Už jsem tu několikrát psal o olbřímí velikosti bruselských europarlamentních baráků, ve kterých se ztratíte ihned jak tam vlezete a vysávají z vás energii horem dolem. Říkal jsem si, je to prostě velké a to my, Češi, nemáme rádi. Když se nám něco líbí, tak zdrobňujeme. Milovaná žena je ženuška, milovaný pes je pejsek… jen Fiala bude pořád jen premiér a nikdy nebude mít svůj úřadíček vlády, či národem oblíbené ministerstvíčko.
Mimochodem… takhle vlastnost nás vždycky prozradí. Je jedno, jak nadáváme, je jedno, jaké rozhorlení vyjadřujeme, pokud v něm zdrobňujeme, tak to nikdy není tak hrozné. Kolik já vyslechl nadávek třeba na Babiše, ale když mu u toho zároveň říkali „Andy,“ tak je jasné, že je to spíš český folklór než skutečná nenávist. Pokud Češi nenávidí doopravdy, tak zveličují.
A tak jsem si prostě myslel, že tady v Bruselu jsou ty baráky prostě moc velké a já na něco podobného nejsem zvyklý. Vždycky mám chuť si tady nazout kanady, sbalit tornu, vzít si do ruky cestovní hůl a chodit tady po chodbách, jako kdybych u nás objevoval Šumavu po turistických značkách.
Ale ne, ono je to něčím jiným a já na to konečně přišel… Ze zdejších budov totiž nic nedýchá. Žádný genius loci. V Praze jsou to alespoň historické budovy. Valdštejnská konírna, Strakova akademie, paláce… jsou v nich fresky, historické výjevy, máme tam busty Komenského, Žížky, ze zdí kouká ten Albrecht z Valdštejna nebo ministr Rašín. Prostě ty budovy jsou alespoň svědectvím pravdy i omylu, jsou naplněné historií, dobrou či špatnou, můžete se vymezovat nebo splynout s tokem dějin, ale prostě tam něco je a působí to na vás.
Europarlament nepůsobí vůbec. Ono to má logiku. Kdyby tam měli bustu Napoleona, tak by to štvalo Němce. Kdyby tam měli Adenauera, tak to štve Francouze. Kdyby tam měli Svatého Štěpána, tak to Leyenová nevydejchá. Kdyby tam byl Karel IV., tak se budou hádat, jestli to byl český král a nebo spíš německý císař.
A tak tam nemají nikoho. Tedy… mají… hrdiny evropské integrace, o kterých jste nikdy neslyšeli a nebo o nich slyšeli ve zlém. Kdo víte o Gyulovi Hornovi? Kdo zná Spaka, Spinelliho a další? Nikdo. Nikoho normálního tam nemůžete dát. Každý někoho štve, všichni musíme být korektní, každý, kdo něco někdy dělal, tak i něco zkazil, zpravidla o toho prolil krev a nad někým jiným zvítězil. Evropská unie, ta žádné špatné vlastnosti přece nemá, to je ryzí dobro, Timmermans je mi svědkem a tak potlačíme všechno, co tomu neodpovídá,. Výsledkem je barák bez skutečných velikánů.
A bez velikánů vám společný evropský národ nevznikne.
Místo toho tam mají moderní umění plné klikyháků, které znamenají přesně to, co řeknete, že znamenají. Udělají si tam tu sochu hermafrodita, co má prsa i kulky a pro jistotu mu z paží vyrůstá ještě další paže. Mají tam sice kapli, ale není tam křesťanský kříž, ale evropský kříž, který, jak jinak, představuje velkolepou evropskou jednotu. Na chodbách jsou ještě nějaké artefakty ze starého Egypta, ten je asi dostatečně vzdálen naší zkušenosti a už nikoho neuráží…
Vlastně jediné, co alespoň trochu ukazuje na něco z evropské velikosti a důmyslu, jsou nakonec limuzíny dole v garáži. Ty jsou veliké, naleštěné, celé v kůži, Audiny, Mercedesy… ale člověk by brečel i nad tím, protože všechny jsou elektrické. Letos tam část garáží ohradili a udělali tam půjčovnu elektrokol. Ano, přesně tím směrem jdeme. Od nejlepších aut na světě k dopravě rikšou.
Člověk je tak nějak nastaven, aby oslavoval heroismus. Sparťané u Thermopyl… to je jedno, že tam všichni padli, prostě jsou hrdinové. Hannibal je nepřítel, ale zaslouží si uznání, protože přešel se slony Alpy. Caesar se ke Galům choval asi tak stejně ohleduplně jako Hitler k Polákům, ale dodneška se po něm jmenuje titul císař. Komenský byl Učitel národů, Masaryk byl Tatíček národa (vidíte, zase zdrobňujeme), Napoleon došel do Moskvy, Žukov zase do Berlína… ale sakra, jak oslavovat někoho, kdo připravil Lisabonskou úmluvu, že? Jak se ztotožnit s někým, kdo celý život seděl v kanceláři a „proslavil“ se tím, že vyjednal Maastrichtskou smlouvu…
Ten barák prostě oslavuje byrokracii, bezpohlavnost a tolik evropského dobra, až se z toho člověku po chvíli udělá špatně. Je to jak obrovský šlehačkový dort. Ať je velký jak chce, stejně si dáte jen kousek, protože pak už se to jen lepí na patro. Na narozeninách to chcete, ale žádný dobrý příběh nezačíná slovy: „Když jsme jedli piškot.“ Velké příběhy začínají ležením v blátě, cezením krve či heroickou dřinou. Velké příběhy začínají tím, že lidé s koši na ramenou nasypali Asuánskou přehradu, zůrodnili poušť, ubránili se přesile. Velké příběhy vznikají tak, že na Kulikovo pole přijedou jednotliví bojaři, ale domů se vracejí jako jednotný ruský národ a pak kvůli tomu postaví novou Lávru a nějaký pěkný kostel. A funguje to tak dobře, že jsou kvůli tomu lidé ochotni umírat i dneska.
Ale za Evropu? Tady je člověk ohromen velikostí, je ohromen množstvím lidu, je ohromen (a někteří i okouzleni) množstvím peněz… Ale nikdo nevyjde ven a řekne si v duchu, že za tohle stojí za to, položit život. Možná proto to jde tak snadno od desíti k pěti. Možná proto se Evropská unie pořád hospodářsky propadá a ujíždí nám vlak. Ono to vlastně nikomu nestojí za to. Vždycky je hodně těch, co dojí erárus a zvětšují fiskus. Ale normálně se vyskytují i ti, kteří věří ve svou zemi, věří ve svůj národ, věří ve svou vlast a přijdou pod rozvinutý prapor. Ale tady to teda nikoho k ničemu podobnému nemotivuje.
________________________________________________________________________________________________________________________
Přátelé, pokud mě chcete podpořit v mém Vidláckém úsilí, prosím pošlete dar Institutu českého venkova. Každý, kdo pošle příslušnou částku, může si na oplátku vyžádat knihy, trička, samolepky a odznaky z nabídky. Číslo účtu: 1769955003/5500 IBAN: CZ8355000000001769955003. Kdo chce, může přímo na stránkách Institutu pro platbu použít QR kód. Doporučuji poslat platbu a druhý den si zadat adresu pro zaslání. Stačí přímo na Vidlákových kydech kliknout v záhlaví na „objednat knihu.“
Je zajímavé, že i Vidlák začíná zřetelně cítit ten odér Chrámu úředníků. Je přesně takový, jak to vypadá zvenku. Kovové, skleněné, lesklé, chladné budovy. Fungující ale neosobní služby. Nevím o tom objektu zhola nic, ale intuice je intuice. Vsadil bych se, že je tam slabě cítit nějaká luxusní, jemně parfémovaná desinfekce.
Honosné mraveniště pro (většinou) nevolené úředníky, jejichž hlavní snahou je se v tom chrámu udržet.
Ti, co by tam chtěli něco rozhodovat, protože byli někde zvoleni jsou vytěsňováni a postupně, pokud se to dá, korumpováni.
Protože jsou nebezpeční. Ohrožuji existenci Chrámu, zpochybňují jeho potřebnost pro okolí a jeho neomylnost. Proto z něj vycházejí takové informace jaké vycházejí. Sterilní, vzdálené životu, dokonce bez ohledu na realitu.
Ze všeho nejvíc se ten pocit nejvíc blíží britským TV seriálům „Ano, pane ministře!“ a „Ano, pane premiére“.
Je mi toho nadšence Vidláka trochu líto. To prostředí by se na něm mohlo neblaze podepsat.
Odér chrámu úředníků?
Vidlák má evidentně rýmu.
Jinak by cítil ten hnůj, co se tam léta hromadí a smrdí.
Je potřeba kydat.
A pokud vidle nestačí, tak převést koryto řeky jako Heraklés a hnůj vyplavit.
Jak říká staré přísloví: Žádná Babylonská věž nedoroste do nebe.
Za Rakousko Uherska, kdy celé mocnářství ovládla byrokracie která se stala příčinou zaostávání monarchie se mezi lidmi říkalo že jim vládne husa a osel.
Vycházelo to z toho, že se v té době zákony psaly husím brkem na pergamen vyrobený z oslí kůže. Proto husa a osel.
Vidláku,
dnes jste, možná neúmyslně, nastolil několi zásadních i když na první pohled malicherných témat. Jen namátkou:
1) Cenius Loci tam v Bruseli: Ano, kde nic není, ani smrt nebere. Co k tomu dodat? Nic.
2) Elektroauta. Předpokládám, že jsou zaparkovaná v podzemnních garážích pod tím velkoouřadem. Jistě, ukazujeme tím všem, jak jsme IN.
Ve městě, kde bydlím, nedávno dali do používání nově postavené byty s garážemi v přízemí. Je tam značka zákazu vjezdu vozů s LPG a ELEKTRO. Ano, mají tam rozum, zaplatili za to bydlení velké peníze a nechtějí mít v budoucnosti průšvihy, kdyby se něco nepovedlo.
Tak máme naději, že tam v bruseli nějaký chytne.
Vy jste čekal, že v byrokratech vydolujete ducha? Jste si zaplatil výlet do chlíva a říkáte, že ten chlív smrdí. Proč nám to znova opakujete. Co tím sledujete. Chcete tam kydat hnůj?
Klídek, opakování je matka moudrosti.
Taková matka je pěkně blbá. Jednou a dost.
Dobrá matka říká, tohle synku blbej nedělej.
Tam to smrdí 50 let
Vidláku,
Mercedesy a Audiny nejlepšími auty?
Proklatě dávno NE!
Můj Pinocchio se i přes mé „nenápadné“ varování ulakomil na „nulové auto“, protože
„to auto je německé a staré tak akorát (r. v. 1989), takže jezdí furt, jen se tam leje benzín!!!“
A navíc – je to „plynoffka“, volevole!
Trvalo mi rok, než jsem mu rozjezdil plyn, rozuměj vychytal mouchy „fšeckyuplněcypeganc“, aby to bylo jakž takž spolehlivé a abych ho pořád nemusel tahat dom na špagátě.
Další rok jsme rozjížděli benzín.
Ale má německého „janktajmra, uplněcypeganc“.
Jo, komu nedošel výraz „nulové auto“, tak to jsem vymyslel já.
Audi má ve znaku 4 propojená kolečka, která zdálky přisleplému dezolátovi vyvářejí dojem několika nul za sebou.
0000
Původně měl znak symbolizovat spojení čtyř německých automobilek, Audi, Horch, DKW, Wanderer.
Dnes těmto autíčkům říkám „dva hajzly za sebou“.
Za mého dávného mládí se značka DKV četla jako Do Kopce Vytlačit.
A Horch byl Poslyš
Re: babaluba
DKV je evropsky nejrozšířenější tankovací karta
https://www.dkv-mobility.com/cz/
DKW je prý zkratkou slova Dampf-kraft-wagen.
Mistr Audi říkával čtyři kroužky pro teploušky.
Lidi jako národ už jsou vyjebaní jako ty. Shodu podmětu s přísudkem v jazyce ještě jakž taž zvládají, ale shodu s příčinou a následkem vůbec nechápou.
Jediné co je jim dovoleno je platit daně. A kdo platí víc , i kdyby mu brali daně ze zabíjení, kuchání lidí , píchání do nich vakcín nebo odírání je na nájmech a ostatních nutných položkách pro život, tak ti poté řežbě do vlastních berou větší důchody.
Máte úplnou pravdu, Sasine. Ale změňte formu, jestli chcete něco změnit…
Aleš Brichta tímhle songem sice zradil metal, nebo jak to říkal Ozzák, ale k článku se hodí: https://www.youtube.com/watch?v=LkxbzXfqALE
re: tdx
Nehrál to před Brichtou Gen (Kůstka, Vondrák, Vobořil, Čepelák)? Pamatuju si tu písničku z koncertu.
Rok 82 nebo 83? Podle délky vlasů spíš 83…
TVL, pamatovat si takové ho**a, ale co bylo včera k večeři, to nedám, „tabula rasa…“
Jsem zvědav, jak dlouho bude trvat, než poprvé netrefím domů…
Já myslím, že pak už to bude úplně jedno. Člověk bude šťastný a spokojený v blažené nevědomosti 😁
Jestli si tohle ještě stihne nechat přeložit (jo, a pochopit) ta nevolená úřednice s koberečkem, tak to Dostál odnese dvojnásob… Tobě se jako nelíbí, soudruhu, ta naše budovička evropsková? Macaťoučká?
….. a při Dunaji strmí paláce, z krve mé a mého potu.
Když už si dnes hraji s AI, tak stručný výtah tohoto Vidlákova článku a predikce budoucnosti EU (to dle korporátní umělé inteligence!!!):
Uvedený text vykresluje Evropskou unii jako instituci odtrženou od skutečných evropských dějin, velikánů a hrdinů…
Charakteristika EU: Evropská unie v tomto textu působí jako instituce, která se vyhýbá jakékoli identitě či konfliktu, snaží se vyhovět všem, ale tím ztrácí sílu, smysl a lidský dotek. Je to svět, kde neexistují hrdinové, jen nezáživná byrokracie a nekonečná korektnost. Velké příběhy a velké postavy tu chybí, protože EU se bojí jakkoli zasáhnout do citlivé minulosti svých členů.
Predikce budoucnosti: Na základě této kritiky lze předpokládat, že pokud Evropská unie nebude schopná najít silnější identitu a ideje, které by stmelovaly občany členských států, může čelit postupnému úpadku. Autor naznačuje, že bez hlubšího zakotvení v historii, hrdinství a tradicích nemůže vzniknout skutečně jednotný evropský národ. Absence emocionálního propojení s evropským projektem, a tedy i nedostatek motivace obětovat se pro něj, může vést k pokračující hospodářské stagnaci a klesající roli EU na globální scéně.
————-
ChatGPT je také dezolát!!! 😀
Kdyby bylo s pistolí u hlavy na výběr mezi premiérem Fialou a ChatGPT, tak mám zřejmě vybráno.
…a možná by ta pistole ani nemusela být nabitá, že?
😀
Musím odpovídat? 🙂
🙂
Netřeba. – Ale… jsme tu zajímavá bublina, že?
ChatGPT není dezolát. Je to Globální Přitakávač.
—
– Strýče, hoří-li bařina?
– Ná pravdaže hoří. Bařina hoří, jak by nehořela?
– Ale strýče, však bařina nemože hořat!
– Ná pravdaže nemože! Bařina nemože hořat, nehoří – jak by mohla?
—
Tento dialog, původem (snad) ze Slovácko sa nesúdí, vystihuje podstatu ChatGPT.
Tak samozřejmě odpoví podle návodnosti otázky, když jsem chtěl aby chatGPT našel na EU pozitiva, také je našel…
A má pořád „hodnotové ukotvení“? Když ji zkoušeli někdy před rokem (tu anglickou teda), tak požadavek „napiš oslavnou báseň na Bidena“ splnila v cukuletu, když chtěli to samé na Trumpa, tak se jí nechtělo – prý na někom jako Trump není co chválit a tak. Bylo toho víc, co prokazovalo jistou specifickou parametrizaci, kulantně řečeno.
Tohle je na Nobelovku za literaturu.
To popisujete peklo?
Nad Dantovým peklem je nápis :
„Zanech všech nadějí“!
Není to trochu jinak? Zanechte vší naděje!
—
Jaká je vší naděje? Že budou do skonání světa cucat, cucat a cucat?
Zajímavá myšlenka – to peklo. Vzpomněl jsem si na jednoho moudrého pana faráře; ač neznaboh, dovolím si ho citovat:
Přišel politik do pekla. Výborná kapela, obsluha s jídlem se jen míhala atd., atd.
Pak si sedl k baru s nádhernou ženskou, flirtovali a pak jí sáhl mezi nohy a tam nic neměla. A to je to peklo.
Politici zřejmě odcházejí do Pekla v mladém věku 😀
Tak – šťastnou cestu a příjemný pobyt.
Pane Alefe, já do pekla asi nepůjdu, jsem už obstarožní kmet (+77) a za nynější zaručeně nejlepší vlády bych se těšil, že jsem 10 let na emerytuře.
Ti zbyteční, ti budižkničemové.
A „tak je to spravne, tak to ma byt. Kazeň na prvnim mistě“.
Politik umřel a protože byl významný, dostal na výběr mezi nebem a peklem. Na ukázku se mohl na obě místa na jeden den podívat. V pekle ráno žranice lepší než ve sněmovní kantýně, dopoledne lázně, masáže od čertic, v poledne žranice větší než ráno, odpoledne grilovačka, pivo, šipky, večer metalovej koncert, šukačka podle libosti a chlastu co se vypije. Druhej den má v nebi, ale zrovna je pátek, ráno modlitby, k snídani hořkej čaj, v poledne dva suchary, odpoledne modlitby, v podvečer varhanní koncert, večer hrnek vody. Politik si tedy vybere peklo a další den ráno stojí natěšeně u vrat. Zabuší a hned se ho ujmou dva svalnatí čerti – spoutají mu ruce za záda a vedou ho ke kotli plnýmu pěkně roztopený smůly. Politik řve, že to nějakej omyl a co je to za bordel, kde je ta žranice, co tu měla být. Hlukem přivolaný Lucifer přijde, obrací oči v sloup, nechápavě vrtí hlavou a říká politikovi: Že zrovna ty se divíš, jako bys nikdy nedělal kampaň …
Ale do prdele práce.
Čím to, že mně to je tak povědomé?
😀