Čína staví nový terminál pro příjem ruského zkapalněného plynu LNG

Čína připravuje speciální terminál pro příjem ruského zkapalněného zemního plynu (LNG). Čína dlouhodobě systematicky navyšuje dovoz plynu do země a nyní je největším světovým dovozcem LNG. Posilování spolupráce s Ruskem je také reakcí na opakované energetické krize, vyvolávané Trumpem, jeho administrativou a jeho zalíbením v sankcích a trestání nepoddajných zemí.

Nově vybudovaný terminál LNG Longkou leží ve východočínské provincii Šan-tung, v Pochajském zálivu, v bezprostřední blízkosti od Pekingu a bude přijímat LNG z ruského tvrdě sankcionovaného projektu Arctic LNG 2. Terminál Longkou, provozovaný státním monopolem PipeChina, dokončil fázi výstavby a očekává se, že zahájí provoz před říjnem 2026, tedy právě včas, aby uspokojil špičkovou zimní poptávku po vytápění. Bude také napojen na síť plynovodů nejenom do Pekingu, ale také na jih, směrem do Šanghaje.

Situace s projektem Arctic LNG2 je ukázkovým příkladem, jak fungují/nefungují sankce proti ropné a plynové infrastruktuře Ruska. Sankce USA, G7 a EU proti projektu Arctic LNG 2 jsou obzvlášť tvrdé. V roce 2023 zastihly projekt už ve fázi výstavby, a zakázaly firmám celého světa všechno. Veškerou spolupráci, stavební a montážní práce, dodávky vybavení i služeb. A také zakázaly odběr plynu západním i dalším firmám pod pohrůžkou druhotných sankcí, navzdory již uzavřeným smlouvám. Takže uprostřed stavby odešli všichni západní dodavatelé high-tech vybavení. Kolem toho se konalo na Západě mnoho jásotu, jak teď v Rusku uvidí, že bez Západu nic neumí. Zkrátka prý „Rusko je benzínová pumpa s atomovými zbraněmi“.

Sankce se ukázaly být pro ruského investora Novatek problémem, ale projekt nezastavily, jenom zpomalily a opozdily. Pojďme si to zpoždění zmapovat.

Arctic LNG2 na polostrově Gydan je druhým velkým projektem společnosti Novatek v sektoru LNG po projektu Yamal LNG . Tři zkapalňovací jednotky mají každá plánovanou kapacitu 6 milionů tun LNG ročně. Vzhledem k tomu, že plynárenství má výrazně sezonní charakter, mohou mít ale při plném celoročním vytížení celkovou kapacitu o cca 10% vyšší, celkem až 19,8 milionu tun, tedy více než 27 miliard metrů krychlových plynu (asi čtyřnásobek české roční spotřeby). Ve srovnání s 16,5 miliony tun v menším projektu Yamal LNG, který pracuje už od roku 2018 a sídlí co by kamenem dohodil na druhém břehu zálivu, kde za polárním kruhem ústí řeka Ob do Severního ledového oceánu.

Zařízení Arctic LNG2 mělo být uváděno do provozu postupně od roku 2023, přičemž první etapa byla naplánována na rok 2023, druhá na rok 2024 a třetí na rok 2026. Ale po zahájení bojů na Ukrajině na projekt udeřily západní sankce, všichni západní dodavatelé (a nejenom západní, také např. turecké) si sbalili fidlátka a veškeré vybavení, a nedlouho před dokončením první etapy nechali Novatek na holičkách.

Novatek už v té době měl vyvinutý vlastní postup zkapalňování zemního plynu Arctic Cascade. Vyzkoušel ho už v roce 2018 v projektu Jamal LNG. Lidově objasněno, tento postup využívá klimatické podmínky daleko za polárním kruhem. Většina světových závodů na zkapalnění LNG pracuje v horkých subtropických a tropických oblastech (Qatar, USA – Mexický záliv, Egypt, Alžírsko, Austrálie), takže provádějí chlazení v okolním počasí s třicetistupňovými i vyššími teplotami. Zatímco ruské závody za polárním kruhem mohou využívat chladné podnebí a v první fázi provádět chlazení prostě tak, že zemní plyn prohánějí soustavou drobných trubek na čerstvém povětří a „pánbů nám to ochladí“, v létě na pět stupňů, v zimě na mínus třicet. Po uvalení sankcí a ztrátě přístupu k západním technologiím a zařízením oznámil Novatek, že veškeré potřebné západní zařízení už bylo dodáno a dopraveno do Ruska před uvalením sankcí a závod může být dokončen vlastními silami. K tomu také došlo, zkapalněný plyn LNG se začal vyrábět už v roce 2024, s ročním zpožděním.

Větším oříškem, než výroba, se ukázala doprava LNG k odběratelům. Státy EU mají sankcemi zakázaný odběr LNG z projektu Arctic LNG2 (přitom v sousedním Jamal LNG je nejvýznamnějším spoluinvestorem francouzská firma Total a ta stále odebírá a dodává jamalský LNG do EU). Vzhledem k tomu, že Arctic LNG2 leží za polárním kruhem, potřebuje k exportu směrem na východ speciální tankery se zesíleným trupem ledoborné třídy Arc7, které samostatně bez ledoborců mohou proplouvat ledem do tloušťky 2 metry. Pro přepravní potřeby projektu bylo smluvně zadáno 21 tankerů na LNG ledové třídy typu Arc7. Pro první etapu bylo objednáno 6 tankerů od společnosti Hanwha Ocean v Jižní Koreji. Pro další dvě etapy pak 15 lodí od ruské loděnice Zvezda Shipbuilding Complex. Pro stavbu těchto „ruských“ tankerů využívala Zvezda dokumentaci a také částečně dodávky komponentů z Koreje. Po uvalení sankcí „zakázaly“ USA korejské loděnici předat do Ruska již rozestavěné i hotové lodě. Ty tedy dosud stojí v loděnici, zabírají tam místo a čekají a není o ně zájem. Specializovaný ledoborný tanker je totiž mnohem náročnější na stavbu, než běžná loď a tedy také více než dvakrát dražší. Zaplatit dvojnásobnou cenu nikdo jiný nechce.

Každopádně v ruské loděnici Zvezda zvládli výrobu specializovaných tankerů i bez Korejců. První LNG tanker dodala Zvezda v prosinci 2025 (pod jménem Alexej Kosygin), druhý tanker vyplul v červnu 2026. I nadále chce Zvezda dodávat dva tankery ročně a jejich nedostatek bude představovat silnou brzdu dalšího rozvoje. I když část roku mohou být pro dodávky z Arctic LNG využívány i ledoborné lodě, které běžně pracují pro sousedící Jamal LNG, protože pro plavbu na západ nejsou v létě potřeba. Zvýšit výrobu tankerů v Rusku je problematické, Zvezda je jediná specializovaná loděnice svého druhu, která staví zesílené ledoborné trupy. A je nyní plně vytížena stavbou několika atomových superledoborců nejvyšší třídy a také několika ledoborných ropných tankerů pro Rosněfť.

Dopravní problémy řeší Novatek také specializovanými logistickými centry. Vybudoval dva velkokapacitní plovoucí zásobníky na zkapalněný plyn LNG „na půl cesty“, v nezamrzajících mořích. První zásobník, SAAM LNG FSU, je obří plovoucí jednotka na skladování zkapalněného zemního plynu LNG a s příslušným přístavem se postupně buduje asi 50 km od přístavu Murmansk. SAAM LNG FSU je považován za největší plovoucí jednotku svého druhu na světě a je určen pro přečerpávání a další dopravu do přístavů v Atlantickém oceánu (a nahradí podobný zásobník, který předtím Novatek využíval společně s firmou Total v belgickém přístavu Zeebrugge). Druhý velkokapacitní sklad Koryak LNG FSU je masivní plovoucí zásobník zkapalněného zemního plynu umístěný v Bečevinské zátoce na Kamčatce (nepřekvapivě druhý největší na světě) a LNG odtud bude proudit do jihovýchodní Asie.

AKTUÁLNÍ STAV A BUDOUCNOST
Z plánovaných 3 zkapalňovacích zařízení za polárním kruhem jsou v roce 2026 v provozu dvě jednotky s celkovou kapacitou 12-13 milionů tun ročně. Výstavba třetí jednotky byla prozatím pozastavena, aktuálně je plánovaná pozdější výstavba a spuštění v roce 2028-29. Výstavbu závodu na výrobu LNG umí Rusko zvládnout zcela vlastními silami a nepotřebuje žádné vybavení ze Západu.
Obě postavené jednotky ale mohou pracovat jenom omezeně. V létě roztaje led u pobřeží, pak mohou LNG vyvážet běžné tankery a může běžet vyšší provoz. LNG odebírá především Čína. Od první dodávky v srpnu 2025 Čína nakoupila z Arctic LNG2 více než 40 nákladů, tzn zhruba jednu loď týdně (zhruba 2,6 milionu tun LNG).
V zimě a na jaře vyváží LNG ledoborné tankery do zásobníků a odtud si jej přečerpávají běžné lodě. V omezeném rozsahu mohou i běžné tankery proplouvat Severní mořskou cestou v doprovodu ledoborců.
Veškerý provoz tedy nyní závisí na dostavbě potřebných tankerů. Všechny běžné tankery na LNG se téměř půl století vyráběly v jediné zemi, jižní Koreji, ve třech loděnicích, všechny loděnice jsou nějakým způsobem propojeny s firmou Daewo. Teprve v posledních letech se výroba rozšířila do dalších zemí. Pro výrobu ledoborných tankerů spojily svoje síly Rusko a Korea – Korea dodala know-how pro LNG, Rusko zase pro ledobornou techniku. Jak to dopadlo, je popsáno výše, ruská loděnice Zvezda nyní vyrábí dva ledoborné LNG tankery ročně.
Třetí zemí, kde se začaly vyrábět LNG tankery, je nepřekvapivě Čína. Nepřekvapivě proto, že Čína je nyní jednak největším dovozcem LNG a zároveň staví nejvíce obchodních lodí na světě, více než 60% světové výroby a 200x (sic !!!) více než v USA. A tak je logické, že spustila vlastní výrobu LNG tankerů. A je také logické, že Rusko a Čína jednají také o stavbě ledoborných LNG tankerů, aby se celý proces urychlil. Detaily nejsou moc známy – netřeba sdělovat informace nepříteli.
Také Čína už vyhlásila svůj vlastní arktický program, staví vlastní ledoborec a všestranně se chystá využívat Severní mořskou cestu k dopravě, jak dovozu vytěžených surovin do Číny, tak k exportu zboží v kontejnerech do Evropy. A tak zlé jazyky tvrdí, že kolem nedostavěných ledoborných tankerů stepují korejští a čínští obchodníci a vymýšlejí, jak ty superdrahé lodičky uvést do provozu pod čínskou vlajkou.
A jak jste se dočetli v prvním odstavci, Čína také buduje specializovaný přístav. Sankce vem nešť, vždyť Trump znemožnil dovoz od největšího dodavatele z Qataru a několika dalších z Perského zálivu. Další strategická hrozba přispěla k urychlení již plánované spolupráce mezi Ruskem a Čínou. A samozřejmě – v Rusku ani v Číně se před Doníkem netřesou strachy a jím vyhlášené zákazy je nezajímají..
Se znalostí situace můžeme konstatovat, že sankce výstavbu a spuštění provozu zpozdily asi o rok a půl, nyní běží provoz s omezenou kapacitou, bude se postupně zvyšovat a poslední jednotka bude postavena s cca 3ročním zpožděním. Do roku 2030 pravděpodobně Arctic LNG2 poběží v plném plánovaném rozsahu.
Spolupráce na projektu dále upevnila spolupráci Ruska a Číny a umožňuje oběma zemím bez problémů odolávat západním sankcím.

Všem, kdo se pohybují v energetice, je jasné, že za americkými sankcemi a kecy o energetické bezpečnosti Evropy stojí zájem exportovat co nejvíce amerického LNG, který by bez sankcí neměl na evropském trhu nejmenší naději, protože LNG je ze samé výrobní a dopravní podstaty výrazně dražší, než plyn z trubek. Ceny plynu v EU jsou nyní cca dvakrát dražší, než před protiruskými sankcemi.

USA se svým zájmem netají, tak citujme americké ministerstvo zahraničí: „Vláda USA bude i nadále reagovat na pokusy o zprovoznění sankcionovaného projektu Arctic LNG2 nebo jiné rozšíření energetických kapacit Ruska rychlou reakcí. Ve spolupráci s našimi partnery ze skupiny G7 a dalšími spojenci budeme i nadále neochvějně čelit tomu, aby Rusko využívalo své energetické zdroje k politickému prospěchu