Lidé v Polsku natáčejí německé vojenské konvoje jedoucí směrem na Varšavu. Jaká jsou fakta bez hysterie?

Asi by to nebylo nic tak zajímavého, protože to se v rámci různých cvičení děje poměrně často. Nicméně chápu, že to v kontextu vyhrocené situace mezi prezidentem a premiérem působí poněkud strašidelně. Navíc když naposledy noha německého vojáka vstoupila masivně do Polska, byla to katastrofa. A Poláci to samozřejmě vědí.

Dost tomu nahrává i fakt, že se 4. listopadu u obce Kostomłoty nedaleko Vratislavi německý vojenský konvoj nejen pohyboval, ale dokonce i srazil. Tři němečtí vojáci utrpěli sice jen lehká zranění, ale celkově to tuto cestu zpopularizovalo a Poláci si jí začali více všímat. Polské úřady potvrdily tranzit, ale nezveřejnily cílovou destinaci. Tady je potřeba ale říct, že Polsko připravuje mezinárodní vojenské cvičení KOALICJA 26.2, které se uskuteční od 9. do 22. listopadu. Cvičení povedou Francie a Velká Británie a zúčastní se ho právě i Německo, a tak nejspíš jeli prostě tam. [1, 2, 3, 4, 5]

Nicméně situace je opravdu zajímavá v tom, že zatímco Tusk obvinil Rusko, že využívá vnitropolitický konflikt k destabilizaci Polska, okamžitě se objevují titulky, že u hranic s ruskou Kaliningradskou oblastí byl zachycen pohyb ruské sabotážní skupiny Černí Rusové. Uvedl to polský veřejnoprávní rozhlas Polskie Radio 24 a píše se o tom všude i u nás. [1, 2]

Takže čistě teoreticky: Mohli by na území Polska němečtí vojáci zasáhnout? Mohli, ale za přísně daných podmínek, a těmi jsou třeba napadení Polska jiným státem, kdy by mohlo požádat o pomoc spojence podle článku 5 Severoatlantické smlouvy. Nebo sama polská vláda může požádat Německo o vojenskou podporu například při závažném ohrožení hranic, rozsáhlém vojenském incidentu, ohrožení strategických objektů nebo mimořádné bezpečnostní situaci. Splňovala by to skupina Černí Rusové? [1]

Představme si tedy scénář, že Tuskova vláda pozve německé vojáky například kvůli tvrzení, že je ohrožena bezpečnost státu nebo že hrozí destabilizace země. Pak by mohla německá armáda zasahovat proti vnějšímu nepříteli, ale neměla by nadále mandát plést se do vnitřních věcí Polska. Nemohla by zasahovat při demonstracích ani jinak proti prezidentovi. Tady mi ovšem naskakují ta videa, kde demonstranti mluví se zasahujícím policistou bez čísla, který neumí polsky ani žblebtnout. Ale to jsou jen dohady – třeba byl němý nebo z inkluzivního oddílu.

Každopádně podle článku 134 polské ústavy je prezident nejvyšším velitelem polských ozbrojených sil, a pokud by Tuskova vláda pozvala německé jednotky a prezident Nawrocki s tím nesouhlasil, vznikl by závažný ústavní a právní spor. Tady se dostáváme k zásadnímu ustanovení polské ústavy. Článek 189 říká, že Ústavní tribunál rozhoduje kompetenční spory mezi ústředními ústavními orgány státu. Jinými slovy, pokud by premiér i prezident tvrdili, že právě oni mají rozhodující pravomoc, mohl by spor skončit před Ústavním tribunálem.

Jenže to je právě ten tribunál, kvůli kterému celý tento spor vznikl. Kruh se uzavírá. Takže teď už možná všichni chápeme, proč je právě tento úřad tak životně důležitý a proč to prezidentovi stálo za otočení letadla ze Senegalu zpátky do Polska.