. Osobně jsme klacky zkoušeli. TakY byla vyrovnávací nádrží stará asuánská přehrada kde tenkrát stěhovali Fílaj.
        Jak je to včil nevím, ale dost zle udělaly už ty přehrady ještě níž, mimo Egypt/v Nůbii/ – takže Nilem už tolik vody asi neteče. Vím že když je vystavěli – tak byly nějaké právní tahanice protože do Egypta už se tolik vody nedostává. Kdo ví jak to včil u Asuánu vypadá. V sedmdesátkách bylo vody dost a dost. Teď mohutně zavlažují státy pod ním. Nevím přesně které, ale opravdu té vody ubylo. Njn lidi se učí někdy rychle někdy pomalu… Docela by mne zajímalo, jak to včil vypadá na Abú Simbelu nebo jinde podél toku, kam voda dřív dosahovala až k úpatí chrámů, nebo Kom Omba. Kod ví jak to včšil vYpdá u Fílaje, možná v dnešní době už by jej nemuseli stěhovat výš, aby nedoplácelo na střídání výše vody ve vyrvnávací nádrži, kterou ta část Nilu byla.

        Nebyl jste tam někdo? Jak to vypadá včil.

        1. Paní Emo, na Nilu je Egypt NEJNÍŽ, ostatní země, kterými Nil protéká jsou výše. Jinal by voda do Egyptu nedotekla. Voda, ta potvora, teče vžycky shora dolů… 🙂

          1. Ono je to asi jinak než u nás. Pokud nejsou záplavy, tak po té rovin ě se voda lín ě plouží a rozlévá do stran hnána dalšími přívaly ze zdola. od pramenů.

                1. Vím ono to mate, když píšu zdola, ale to je jen podle mapy, jinak je to rovina, a voda je poháněna tlakem dalších přívalů od pramenů. Proto k nás, taky v rovině a voda přesto teče, protože tam kdesi v dálce je vody docela dost a ta se rozlévá, když nemůže do stran/koryta/ tak jede dopředu.

                2. Emo, dobre, takze polopate. Nebo po lopate.

                  Jako HORNI se u reky vzdycky oznacuje to, co je na zacatku, u pramene, proti proudu. DOLNI je to, co je po proudu, bliz ke konci reky. Stejne tak levy a pravy breh se urcuje pri pohledu po prpudu.

                  To, jak mate natocenou mapu nebo kolikrat se reka zakrouti je vsem u prdele. Takhle to chodi a chodilo vsude, pokud je mi znamo. Dokonce i prvni znama mapa Cech ma jih nahore, protoze osou zeme byla Vltava a jeji horni tok je kde? Nahore… a az ty dalsi respektovaly kartograficky uzus umistujici sever nahoru.

                  Pokud si chcete zavadet svoje vlastni babovicky, muzete, nedivte se ale pak, ze budete za exota.

                  1. nepřesvědčuji, třeba Vám to pomůže

                    https://cs.wikipedia.org/wiki/Nil

                    po velmi dlouhé rovině může téci voda, v járku , tlačena další přitékající vodou, nepotřebuje šikmou plochu aby tekla dolů. Mám to kousek za barákem – +/- 10 km rovina po které teče v járku voda, která pramení kdesi na vysočině. Nemá kam se rozlít doširoka, takže teče dopředu

                    Co Vás v té škole učili.

      3. Vono je to neco jako pravidlo ,ktery se stale opakuje.
        Nekterej narod ma ropu ,Irak a ma nestesti , rozvrat , nasili dodnes.
        Iran chteji napadnout uz asi 50 let. ,Syrie ,Lybie ,Libanon …
        Ted Afganistan ma strategickou polohu na rusa. Tak meli 20 let poradnou ,dlouhou valku a okupaci a vybojovali si preziti.
        Houthove podobne , v mensine , ale osvobodii se.
        Jugloslavii rozvratili fanaticky teroristi,
        v jejich sluzbach, aby meli dalsi zakladny na rusa.
        Ted Ukrajina ma strategickou polohu na rusa a byla obilnici Evropy a co je ted.
        Kolikrat tam meli hladomor ,celonarodni a lokalni.
        V Belorusku se jim to nepovedlo.
        Finsko sousedi stejne jako U. , takze ted maji islamisty a hodne jich , kteri denne vykrikujou ,ze ve Finsku je moc finu.!!!!!
        . A budou tam mit , pisou asi dalsich 15 zakladen, na rusa.
        Zakladny , pres devet set jich, je pathologicka posedlost konglomeratu spolecne s vladou. Zavislost udesna , nikdy nemaji a nemuzou jich mit dost.
        Sami jich este maji velky mnozstvi ve svy zemi..Obrovsky aparaty ,ktery musi udrzovat vsecko a dostavat finance v trilionech. 880 miliard utrati oficialne ,ale je
        to pres trilion ve skutecnosti..Vseho druhu i laboratore .
        To nemuzou ustat , system , kdy si rozmnozujou parasity na sebe a vseho druhu ,
        /i pocasi je ted parasit/, nemuze vydrzet..
        To samozrejme vedi ,ale nemuzou nic zmenit , jenom vsecko k horsimu a to je vede k nenavistnymu silenstvi..
        Na co sahnou se podelava. Ted zacali valky na svoje populace , aby se udrzeli u moci..
        Tohle prinasi ,kdyz podepisete smlouvu s dablem..
        Nejdriv vsecko bezva ,ale potom…

    2. Zimbabwe nikdy nebyla obilnicí Afriky. Tou byla Rhodésie. Tři sklizně do roka, obilí a tabák. Jenže to tam ještě byli bílí farmáři. Poté co je režim Roberta Mugabeho vyhnal nebo povraždil je ta země příjemcem potravinové pomoci.

      1. No tak naši hodnotoví prozápadní libodémo politici nám bez reptání a zbytečných dotazů vybrali áčko. Je to prý jasná volba všech deseti a půl milionu ostatních.

  3. Diviško, Diviško, takto to kazit jedině správným soudruhům…
    … jak chcete být jednou krásná, mladá a chytrá?

          1. Vevča napsal:8 ledna, 2024 (20:36)
            Kocour: No prave. Hladovi zustanou doma, syti poputujou do Evropy za lepsim bydlem.

            tovíš že jo.. všechno se dá zpochybnit

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *