25 listopadu, 2024

Ve znamení pražského jara

Je žalostné – ale pro tuto dobu symptomatické, že připomínka pražského jara roku 1968 se smrskne na protiruské orgie. Toto téma má překrýt vše ostatní, tedy, co politika 60. let znamenala pro naši kulturu – a jaké byly její cíle.
Čím si můžeme být naprosto jisti, že 21. 8. 2024 nám nikdo nepřiblíží vize demokratického socialismu. Obávám se, že rezonovat nebude ani oficiální zrušení cenzury, a to právě v roce 1968. Dostali jsme se totiž do situace, kdy kabinet Petra Fialy potřebuje úřad koordinátora strategické komunikace – a do jeho čela si nevybral nikoho jiného než bývalého náčelníka Vojenské policie. Do situace, kdy ministryně obrany požaduje výrazné posílení pravomocí právě Vojenské policie – a to na úkor svobod a práv občanů. Do situace, kdy onen koordinátor strategické komunikace nazývá část populace „zombíky“ a část „sviněmi“ s tím, že on stanoví, kdo si vyslouží novodobý pranýř. Již jenom chybí sestavení seznamu nepohodlných osob, jež budou podrobeny mediálnímu lynči – a budou sloužit jako odstrašující případ všem, kdo by chtěli přemýšlet jinak, než je jim vštěpováno.
Vládní koordinátor strategické komunikace tvrdí, že přece není možné sympatizovat s ruskými představiteli. Máme tu ovšem 2 zásadní problémy: 1) V demokratické společnosti smíte beztrestně sympatizovat, s kým chcete. Mohou-li jedni beztrestně schvalovat vraždy bratrů Mašínů či vyzvedávat velikost diktátora Pinocheta, proč by se jiní nemohli vzhlédnout například ve Vladimirovi Putinovi? 2) Kdo rozhodne, co vše lze zahrnout pod „sympatie s ruskými představiteli“? V praxi by to totiž mohlo vypadat následovně: Nesouhlasíte, že za teroristickým útokem na Nord Stream stojí Rusko – a dokonce se opovažujete tvrdit, že by za tím mohla stát Ukrajina nebo západní země? Zanalyzovali jste si, že Ukrajina nikdy nemůže porazit Rusko, a to ani se západní vydatnou vojenskou pomocí? Nelíbí se vám ideologie členů praporu Azov? V tu chvíli jste milovníkem Putina, a basta.
Jinými slovy, je vám zakazováno přemýšlet – a vytvářet hypotézy. Však se již chystá zákon o možnosti propuštění ze zaměstnání bez udání důvodů, aby se lidé přemýšlením příliš nezaobírali. Mohlo by to škodit nejen jejich existenčnímu růstu, ale i jejich základní schopnosti se uživit.
V roce 1968 vládní moc nepotřebovala koordinátory strategické komunikace – a už vůbec část společnosti nezastrašovala a nenazývala ji sviněmi.
Vadí-li nám skutečně okupace, měli bychom v prvé řadě tlačit na izraelské představitele, aby se okupovaných území jednou provždy vzdali – a aby zastavili utrpení civilistů v Gaze.
Mezi ideály pražského jara nepatřily ani středověký pranýř, ani lynč. Občané tehdy nebyli členěni do různých kategorií – natož, aby si někteří mohli připadat jako bezprávní. Ideálem roku 1968 byl demokratický socialismus, a to jak v oblasti politiky, tak ekonomiky. Měli jsme si vládnout sami, ne mít představitele poslušné cizí moci.
Neblahý duch Anticharty (Připomeňme si slovník konce 70. let 20. století, konkrétně pojmy „ztroskotanci a samozvanci“) nám potom ožil v podobě dopisu lidí rekrutujících se převážně z kulturního prostředí adresovaný Petrovi Fialovi a jeho kabinetu, kdy například Jan Hřebejk, známý tím, že voliče Miloše Zemana nazval rudými a hnědými prasaty, Jaroslav Hutka, autor nechvalně známého textu Miloš a Zubatá, Jaroslav Hutka, Jan Hrušínský, který blouznil o tom, jak na Hrad vtrhnou těžkooděnci – a udělají konec Miloši Zemanovi, či Marek Wollner, který se měl podle výpovědí kolegů opakovaně dopouštět sexuálního obtěžování – a kterého můžeme považovat za symbol České televize, vyjadřují svou plnou podporu nedemokratickým praktikám Otakara Foltýna. Byly doby, kdy herci vystupovali proti útlaku, a jako například Anna Letenská pro své ideály i zemřeli. Ti, kteří podporují praktiky plukovníka Foltýna, naopak na demokracii plivou – a dalo by se mluvit i o jiných fyziologických procesech spjatých s lidským organismem.
„Ztroskotanci a samozvanci“ byli jistě Foltýnovi dobrou předlohou, když vytvářel profil novodobých nepřátel Pětistrany a Vlády: „Velmi často to jsou lidé, kteří jsou nešťastní, zapšklí, zahořklí, smutní, opuštění anebo mají jenom životní smůlu anebo jsou to prostě jenom svině.“
Pokud Foltýnovi nepůjčila svou věšteckou kouli Džamila Stehlíková, bylo by zajímavé zjistit, na základě čeho se plukovník Foltýn dopracoval k výše uvedeným postřehům.
Spolu s pražským jarem bychom si měli připomenout i atentát na novinářku a civilistku, Darju Duginovou. K tomuto činu česká ministryně obrany (nebo spíše války?) Jana Černochová, publikovala status, v němž mimo jiné uvedla:
„Dnešní noc na 21.8. si v Rusku zapamatují.“
Souzena za tento výrok nebyla, podobně jako nejsou stíháni ti, kteří schvalovali atentáty na Roberta Fica či Donalda Trumpa.
Zatímco se budeme utápět v bojovém ryku pana Foltýna a jeho kumpánů, zkusme si vybavit skutečné hodnoty, za něž má cenu se brát. Mimo jiné sem patří mír a svoboda projevu. S druhou jmenovanou pak logicky souvisí odpor vůči jakékoli cenzuře, neboť cenzura zabíjí diskusi. A bez diskuse jsou povely, ale nikdy ne demokracie. Kdy jindy bychom si tuto skutečnost měli připomenout, než právě na výročí 21. srpna roku 1968.

Po zkáze

Někdy se Peklo schová za oblaka,
a jindy přes dým není vidět Ráj.
Temnota ty, jež ničí světlo, láká,
propast je nutí vkročit za okraj.

Zlomená křídla však svit nezastaví,
padne-li Anděl, opět stoupne výš.
Někdy jen bezmoc zraje bez nápravy.
Bůh šeptne: „Vydrž. Tohle dobře víš.“

Občas i světec trpělivost ztrácí,
přijde mu, že jen oheň chrlí draci,
a zač se bít, že najednou zde není.

Každý mrak zmizí. Zazpívají ptáci,
ratolest nesou přímo k recitaci:
Po každé zkáze dojde ke vzkříšení…

85 thoughts on “Ve znamení pražského jara

  1. politická polistopadová sebranko a pakáži, český a slovenský lid NEMÁ TRAUMA z 21. srpna 1968, nýbrž MÁ TRAUMA z vás, z vás všech těch polistopadových zaprodanců, vlastizrádců, kolaborantů, krys a sket!!
    Motto:

          „V 68. nám ZACHRÁNILI naši budoucnost (na více jak dvě desetiletí). Pak ale  ZRADOU již nemohli chránit i naši přítomnost.“

    1. Anonyme, doufám, že vás už brzy vezme čert!
      Stejně jako moji prarodiče měli trauma z Mnichovské zrady, moji rodiče z Vítězného února, tak já mám obrovské trauma z 21.8.1968 a z Husákovy normalizace, kterou si bolševici zachránili koryta a lidu udělali ze života peklo ještě na dalších 20 let. Díky Gorbi, že ta doba je už za námi!!!

  2. 21. srpen 1968 oddalil nas vstup do toho, cemu dnes rikame kolektivni zapad.
    Z pohledu na to, cim dnes tento zapad je, nutno uznat, ze to bylo pro nas prospech.
    Dnes byt jeho soucasti neni o co stat.

  3. 15. březen nemá v médiích skoro připomínku a to letos bylo výročí 85 let a 21.srpna jsou na netu už v poledne čtyři články o ruských hordách . Takže strategická komunikace funguje i bez Foltýna.

  4. Prezident Petr Pavel uvedl, že by se mohlo zdát, že 56 let po událostech srpna 1968 už není k těmto událostem co říci, ale i přesto je důležité si tyto události připomínat. „Je nutné si připomínat památku obětí, zároveň je to důležité proto, že historie má tendenci se opakovat,“ sdělil.
    „Měli bychom být velice pozorní a obezřetní k tomu, jestli se kolem nás a v tom, co se děje u nás a ve světě, nevyskytují paralely s tím, čím už jsme si prošli. A pokud si tím nechceme projít znovu, měli bychom těmto náznakům, signálům a tendencím věnovat mimořádnou pozornost,“ poznamenal prezident.
    Dnešní Rusko se podle něj nijak podstatně neodlišuje od tehdejšího Sovětského svazu. „Buďme opatrní a nenechme si vnutit myšlenku, že s Ruskem by nám bylo lépe. Nebylo,“ řekl a vyzval lidi, aby neodmítali demokracii jako princip, ač není dokonalá.

    Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/56-vyroci-od-okupace-1968-vojska-varsavske-smlouva-film-vlny.A240821_060658_domaci_roku

    Flexibilita nekterych kadru mne neprestava fascinovat.

    1. Kde ten génius PePa107 potkal demokracii? Snad v Aspen institutu Kazisvětů Rockefellerů & Chucpe Chavrus Co. ?
      Lstivý mrzácký fašismus není demokracií. To by ten poskok Kazisvětů musel nazývat sviněmi ne 5%, ale asi 99,9 % obyvatel. Pak by slovo demokracie bylo v souladu s talmudistickým pohrdáním, a vyvoleností.

      Za vlády banksterismu udává protektorátní vláda zadlužení „státu“ asi 3.5 bilionu. Centrální banku ovládá mafie, v pozadí žid Rothschild.

      1. Jednou z hlavních idejí Pražského jara byla „demokracie po našem“, která začala velmi dobře – zrušením cenzury, měla pokračovat Šikovou ekonomickou reformou, postupným povolováním soukromého podnikání, což se na přelomu let 1967/1968 skutečně dělo – mohou to dokázat inzeráty nově vzniklých firem v odborném tisku – nejvíc jsem jich viděl v hudebně-technickém měsíčníku Hudba a Zvuk.
        Mělo to pokračovat postupným přebíráním toho dobrého z kapitalismu do socialismu, ve hře bylo zkrácení pětiletého plánování na tříleté a dvouleté, podle oboru.
        I já jsem byl na Rusy zpočátku nasraný – za to, že nám vzali naději na to, abychom tu „demokracii po našem“ mohli aspoň zkusit. Našlápnuto k tomu bylo dobře.

        Postupem času, jak jsem dospíval a bral rozum, nasranost mizela téměř současně s několika málo možnostmi vidět „ten Západ“.
        Ráno, odpoledne i v předvečer všechno nablýskané, uklizené, obchody až do osmi večer a narvané zbožím, až oči přecházely.
        Ulice, namísto našeho veřejného osvětlení, byly ozářené neony reklam. Osvětlení bylo jen na velkokapacitních parkovištích, tak pro 2.000-3.000 aut, možná i víc. Prostě plocha, že nedohlédneš konce.
        Ale pozdě večer, tak pozdě, jak jsme se loudali z už zavírajících obchodů – bylo vidět skupinky lidí jakžtakž upravených, ale oblečených podobně, jako my – úplně obyčejně.
        A možná, že džíny, co jsme měli na sobě, draze zaplacené v Tuzexu, byly i lepší, než ty jejich.
        Naprosto tiše se pohybovali a prohledávali okolí kontejnerů prodejen techniky, ale i kontejnerů těch obchodů s tak širokým sortimentem potravin, že byl problém si vybrat.
        Ti lidi u těch kontišů si moc vybírat nemohli, vybírali co v nich bylo.
        Když jsme se po chvilce váhání odvážili přiblížit a slušně se zeptali, kam teď jdou a co s tím vším budou dělat, tak jeden z lépe oblečených lidí, možná nějaký vůdce té skupinky – hodil hlavou, ať prý jdeme za nimi. Měli jsme trochu strach, jestli nás nechtějí okrást, nebo tak něco – a pak nám došlo, že zrovna na nás by si toho moc nevzali…
        Dovedli nás k plechovým dveřím jakéhosi podzemního kolektoru, bylo to asi 500-700m od poslední budovy Shopping city Süd – kousek za Vídní.
        Betonový tunel, kudy se dalo vzpřímeně projít, zřejmě se všemi rozvody a technologiemi pro obrovskou nákupní aglomeraci, město ve městě.
        Uvnitř toho kolektoru bylo taky město ve městě – ale všecko vzorně uspořádané, uklizené a měli tam i elektřinu a dvouplotýnkové vařiče.
        Vysvětlili nám – rukama nohama, že jich je tam okolo třiceti a většina jsou emigranti z jiných zemí okolo, kteří neměli štěstí. Po chvilce váhání, asi jak slyšel, že se mezi sebou domlouváme česky, se přihlásil jeden pán, původem z České Lípy.
        Ten nám řekl, že za to, že každý den a za jakéhokoli počasí svezou všechny nákupní vozíky do kójí, okolo těch kójí uklidí bordel po návštěvnících a odnesou ho, kam patří, tak že je tam za to nechávají „bydlet“…
        Nemůžu ani dnes vyjádřit, jak jsme se tehdy my, Čechoslováci a v přítomnosti toho českého emigranta, cítili. Byl tam už čtvrtým rokem, z toho rok v záchytném táboře – a další tři roky, nemohl zavadit o kloudnou, stálou práci, kterou uměl – vyučený zámečník, se svářečáky snad na všecko, co svařit jde.
        V tu ránu byla pryč většina vzteků na „Rusáka“ – došlo nám, že oni svým způsobem chránili náš tehdejší způsob života – a všechno ostatní byly marginálie, nadstavby.
        Právo na práci, právo na střechu nad hlavou, právo na bezplatné zdravotnictví, bezplatné školství a skoro nulová skutečná kriminalita k tomu, nepočítaje v to ono směšné „rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví“ – v podobě dvou pytlů cementu na chatový chodník..

        1. Byt nasrany na „rusaka“ Soveta je jedna vec. Co se mi zda tragicke je, ze spousta lidi neni sto pochopit, ze dnesni Rusko neni Sovetsky svaz.

          1. Abych to upřesnil:
            Kterýkoliv z tehdejších národů SSSR byl pro nás, Čechoslováky prostě „Rusák“.
            Bez rozlišování jejich národnosti. Oni stejně všichni mluvili rusky (větší část vojáků, se kterými jsem mluvil), tak se to stejně nepoznalo, odkud kdo je.

            Později, v roce 1985, kdy umřel Černěnko a nastoupil Gorbačov a já byl v SSSR poprvé, to ještě bylo stejně.
            Ta místní parta, která s naší partou tehdy spolupracovala, mluvila téměř spisovně rusky a my jim rozuměli každé slovo – nerozlišovalo se, kdo je odkud.
            To až o 20 let později, ale to už jsme byli v RF. Spolupracovali s námi většinově etničtí Rusové, jen jeden byl původem Ukrajinec s ruským občanstvím, který se v deseti letech s rodiči odstěhoval do ruské oblasti SSSR, kde už zůstali.

  5. Pražské jaro a invaze

    Politici, novináři i historici používají pojmy invaze, okupace, převrat, puč, revoluce i kontrarevoluce nikoli podle jejich skutečného historického obsahu, ale jen podle toho, na čí straně sami stojí.

    Proces uvolňování v 60. letech vyvrcholil sesazením Novotného a instalací Dubčeka. Byl to palácový převrat bez účasti lidových mas, šlo tedy pouze o vnitrostranický puč uvnitř KSČ. Moci byli zbaveni jednotlivci, ne vládnoucí třída.

    Poté následoval krátký demokratizační proces tzv. Pražské jaro. Probuzení veřejnosti a spontánní vývoj událostí všechny překvapil a začal se vládnoucí garnituře postupně vymykat z rukou, bylo jasné, že chceme opustit socialistický tábor. (Nemá smysl si něco jiného nalhávat!)

    A to nemohlo v rozděleném světě na dva bloky beztrestně projít . Znepokojení sousedi i vládci v Kremlu proto rozhodli tuto “kontrarevoluci“ násilně potlačit tzv. bratrskou pomocí, neboli invazí vojsky Varšavského paktu, po které následovala okupace sovětskou armádou.

    Západ s námi sice naoko sympatizoval ale ve skutečnosti pro nás nehnul ani prstem.

    1. Kdo specificky chtel opustit „socialisticky tabor“? Moje rodina byla tise disidentska, a nakonec jsme odesli do exilu. Ale presto nemuzu rict, ze jsme chteli, aby Ceskoslovensko „opustilo socialisticky tabor.“

      Chteli jsme mit, co mel Gott. Moznost poznat Zapad, i pracovat tam. Ale neztratit domov, neztratit vlast. A cim vic bychom Zapad poznavali, tim vic bychom byli ocenili to, co tehda doma bylo.

      A ten vyvoj k tomu nam rusaci Soveti znicili. Jak se pozdeji ukazalo, znicili tim i svou budoucnost, budoucnost pro Sovetsky svaz.

      1. Železnou oponou spustil Harry Truman jako sankce na vítěze 2. světové války. Žádný rusáci Sověti. Bylo to úplně opačně. A na západě o nás nestáli ani v EU pořád byla výjimka na zaměstnávání. Oni chtěli výhody jen pro sebe a nás jen za otroky

        1. EU tehda neexistovala (1992) a Cechoslovaci byvali prakticky sikovni a cestu by si nasli. Lepsi nez blah blah blah nemate?

  6. V diskusi na režimních plátcích už se zase maže a banuje jak o život za pouhou připomínku toho, že Ukrajinci se také podíleli na invazi, a to jak souhlasem svých politiků v Politbyru ÚV KSSS, tak i přímou účastí ukrajinských vojáků …

    1. Občas tam kouknu na události dne.
      Diskuse mně už dávno byla západohodnotně zapovězena. Zásluhou komentářů o Ukrarusku, Oděse a vraždění v Domě odborů.

  7. Měli bychom si hlavně uvědomit, že ani dnes (v době informačních technologiích) nejsou všichni lidé zajedno a dost podstatná část národa neumí správně vyhodnotit dnešní politickou situaci (včetně mě) .

    V roce 1968 si pamatuji, že většina dospělé populace byla z příjezdu vojsk Varšavské smlouvy zaskočena a překvapena. Jestli o tom někdo věděl dopředu, tak se muselo jednat nejvýše pár lidí u nás, možná tak max. nejužší stranické vedení.

    Tenkrát se lidé o politiku až tak moc nezajímali, odebírali Rudé Právo, které se dalo použít jen tak na záchod. Mě tenkrát bylo 12 let, bylo ošklivo a , zataženo a na nebi hučely bez přestání letadla. Lidé se báli, vykoupili mouku , chleba i trvanlivé potraviny. Strhávali se sochy rudoarmějců a na zdi se psaly nápisy, které odsuzovaly okupaci. To ale trvalo jenom chvíli, jak bylo jasné, kdo je kdo. Soudruzi zas začali byt soudruhovatější, ty největší svině začali dělat kariéru, protože si mysleli, že je všechno na věčné časy a nikdy jinak.

    Dnes je to podobné, svině zase hledají svině. Umělci se začínají prát o slovo a o koryto v nekonečně přiblblých ale dobře placených seriálech. Politici zas oblbují své ovce a dokonce jim dost ovcí věří. Prasata a svině větří šanci na lepší život, začíná boj o koryta. Za pár roků budou mluvit zase jinak a blbci jim to zase uvěří, protože život ve lži je snadnější.

    Pořád se to opakuje.

  8. To isté napríklad aj s buzerantmi. Nech si pchů hocičo do hocičoho. Aj úredný papier na to dostanú kedže chcú. Aj vyrezať nech sa dajú kedže sa jim to páči. Aj kokoty odrezať. Len za svoich. Nech si na to zarobia.

  9. Jebem bohamária na všetkých oných tehdajších aj dnešných kokotov. Peniaze to nezarobí, chlieb neupečie. Nahý som na svět prišiel, nahý aj odíděm. Prečo sám sebe peklo na zemi robiť. Iní sa starajú.

  10. Nikdy nebyl a nebude v pozemském životĕ ideální režim, ale existují režimy, které brzdí duchovní a mravní rozvrat lidí a podporují mravnost společnosti.
    Také existují režimy, jež všemožné stimulují mravní úpadek národů. Náš současný režim patří právĕ k nim.
    Pokud srovnávám současný režim s tím minulým z mravního hlediska, protože to je kořenem všeho dalšího rozvoje národa, tak se dnes nacházíme na mravním dnu! Tudíž blahobytné perspektivy se současným režimem nečekejme!

        1. Ale vědci a odborníci říkají, že ….
          Nevěřím těm jejich vědcům a odborníkům, které tahají jak myši z klobouku strýčka Sama.
          Kolik jich kdo zná osobně nebo jejich letitou práci ve prospěch společnosti?

  11. Tady něco k té okupaci
    https://kob-forum.eu/2023/08/19/rok-1968-tzv-prazske-jaro/

    Sledujte schéma, nikoliv intenzitu a detaily. Scénář je důležitý, konkrétní realizace se bude lišit země od země. Viz dále třeba arabské jaro, oranžová revoluce na Ukrajině, akce Tichanovské v Bělorusku a další… Tentýž rukopis, tentýž scénář.
    Na téma barevných revolucí byl natočen velmi dobrý seriál – Spící agenti /Spjaščije (dohledáte na čsfd, YouTube…), vřele doporučuji

    Američany a Sověty nezajímalo nic jiného než strategická vojenská parita na západní hranici Varšavské smlouvy. Tuto paritu zásadním způsobem porušilo 79 kusů americké střely krátkého doletu, vytvořené pro evropské válčiště a rozmisťované v západním Německu. MGM-31 Pershing byla ta americká balistická raketa. Mohla být vybavena jadernou hlavicí W -50 typu Boosted Fission, která byla k dispozici ve třech variantách (60 kt, 200 kt, 460 kt – což odpovídá přibližně pěti, 15, 35 hirošimským bombám). Dolet střely byl variabilní (185 km – 740 km s bezpečnostní rezervou 111 km) s relativně vysokou přesností (CEP = 260 m). Taktický systém Pershing 1 byl v Německu operačně nasazen v roce 1965..

    pokračovanie v článku tu:
    https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Mytus-prazskeho-jara-Vsechno-jinak-Pravda-o-roku-1968-ocima-Stepana-Kotrby-674359

    1. @Anonym: Nechcete se domluvit se svou druhou identitou, která používá tento nick? Máte protichůdné postoje – někdy má schizofrenie fyzikální příčinu, pospěšte, dokud skomírající zdravotnictví dokáže pomoci.

      1. SSoudruhu, co tlapkáš za blbiny? Kecy o svobodě a demokracii v šedesátom osmom byl židovský podvrh, tak jako po osumdesátom devátom. Nejdřív velkolupičství, pak otroctví salámovou metodou.

  12. tuhle fotku jsem nikdy neviděla…
    https://matveychev-oleg.livejournal.com/17776439.html
    Mírumilovní Češi ženu svlékli, polili červenou barvou, takto ji vyfotografovali a nyní ji vedou k lynčování. Vina tohoto zločince je v tom, že její manžel, československý důstojník Josef Belas, odmítl střílet na Rusy. Ale hlavní je, že je občankou SSSR. Jmenuje se Valentina. Je jí 48 let a děje se to před očima jejích dvou dětí.

    1. Opravdu tu asi neviděl nikdo. JE to pravda? Na Rusy, pokud vím v 68. nikdo nestřílel. Házely se kameny, zapalovaly tanky atd. Sovětská armáda ale tady dorazila bez žen a bez dětí. Vypadá to jako propaganda.

        1. Ja si pamätám (mal som 14 rokov), že sused sa tak bál, že si dal dolu menovku na byte. Bol funkcionárom a bál sa, že ho obesia pre členstvo v KSS ….. a potom v 1970 sa začali vybavovať účty s tými čo nesúhlasili so vstupom vojsk na územie ČSSR. Previerky ,aké chce tá obluda veľký plk obuch O.F. …..

            1. zaujalo –
              O neobvyklé pomstě natočil v roce 1974 film nazvaný Človečina tehdejší student pražské FAMU a dnes proslulý režisér dokumentů
              Fero Fenič………..

      1. Když jsme přijeli do Mimoně, všichni čile probírali události, které se
        našim vojákům přihodily v Praze. Ze sestavy jedné z našich tankových
        divizí vstoupil do hlavního města samostatný průzkumný tankový
        prapor a motostřelecký pluk. Tyto jednotky měly za úkol chránit
        sovětské velvyslanectví, konsulát a zastoupení Aeroflotu (my jsme měli
        vystřídat výsadkáře, kteří brzyráno obsadili centrální letiště Ruzyně
        a chránili jeho objekty). Když kolony jely přes Václavské náměstí
        (tam bylo tenkrát zastoupení Aeroflotu), začal ze střechy Národního
        muzea, které se nachází hned za sochou sv. Václava, pálit kulomet.
        Mířil na vojáky na pancířích tanků a na lehká transportní vozidla,
        na korbách kterých byli vojáci. Důsledkem tohoto kulometného
        přepadu bylo několik mrtvých a raněných sovětských vojáků.
        Nikdo nevěděl, co v takovém případě dělat. Odpovědnost přijal
        svým okamžitým rozhodnutím major – velitel protiletecké baterie, která
        byla v koloně motostřeleckého pluku. Dal povel k zaujetí palebné
        pozice jedné Šilce – samohybnému protileteckému zařízení –
        k horizontální palbě. Sám zaujal místo střelce a vypálil sérii salv
        ze všech čtyř 23mm hlavní, kterými kulometčíka i kulomet rozmetal
        na kusy. Své samozřejmě dostalo i muzeum, několik děr „ozdobilo“
        jeho levou horní část, místo, kde bylo kulometné hnízdo.
        Jurij Andrejevič Galuško
        Československo-68

          1. To jen z našeho pohledu je všechno jasné.
            On přijel do země, kterou před 23 lety za cenu vlastní krve (možná jeho otec, strýc, děda?) zbavili fašismu, zažili cestou věci o kterých se nedá mluvit… jejich pameť byla ještě čerstvá, a teď možná měli pocit že se historie opakuje, a že je třeba zabránit oživení fašismu dokud není pozdě, když tehdy ho nechali dojít příliš daleko na své území – a z tohoto pohledu očekávali že to cítíme stejně.
            Myslím že byli zklamaní, že už tak brzo po válce chceme raději patřit na západ.

                1. Aha, my Cesi jsme tak blbi a pateticti, ze vymenime vlast i vsecek majetek jak vydelany tak i po predcich, za vykladni skrin. Takto si to malujete?

                    1. Misto abyste se zeptal, proc jsme do toho sli, tak nam vykladate, proc jsme do toho sli. Protoze to vite lip, nez lidi, co to prozivali, ze?

                      Domaci Cesi si stezovali, ze jim exil mistruje. A ejhle, ono je to naopak.

        1. Ja jsem to slysel jinak:

          Cesky rozhlas vysilal, a to se nelibilo.
          Vojaci dostali rozkaz zdroj vysilani zastavit/znicit. Ptali se, kte je ten Rozhlas.
          Odpovedi bylo: az nahore na Vaclavaku.
          Takze vojaci prijeli, nahore na Vaclavaku videli majestatni budovu, a zahajili palbu, s cilem zastavit vysilani.

          1. Trocha humoru o životě v Milovicích
            Jurij Andrejevič Galuško
            Československo-68

            Tak například, aniž by bylo v posádce postaveno cokoliv potřebného
            k životu lidí, byl jako první odhalen památník vůdci světového
            proletariátu V.I. Leninovi. U této sochy nejvíc, jak naše vojáky,
            tak i Čechoslováky, udivovalo Iljičovo gesto. Figura dělající dlouhý
            krok byla nachýlena kupředu, šosy oděvu byly rozevláty ve větru.
            Nejdůležitější ale bylo, že dopředu natažená ruka vůdce světového
            proletariátu ukazovala přímo na dveře místního českého hostince
            „U Farkaše“ a text na monumentu hlásal: „Správnou cestou kráčíte,
            soudruzi!“ Když jsem potkával a provázel československé soudruhy,
            kteří navštěvovali naše oddělení, nedalo se vyhnout otázkám,
            proč postavili památník právě tak a ne jinak a nebylo snadné se z nich
            vykroutit.

            …….
            Jeden místní uznávaný psycholog z pražské vojenské-politické
            akademie, který se dověděl o mém výkladu umístění památníku,
            dokonce přijel do Milovic a několik dní za sebou pozorně sledoval
            důstojníky procházející vesele navečer kolem sochy směrem, který jim
            byl Leninem naznačen. Napsal o tom dokonce vědecký článek
            do Obrany lidu. Tam vše přesně popsal, rozebral a vysvětlil z pozice
            vojenské psychologie. Jak decentně a gramotně vyřešilo velitelství
            zlepšení nálady u svých vojáků. Vědec slíbil, vzhledem na výhradně
            kladnou zkušenost CSV, na této platformě rozpracovat celý program
            analogických kroků pro Československou lidovou armádu.

        2. Tohle hlášení čtu poprvé.
          Kdopak si přinesl na muzeum kulomet střílel dolů na Václavák po tancích?
          Kdyby to byla pravda, už dávno by měl přece Řád Bílého Lva 1. třídy jako třeba ten rusobijec Zelenskyj. Že by snad na toho tehdejšího rusobijce západní hodnoty zapomněly?
          Tohle určitě učíte na té FF KU.

  13. Nikoli v demokratické, nýbrž svobodné. Demokratická neznamená svobodná.
    Demokratické může být i lidožroutství. Hkasování, kdo bude k večeři.

    1. Ale i lidoužroutství pak bude svobodné… Pokud bude většina dostatečně vzdělaná a na výši, lidožroutství si neodsouhlasí, neboť by se obrátilo proti komukoli…

      Každý politický systém hodnotím podle míry a úrovně demokracie. Ideálem je pro mě systém s rozvinutou přímou demokracií, a to v oblasti politiky i ekonomie.

      1. Já ne. Hodnotím podle toho jak se v něm lidem daří. Jedním z ukazatelů je zda je dovoleno „hlasování nohama“a jak je využíváno.
        Evoluce Homo Sapiens sapiens nebyla a není „demokratická“. Demokracie je slepá ulička evoluce.

      2. Přesně tak, přímá demokracie s osobní zodpovědností.
        Já politický systém hodnotím podle toho, jak se společnost dokáže postarat o ty nejzranitelnější – tedy matky, děti, seniory, invalidy… Všichni jsem určitým způsobem propojeni a nebudeme se nikdy cítit lehce na duši, pokud v ulici důchodce probírá popelnice a potkáváme v nich bezdomovce a narkomany.

  14. Jednou poradala CT diskusi vo srpnu 68. NIkdo z pritomnych diskutujicich nebyl
    v 68 na svete. Naka komunistka byla ,ale vypravela jak jeden vybor strany ,
    byl chytrejsi nez jinej vybor jeji strany.
    To mne rozzurilo az do nelenosti a sepsal sem naky konkretni , autenticky vypraveni,
    celkem obsirnejsi, jako vocitej ucastnik , /jak to bylo /, s nazvem Osmasedesatnici.
    V Nakladatelstvi bez vydavatele ,
    /nebo tak/ to chteli ,stoji to pajcku ,/driv desitku/, kdo by si chtel k vyroci pocist…

        1. Proto přece máme tu Paměť národa.
          Jenže zmizely vzpomínky odbojářů a obětí 2. světové války fašistů a dneska v české bruselvizi uvidíte jen tklivé příběhy vyháněných a ublížených českých Němců.
          Příběhy rodin popravených fašisty jsou zmizeny.

  15. porovnej si

    trauma po 56 letech je nezmerne, musime nenavidet rusko

    trauma z druhe svetove valky s 360 tisici mrtvymi – zadne trauma, zadna nenavist k fasistum a nemcum

    1. Ano, toto bije do očí – a je to strašné. Přitom Protektorát a co se za něho dělo, zničilo náš tehdejší stát – a způsobilo to nevratné škody. A ani patřičné reparace nám nebyly vyplaceny…

      1. môj dedo z Novopacka len tak tak unikol pred totálnym nasadením v ríši…. strejda skončil v Terezíne…..

      2. Po řadě. Výplachy po osmnáctém, v osmatřicátém, po devětatřicátém, pětačtyřicátém, osmačtyřicátém, osmašedesátém, devětaomdesátém. v hard i soft verzích. …Tak to pokračuje. Není divu, že je to takové jaké je. Není kde brát. Nynější vládnoucí establishment si nezadá s „normalizátory“. Od voleb neočekávám nic dobrého, jen to, že to bude jen o něco jinak blbé. Protože kvalita „opozice“ je stejně mizerná.

      3. @Marek Řezanka: Myslím, že genetický výběr začal mnohem dříve (Bílá Hora? Husité?). Kolaboranti zůstali, ostatní buď nepřežili, nebo zmizeli v exilu. Dnes to jen pokračuje, není čemu se divit.

        1. Bílá hora byla a je velkým traumatem s hlubokými stopami. Zrodila nejen kolaboranty, ale lidi ohnuté, pokřivené, rezignující na vzdor, lidi pokořené a sražené na kolena. Zrodila prospěcháře i udavače, fanatiky i prachsprosté gaunery.

  16. Jak někdo poznamenal jinde,prodloužilo nám to klidné období o 20 let.
    Také to bylo řečeno, vývoj člověka byl rokem 1989 ukončen,jdeme zpátky na strom,jeskyně a začínáme chlupatet.

    1. Tak. Vypláchnuto předešlých čtyřicet let, pokračujeme Republikou Československou, přes Rakousko-Uhersko a dále do minulosti. Ani reálného vzdělání netřeba, stačí novodobý politický katechismus.

      1. Musím vám odporovat. Vždy zůstane nějaké reziduum, semínko a když nastane vhodná příležitost, znova vyklíčí. Podívejte se na nacismus, který je přítomen na Ukrajině. A je to už přes 120 let. Šuchevič,Bandera… Ona je to vlastně příčina současné války.

        Ale ostatně – v Rusku by taky nacionalismus vykvetl, kdyby se mu to dovolilo. Zatím se stříhá a nedovolí se mu bujet.

        1. Zadny seminka na sazeni a sklizeni nacismu nejsou , to je absurdni.
          Ze si nekdo zajde do kramu , prosil bych 5kg seminek nacismu.
          A pak je nekam sazi , jako brambory .Aby ty seminka vyrostly a rozkvetly..
          Kdyz je nato vhodny pocasi.

          Lidi a nase lidska existence sou ponekud vic komplikovany..
          A musi si lidi nejdrive vytvorit vhodny podminky v demokracii , v narode ,
          na zfanatizovani , nekterych , /na inkvizicni, cirkevni a nabozensky fanatiky , na narodni fasisty a nacisty, na internacionalni fanaticky komunisty, nebo jen dodani moci tem ,jako sou primitivni sileny psychopati a sadisti, ty vsichni
          jako hlavni druhy ,ktery si potom dosadi a nebo zvoli nekde za svy vudce.

          /Papezove , Torquemada/jezuiti ,japonci , Usama a spol, Mussolini , Hitla ,president Amin ,kterymu se dostalo vod ostatnich presidentu
          a vlad ,velky uctivani , co nejvic lickych prav , co nejvic vyhod ve svete a pokladu v miliard…/jako treba hitlovi , kterej mel taky a porad Vanoce , vo co si rek, to dostal vod svych mezinarodnich rodicu , pod stromecek/.
          Zalezi ,nemusim dodavat , taky na vyvoji priznivy situace v okolnim svete..

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *