23 června, 2024

Tak prý nám podle nových osnov mají stačit zhruba poloviční znalosti z matematiky a dějepisu.

Ano, přesně tak. Podle nových osnov by se měla výuka matematiky snížit zhruba o polovinu. Až sem jsme to dotáhli.

Ono totiž co znamená matematika. Matematika znamená nejen umět si to takzvaně spočítat, ale hlavně logicky myslet. A to je evidentně společensky nežádoucí. Nahradit ji mají hodiny politického myšlení v podobě, jak jsme to ani za komunistů v občanské nauce neměli. Gender, feminismus, LGBTXYZ duhový jednorožec.

Tímto směrem se mají ubírat naše děti, tímto směrem hlouposti a degenerace se má ubírat naše společnost. Je to děsivé, ale je to tak. Matematiku nemusíme milovat, ale pokud se nechceme vrátit zpátky „na stromy“ musíme se s ní umět vypořádat. Musíme umět logicky uvažovat, jinak se z nás stane stádo poslušných robotů do fabrik. Nebo o to jde? Jazyky se samozřejmě budeme učit stále, je výhodné, když robot a otrok umí jazyk svého pána. Alespoň ty základní věci.

Víte co znamená snižování úrovně základních škol? Automatické snižování úrovně škol středních i vysokých. Kdo bude studovat odborné technické školy, kdo bude studovat medicínu a chemii? A na jaké úrovni? Budeme se stejně jako v Americe rozlišovat na absolventy drahých soukromých škol a na plebs státních škol který nemá šanci uspět? Budeme si tu umýslně vytvářet generaci elit a elitářů a toho zbytku deseti milionů? Je tohle ten účel? Nedosažitelné kvalitní vzdělání pro většinu? Likvidace našeho kdyby bezvadného školství?

Proč se podporují obory, které jsou vyloženě destruktivní? Protože si tu tvoříme hloupou, na státu závislou masu, která bude za kus žvance v neziskovce ochotná udělat cokoliv. Vážně toto chceme? A vážně se OPĚT nenajde nikdo z opozice, kdo to zvedne? Záleží skutečně někomu na lidech tady? Budu ráda, když ano.

P.S. Na těch drahých billboardech by to chtělo místo prázdných řečí něco, co by řeklo lidem, takhle vám chceme pomoct, tohle pro vás udělám. Konkrétně já….. doplňte si každý sám. A to, že z našich dětí chtějí udělat uvědomělé hlupáky, to se sakra týká každého z nás.

163 thoughts on “Tak prý nám podle nových osnov mají stačit zhruba poloviční znalosti z matematiky a dějepisu.

  1. Ano, pozná. A pozná takových mnoho, bohužel. Ale reakce, kterou předkládáte vy, předpokládá již jistou sociální zralost a pevný charakter. Věci, které by i škola měla pomáhat vytvářet a ne podrývat nasazením špatně kvalifikovaných lidí. Tím se nechci ospravedlňovat, ale je to tak. A je to problém.

    1. Vypadl mi během psaní odpovědi internet a po obnovení spojení mi odpověď poslalo jako samostatný příspěvek. Takže musím dohedat, komu to odpovídám. Momentík…. tady:

      Agivessana napsal:
      18 května, 2024 (15:51)

      Tady bych úplně nesouhlasil, inteligentní student rychle pozná, když učitel látce nerozumí. A když je dostatečně neomalený, dá to i nepokrytě najevo. Není přece odkázaný jen na učitele, ale i na knížky, literaturu. Spoléhat se ve škole jen na své učitele je buď projev lenosti, nebo pošetilosti.

      Takový postoj bohužel často vidím: „Oni mě to nenaučili, a tak jsem tedy blbý, no a co…“ Je s tím smířený. Kdyby nebyl (možná nenapravitelně) blbý a líný, tak by mu to vadilo.

    2. Plíživě se to tady šíří už 30 let. Ale lidé za tu dobu stačili zhloupnout na tolik, že už jim nic nevadí a žijí pod heslem… vždyť už jsou blbí všichni tak se přidám, jen ať nečouhám z řady😡a proto se tyto hrůzné věci mohou dít 🤮‼️🤮‼️🤮‼️

  2. Tady je zase zasráno kazišukama a hnidopichama, už se nedivím, že čobolík pacholík nahlédl a rychle zmizel. Marková, testujte dál.

  3. Já jsem taky linej. Přiznávám to bez mučení. Nebudu tu diskuzi číst podruhé a dělat si čárky. Na první přečtení je zhruba dvacet procent příspěvků k věci, zbytek se věnuje nedostatkům autorky i přispěvatelů. Takto vedená diskuze snese i tento můj příspěvek, za který se pětině přispěvatelům omlouvám.

    1. By ma zaujimalo, co s tym mozem urobit, okrem nadavania. A ze nadavam hodne, ked posielam troch potomkov na zakladku … Som tajne dufala, ked sa najstarsia dostala na prestizne 8-rocne gymko, ze aspon ta je zachranena, ale zrovna tam maju len jednu zbierku uloh do fyziky, vo vlastnictve fyzikara … o zbierke uloh z matiky este nepocula … a jak chodi na rustinu, tak im zatajili exinstenciu pisanej azbuky …
      Boze, chytit do ruk toho, co je za to zodpovedny …
      A prvacikom nanutili povinnu anglictinu … moj benjaminok, letne dieta, nenechala som mu odklad len za to, ze by bol najmladsi z triedy, pol roka mal problem pocut samohlasku na konci slova, ale nechali ho nacuvat anglictine … som sa stazovala ucitelke, ze to chlapec nepocuje, ze je z toho zdrbly a demotivovany … mi odpovedala, ze to nevadi, ze sa to deti v prvej triede stejne ucia iba pocuvat …

      Som frustrovana … clovek sa snazi, chcel by z deti nieco mat, ale ucitelia su jak na drogach a snazia sa, aby tie deti toho moc nevedeli.

      1. Jsem poslední, kdo by mohl radit. Kdysi v dávné minulost jsem učil jednoho z bratranců na reparát z matematiky. Ten zdárně udělal, za půl roku pak přešel ve škole na nematuritní učňák. Tehdy jsem vypozoroval jednu věc. Oba ti bratranci se neuměli učit. Jejich příprava do školy spočívala v kontrole žákovské knížky a odeslání do dětského pokoje kde místo učení zpravidla chytali lelky. Kontrola domácí přípravy námatkou. Proti tomu byl u mně uplatňovaný přístup v prvém stupni ZŠ budeš sedět v kuchyni hezky pod dohledem a učit se. Na lov lelků nezbyl prostor. Asi jsem se tak naučil víc, než v klidu dětského pokoje.

    2. Vono bez matiky a fyziky ,atd. pedagogu prej budem vraceny nas stromy…
      A s matikou a fyzikou pedagogu ,atd., nas matfyzikove zase vypari za dve vteriny i se stromama..Nebo chemicky a biologicky aby byla ta jistota.
      Vyhlidky uz nemuzou bejt lepsi….

  4. Proboha, čemu se divíte? Už státní ministr Bach prohlašoval, že Rakousko nepotřebuje vzdělané lidi, ale věrné poddané… Dnes jsme již mnohem dále a Velký bratr je naším vzorem.

    1. No, konečně širší náhled na věc, PeS. Jakoby to bývalé socialistické školství bylo čímsi nadoblačné! To se Marková šeredně plete. Bylo i první řadě idiologické.

  5. 🍥Budeme si tu umýslně vytvářet generaci elit a elitářů a toho zbytku deseti milionů? Je tohle ten účel? Nedosažitelné kvalitní vzdělání pro většinu? Likvidace našeho kdyby bezvadného školství?

    Copak to mají majitelé SSvobodného světa v programu?

    Georgia guidestones
    Udržujte počet lidí pod hranicí
    !!!…….!!!…….!!!
    500 000 000 v trvalé rovnováze s přírodou (rozvrat a genocida pod lstí nebezpečného sodovkového plynu nebo metanu).

    Kalergismus
    Eurasijsko-negroidní rasa budoucnosti, podobná co do vzhledu starověkým Egypťanům, nahradí rozmanitost národů a rozmanitost jednotlivců.
    Kalergi spáchal jednu výjimku pro tuto smíšenou „rasu“ : židy (banda všemožných zmetků stejného vyznání vyvolenosti, viz. Řeporyjské prase, Fialový hnus, Černochová, nebo všeobecně aspenistický ksindl).

    „Slyš Izraeli, dnes přejdeš Jordán, aby sis podrobil pronárody větší a zdatnější, než jsi ty, města veliká a opevněná až k nebi…Hospodin, tvůj Bůh, který jde před tebou, je jako sžírající oheň. On je vyhladí a on je před tebou pokoří, takže si je podrobíš a rychle je vyhubíš, jak ti Hospodin slíbil. (Bible, Dt9,3)

    Všemohoucí Bůh je podvod mocí posedlých psychopatů a jejich přitroublých poskoků. Po tisíciletí.
    Současní židi Sörösové ( stejně jejich pasáci Rothschildi a Rockefellerové) nejsou Spasitelé ani zástupci neviditelného Boha, ale škodná.

    1. Gój: „Všemohoucí Bůh je podvod mocí posedlých psychopatů a jejich přitroublých poskoků. Po tisíciletí.“
      Otázka: Jsi normální??

      1. Normální volí Pětidemolici nebo ANOfert, agenty Aspen institutu, tedy Satana, případně se stará jen o zajištění základních materiálních podmínek života. Na pozorování mocí posedlých psychopatů mu nezbývá síla.

        žid Harari (WEF) poučuje:
        „Po tisíce let proroci, básníci a politici používali jazyk k manipulaci a ovládání lidí a k reformě společnosti,“ citoval ho list Times of Israel. „Umělá inteligence (AI) to pravděpodobně dokáže. A až přijde čas, nemusí posílat zabijácké roboty, aby nás zastřelili. AI může přimět lidi, aby sami stiskli spoušť.“

        „AI právě hacknula operační systém lidské civilizace. Potenciálně mluvíme o konci lidských dějin. Ne konec historie, ale konec člověkem ovládané části toho, co nazýváme historií,“ řekl Harari.

        https://necenzurovanapravda.cz/2023/08/harari-nemusite-implantovat-cip-do-mozku-lidi-abyste-s-nimi-manipulovali-video/

  6. Na svět přichází umělá inteligence, která se bude rozvíjet mimořádně rychle a brzy nebude ke svému rozvoji potřebovat lidi.
    Vzdělaní lidé se znalostmi budou nešťastní, že se nikde se svými znalostmi neuplatní. Je pak lepší, když budou mít jen základní znalosti a budou pouze konzumovat. Zatím i budoucí společnost bude konzumenty potřebovat.
    Jediné potřebné znalosti budou ty, které jejich nositele udrží na špičce konzumní pyramidy a umožní ničit protivníky. Matematika, dějepis a biologie to nebudou. Pradigma celé společnosti se změní – a kdo se dobře dívá, změny již vidí. Třeba i na nutném úpadku školství.
    Je to proces, který je v západní civilizaci již nezastavitelný. Ale, protože nikdy nic v přírodě není dokonalé, tak budou přežívat určité ostrůvky vzdělanosti, které po stovkách let v ústraní dokáží lidskou společnost zase posunout výš. Otázkou, kterou dnes nevyřešíme bude, zda se to budoucím lidem bude líbit.
    Vzhledem k mnohatisíciletému vývoji východoasijských, indických a i muslimských kultur jejich budoucí vývoj bude jiný. Kdo ví, třeba i afrických. Tam se vzdělanost uplatní. Tak to na světě chodí a chodit bude bez ohledu na popletené bělochy, hlavně Anglosasy a jejich apologety.

    1. Umělá inteligence není inteligence. Je to jen rychlé hledání ve velkém objemu informací.
      Chápu ale, proč v tom spodina lidstva (novináři) vidí inteligenci a bojí se o práci.

    2. Nástroj, který mi vrací jen ideologicky povolené výsledky je digitální koncentrak. Zkuste si hodinu hrát s Copillotem a uvidíte … Manipulace, ovlivňování znalosti a rozhledu …

      V práci používám často je kontrole mé korespondence v angličtině. Jako starý pes umím takovou tu školní verzi, Copilot dokáže vychytat chyby, přizpůsobit rodillemu mluvčímu a podrobně vysvětlit proč to opravil. Ale jinak nebrat…

  7. Paní Marková, když už se tak věnujete školství, nechcete se do školy vrátit na hodiny českého jazyka

    Může se stát, že vám ujede sem tam nějaká ta čárka, ale když už píšete článek, co tak si to po sobě přečíst?

    1) V nadpisu nemá být tečka
    2) „umýslně“
    3) Likvidace našeho kdyby bezvadného školství? „Kdyby“ nebo kdysi?

          1. Protože to po sobě nečte, už to vypovídá o tom, jak je na tom se vzděláním ona. A jak si váží lidí, co čtou její texty a dokonce se jí zastávají.

            1. Co ale nic nemeni na tom, ze napriklad ja som uplne nestastna z rozsahu vyuky matiky na zakladnej skole … ked vidim ake tupe mam decka, a to su z tych chytrejsich v triede …

              1. Ne, to samozřejmě nemění, jen si myslím, že člověk co kritizuje naše školství (oprávněně) by mohl po sobě přečíst svůj text. Kdyby to bylo občas, ale ona má chyby v téměř každém textu, minimálně tu tečku za nadpisem.

                1. Su chyby, ktorych sa neda zbavit … ja ako kosicanka hovorim dva miesto dve … dva mesta, dva vrecka, dva srdca …. viem o tom, ale ked sa specialne nezastavim, a nepoviem si, ze stredny rod je dve, tak poviem/napisem zle. Na druhu stranu, viem, ze podla toho ma poznaju, ze som kosicanka, a spravidla si speci na toto davam pozor. Takze ja si viem zivo predstavit autorku, ako pise, nerozmysla, a prasti tam tu bodku. A potom sa zabudne vratit, a umazat ju. A takisto si viem predstavit bodku za nadpisom. Vo vyzname BODKA. Ako samostatne zdelenie. Ale zas tak intelektualne zdatna, aby som sa tu hadala, ci to speci tu vyznam ma, alebo nie, sa byt necitim.

                  V ostatnom s vami nedovolim ani suhlasit, ani oponovat, pretoze chyby v ceskom pravopise, ktore poznam uz aj ja, ukazuju na mimoriadne nezdatneho cestinara, a tam sa este pani Markova nedopracovala.

            2. Kočko šklíbo, problém kontroly vlastního textu je v tom, že většina těch s lepší pamětí vlastní text po sobě ve skutečnosti nečte. Zná ho „z paměti“, takže ho očima přelétne a shledá ho takovým, jakým si ho přeje. Což souvisí i se schopností „rychločtení“. Jistěže se lze soustředit, jistěže text lze kontrolovat s odstupem. Jistěže jsou mezi námi i geniální jedinci …, že?

    1. Jinak zdravej a chutná Vám jíst. Co se tak čílíte – že by se trefila do černého? Tak to nečtěte – kdo Vás nutí.

    2. Já to vůbec neberu jako články.
      Jsou to jen cílené hejty na vyblbnutí diskutérů, nic jiného.
      Něco podobného se děje na sociálních sítích. Někdo nahodí nějaký hejt a už to jede.
      Zítra někdo jiný, nahodí jiný hejt na někoho jiného, znova se to opakuje.
      Až na jednu „drobnost“ :
      Diskutéři se těmito cílenými hejty, různých Markových a jim podobných, vytáčejí až tak, že píší i věci, které by se normálně ani neodvažovali vyslovit.
      Stačí srovnat s texty pana domácího a máte jasno.

      1. Teco, když už musíte šermovat s nečeskými „hejty“, dovolím si Vás upozornit, že nejste o moc lepší. Akceptujete, například, potenciální hejt současné propagandy, že Andrej Babiš je „estébák“. A že Vás „to bere“!

        Mohl a měl byste vědět, že za komunistů jsme nikdo nemohl rozhodnout o tom, zda se nám StB věnuje nebo ne, ani o tom, co k tomu zapíše. Tuším, že, „vázací akt“ podepsaný Andrejem Babišem se nenašel. Že existují pouze záznamy StB, o kontaktech s jeho osobou.

        Už jednou jsem Vám na příkladech vyoslil, jak snadno jsme se kdo mohl ocitnout v „Cibulkových seznamech“. Já tam, díky přízni osudu i jisté prozíravosti nejsem, Vy tam nejspíš nejste jen šťastnou náhodou.

        Sám se honosíte, jak jste za vojenské služby pracoval s komunistickou elektronikou. Vyznat se v ní znamenalo přístup k příslušným manuálům. Ty ale byly „Tajné“. Pak se Vám snadno mohla věnovat VKR. Nebo ne?

        1. Ne.
          Do hledáčku StB jste se mohl dostat pouze nestandardními aktivitami, nebo tím, že jste pracoval v oboru, který oni potřebovali zmapovat a mít v něm „svého člověka“.
          U estébáka byl tím oborem zahraniční obchod se setbou, hnojivy a agrochemikáliemi, resp. okrádání státu na obchodech s nimi, vše ve velkém.
          Vázací akt hledat netřeba.
          Registrační svazek obsahuje výhradně osoby, které vázací akt podepsaly už dávno, bylo jim přiděleno registrační číslo, krycí jméno a probíhala aktivní spolupráce.
          Konkrétní svazek „složku“ agenta hledat netřeba, ten svazek má estébák už od převratu ve svém sejfu, víte?
          A co se týče VKR – ano, občas nás zkontrolovali, zda utajované servisní složky vracíme do trezoru a nenecháváme je ležet na stole, zda je pečlivě vedena kniha výpůjček, kdo a kolikrát k nim měl přístup a zda jsou kompletní. Nic jiného je v této oblasti nezajímalo, protože tomu jednoznačně nerozuměli.

          Oproti estébákům, se kterými jsem se po ZVS nechtěně dostával do interakce, byli lidi od VKR pitomci, o které by si poručík StB neotřel ani boty.
          StB zřejmě neshledávala na mých tehdejších aktivitách nic zase tak zajímavého, takže po rozehnání několika folkových akcí, které jsem tehdy zvučil, mě jen vyslechli, pohrozili a to bylo všecko. Člověk musel být o hodně zajímavější tím, co dělá, nebo v jakém oboru dělá, aby se o něj StB zajímala tak intenzivně, jako u Babiše.

          Měl byste si trochu víc nastudovat, jak StB fungovala. Lepší doporučení pro Vás nemám.

          1. Teco, jak víte, že nastudováno nemám, když Vás čtu natolik, že sám mnou ukazovaný režim potvrzujete? K věci, vázací akt musel být nejen založen, ale i evidován, ne že ne! Ostatně, při všech těch Vašich kontaktech, jak je popisujete, budete v evidenci StB i VKR k nalezení. Pokud byste současným mocným vadil, potřebné by si už nejen našli, ale i odvodili. Já o estébaky ani VKR za komunistů ani nezavadil. Zato dnes mám dost možností dozvídat se autenticky, jak to celé fungovalo. Dík za potvrzující informaci.

          2. Sorry jako, Teco, ale šíříte bludy.
            „Objektové zväzky boli vedené na inštitúcie a úrady, na centrály a úradovne nepriateľských rozviedok, emigrantské centrá, hraničné priestory a štátnobezpečnostné problema-tiky, v ktorých bol predpoklad výskytu nepriateľskej činnosti. (..) Ako súčasť objektových zväzkov sa viedli spisy preverovaných osôb,..

            Signálne zväzky (zväzky preverenia signálu, S/ZPS) boli vedené na osoby podozrivé z trestnej činnosti (preverenie signálu), teda na potvrdenie, resp. vyvrátenie podozrenia.

            Osobné operatívne zväzky (OZ) sa zakladali na osoby, u ktorých bolo už podozrenie z nepriateľskej protištátnej činnosti potvrdené.

            Agentúrno-pátracie zväzky (APZ) sa zakladali pri podozrení, že bol spáchaný trestný čin, ale príčiny ani páchateľ neboli známe.

            Kontrolné zväzky (K) sa zakladali na kontrarozviednych útvaroch, ktoré riadili a kontro-lovali akcie podriadeného útvaru. Obsahovali kópie plánov postupu, dokumenty o výsled-koch rozpracovania, o rozhodnutiach riadiaceho kontrarozviedneho útvaru a výsledkoch kontrolnej činnosti…

            Spis preverovanej osoby (PO) bol založený s cieľom sústreďovať písomnosti previer-kového charakteru na osoby z hľadiska ich využiteľnosti alebo nebezpečnosti.

            Spis nepriateľskej osoby (NO) bol vedený na sústreďovanie písomností na osoby, ktoré svojím konaním alebo politickými postojmi ohrozili, alebo by mohli ohroziť vnútorný poria-dok a bezpečnosť štátu.“
            To všechno – kromě agenturní sítě – také mělo svůj svazek a záznam v registru..
            Fakt by to sneslo nějakou studijní literaturu. Zkuste:
            Jerguš Šivoš (ed): XII. správa ZNB; Dokumenty k činnosti Správy kontrarozviedky v Bratislave v rokoch 1974 – 1989. Vydal ÚPN, Bratislava, 2008.
            Když jsem se naposledy díval, bylo to volně kle stažení jako PDF. Ty výše uvedené citace jsou odtamtud.

            Takže, milej zlatej, v registru svazků měl záznam úplně každý, kým se STB z nějakého důvodu zabývala. Na důvodu „zájmu“ nezáleželo, zdokumentované to muselo být vždycky. Jestli se svazek týká nějaké úrovně agenturní sítě, cíle, sprostého podezřelého, nebo jen náhodného kolemjdoucího, se v registru rozlišovalo kódem svazku. Abyste měl svůj svazek, nepotřeboval byste nic podepisovat. Stačilo, když vás prověřovali. Třeba kvůli přístupu k utajovaným skutečnostem na vojně. (Když jste tu prověrku dostal, nedostal jste se po odchodu do civilu po určitou dobu nikam na Západ ani s Čedokem. Doba byla odstupňovaná podle úrovně utajení, na kterou vás prověřovali..)
            U STB ke všemu musel existovat svazek a ten samozřejmě musel být evidovaný v registru svazků (s příslušným kódem). Prostě neexistovalo, aby někdo dostal prověrku na základě ústního prohlášení nějakého soudruha referenta. A neexistovalo, aby „soudruh referent“ čerpal služební peníze na cokoli, co nemělo svůj důvod a svazek.

  8. Když už zase školství, tak já se kapku divila, jak a proč se ten západočeský zastupitel dostal na školu ve Volgodradě. Pak jsem si vzpoměla na jeden dávný pohoršený článek nevím už kde – musela bych hodně hledat/+/- nejmíň 10 let/ – že rusové nařídili vrátit úroveň školství/výuku/ do dob sovětů.
    Hmma pak se divíme že se jim tak daří v lecčems,. že ruští odborníci jsou žádaní kdekoli. Aby zaplnili ty díry ve vlkastním nevyučeném aneznalém materiál – čili k nepotřebě. No a taky ty až neskutečné výroky politiků, kteří „moderním“ školstvím prošli.

      1. Dnes je v pořádku psát „rusové“. Podle současné politiky si velké písmeno nezaslouží. Jsou to přece podlidi, pro bobalťany „něgraždanci“, tedy zkráceně „negři“.

          1. Vždyť to tam máte napsáno…“s velkým písmenem se píšou obyvatelská jména: Čech, Moravan, Francouz, Ostravan“

            1. ach jo
              U jednoslovných výrazů musíme např. vědět, zda se mluví o židech (stejně jako o křesťanech neboli o příslušnících jistého náboženského vyznání), nebo o Židech (stejně jako o Němcích, Češích neboli o příslušnících národa).

              tedy píše- li se obecně nebo speciálně o tom kterém. To je tak těžké k pochopení?

              1. Ale Rusové jsou jak obyvatelský název tak příslušníci národa. A tedy se píše velké R. Emo nedělejte ze sebe takovou blbku.

              2. Emo, ten příklad, který jste dala, se týká něčeho jiného.
                Žid, pokud tím myslíte nositele náboženského vyznání se píše s malým ž.
                Žid, pokud tím myslíte příslušníka židovského národa, se píše s velkým ž.
                Někdo je křesťan a někdo žid. Nebo, někdo je Žid a někdo je Rus.
                Kapišto?

          2. jen přípodotek pro rozšíření vědomostí. Existuje spousta přístrojů ,, zejména zahraničních, kde česky/tedy českým pravopisem/ nenapíšete ani kdybyste se počtverečkovali. To jen tak

            1. Aha, tak to rozšíření vědomostí má znamenat, že česká Tesla znovu začala něco vyrábět?
              Její přístroje budou mít jako primární jazyk spisovnou češtinu, všecky ostatní jazyky si do nich pak dokoupíte? To je mi ale novina?
              Všecky „přístroje“, na kterých lze něco napsat, jsou dnes zahraniční, blbko.

              Podotek pro kočku šklíbu:
              Ona blbá je, ve srovnání s kýmkoliv.

  9. Kristova noho, už nyní školství produkuje polodebily, pokud necálujete za doučování a sami k tomu své ratolesti nedoučujete (tak, tak dotahujeme úroveň obecného vzdělání před ’89 a k tomu přibylo pemzum nových dovedností) .
    To mimochodem vede k dalšímu štěpení společnosti, a to už od dětství, protože “šprt” fakt nezapadne do kolektivu blbců. Nicméně v budoucnosti má šanci na lepší uplatnění…

    1. Za mého mládí žádné doučování před zkouškami na střední ani vysokou školu neexistovalo. Nebylo potřeba.
      Všechny školy probraly všechno, co bylo předmětem zkoušek. A dostatečně. Na střední se od nás ze základky dostali všichni, kdo se přihlásili. Na vysokou se z průmyslovky hlásila polovina spolužáků, dostali se všichni. A krom dívenky, která otěhotněla ještě před maturou a kluka, který se dal na uměleckou kovařinu, ji všichni dodělali.

      1. A pamatuješ si taky to, že kdo měl v devítce horší průměr známek, než 1,5 – tak se na tu průmyslovku ani nehlásil? Nemělo to smysl, zvlášť u SPŠE.
        Míst bylo omezeně a žáků s lepším průměrem spousta.
        Pro děcka s průměry nad 1,5, rodiče raději volili čtyřleté, nebo tříleté učňáky.
        Schválně píšu „rodiče“, protože dobrá polovina z nás, ještě i v devítce spolehlivě nevěděla, čím by chtěla být. S výjimkou těch, co se něčemu věnovali už odmalička.
        Pak byli ještě ti, kterým ani na konci devítky nebylo 15 a tudíž za ně museli dávat přihlášky rodiče.
        Některé maturitní obory si taky dost vybíraly.
        Na rožnovskou průmku, zvanou tehdy „vakuovka“, nebyla šance se dostat s průměrem pod 1,2.

        1. Ano, naprostá většina se tak dostala tam, kam patřila. I absolventi učňáků žili spokojený život, i oni si postavili domky bez toho, aby se nadosmrti zadlužili ..

      2. Za mého mládí to taky nebylo.

        Občas není špatné shlédnout nějakou reklamu. odráží se v nich, byť pokřiveně, naše společnost. Mám teď na mysli reklamu na tuším nějaký dort či koláč z pytlíku. Hňácá ho kupa dětí a jedno každý vykřikuje, v čem je nejlepší. Jedno v zamíchání těsta, druhý v nějaký jiný podružnosti.

        Dneska by ty chudinky děti neunesly, že nejsou nejlepší. I proto je kolem přijímaček tolik rozruchu. Prostě mnohej spratek zjistí, že není nejlepší.

    2. „tak, tak dotahujeme úroveň obecného vzdělání před ’89 “

      si děláte srandu? Jsem přesvědčena, že obecné vzdělání před 89 zejména u lidí mladších 30 let bylo mnohem vyšší.

      1. Nedělám si srandu, žák ZŠ je bez další intervence prakticky funkčně negramotný – tj. zná písmenka, přečte větu, ale nechápe obsah, mnohdy ani význam základních slov.
        Matemetika? Jsme za hvězdy, když z jednoduchého vzorce ve fyzice (F=g.m, nebo ρ = m/V) zvládneme vyjádřit veličinu g nebo V. Přičemž vysvětlit, co je hustota, mě stálo několik víkendů (dítě nemám blbé ani extra nadané, takový lepší průměr – po téhle práci je z něj pochopitelně nezapadající exot a známky má lepší než ostatní, ale zas ne o tolik, co by odpovídalo dřívějším normám známkování, takže o nějaké motivaci nemůže být řeč.
        Dtto. AJ, tam můj slovník, především odborný, ještě neporážejí, ale předčí mě v přízvuku, časech i předložkách a gramatice), ale za tohle doučování platíme mnohatisícové částky.

        (ρ = by se mělo zobrazit jako “Ró”, kdyby ne, tak sorry – kdyby ne)

        1. Výhoda „mých“ průmyslovek byla ta, že po jejím absolvování jste museli fakt něco umět.
          Když máte jako vedoucího praktických cvičení sice schopného, ale politicky nespolehlivého – tedy vyhozeného prvoligového konstruktéra z Tesly, tak to vůbec nijak neochčijete, ani neokecáte a vaši rodiče to nijak neovlivní.
          Byla to součást našich doslovných nočních můr.
          Dneska už vím, že ten vzácný člověk jen důsledně trval na tom, abychom byli schopni zcela samostatné práce a něco ve vybraném oboru uměli. Nic víc.
          Ti dnešní „průmyslováci“, jak je občas sleduju, tak by „moji průmku“ zapakovali už ve druháku, po nepřijaté ročníkovce.
          Už se ani nezdržuju konstatováním „jó, to by za nás nešlo-neprošlo“. Úpadek po všech stránkách, nejenom té odborné.

          1. Ano, míříme na Západ. Dobrá škola tam bývala velmi drahá, státní škola mizerná. Nyní tam i drahá škola často představuje špíš ideologickou vymývárnu mozku viz. různá woke, BLM hnutí řádící i v kampusech věhlasných univerzit.
            ČR ztratila neméně jednu generaci rozvolněním školství (proč jsme asi víc ta montovna a levná pracovní síla?), a nyní to progresivistický vítač migrantů z Brna – Mikuláš Bek hodlá zabít úplně.

  10. Jsou za tím Piráti? Pirátská poslankyně Klára Kocmanová žádá, aby se vzdělání v Česku stalo dosažitelnějším. Dle Eurostatu však ani vysokoškolské studium pro všechny absolventy automaticky neznamená jistotu práce, v níž mohou svou vysokou úroveň vzdělání využít. 13 % českých vysokoškoláků tak končí na pozicích, k nimž vysoká škola není potřeba.
    https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Maji-titul-Ale-je-jim-na-nic-Presto-by-Pirati-chteli-vice-vzdelanejsich-755460

    K tomu se chce podotknout a parafrázovat vousatý vtip:

    Co řeknete absolventovi českého školství, až jej potkáte v zaměstnání?
    A k tomu hranolky, prosím!

  11. Pokud by nejen mladí měli alespoň poloviční znalosti matematiky a dějepisu, byla by naše situace nadmíru výřečná. Obávám se, že už učebnice obou předmětů jsou spíše sbírkou pohádek pro dospělé. Kéž by mí vrstevníci po padesátce měli znalosti obou zmíněných nauk alespoň čtvrtinové.

        1. Obávám se, že hodně rychle. A kdyby jen v šotka, ale rovnou ve velitele, bachaře, vrátného a další profese digitálního tábora, za jehož ploty už nelze uniknout.

          1. Možná, že i digitální koncentrák, ale hlavně chaos, neustálé překopávání toho, co už jednou fungovalo, tudíž trvalý zdroj chyb, přičemž přidaná hodnota prakticky žádná.

            Mizerně naprogramovaný software, požadavky na výkonnější hardware, na který je potřeba zase nový, rychle a ještě mizerněji napsaný software, a tak stále dokola… Nikdy nekončící práce, zmařená v řádu měsíců nebo několika málo let – v tom nejlepším případě. Neustálý boj s tím, aby počítač nebo mobil dělal to, co chcete Vy a ne nějaká korporace nebo imbecilní vývojář, který ví „nejlépe“, co potřebujete. To druhé se bohužel nevyhýbá ani opensource a Linuxu.

            Když budete zvířeti neustále měnit prostředí, v němž žije, zešílí a zemře. Řemeslník nebo umělec, kterému budete neustále vyměňovat pracovní nástroje, se brzy naštve a pošle vás s tím do háje. V IT se totéž považuje za přednost a pokrok, nevyžádané dobro, vnucované všem.

            1. Když si to od těch přístrojů necháte líbit, necháte jimi ze sebe dělat blbce, tak dobře Vám tak, všem.
              Nestěžujte si, pokrok jste všichni vítali, unešení appkami a foťáky – tak tady ho máte, ten pokrok.
              Takzvaná „manažerská“ Nokia 6230i, kterou používám dodnes jako telefon, nikoli na něco jiného, má už prediktivní psaní taky.
              Ale jde natrvalo vypnout a myslím, že to lze vypnout u všech šmatlafónů.
              Když to vypnout neumíte, špelte s tím do kýblu a kupte si telefon, který bude dělat to, co chcete Vy – nikoli to, co mu předprogramovali nějací Indové.

              1. Vážený Teco, nechci Vás opět urazit, ale zase tak triviální to není, každý se bez těch přístrojů ve své práci bohužel obejít nemůže. Můj příspěvek je o tom, že je stále těžší udržet ty technologie ve svých rukou a nesvěřit je nikomu jinému, cizímu. A o tom, že to jde celkově špatným směrem, což si zdaleka ještě všichni neuvědomují.

                Trend spočívá v tom, že si máte koupit počítač nebo telefon, používat jej maximálně 2-3 roky, naprosto konzumním způsobem jako „BFU“ (jak s oblibou říkají Linuxáci), pak to vyhodit a koupit si nový. A ještě u toho hýkat nadšením, jaký je to pokrok. Já tvrdím, že není, že zlepšení je jen minimální.

                A pokud tohle udělat nechcete, nechcete se přizpůspůsobit, chcete mít dál pod kontrolou, co se na Vašich přístrojích děje, je s tím spousta práce, do které Vám celá armáda ajťáků, působících na „druhé straně síly“ ve službách „pokroku“, neustále háže vidle. Nebo, případně, i Widle 🙂 .

                1. Bez prediktivního psaní se obejde každej, aspoň doufám. Jak manažer, tak skladník ve šroubárně. A pokud ne, tak je něco hodně špatně.

                  1. To ano, máte určitě pravdu. Ale digitálním šotkem upravujícím svévolně text (který se dá vypnout), toto vlákno jen začalo.

                    Spíš jde o to, co se děje pod pokličkou uživatelského rozhraní. Jaké procesy tam běží, jaká data o vás kam posílají. O tom, že je neustálý tlak na to, aby si člověk pořizoval stále novější hardware a OS, znovu si zaplatil za už jednou koupené programy nebo svěřil svá data cloudu a všechno to používal nejlíp naprosto konzumně a povrchně. Proti tomu se lze různými způsoby bránit, ale není to zadarmo…

                    1. Z toho mám taky strach. Co počítače dělají, když jsou doma samy nebo když jejich lidi spí.

    1. Byla by i výřečná? Byli bychom zdrženlivější v úsudcích o společnosti, kdyby stav společnosti byl důkazem jejího přiměřeného a přípustného vývoje? Rozumí a v minulosti rozuměli učitelé matematice?

      1. Dospěl jsem k názoru, že aby společnost dlouhodobě prosperovala a přežila, musí základy a kostru tvořit morálka. Morální normy jako nejvyšší zákon a teprve z něj mohou být odvozeny ostatní normy. Nic jiného dlouho neudrží křivku životního cyklu v nezáporné derivaci. Nic netrvá věčně a nakonec i všeobecný úpadek otevírá mnoha lidem oči, co má v životě smysl, a co ne. Stran učitelů matematiky je to stejné, jako v každém jiném oboru. Podle hustoty pravděpodobnosti normální rozdělení jen cca 16% příslušníků jakékoliv profese je skutečně zdatných ji vykonávat.

        1. Mohla by morálka být úcta? V určitém okamžiku vývoje společnosti se rodičům přihodilo, že se chtěli přiblíżit svým dětem jako kamarádům a učitelé chtěli mluvit náctiletou mluvou, aby se všichni navzájem lépe chápali. Myslím, že matematiku trochu vystrnadila psychologie, protože ani ne tak filozofem, ale psychologem se každý snad cítí být. Ale ta věda lidstvo změkčila k nepoznání. Lidskému argumentu nedokáže čelit a oponovat žádná jiná věda. Je to nezvratné? Nebo jak říkáte, že morální úpadek lidi posbírá. Důkazní je břemeno.

          1. Úcta je víc než morálka, morálka víc než zákony. Kde první chybí, to následující je víc potřeba a míň pomáhá…

            1. Míň nutí a se obchází. Je možné, že by dospělí ztratili svou důstojnost, pod tíhou blahobytu že by si ji zahodili? S výlevem modré krve… Nemusejí už o ni usilovat, dožadovat.. To je to rytí ústy v zemi? Připomenutí si své důstojnosti.. násl. úcty k druhému.. morál. atd.

              1. To nie je o vyliati modrej krvi. To sa stalo aj po prevrate … pred prevratom, a vlastne aj vo vsetkych predkomunistickych romanoch, co som citala – a ze som bola knihomol – bola jasne citit snaha ‚nizsich‘ sa vyrovnat ‚vyssim‘ – napodobnovat sposob obliekania, sposob spravania sa, stolovania, reci, nahradzovanie ‚hrubych‘ ludovych vyrazov ‚jemnymi‘ a ‚vznesenymi‘ vyrazmi z lepsej spolocnosti … po prevrate to tak nejak skoncilo, vsetci sa predhanali vo svojom ‚znizeni sa‘ – naco elegantny oblek, naco 3 vidlicky na stole, preco nepouzivat vyrazivo nizsich vrstiev vramci vyssich … nemam na mysli jest vsetko velkou lyzicou na hrade, mam na mysli rifle v divadle, popkorn v kine (jezis jak nas uce perovali za zasusstanie papierikom v kinosale, ked sa zhaslo) a v neposlednej rade derave rifle za dvojnasobok celych ( a uz som videla aj rifle, co boli omalovane jak pocurane, za nejakych 3 tisic? 5? )

                1. Myslím to, co myslíte vy? Výlev, jak bych to.. jak společnost.. výlev modré krve jako do kanálu nebo tam někam.. Určitě mluvíme o tom stejném, si myslím teda.

                  1. Ano, hovorime, akurat ja vam ‚oponujem‘ v tom, ze komunisti sice modru krv vyliali, ale aj tak sa snazili povzniest etiku a etiketu naroda – aspon ja som to tak vnimala do mojich 13 rokov, ked ma prevrat postretol …. alebo skorej za tie roky po prevrate, a specialne dnes, ked mam deti v skole … si predstavte, ze by ste za komunistov sedel v teplakovke v triede … a co sa stalo sialene popularne druhy rok po prevrate? Teplakovky bez zipsu s obrovskym napisom … KAZDY v triede to mal! … Dalsi stupen boli drevorubacske flanelky, asi tak … 4 roky? po prevrate … na druhu stranu, flanelka miesto saka bola v porovnani s tym, co nosia dnes spoluziaci mojich ratolesti neskutocne upnuta a formalna …

                  2. Moje matka chodila v kostýmku do konce života. Zásadně se sukní a botky vždy na podpatku. I v zimě, kalhoty pouze na zahradu a nebo do hor.
                    Měla základní vzdělání.
                    Otec oblékl ryfle až v důchodu, do té doby opět kalhoty od obleku.
                    Tchýně s tchánem také a k tomu odpovídající boty.
                    Lidé se oblékáním nelišili. Na každé vesnici byla švadlena, ve městech zase salóny, kde se šilo na plesy, na svatby, maturity, na promoce.
                    Ještě po revoluci jsem měla kalhotové kostýmy, k tomu sukně a kabátek typu Chanel.
                    Teď bundy, mikiny, leginy ryfle.

                    1. Ono to nie je len to oblecenie, ono je to celkova etika a etiketa … len na handrach je to najviac vidiet.

          2. Ja si myslim, ze je to hladanim vecneho dietata v sebe … nikdy som to nechapala, brala som to ako taku blbost, ze rozmarile dnes vysypem muku na zem miesto na tablu, ked skusam zahniest chleba …
            A potom som v nejakom starom cestopise precitala, ako povyseny beloch pisal o cernosskych domorodcoch, ze su ako deti.
            A potom som niekde citala, ze cernosske IQ nie je o tom, ze je zufalo nizke z nasho pohladu, ale ze tam je clovek ‚hotovy‘ uz v 15 rokoch, kym u nas niekde po 20. Nie fyzicky, ale psychicky .. ze dalej uz moc nerastie, a nerozvija sa, a ze preto su cernosi len o speve a tanci, pretoze ich pocit zodpovednost zamrzol niekde na urovni nasho pubertaka … ze vraj je to problem aj nasich cingancikov, ze preto su viac v base, ako v poctivom zamestnani.

            A tak som dospela k nazoru, ze sme konecne to vecne dieta v sebe objavili, a na nejaku zodpovednost (ac jej mame plne huby) sme sa tak nejak vnutorne, detsky, vybodli.

            1. Ano, zápaďáci objevili v sobě dítě, dobré, ano, a celý zbytek světa okouní a těká bokem očima, případně do země. Škoda, že to hledání je tak úporné a vůbec ne bezelstné. A bolestivé je vidět, jak hrubě a nešetrně a vulgárně deformují svět teprve mladých lidí tím, že k nim přistupují apriory jak k někomu zkaženému a anarchistickému a sarkastickému. Příkkad žàdný. atd

        1. No jo, studentovi se vždycky zdá, že učitel tomu rozsahu učiva rozumí. Ale matika si myslím, že je víc než počítání. Ale už jen to počítání pochopit je předstupeň. Nebo to jde spolu přitom?

          1. Tady bych úplně nesouhlasil, inteligentní student rychle pozná, když učitel látce nerozumí. A když je dostatečně neomalený, dá to i nepokrytě najevo. Není přece odkázaný jen na učitele, ale i na knížky, literaturu. Spoléhat se ve škole jen na své učitele je buď projev lenosti, nebo pošetilosti.

            Takový postoj bohužel často vidím: „Oni mě to nenaučili, a tak jsem tedy blbý, no a co…“ Je s tím smířený. Kdyby nebyl (možná nenapravitelně) blbý a líný, tak by mu to vadilo.

          2. Učitel matiky by měl mít dvě dovednosti. Jednak jí rozumět pokud možno lépe, než pouze na úrovni, na které ji učí. A jednak ji umět učit.
            Matika má jednu krutou vlastnost. Je abstraktní a logická. A pro své pochopení tu abstrakci i logiku na žácích/studentech vymáhá. Je velmi obtížné ji učit, protože obojí je těžkou a náročnou duševní prací. A (nejen) studenti těžkou práci k smrtí nenávidí, což jistě ví každý, kdo jím byl. Na matiku navíc jeden musí mít „buňky“, to je další známá věc. A ne každý je má, respektive ne každý jich má dost na složitější matematické úkony.

            Takže ve výsledku učitel matiky ji musí umět studentům předložit poživatelně, tzn. tak, aby aspoň majitele dostatečného množství těch buněk nějak motivoval či přiměl k metabolismu. Tím míním, že ta matika při výuce pouze neprojde studentovým traktem, aby byla neporušená vyloučena, ale skutečně dojde k „látkové výměně“ tak, aby nejen posloužila jeho „životním funkcím“, ale mohla pak posloužit i při jeho interakci s okolním světem.

            1. Jo, umění ućit a umění učit se a vůbec žít se naučit. Kdo učí, měl by kvůli vyčerpání jít po pěti letech na rok dělat něco jiného. U člověka, kterému se vyskytuje láska k oboru, se nemusí projevovat láska k cizím lidem, natož žákům, pak ji obchází různými přiblíženími se jim, ačkoliv mu nejsou vlastní. Tak mě napadá, nedochází i tím k poklesu morálky, když lidé předstírají a snaží se mít vzájemné pochopení? Hm, to je asi nesmysl, i předstíraná moràlka se vžije časem pod kůżi jako správná.
              Takže logicky by ta matematika měla dokázat v člověku ukotvit nějakou nezpochybnitelnou hodnotu, zákon, řád a disciplínu potud, pokud by se nedalo do rovnice dosadit třeba… něco. Ale o tom jsem nechtěl. Ty buňky, tomu právě nevěřím, věřím jen lenosti nebo pracovitosti buněk… (samozřejmě učitel a prostředí).

              1. Taky nevěřím na nutnost mít na „matiku“ buňky. Podle mne, matika je kód, program, který aby běžel – v mysli – musí být logicky i syntakticky správně. A překladač – mozek – tu syntaxi musí znát, přičemž v ní záleží na mnoha detailech, tak jako u každého programovacího jazyka.

                Aby bylo možné „matice“ porozumět, musí procházet hlavou, kód musí běžet a pak teprve se může dostavit „aha-efekt“, tj. pochopení. Koukání na videa, obtahování písmenek (očima nebo tužkou) nebo točení vzorečků v modlitebním mlýnku moc nefunguje. Tím myslím vnější, bezmyšlenkovité napodobování matematické činnosti.

                Naopak, při trpělivých pokusech, aby „matika“ hlavou procházela se „buňky“ vytrénují a časem se jim to i začne líbit.

                1. Ano, je to kód. Už hned u malého dítěte záleží na tom, jakým jazykovým kódem na něj mluvíme, proto se říká, že vysokoškoláci mají nějaké chytřejší děti. Ale jak by dospělák mohl uchopit v sobě ten kód, aby jej mohl zcela nenuceně předávat, když mu nebyl od mala jaksi přirozeně vštípen?
                  A jak by byly morální hodnoty zakódovány v matematice? Myslel jsem, že by z ní, z bližšího nebo nejbližšího jejího pochopení, plynula ta úcta. Jako z hudby.
                  Lidstvo to zřejmě ale vzdalo nebo se rozhodování o tom chopila síla, která nevěděla, o čem si matematici a hudebníci spolu povídají. A tím výlevem krve modré, a jak říká bosorečka.. tím překonáním ještě poválečného strachu o život a lidské hodnoty to pak upadlo.

                2. I zde mam zkusenost z gymplu: spoluzaci, kteri matiku davali bez problemu za vybornou a bavila je, sli na matfyz, kde po pul roce nevedeli, o cem se prednasi, nestihali.
                  Matika jako kazdy obor neni o specialnich bunkach, ale o naladeni na spravnou frekvenci, s oborem rezonujici.
                  Na vejsce to nekdo mel a uz od prvaku se nemusel tolik ucit, nebot chapal system, v jakem se predmet odviji. Zakladni schemata, ktera se ostatni museli naucit,mel jiz pod kuzi a dokazal je vymyslet i bez ucebnice.
                  Ja mam nepochopeni treba v hudbe a i kdyz mam dobry az vyborny sluch, treba nechapu, proc je nektery ton falesny. Ze ho jako falesny slysime- no dobre, ale proc? Proc jsou nektere tony falesne a nektere ne?

                    1. I na to tema jsem uz vedl rozhovory. Voda je jako konecny „arbitr“ mozna rozhodujici, ale jako kazda odpoved vyvolava dalsi otazky.
                      Napriklad falesnost tonu je dana i prostredim, ve kterem vyrustate.
                      Pokud se Arab prestehuje do Evropy a 20 let pije evropskou vodu, stale slysi nektere ciste evropske tony falesne.
                      Zustala v nem 20 let stara voda, anebo to neni jen ve vode?

                    2. str.
                      Že by to nebylo jen ve vodě v nás, v její paměti? Že bychom očekávali logicky, který další tón má zaznít.. ? Ať jsme si zvykli kdekoliv… v různých kulturách..

                    3. M: viz treba temperovany klavir po pultonech ve stejnych intervalech. Kdyz klavir oteplili, proc jeho hra neprijde jako falesna, kdyz byla do te doby neznama a my na ni nebyli zvykli?
                      Tady o tom se bavit nedokazu, protoze to nechapu. A znam lidi, co na me koukaji jako zjara, vzdyt je to tak logicke a jednoduche, jak tohle nekdo muze nepochopit!
                      To jsou ti naladeni na obor, ja jsem v teorii hudby tezce rozladen az zcela odladen.

                    4. M: mozna to bude v bunkach, jejich strukturach, predavajici informaci vode, ktera pak pusobi jako mediator.
                      Tedy chci rici, ze to mozna ve vode je, ale jako ziskana vlastnost, voda tu bude jenom neutralni nosic, ktery se musi napred nejak nabit/informovat.

                    5. stridore, a kdyby vodu neinformovali lidi, ale voda sama by se.. Kdo koho vlastně ovlivňuje?

                    6. Stridore, musí to mít něco společného se zpracováním zvuku mozkem.
                      Některé ukrajinské děti nedokáží například klesnout hlasem na tečce za větou. „Neslyší“ to, ani když tu tečku zabručím jak medvěd 🙂 Vyslovují otazník a zatím jsem nepřišel na způsob, jak je přimět klesnout hlasem. Jinak mluví česky dobře, naučily se i „ř“, ale přes tohle nejede vlak.

                    1. Bez problemu rozeznam, kdyz ciste zpivany ton neodpovida hornimu (kranialnimu) tonu a v choru pak zni jako falesny (ackoliv je sam o sobe cisty).
                      Ale ten vedle mne to nevnima, ackoliv to slysi jako ja. Projev abstrakta (cisla, frekvence) tedy mame spolecny, ale vlastni abstraktum vnimame jinak. Tedy vnimani tonu nemuze byt dano na matematickem zaklade.
                      Cimz nerikam, ze falesnemu tonu nemuzete priradit frekvenci, stejne nevhodnou harmonii muzete zapsat cisly. Ovsem nekdo to tak slysi, nekdo ne, ackoliv stejna „cisla“ slysi oba.

                    2. No vidíte, můj „učitel fyziky“ (tehdy docent), o němž jsme si kdysi psali, zase občas přirovnával fyziku ke hře na housle.

                    3. Jinak k vaší otázce, v technice taky máte voltmetry a milivoltmetry.

                  1. Takové studium může být v prvním ročníku šokem i pro dobré studenty. Mnohem abstraktnější způsob uvažování, v případě fyzikálního oboru i nutnost ihned používat pokročilou matematiku, která ještě není pořádně odpřednášená. Každá jednotlivá zkouška těžší nebo obsáhlejší než maturita. A prostředí nebo spolužáci jako z Teorie velkého třesku 🙂

                    1. Tu zkušenost jsme prožili v prvním ročníku FJFI v raných osmdesátých letech minulého století prakticky všichni…

              2. Píle je donutitelná. Buňky ne, ty jsou talent, nadání.
                Pílí se tam kdekdo může naučit a pamatovat si, jak se co mechanicky (vzorečky apod) dělá. Matematika je však i přes svoji logickou abstrakci krásné umění. Vlastně by měla být i múza matematiky, která líbáním vytváří své milce. Ti pak rozumí tomu, kdy se vzorečky použijí, proč – k čemu je to vůbec dobré, kam to tu věc po jejich použití posune. Ve vynikajících případech sami nějaký „vzoreček“ přinesou.
                O kombinaci píle a talentu zde neuplatním žádnou svoji myšlenku, protože už se o tom navykládalo po kokot. Jen snad, že úžasné by bylo, pokud by byla taky múza života a byla fanaticky promiskuitní. A lidé by navíc překypovali pílí.

                Láska k oboru, matiku nevyjímaje, nemá nic společného s podobným vztahem ke komukoli. A předstírání morálky či předstírání pochopení je staré jako svět sám, lidé tuhle předstírají méně, tuhle více, ve vynikajících případech vůbec.
                To učitelovo umění učit (cokoliv) motivuje studentovy buňky, aby se minimálně v té chvíli uplatňovaly. A to umění se může uplatnit čistě technicky, nebo se vztahem ke studentům. To záleží pouze na osobě učitele.

                Takto si to myslím, protože myslím, že i o matematice se může mluvit takto biblicky jednoduše – ano, ano a ne, ne. Si teda myslím…

                1. biblicky to proto, že za každým pátým slovem máte vynikající?
                  No dobrá, matematici snad i počítají, neboť se dopouští toho, že fyzikům cvičmo někdy něco přepočítají, a pak ti fyzici s úlevou zjistí, že se třeba nemýlili.
                  Možná by se dětem skutečně mohla od mala přednášet matematika s posvátnou hrůzou, teda kdyby se snoubil člověk s učitelem, tak s posvátnou múzou, ale tam už by hrozilo, že celou výuku prozpívají.
                  A přece se vzpírám talentu v buňkách. Leda by měl člověk v buňkách určité vlastnosti, které využijí pro svůj prospěch poznání z matematiky potud, pokud chtějí. Každý, i sebevynikajícnější, prostě kajícnější, si z matiky odnese něco jiného. Nebo je ta věda aplik. univ. v morálce?

                  1. Buňky nejsou jen na matiku. Pílí nenapíšete strhující knihu, ve fotbale neučiníte parádní a nikým nečekanou kličku. A jsem přesvědčen, že už v pravěku byli talentovaní výrobci pazourkových hrotů. A vedle nich nemehla, co si i po letech pilného pazourkování každou chvíli urvali nehet. Třeba kvůli tomu dokonce byli odmítáni pradívkami na pradiskotékách, to je ovšem jen má spekulace.

                    Na to nemáme žádný kód, který jen stačí v sobě najít. Musíme k tomu mít talent, nadání – když tomu nebudeme říkat jako já ty buňky. To za pomlčkou je schválně bez interpunkce, aby se mohla matika chvíli nechat a soustředit se, jak se to má správně oddělit.

                    Slovo vynikající se mi líbí. Ale matiku bych neuchopoval vyloženě biblicky, třebaže jsem u toho to slovo nepoužil. Takové uchopení by pro ni, obávám se, nedopadlo úplně dobře. A snad jsem ji prve ani takto biblicky neuchopil. A neuchopuju ji ani morálně, prot. takové uch. je neaplik.

                    1. Kdyby bylo neaplikovatelné, nevedly by se o tom světě, takto bezmatematicky pokaženém, diskuze. Matematika musí nějakým způsobem vést k zušlechťování člověka, ne jen k jeho zasazení do principů života.
                      Na chvíli jsem zapomněl na to, že vám ustřihli křídla, notak jistě, že bible nezačněme přepočítávat, ani jednoduše ano ne.

                  2. 22:38
                    Já to dám aspoň odtud, protože stará píseň – z nudlí mě chytá fantas.

                    Čo také já si představuju pod pojmem morálka. Zhruba asi nejspíš cosi jako vzorec chování. Aplikovaný v různých situacích, ale vždy za přítomnosti nějakých hodnot, kterými je to chování zásadně determinováno. A morálka jako slovo je vnímána taxativně coby vrchol kvality toho chování.
                    Pokud by se mnou v tomto bylo souhlasenoť, položmež si otázku, jak polibek múzy matematické determinuje to chování. Jaké do toho vnáší morální konstanty (když jsme u tý matiky).
                    Odpověděl-li bych si sám, nedeterminuje a nevnáší. Abstrakce a logika, což je podstata matiky jako takové, totiž přísluší do IQ. A ten je amorální, zde ve významu neobsahující v sobě žádné morální parametry.

                    Souhlasil bych, že víc než její povrchní znalost už zdatně inklinuje k filozofii, tedy k prohlubování myšlení ne pouze matematického. Kde ale jsme zase u slova zušlechtit, které opět taxativně znamená učinit lepším. Což se vrací ne obloukem, ale přímkou k tý morálce, která patří do sociálního, tzn. SQ.

                    Může to vypadat, že hloubím příkopy, kdežto vy stavíte nad nimi mosty. Vždycky, když se to nějak stočí k tomu dobru v člověku a k tomu, co má či mělo by mít na to vliv. Vlastně si myslím, že aby jeden byl dobrej, taky k tomu musí mít buňky. V tom významu, že lze sice k dobru = činění dobrého dojít pílí (motivovanou ale zde nějakou výhrůžkou nebo příslibem, což se od matiky výrazně liší), ale takové činění je rovno odříkání násobilky nazpaměť. A ty buňky pomůžou umět vědět – zde ale ne exaktně jako u matiky – to proč. To čemu to je, kam to věc posune.

                    1. Dlouho jsem vám oponoval, než jsem to celé smazal, jak je mým dobrým zvykem. Kdyby matematika byla co k čemu, dokázala by lidem poskytnout útěchu, důvtip se říká, ne jenom vtip vlastně. Chtěl bych vidět učitele, a možná jsem ho i zahlédl, který by se nad geometrií těšil. Vědění zkulturňuje, zušlechťuje, socializuje a dává tušit o dobru, skoro počty víc než slova. U slov člověk běžně nespatří zázrak žádného výsledku, zezačátku. Až časem snad, mezitím, předtím, musí poznat tajemství množství, čísel, tvarů…

                    2. To se jako vytahujete? Nevytahujte se! Víte vůbec, kolikrát já už vám napsal fakt důležitý věci? A pak místo toho něco jiného? Já to nevím! Sice už se mi to stalo, ale nevím, protože jsem to nepočítal! A vytahuju se snad?

                      Rozhodně vám ale nemůžu vzít ten nejprve u slov nespatřený zázrak žádného výsledku. Nemohl bych myslím ani, pokud byste tam měl žádaného výsledku. Svádíme takové bitvy všichni. O námi vnímaný význam našich slov a jinými vnímaný význam našich slov. Stejně tak i o námi vnímaný význam jejich slov a jimi vnímaný význam jejich slov.

                    3. Vytahuju se za uši vždycky, když neřeknu lidem všechno, co bych měl, chtěl a co čekají, a to já neřeknu nikdy. Buď že je toho tolik a zamluví se to a nebo jindy že všechno, co mám pro tu chvíli, jsou jen slova, totiž něco nebetyčně zbytečného.
                      A co tak zhruba vím, mně jste napsal něco, co se smazalo, kompletně ucelený systém oblohy, místo toho to hledám po všech čertech, abych se to dozvěděl. Ježiš, kolikrát já vám zapomněl vysvětlit, co všechno chápu, co máte psáno, místo toho jsem odeslal nějaký úryvek. To nedorozumění ve významu slov, to se v matice nemůže stát, závisí na ni úplné soustředění. Ano, to možná vadí současnému školství, přitáhnout děti k soustředění, pak musí matika z kola ven a svět bude časem roztěkán. Už je.
                      Ve slovech mají lidé pocit, že rozumí. No, baže, vy jste na to kápl. Ačkoliv, už jsem i viděl, že se lidi ani při podrobnějším vysvětlovàní nedokáżou pochopit.

            2. Rozumet a pochopit je rozdil. Na gymplu nam dlouhodobe onemocnel matikar a zastoupil ho duchodce univ.prof. z matfyz a najednou se otevrel jiny svet.
              Nikdy nerekl „spatne“, ale vzdy vysvetlil, proc to takhle nejde. A nejen to, obvykle rekl „ano, i takhle muzete“, ale v sedmem kroku narazite na neprekonatelnou obtiz.
              Zli a vytahovacni ucitele svemu oboru mozna rozumi, ale nepochopili ho. Pro obor chapajiciho ucitele neni zadna otazka, ale ani odpoved hloupa, nebot v klidu dokaze vysvetlit, proc se hloupe ptate a tim vas navest na systemove spravnou cestu.

            3. Naše paní profesorka matematiky na gymnasiu nám, tedy alespoň některým z nás, dokázala matematiku udělat zajímavou. Mne matematika bavila a šla mi vždycky, ale bylo fakt skvělý, jak nás pí prof. třeba nechala byť klopotně si leccos odvodit vlastními silami, používala příklady ze života, věci dokázala jednoduše vysvětlit. Z čehož bych usuzovala, že matematice rozuměla.

              Matematika za nás byla a měla by být stále povinnou součástí maturity. Jak chce mít někdo maturitu, když neumí myslet? Jo, vlastně, armáda polonevzdělanejch mentálních lenochů je pro politiky ideální.

            4. Naše paní profesorka matematiky na gymnasiu nám, tedy alespoň některým z nás, dokázala matematiku udělat zajímavou. Mne matematika bavila a šla mi vždycky, ale bylo fakt skvělý, jak nás pí prof. třeba nechala byť klopotně si leccos odvodit vlastními silami, používala příklady ze života, věci dokázala jednoduše vysvětlit. Z čehož bych usuzovala, že matematice rozuměla.

              Matematika za nás byla a měla by být stále povinnou součástí maturity. Jak chce mít někdo maturitu, když neumí myslet? Jo, vlastně, armáda polonevzdělanejch mentálních lenochů je pro politiky ideální.

              Paní profesorka Vacínová.

      2. Ne, nerozuměli. O to nešlo. Tedy nešlo o kvalitu vzdělávání. Proto taky často chodili na pedagogické školy ti, kteří tušili, že jinde by neuspěli. A systém s tím byl (i ten dnešní pochopitelně je) srozuměn.

  12. Ono smyslem školy by neměla být snaha nalít do hlavy nějaké znalosti, ale roztřídit děti podle kvality a míry jejich použitelnosti a nasměrovat je na takovou profesní dráhu, z níž bude mít společnost maximální užitek.
    Proto byla zavedena povinná školní docházka a nic moc se na té motivaci nezměnilo, jen se to zesložitilo. Předák do manufaktury či poddůstojník v císařské armádě potřeboval umět psát, trochu počítat a nahlas číst, dnes potřebujeme stovky různých profilů.

    Největší problém není v té polovině, problém je už v těch znalostech. V RVP reformě, která rozházela časování a provázanost učiva v různých předmětech. Rok 2004, vláda ČSSD, požadavek EU…

  13. Středoškoláci, kteří prošli distanční výukou za covidu, jsou v průměru pro vysokou školu nepoužitelní, často nechápou ani trojčlenku.Na školách všech stupňů už – opět v průměru – už vůbec a dávno nejde o nějaké vzdělání nebo porozumění světu, vypadá to třeba takhle:

    https://www.youtube.com/watch?v=-lSXxbaCGq4

    Podfinancované školy a školství, vedené uštvanými, vyčerpanými a vyhořelými lidmi (dole) a darebáky v politice (nahoře), to už trvá desítky let, není se čemu divit.

    1. To nie su len ustvani, vycerpani a vyhoreli ludia … mojej holke najviac uskodila svojej praci oddana, a deti milujuca ucitelka, ktora sa zaprisahala, ze ziacikovi do tretej triedy trojku proste NEDA … a tak sa moja holka v tom najvnimavejsom veku naucila, ze ucit sa nemusi, ze vysledky budu VZDY perfektne … no a ze bola chytra, tak nasledujuca uca, tiez zapalena a deti milujuca, ju nechavala byt, pretoze v triede bol dostatok podstatne slabsich deti, ktorym venovala prve posledne, aby ich aspon na tu trojku vytiahla .. a moja ostala trojkarkou, ac hlavu ma … ani ta druha uca jej ziadnu motivaciu nedala .. ac ona sama bola motivovana urobit pre deti ‚to najlepsie‘.

      1. No nevím, těžko mi posuzovat neznámý případ. Ale přenášet odpovědnost jen na učitele také není úplně správné. Zvlášť v případě „matiky“ každý hned sám vidí, jak na tom je a pokud vidí, že ne moc dobře, jestli mu to vadí nebo ne. I jako dítě – když jsem něčemu nerozuměl, byl jsem zásadně ten první, kdo to poznal. A ten pocit byl hodně nepříjemný. Bohužel okolí, média a tzv. celebrity do dětí od malička hustí, že nemusejí umět prakticky nic, aby se uplatnily, takže to dětem přestalo vadit.

        Stojím si za tím, že spoléhat ve škole jen na učitele je pošetilost, lenost nebo alibismus. To by měli rodiče dětem vštípit hned od začátku, že si za svoje vzdělání (a vlastně za celý budoucí život) zodpovídají především sami. A měly by mít i takové vzory. Učí se hlavně proto, aby

        a) porozuměli světu kolem
        b) sami sobě
        c) uplatnili se v životě

        1. Ja viem, ze som slaba … vzdy som bola slaba … ucenie s touto holkou prebieha tak, ze si sadneme k matike, 5 minut do toho kuka, pol hodiny place, hodinu trucuje, hodinu pocuva prednasku od otca, hodinu trucuje, pol hodiny place, potom to za 5 minut urobi spravne. Druhy den opakovanie, ten isty priklad, ine cisla, zacne rovno tym, ze place … tie dve uce, co som ich spominala, zadaju na domacu ulohu ‚precitat‘ si cez vikend stranku v ucebnici, kde je 6 prikladov. U nas celu sobotu plac, ze uz to citala, v nedelu vyhrazky ze nedostane obed, kym to nevypocita … o piatej vecer konecne obeduje, bo jej skrkalo v bruchu, tak sa uvolila pocitat. V pondelok ‚prepadova‘ pisomka, 6 prikladov zo stranky, ktoru mali ‚precitat‘, v utorok jednicka a namyslene dieta. … O pol roka to same, akurat rodicia neustriehli, ze mali za ulohu cez vikend ‚precitat‘ stranku, v pondelok pisomka, v utorok trojka, doma plac, ze ona tu stranku predsa precitala ….

          Ale za kazdu radu, ako prinutit dieta ucit sa, aj keby so zatatymi zubami, budem rada. Este vlani to totiz fungovalo tak, ze sa neucila na pisomku, dostala trojku, o tyzden pod lavicou cez prestavku pred hodinou napisala ‚referat‘, a uca jej to uznala za opravu z trojky na jednicku.

          1. Musím říct že nemám žádné vzdělání ohledně toho, jak učit (matematiku) malé děti a je těžké radit takto na dálku. Mohuse tedy řídit jen podle své vlastní zkušenosti. Snažil bych se:

            a) odstranit stres
            b) vysvětlit dítěti, že matematika je pro život důležitá – aby ten úkol naučit se ji vzalo za svůj
            c) vyvarovat se poznámek typu: to už máš dávno vědět, jak to, že to nevíš, to je přece jasné,…
            d) přimět dítě, aby samo hledalo to místo, kde přestává věcem rozumět
            e) nebálo se na cokoli zeptat

            Obyčejně, když něčemu nerozumím, bývá to proto, že mi chybí nějaký kamínek do mozaiky. Jaké kamínky chybí Vaší dceři? I v matematice je celá řada věcí jen záležitostí dohody, například jestli nula je přirozené číslo, jednička prvočíslo, plus a mínus nekonečno (místo jednoho nekonečna) ,… atd. Podobně jako v astronomii, jestli je Pluto planeta. Některé vztahy jsou empirické, platí v našem světě na základě zkušenosti, a v jiném světě by mohly fungovat jinak. Například mimozemšťané by si mohli ze stejných základů vytvořit svoji matematiku trochu jinou.

            Možná, že Vaše dcera v některé situaci nechápe, proč něco má být právě takhle – i když my ostatní už jsme zvyklí na vžité konvence a tu možnost nepostřehneme. Je třeba pátrat po příčinách, proč jí něco někde do sebe nezapadá a nejlepší by bylo, kdyby to dělala ona sama, jako dobrodružství (vědy). To byste pak měli vyhráno.

            Protože věci mohou být (definovány) mnoha způsoby, stojím si za tím, že vlastně žádné hloupé otázky v matematice nejsou. Ať se tedy dcera nebojí ptát a snaží se přijít na to, proč něco nějak je a jestli by to mohlo být i jinak. Ne, že jí někdo řekne, že takhle to je a basta – to zabíjí jakýkoli zájem. Ať si ty matematické úlohy představuje, prožívá, co se tam děje. Jakmile se tím její mozek začne vážně a se zájmem zabývat, bude všechno jinak.

            Mohou být různé talenty na různé věci, ale myslím si, že aby něčí mozek nebyl vůbec schopný používat matematiku, je neslučitelné se životem – množství operací, které mozek nevědomě provádí, musí mít matematický charakter. To znamená – stačí si ty schopnosti jen uvědomit a trochu natrénovat.

            1. To ale nie je o neschopnosti pouzivat matematiku, ta holka to pochopit nakoniec vie, a bavi ju to, ked to poberie … ze si z toho o dva tyzdne nepamata ani fn je uz iny problem, ked som ju konecne naucila, kolko poldeci sa vojde do litra, uplne som ju odrovnala otazkou, kolko deci sa vojde do pat litrov … najprv ju to urazilo, potom pol dna pocitala … ale s tym sa da vyrovnat a pracovat. Na co sa ja stazujem, ze ona SA ODMIETA UCIT. Vie, ze nech urobi co urobi, s horsou znamkou ako dvojkou sa zo skoly nevrati … tak co by daco robila, ze.

              1. Tak to fakt asi žádný problém nemá, neviděl bych to v tom případě tak tragicky. Snad ji jen varovat, že co se vůbec nepoužívá, zakrní? Aby neměla problémy později? Ale myslím, že se o takové poučení postará život sám.

  14. No ale tohle se deje uz od posledni reformy se „spolecnymi zachodky“ a pokusu o rozvolneni poctu hlav povolenych na pocet toalenich mis a podobne. Tak ta politika je tam tez.
    Uroven vysokych skol je uz davno nizka, jen o tom uz mluvi i laicka verejnost. Drive o tom mluvili akademici ve svych bublinach. Etnolog ani magistr sociologie nam holt trubky s vodou nevymeni. Je to jen na rodicich, kam sve deti povedou. Zednik, instalater, automechanik budou velmi podobne vzacni jako zubari. Dokud se ty sociologie, politologie a podobne otviraji, tak holt posbiraji i lidi, kteri by jinak byli stastni za pokladnou, v mycce a podobne. Pozor ja se nikomu kdo se zivi rukama neposmivam ani nesnizuji. Proste nekteri na VS nemaji, ale podminky jim umozni ji vystudovat. Nebal bycc se, postara se stara znama „neviditelna ruka trhu“. Jako v USA kde je naprosty prebytek pravniku a zurnalistu.
    Dokud Vasi potomci budou mit co jist, tak at si tihle experti na vsechno klidne studuji a vystuduji a at se tim klidne zivi. Je to jejich problem. Nebo ne ?

    1. Jo ale tu zavislou masu na statu tvori za poslednich 20 let KAZDA vlada. Jenze za to nemuze politik, ale preference volice, volicske preference v CR jsou nachylene na levy stred. Kde mezi sebou souperi ANO a Petikolka. Pamatoval bych na to u voleb.

  15. Není na co si stěžovat, to je zcela proporcionální jev. Po polovičních znalostech mateřského jazyka přijdou na řadu i ostatní disciplíny, jde o naprosto logický postup.
    Paní Marková to trvale osvědčuje vlastním příkladem; stěžovat si na nedostatek obecné vzdělanosti odbytým textem plným chyb, to je rozhodně krok správným směrem.

        1. Paní Marková si dle Nuly nezametla před vlastním prahem. Navíc dělá tečku za nadpisem a vůbec neumí češtinu.
          Nějaká zásadní sdělení v jejím bloku pak čísti netřeba, že?

  16. Je to hnus, ale je na rodičích, zda si to nechají líbit. Chce to míň čumět do debilů a více se věnovat dětem. A nebát se vyjádřit nesouhlas.

    1. Vaše rada je neplatná, je-li dítě debilem. Základní státní školství nastaví základní standard znalostí. Pro vyvolené budou školy soukromé. Kdo chce vidět budoucnost školství, nechť se podívá do USA.

    2. Nepomaha .. co sa u nas nakricalo, co slz vyplakalo, co obedov zaprelo .. .a stejne sa ucit nebude … tak som sla za ucou, ze naj povie nahlas v triede, ze deti maju doma viac trenovat … povedala mi, ze nemam dieta pretazovat … a bola som za ucou, ze mi dieta nechce doma citat .. povedala mi, ze aj komix je kniha … a urobila som vojnu, ked sa decko ucilo na pisomku len zo zositu … a povedali mi, jak decko, tak uca, ze ucebnice domov tahat nemusia, ze aby tak tazke tasky nemali … a pytala som sa na cvicebnicu z matiky a fyziky … mi povedali, ze jeden exemplar pre celu triedu ma uca …

      1. bosorečko, u Měnínské brány v tom křífle ke KObližné je obchod s učebnicemi a učebními pomůckami/ teda byl/ ještě nedávno.

  17. „Válka je způsob, jak rozbít na kousky anebo vystřelit do stratosféry či potopit do hlubin moře hmotné statky, které by se jinak daly použít k dosažení nadměrného pohodlí mas a v důsledku toho nakonec i k jejich nadměrné inteligenci.“ — George Orwell
    Naše západem „dosazená“ vláda na to jde z opačného konce.

    1. Kterak hmotné statky vedou v evolučním procesu k nadměrné inteligenci, není mi známo. Ani co je „nadměrná inteligence“.

      1. Hmotné statky, pokud jsou správně používány, opravdu vedou k rozvoji inteligence. Už jen dostatečné množství kvalitního masa v potravě, třeba. Potom podnětné rodinné prostředí, kde je vzdělání, tedy slutečné a nikoli jen formální vzdělání, hodnotou. A rozvíjet potenciál dětí stojí peníze, ne že ne. A tím nemám na mysli dva kroužky každý den, aby dítě neprudilo doma. další věcí je, že rodič, aby mohl rozvíjet potenciál dítěte, sám musí procházet rozvojem toho svého. Celoživotně.

        1. Šumachr je machr, a tak raději neodpověděl. Aspoň tedy já oceňuji vaši odpověď na výtečnou.
          Ne, nelekejte se, nejsem pedagog 🙂

    1. O tom, co si pustí do školy, rozhoduje ředitel.
      Aktivistický ředitel si pustí politické „neziskovky“, konzervativní s nimi vyrazí dveře.
      Takhle jednoduché to je.

        1. Výběrové řízení. Na vesnice se sluníčkářští magoři nehlásí. V tomto to máme ještě dobré. Děcka hrají fotbal, je tu volejbal a nějaké asijské bojové sporty.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *