Včera jsem si tak pro zajímavost projížděl svoje texty, které jsem pouštěl o vánocích v minulých letech. Jeden se mi tak zalíbil, že ho dneska pustím znovu a jen k němu maličko připíšu pár vět. Je totiž optimistický a plný hentěch křesťanských hodnot. Obojího teď máme zapotřebí. Já navíc strávím letošní vánoce mimo kostel, protože tam od posledních událostí nejsem vítaný, ale o to spíš si otevřu alespoň tu knihu knih. Vlastně vám dneska píšu to, co bych rád někdy v kostele slyšel…
Kdybychom si biblické texty Nového zákona seřadili podle stáří od nejstaršího k nejmladšímu, nebyla by na prvním místě evangelia, ale Pavlovy epištoly, které jsou dneska skoro až na konci. Nejprve apoštolové psali dopisy svým bratrům a sestrám a až později začalo být důležité tu ústní tradici nějak zaznamenat.
Největší apoštol – Pavel, který s evangelii procestoval velkou část tehdejší Římské říše, ten se o vánočním příběhu Ježíše zmínil v jedné jediné větě. Totiž, že byl narozen z ženy. Žádné početí z ducha svatého, žádný Betlém, žádní tři králové. Narodil se jako člověk. Tečka. Jsme dvacet až třicet let po Ježíšově smrti a první křesťané, kteří jsou už v celé řecké části římské říše, se bez vánoc docela dobře obejdou.
První se do nějakého většího sepisování o Ježíšově životě chopil evangelista Marek, který je ale zoufale stručný. Začíná ve chvíli, kdy si Ježíš tak nějak vzpomněl, že by mohl pověsit tesařinu na hřebík a stát se mesiášem. Opět… žádné vánoce, žádný Betlém, žádní pastuškové kolem jesliček. Nic.
Pak přicházejí evangelisté Matouš s Lukášem, kteří už oba mají ten Betlém, jesličky a tři krále. Matouš je spíše ponurý, hned po vánočním příběhu následuje vraždění betlémských neviňátek a vůbec celé Ježíšovo narození je problém. Nejprve dlouhá cesta v těhotenství, pak není v Betlémě kam složit hlavu, pak pár darů a pak úprk do Egypta. Nic moc z čeho by stálo za to slavit vánoce.
Evangelista Lukáš naopak píše optimistický příběh tak jak ho všichni známe. Andělé zvěstující velikou novinu a radost, která bude pro celé lidstvo, pastýři spěchají k jesličkám, mudrci z východu přinášejí dary, svítí veliká hvězda, na nebesích vládne radost…
Dnešní betlémy a vůbec celé vánoce, to všechno je podle Lukáše. Stalo se něco velkého, velkolepého, co změní svět. Až jednou.. za dlouho, ale stane se to.
Oba evangelisté pak v podstatě v každé větě používají texty ze Starého zákona, především z proroků, kteří odkazují, že jednou nějaký mesiáš přijde. Na teologické fakultě byste se z příslušných přednášek dozvěděli, že celé Ježíšovo narození popisují evangelisté tak, aby došlo na předpovědi těch starozákonních textů. Celé věty, celé odstavce jsou v podstatě přímo odcitovány a použity.
Proč tomu tak je?
Inu, kdybychom měli jen evangelistu Marka a Pavlovy epištoly, mohli bychom to brát tak, že Bůh už se prostě nemohl na svět dívat a tak prostě náhodně vybral někoho, kdo se mu zrovna jevil vhodný a tak nějak ad hoc z něj udělal Mesiáše.
Evangelisté Matouš a Lukáš naopak dělají vše proto, aby Boží jednání byl plán. Naplnil se čas a přišel mesiáš. Žádný boží rozmar, vše jde podle plánu. Toto vědomí se dochovalo dodnes, je součástí křesťanství a je to podle mě jedna z těch okolností, že křesťanství ve všeobecném mišmaši mnoha náboženství a kultů obstálo, pak přežilo pronásledování, zničení Římské říše a přežilo dodnes přes celý středověk i světové války.
Bůh má plán. Nic není náhoda. Pokud je na světě zle, pokud život nestojí za nic, je to přechodné. Na konci všeho bude stát Mesiáš, protože Bůh to má ve své moci. Na konci všeho to dobře dopadne, Bůh nekoná náhodně, všechno, co se děje, se dít má a ze všeho existuje východisko, všechno zlé se obrátí v dobré a žádná katastrofa nepotrvá věčně.
Až budete dneska u stromečku, vzpomeňte si na to, že byli dva evangelisté, kteří na začátek příběhu přidali tu naději, že vše má svůj smysl, vše je pod kontrolou a až nastane ten správný čas, vše se vyjeví a vše dobře dopadne. Tohle slavíme o vánocích. Naději, že dějiny jdou i přes různá úskalí vpřed, netočí se v kruhu, ze všeho je východisko a i když to tak dneska nevypadá, vše se v dobré obrátí.
Přeji vám všem krásné Vánoce prožité v kruhu vašich nejbližších.
Vidlák zde v druhém odstavci píše o své víře v určitou mytologii stran stáří novozákonních textů.
Doporučuji v tom směru např. knihu „Hebrejský Kristus“ od Claude Tresmontanta, kde pomocí selského rozumu, ale i rozborem textu, dokazuje prostý fakt, že Kristovým současníkům, kteří uměli číst, psát, a měli po ruce vybavení, nikdo nezakázal, aby si po návratu od setkání s Kristem nepoznačili jeho slova a okolnosti, které viděli.
Texty, kterým dnes říkáme evangelia, tak mohly být z velké části sespisovány v horizontu hodin nebo dnů po událostech. To, že k jejich shromáždění nebo překladu došlo později, už je věc jiná.
sepisovány
Šťastné a veselé.
https://www.prvnizpravy.cz/sloupky/dejte-mu-darek-pod-stromecek-poslete-ho-do-duchodu/
Mno, jakmile čtu sousloví „křesťanské hodnoty“ vzpomenu na opata Arnauda Amauryho a slavný výrok: „Zabte je všechny, Bůh si ty svoje pozná.“ No a pak také svatá inkvizice se činila v šíření křesťanských hodnot, okolo Losin by mohli vyprávět.
A nějak nemusím číst dále…
Mám jediný dotaz:
Mluvíte o křesťanských hodnotách, anebo o jejich pochopení lidmi?
Jiný příklad – když se za dolary kupují vraždy lidí, znamená to pro vás, že dolar odmítáte jako měnu celkově?
Anonym – trefa…
Vánoční poselství Soni Pekové:
https://youtu.be/r5wHrqwHllU?t=1272
Ale stojí za to úplně celé…
Mńo, Vidláku, já se držím hesla, kde mne nechtějí tam nechodím. Nevím sice kolik těch \“správných“ věřících může v dědině být, ale když tam najednou bude 7 lidí chybět, určitě se někteří budou ptát proč. Já bych jej nešanovala a i když nevím co Vám řekl klidně bych to poslala dál a doslova. S dodatkem, že jste tedy jako dávní předkové, si udělali „kázání“ nebo půlnoční doma. Já si v podobných případech vždycky vzpomenu na FLVěka kdy nejstarší rodu /ouředníka/ zastoupil. Biblí či potřené tiskoviny určitě máte. A přestala bych platit příspěvky a jiné zvyklosti. V popřípadě že pro Vás osobně je nutná návštěva svatostánku, tak bych se poohlédla po okolí a příště zajela s rodinou tam. Taky je ještě možné ,pokud víte nebo jestli se to dá ještě zjistit kde, naložit rodinu a na tu půlnoční si zajet.
Já si v podobných případech vzpomenu na FLVěka.
Ona ani ta církevní věrchuška není jednotná. U nás se perou pro změnu pravoslavní proti nářízení z Olomouc
https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/brno-chram-svateho-vaclava-spory-cirkev_2111282107_ako
Navrhuju přidat ještě jeden řetěz, těch, co ho tam ještě nemají! Nebo zamknout jejich řetěz ještě jedním zámkem. To bude ta pravá EKUMÉNA!
Pro mě jedna z nejhezčích vánočních písní (i když se v ní vůbec o vánocích nemluví):
https://www.youtube.com/watch?v=_AuuIvxQ5hE
Trochu bych si dovolil zastat se naší církve katolické. Zásadní ethos je proti válce. Nikoli za zadupání agresora či „agresora“ do země.
Ale holt je katolická (tj. pro všechny), takže i pro katilocké libtardy, kteří někde mohou i převážit. A to neznám žádná společenství, kde je hodně Poláků a která budou spíše protiruská, než proukrajinská.
Takže i když jsem k Církvi a jejím představitelům spíše kritický, v tomto ohledu jí nemám co vyčítat. A vyčítání si nezaslouží. Hříšníci a debilové jsou její integrální součástí.
Jsem smutný z toho, že Vidlák byl ve vidlákovském kostele ostrakizován. Ale nepovažuji to za církevní politiku, mainstream.
PS: U nás v církevním společenství si uvědomujeme, že jsme na válku a její příčiny různých názorů. Takže to reflektujeme a tuto problematiku na církevní půdě neřešíme. Za mír se modlíme všichni a necháváme na Pánu Bohu, jakým způsobem k němu nakonec dojde. A já považuji tento přístup za velice moudrý.
PPS:
… a z té hvězdy naděje vyplývá,
že světlo přijde i do našeho chlíva.
Vidlákovi
Přece tam nepůjdu, aby tam došlo na nějakou hádku.
Existují stovky kostelů, v nichž se scházejí lidé, kteří mají nějakého Vidláka na salámu. A je úplně jedno, jestli to jsou katolíci, anebo ti jedině správní z početných evangelíků.
Existuje internet, na němž jsou tisíce záznamů slavnostních shromáždění v den Kristova narození.
Existuje jedna kniha, ve které nalezneme to, po čem pranou naše srdce.
Se spolkem,který se schází v našem kostele, mám rovněž ZÁSADNÍ problém. Navíc se tento spolek dělí na dva JEDINĚ SPRÁVNÉ tábory, český a polský.
Vyvstává otázka – pokud nechci či nemohu, anebo snad dokonce nesmím jít do kostela v den božího narození, má cenu, abych do něj vstupoval v jiné – méně sváteční dny?
Tou položenou otázkou nesleduji VŮBEC NIC. Prostě se jen ptám.
Jaký má efekt členství v nějaké předem definované množině lidí, pokud do ní patřím jen v případě, kdy mi to dovolují ostatní „JEDINĚ VHODNÍ“ členové?
Kde najdu zastání, když se mne nezastane samotný pastýř?
Pokud bych měl v takové komunitě dál fungovat, zašel bych za farářem, aby mne pověřil přečtením přímluv s tím, že se s ním dohodnu na nějakém textu navíc, který bych na slavnostní mši deklamoval.
Ó, ano, vím, že jsem mamlas, který by pořád jen se všemi bojoval…
Oprava:
… po čem prahnou naše srdce…
A dodatek
ohledně těch jedině správných stran (CZ x PL) – kdyby mohli, utopili by jeden druhého na lžičce vody.
Tedy ti staří, mladí už jsou dnes poněkud střídmější v emocích, ale když fotři a dědci zavelí, jde se pořád bojovat…
… snad proto o vánocích OPRAVDU ne. A radši ani nikdy jindy. Nemám totiž totožné vidění světa…
Víte, Targusi, s církvemi je to jako se ženskými. Nedá se žít ani s nima, ani bez nich.
Bez ženskejch se fakt žít nedá.
Bez církví se dá žít zcela, ale naprosto zcela v pohodě.
Re: Targus
🐔🐔🐔🐔🐔
Opět Vidlák boduje , protože je dobře se dnes také zamyslet nad duchovní stránkou Vánoc a ztišit se a tak trochu si uvědomit, kdo jsme, proč tady jsem, za jakým účelem, jak je to s celým světem a Kosmem a co to je za zázrak, že vůbec existujeme, kdo nám „propůjčil“ vědomí a uvědomování si sebe sama. Večer bude jasno a docela teplo , tak někam vyjděte, kde nebudete tak oslněni osvětlením a chvilku koukejte na hvězdy a uvidíte pána Boha v celé své nedostižné kráse a síle a potom jděte ke stromečku a můžete se veselit, že jste a že vám to myslí a můžete prožívat radost a lásku s blízkými lidmi. Nic to nestojí a poděkujte ke hvězdám Prozřetelnosti , co vám všechno věnovala a jak vás obdarovala bytím. Všem lidem přeji hezké a pěkně prožité Vánoce a méně špatných zpráv do dalšího žití a už se nám od včerejška vrací sluníčko a zase bude teploučko a veselo. Každý den o minuty více světla a kéž by to také bylo v životě.
Přidám trochu vánočního rozjímání z jiného pohledu. Snad nenaruším štědrovečerní pohodu a možná najdu někoho, kdo mi můj pohled osvětlí.
Moji oba rodiče pocházeli z moravských vesnických rodin a byli vychováni ve víře v Boha a s tím souvisejících rituálech. Po válce, když dorostli do svazáckých let, víru v Boha vyměnili za poněkud jinou víru. Já, dítě padesátek, jsem byla od víry v Boha odstavována a upřímně, ani jsem neměla sklony o Bohu přemýšlet.
Přefrčely roky, mě i mámu život omlel a obral skoro o všechno a maminka se začala znovu k Bohu obracet. Vedly jsme spolu nekonečné neodborné debaty, ve kterých se mě máma snažila donutit k přemýšlení o Boží existenci. Vždycky argumentovala faktem, kdo jiný by mohl stvořit něco tak dokonalého jako je lidské tělo. Jak všechno do sebe zapadá, doplňuje se, spolupracuje, jen málokterý orgán může tělo postrádat.
To je pravda, ale tady já narážím. Každý život závisí jen na tom, že je krmen, že si něco nacpeme do žaludku. Když nebude vykrmován, nebude trvat dlouho a život skončí. Fakt, o kterém není pochyb, a taky nic objevného.
A to je to, v čem vidím nedokonalost Stvořitele. Odjakživa si všichni tvorové zajišťují obživu, a s tím souvisí boje o území, na kterém lze pěstovat a získávat potravu. A samozřejmě se u lidí boje zvrtly, lidé chtěli mít prostoru čím dál víc. A pak už to jelo, válka za válkou, celá historie člověka je o válkách.
A všechno to začalo bojem o naplnění žaludku, na čemž závisí život. A to mně vadí, ale samozřejmě je mi to houby platné, že jeden pojídá druhého, silnější slabšího, aby byl život zachován.
Přála bych si, aby tenhle systém v mém příštím životě nebyl. Představuji si, že energii, potřebnou k životu, by bylo možné získávat že vzduchu. Ale to už je sci-fi.
Nejsem žádný barbar, mám ráda vánoční čas, vánoční rozjímání, vyprávění o Ježíškovi, ale klidně bych si to ponechala v říši pohádek, pokud by bylo možné žít jinak.
Přeji všem hezký klidný Štědrý večer.
Rybko, mýlíte se v řadě zásadních východisek. Zmíním aspoň dvě.
Za prvé s tím pokrmem, což je jen dočasné palivo pro tělesný život. Dobře to zmiňuje Kristus v tom dialogu s ženou u studny ( Jan, 4. kapitola ).
Nebo ve Zjevení se píše, že : „Již nebudou hladovět ani žíznit“.
To, že se nám po napití i najezení znovu vrací žízeň i hlad je jen obraz, jen vzorec něčeho. Přemýšlejte.
A málokterá válka vzniká proto, že útočící armáda nemohla naplnit své žaludky na původním území. Většina válek vznikla jako projev záliby většiny lidí ve zlu a lži. V chamtivosti, v propagandě, pýše, iracionální nenávisti, atd.
Co měl společného Tonkinský záliv s žaludky američanů ? Vždyt ty záminky jsou čím dál hloupější, křečovitější…
A ještě něco. Žádný „příští život“ nebude. Tak nepromarněte ten současný. Hledejte Krista bez předsudků, celým srdcem a dá se poznat.
Všem krásné Vánoce , pokoj v duši a naději do časů budoucích .
Z kostela zní skladba
Radujmese veselmese
nad Vidlákem klatba.
Kaplan na okrese
dostal befehl z vatikánu.
Pozor na něj, káže bludy
Před Vidlákem zavři bránu
nakazí nám naše zrůdy.
O svátost oltářní vede se pranice,
V očích se odráží plameny hranice.
Oba 👍👍👍👍
Doplníme…
Z kazatelny biskup hřímá:
“Od papeže nesu z Říma
podepsaný glejt,
že tu Vidlák nesmí bejt.
Nejsme žádná charita
Vidlákova kopyta
mohla by nám v porcelánu
natropiti hodně šrámů.
Braniboři nám tu svítí
bez nich by byl kostel v řiti,
Braniboři nám tu topí
přec je církev nepotopí. “
Vidlakovi v klatbe, aji vsem ostatnim (vcetne pana Nipponskeho) preji pekne a klidne svatky vanocni!
Tak to je hustý s tím kostele, kněží s plnou pusou lásky a porozumění a někdo kdo se odváží říkat pravdu není vítán? To bych jim asi řekl, děkuji ale tohleto už není chrám Páně, ale hlásná trouba hlouposti a nenávisti. Bohužel se ukáže, kdo je hlupák, nenávistník a psychický ubožák. Vždycky mě překvapí, jak si ta údajně „chytřejší“ část, ti tzv. „lepšolidi“, myslí, že jsou ve všem lepší a přitom podporují migraci, která je zahubí, řežou si dobrovolně pod sebou větev a nutí ostatní to dělat taky nebo se toho alespoň účastnit. Nevím jestli je to nějaká mozková degenerace, věřit těm spoustu krát vyvráceným nesmyslům s oteplování, zelenou eletrikou, nesmyslnými nařízeními EU a dalšími hloupostmi. Většinou když jim v diskuzi řeknete v čem je to lepší nebo ať řeknou proč podporovat válku na Ukrajině nebo proč uvalovat sankce poškozující sami sebe, tak nejsou schopní argumentovat, opakují nelogické a nesmyslné floskule. U prezidentských kandidátů nejsou schopni říct proč toho daného volí… myslím, že by si pro tuhle „lepší část“ lidstva měli už konečně přiletět mimozemšťani a sežrat je. To by byl na světě klid!
Veselé vánoce všem normálním lidem!
Dobrý kněz by měl být minimálně dobrým empirickým psychologem = je mu jasné, že pan Vidlák s rodinou na mši náladě, která je potřeba právě pro Vánoce neprospěje. Zároveň dokáže odhadnout, že pan Vidlák nepůjde „přes závit“. Přesto bych to neviděl na akci ze strany místního kněze, spíš jen respektuje názor spolufarníků. A někdo se ochotně ujal role mluvčího. Všichni víme, jak to v životě chodí a jak dobře lze manipulovat mlčící většinu. Pokud na pilu přitlačil přímo místní „Padre“, pak už je to na pováženou
Jsem poslední, kdo by bránil církev, v tomhle případě jen reaguje na společenskou objednávku možná ani ne věřících.
V tomto s vámi musím souhlasit. Přece tam nepůjdu, aby tam došlo na nějakou hádku. Spousta lidí tam chodí a o ničem vůbec nevědí. Přece jim nebudu kazit zážitek, protože nějaká hlasitá menšina ví, co je správné a je dostatečně militantní, aby se nezastavili ani před posvátností Kristova narození.
Poprvé za svůj život nebudu na Boží hod v kostele… Tak jsem z toho trochu naměko.
Je to jejich farizejská pýcha.
Máte podporu ve svých čtenářích, klenba nad Vámi nebude jen ode zdi ke zdi ale od Chebu na východ, kam až Vás čtou (nechci se nikoho dotknout). Všichni Vám tu od určitého věku asi rozumí.
Držím palce, ať jsou to nejhezčí Vánoce za několik let.
Je fakt, že ti „lepšolidi“ nejsou schopní demokraticky snést jiný názor a věcně argumentovat! No snad přiletí mimozemšťani nebo aspoň Aštar Šeran.
To přejde Vidláku, lidi se budou ptát a zjistí co se stalo.
V tomto punktu, Dane, si dovolím s Vámi nesouhlasit. Zlu se nesmí ustupovat. Ta hlasitá agresivní minorita nemá právo rozhodovat o tom, zda půjdete na Boží hod do kostela. Případný konflikt, předpokládám, by nevzešel z Vaší strany. To oni by znesvětili posvátnost Kristova narození. Pochybné „vítězství“ si mylně budou vykládat jako Vaši slabost a jejich drzost poroste. Nepoddávejte se jim, za chvíli by Vám nedovolili nakupovat ani v místním Coopu…
Také bych, Danieli na Tvém místě nešel (do jámy lvové).
Vidlák a.a. – historicky lidi kteří vyčnívali nad dav nebyli nikdy oblíbeni.
Někteří, kteří se s Tebou veřejně neshodnou, stejně podvědomě vědí, že máš pravdu.
Jsou jako zarytí komunisti do 16 listopadu 1989.
A o měsíc později ti samí ,,vždycky věděli“ rozkládali stranu zevnitř a byli vlastně disidenti (a rychle ke korytům)
Praktický příklad „křesťanské lásky k bližnímu.“
Všeho a každému do času. Až budou spinat ruce k nebesům „Pane smiluj se“. Z nebes se neozve ani „Nasrat!“