Íránci se tu propagandu fakt naučili. Poté, co jim Donald Trump dal své desáté ultimátum, že buď otevřou Hormuz, nebo se na ně snese peklo, zveřejnili video, jak Modžtaba Chameneí vchází do řídící místnosti a na obrazovce je jaderný komplex Dimona. Popisky jsou nikoliv v té perské hatmatilce, ale pěkně v angličtině. Nic víc k tomu neřekli. Nevyhrožovali, nenadávali. Arakčí pak jen dodal, že Američané ještě nejsou na příměří připraveni. Jako, kam se na Peršany v propagandě hrabou Rusové…
V Maďarsku zase odstupují opoziční kandidáti ve prospěch Petera Magyára. To víte, maďarské parlamentní volby jsou nejdůležitější událostí Evropy v letošním roce. U ropovodu mezi Srbskem a Maďarskem se našly výbušniny, řeší to Vučič i Orbán osobně. Česká mééédia mluví o operaci pod falešnou vlajkou, ale maďarský ministr zahraničí lakonicky prohlásil, že je to stejné jako s odpálením Nordstrýmu. Ukrajina v posledních dnech prostě vstoupila do války s Evropskou unií… nebo alespoň s některými jejími zeměmi. Těm ostatním to vůbec nevadí, ba dokonce při tom Ukrajincům ještě fandí.
Stačil na to měsíc a žijeme v úplně jiném světě. Cenu ropy už neurčují Spojené státy, ale Írán. Americké základny v Perském zálivu jsou vyklízeny. Evropské země se staví proti Američanům. Ani ty největší peníze světa nedokážou urychlit výrobu potřebných raket protivzdušné obrany. Rusové už nemusejí svoje tankery skrývat, ale plují s nimi klidně i na Kubu, Ukrajinci postupně přesouvají síly na své západní hranice a majnstrýmoví intervjuci začínají dávat ankety, jestli by nám nevadilo použití jaderné zbraně na Írán.
Vlastně bychom měli být spokojeni… Dedolarizace je v plném proudu, mluví se o ní dokonce už i v majnstrýmu, NATO se rozpadá v přímém přenosu a síla Spojených států klesá s každou vystřelenou raketou THAAD a s každou záchrannou operací svých pilotů, při které ztrácejí letadla i vrtulníky a samozřejmě, všichni věříme, že u toho nikdo nepřišel o život. Záchranná letadla prostě uvízla v blátě a zachráněné piloty raději nikdo neukázal. Trump doma čelí rostoucí frustraci jeho vlastních voličů, armádní představitelé s íránským dobrodružstvím nechtějí mít nic společného a raději odcházejí do důchodu.
Kdyby chtěl Donald provést perestrojku, zrušit angažmá Spojených států ve světě, zničit image Izraele v Americe a co nejvíce uškodit svým podporovatelům, nemohl by to udělat lépe. Ani v těch nejdivočejších snech jsme si my, odpůrci NATO a amerického intervencionismu, nedovedli představit, že by americká moc zdegradovala tak snadno a tak rychle. Ani evropští mopslíci, kteří jsou na USA bytostně závislí, s Amerikou najednou nepečou. Ani Melloniová ne, ba ani Orbán teď nezdůrazňuje svoje exkluzívní vztahy s Trumpem. A je dost možné, že podpora od J.D. Vance pro něj bude polibek smrti. Za týden v tuto dobu už budeme vědět, jak volby v Maďarsku dopadly.
V Polsku už si politici nadávají navzájem do proamerických kolaborantů…
Když se mluví o amerických letadlových lodích, už se neřeší hi-tech novinky. Už se neřeší unikátní radary, elektromagnetické katapulty ani jiné výkřiky techniky. Řeší se nefunkční hajzlíky… což je mimochodem i nejčastější námět článků o současné cestě amerických astronautů k Měsíci. Zeptejte se někoho, jak se jmenuje posádka, která teď právě oblétá našeho planetárního souputníka. Nikdo to netuší. Ale všichni vědí, že mají nefunkční hajzlík. Ale nepřekvapuje mě to. Jaká civilizace, takové problémy.
Pamatujete, jak naši intervjuci zdůrazňovali, že v Rusku nemají splachovací záchody? Nechci nic říkat, ale v Íránu na tom budou v tomto ohledu možná ještě hůř. Ale nic to nemění na tom, že mají hypersonické rakety, kterými jsou schopni se trefit, kam uznají za vhodné.
Tohle všechno ještě před měsícem nebylo. Když Gerald R. Ford zasahoval u Venezuely, nikdo záchody neřešil. Mluvilo se o americké síle. Nicolase Madura převáželi ulicemi New Yorku jako kdyby šlo o King Konga. Prostě chytili divošskou opici, která si dovolovala vzdorovat a byla promtně zlikvidována. Teď je to najednou jinak.
Přehouplo se to. Najednou nikdo nemá strach z Ameriky a její moci, ale spíš strach z následků, že Amerika o svoji moc přišla. Najednou je strach z nedostatku pohonných hmot a ekonomické recese větší než strach z Donalda Trumpa. Evropské elity se prakticky ze dne na den přestaly bát toho, co jim může udělat americký prezident, ale začaly se bát toho, co jim udělají jejich vlastní občané když přijdou o práci a jídlo. Začali se víc bát toho, co jim za podporu Izraele udělají muslimští přistěhovalci, než toho, co jim za nepodporu Izraele udělá Marco Rubio. Jen Macron se stále nejvíc bojí své ženy… nebo, co to vlastně doma má.
Sanchezové, Merzové, Starmerové… ti všichni najednou mají strach z následků a nikoliv ze svého pána. Najednou mají strach z těch, které si naimportovali do země. Dejte jim ještě čtrnáct dní a začnou ke svým občanům promlouvat, jako když másla ukrajuje. Třicet let žili z toho, že zrazovali své země, ničili svou ekonomiku a přiváděli své občany do bídy. Odměnou jim mělo být to, co teď Írán metodicky ničí. Odměnou jim měl být sladký život superelit v Dubaji. Odměnou jim měl být vstup do klubu exkluzívních lepšolidí. Odměnou jim měla být beztrestnost i u Epštajna na ostrově lolitek. Dubaj měla být jejich Versailles. A najednou jim to ničí nějaká „špinavá negramotná lůza od Damávádu.“
Nevím, co se stane v příštích dnech. Jen vím, že Trumpa (i evropské elity) už nepohání pocit všemocnosti a beztrestnosti. Začal je pohánět strach z následků. Ještě před měsícem takřka všichni konali, aby z nich jednou byli viceprezidenti nějaké globální organizace, aby měli exkluzívní bydlení v Emirátech a žili tam mimo dosah spravedlnosti. Pro tento sen klidně obětovali miliony Ukrajinců, zlikvidovali evropský průmysl a uvalili na poddané nesnesitelná břemena. Měli za to slíbenou vstupenku do VIP klubu.
Jenže, VIP klub hoří a garantovi tohoto světového řádu se to sype i doma. Všichni jasně vidí, že Trump už nepřijde, aby svou pátou kolonu ochránil. Všichni vidí, jak dopadli proameričtí spojenci v Íránu. Všichni vidí, co se děje americkým spojencům v ropných monarchiích. Všichni se dívají, jak o překot Američané vyklidili Irák. Co se stalo? Americká moc už nechrání, to se stalo! Za kolaboraci s US elitou už není odměna, být přítelem Ameriky je zase jednou smrtící. Jen, tentokrát ne výběrově, ale globálně.
Amerika navíc neodchází v klidu. Neodchází za stabilizované ekonomiky. Odchází za ničení toho nejzákladnějšího, co lidstvo potřebuje. Jak se asi bude obyvatelstvo dívat na své premiéry a prezidenty, díky kterým jsou v bankrotu? Jak se bude obyvatelstvo dívat na řádění exekutorů, které už Amerika nechrání? Jak se bude dívat na hloupé kecy všech Danuší i jiných vydlabaných dýní, když jim USA nezajišťují ochranu? Kdo bude chránit všechny ty Rakušany, Fialy i Petry Pavly, když USA končí?
Ti, kteří se nedovoleně činili pro cizí moc, jsou najednou sami… A začínají mít strach z následků.
Uvidíte za čtrnáct dní…
__________________________________________________________________________________
Přátelé, pokud mě chcete podpořit v mém blogování, prosím pošlete dar Institutu českého venkova. Každý, kdo pošle příslušnou částku, může si na oplátku vyžádat knihy z nabídky. Číslo účtu: 1769955003/5500 IBAN: CZ8355000000001769955003. Kdo chce, může přímo na stránkách Institutu pro platbu použít QR kód. Doporučuji poslat platbu a druhý den si zadat adresu pro zaslání. Stačí přímo na Vidlákových kydech kliknout v záhlaví na „objednat knihu.“
Kdo preferuje jednoduché placení, nabízím možnost přes tuto platební bránu: https://donate.stripe.com/28E4gzekn7mlgjS0g3g3600
Z internetové diskuze:
„Víte, zajímalo by mě, zda u Pirátu a STAN pořádají na tyto ženštiny výběrové řízení, nebo jim přidělil národní výbor. Šebelová, Nerudová, Pivoňka-Vaňková, Richterová, Demetrashvili, Svárovská. To už nemůže být náhoda. Musí existovat nějaká farma, kde se tito dutolebky klonují.“
Sva k svemu. Na to, abyste se stal priznivcem zminovanych stran, musite mit jiste predpoklady. Zejmena kombinaci minimalni nebo potlacovane inteligence a prebujele sebevedomi.
Pirátsko-stanařský slepičinec je takový extrakt pičulínské touhy po „více ženách do politiky“. Výsledek se dostavil – v těchto partajích (včetně ODS, TOP00, apod.) snad není ani jedna ženština normální, jinak by nekandidovala za tak hrozné subjekty. Tento koncentrovaný zlořád byl do kolonie česko s.r.o. implantován západními protektory – stačí si vzpomenout na nechvalně známou „Krvavou Madlu“ Olbrightovou-Körbelovou, satanistku Clintonovou, vítačku čmoudů Merkelovou, anebo současné duo Uršula z Lejna + šílená Kallasová. Omlouvám se všem, které jsem v zájmu stručnosti nejmenoval.
Co se stalo ze zakladatelem? Nák mi to uteklo.
Mně taky, a to sem chodím denně několikrát. Jenom večer po dvacáté hodině už ne.
Prej vyhoření. Nedivil bych se.
Vynikající Chábův komentář. Úryvek : „Zahlédl jsem video německého kancléře Friedricha Merze na návštěvě v Číně. Ukázali mu tam roboty. Jeho výraz byl kouzelný. Bylo vidět, jak je fascinovaný a zároveň vyděšený. Měl před očima budoucnost a nevěděl, co s ní. Nějak se mi zdá, že my v Evropě jsme na tom podobně. Fascinovaně a vyděšeně sledujeme okolní svět, který se někam řítí a my přihlouple řešíme problémy minulého století na principech politiky minulého století.“ https://www.krajskelisty.cz/praha/34866-uzasne-ale-trochu-desive-komentar-stepana-chaba.htm Já se budu opakovat jako poškrábaná gramodeska : Takovouto politicko – publicistickou práci jakou odvádí ten Cháb, čekáme od moderního politika, ať se označuje za levicového, nebo jaký helement už 🙂 Ale ví odkud vítr fouká. Dělá to Vidlák ?
Vy, apriori předpokládáte, že se firmy/státy/oblasti budou chtít domluvit a tedy že se bude řešit nějaký sociální fond za zrušená/nevytvořená (již to je silně sporné – kdo a jak to bude určovat?) pracovní místa. Jenže, pokud s tím třeba EU začne, tak jí ty firmy jednoduše odejdou jinam, kde po nich tak šlapat nebudou. A někteří Evropané pro ně nadále budou pracovat, ale již přes net, nejspíš úkolově a vyplácení budou na účet mimo EU – sami budou z účtu platit pomocí karty či vybírat hotovost. EU již neuvidí daně a ni od firem, ani od zaměstnanců.
A pokud to takto půjde a bude to nejvýhodnější ze všech možností, tak se tak i stane.
Nám v mládí tvrdili, že peníze nebudou a každý bude mít podle potřeb. Tak jaké účty, jaké vyplácení.
Jistě – a právě proto by mělo být prvním nejnaléhavějším úkolem současných politiků toto řešit na globální úrovni, podobně jako jaderné zbraně v 60. letech. Ale – zas se budu opakovat :
Při průmyslové revoluci trvalo 80 let, než se společnost adaptovala (vznikly odbory, víkendy, zákaz dětské práce). Dnes na to máme možná 5 až 10 let. To je časový rámec, který politické systémy postavené na diskusích a kompromisech neumějí procesovat. Současní politici jsou v pozici kapitánů, kteří se učili plavit na plachetnici, ale uprostřed oceánu se jim loď proměnila v raketoplán. Pokud se nenaučí ovládat nové systémy za letu, loď se rozpadne.
Myslíte to dobře, ku prospěchu lidstva. Jenže sám si tipněte, jak to nejspíš proběhne.
Zhýčkaná EU s Právem na štěstí prokaždého, tedy s nejvyšší mírou přerozdělování, odpadne jako první. Firmy prostě odmítnou platit nejvyšší daně na světě a půjdou jinam. GAME OVER. Evropani, pracující přes net pro firmy mimo EU budou v pohodě. Nastane výprodej EU.
Čína, Indie, … bude na vzestupu a nebude ochotna se toho vzdát. A oni si to tam vyřeší, nějak po svém.
Každopádně máte pravdu v tom, že Vidlák by mohl řešit spíš tuto budoucnost (A revoluci ve 3D tisku díky tiskovým materiálům nové generace, které změní pravidla hry (prý již příští rok). A revoluci ve vzdělávání díky AI osobnímu celoživotnímu učiteli.), než trvat na plné zaměstnanosti ve fabrikách s vysokou energetickou náročností, a to nejlépe muže i ženy v rodině, a pokud možno ještě s druhou prací, neboť čím víc práce tím víc Adidas.
Koukám, že materiálové inženýrství taky podlehlo marketingu. Děsí mě nové materiály, které se nedají rozumně recyklovat ani termicky a jejich likvidace se řeší zakopáváním pod zem. V současnosti je to snad nejvíce rostoucí ekologická zátěž. Pokud může UI v něčem opravdu pomoci, tak je to hledání cest, pro recyklaci takového odpadu. Jenže na tom se dá blbě vydělat, protože to nikoho nezajímá.
Pokud mícháte plnou zaměstnanost a ještě pokud možno druhou práci, tak jsou to hrušky a jablka. To první je z příručky reálného socialismu a nikdo po tom asi netouží. To druhé je pro mnohé nutnost k uživení a říká se tomu také pracující chudoba. Je divné, pokud děláte práci, která Vám nestačí na uživení. Silně pochybuji, že to je práce, kterou nikdo nepoptává, a proto je tak špatně placená. Spíš je to případ, kdy to vedení vyhovuje a vydělává, klasický příklad je agenturní zaměstnávání.
Děsivé, jak lidé pracují na svém zániku. Opravdu děsivé. Proti algoritmům, které pracují dnem a nocí nelze bojovat. Algoritmy jsou vyladěny na emoce a dopamín. Každý den těch miliardy kliknutí vede k upevnění jejich pozice. Jde to exponenciálně. Co s tím chcete dělat?
Já nevím, ale početla jsem si v Blesku chvalozpěv o geniálních stíhačkách ze za velké louže. úžasně geniálních a přesto je íránci sundali a hned dvě naráz Ono asi…. njn
Nic, musí se to nechat doběhnout do (hořkého) konce.
Zelený song.
Podívám se do ceníku:
Toč se, ty můj větrníku!
Sviť sluníčko, sviť,
baterii syť.
Bez ropy a bez plynu
energii vyvinu.
Nejsem vůl a nejsem blbec,
koks a uhlí nechci vůbec.
Chci ží život bez uhlíku,
sázet kytky do truhlíku,
chci se koupat v teplém moři.
Ať si Írán v žáru shoří.