Už jsem to psala několikrát a musím to napsat znovu. Naše školy opouštěli vzdělaní, společensky použitelní lidé a záviděl nám to celý svět. Bohužel časy se mění a my jsme si za vzor vzali to nejhorším co jsme mohli. KoZu. Neboli takzvaný kolektivní Západ.
Poté, co jsme dokonalé speciální školství, kde každý měl možnost vzdělávat se a hlavně se uplatnit dle svých, mnohdy omezených možností, jsme zavedli inkluzi, desítky asistentek a z poloviny nepoužitelné vyučovací hodiny. Výuka se přizpůsobuje nejslabšímu, kvalita rapidně klesá, klesá pozornost a jediné co stoupá je přehazování výuky domů na rodiče. Osobně si nepamatuji, že by se se mnou rodiče někdy učili, kromě matematických olympiád, kde se můj otec pokoušel na mne v šesté třídě aplikovat matematiku z ČVUT. Nutno dodat, že bezvýsledně. 
Dnes s polovinou toho, co má dělat dítě ve škole, zápasí rodiče doma.
Klesá též náročnost zkoušek a přijímaček. A co nejhůř, pořád se něco mění a ty děti pořádně nevědí, zda dostudují v systému aktuálním, nebo se změní ministr a vymyslí systém zase jiný, v drtivé většině o dost horší. O třiceti letech likvidace učňovského školství se teď přichází na to, že ne každý má na to být atomový inženýr, a ne každý zedník musí být nutně Mongol nebo „mongol“. Co nepotřebujeme, jsou ovšem téměř rakovinně se rozrůstající humanitní obory „o ničem“, nicméně s titulem. Být magistr je poslední dobou spíš urážka, než zásluha.
A protože je těch změn asi málo, ale hlavně je díky všem těm rušením už nefunguje fakt nic moc, ačkoliv se do školství lejou nemalé peníze, budeme měnit dál!
Novela školského zákona například umožní nahradit školní část maturitní zkoušky absolventskou prací a obhajobou. To zejména v případě odborných škol umožní provázat závěrečnou zkoušku s praxí. Což jako nic proti ničemu, ale maturita má být zkouška dospělosti, tedy i znalostní, nejen zásluhová. Proto máme obory s a bez maturity. Maturita tu není od toho, aby ji udělal každý, ale aby každý kdo ji má, měl požadované znalosti. Doktor taky nejste jen proto, že umíte vykuchat žábu.
Rozhodnutí má být prý na školách, takže se nebude podle ministra jednat o hromadnou záležitost. Aha. Takže víte, jak to bude vypadat třeba na soukromé „odborné“ škole, jejímž cílem je nalákat žáky a cílem rodičů ty děti někam uklidit. Měla jsem známou, která takto složila i maturitu z ruštiny, kdy já jsem uměla lépe než ona, a to rusky neumím.
A další perla, jedná se o možnosti zavedení distanční výuky. A to po dohodě i na základních školách. Jako jste normální? Vy nevidíte, co s dětmi udělalo to covidové šílenství? Děti jsou tvorové smečkoidní. Potřebují kolektiv, potřebují si budovat hierarchii. Nebo na to jednou šeredně doplatí.
Možnost, kdy si budou moci ředitelé sami kombinovat prezenční a distanční výuku, byla ozkoušena po první vlně covidu. „Mělo by to být koncepční, mělo by to být naplánované, ale to rozhodnutí bude na řediteli školy,“ vysvětluje předseda školských asociací Zajíček. Aha. Takže kromě toho, že místo maturity budete moci dělat nějaký obskurní projekt, jehož jediná podmínka je, že část bude v cizím jazyce, ještě nebudete muset do té školy chodit vůbec. Bravo. Tak snad tam nakonec budou chodit alespoň ty stovky asistentů, které jsme díky nefunkční inkluzi museli nabrat…..
Za normálních okolností by produkci vzdělaných lidí řešil trh práce. Ale u nás není normální situace. Vagóny naprostých trotlů ověšených akademickými tituly a podobných netáhel absobuje stát a nezisková sféra, kde je navíc královsky platí za nedělání a dochází k paradoxu. Sehnat kvalifikovanou a produktivní pracovní sílu je velmi problematické bez ohledu na nabízené ohodnocení a benefity. Je mnohem snažší stát se trotlem a netáhlem a ke všemu díky „networkingu“ podobných jedinců má tento jev pozitivní zpětnou vazbu.
Na jakém oborovém poli lze ještě přijít k rozvoji? Který je bezednější? Technický nebo duševní? Neřïkám zabedněnější nebo zabetonovanější, to by byly leda podootázky.
Málokterý článek je tak skvěle sebepotvrzující, jako tento text paní Markové. Asi jako když sprejer našplíchá na zeď nápis, sdělující světu překvapivý fakt: GRAFITTI.
Vše je daleko horší, než jsme si dosud dovedli představit:
Monika Peterková (ODS) sděluje, že děti v první třídě poprvé v životě zažily, co je to pot.
„Co to po mně teče?“ https://www.idnes.cz/usti/zpravy/treneri-do-skol-projekt-deti-telocvik-pohyb.A240626_160749_usti-zpravy_grr
Slušnej vejvar pro trenérstvo.
Prvňáci mají 2 hodiny TV týdně, školní rok má 31 týdnů (minus prázdniny, svátky, ředitelské volno).
Max. 62 hodin, pokud by „odučili“ všechny hodiny TV.
400 Kč/hod.
Tohle mají děti u nás ve školce. Dřív tam cvičili s učitelka normálně ve třídě , co za to braly plat, dnes mají projekt, každé pondělí pronajatý sál, kam učitelky ty děti přes půl města jen dovedou, tam pak cvičí, jak napsali v místní drbně, kvůli PR, pod dohledem odborného instruktora, a pak zpocené je učitelky dotáhnou zas přes půl města do školky. A kdo to vše zaplatí? Rodiče. A ti soli, aby nebyli ostrakizováni, že dětem nedopřávají kvalitní výchovu nebo nebyli nařčeni, že jsou socky a nemají na projekt rozvíjející sportovní kompetence.
Pomluvy ,ze nam zavidel celej svet , ta zavist asi byla a je nejvic nenavist.
MInistr se asi poucil z mejch spisku a zacal rusit kousek po kousku celej ten bordel.
Vo tom nize..
Aby nam nezavideli..Postaci brzy neco islamstiny a navsteva tech prezivsich
5x denne v mesite.Za odmenu pak i navsteva tam nekde daleko..
Ucitelky prumernyho a jinyho vzdelani /vselijakyho vorezavani deti napr./,zmizi
/ale nikoliv do spolecnych hajzlu/,nebot bude akutne treba , az deseti manzelek najednou pro jednoho pozvaneho…
Vzdelanci na nejvyssich vladnich funkcich , nadsenym pozvanim slibuji nam milionu islamistu, tak vzdelani potlaci ,jako ten ministr a vostatni s nim. ..
Dochtori,profesori,docenty akademicky ,ministri nejvyssiho taky vzdelani,
skoly a vzdelani , zarizuji ,ze rapidne skoly ubudou a vubec nebudou..
Asi byla chyba takovy vzdelavat..To se uvidi.
Mozna budeme zbohaceny jako prasata v zite ,/zatim sme ale navzdory nejak vozebracovany/ , jak nam vselijaky dochtori porad slibujou sborem..
Nevzdelanej a zadnej , bez dochtor diplomu ,ale neco takovyho vubec neslibuje..
To se pozna , nema ani vysokou a co vod takovyho chcete. Ani s takovejma nikdy nezbohatneme.
Zkuste pro hloupého rozvinout svoji poznámku.
Toho se od něj nedočkáte.
Jak on vidí článek od Markové, nehledě na obsah, hned útočí ad hominem.
Takovejch vysíračů je tu víc.
Už hodně dlouho jsem nečetl článek, ve kterém je takovou směsicí spravedlivého rozhořčení na straně jedné a nedostatku informací na straně druhé. A tato kombinace vede k naprosto absurdním a od života odtrženým závěrům.
Ačkoli nacházím jen velmi málo bodů, ve kterých bych se s ministrem Bekem shodl, tak zrovna s citovanými třemi tématy se s ním plně shoduji. Netvrdím, že bychom se shodli i na tom, jak by se měly řešit – ale rozhodně by jim měla být věnována pozornost.
Souhlasím s ním v tom, že maturity v současné podobě by se měly zrušit. Právě současná podoba maturity je jedním z hlavních důvodů současného tristního stavu našeho školství. Maturita a znění par. 48, odstavce 1 Zákona o vysokých školách deformují celá model středoškolského vzdělání a následně i základní školy. Znění tohoto paragrafu je tou pověstnou žábou na prameni, která dusí celý vzdělávací systém od základních po vysoké školy.
Na rozdíl od většiny ostatních čtenářů mám praktické zkušenosti s různými vzdělávacími systémy v Evropě (a nejen mimo ni). A osobně nedám dopustit na Anglický model …
… a víte co? tam zrovna obhajoba závěrečné práce je podmínkou získání středoškolského vzdělání. Jenže střední škola (2. stupeň) má mnohem blíž ke způsobu výuky na VŠ než na základních. Proto také angličtí absolventi SŠ jsou mnohem úspěšnější při studiu na VŠ, než u nás, kde SŠ je vlastně prodloužením základky.
Slučování škol. Tady záleží na tom, jak se to pojme. Ministr Bek na můj vkus zachází až moc daleko. Nicméně ona to zase tak špatná myšlenka není a hlavně u menších škol na venkově to má svůj smysl. Nejde ale ani tak o slučování škol jako takových, ale o sdílení zdrojů. Není nutné, aby každá škola měla lidi na všechno, zvlášť když je objektivně nepotřebuje na 100%. Typicky informatici, uklízeči, kuchaři, ale i správci nebo někteří odborní učitelé. Tady se rozhodně vyplatí, aby se několik škol vzájemně domluvilo (nebo zřizovatel je domluvil) a zdroje sdíleli. Vydělají na tom všichni a dostanou za stejné peníze mnohem víc muziky. Toto téma je mnohem složitější, ale pro první přiblížení to stačí.
A pokud jde o distanční výuku – ani to není úplně od věci. Záleží na tom, jak se využije. Naše školy neumí pracovat s nadanými dětmi. Ale zrovna distanční výuka je jednou z cest, jak je posouvat dál. To neznamená, že by probíhala celá výuka probíhala formou distančního vzdělávání. Ale jednotlivé hodiny pro konkrétní děti/studenty to by rozhodně pomohlo.
A když už jsem zmínil Anglii, tam je běžné, že části některých hodin probíhají distanční formou. Měli například projekt, na kterém pracovali smíšené týmy studentů z Anglie, Malajsie a Keni. Nebo v rámci ekonomie a práva byly na některých hodinách připojeni profesoři z vysokých škol soudci nebo právníci. Přínosné pro všechny. Distanční vzdělávání je dobrý nástroj, ale nesmí být použit samoúčelně.
Náš školský systém je v dost obtížném stavu. Ještě to není katastrofa, ale problémů je víc než dost.
Za sebe vidím tři hlavní oblasti, které mohou za současný stav:
1. Neexistuje celospolečenská shoda na tom, jakou úroveň znalostí by měl mít absolvent toho, kterého stupně vzdělání. Často nám bývá dáván za příklad severský model – ale už se neříká, že jeho zavedení předcházela desetiletá celospolečenská diskuse o tom co vlastně má být výstupem vzdělávacího systému. U nás nikdy nic takového neproběhlo a proto se vzdělávací systém totálně míjí s očekáváními rodičů, studentů a i budoucích zaměstnavatelů.
2. Maturita. Maturita, jako závěrečná zkouška, zdegenerovala takovým způsobem, že je naprosto zbytečná, neopravitelná a bylo by nejlepší ji zrušit a nahradit úplně jiným modelem. I když ji nikdo nebere vážně a pro přijetí na některé VŠ má větší váhu např. letní matematický kemp pořádaný školou, než maturita, nedá se obejít (tedy dá, ale není to ani levné a ani jednoduché). Potíž je, že místo toho, aby střední školy rozvíjely talent studentů a připravovali je na další uplatnění, stráví významnou část vyučovací doby na přípravu na zbytečnou zkoušku. Proto je takový přetlak na gymnáziích, jejichž absolventi neumí skoro nic, jsou ale připraveni složit maturitu. Proto upadá odborné školství, protože to je sice schopné rozvinou znalosti a schopnosti studentů v příslušném oboru, ale jejich šance na úspěšné složení maturity je mnohem nižší.
3. České školství ovládla „parta kluků (a holek) které spolu mluví“. Tahle skupina je určující pro další rozvoj školství u nás. V lepším případě jsou jen odtrženi od běžného života, v horším případě sledují víc vlastní obchodní cíle, než kvalitu vzdělávacího systému jako celku – to je přesně ta skupina, pro kterou platí: „čím hůře (pro ostatní), tím lépe (pro nás)“. Krásným výstupem této skupiny ve „Velká revize RVP“. A i způsob jejího vzniku – na začátku celkem sympatický pokus o širokou diskusi, který následně tato skupinka převzala do svých rukou, udělala si to stejně podle svého.
Michale,
když tak dobře znáte britské základní a střední školství; to jste učil na veřejnoprávních školách?
Ad slučování – to si fakt myslíte, že školníci, kuchařky, uklizečky a pod. budou za stejný „plat“ vykonávat několikanásobně víc práce a ještě jezdit po celém okresu?
… ano. Mluvím o státních školách. Ty privátní jsou ještě jiný příběh, který se do našich podmínek přenést nedá.
A ano. Jsem přesvědčen, že u řady profesí, případně předmětů, to i pro ně může být spíš plus. Jednak nebudou potřeba částečné úvazky (což je samo o sobě problém), dostanou víc peněz (složí se na ně víc škol a ve skutečnosti je pravděpodobné, že mohou při stejném pracovním nasazení mohou být výsledky mnohem lepší. Jedna kuchařka uvaří obědy pro 120 dětí za kratší čas než dvě kuchařky, kdy každá bude vařit pro 60 dětí. U IT je to podobné – rozdíl mezi tím, jestli spravuji jednu nebo čtyři počítačové sítě není zase tak velký.
Netvrdím, že má jít o bezhlavé slučování služeb, ale rozhodně je spousta oblastí a případů, kdy to smysl má. Ostatně ono se to už dnes děje celkem běžně u svazkových obcí a ku všeobecné spokojenosti.
Ano, je tomu tak. Jde o klasický přírodní zákon: Jestliže jedna loď přepluje Atlantický oceán za 50 dní, pak 50 lodí jej přepluje za den.
jj s bramborama to funguje stejně – jedna brambora přepluje atlantik za 50 dní, ale vaří se 15 minut. 50 brambor sice přepluje atlantik za den… ale půl dne se vaří.
Aha 😀
Generalizace typu: „Jedna kuchařka uvaří obědy pro 120 dětí za kratší čas než dvě kuchařky, kdy každá bude vařit pro 60 dětí. U IT je to podobné – rozdíl mezi tím, jestli spravuji jednu nebo čtyři počítačové sítě není zase tak velký.“ je opravdová perla. Zkuste se zamyslet, než něco takového napíšete. Chybí Vám tam počáteční podmínky, protože rozhodně lze ukázat případy, kdy výše uvedené výroky neplatí. Když Vám dám počítačové sítě, každou jinou, tak rozhodně je velký rozdíl mezi tím spravovat jednu nebo čtyři. U těch kuchařek vždy záleží na zkušenostech a organizaci, takže klidně, dvě uvaří kuchařky, každá pro 60 dětí, budou rychlejší než jedna pro 120 dětí.
Ja bych parchanty nechal za mirnej peniz uklizet jejich skolu a co je potreba ,si nadelali bordel ,tak at si to po sobe uklidej,zadnej bordel, zadny uklidy..
/nekdy taky ucitele s reditelem ,jenom vtip/, ucil bych je si uvarit vobedy a chleba voblozenej ke svacine, aby se nazrali.
Lepsi nez aby vedeli hlavni mesto habese…Vyuku hovadin bych zrusil.
Ale velky pobihani sportovni a v telocvicne povinny..Ale kazdej co chce..
Pak bych naky naved za mirnej peniz aby vyucovali vostatni , tak naucili neco sebe
a dalsi lemply. Kamos nauci vic , nez tupy hovado , co se jenom ukaji na davani petek
a nic nikoho nenauci..
A neco postupne zjistili vo vodpovedny praci..
Museli by se trestat za pachani zlocinu , napr. ze vosahavali Manu pri vyuce,atd..
Vic prace za trest za min penez aby tak poznali kapitalismus na vlastni kuzi..
Zadny nepricetny vzdelavaci a skodlivy zakum osoby ,kucharky uklizecky,
pracujici nekvalitne asi hodinu za smenu bych zrusil.
Jedna, dve osoby na dohled a instrukce , treba z rad nic uzitecnyho nedelajicich rodicu , by rovnez lemply k necemu kultivovalo..
To Michal:
Místo dlouhých řečí si půjčím váš úvod. Tím totiž přesně popisujete hodnotu svého dalšího textu. Včetně chybné syntaxe.
„Už hodně dlouho jsem nečetl článek, ve kterém je takovou směsicí spravedlivého rozhořčení na straně jedné a nedostatku informací na straně druhé. A tato kombinace vede k naprosto absurdním a od života odtrženým závěrům.“
A stačilo jen napsat: Už dlouho jsem nečetl!
Video Udělali jsme CHYBU? Domácí škola – naše zkušenost:
https://www.youtube.com/watch?v=kLDp7rBZgkE
https://scontent.fbts11-1.fna.fbcdn.net/v/t1.6435-9/53839990_2193587420676890_4855613235690209280_n.jpg?_nc_cat=102&ccb=1-7&_nc_sid=5f2048&_nc_ohc=cyIUzJcYIjEQ7kNvgG2ml7n&_nc_ht=scontent.fbts11-1.fna&oh=00_AYCUN-62FV0eOWkb9rBLpwVEm9973Ov9QE95AIO9Rvkb3g&oe=669FDE1C
😀
Ti Frau und Herr moc neumet tscheski.
V Praze – Holešovicích bývala, tuším, Evangelická škola, která sloužila jako zkoušková spádovka žákům na DV z celé Prahy a snad i okolí. „Fungovala“ několik let; než tam přišla kontrola z MŠMT a zjistila, že většina „absolventů“ 4. a 5. ročníků nezvládá ani učivo 1. třídy.
Takže robátka mazala do běžné školy, kde jim bylo umožněno bez sankcí zopakovat ročník a doučit zanedbané. Rodiče, bohužel, vyvázli bez trestu. Na rozdíl od školy, která zanikla.
Chtít v 21. století po studentech gymnázií, aby se denně kvůli studiu dopravovali na určité místo třeba že vzdálenosti 30 i 50 kilometrů, je jako u blbejch na dvorečku. Základní škola je samozřejmě něco jiného – tam je důležitá i socializace atd. Ale proč nemohou středoškoláci studovat hlavně distančně? Ti nejtalentovanější z celé republiky na těch nejlepších školách v celé republice, bez ohledu na to, kde se geograficky nachází? Proč musejí na gymnázium v Horní Dolní přijmout uchazeče s 20 body, zatímco v Praze k přijetí nestačí 85?
Tak na střední škole by měli taky naučit něco praktického v laboratořích nebo dílnách, což u netu půjde těžko.
Řeč je o gymnáziích, učňáky je samozřejmě třeba řešit jinak.
Učitel musí studenty motivovat. Nevím,jak to zvládne počítač. A studentská léta jsou nejkrásnější hlavně kvůli novým přátelstvím, zážitkům ve škole i mimo školu.Nechceme přeci ,aby z gymplu vycházeli kyborgové.
Anglosaský vzdělávací systém (a nejen on) jsou založeny na tom, že škola především pomáhá vytvářet kontakty, které přetrvávají i potom v praxi. Znalosti jsou jen jedna stránka věci – navázané kontakty jsou ve finále mnohem užitečnější.
Tohle je věc, se kterou naše školy (většinou – čest vyjímkám) pracovat neumí a čistě distanční výuka by to zabila úplně.
Mám neodbytný pocit, že dnes už bychom se měli inspirovat spíš čínským než anglosaským systémem.
Úroveň čínských absolventů sice dramaticky stoupá, ale jejich model je u nás z kulturních důvodů neakceptovatelný.
U anglosaského modelu jsem nemyslel ani tak snažit se dosáhnout hloubek amerického školství, jako spíš spíš ten aspekt networkingu.
Jejich model je pro nás naopak velmi akceptovatelný, protože velmi podobný platil od 18. stol. do 1. pol. 20. stol v celé střední Evropě a v západní vlastně také. S výjimkou UK.
A6 dosáhneme „hloubky amerického školství“, budeme definitivně v háji, protože třetina populace bude funkčně nebo zcela negramotná. Jako v USA.
Ano, máte pravdu v tom, že má spoustu společných rysů s tím, jak se u nás učilo až do třicátých let minulého století.
Jenže tato loď už odplula. Společnost je silně zaměřená na individualismus a popření autorit (ať rodinných nebo formálních státních). Kolektivismus je sprosté slovo. A společnost oceňuje víc schopnost prezentace než znalosti a schopnosti. A bez toho se čínský model zavádět nedá. To jde přímo proti jeho logice.
Druhou stránkou věci pak je motivace. Být úspěšný v Číně znamená dostat šanci se výrazně posunout na společenském i ekonomickém žebříčku. Proto tam je (až moc) silná konkurence a tlak na výsledek. A diplom pak má velkou váhu.
U nás nic takového není a i vysokoškolský diplom se dá dostat prakticky za nic. Jeho váha dneska zase až tak velká není a v kariéře taky nijak zvlášť nepomůže, protože zaměstnavatelé sami mají zkušenosti s tím, co naše VŠ produkují. Takže motivace k jeho získání je dramaticky menší než v Číně (nebo obecně na středním a dálném východě).
Čínský model se prostě u nás použít nedá.
Ano také mě zaujalo slovní spojení „hloubka amerického školství“😁. Jen nevím, jak to Michal myslel, doufám, že ironicky.
No, tvrzení nicku Michal, že
Znalosti jsou jen jedna stránka věci – navázané kontakty jsou ve finále mnohem užitečnější
hovoří za vše.
Ovšem. Čínský model by vedl k přílišné inteligenci uprostřed Evropy a navíc, naši oduševnělí studenti jsou zvyklí na studia v poklidném tempu.
Vládnoucí paraziti nepotřebují vzdělané občany.
hmm a co taky lítalo luftem
Konec každého národa
Jeden americký profesor ekonomie na místní vysoké škole nikdy nenechal propadnout jediného studenta, ale najednou nechal propadnout rovnou celou třídu.
*
Třída trvala na tom, že Obamův socialistický model funguje, že nikdo by neměl být chudý ani bohatý, všichni by měli být zhruba na stejné úrovni.
*
Profesor řekl: „OK, uděláme v této třídě experiment Obamova plánu. Známky z jednotlivých testů zprůměrujeme a všichni tak budou dostávat stejnou známku jako je průměr třídy, takže nikdo nepropadne, ale nikdo ani nedostane za 1.“
*
Po prvním testu byly známky v průměru a každý student dostal za 2. Studenti, kteří tvrdě studovali, byli trochu zklamaní a studenti, kteří studovali málo, byli spokojení.
*
U dalšího testu studenti, kteří studovali málo, studovali ještě méně a ti, kteří studovali hodně, se rozhodli, že jim průměr stačí, takže i oni studovali málo. V tomto testu byl průměr 4! Nikdo nebyl spokojený.
*
Při třetí zkoušce byl průměr 5. Jak zkoušky pokračovaly, průměr se nikdy výrazně nezvýšil, vše se zvrhlo v následné hašteření, obviňování a nadávky. Nikdo nechtěl studovat ve prospěch někoho jiného. K jejich velkému překvapení všichni propadli.
*
Profesor konstatoval, že socialismus už z principu nemůže fungovat, protože odměna za práci může být skvělá, lidé mohou mít motivaci uspět, ale když si vláda celou odměnu vezme, nikdo
se nebude snažit nebo nebude chtít uspět.
Pět vět, které se vztahují k experimentu:
1. Nemůžete legislativou udělat z chudých prosperující a prosperující legislativně odstavit od příjmů.
2. Co dostane jeden člověk, aniž by si to odpracoval, to musí odpracovat jiný člověk, aniž by za tuto činnost obdržel odměnu.
3. Vláda nemůže dát nikomu nic, aniž by si to dříve nevzala od někoho jiného.
4. Nelze rozmnožit bohatství tím, že se rozdělí.
5. Jestliže si polovina lidí představuje, že nemusí pracovat, protože se druhá polovina o ně postará a když druhá polovina zjistí, že není dobré pracovat, protože někdo jiný bezpracně dostane to, co oni vytvořili, tak to je začátek konce každého národa.
A teď to pošli dál.
Protože to platí i pro naši republiku. Ale když to nepošleš, nic se nestane, jen se o té pravdě nedozví další slušní lidé.
Re: ema
Takže bezďáci, žebráci, matky samoživitelky ve dvou až třech zaměstnáních, profese, jejichž vykonavatelé na celý úvazek jdou po šichtě žádat o dávky, důchodci, kteří mají buď jen na nájem, anebo jen na jídlo, to všechno je v pořádku.
Děkujeme za Politické Školení Mužstva, na vojně zkráceně PŠM.
Ani všichni studenti nejsou lemplové, někteří mají zájem, ctižádost, zajímá je to, nechtějí být za blbce, takže se to na tu jedničku klidně naučí. Konstrukce je úplný blábol. Co taky od emerickeho profesora
Ne, není to blábol. Naopak. Je to dobře a přehledně popsaná zkušenost z praxe.
—
Reakce čtenářů na popsanou epizodu jsou svým způsobem „comming out“ a vypovídají o tom, na kterou z předmětných „polovin“ se dotyčný rozhodl zařadit. Blahopřeji!
Kvůli známkám se učí jen malá děcka.
Známky ve škole jsou něco jako měřidlo, ručička na budíku. Zaměňovat naměřenou veličinu s jejím číselným vyjádřením je poněkud naivní.
Targu , ono je to už zepár pátků staré . za Obamy… to jen tak.. ale v podstatě to docela odpovídá konání naší věrchušky…. bohužel.
Když si vzpomenu na amické filmy, té doby a dění tam…
Nepřekrucujte prosím, i když je fakt že slova jako bezďáci, žebráci, jsou novodobá. Vždyť i ti romové makali jak broučci. I když zase takové slovo – příživník už vymizelo.
Ema je Servít
Levicově smýšlejícím se to sice nelíbí, ale Ema má obecně pravdu.
Před pár lety v Norsku ještě více zdanili velké boháče, aby měli více peněz na přerozdělování. Ti se ale přesunuli do Švýcarska a Irska a norská vláda od té doby vybírá na daních méně než předtím.
Ten příběh ovšem nekončí přesunem boháčů do Švýcarska. Jeho pokračování se nalézá v kapsách a peněženkách těch Norů, kteří do Švajcu utéci nemohli.
A tak končí většina, ne-li všechny ušlechtilé nápady o utažení šroubů bohatým.
Ale hovno bohaci by mohli utikat ,ale bez penez. Ty by museli ponechat v zemi, kde si je vydelali a kde dostali velky moznosti.
Nechat je at zbohatnou ve svajsu,kam utekli.
Hezký Dichtung o krachu a teď Wahrheit o tom, jak se vydělávají miliardy.
Studenti, kteri studuji malo, nemaji na vysoke skole co delat.
Ti, kteri studuji tvrde, take ne.
Studium ve velkych objemech musi jit se zajmem a lehce.
To je budoucnost- dobreho vzdelani se dostane jenom tem, kteri o nej maji prirozeny zajem.
Terezianskemu skolstvi odzvoni po pristi prvni velke hospodarske krizi- vetsinu dnesniho doktorskeho vykonu musi zvladnout bezny licenciat, magistra zastoupi stredoskolak, stredoskolaka vyuceny atd.
Konec socialismu musi prijit i ve vzdelavani.
Řeknu to dceři – už měsíc bifluje Anatomii na zkoušku na medicíně.
Ten experiment je výtečný a velmi vypovídající.
Jeho kritikům chci připomenout, že nemíří na příjmovou diskriminaci ve smyslu ospravedlnění nepoměrně (a nespravedlivě) nízkých příjmů jedněch a vysokých příjmů druhých.
Míří na demotivaci, kterou přehnaná příjmová regulace způsobuje. Ti kritici si jistě snadno představí sebe samotného, kdo přijde do práce a maká tam jak šroub, dbá na kvalitu atd. A vedle sebe druhého, kdo má dělat tu stejnou práci, ale za směnu toho udělá polovinu, z toho hromadu zmetků (proto je to koneckonců pro názornost ukázáno na třídě, kde všichni dostanou u testu ty stejný otázky). No a na svatého Berouse pak oba dostanou „do sáčku“ ty stejný peníze.
Někdo taky nerad slyší, že různé pracovní činnosti generují různou přidanou hodnotu. Ale uklízečka ve špitále (bez podceňování její práce) za svou směnu vyčistí pokoje, chodbu, WC atd. Chirurg za stejný čas udělá dva důležité operační zákroky. Měl by dostat do toho sáčku jen o tři tisíce víc?
Je ok makat jako ten šroub a flinkat se za stejný peníze? Je ok příjmová rovnost uklízečky a špičkového chirurga? No, řekl bych, že, zejména u šrouba a flinka (kde by se patrně brzy letělo s mohutným křikem na mistra, že co to jako má bejt), ale i u druhého příkladu by asi ani ten nejhlasitější hlas pracujícího lidu nepravil, že to ok je.
Vedle toho sice skutečně stojí dnes v některých (spíš ve mnoha) situacích až absurdně disproporční příjmy, tzn. vysoké u mnoha (zjednodušeně):nefachčenko-pracovních pozic a nízké u fachčenko pozic. Tam hlas má právo pravit, že to ok není, a to hlasitě.
Je to ovšem „vedle“ toho, protože jde o naprosto jiné téma.
Ještě mimo to (ale velmi k tomu) jedna taková věcička. Je tu oslavován totáč, pro přecitlivělé socík, za to, jak všem stavěl levný byty v paneláku. Za stejný káčées tam ovšem vedle sebe dlouho let bydlel dlouholetý šroub a dlouholetý flink. Je to teda ok, že šroub de facto – totiž prostřednictvím „společné kasy“ – flinkovi to bydlení celou dobu dotoval ze svýho? Byla to tehdy ta správná sociální politika, správná příjmová rovnost a správná dobrovolná solidarita?
Taky se tu často zmiňuje to břevno a tříska v oku, tak si říkám, co by se bylo bejvalo dělo při temném vzteku druhých u toho, když někdo dostal na prémiích o kilo víc než oni. Jako, kdyby se jim vysvětlilo, že šroubové z nich pravidelně dávají flinkům z nich víc než nějaký kilo, a to půl svého života.
Pozn. Argument, že dnes je to i tak stejně mnohem víc na Lejno, je neplatný. Říká se přece, že volba menšího zla je špatně, protože je to pořád volba zla. A ten socík rozhodně nebyl dobřejší (natožpak dobrý), nýbrž jen míň zlý než dnešek.( Přičemž jak kdy a jak v čem, což nebudu rozvádět.)
Myslím, že příměr uklízečky a chirurga není dobrý, pokud do toho vkládáte zevšeobecněnou přidanou hodnotu. Už jenom proto, že uklidit operační sál nebo chodbu, případně operovat nehnisající slepé střevo a transplantovat plíci je docela rozdíl a patrně se shodneme, že odměna za 4 různé činnosti by asi neměly být totožné. Otázka je, zda je tam jiná přidaná hodnota a to hodně záleží na úhlu pohledu. Uklizeno je pořád uklizeno a operace, ktera pomohla pacientovi je pořád operace. Ale to odbíhá od podstaty. Pokud bude většina pracujích pobírat méně než průměrný příjem a v horším případě se nebude dát prací důstojně vydělat na živobytí, tak je úplně jedno, jak tomu systému říkate, ale vytváří nestabilitu. Ve finále na něm prodělají téměř všichni (tedy jak ta uklízečka, tak i ten chirurg), kromě mrchožroutů v lidské podobě. A každy nestabilní systém má tendenci dosáhnout rovnovážného stavu bez ohledu na to, co různí vedoucí představitelé prosazují.
V první půlce nesouhlasíte s mým příkladem. Ten mě napadl při hledání jednoho, kde dva vykonávají totožnou práci za stejnou odměnu, ale kvalitativně naprosto odlišně. A druhého, kdy dva vykonávají rozličnou (co do své hodnoty) práci za stejnou odměnu. Jestli ale ten není vhodný , jistě by se našlo mnoho jiných, aby bylo dodrženo to příkladové schéma.
Šlo mi o oddělení příjmové rovnosti a příjmové spravedlnosti, protože jde o naprosto odlišné věci. Příjmová rovnost je totiž pouze ideologická věc, která navíc příjmovou spravedlnost torpéduje. Objektivně ji popírá právě tím, že žádá stejné ocenění dobře a špatně vykonané stejné práce a stejné ocenění hodnotově odlišných prací.
Ve druhé půlce píšete právě o té příjmové spravedlnosti (respektive nespravedlnosti), což je vůči tomu nahoře popisovanému experimentu právě to velmi odlišné téma. Na něj si ale netroufnou, protože takovou spravedlnost se ještě v historii zavést a uplatnit nepodařilo nikomu. Tu se to k ní jaksi ubíralo, tu se od ní zase vzdalovalo.
Snad jen tolik, že podle mě parametr přibližování či vzdalování od průměrného příjmu není parametrem příjmové spravedlnosti. Průměrný příjem je pouze statistický údaj. Parametrem příjmové spravedlnosti je objektivní změření hodnoty vykonané práce a její adekvátní ocenění. A i přes svoji „pravicovost“ bych byl do jisté míry pro jakési „nadržování“ při oceňování hodnotově nižších práci. Kvůli sociální kohezi, ale znovu, jen do jisté míry.
Socialismus takto nefungoval.Např.já jsem tvrdě pracoval od 15 let jako učeň Odborného Učiliště Královopolské Brno národní podnik I až III ročník v roce 1966 až 1968 se závěrečnou zkouškou technických znalostí a praktickou zkouškou lícováni. Utrpěl jsem úraz ,proto jsem nastoupil na řádné studium SPŠS Sokolská 1v Brně a zakončil maturitou.Přitom si vážím více zkoušky OÚ Královopolské. Socialismus upřednostňoval dělnickou třídu jako základ fungujícího státu a inteligence byla velmi vážena viz.lékaři,učitelé atd. Dnes se hovoří pohrdlivě o socialismu ,ale budoucnost patří tomuto společenskému řádu neboť MÍR je hodnota k nezaplacení.
Socialismus je jen vseobecny pomocny termin na souhrnny popis urcite epochy.
Dvacet let povalecneho rovnostarstvi bylo nutnych k industrializaci zeme, bohuzel soudruzi nedokazali myslenku opustit ani po 68. roce, kdy nastoupila kulturne diferencujici urbanizace. A na tuhle vnitrni ztuhlost strana dojela.
Za normalizace uz chtel kazdy mlady dziny, aby nemusel po ulici chodit v monterkach anebo tesilkach.
Proc tomu tak bylo, to strane a vlade spoutane povalecnym generacnim usilim nedoslo.
V boji mezi povalecnymi tradicionalisty a normalizacnimi oportunisty pak museli zakonite zvitezit ti druzi, jak u nas, tak v SSSR.
Obecne se da rici, ze pad komunismu zapricinila neschopnost zmeny rizeni ve vyrazne zmenenych podminkach. Namisto vytvoreni noveho, spolecenskym podminkam odpovidajiciho planu rozvoje se pokracovalo ve starem rezimu, neschopnem vyresit nove vznikajici rozpory.
Dnes je situace podobna. Strana a vlada stale sazi na polistopadove schema extenzivniho konzumu a priliv neproduktivnich investic, pricemz tezce zanedbava vzdelanost a budovani hi-tech prumyslu.
Zastaralost a zatuhlost statniho managementu neschopneho reagovat na zmeny je tu vice nezli zjevna, jako na konci socialismu.
Teď tu máme bruselský socialismus, aspoň víme, jak to dopadne. Sídlo v Bruselu je hordu,než to nejhorší politbyro
Váš předposlední odstavec, zejména pak pasáž: „Strana a vlada stale sazi na polistopadove schema extenzivniho konzumu a priliv neproduktivnich investic, pricemz tezce zanedbava vzdelanost a budovani hi-tech prumyslu.“ by si měla většina managementu této země dokola opakovat, aby alespoň někteří pochopili rozměr své neschopnosti. Jen naprostý „Sikela“ na to bude oponovat, že pokud chcete vzdělanou společnost s hig-tech průmyslem, tak na to nemáme a tím dokazovat, že je opravdu idiot.
Chytil se do vlastní pasti.
A není on ten Zajíček nějaký příbuzný posrankyně Zajíčkové, která vymyslela, že ve třídách není potřeba umývadlo, že není nutné hledět na limit počtu žáků, nebo normy osvětlení, natož větrání?
A že školky nemusí mít okolo plot. A další čičoviny.
Sama takto majitelka nějaké soukromé školy nebo školky.
Jenom takový přípodotek k tématu.
Přestože se naše = české školství řítí ze všech srovnávacích žebříčků takřka střemhlav dolů již asi tak 35 let, přibylo ve vzdělávacích zařízeních – a teď se držte
25 000 – slovy DVACET PĚT TISÍC
darmožroutů – pardon – asistentů, kteří se starají o naše miláčky, aby netrpěli ze školy klimatickou – pardo, tak třeba – školovací úzkostí.
Taková školovací úzkost – to je hned. Například ji má až jedna třetina žáků devátých tříd.
O nárůstu počtu učitelů nemám informace, ale počítám, že to bude stejně zběsilé číslo, jako u těch asistentů.
Za 35 let vrostl počet darmožroutů v tomto státě mnohem, mnohem víc!!!! Množí se nejen ve školách, ale všude!
… to bude tím, že nechápete roli asistenta a vůbec netušíte, proč ve škole je a co tam dělá.
Dela tam prd, zastupuje ako dozor ucu, ked nemoze byt pritomna. Raz vysvetlovala miesto uci prevod jednotiek, take ze z metra na centaky, a plavali v tom okrem mojej linej kozy aj jej poctive kamosky, s manzelom sme didakticku prevodovu tabulku tlacili asi v piatich exemplaroch, bo do ucebnice sa taka zbytocna vec nevosla …
Vážně? A máte s tím i jinou zkušenost než to, co jste si přečetla v novinách? Já mám zkušenost přesně opačnou.
Naše školství nikdy neumělo moc pracovat s talenty. Umělo si poradit s těmi, kteří byli, řekněme, méně úspěšní, ale s talenty nikdy pracovat neumělo. Se zavedením inkluze se situace dramaticky zhoršila, protože do běžných tříd se dostaly i děti/studenti, kteří by tam za normálních okolností neměli co dělat. Místo tříd s učiteli specializovanými na problematické děti je dostala do třídy učitelka, která s nimi nikdy nepracovala. A logicky jim musela věnovat spoustu času, kterou by jinak věnovala třídě.
Teď přichází na řadu asistenti. Jejich úkolem je věnovat se těm, kteří vybočují z řady – ať už v kladném nebo záporném smyslu. A dávají prostor učitelům, aby mohli učit.
Hlavně na základních školách to má ale jeden (asi neočekávaný) pozitivní efekt. Pokud je ve škole rozumný ředitel a namotivovaný asistent (a těch je při jejich platech většina, protože za ty peníze by to normální člověk nedělal), pak může HODNĚ pomoct při rozvoji talentovaných dětí. A když říkám HODNĚ, tak myslím HODNĚ HODNĚ – navzdory našemu školskému systému.
Úvodní článek, a většina reakcí na něj, jen dokládá, že autoři vůbec netuší, o čem je řeč. Vůbec, protože jinak by se takové nesmysly vůbec nemohly objevit na monitoru. Chápu, že někoho může zaskočit počet asistentů – 25 tisíc ! Ale víte, že v ČR je něco přes 8 tisíc škol? To těch 25 tisíc už není tak moc, co? Tři na jednu školu! I když odečtu malé školy, tak běžnou základní školu s devíti ročníky a 2-4 třídami v ročníku připadne tak 6-7asistentů. Je spíš náhoda nějakého potkat, než pravidlo. Aby školy mohly fungovat efektivně, pak by jich mělo být mnohem víc – jenže za peníze, které jsou na úrovni uklízeček nebo kuchařek, se fakt těžko někdo hledá.
Netvrdím, že naše školství nepotřebuje zásadní revizi. Rozhodně potřebuje, ale to, co tu čtu je z 90% úplně mimo. Totálně!
A to ještě nevíme, jestli v tom počtu jsou i AP v mateřských školách.
Protože s inkluzí se do MŠ dostaly děti, které by za normálních okolností nezvládly ani denní stacionář. Často jsou to spíše tvorové než děti a školky je musí nějak zvládnout, protože „inkluze“.
AP navíc nemá co utírat sliny, měnit pleny, odtrhávat zakousnutého tvora od dětí a krmit ho – od toho je osobní asistence, na kterou rodiče dostávají příspěvek na péči.
Vím o případu, kdy školka přijala agresivní nemluvící a nereagující bytost s mentální úrovní čtyřměsíčního kojence; bohužel chodící. Musela, protože spádovost a inkluze. AP bytost hlídá, aby neublížila sobě a dětem; pedagogická činnost 0, neb bytost je nevzdělavatelná a je papírově na rozhraní těžké a hluboké mentální retardace.
1. Mám v rodině jedu asistentku. NIKDY neměla nadaného žáka.
2. Existují mezinárodní srovnávací testy znalostí žáků. Teď zkuste nějak okecat.
To je smutné. Já mám přesně opačnou zkušenost, ale připouštím, že šlo o fakultní ZŠ a její ředitelka byla skvělá pedagožka.
A díky ní, troše papírování a ASP se povedlo zřídit pro kluka asistenta, který v podstatě pomáhal učit ho komunikovat s ostatními a díky kterému měl fakticky v rámci třídy individuální plán. A na konci ZŠ dělal projekt, který by se dal obhájit i jako bakalářka. Bohužel pak šel na elitní gymnázium a to byl konec. Ukázalo se, že český vzdělávací systém prostě je pro tento typ lidí přímo tragický a poslední dva roky SŠ dokončoval v Anglii.
Bylo to drahé jak pes, ale skvělá investice. A na asistenty ze ZŠ nedám dopustit.
Stěžovala jste si, Bosorečko?
Pokud ne, tak proč?
Neboť asistentka, nemá-li pedagogické vzdělání, NESMÍ vyučovat!!!
Smí s dětmi znovu probrat již odučenou látku, smí opakovat, smí pomáhat dětem „s potřebami“… – to vše na základě instrukcí daných učitelkou.
Přípravy na výuku může a má dělat společně s učitelkou – pak je možná i tandemová výuka, ale opět pod dohledem učitelky, v lepším případě v úzké spolupráci s ní.
Proto to je asistentka pedagoga – NESMÍ samostatně vyučovat.
I v případech, kdy má AP VŠ vzdělání nebo dokonce pedagogické VŠ vzdělání a supluje za učitele, děje se tak vždy dle písemně vyhotovených pokynů učitelky. A to i v případě, že přípravy dělají společně.
Takže ve škole došlo k závažnému porušení zákona.
U syna byly v první třídě tři asistentky, jedna to po 14 dnech vzdala. Měli tam 2 nezvladatelné děti a třída zvlčila celá. Do toho jim jejich třídní každé ráno dělala diskotéku, aby si děti odpočinuly a pak je nebyla schopná zklidnit…. prostě hrůza, bylo by toho na povídání hodně. Utíkali jsme z té školy, jen jak se dalo… (bohužel spádovost, hodně dětí…)
To ovšem není chyba asistentek, ale třídní učitelky, která patrně buď neměla zkušenost s prvňáky, nebo to byla „moderní“ učitelka.
Výuka v první třídě je hodně specifická, protože kromě výuky samotné se děti učí spoustu věcí, které z domova mnohdy vůbec neznají a ve školce nebyla šance je to doučit. „Moderní“ výchova malým dětem spíše škodí, než aby jim prospívala.
Děti, zejména ty malé, potřebují pevné mantinely, aby se mohly naučit rutiny nutné pro přežití ve společnosti. Pokud na to rodiče kašlou, musí se o to pokusit škola. Ta ale nemá dostatek času a je-li toho dětmi nezvládaného příliš mnoho, tak ani šanci na 100% zasuplovat rodinu.
Tak u nás byly mantinely takové, že se sedělo v hnízdech po 6: 2 a 2 děti proti sobě a 2 k nim bokem, tudíž 2 děti zády k tabuli. Ta hnízda se měnila každý měsíc a po týdnu se děti otáčely. S mužem jsme protestovali, ale nebylo nám to nic platné, děti měly problémy se zády a taky nic… frontální sezení se tam prý nevešlo, což se nepotvrdilo, když to někdy v dubnu zkusili asi na měsíc. Byli tak moderní, že v květnu děti uměly 20 psacích písmen, velké i malé dohromady.
A stížnosti nepomohly, ani u zřizovatele – projekt školy byl jejich ‚dítě‘. Teď už je syn na jiné škole, s klasickou výukou, dokonce jsem i poprvé viděla učebnici hudební výchovy. A bývalý starosta, toho stvůrce, je nyní radní pro oblast školství ve Středočeském kraji… samozřejmě za STAN.
Zensky , zadna z nich ,ani nedokazou a nesvedou naucit poslechnout svy psy.
Naopak psi jim diktuji co chteji.
Nepoustet na deti..Sou vyjimky..
Nejsem si jist, jestli se neblizi okamzik, ve kterem bude platit: cim hure, tim lepe.
A udela povinnou dochazku jen na I. stupni ZDS, zbytek dobrovolny a bez jakychkoliv zkousek.
No, co se divíte! Rozvrat školství je jen další součástí likvidačního plánu. Důchodový systém už podřízli, ten se zhroutí samospádem, to samé zdravotní systém. Fabriky jsou na pokraji krachu, hutě, aby už nebylo ani železo, zkrachované, doly zatopí vodou, aby už to bylo nevratné, pole nechají zarůst křovím a pro jistotu nechají zavřít Zetor, aby náhodou nebylo čím orat.
A proč to dělají? Protože bohatá země s fungujícími systémy a spokojenými obyvateli se nedá uvrtat do nesmyslné války za cizácké zisky. USA a Londýn se nikdy nevzdá snahy o zničení Ruska válkou a snahou o vybrakování jejich surovin. NIKDY.
Opět souhlas!
Já bych spíš doporučil, úplně zrušit ministerstvo kultury,tam utíkají mld.lehkozivkum.
Když jim ministerstvo zrušíte, založí si jiné. Tím nic nevyřešíte! Jediný účinný způsob je naházet je do Vltavy a dlouhou bambusovou tyčí je udržovat uprostřed řeky. A to tak dlouho dokud neslíbí, že budou dobrovolně až do smrti zametat silnice, za minimální plat.
Citace: „Děti jsou tvorové smečkoidní. Potřebují kolektiv, potřebují si budovat hierarchii.“
Také si myslím, že je dobré, aby děti na základních školách měly výuku prezenční, nikoliv distanční. Ale rozhodně ne proto, že by snad děti byly smečkoidní, nebo si potřebovaly budovat hierarchii. To je nesmysl. Společnosti by celkově prospělo, kdyby byla co nejméně tribalistická a neměřila ostatní podle příslušnosti do smeček s vybudovanou hierarchií.
V opačném případě u tribalistické společnosti to pak vede třeba k tomu, že někdo, kdo chce suverénní a nezávislou ČR, odsoudí ministryni Černochovou za to, že chtěla vystoupit z OSN, přestože vystoupení z OSN (a také z EU a NATO) by bylo pro ČR velice prospěšné. To odsouzení tak proběhne jen proto, že přestože je návrh na vystoupení z OSN velice prospěšný, navrhla ho tamta z opačného tábora a proto budu hlasitě říkat ne. To je naprosto fundamentálně škodlivý tribalistický přístup. Rozumní jednotlivci by se ho měli co nejvíce vyvarovat.
Proč je dobré, aby děti chodily do školy prezenčně? Aby se „otrkaly“. Aby nebyly sněhovými vločkami, ale poznaly realitu nepřátelského okolního prostředí, ve kterém se musí postarat o svou nezávislost samy. Aby získaly zkušenosti s mezilidskými vztahy. Aby ty zušenosti mohly pak použít dále v mezilidských vztazích a uměly se vypořádat se smečkami a s hierarchií. Ale rozhodně ne proto, aby samy byly smečkoidní a karierističtí psychopaté, kteří využívají hierarchii pro své manipulace a intriky. Hierarchie by ideálně měla odrážet přirozený stav podle schopností a užitečnosti. Nikoliv být ustavena podle toho, jak ji někdo arbitrárně vybuduje.
Zkuste napsat jak by netribalistické české společnosti pomohlo vystoupení z OSN, EU a NATO. Zbohatli bychom, zkrásněli či zmoudřeli? Pro svět bychom byli vzorem nezávislosti a svobody? Nebo by si do nás každý kopnul?
Je takové moudré přísloví … „Bože, ochraňuj mě od přátel, před nepřáteli se ochráním sám.“
Jestliže tu máme nepřátele maskované jako přátele, otupuje to ostražitost a různé nepřátelské věci, které nám dělají, jim snadno odpouštíme, protože to jsou přece naši „přátelé“.
Prvním krokem k nápravě je uvědomění si a pojmenování problému. Teprve pak se od toho mohou odvíjet další věci. Pokud o problému nevíme a neuvědomujeme si ho, těžko nastane nějaká akce, která ten problém vyřeší.
Proto je naprosto vitální zbavit se falešných přátel, kteří pracují na našem zničení. Vystoupení z takovýchto organizací je nutný první krok, aby se vůbec mohlo něco začít zlepšovat. Když v těchto organizacích nebudeme přítomni, mělo by snad být jasnější i běžnému Pepíkovi, že to nejsou naši přátelé.
Jasně, chápu, váš cíl je být jako kůl v plotě. Bez nepřátel i přátel. A pak zřídit ideální společnost do které si nedáme nikým mluvit. A svět nás bude zbožňovat a obdivovat, protože my jsme ti nejchytřejší a nejlepší.
To opravdu myslíte vážně? Opravdu?
Nové husitské hnutí?
Připadá mi, jako kdybyste chtěl za každou cenu udržet vztah, který vám škodí a má za cíl vaše zničení. A vy byste ho chtěl udržet jen proto, abyste se necítil sám. Je lepší být sám, než být ve vztahu, který vám škodí. Ale to jen tak na okraj. Já jsem nic o tom, že by ČR měla být sama, nepsal. Moje představa je, že by ČR znovuvzkřísila myšlenku spolupráce se Slovenskem a Maďarskem, obecně se zeměmi střední Evropy, které to vidí podobně, jako my.
Nehledě na to, že primárně bylo hlavní myšlenkou nepodléhání tribalismu, kdy někoho z druhé strany odsoudíme jen proto, že je z druhé strany, bez ohledu na to, ať by říkal cokoliv.
Zaprvé, srovnáváte nesrovnatelné. Být v OSN není jako být ve vztahu s násilníkem. Zadruhé, tribalizmus z člověka nedostanete, ani výchovou, ani jinak, protože biologie a miliony let evoluce.
Tribalizmus ani přítomnost v OSN NEJSOU problém, pokud máte společnost která je převážně složena z lidí, a polozvířata, bioroboti a psychopaté jsou v menšině, obzvláště v řídících strukturách. Určitou míru zátěže z ne zcela lidských skupin homo sapiens každá společnost unese a má na to za léta evoluce i účinné mechanizmy, nikoliv ale jejich převahu. Aby ve společnosti převažovali lidé i v návaznosti generací se stará kultura (zahrnuje život v rodině, organizaci ekonomické činnosti, vzdělání atd.). Náš problém je plíživé nahrazování kultury která generovala poměrně slušné procento lidí v každé generaci za kulturu která produkuje stále větší počet biorobotů a psychopatů.
Howg.
Z vývoje našeho školství po roce 1989 se mi upřímně řečeno, jako dlouholetému pracovníku v tomto oboru dělá značně nedobře. Dlouhá léta se budovalo české školství, aby za něco málo desítek let bylo zcela rozbito.
Tandemista… Co to znamená v praxi? Sedí a poslouchá? Něco jako býval „náslech“? Přiučuje, nebo přiučuje se?
Ne.
To jsou dva učitelé v jedné třídě, kteří společně vyučují. Při výuce si dělí žáky na dvě i více skupin, s nimiž individuálně pracují. To umožňuje zvýšenou podporu slabších žáků, dělení třídy na jazyky vč. češtiny, práci s mimořádně nadanými žáky atd.
Re: VČ, Občan
Občan vám to vysvětlil, jak by to mělo čistě teoreticky fungovat.
Praxe je taková, že ve třídě, kde je deset dětí, je jedna úča a dvě asistentky.
Anebo taky taková, že jedna úča sedí v kabinetu, protože s polovinou třídy NEMÁ kam jít. Třídy jsou totiž dimenzovány na počet žáků 30+, nikoli na 5 až 10.
Další fungování tzv. tandemové výuky nemá cenu popisovat, protože byste si nablil do klábosnice.
Chtěl bych vidět státní školu, kde je 10 dětí ve třídě, dvě učitelky a dva asistenti …
Speciální, dříve zvláštní, škola.
Teď řeší situaci v důsledku nefunkčnosti a neufinancovatelnosti inkluze některé školy tím, že zřizují alespoň speciální třídy.
Pokud ani to nejde a třída má alespoň asistentku, nastupuje právě ta tandemová výuka. Ovšem záleží na vzdělání asistentky. Má-li alespoň maturitu, není problém.
To ano, ale to jsou speciální případy a jen na velmi omezeném počtu škol.
V běžných školách něco takového nastat nemůže. Čímž netvrdím, že tandemová výuka na normální školy nepatří. Rozhodně patří. Minimálně na některé specializované předměty. Nicméně díky akutnímu nedostatku učitelů a peněz na výuku není až tak snadné to zorganizovat.
No, může to nastat a děje se to. Záleží na vedení školy, jak výuku organizuje a kolik prostoru dá učitelům a AP.
Dál to nebudu rozvádět, ale vím, že to funguje a je to ku prospěchu jak žáků „s potřebami“ (to je také amerikanismus, či spíše anglosasismus), tak těch velmi nadaných 🙂
Na běžné škole to je především o penězích a takový model se prostě zaplatit nedá.
Ne, Targusi,
takhle to celkem běžně a dobře funguje napříč republikou.
Já fakt nemohu za to, že Vaše Jahoda měla smůlu a působí ve špatně vedené speciální škole.
Pokud jí to vadí, měla by změnit působiště. Jako specpeda ji přivítají s otevřenou náručí ve spoustě škol, stacionářů a pedagogicko-psychologických poraden.
To jsou tedy hraběcí rady nějakého Pražáka z malotrídky někomu do Gorolistánu.
Nejsem Pražák/Pražan a neučím v malotřídce.
Něco k věci by nebylo?
Už jste toho tady o sobě nakecal dost.
Jano Marková, kdo vám nakecal, že těch asistentů a tandemistů (tandemista je normální učitel s normálním platem, který „pro změnu“ ve vyučovací hodině nedělá vůbec nic) jsou JENOM stovky?
Na naší jedině chytré a jedině krásné škole se za nějakých 30 let počet „pedagogů“ zdvojnásobil.
Výsledkem jejich snažení je vědomostní katastrofa.
Není mi jasné, proč normální učitel s normálním platem jezdí na tandemu místo toho, aby normálně učil a proč k tomu má asistenta? Nebo ten asistent asistuje normálnímu učiteli s normálním platem, který není na tandemu? A nebo mají asistenta oba dva? Pak bych chápal tu distanční výuku. Při tom množství se tam žáci asi nevejdou.
… nechápete to proto, že nevíte, jak to na školách vypadá. Zkuste někdy zajít do hospody, kam chodí učitelé po práci a nechte si od nich povyprávět, jak se jim učí. Objevíte zcela nový a netušený svět.
Targusi,
pište povídky, pište o motorkách, ale – snažně Vás prosím – nemelte exkrementy o školství.