Tak si říkám, proč nepíchnout do vosího hnízda? 🙂 Hnutí Stačilo se mi zdá jako dobrá volba pro dnešní situaci. Kdybych žila doma, volila bych taky Stačilo. Ale připadá mi, že když se Stačilo vyhýbá potýkání se s komunistickou minulostí (byť z praktických důvodů), tak chtě nechtě zametá pod koberec zásadní konflikt, který je dnes znovu živý. A to konflikt mezi dvěma vizemi té správné (či aspoň správnější) vlády. Napadlo mi o tom psát, když jsem viděla tento citát, který mluví o skupině intelektuálních amerických trumpistů zvaných “claremonsters,” kteří píší do časopisu Claremont Review. Zde:
“Podle jejich názoru znamenala progresivní éra, která vyvrcholila prezidentstvím Woodrowa Wilsona, ideologické a politické odmítnutí politických ideálů Ústavy a amerických zakladatelů a nahradila pečlivě omezenou vládu vládou odborníků a byrokratů, kteří byli izolováni od vůle lidu.” Výraz “vůle lidu” je míněn ve smyslu „vlády se souhlasem ovládaných.“
20. století bylo ve znamení pečovatelských vlád, ať už marxisticko-leninských, západo-socialistických, či americko-intervenčních. Je ale možná levice, podle Lincolnova gettysburgskeho projevu definována jako “vláda lidu, skrze lid a pro lid,” která nesouhlasí s vizí vlády jako chůvy, pečovatelky a donucovatelky? Jinými slovy, je možno skloubit ideál vlády lidu s ideálem vlády pečlivě omezené?
Moje perspektiva mi říká, za vláda typu pečovatelského bere lidem iniciativu a svobodnou volbu, a dělá z nich děcka, kterým rodič stále něco nakazuje, přikazuje a zakazuje. Sama evropská unie je takový argument ad absurdum: tradiční špekáčky nemůžou mít kousky špeku, protože vás musíme chránit před nesprávnou výživou, a že vládně-opečované tvarůžky chutnají jak guma, to už nás nezajímá. Všecko pro vaše dobro, rozuměj přece!
Ono to přirovnání s dětmi není úplně přesné. Spíš z nás dělají novodobé nevolníky, kteří žijí pod šikanou politicko-úřednického panstva, které si do velké míry dělá, co chce, a vysává nás, jak chce. Představte si, jaká lavina peněz z toho vysávání pochází, když zbývá na miliony připrchlíků a jejich často doživotní podpory ve všem všudy! Kam se hrabou aristokratičtí lapkové dávných dob.
A to odkrývá další nevýhodu pečovatelského státu. Jakmile se přísně nedodržují hranice, přiharcují hordy parazitů a dobyvatelů odjinud. Pochopitelně; jak by ne! A na straně opačné, slouží to taky lidem, kteří rádi využijí různých lidumilných opatření ke svému prospěchu a pak zmizí nadobro jinam, kde jim víc zaplatí.
Řekla bych, že věk pečovatelských států končí, když už i ovčané Německa křičí, že na to nejsou peníze. A co pečovatelský stát udělal se Švédskem, netřeba rozmazávat. Taky nezapomeňme, jakou šikanu a jaké nesmysly nám vláda odborníků a byrokratů přinesla během doby covidové. V Americe se dnes tomu impulsu komandovat druhé “pro jejich dobro” smějí a pranýřují ho jako “karenismus” — tuším podle jakési nešťastné paní, která se jmenovala Karen a byla zachycena na sítích, jak buzeruje lidi na ulici kvůli rouškám. Právě tyto kareny jsou zastánkyně tzv. safety culture (kutury bezpečí), která je jakýmsi nádorem na těle společnosti, a která se vyžívá v sekýrování druhých, od nucených helm pro cyklisty až k zuřivému vynucování vakcín, např. pomocí bizarního hesla “nikdo není v bezpečí, dokud nejsou v bezpečí všichni.”
To je malý přehled těch nevýhod. Je tu pochopitelně i řada výhod, zvlášť pokud ten pečovatelský stát udržuje kulturu vysoké důvěry a nepropadne rozšířené korupci. Já jsem ráda, že existuje penze pro všecky. Taky bych uvítala systém zdanění, kde člověk nemusí každý rok vyplňovat komplikované formuláře, a je zdaněn přímo, jak za socíku. A jsem pro univerzální zdravotní pojištění vůči vážné zdravotní nepřízni. Zasahování do každé budky paní trafikantky, či ztrpčováni života těm, kteří chtějí prodávat potraviny přímo “ze dvora” přece nemusí být části vlády, která je pro lid. A nemělo by být. Ale čím víc výhod, tím víc těch, kteří se snaží výhod zneužít, a tím víc adminstrativniho úřednictva. Tudy cesta nevede.
Píšu to jako výzvu všem vidlákovcům a stačilovákům, kteří mají politický impuls do leva, ale vidí i problémy s pečovatelským státem, a nejsou ochotni zůstat v zajetí nostalgie pro dobovou normálnost minulého pozdního režimu. Je poměrně jednoduché, aspoň v koncepci, snažit se dostat do vlády, a pak otočit tok moci a peněz víc k obyčejným lidem. Jednoduché imitovat vládu minulou v produkci dalších a dalších zákonů a úřednických zásahů, jen víc patriotických. Daleko komplikovanější je vytvořit systém onačejší. Systém, který neinfantilizuje lidí, ale naopak otevře bránu lidské tvořivosti druhého národního obrození.
Celý svět doufá, že existuje — že se rodí — jiný řád než ten, co teď máme, tento globálně-mafiánský kapitalismus. V roce 68 jsme snili o takovém třetím systému. Co kdybychom ten impuls vzali vážně i dnes? Někdo s tím přece musí přijít. Proč ne Češi, Moravani, Slezané a Slováci?
Na ja, to je holt ta angličtina… „vláda, která je pro lid“.
Vláda není „pro lid“. Vláda je „lidu“ – 3. pád.
Pěkný článek,ale alfa a omega všeho jsou peníze, Česko se propadá do velkých problémů,nejde jen o vyditelný státní dluh,je tady daleko větší problém a to dluh na státní infrastruktuře,digitalizace (aby na stavebním úřadě byly zase jen 2 dámy), dopravní situace (opravujeme a stavíme dálnice s dvěma pruhy,abychom vzápětí zjistili, že potřebujeme tři pruhy) vlaky atd.Po slavných létech stavění cyklostezek zjišťujeme, že jsme někde na konci pelotonu ale plácáme se po zádech, vždyť někdo šlape ještě za námi, jenže před námi je výšlap na Turmalet a ten bude bolet.Stačilo! nabízí (mimo jiné) zdanění bank a velkých nadnárodních společností a já nevím jestli to je proveditelné,na to totiž musíte mít zase ty zpropadené peníze a vytvořit dejme tomu (asi státní)banky a podniky jako protiváhu která lidem poskytne levnější alternativu.A musíte si ve světě najít spojence, který vám bude poskytovat kvalitní a levné suroviny, vyrábět konkurence schopné výrobky, které budou ve světě kupovat, svět je dneska jiný (globalizovaný) než byl dřív,Fico řekl, že Evropa je žába ve studni,to je přesný výraz naší situace, vidíme z té studny jen malý zlomek,takhle můžeme pokračovat donekonečna,jedno je jisté, čekají nás nelehké časy.
zo širokého filozofického (ale aj technického) pohľadu platí, že systém má byť radšej robustný a vysoko spoľahlivý aj keby nebol hneď špičkovo najvýkonnejší.
Lebo vždy budú vonkajšie vplyvy (pozitívne aj negatívne), vždy sa objavia nejaké poruchy, odchýlky…
Robustný systém má síce veľkú zotrvačnosť a stabilitu, ale nie je nemenný, vývoj v ňom prebieha. Ale je to vývoj evolučný, ktorý zaručuje dlhodobú funkciu systému. A akosi chceme, aby systém „ľudská spoločnosť“ fungoval dlhodobo.
Samozrejme, môže doletieť meteorit…
Žiaľ je krátkozrakou módou, aspoň v koza, že ukričaná menšina propaguje systémy vyšpičkované na hranu možností sociálnych, prírodných aj technických. Táto úchylka skončí a koza s ňou. Našťastie normálne ľudstvo bude pokračovať.
Občas lepšie, občas horšie, ale bez koza experimentov.
Demokrat.
Demokrat útočit může.
Může i pošlapat růže,
které dal druhý k pomníku.
Může mít svastiku na triku.
Útočit na hlavu předmětem.
“My s váma sviněma zametem!”
Může i útočit zezadu
aby si vynutil nadvládu.
Demokrat přináší pokrok.
To pozná každý otrok
uvázaný v korporátu.
Je mu blaze po převratu.
Demokrat sídlí na Hradě.
Má něco bílého na bradě.
Jeden by řekl mlíko.
Kéž by zaklaplo víko! –
a vrátil se, odkud přišel!
Abych zase pravdu slyšel,
bo jen ta prý vítězí.
Ví to i na Zambezi.
Vevčo,
díky za názor, ale nesouhlasím s jeho závěrem.
Jenom ne kráčet v čele! Zkusili jsme to za husitů, za reformace (1618), koneckonců i v tom osmašedesátém to měla být „třetí cesta“ – moc se to nepovedlo.
Neznám jinou metodu, jak ukončit systém přehnaně dominantního státu, než revoluci. Vždycky hodně krve.
Nemám radu co s tím a na tu krátkou dobu pobytu na matičce Zemi, co mi nejspíš zbývá, ji nejspíš ani nenajdu….. ne že bych kvůli tomu nespal.
Omlouvám se za bordel, který tu dělám, ale po chvilce přemýšlení mi přijde, že tento odkaz patří sem, k tématu štíhlý stát a šikana obyč lidí.
kradeno z vlka.
Zákaz jedině hnusné ropy od Putina, Litvínovská rafinérka to bude mít brzy za sebou.
https://vlkovobloguje.wordpress.com/2025/09/04/green-deal-deal-black-out-unipetrol-litvinov-jak-se-to-rymuje/
Proč? Protože hladoví Pšonci a nulový zájem státu. Nepřipomíná vám to jistou firmu v Ostravě? Prý kdysi stavba mládeže, i když to postavili Ádovi Genossen. Jo, už jsem si vzpomněl – Liberty tomu taky chvíli říkali…
Princip je pořád stejný. Za státní postavit, do svých kapes vydžusovat, zbytek hodit zpět na erár.
Kapsy máme plné, problém je vyřešen.
Odpad ze zpracování ropy je asfalt, a ten potřebujeme na stavbu silnic. Brzy budeme potřebovat silnější tlumiče u aut.
Hmm, je to zajímavá úvaha na téma státního zaměstnance – úředníka.
DEJTE MI ŽIDLI, PRÁCI SI NAJDU SÁM.
Btw. těch doslovných SYSTÉMOVÝCH šikan ze strany eráru jsou tisíce. A byly už i za 1. republiky, i v době vlády feudálů.
A samozřejmě v době digitalizace se šrouby utahují lépe a veseleji.
Ovšem obávám se, že volbou těch JEDINĚ SPRÁVNÝCH partají do parlamentu se ničeho nedocílí. Zrovna tak nevidím úspěch v sypání popela na vlastní hlavu komunistickými pohrobky. Opravdu ne. Podívejte se na „výčiny“ soudruhů pirátů se zjednodušením stavebního řízení.
Jen malý příklad – po převratu byl na gorolském stavebním úřadu jeden pan vedoucí a měl k ruce dvě roztomilé dámy. Dnes tento úřad okupuje tři ohromné kanceláře, na jmenovkách tam visí asi tak 12 jmen (můj odhad) a lhůty jsou troj- až pětinásobné, protože prý jednoduše nestíhají.
příbuzná pracuje přes 30 let na stavebnim uradu a z toho posledních asi 15 let na kraji, kde řeší “nepovedené” stavební řízení, tzv. odvolání – ať již chybou úředníka, dvojím právním výkladem nějakého paragrafu (a že jich je)- takže se vesele soudí. a oleje do ohně přilévají ještě tzv. “žabičkáři”- když není věcný důvod, vždy pomůže “ochrana přírody” (objektivně bychom se měli chovat ekologicky a šetrně k přírodě, ovšem často zůstává rozum stát opodál). jako perlička už je jen skutečnost, že územně spadá náš kraj pod dva odvolací vyšší soudy a podobné kauzy soudí každý z nich jinak. takže krajský stavební úředník musí při svém rozhodování přizpůsobovat svůj verdikt podle soudu, kam půjde případné odvolání. že bude digitalizace průser věděli úředníci na těchto postech již v jejím začátku. do toho zároveň trpěli nespavostí a staženým žaludkem z připravované novely stavebního zákona. naštěstí nabrala zpoždění a v běhu času se největší hovadiny otupily. i tak si myslí, že nás od ideálu spíše vzdálí, než naopak. tento bordel se nevyřeší vyházením částí lidí, kteří se tímto chlívem musí každodenně prokousávat a agendy jim neubývá. ministryně (tehdy ještě za ANO), která novelu připravovala, přestala kooperovat s úřady, které měly k novele nejvíc připomínek. když si poslanci, jejichž kvalifikací je např. prodej mobilů nebo půjčování knih začnou myslet, že vylepením ksichtů na bilboardy a následně zvolením snědli všechnu moudrost světa a ostatní jsou dezoláty, pokud jim netleskají, nečeká nás nic pěkného. zvolením jiných ksichtů z bilboardů slibujících dílčí úpravy či úlevy plebsu k otočení sestupné spirály nedojde. pokud máme systém, který umožňuje volit do čelných pozic slepé kobyly místo zdravých hřebců, kulhavé a slintající krávy místo býků, kapouny místo kohoutů, čekejme stejný výsledek jako kdyby se příroda rozhodla dělat to stejně.