24 listopadu, 2024
Ekonomika / Politika

Zase zima jak na Sibiři

by Marie Divišová

Tak nás zase postihla kalamita „v Praze zima jak na Sibiři, tři centimetru sněhu a u Muzea čtyři“.

Což mi připomnělo, jak se tyhle „kalamity“ řešily před půl stoletím.

Můj otec totiž byl „zimní cestář“. Jezdil v JZD s traktorem a v zimě měl s partou dvou dalších chlapíků na starosti svůj úsek silnice.

Večer vždycky bedlivě poslouchal zprávy o počasí a když byla předpověď, že bude padat, dal si budíka na čtyři hodiny. Ráno po probuzení vykoukl z okna a když byl čerstvý sníh, hodil do sebe horkou polívku, uvařil si culifindu do termosky, do chladiče traktoru nalil horkou vodu, aby v pohodě nastartoval a vyjel. Nabral dva parťáky, zapřáhli vůz se struskou a štěrkem a vyrazili na svůj úsek. Jeden řídil, dva házeli z vozu lopatami posyp, trochu se střídali, protože kabina traktoru tehdy byla otevřená a řidič pořádně vymrzl, i v kožichu a beranici, zatímco u lopaty se házením pěkně zahřáli.

Během jedné hodiny stihli posypat svých šest kilometrů silnice oběma směry od vesnice, na votočkách se potkali a pozdravili s partami z okolních vesnic, nebo konstatovali, že černováci si dneska pospíšili a už mají hotovo nebo naopak mají nějaké zpoždění.

A když v půl šesté ráno jel dělnický autobus, který vozil dělníky do továren na šestou, všude bylo posypáno a bezpečno.

Pak si všichni zašli domů ještě na jednu polívku, znovu zapřáhli a během dopoledne posypali ještě všechny cesty ve vesnici, asfaltky kolem kravínů, vejboru, obchodu a školy. Pak znovu naložili vůz štěrkem, aby byl připravený na další den. A odpoledne jeli do lesa, protože byli také ještě zimní drvoštěpové. A když padalo celý den, ten posyp zvopákli ještě odpoledne. Když nepadalo, jeli do lesa hned ráno.

Chodníky a cestičky byly také hned uklizené, protože před každý dům naběhli majitelé nebo domovníci, odhrnuli sníh, posypali popelem nebo pískem.

Dneska mám před domem klouzadnu ještě odpoledne a to bydlím na jedné z hlavních pražských ulic.

No jo, pokrok nezastavíš. Takhle funguje centralizace.

86 thoughts on “Zase zima jak na Sibiři”

  1. Psal jsem tu před 2 dny:

    „Mám zkušenost, že když začne u nás na Brdech sněžit, silničáři nejsou sto udržet ve slušném stavu (protáhnout) ani D5. Natož státovku a okresky.“

    Tak nám včera nasněžilo 3-4cm a má „zkušenost“ se na 100% potvrdila. Dálnice včera stála, Ani po 12 hodinách není na státovku a okresky šáhnuto.

    V pátek jedu na Šumavu, těším se na sjízdné cesty.

    Odpovědět

  2. No vzhledem k tomu, jak komentovala dohodu Minsk 2 Anděla Merkelová (že ji Západ nikdy nehodlal splnit) myslím, že nabízet Rusku nějakou záruku je kontraproduktivní. Putin je možná diktátor, ale není blb.

    Odpovědět

    1. No vzhledem k tomu, jak komentovala dohodu Minsk 2 Anděla Merkelová (že ji Západ nikdy nehodlal splnit) myslím, že nabízet Rusku nějakou záruku je kontraproduktivní. Putin je možná diktátor, ale není blb.

      Odpovědět

  4. http://www.novinky.
    americanum-se-povedla-jaderna-fuze-kdy-zlevni-elektrina
    Historický průlom. Na obzoru je neomezený zdroj levné a čisté energie

    to budou čankajšci s těma solárama v háji

    ( za deset let ? ))

    Odpovědět

    1. No tak v případě klasických jaderných elektráren je dnes výstavba na 10-20 let (viz třebas „úspěšná“ stavba Francouzů ve Finsku a pod., případně se nedostaví vůbec jako třebas v USA) proč by holub na střeše jménem termojaderná fůze měla být hotová ještě rychleji?!

      Zlí jazykové (co se o tuto problematiku trochu zajímají) používají bonmot, že již 30 let nám jaderní fyzici slibují, že do 30 let bude termojaderná fůze připravená ke komerčnímu použití…

      Ve skutečnosti takhle vodí veřejnost na vařené nudli již mnohem déle!

      Takže ano, pokud chcete čekat na Godota, eh pardon, na termojadernou fůzi, tak směle do toho!
      Přeji mnoho zdaru!

      Odpovědět

      1. Ve skutecnosti si ten tym mysli, ze se jim podarilo ziskat vic energie, nez do toho dali, ale jeste musi overit vysledky.

        Jinak jaderna fuze se dari uz peknou radku let, takze titulek na tom dezinfowebu je za jak z bulvaru, ale zatim ta fuze potrebuje vic energie, nez se pri tom uvolni.

        Jen pro zajimavost – Cinane drzi rekord v delce udrzeni fuze v chodu, pokud si dobre pamatuju, tak to bylo neco kolem 10 minut. Jinak predchozi rekord patril Jihokorejcum a predtim Rusum.

        Odpovědět

        1. Já jsem tady!
          O termojaderné fúzi (bacha, ne s kroužkem, ale s čárkou, pravidla připouštějí stále ještě i fusi) toho moc nevím, ale kdybych měl aktuálně sázet na rozvoj využitelné jaderné energetiky, pak spíše na Rusko.
          Již devět let tomu, co jsem mohl navštívit jejich věhlasný NIIAR:
          https://en.wikipedia.org/wiki/Research_Institute_of_Atomic_Reactors
          Zájem české strany o malé reraktory pro vytápění měst. Pak přišel USA dobře naplánovaný majdan/mejdan a jako spousta jiných možností šla i tahle do kopru.

          Tak budeme topit…. čím? Plyn nezaplatíme… uhlím?…to se nelíbí Bruselu….. biomasou? Jaujau biomasy asi nebude dost, když už nemáme skoro žádné lesy (děkuji ekologickým aktivistům)….. Větrem?…. za oknem na teploměru mínus 7 a bezvětří…… Sluncem?…… je pod mrakem a noci jsou dlouhé (to je ale překvapení v prosinci)…
          Navrhuji staré pneumatiky…. ale i ty dojdou, protože nebudou auta, jen pár elektromobilů pro papaláše či chvíle sváteční.
          Trochu depka časně ráno….

          Odpovědět

        2. Ono je to jeste lepsi. Oni si mysli, ze ziskali vic, nez dodali laserem. Ale pro jistotu moc neuvadi, kolik museli dodat tomu laseru. Je tam vinou neefektivity obrovsky rozdil. Cankajsci zatim mohou byt v klidu.

          Odpovědět

    1. Neidealizuje, já sice pamatuji 40 let zpátky, předtím mi to bylo šumafuk.
      JZD mělo na starosti třeba Frýdek – Místek, jezdily i tři traktory vedle sebe a silnice byly v lepším stavu, než co se jim podařilo od neděle do úterního rána.
      Akorát ty traktory už měly budku, traktor bez budky si pamatuji pouze u strýce a to měl ještě model z 30.let.
      Horší to bylo z mrazy v 80.letech. Ráno – 27°C od ledna do března. Běžné byly mrazové trhliny na kmenech stromů. A pokračovalo to do let 2000, tehdy na vánoce byly závěje, že zastavily dopravu.
      Zima nebyla posledních 7 let.
      Vypadá to, že technika skončila ve šrotu. A nová není.

      Odpovědět

  6. U nás vykoupili chodníky od majitelů domů, jinak by nedostali dotaci EU na rekonstrukci. Chodníky máme nové, jen se o ně tak nějak nemá kdo starat.

    Odpovědět

  7. U nás ve vsi je asi 50 km silnic a cca 150 km chodníků (silnice krát dvě a plus něco na sídlištích mezi baráky).
    Silnice městské posypané solí, chodníky štěrkem se solí.
    Vše většinou schůdné a průjezdné.
    Ale ze vsi ven se lidi ráno nedostanou. Všude je to do kopce a výjezdy obhospodařuje ne město, ale KSÚS, která to delegovala na externí (zahraniční) firmu.
    A jak na kraji, tak v té externí firmě se takzvaně katují kchosty (cost cutting), takže vyjíždějí dost minimalisticky, většinou až když už situace opravdu hrozí průserem.

    Odpovědět

      1. „Katuje“ (kátuje) se v Jemenu.
        Žvýká se mírně omamná rostlina kát. Celkem odporná masová (ale vegetariánská) záležitost.
        „Kchost“…. náklad v peněžním smyslu je polsky „koszt“ (košt).
        Takže onu zahraniční firmu vede nejspíš jemenský imigrant v Polsku.

        Odpovědět

  9. Mám zkušenost, že když začne u nás na Brdech sněžit, silničáři nejsou sto udržet ve slušném stavu (protáhnout ani D5. Natož státovku a okresky.

    Nejlépe to funguje tam, kde jsou na sníh zvyklí. Mám chalupu na Šumavě 2m od místní úzké silničky.
    Začne li sněžit, vím, že za 2 – 3 hodinky stáhne sníh traktor s radlicí a pokud bude sněžení pokračovat, bude se to v pravidelných intervalech opakovat. Takže i „šouska“ mezi samotami, co u ní mám chalupu, je s dobrým obutím, trochou zkušenosti a opatrnosti trvale sjízdná.

    Jinak je to, když začne foukat. To se udělají na pláních jazyky a to pak konec, lépe uvařit grog a zůstat doma za kamnama.

    Nepříjemnost je, že jak mám barák 2m od silnice, nahrnou mi pluhy sníh k baráku. Onehdá asi v roce 9 jsem jel v únoru na chalupu a už od Vacova jsem viděl že je zle. Všude metr sněhu.
    Přijel jsem k baráku, přede dveřmi nahrnutý do skoro dvou metrů sníh. Lopata za dveřmi. Musel jsem k sousedce si půjčit lopatu, abych se proházel pro svou lopatu, pak jsem usilovně házel sníh asi hodinu, abych vyházel místo na auto a dostal se pro dřevo.

    Je to jak zpívá Nohavica.

    Odpovědět

      1. Marie – jste to Vy? Ta Marie – zakladatelka veletrhu MaDi? Kdyby ano – tak zde já – podržtažka, který si řadu let myslel, že PR, média a pozice ředitele komunikace a tiskového mluvčího v CzechTourismu je vrchol kariéry. Dnes už jsem zase uvnitřněn a pevně ukotven v zemi, opustivše centrum matičky Prahy – také venkovanem s domkem, zahradou, slepicemi a snad již zdravým rozumem, úsudkem a vášnivým fanouškem Vidlákovy stránky, ehm, stránky Daniela Sterzika. Přeji Vám pohodové Vánoce a také (dříve se říkalo): „Ostré pisatelské pero!“, dnes jen: ať Vám to píše! (a že Vám to píše!) V úctě, Pavel Klicpera, alias Kajetan…

        Odpovědět

        1. Ano, jsem to ja, aktualne ponekud seniorka, cas cvala.
          At Vam slepice dobre nesou. V tehle snehove dobe nejlip nesou, kdyz se jim necha v kuchyni v teple naklicit psenice, az vystrci zelene klicky 😀

          Odpovědět

    2. Tohle je na chalupe pravidelna zabava. Prijet, zastavit na blikacky na placku vedle silnice padesat metru od chalupy, odhazet snih nahrnuty u vrat, prohazet za vraty prostor pro auto, aby nebylo „na panskem“, premistit auto, zatopit v chalupe, odhazet vetsi prostor, aby se auto schovalo uplne. Dve hodiny prace.

      A na horach je paradoxne udrzba snazsi. Nejhorsi neni pulmetr snehu, nejhorsi je deset cisel, co pres poledne roztaje, vecer zmrzne tak porad dokola.

      Odpovědět

    3. Admirále , potvrzuji , že když zafouká , tak z Vacova na Čábuze to bývá dobrodružné . Kolik kilometrů to k chalupě z Vacova máte ? My sedm .

      Odpovědět

      1. Felixi, já to mám až v Jirkalově – mezi Stachama a Říhovem. Ale když vyjedu na Vacov, už je vidět, kolik sněhu budu mít u chalupy.

        Odpovědět

        1. Admirále , tak to jsme téměř sousedé . U Božích muk před Zdíkovcem přes potok doprava do kopce . Buďte zdráv .

          Odpovědět

    4. Blízcí přátelé mají chaloupku v Jizerkách v Hraběticích, 800 mnm. Lopata ukrytá u chalupy a odházení sněhu nejprve pro auto, pak cestička k chaloupce, pak ke dveřím….. obvyklá záležitost. Pak nanosit zásoby z auta do chaloupky…. Pak první panák slivovice a škrtnutí sirkou a zatopit v kachlákách. Sekt dát chladit do sněhu a zapnout topení v sauně.
      Dlouhé dlouhé večery, většinou s kytarou, když se zadařilo, tak i se dvěma, s banjem a basou.
      Hrdinské časy.
      Hezké vzpomínky.

      Odpovědět

  10. Za mého dětství tahal buldozer za sebou dřevěný šípový pluh z trámů, se železnou špicí. Bylo to v Podlesí, mezi Světlou Horou a Hvězdou v Jeseníkách. Šířka pro autobus. U posledního baráku byla točna. Dole před vesnicí jsme měli desku, kterou jsme průval zahradili, vítr udělal závěj a autobus stejně zapadl.
    Jinak to obstarával koňský povoz a sáně.

    Odpovědět

    1. „Za mého dětství tahal buldozer za sebou dřevěný šípový pluh z trámů …“
      No za mého mládí ten pluh tahali po vesnici s párem koní, střídali se 4 největší sedláci … tedy než byli přijati do nově založeného JZD …

      Odpovědět

        1. Re: yoker

          Koně s pluhem jsem obdivoval ještě i já. Špitál měl uzavřenou „smlouvu“ s místním rolníkem. Čistil cestu okolo špitálu za zbytky z kuchyně, které vozíval prasatům.

          Je vidět, že jste velmi hloupý yoker, který nedbá mých jedině dobrých rad a od mládí nevěděl, odkud vítr fouká, a kde je nejlepší místečko.

          Odpovědět

      2. U nás to koně nedali. Problém měl i buldozer, stalinec, s radlicí na kladce. Pamatuju si, že jednou zmizely i ploty a jeleni sežrali všecko, co trčelo ze sněhu a mělo pod 2,5cm.

        Odpovědět

      3. V moderní době to řešila naložená T138 se šípem. Jednu zimu to prorážela k Hvězdě a zapíchla se po střechu. Vytáhli ji až v dubnu a od té doby se na značce píše “silnice se v zimě neudržuje”.

        Odpovědět

        1. Tuhle ceduli mám v plánu zdokonalit a aplikovat u nás na vsi.
          Bude na ní stát:

          Chodník se v zimě/na jaře/v létě/na podzim neudržuje.
          On se vůbec neudržuje.
          Stále mu říkáme: dělej s tím něco, udržuj se a pečuj o sebe!
          Ale on nic – mlčí jak zařezaný a dobrých rad nedbá.

          Odpovědět

          1. Zkuste ho namotivovat tím, že mu slíbíte, ze mu nebudete bránit změnit si každého půl roku vlastni „gender“…

            Možná ale váš chodník pochytil už to nové myšlení [v]celku – že událostem se nemá odporovat, podobně, jako zelení intelektuálové bránili tesaříky, že je člověk nim nespravedlivý, a že to jsou přeci také živé bytosti, když uz se narodili…

            Odpovědět

        2. cesta z Podlesi k Hvezde neni opravdu vysoke dulezitosti, pravda cestu zkracuje, neni nutne zajizdet 15km pres Moravku

          Co nechapu ze se neudrzuje nova silnice z Karlovy Studanky na Vidly a proc oprava silnice Vidly, Bela trvala pet let

          Odpovědět

            1. Je to bliz Pradedu, ale vyskove 1000m na Kote, Ovcarna je 1300

              Mam pocit ze pred opravou silnice byla udrzovana, v Karlove Studance se stejne hlavni silnice soli, nebo aspon na Vidly sypat inertem jako na Ovcarnu.

              Odpovědět

        3. Znamy vypravel, jak jednou sli na sichtu, v noci prisla snehova bourka, napadl pulmetr, ktery se ukladal do dvoumetrovych zaveji. Tatra se sipem je prekonavala s rozbehem. Az na jednu. Ta ukryvala pitome zaparkovanou zanovni skodovku jeho kolegy. Sipem ji skoro prerizla…

          Odpovědět

      1. No, byl to ten, co řekl, že pokud je chodník města, má se o nej starat město? Jestli město vyžaduje, aby při záboru městského chodníku (třeba při opravě fasády) bylo placeno- pak by se mělo město také starat o schůdnost a použitelnost svého majetku.

        Odpovědět

        2. Pardon, on to navrhl trochu jinak. Přehrál na města i i údržbu chodníků, co jsou v majetku majitelů přilehlých nemovitostí. Takže město musí uklízet i to co není jeho.
          Dost podivné i vzhledem k tomu, že byl současně i primátorem Teplic. Ale majitelé teplických nemovitostí to ocenili, stejně byli všichni napojení na teplickou ODS.

          Odpovědět

  13. Jezedáci neměli v zimě co dělat tak vyhazovali sníh,dnes najmou jen dělníky na sezónu a dělnické autobusy , co by jezdily někam na 6 už taky neexistují,jede 46 aut.

    Odpovědět

    2. Neni pravda, ze jezedaci v zime nic nedelali.
      Jednak muj otec chodil do lesa s partou jako drevorubec.
      Druhak JZD melo pridruzenou kovovyrobu, delaly se tam nejake drobnosti, ploty a dvirka, jezedacka dilna mela svareci agregat.
      Tretak byla dohoda s okolnimi tovarnami, ze nekolik prebytecnych lidi tam nastoupilo v zime do prace, moje matka treba vyrabela v kartacovnach rejzaky a ryzova kostata. Na oplatku zase z tech tovaren v lete a na podzim prijeli na par tydnu pomahat pri znich a sbirat brambory.

      Odpovědět

        1. Jake nevolnictvi. V lete prace na poli, v zime remeslo, opravy a vyroba naradi, prace v lese. Tak to chodilo mnoho stoleti.

          Odpovědět

          1. Nojo, ale povidejte to dneska.
            Neni prace ve fabrice – stat vyplazne kurzarbeit.
            Nebo antivirus, a lidi jsou doma.

            Neni praze pro zemedelce, JZD se zavre, jako neproduktivni.
            To je ten kapitalizmus.

            Odpovědět

        2. To bylo zaměstnání těch lidí. Nebo dnešní technické služby jsou taky nevolnictví?

          V principu šlo o to, že tyto práce mohl vykonávat ten, kdo měl techniku – tedy většinou JZD. Přes léto se traktory obdělávala pole, v zimě vyhrnovaly silnice. Zbytek traktoristů a kombajnérů buď opravoval techniku, nebo třeba pracovali v sušárně, cibulárně …

          V řadě obcí je to tak dodnes. Když obec nemá vlastní techniku na údržbu silnic, tak se dohodne s místním zemědělcem na tom, že on svým traktorem a pluhem silnici prohrne. Buď na dobré slovo, nebo občasný příspěvek, nebo by to mohla bát i stálejší smlouva.

          Pořád nevolnictví?

          Odpovědět

          1. Prokristapana…
            Dal jsem tam smajlika.
            To opravdu musite dostat vsechno naservirovano polopaticky?
            Jak ti rusti naivove.

            Odpovědět

        3. Nevolnictví je dnes, tam se pracovalo v poklidu, žádná produktivita a efektivita se nehonila, dnes je to zprivatizováno, vyrábí se to samé, akorát normy 3x vyšší.

          Odpovědět

  14. Asi tak nějak, jel sem včera kolem Tábor-Chýnov, ráno kolem 9 ráno a pak večer kolem 20 hodin a, že by existovala vymoženost jako odhrnutí sněhu, to asi skončilo s komunismem…

    Odpovědět

  15. No, na venkově to možná tak šlo, ale ve městě byste si se struskou a škvárou zadělala na pořádný malér. Proč? Protože kanalisace. Párkrát takhle radostně vyjedete a to, co jste rozházela, tož budete v létě tahat z potrubí, nebo v lepším případě z košů ve vpustích. Eventuelně ještě ucpete tím inertním materiálem odtoky a až se jarní tání zeptá, co jste dělala v zimě… Odhrnování sněhu je fajn- na venkově. Ve městě stojí auta po obou stranách ulice tož je napluženým sněhem pěkně a důkladně zahrnete. Nebo můžete sníh nahrnout na chodníky, a vozovka bude uklizená. Do té doby, než nějací zoufalci z chodníku sníh neodklidí. Kam? No přece zpátky na vozovku, kam jinam. Sníh nemůžete začít odhrnovat až přestane sněžit, musíte vyjet hned, aby veřejnost neřekla, že cestáři zaspali. Takže zatímco jste ohrnula trasy v první třídě důležitosti a vyjela na druhou a třetí, ono pořád sněží. A do toho jezdí auta a ujezdí si krááásnou klouzačku.
    Takže nejlepší je co? No přece SŮL! A pak na Vás vyskočí ekológisti a všelijací zelení, že sůl ne, že sůl je fuj. A protože používáte sůl průmyslovou, případně solanku z chemické výroby, ozvou se i rybáři a všeobecně vodníci, že se nechali udělat rozbor toho svinstva a zjistili, že je tam toho tolik, jako po výbuchu drogerie. No a ještě vám majitelé automobilů budou nadávat, že jim auta rezatí pod heslem: „Denně čerstá solanka, čeká na vás Polanka“ (v Polance tady je ohromné šrotiště). Takže co s tím?

    Odpovědět

    1. Kecáš, jel jsem ráno tah Tábor-Pelhřimov, už to ráno bylo něco na cestě a cestáře jsem viděl jenom na dálnici, na tomto tahu ani omylem.
      Pak jsem jel zpět +-20:00 nesněžilo, na cestě nasněžená vrstva sněhu smíchaná se solí, ale bylo pod 5°C, takže nebyla břečka,a le hnusnej sajrajt, neshrnuto…
      Když sem sjel z dálnice na 409, tak sem si říkal „jsem blbec“, měl sem sjet až u Tábora na 19, ale jaké bylo překvapení, že nebyl rozdíl mezi nižší a vyšší třídou, o kterých ty tvrdíš že byli samozřejmě prohrnuty…
      Takže realita včerejšího dne z praxe, píšeš pohádky a prohrnování prvních a druhých tříd 😉

      Odpovědět

      1. Vážený pane Anonyme. Buďte tak laskav a než něco ze sebe vylejete, přečtěte si, o čem píšete.
        A prosím-žádné tykání. Jsem starší muž a na ty vaše mladické zvyklosti si už zvykat nebudu.
        1- psal jsem o MĚSTĚ. A vy blábolíte o nějakých „tazích“
        2- psal jsem o „třídách důležitosti“, nikoliv o třídách silnic… zkuste příště číst pozorněji, Anonyme.
        mimochodem: důležitost jednotlivých městských tras stanovuje vedení města, ne chudáci silničáři. Takže asi tak, Anonyme.

        Odpovědět

        1. Budu tě citovat, když ani nevíš co píšeš 😉
          Citace:
          „Takže zatímco jste ohrnula trasy v první třídě důležitosti a vyjela na druhou a třetí, ono pořád sněží“

          Já se ptám, proč když nesněžilo a to v řádu hodina a více, nebylo prohrnuto? Protože co jsi napsal je blábol podle toho co jsem viděl na cestě, nebo ta věta co cituju, byl vtip a nemyslel si to tak? Nebo budeš tvrdit, že paltí pouze část o městě a ten zbytek neexistuje?

          Ale chápu, lépe je napsat „jsem starší muž tyka nesmíš“, kdybys byl starší a rozumný, tak bys věděl, že Vykání je vyjádření úcty ano omylem lidské právo, tedy ač starší, tak životem nezkušený
          nebo pouze „jáááchci rozmazlený“;)

          Odpovědět

          1. A jak psal targus, dnes sem se prošel po obci a všude šterk nebo písek, proč to kanál v obci zvládá a ve městě ne, když jsi onen starší občan, jistě vysvtlíš jinou fyziku v kanálech v obci cca 3500 obyvatel, kde je čistička stejná principiálně, jenom jiná kapacita a trubky v zemi jsou stejné, proč u nás lze a ve městě ne 😉

            Tak su zvědav 😉 Jestli to nebude tím co psal Targus, v malé obci čet místních ve městě nikdo…

            Odpovědět

    2. No nic, nechat to byt, vsak priroda si sama ekologicky pomoze 😛 … par vyburanych aut a polamanych dochodcov bude tiez rozbitych na ekologicko-prirodny sposob

      Odpovědět

    3. Re: VČ

      Ve městech se za komoušů sypalo struskou a škvárou naprosto běžně a kanály to zvládaly.
      Akorát že kanálové čety byly z komunálu a dnes je platí povětšině soudruzi z Francie, nejlépe pak vůbec.
      No a na jaře se udělal subotnik a kraje silnic se zametly.

      Odpovědět

      1. Samozrejme zalezi na meste, ale tam, kde jsem bydlel, kazdy podzim po odlisteni a kazde jaro prislusne ulice proklickoval autosmetak s doprovodnou cetou pesaku a odklidili bordel.

        Odpovědět

      2. Pane Targusi, byl jsem kdysi u toho zaměstnán. Kanály to VĚTŠINOU (jak kde) opravdu zvládaly. Čistily se celé léto. Ano, některé trasy na okraji města se sypaly inertním materiálem. Ve vnitřním městě nikde.

        Odpovědět

        1. Teď vysvětlení, že se to u nás děje každou zimu a kanál není ucpán a to kromě průtahu celá obec? A když už, že u vás se muselo čistit, to napsal Targus taky, ale bylů rozdí makalo se a bylo prohrnuto /posypáno, nebylo se na pracáku, dnes jsou na pracáku a není prohrnuto/posypáno, tedy za mě obhajujete sedět na zadku, protože práce….

          Odpovědět

      3. Pravda pravdoucí, já jezdil ze sacím vozem v Brně u BVAK, pěkně od vpusti k vpusti a čistilo se. Psal se rok 1986-7.

        Odpovědět

        1. Přesně. Co by asi tak ten kanál s tím štěrkem mohl dělat? Vcucnul ho třeba… a dál? Dál ten štěrk či struska zůstal v tom kanále. V lepším případě v koši. A při velkém dešti se to někde občas velkolepě ucpalo. A veselo bývalo v těch částech, kde měli jednotnou soustavu, tedy společná potrubí pro vodu splaškovou a dešťovou. Kdepak štěrk do města. Do města sůl a jedině sůl. Ať si ekológisti říkají co chtějí… i když prý v tom bohatém Švýcarsku používají místo chloridu sodného chlorid vápenatý, který je spíše hnojivem než ekologickou zhoubou… prý… když na to mají…zase nemají na podporu Ukradiny…

          Odpovědět

    4. Muj prispevek neni o meste, ale o venkovskych silnicich. Viska, kde jsem bydlela v detstvi, je tak ztracenej kraj, ze jsme jako deti porad museli vodit nebo vozit domu nejake ztracene houbare, kteri pul dne bloudili lesem a nenasli cestu ven, az nakonec pristali u nasi samoty.
      Stejne tak to neni kritika prace silnicaru.
      Je to o fungujicim systemu reseni drobnych slozitych situaci mistnimi lidmi primo na miste, drive nez prerostou v kalamitu. Proste tim, ze maji nejakou povinnost, nastoupi, kdyz je treba, nejsou nikym centralne rizeni, ridi se vlastnim selskym rozumem. A zaplaceno dostanou za odvedenou praci.
      Kdyz na reseni slozite situace nabehne nekolik tisic drobnych pracantu, udelaji vse i bez techniky rychleji a spolehliveji, nez par kousku super puper ultra hightech vybaveni

      Odpovědět

      2. No dnešní doba na ty drobné pracovníky není jaksi zařízena. Proč? Protože advokáti a zákony.
        Byla s pracovníkem uzavřena řádná smlouva podle příslušného §? Byl dokazatelně poučen o bezpečnosti práce? Byl vybaven všemi ochrannými pomůckami? Bylo svěřené mu nářadí řádně zaevidováno a prokazatelně vyzkoušeno? Byl pracant pojištěn? Byla odměna řádně zdaněna a byly z ní strženy všechny náležitosti? Kdy a kým by ověřována střízlivost při práci? Máte o tom zápis? Byla při práci v noci zajištěna strava? … Nedej Bože, že by stal nějaký úraz.
        V této věci si nejsem jist, ale vím ze zkušenosti, že například místní Cikáni byli, z mnoha důvodů, pro toto použiti jen jednou. Oni ani ty lopaty nevrátili a na stravu v hospodě se sjížděly celé kmeny z okolí…

        Odpovědět

    5. Co s tím?
      Trochu, nemusí to být enormní množství tolerance a tzv. selského rozumu. Jenže to jsou komodity, které se musí vypěstovat doma, ty odnikud nedovezete. A ne, že by zrovna tohohle zboží byl dostatek.

      Odpovědět

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *