Výčet budovatelských úspěchů naší současné – jedině správné demokratické éry.

Jelikož se zde nalézá digitální brloh všech dezolátů, rozhodl jsem se, že zneužiji dobroty zdejšího vrchního euro-rozvraceče a budu zde názorně demonstrovat budovatelské úspěchy éry pěstování jedině správné demokratické společnosti v České republice.

Není přece možné, aby nám tady pořád někdo otloukal o hlavu stavební úspěchy hnusných – pardon – rudých soudruhů v podobě trapných králíkáren, ještě trapnějších fabrik, ve kterých se muselo pracovat rukama (no fuj!), a rovněž tak zcela nevhodných přehradních nádrží! Je potřeba občanům názorně předvésti nesporné stavební úspěchy, zrozené v době dnešní – jedině správné, protože demokratické a hodnotově ukotvené.

Nejdříve bych rád seznámil zdejší čtenářskou obec s opravdu povedenou stavbou, kterou se podařilo vyslídit stavební četě nejmenované firmy poté, co četař v roli úderníka vykosil v nejmenované lokaci obludná třímetrová křoviska a jeho nadšení spolupracovníci celé prostranství uklidili.

 Na obrázcích můžete obdivovat stylový příbytek netradičních rozměrů, vybudovaný tak zvanými bezdomovci, kteří údajně nic nemají. Jak je patrno, vkusný příbytek je srouben z velmi kvalitní dřevohmoty, dále je pokryt drahým linoleem a tak dále. Původní obyvatelé se již vzdálili, protože musí být respektován ekologický záměr soudruhů z místní radnice, kterážto chce na uvedeném místě vybudovat vzorovou ubytovnu v podobě kolumbária, postaru řečeno urnového háje. Komu se nebude líbit v příbytku ze dřeva a linolea v nějakém novém a ušlechtilém eurokřoví, může býti za mírný poplatek umístěn do ubytovny – pardon – kolumbária. Rovněž je na místě zmínit skutečnost, že nezanedbatelnou částku na proudžekt ubytovny věnují soudruzi z Bruslogradu.

Jako další pozoruhodný počin bych rád uvedl vybudování poldru na místě někdejší přehrady. Skončilo trapné a blbé zadržování vody v místě, které se jí nelíbí! Tato bude moci radostně spěchat dlážděným korytem do náruče Baltského moře!

Soudruzi vyřešili zhotovení poldru tak, že nejdřív rozdrbali trapnou socialistickou hráz, kterou následně spravili tak, aby vydržela zhruba jeden rok. Následující povodeň pak zdokonalila jejich dílo! Poté stačilo jen vkusně vydláždit břehy a zasadit to jedině správné eurorákosí. Nadšeným občanům pak soudruzi slíbili, že je budou ještě více a ještě lépe zachraňovat při povodních, pročež nedaleko vybudovali novou stanici integrovaného záchranného systému.

No neber to!!!

Za pozornost rovněž stojí velice vkusné valouny z nedalekého kamenolomu s pamětními bronzovými deskami u každého přechodu pro chodce, na který přispěla svou ojrodotací bruselská dotační hlídka.

Mé čtyřleté vnučce trvalo skoro půl roku, než pochopila, že text na pamětním šutru neobsahuje jména uhynulých kusů na nově zhotovené zebře, nýbrž hodnotné poděkování soudruhům z Bruslogradu. Ještě pár let, pár proudžektů a bude to v Čechistánu vypadat, jak u Flinstounů. A to je, oč tu běží, no ni?

Nesporným vrcholem budovatelské éry po Velké Listopadové Maškarádě je ovšem položení několika kontejnerů a následné vyzdění jejich půdorysu, resp. proměna ve velmi vkusný sklad, doopravdickou perlu soudobé architektury. Pozn. – ta hnědočervená střecha se třemi komíny samozřejmě patří bytovému domu za skladem…

 To vše namísto trapného a hnusného kulturního domu, o který beztak SKORO vůbec (uplněcypeganc) nikdo nestál.

Chytří soudruzi z radnice nejprve odporný a totalitní kulturák fakticky darovali jistému soudruhu podnikateli, kterému nadto ručili za úvěr ke generální opravě. Pak zjistili, že mají na krku dluh 26 mega a kulturák ještě více na spadnutí, než před prodejem. Po mnoha letech se pak při soudním přelíčení přišlo na to, že na jisté listině bylo datum 30. února a soudruzi to objevili fakticky až poté, co soud jaksi omylem vyhráli. Následně pak kulturák opravovali takovým způsobem, že jim spadl i s vedlejší – pochopitelně cizí – budovou.

To prostě nevymyslíš, aneb praktická ukázka užití receptu jedenáctého září v Gorolistánu…! Pokud máte zájem o rychlý odpar budovy, neobjednávejte drahá letadla s arabskými posádkami! Na provedení záměru bohatě postačí mnohem levnější gorolistánský odbor územního plánování a stavebního řádu!

Aby se „moji čtenáři“ nebáli o osudy zúčastněných soudruhů, jedna ZÁSADNÍ infoška. Vše je v Ou Keji, nikde žádné trestní stíhání na obzoru, všude klídek, pohoda, džez. Dokonce i na ten tabáček zbyly prašule…

A namísto blbého a trapného kulturáku se staví školní jídelna. Ta socialistická byla totiž stará, hnusná a ÚÚÚPLNĚ blbá.

Proč?

Protože byla dvě! Jedna maličká a druhá velká – přesně jako v seriálu o panu Tau (Josef Somr v roli doktora Azora – on je dva, jeden maličkej a druhej velkej)! Jedna kuchyně vprostřed, dvě výdejní okénka do dvou jídelen po stranách.

To vše se ukázalo býti špatným!

 Takže i když byla jídelna po rekonstrukci, musela uvolnit místo mladé, chytré a krásné bio- a eko- jídelně se zelenou střechou a mohutným výměníkem se spoustou stříbrných trubic – to se na fotkách, připojených žádosti o ojrodotaci skvěle vyjímá!

No prosím – tolik parády za pakatelní částku jedno sto mega českých.

Btw. Těch sto mega je pochopitelně jen nástřel, pro záchranu naší planety není žádná cena drahou a žádná částka velkou…

 A tak tu žijem…