15 července, 2025

Apolena vs. Daniel Defoe…

Ano, řeč dneska bude o Apoleně Rychlíkové a jejím nejnovějším počinu, jehož smysl mimoděk prozradil Jiřina Pospíšil, toho času na mateřské s (samozřejmě legálně) koupenou dcerou. Taktikou SPOLU je snaha, aby se Stačilo! a Motoristé nedostali do sněmovny a tím pádem musel Andrej Babiš udělat vládu s Fialou. Je zapotřebí, aby zase propadlo co nejvíc hlasů na Alternativě. Dehonestační kampaně jedou na plné pecky, ani okurková sezóna je nesmí zastavit.

Proti Stačilo! se řve, že se hlavně nesmí domluvit se SOCDEM a všichni Petříčci a Šmardové proto budou Zaorálkovi házet klacky pod nohy, jak jen to půjde a proti Motoristům nám Apolena vytáhla klasiku – obvinění Filipa Turka z dávného znásilnění, které je promlčené, ale Milion chvilek doufá, že se najde ještě nějaká další zhrzená milenka, díky čemuž by se celá kauza dala otevřít u soudů. Tady to samozřejmě nebude jako s Dozimetrem, který se pořád posouvá, protože se i soudci bojí, tady by právo a spravedlnost naopak předvedlo stejnou rychlost jako v případě Juliana Asange.

Aby bylo jasno, já fakt nevím, jak vypadalo divoké mládí Filipa Turka. U jeho postele jsem neasistoval, co si špital pod duchnou s svými partnerkami, nevím. Jen vím, že vztahy bývají složité, bouřlivé a ti stejní, co po sobě v jednu chvíli házeli talíři a slibovali si vraždu, se o hodinku později vášnivě usmiřují a slibují si věčnou lásku až do příští hádky. Jak vypadá půlhodinka mezi vraždou a vášní? Všelijak. Třeba tak, jak si po dvaceti letech vzpomněla údajná oběť.

Ale o tom psát nechci. Nechci psát ani o tom, že si Apolena s obětí vzpomněly ausgerechnet před volbami. Nechci posuzovat macho povahu Filipa Turka, nebudu planě moralizovat, že pýcha předchází pád a nebudu mu dávat panské rady, že v europarlamentu by mu bylo líp. Jen se vsadím, že po volbách už po celé záležitosti neštěkne ani pes. Ostatně, kdo dneska nemá kauzu, jako by nebyl. Volby se bez Čapáku a policejních razií u Okamurů vlastně neobejdou.

Já chci dneska psát o tom, jak moc se změnila mediální situace.

Kdyby s něčím podobným Apolena přišla před pouhými čtyřmi roky, neměl by Turek žádnou šanci. Ať by se obhajoval, jak chtěl, ať by dělal, co by dělal, média by si celou věc zpracovala po svém, udělala by z něj největšího vyvrhela a poštvala by proti němu svou twitterovou chvilkařskou úderku, která by měla peníze i reklamu na to, aby svolala statisícové demonstrace za oběti znásilnění.

Dneska je to spíš naopak. Bídu zažívá Apolena Rychlíková a to tak velkou, že se na její obranu šikují všichni strážci morálních hodnot, kteří spali při Dozimetru, kampeličce i bitcoinech… dokonce se musel angažovat i Šarapatka. Dopad celé násilnické kauzy na Turka není zdaleka tak velký jako dopad na aktivistickou novinářku. Najednou se ona brodí bahnem. Najednou se ona cítí ohrožená.

To, co novináři dlouhá léta dělali ostatním, to teď najednou ostatní dělají novinářům. Ještě nedávno vás média mohla beztrestně osračkovat a vy jste neměli šanci se bránit. Než to soudy rozpletly, uběhlo pět let a případná omluva už pak stejně nikoho nezajímala. Byla to média, která označila kacíře, vystavila ho na pranýř a nechala liberální lůzu, aby se vysmívala a plivala na něj. Novinářští inkvizitoři byli naprosto beztrestní a nenesli za svoje činy žádnou odpovědnost.

Teď je to najednou jinak. Jsou tu nová alternativní média, která umějí totéž, co ta majnstrýmová. Umějí se postavit za ty své. Ne náhodou považují novináři za nejhorší výhružku, že by někdo mohl napsat o nich. To pak aktivizují různé Bakalovy nadace, aby se za ně postavily. Nikdo jim nevyhrožuje ani smrtí ani ztrátou práce. Jen se dozvídají, že by někdo mohl napsat o jejich praktikách. Tohle neznali… nebo lépe řečeno, tohle neznaly.

Najednou někoho postavíte na pranýř a lid ho netupí, ale zasypává ho květinami. Najednou lidé pochybují o Apolenině pravdomluvnosti a čestnosti jejích úmyslů. Najednou jsou tady tací, kteří se jí postaví. Novinářské slovo už není kámen hozený do rybníka, který rozvlní celou hladinu. Teď už padá do oleje a je to naopak – slova alternativních médií čeří libtardí hladinu.

Dvacet let volala média do lesa a teď se z lesa začalo ozývat přesně to, co doteď směla jen ona. To, co byl jejich monopol. Najednou ho nemají. Ještě pořád mají na trhu značný podíl, ale ztrácejí ho. A čím víc ztrácejí, tím víc zjišťují, jaké to je, když se zase někdo pouští do vás. Najednou zjišťují, že už veřejný diskurs neovládají. Ještě stále jsou nejhlasitější, ale už nejsou schopni přehlušit jiné hlasy.

Jestli se nám za čtyři roky něco povedlo, tak to jsou alternativní média a síla na sociálních sítích. Proto se mluví o dezinformacích, proto se vláda spolu s majnstrýmem snaží o cenzuru. Už nejsou pány toho, o čem se bude mluvit. Už nejsou pány toho, co si o tom lidi budou myslet. Přišli o monopol a na jejich pěšáky v poli najednou přicházejí stejné bouře, jaké oni chystali ostatním.

A na závěr jedna kvízová otázka… proč je v dnešním nadpisu zmínka po Danielu Defoeovi?

____________________________________________________________________________________

Přátelé, pokud mě chcete podpořit v mém Vidláckém úsilí, prosím pošlete dar Institutu českého venkova. Každý, kdo pošle příslušnou částku, může si na oplátku vyžádat knihy, samolepky a odznaky z nabídky. Číslo účtu: 1769955003/5500 IBAN: CZ8355000000001769955003. Kdo chce, může přímo na stránkách Institutu pro platbu použít QR kód. Doporučuji poslat platbu a druhý den si zadat adresu pro zaslání. Stačí přímo na Vidlákových kydech kliknout v záhlaví na „objednat knihu.“

Kdo potřebuje jednoduché placení, nově nabízím možnost přes tuto platební bránu: https://donate.stripe.com/28E4gzekn7mlgjS0g3g3600

A protože prezident vyhlásil volby a je třeba vyhovět byrokratické buzeraci, tož doplňuji: Zadavatel, zpracovatel – Daniel Sterzik

75 thoughts on “Apolena vs. Daniel Defoe…

  1. Tak mě napadá:

    Jak by se ovládaly „davy“, nebýt publicistů, novinářů, žurnalistů, ať tomu říkáme jak chceme. Dá se říct, že velmi špatně. Neplatí to pochopitelně jen o Kotlince ale o světě vůbec.

    Taková moje teoretická představa primitivního kmene – něco mezi lidoopem a Homo habilis: Pravděpodobně se vlády nad původně náhodně seskupivších, se ještě ne zcela olysalých opic ujal ten nejsilnější, alfa-samec Alfík, který každého přepral a proto získal tu nejatraktivnější opici a s ní měl malá opičátka. Ostatní samci mu pochopitelně záviděli, taky by si rádi vrzli ale nemohli, protože nevybrané samice doufaly, že si je Alfík přece jen přidá do harému a budou tak mít od něj více banánů, tak nechtěly.

    Alfík musel každou chvíli některého mladého opičáka ručně poučit, kdo je tady nejsilnější. Dalo to dost práce a Alfík dumal, co se stane, až jednou na mladého nadrženého samce nebude stačit, neboť dospívají, rostou a sílí. Příroda je totiž nemilosrdná, když někdo porazí vůdce tlupy, stane se sám vůdcem. Bývalý Alfík bývá vyhnán do pralesa, aby nedělal problémy stávajícímu Alíkovi a nepokoušel se „šéfování“ opět zmocnit. V pralese ho obvykle sežral nějaký dravec nebo si zlomil nohu, nemohl lézt po stromech a chcípl hlady.

    A tak si nový Alfík vybral toho nejchytřejšího z okolních mladých samců, kteří čekali na příležitost buď zmermomocnit některou opici z Alfíkova harému nebo na slabou chvilku Alfíka II. a domluvil se s ním, že když bude mezi příslušníky tlupy dělat osvětu, jako že je Alfík neporazitelný, tak mu občas přepustí některou ze samic v harému, které právě nepotřebuje. A možná taky pár banánů. Nazval ho Šamanem. Aby to nebylo tak průhledné, Šaman měl provádět „tajuplné“ obřady, které potvrzovaly Alfíkovu sílu a neomylnost. To je, dejme tomu, předobraz vlivové agentury, tedy dnes novináře.

    Šaman byl ne nadarmo chytrý jak opice. Spokojil se s pozicí dvojky v tlupě a vytvářel „veřejné míněnění“ například pomocí věštění z ptačích kostí. Bylo to poměrně náročné na čas a tak si přibral pomocníka, který mu připravoval ony již zmíněné obřady, například nacházel duté stromy, které rezonovaly, pokud se do nich bušilo kamenem. To byl prazáklad náboženství mezi opicemi.

    Šaman stále vytvářel obraz Alfíkovy (a své) velikosti a moudrosti, rozhodoval spory mezi opičáky, stanovoval pravidla kdo může a kdo ne – a to je základ dnešní justice.
    ===
    Nedělám si pochopitelně nárok na pravdivost téhle pohádky, už je to dost dlouho, kdy jsem tam byl, ale protože jsem strávil stovky hodin fotografováním u výběhů šimpanzů i mandrilů a pozoroval jejich společenský život, neuvěřitelné podobný lidskému, tak popsaný vývoj nemohu vyloučit ani potvrdit.

    Dobrou noc, milé (občas nenávistné) děti!

  2. Nějak nedokážu přesně popsat, jaký mám pocit z dnešní diskuse pod článkem.

    Hon na Filipa Turka samozřejmě také odsuzuji a o Apoleně Rychlíkové si myslím své.

    Ale někdo k ní tady přihodil i Sašu Uhlovou, a to bych si dovolil se jí zcela marně zastat. To děvče si pro autentickou zprávu o pracovních podmínkách prekariátu v našem skvělém státě neváhalo na vlastní kůži vyzkoušet věci, před kterými by leckterý otrlý chlap utekl.

    Tady si můžete počíst (je tam toho v cyklu Hrdinové kapitalistické práce mnohem víc):

    https://denikalarm.cz/2017/09/to-je-jen-pro-silny-jedince-nikdo-tu-nevydrzi/

    a ano, vím, že se hned ozve spousta lidí, kteří se budou tvářit, že to nic není, to oni celý život… oukej, jste borci. Ale to ona taky.

    Nemusím s ní souhlasit, ale za tohle si myslím aspoň špetku úcty ba i obdivu zaslouží.

        1. To se mi nelíbí, Toníčku!
          Vzhled a schopnosti by se ve většině případu porovnávat neměly.
          Ano, hostesky a herečky by měly mít určitou „estetickou kvalitu“ – ale nemusí to platit vždy.
          Co třeba Whoopi Goldberg?

  3. Z jiného soudku, ty Lidovky tedy jedou:
    Židé studny Arabům opravdu trávili. Dokládají to i izraelské archiválie
    https://www.lidovky.cz/nazory/zide-studny-arabove-traveni-izraelske-archivalie-onderka.A250714_005036_ln_nazory_lsva?zdroj=cxrecs#cxrecs_s
    Od novináře Václava Janouše text s menšími obměnami převzaly ještě iROZHLAS.cz (Český bezpečnostní analytik zveřejnil nenávistné příspěvky. Židovská obec zvažuje trestní oznámení) a také seznamzpravy.cz (“Biologická válka v roce 1948 je fakt.“ Zaměstnanec NÚKIB pobouřil Židy). I v těchto případech bylo hlavním poselstvím, že Onderka šíří „antisemitskou nenávist“ a „pověry“, ani zde nebyly jakékoli reference na podstatu Onderkova stručného sdělení. On se přitom ani slovem nezabýval středověkými antisemitskými pomluvami, natož aby je dál šířil, ale realitou 40. let dvacátého století.

  4. SPD se určitě do Parlamentu dostane, byť přejmenovaná a T. Okamura se stane mučedníkem. Na to lidé slyší, to má u nich velkou váhu. Dnes nejde protivníka ani osračkovat, když se o to presstituti pokusí, lidé osračkovaného zahrnou květinami.
    Kdyby měli zavřít T. Okamuru, tak se skryje a povede předvolební kampaň na dálku. Pokud jsou nějaké jiné možnosti, využije je. Nějak to zařídí. Zavřít se nenechá. Není hloupý, ví co má dělat. Pro případ, že by Rakušan a vláda chtěli zrušit jeho SPD, tak vznikla nová strana se jménem Okamury. Jen se změnilo jméno.
    Samozřejmě, že i když bude SPD v Parlamentu (byť pod jiným jménem), je třeba, aby se do Parlamentu dostalo také Stačilo! a Motoristé. A nejen dostali, ale dostali se tam v hojném počtu, což, jak věřím, se stane. Dehonestace, kriminalizování, pronásledování má na veřejnost opačný účinek. Navíc máme neustále před očima ukázkový obrovský dvojí metr. Lidé na Bitcoinovou kauzu nezapomněli, nejsou hloupí, jak si myslí naše vláda.

    1. V teoretické rovině – termín voleb je vyhlášen, existuje časové okno pro podání kandidátek, které musí být doručeny nejpozději 66 dnů před konáním voleb. Pokud poté dojde k zákazu strany, pak nepomůže nic, žádná nová strana, žádný fígl.
      Někdo řekne, že je třeba dojít k pravomocnému rozhodnutí o zákazu strany, což obnáší rozhodnutí soudu prvního a následně druhého stupně … tak takhle uvažující bych odkázal na příklad Francie, kde to mají podobné a přesto Le Penové zakázali kandidaturu pravomocně už v rozhodnutí soudu I. stupně.
      Uvědomte si, že tady už o žádnou demokracii nejde ani o hru na ni. Snaha je jedna – za každou cenu zůstat u moci. Hranice je v podstatě jen start občanské války v zemi.
      Správně položena otázka tedy zní – jak vyloučit konkurenci aniž by začala občanská válka. A troufám si tvrdit, že zfixlované soudní rozhodnutí á la Francie občanskou válku nevyvolá, tohle by mediálně ustáli. Jiřina Pospíšil to řekl celkem jasně – je třeba někoho vyloučit, aby hlasy propadly a přičetly se SPOLU.
      Neříkám, že se to stane, protože k tomu je třeba fakt dost odvahy a ta našim nebinárním vůdcům chybí … ale teoretická možnost to prostě je.

        1. Pokud je mi známo, tak v období mezi podáním kandidátních listin a volbami se politické subjekty nacházely v tzv. ochranné karanténě – nemohly být státní mocí zrušeny, zakázány ani pozastaveny.
          To už dnes neplatí? A kdy to bylo zrušeno? Kým?

      1. Právě, že se chová jako by byla bůhvíjaká hvězda. Kterou ani náhodou není. Krásným ženám se většinou lecjaké přešlapy odpouštějí. Ty ostatní musí sladit své chování se svým zjevem. Nebo se potom alespoň nedivit.

      1. Apolena, apolena…
        měla by jít na kolena,
        kát se ze svých těžkých hříchů.
        Čtyři žaludky má v břichu.

        Apolena píše v žoldu
        politiků nebo poldů.
        Ono je to vlastně Putna,
        hlavně, že jí seno chutná.

        1. Re: Ládik!!!

          Já četl, že soudružka má v břichu čtyři žaludy! TVL!
          Ládik je prvotřídní čuně a kanec a tak všelijak podobně!

            1. Re: Charon

              Přestěhujte se na bývalou sopku, jak to udělal Ládik!!!, a za dvacet let uvidíte, jaké úchylné prase se z vás vyklube!

    1. Daniel Defoe byl sice spisovatel, ale není zase tolik známo, že byl i novinář, který musel vyhlásit bankrot. Byl stíhán věřiteli a hrozilo mu vězení pro dlužníky. Aby získal peníze, začal mimo jiné psát články a letáky na podporu krále Viléma III. a jeho nové anglické vlády.
      Možná Apoleně Rychlíkové hrozí bankrot, a tak vydává oslavné články na Petra Fialu – a dá hodně práce na něj něco pozitivního najít, a hodně sebezapření něco pozitivního napsat.

      Daniel Defoe zvládal asi 10 let psát své Review a plnit je články sám. Je zde míněno pokračování odkazu Defoea pro Daniela Vidláka a zdejší blog?

      Nebo nás chtěl Vidlák vyprovokovat k hledání odpovědí, abychom nalezli všechny možnosti vysvětlení?

      1. Tedy něco jako když Jaroslav Hašek založil časopis Svět zvířat, a popisoval tam zvířata, která si sám vymyslel 😀

    2. Odpověď na kvízovou otázku: Daniel Defoe ve své knize Robinson Crusoe popsal příběh trosečníka, kterého mořské vlny vyplavily na břeh. Neměl naprosto nic, možná, že měl v kapse nůž. Nic víc. Většina knihy je věnována popisu, jak se Robinson zařídil na pustém ostrově. Nejenže přežil, ale dokonce prosperoval a nakonec se mu podařilo vrátit se domů.
      Co to má společného s námi? Současná vláda udělala z naší země i z nás, běžných občanů ztroskotance. Na nás je na podzim správně volit, aby byla možná změna. Jinak jsme v koncích a pomůže nám už jen zázrak. Věřím, že vládu vyměníme. A potom si budeme připadat jako ten Robinson na pustém ostrově bez ničeho. A stejně jako on budeme muset vše znova vystavět a jako on můžeme nakonec prosperovat a vrátit se zpět na místo průmyslově vyspělé, prosperující země, která je téměř soběstačná a vyrábí většinu věcí.

  5. Obě fešandy, Apolena Rychlíková i S. Uhlová tady:
    https://art.ceskatelevize.cz/cms/art/article-2024-14/articles/rychlikova-uhlova-vzdy-bude-dost-chudych-lidi-ochotnych-pracovat-v-otrockych-pod/poster-new.jpg
    Abstinenti použijí Kinerdyl, ostatním po prvotním zahlcení smyslů postačí panák něčeho silnějšího na zahnání leknutí.
    Když takováto smyslná květinka píše o sexuálním harašení někoho jiného, těžko v tom vidět něco jiného než kyselé hrozny. 🙂

      1. Ano, Apolena je ta obluda s vytetovanou konví.
        A vítačky krimigrantů, k tomu dcery prominentů jsou obě.
        Ostatně i další uštěkané hysterky, jako Blujová, Drábová, Nerudová, Němcová mají v sobě něco Freudovsky nevyřešeného, ale k tomu by snad něco napsal Martin Konvička – jeho postřehy v tomto oboru bývají velmi trefné.

        1. Re: Ano…

          Frojdovsky nevyřešeného…, … to jako že jim schází brousek, po jehož použití by jim z předního zadku chlupy lítaly všemi směry a následující tři dny by měly problémy s močením?
          Zajímavá teorie…

      1. Re: Evix

        Vám furt píšu, že jste zcela nevhodný kus.
        Tedy vlastně kusyně. A ještě byste mohla být kusice podle vzoru losice.

  6. Nee, to je jinak. Tady nám pod tíhou svědomí entita používající virtuálního avatara Vidláka, naznačuje pravdu – aby později mohl říct že to říkal, jen tupci kolem to nechápali. Daniel Defoe taky vytvořil svého, dnešní terminologií řečeno „avatara“ – Robinsona Crusoe. Šílený vědec dr. Hampl si takto vytvořil Vidláka, a teď studuje reakce davu. Jde prostě o obří sociologický experiment. Nevšimli jste si v televizní besedě jak se Vidlák zadrhnul ? Je jasné proč “ Ve studiu, s mnoha elektronickými zařízeními, je tak silné elektromagnetické pole, že Muskův prototyp Neuralinku (ano, až tam to spiknutí sahá !) prostě nefungoval. A figurant, náhle odkázán sám na sebe, odříznut od databáze, byl v koncích… Já vím že Elon až si toto přečte, mě nechá přes svého kamaráda Donalda zlikvidovat. Ale PRAVDU zabít nemohou !

    1. Re: TT

      A hen ten Avatar, to je co? To je nějaká místní varieta ponocného, výběrčí výpalného, kontrolor popelnic, nebo jiné podobně zbytečné stvoření?

  7. Defoe je tu zřejmě zmíněn jako symbol hnutí na obranu korektnosti za každou cenu. Robinson nebyl dostatečně BLM, kniha by měla být na indexu závadných podle nových obrazoborců…
    Aspoň tak chápu nadpis já…

    1. No, já bych vsadil na následující (z wiki):

      … Za několik málo let se mu v podnikání přestalo dařit, takže musel vyhlásit bankrot. Byl stíhán věřiteli a hrozilo mu vězení pro dlužníky. Aby získal peníze, začal mimo jiné psát články a letáky na podporu krále Viléma III. a nové anglické vlády.
      Psaním pamfletů a letáků, v nichž se zabýval aktuálními vnitropolitickými i zahraničními událostmi, si Defoe získával popularitu nejen u veřejnosti, ale i u královského dvora. Po změně politických poměrů ale upadl v nemilost a byl stíhán za pobuřování.

      Jinými slovy a diplomaticky řečeno – psal „pravdu za peníze“ a po změně poměrů mu to nepomohlo, ale naopak přitížilo :-). Pokud to je ono,. pak se obávám, že to je mimo představivost té Apolenky 🙂

    2. Re: MŘ

      Tak to si nejsem úplně jistý. Soudruh Kruzóóó svého kanibalního druha vzdělával a tak všelijak podobně. V původním textu by bylo potřeba naprosté minimum úprav, aby prošel přes odsuzovací – eh, co to melu – posuzovací komisí.

  8. OT – tohle je taškařice.

    „O Macronové tvrdily, že se narodila jako muž. Soud řekl, že nejde o pomluvu, první dáma se odvolala“

    https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-evropa-o-macronove-tvrdily-ze-se-narodila-jako-muz-soud-rekl-ze-nejde-o-pomluvu-prvni-dama-se-odvolala-40530254#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&source=hp&seq_no=3&utm_campaign=abtest288_local_box_varAA&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

    To to jí teda Maktron manželka měla Makronu manželovi tuhle fláknout pořádnou a né jen takovou přizdistáčskou.

    Mezi námi – někde jsem četl, že Makron manželka je vlastně Makron táta.

    No, uvidíme.

  9. Vzkazy, co dostávala novinářka Rychlíková:

    „Ty fetko vym*daná, tobě vyříznout jazyk, usekat ti prsty, je fakt málo. Doufám, že jednou na někoho takového narazíš a on tě ve finále nechá sežrat prasatům.“
    „Apolenko, ty levicová ku*do, velice rád tě potkám. Najdu si tě.“
    „Ty pí*o zkurvená, takový mr*ky, co si vymýšlejí a jenom hážou špínu, by měli věšet. Na každého jednou dojde! To si buď jistá.“

    „Co jiného zbývá ženě, která je hnusná, jak svrabem napadená pr*el špinavého bezdomovce a nikdo o ni bez posměchu pohledem nezavadí?“

    1. Dobrá práce, jen tak dál.

      Můžete, prosím, uvést pro srovnání třeba výhružky, které dostává novinářka Bazalová?

      Myslím, že o slečně Apoleně třeba vládní strategický komunikátor nenapsal, že je kreatura…. ale možná se ještě dočkáme.

  10. A proto byste měli na obranu Klusáčka připomínat, že je to předseda strany, v které byla i Milada Horáková.
    A že Horákovou nepopravili komunisti, ale režim, jehož součástí byli i lidovci.

  11. pondělí: Pátek
    úterý: Pátek
    středa: Pátek
    ..
    ..
    sobota: Pátek
    neděle: Pátek
    ??????
    Sexuální kalendář Alexandra Selkirka, alias R. Crusoe

  12. Daniel Defoe, resp. De Foe, původně pouze Foe, jestli se moc nepletu, byl jedním z prvních doložených nájemných psáčů.

      1. Re: Admirál

        Co jsem četl v doslovu, byla prý uzavřena „dohoda o provedení práce“ mezi jistým námořníkem a pisálkem De Foem ohledně písemného zpracování části námořníkova života.
        I vrátil se Saša Selkirků z další plavby a dílko nikde. Takže byl čurbes. Finále si bohužel nepamatuji, musel bych hledat. Možná že tu knížku ještě někde mám, páč jsem ji poctivě ukradl, byv dítkem zdárně rostoucím pro šibenici.

        1. Na wiki něco je:
          Své podnikatelské aktivity brzy rozšířil na velkoobchod, podílel se na stavbě lodí, investoval v textilním průmyslu. Osobní postavení se snažil vylepšit i falešným původem. Patrně od roku 1695 začal ke svému jménu přidávat aristokraticky znějící přídomek „De“, ať už zapsaný jako De Foe nebo později Defoe.
          Za několik málo let se mu v podnikání přestalo dařit, takže musel vyhlásit bankrot. Byl stíhán věřiteli a hrozilo mu vězení pro dlužníky. Aby získal peníze, začal mimo jiné psát články a letáky na podporu krále Viléma III. a nové anglické vlády. Z této doby pochází jeho veršovaný pamflet Čistokrevný Angličan, který vzbudil velký ohlas a vyšel v několika vydáních.
          Psaním pamfletů a letáků si Defoe získával popularitu nejen u veřejnosti, ale i u královského dvora. Po změně politických poměrů ale upadl v nemilost, byl vězněn o pět měsíců později byl propuštěn.
          Defoeův nejslavnější román Robinson Crusoe, vydaný roku 1719, vypráví o synovi z kupecké rodiny, který uteče na moře, aby se stal námořníkem. Je zajat piráty a upadne do otroctví, následně spolu s dalším otrokem utíká po moři.
          Příběh je inspirován skutečnými událostmi ze života námořníka Selkirka.[9] Defoe pojal jeho příběh skrze své vlastní úspěchy a neúspěchy.
          Své dílo nepublikoval jako román, ale jako autentické vyprávění skutečného námořníka. Kniha o Robinsonovi přinesla Defoeovi mimořádný úspěch.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *