Nejen čas jsou peníze, ale ani prostor si nezadá. Když jsme se sem přistěhovali, objevila jsem časopis Mother Earth. Byly tam články týkající se záhumenkářství, chovatelství a chcete-li – prepperství. Některé články se pak věnovaly minidomkům. Byly doprovozeny hezkými fotografiemi interiérů. Obvykle to byla kuchyňka s obytným koutem a příslušenstvím v přízemí a ložnice v patře nad kuchyňkou. Chápu, že takové uspořádání má své výhody. Nižší náklady na pořízení, nižší náklady na vytápění a určitě je to lepší než ubytovna nebo pod mostem. Ale… Takový prostor sám o sobě může sloužit jen k přebývání. Už nedovolí se posunout dál. Možnosti kreativity a prepperství jsou omezené. Kdo má prostor, může se rozmáchnout v podnikání čehokoli. Třista sklenic zavařeniny neuděláte na koleně. Potřebujete místo, kde skladujete prázdné sklenice, plné sklenice, hrnce, přepravky, ovoce. Stejně tak i pečení. Cukroví pečené na zakázku musíte někde uchovávat než je všechno rozvezete. Šicí stroj musí mít postor na posun látky a ty, které šijou mi potvrdí, že švadlena musí mít nakřečkované látky, které se jednou jistě budou hodit. Pánové potřebujou nejen pro svého miláčka, ale i prp nabíječku, nářadí, kompresor, čistící prostředky, vysavač, náhradní díly garáž. Náruživý čtenář si sice může půjčovat knížky v knihovně, ale když v současné době hrozí, že z některých děl se opět stanou libri prohibiti, aspoň malá knihovnička by se hodila, ale kam s ní, šrum, šrumy šrumajdám. Pokud někdo se někdo ve vzdálenější rodině dostane do zdravotních problémů, už ho nemáte kam uložit. Když Vidlák psal o svých prasatech, o zavařeninách, o víně, o mechanizaci, uvědomovala jsem si, že někde ve sklepě, ve spíži nebo snad v nějaké šopě na dvoře musí mít docela slušný prostor, kde skladuje nářadí na zabíjačku, velký hrnec na škvaření sádla, vál na dělání prejtu, skenice plné zavařenin i ty prázdné, demižóny, lis na ovoce, krmivo pro prasata, traktůrek s příslušenstvím a kdovíco ještě. To všechno mu pomáhá generovat nějaký příjem, případně snižovat výdaje (kdo si vyrobí potraviny doma, ušetří). Zkrátka, u minidomků chybí prostor.
S tím, jak jsme se v Mississippi zabydlovali a rozvíjeli naše záhumenkářské aktivity (farmaření by bylo v našem měřítku silně nadnesené), naráželi jsme zas a znova na prostorové limity. Kde uložit krmivo pro slepice, kam v zimě dát úlové rámky a medomet, co s prázdnými zavařovačkami… Neustále jsme něco tahali z místa na místo jako kočka koťata, jen aby všechno bylo uloženo v suchu a z dosahu myší. Jak jen to řešit. Přistavět? Je to v našich finančních možnostech? A seženeme vůbec někoho, kdo by to byl ochoten zrealizovat? (To je zdejší bolest. Kdybychom chtěli stavět za desetitisíce či statisíce dolarů, asi bychom měli na každém prstě stavařů pět, ale sehnat někoho na „příštipkařinu“ to je těžké.) Dalším důvodem, proč jsme chtěli získat další skladovací prostory byla starost s inflací. K čemu držet na účtě úspory, když je inflace ukusuje, ale na finanční investice jsme moc hloupí. Přemílali jsme to v hlavě tam a zpátky, když takhle v pátek odpoledne Bill ještě musel zajet do městečka něco zařídit. A během hodiny volá: „Hele, stavil jsem se ve firmě, co prodává zahradní domky. Mají jeden, který je v našich možnostech. Budu čekat. Přijeď.“
Čekal u vjezdu na pozemek firmy, celý natěšený a hned mě táhnul k vyhlídnutému domku. Na uskladnění krmiva by asi stačil, ale další možnosti růstu neposkytoval. V kanceláři jsme pak listovali katalogem, ale to, co by se nám líbilo, to bylo mimo naše možnosti, a to, na co jsme měli prostředky by s největší pravděpodobností během roku nebo dva nestačilo. Tak jsem jen tak diplomaticky Billovi navrhla, že ještě počkáme a přišetříme. Ale světe div se. Prodavačka říká: „No, v sousedním okresním městě (cca 70 mil) máme jeden větší, už použitý, se slevou. Zítra ho jedu vyčistit. Nechte mi tu e-mailovou adresu, já vám pošlu fotky a cenu.“ Obojí poslala, a i když to bylo na hranici našich možností, šli jsme do toho. Po zaplacení zálohy se nám ozvala firma, dala nám za úkol zjistit, zda na místě, kam chceme domek umístit nejsou pod zemí nějaká vedení, ať už plynové, elektrické nebo internetové – museli jsme získat oficiální potvrzení. Bez něj by domek nedodali. Zároveň bylo třeba pořídit bloky, na které se domek postaví. A pak se tak tři, možná čtyři týdny nic nedělo. Umíte si představit naši radost, když se ozvali, že pozítří přijedou a jenom zjišťovali stav přístupové cesty. Vzhledem k tomu, že kolem našeho domu vede jenom prašná, a nepříliš široká cesta, nebyla ta otázka až tak od věci.
Samotnou instalaci domku nejlíp popíšou následující fotografie. Celou instalaci zvládl jeden člověk. Tomu mládenci bylo nějakých 25 – 26 let a byl z Kentucky. Proč až z Kentucky? Nejsou lidi, natož řidiči těžkých strojů. V Mississippi nemá firma ani jednoho, a tak to řeší tím, že posílá své řidiče z kmenového státu na týdenní až čtrnáctidenní pobyty. Byli jsme posledními zákazníky toho dne, proto už mladík nepospíchal a mohli jsme si trochu poklábosit. Byl ženatý, pyšný otec 3-měsíčního synka. Byla radost si povídat s mlaďochem, který to měl v hlavě srovnané a i v tak ranném věku měl za sebou pořádný kus práce. Z jeho povídání se dalo soudit, že o domky je enormní zájem. Jeho denní norma byla 8 dodaných a nainstalovaných domků.
Vím, že v Česku se dají zahradní domky take sehnat. Mě na tom hlavně fascinovalo to technické řešení. Předpokládám, že v Česku se domky dodávají rozmontované a složí se na místě. A vůbec se nebudu divit, pokud technicky založeným čtenářům budou vstávat vlasy hrůzou nad způsobem usazení. Ale tak to tady prostě je.
Z Mississippi zdraví Petra
P.S. Ještě jsem někomu v diskusi slíbila, že připojím detailní fotku bitterweed, tak tady je.
Hezký domeček, je tedy rozhodně hezčí než kontejner.
Okolí taky závidím 🙂, jak já bych chtěla být někde na okraji vesnice a ne v blízkosti jejího centra, má to sice své výhody, vše u huby, ale zase stačí debil soused a je zle.
No o tom nedostatku některých profesí mi psala už loni sestra.
Ona žije v Britské Kolumbii a starý mechanik aut šel na odpočinek a jediný co tam je, nestíhá. Už jim loni syn radil jak opravit nápravu. Prostě se to musel švagr naučit.
Po schodišti do patra, které bylo venku vystavené počasí, nechodili několik let. Až loni jim ho konečně vyměnili. Tak na chvíli jim vydrží.
Střešní šindel už také měnili, barák mají postavený 28 let. My máme křidlici starou už skoro 100 let. Barák zastřešili v 30.roce. To jsem koukala a ona zase na cenu střechy, která se u nás běžně používá. To jsem se pak zamyslela, že my se tu zbytečně zadlužujeme, bohužel nás nutí byrokracie.
Tak ať slouží.
Děkuju. Mám to nastavené jako vy. Ve městě bychom měli všechno v dosahu (takhle musíme plánovat, co všechno zařídit při jedné jízdě do města), ale tady je klid. A s mechanikem – to je tu stejné jako u vašich příbuzných. Máme (a možná budu muset říkat měli jsme) mechanika na opravu sekačky. Teď hapruje se zádama a nám roste tráva přímo před očima.
Je hezké, že tu je další krajanka. O domek tak moc nejde. Když Masaryk budoval republiku, moc mu krajánci pomohli. Uteklo 100 let a republika je opět v existenčním ohrožení, tentokrát nečekaně ze „země svobody“. Jakoby se historie chystala zopakovat. A kdo ví, jestli nakonec krajánci nebudou potřebovat podporu odsud. Asi podle toho kde to rupne dříve. Držme pospolu, pěstujme kontakty až za oceán.
Díval jsem se na fotky…
Když stěhoval domek na pásovém stroji ho tlačil, nebo táhl? A měl na druhé straně domku kolečka?
Děkuji za odpovědi.
V prvním kroku si zastavil celou sestavu tak, že domek sesunul blízko místa, kde jsme jej chtěli mít. Potom za pomoci toho pásového stroje to popotahoval zig-zag, až to dotáhl na požadované místo. V dalším kroku to vyrovnal do vodorovna – na to měl vedle toho pásáčku ještě jednu podpěru. Přijel, umístil, ukotvil, odjel. Byl to borec.
Asi bych ten domek víc podložil, podle mě je nízko nad zemí a bude dost vlhnout od spodu. Ale to není problém udělat dodatečně. Kamenné schůdky bych tam nedával, spíše nejaké mobilní jako jsou u obytných přívěsů, aby tam nelezli myši a jiná havět, když se špatně zavřou dveře.
U nás bych v případě nouze volil maringotku, pořád jich je dost a v případě nouze se dají odtáhnout při prodeji, nebo jenom přemístit.
https://www.sbazar.cz/Jarda.Navratil.cz/detail/195406126-maringotka-115x3m
Ty schůdky, to je z nouze ctnost, jenom na sebe poskládané betonové tvárnice. Potřebuju je, protože odtamtud tahám 20 kilové pytle s krmivem a ta výška by pro mě byla moc. Ale protože tam uchováváme krmení pro slepice, položila jsem dovnitř na zem lepící pásku. Vedle nějakých brouků a mravenců se chytla i myš. Když jsem to asi za týden objevila, byla z myši už jen kostra a chlupy. Všechno ostatní sežrali mravenci. Chtěla jsem tím říct, že máte pravdu, myši se tam mají jak dostat. Ale na druhou stranu, od té doby nic. Ani myš na pásce ani bobky na podlaze.
Mne se velmi líbí pozemek,okolní příroda a podle toho popisu,budete dost o samotě.
Podle snímku to bude na patro,nahoře třeba seno v přízemí těžší věci,nářadí.Zajímala by me i cena,tady dost zdrazilo dřevo a výrobky ze dřeva.
Máte pravdu, je tam malá půdička. Tak 2×3 metry.
Jé, to je srandovní „mikroBARN“ na fotkách. Střešní plech mi velmi připomíná to, co mám na pseudogarážovém stání pro automobil.
Latě nejsou myšleny na konstrukci sedlové střechy, ale jako rošt pro připevnění panelů a desek.
Nějak mi uniká, proč by případnou sedlovou střechu odfoknul první vítr. Při normálním upevnění trámové konstrukce ke kontejneru, na to latí a plechů, takovou střechu neodplachtí ani vichřice.
Unimo buňka je svařenec z profilů. Střecha je zrovna z plechových pásů.
https://www.lindabstrechy.cz/blog/minimalni-sklon-strechy-podle-druhu-stresni-krytiny
Pro skladování nářadí stačí dobrý dvanáctimetrový kontejner bez úprav, za sto tisíc.
Re: Ano…
1/ JAK přichytíte latě do ocelového plechu takovým způsobem, aby do něj nebylo potřeba vrtat díry?
2/ případná sedlová střecha vám ufičí, pokud např.
A/ nemáte zazděné pozednicové trámy, které vám přenášejí vodorovnou složku vektoru síly, působícího na střechu při větru.
B/ nemáte kvalitně udělané podbití
C/ nemáte kvalitně udělaný štít střechy
D nemáte dobře přichycenou krytinu
A poznámečky.
1. Pokud vás napadne dřevěné díly na kontík šroubovat, pamatujte, že dřevo mění svůj objem i tvar se změnou vlhkosti. Na rozdíl od železa.
2. Železo má 6 x větší délkovou roztažnost, takže problém. Za 20 let vám to vytahá ze dřeva hřebíky, za 5 let vám začne v případě děr navrtaných do železa zatékat, pokud se nepostaráte.
A kontík nemá rovnou střechu. Ta je udělaná z plechového profilu kvůli docílení tuhosti skořepiny. Bude vám tam stát voda sedat prach a listí, takže neustále vlhko.
Střešní plech se k podkladu ukotvuje sponama ve falcu plechů.
Re: Jožka
Na kontíku je ten váš podklad ve formě trapézového plechu (kdysi se tomu říkalo košičan) a VŠECHNY kraje jsou přivařeny k nosným profilům. Neboli absence dřeva.
Otázka – k čemu ty spony připevníte? Budete šroubovat, nýtovat, anebo svařovat?
Umíte svařovat corten tak, abyste nezprasil jeho antikorozní vlastnosti?
Provedl bych dřevěný rošt.
Re: Jožka
Samo, bez roštu by to šlo o poznání hůř.
K čemu ten rošt přichytíte?
Vrtat nebo svařovat. Máte jiný návrh?
A jsme tam, kde jsme byli. Nesoulad v roztažnosti matrošů ocel – dřevo. Neboli jak položit dobrý základ k zatékání.
Samozřejmě, že to JE řešitelné, ale není to až tak jednoduchá záležitost.
Ano, jsem idiot a prudič. Po 30 letech jsem nucen lítat po střeše baráku, který jsem opravoval.
A předtím jsem spravoval střechu na baráku své čotky.
A taky jsem léčil pultovku své švagrové – to naštěstí jen teoreticky. Úplně mi stačí pultovky na rodinných garážích a podobných stavbičkách, jako je ta na obrázku.
https://www.cetris.cz/reference/157-oplasteni-obytneho-kontejneru/
https://www.muepro.cz/Servis-a-sluzby/Digitalni-sluzby/Vypoctove-programy/Delkova-roztaznost/
Teplotní délková roztažnost u smrkového dřeva je 5,4 x 10-6 m.K-1
ocel 0,000012
měď 0,000017
hliník 0,000024
olovo 0,000029
zinek 0,000029
Re: Anonym
Máte tam chybku. Každá ocel to má jinak a některé jdou až k 15. A samozřejmě taky jak ji necháte zkrystalizovat (žíhání, popouštění,kalení), ale to se střechy asi moc týkat nebude.
A smrk je sviňa, protože se roztahuje podle obsahu vody.
Ale počítejte s trojnásobkem.
Dobrý kontejner při drobné údržbě vydrží desetiletí. Pro prosté skladování prázdných sklenic nebo nářadí zateplení není potřeba.
Kontejner ani po zateplení příliš korodovat nemusí.
https://www.dek.cz/produkty/detail/3020200190-lat-4×6-4m-susena-9ks-bal
https://www.dek.cz/produkty/detail/2455652831-satjam-krytina-rapid-deluxe-sp25-l3-ant-ral-7016
https://www.dek.cz/produkty/detail/1435541000-isover-uni-40mm-8-64m2-bal
https://www.dek.cz/produkty/detail/3025110040-cetris-basic-12mm-3350x1250mm-40ks-paleta
tiez by ma zaujimalo preco Petra neuvazovala kupit si klasicky lodny kontajner
mal by byt lacnejsi a viac sa do neho zmesti
Prodejce domků má pobočku v okresním městečku. A i když náš domek byl ze sousedního okresu, i tak jsme neplatili žádnou dopravu. To bychom asi u kontejneru neměli. Dívala jsem se na ceny kontejneru – pravda, vyšlo to o trochu levněji, ale ne až o tak mnoho. A možná byl i důvod, že obdobné domky známe ze sousedství a víme, že fungují, zatímco kontejner by pro nás byla velká neznámá. A do třetice – ten domek se mi zdá estetičtější a v případě potřeby se taky dá přesunout, jako ten kontejner.
Možná budeme časem litovat, ale kostky jsou vrženy.
Re: Petra
Konťas by byl asi trvanlivější, pokud byste nějak ošéfovali střechu.
A jestli by střecha prorezla, jednoduše byste jej otočili vzhůru nohama.
😀
A v lete byste tam mohli pect berana.
Tahle kytka k nám zatím asi nedoputovala, nemá české jméno. Mohla by to být hymenoxys odorata.
Taky by to mohl být Záplevák podzimní:
https://www.flora-cs.com/forum/vt/cz/16297-z%C3%A1plev%C3%A1k-podzimn%C3%AD-helenium-autumnale/
Koukala jsem na obrázky zápleváku. Květy jsou opravdu k nerozeznání, ale liší se to listy. Třeba se obě rostliny vyvinuly ze společného předka.
bitterweed je Helenium amarum – záplevák hořký
https://www.google.com/search?q=Helenium+amarum&udm=2
https://florida.plantatlas.usf.edu/SpecimenDetails.aspx?PlantID=2883
synonymum: Helenium tenuifolium – záplevák tenkolistý
[a díky za článek s fotografiemi – jen dál, jen dál …]
Nejspíš ne. Ono spoustu zdejších plevelů a trav jsem v Česku neviděla. Některé plevele mi tu chybí, třeba kopřiva nebo heřmánek. V trávníku nám roste pár pampelišek, ale ty si hýčkám. Na ty obrovské žluté lány pampelišek, jak jsem byla zvyklá z Čech, to tu není.
Vy nemáte kopřivy, no to koukám.
Ne. A zrovna ty mi chybí. Kopřivový čaj na spláchnutí vlasů, kopřivová jícha na hnojení… A ještě jedna věc tu není, a to jsem moc ráda. Španělští slimáci. Jsou tu ti obyčejní, na kterých si pochutnají slepice, ale ty tisícovky hnusáků tu, aspoň zatím, nejsou.
Pro paní Petru
https://www.blokki.cz/
https://unimo.cz/
Trh s buňkami se docela silně rozjel spolu s příchodem hnědáků do Čtvrté říše. Z Moravy a Slovače toho jezdily do starých zemí EU doslova mraky.
Ale z „unimobuněk“ se staví i v Čechistánu. Je to ďábelsky rychlé a „málo drahé“.
A není problém si objednat buňku s dvaceticentimetrovou izolací, takže celoroční bydlení je „na pohodu“.
A takovou boudu bych postavil tak za tři dny, podle toho, jaké bych měl polotovary. A určitě bych alespoň vrata postavil o něco bytelněji. Na to, co sroubili emeryčtí soudruzi se nedá dívat. Jestli to je pospojováno pouze vruty nebo nastřelovacími sponami, tak potěš koště. To abyste si začali vyřizovat úvěr na tesařské nářadí.
Ale můžu vás ubezpečit, že boudy z našich ojro-suprošů jsou postaveny snad ještě hůře. Sestřenici jsem už dva podobné kusy léčil. Děs a hrůza, pokud to chcete používat a troufnete si dovolit sluníčku aby slunilo a deštíčku, aby deštilo.
Targusi,
problém přestavby námořních na obytné kontejnery je, že se k tomu hodí výhradně typ HC, který je vyšší než jiné. U firem, které kontejnery předělávají, je největší potíž v použité izolaci stříkanou polyuretanovou pěnou (PUR). Dobře hoří. Izolace skelnou vatou má značku PID, to je nehořlavá varianta.
Z celého námořního kontejneru má vlastně smysl jen ta kostra z nerezové oceli COR-TEN. Zbytek je na vyhození a to už si dotyčný může pořídit jen vyřazenou kostru a postavit si vše sám. Zvláště pokud chce něco většího a musí si spojit 2-3 kontejnery vedle sebe. Vnitřní i vnější obložení z palubek či OSB desek a mezi tím skelná vata.
Délky lodních kontejnerů jsou 3, a to 6 m, 9 m a 12 m (20, 30 nebo 40 stop).
Prodávají se i vyřazené obytné domky, taky s PUR pěnou.
Pokud si někdo chce pořídit minidomek, mobilní dům či obytný kontejner, ať trvá výhradně na PID pěně. Jinak si může zpívat s M. Tučným: „Když dítě škrtne zápalkou, co se nestane? Požár zaplane!“
To už dává větší smysl obytná jurta, ale o tom by nám něco mohl napsat Vidlák, jak nápad ukazoval T. Okamurovi.
Re: Gerd
Hmm, nevím, proč by mi měl vadit kontík s výškou 8,5 fítu, to je z hlavy nějakých 2,6m. I kdybych tam dal zateplení 1 fít, jsem na 2,3 m. Žádný luxus, ale na bydlení o ploše 30 m2 asi bude stačit.
Vnější obložení z palubek a OSB je dobrá šílenost, zhruba na stejné úrovni, jako PUR, anebo polystyrén (PS), kterým si idioti obkládají baráky, aby hořely rychleji a lépe.
Jinak kontíky se dělají i v délce 45 fítů. Ale je pravdou, že jich zas tak moc nejezdí.
Targusi,
stačí si projít fotky přebudovávaných kontejnerů, jsou hojně proloženy dřevem uvnitř i vně. Jenže taky PUR pěnou. V případě požáru past. Co se týká výšky kontejneru, standard je vnitřní výška 2 376 mm. Zateplení podlahy vezme dost prostoru a musí jít dovnitř. Proto se používají HC varianty výšky 2 896 mm vnější rozměr a 2 585 mm vnitřní. 44 stopé kontejnery jsem pominul, je to rarita, i když existují.
Pokud si někdo nepředělává námořní kontejner na obytný sám, tak se dost prohne koupit jej hotový. Má to jedinou výhodu, když není třeba stavební povolení. Levnější jsou jiné varianty jako srubové konstrukce z trámků 44 nebo 66 mm. Nebo rovnou vyzdít malou chatku.
Re: Gerd
Zchladím vaše stavitelské vášně.
Když si plácnete kontík do zahrady bez stavebního úřadu a začnete na něm tvořit okna a dveře, nedej Bože začnete šachovat s elektřinou, vodou a odpadem, v tu ránu po vás vyjede stavební úřad, jak slepice po flusu.
Totéž zkoušel soused mé příbuzné s mobilhausem a měl hodně velký problém.
Přesně tak. Na tyto výtvory má stavební úřad jednu speciální a perfektně gumovou kategorii – výrobek plnící funkci stavby.
Dá se do ní nacpat úplně všechno. Z mé zkušenosti se stavebním úřadem i maringotka. Aneb když to bude mít kola musí mít SPZ a platnou technickou a smí stát na jednom místě max 30 dní. A když bude na špalkách je to výrobek plnící funkci stavby ->černá stavba -> pokuta-> odstranění.
Proto mám dnes včelstva v nástavkach a na rezervní nástavky mi na „lavicích“ prší. Neboť na louce kde včelstva mám nelze legálně zbudovat a ani pořídit nic co má střechu.
Re: Prma
Řekl bych, že maringotka by se dala uhrát jako vozidlo bez RZ, postaru SPZ. Vozidla s maximální povolenou rychlostí do 20 km/h nemusejí mít RZ a všechny ty další hovadiny. Viz elektrokoloběžky.
Takže by se to dalo tahat vozidlem, které by při jízdě teoreticky nemělo jet rychleji, než 20 km/h.
Případně pokud byste na nějaké RZ trval, dá se sehnat polský techničák a polská stará SPZ, kde je napsáno „sprawdzenie bezterminowe“. Zbyde vám pouze starost o zaplacení pojistného. Jeden den přihlásíte na VIN (nikoli na SPZ), druhý den odhlásíte, nic neplatíte, protože smlouva nevstoupí v platnost.
Nicméně tato „výhoda“ se pojišťovnám hrubě nelíbí a chtěli novelu zákona, v němž bude napsáno, že pojištění bude platit až po uhrazení částky.
V jurte jsem nekolik dni zila v jednom kempu. Je to docela prijemne. Bylo to vytapene plynovymi kamny. Ale kruhovy prostor se spatne zarizuje na celorocni bydleni. Na chatu je to bezva, a postavi se to za den.
Jurta nebo týpí obvykle nevadí ani sousedům, ale je to opravdu hlavně na léto. Jurta na celoroční bydlení má více filce na bocích, ale musí se v ní pořád topit. Rychle vymrzne.
Strasny nesvar. U nas to nekteri lidi maji misto garaze, na kramy.
A bydlet v kovove bedne? Ani kdyby mne pozlatili.
Re: Vevča
Zase nemusíte prudit s bleskosvodem, protože jste schovaná v železe. A v Čechistánu bez bleskosvodu nezkolaudujete.
To mate pravdu. Byt schovany v zeleze, to je to v bource nejlepsi.
Svejk: kdepak papirove krabice! Krasne stany jim davaji! Vsecky neziskovky se mohou pretrhnout, udelali si z bezdomovcu velky byznys.
V jaképak bedně??? V nejdemokratičtější zemi na světě se bydlí přece v papírových krabicích, umístěných na chodníku a v zimě blízko nějakého kanálu pro zahřátí.
Tak jsem se, Targusi, byla zblízka podívat, jak jsou dveře domku pospojované. Jsou tam hřebíky. Jak je to pospojované vevnitř nafotím a přiložím jako P.S. k dalšímu nedělnímu článku. Pokud úpíte nad tou příšernou laťkou nalevo od zámku, to jsem spáchala já. On ten zámek nese známky páčení. (Jak jsem psala, bylo to se slevou z druhé ruky. Předpokládám, že první majitel to koupil na splátky a nesplácel, takže mu to volky nevolky vzali zpět.) Proto jsem chtěla přidělat aspoň kladku, ale aby to šlo, bylo potřeba mít líce obou křídel dveří v jedné rovině. Použila jsem to, co jsem měla doma.
Ohledně odolnosti vůči povětrnostním podmínkám, oni na to používají „treated wood“ – ošetřené dřevo. Neptejte se mě jak je to ošetřené, ale takové domečky jsou tu rozesety celkem hustě a nezdá se, že by se rozpadaly.
Re: Petra
Připravte se na to, že pokud bude na vrata svítit slunko a občas zmoknou od deště, hřebíky:
1/ vyreznou
2/ kvůli roztažnosti dřeva se kolem hřebíků udělá prázdný prostor – díra se zvětší. Následkem toho vám dveře nebudou držet pravý úhel, neboli svislé strany, kam vkládáte petlici, vám lehce poklesnou.
Stane se tak proto, že nemáte rámy křídel seříznuté na 45° a spasované k sobě nejlépe železným kováním tak, aby „držely vinkel“ – přeloženo do češtiny – aby vodorovná a svislá část rámu držely 90° (pravý úhel).
Ty šikmé destičky v rozích, které tam přibil výrobce, nemají šanci takové zatížení vydržet.
No, ono už se to trochu kříží, ale přikládala jsem to spíš k pohybu v podloží. Dá se s tím dělat něco jiného než posunout kladku?
Re: Petra
Záleží na vašich fyzických fondech a technických možnostech.
Pokud byste byla schopna ta vrata položit na rovnou podložku (ideálně vodorovnou betonovou podlahu), dalo by se to udělat dokonce i pěkně.
Dá se to samozřejmě udělat i „na prasáka“, přímo na vratech zavěšených ve veřejích, ale musíte zapomenout na slova „estetika“, „přesnost“ a „preciznost“.
Pokud byste chtěla nějaký podrobnější návod na pracovní postup, můžeme se domluvit.Napište si Vidlákovi o můj mail.
vidlakovykydy(网)gmail.com
Nemyslím si, že by byl tento prostor ideální pro náš pokec o spravování vrat. Než něco složitě vysvětlovat, je lepší poslat jednu fotku.
Každopádně budete potřebovat minimálně zdroj elektřiny pro vrtačku, vrtáky, šrouby,tesařskou tužku nebo kvalitní fix, skládací metr, zvaný „colštok“ nebo svinovák, případně kusy plechu nebo tzv. plocháč (plochá ocel) jako jsou na obrázku.
https://www.pletivo-trinec.cz/NAPINACI-PLOCHACE-d38_1041125082.htm
Jestli chcete, ozvěte se.
Btw. nejlepší by bylo sehnat ten metr nebo pásmo a změřit úhlopříčky jednotlivých křídel na vratech, jestli jsou opravdu rozjetá vrata, anebo máte boudu posazenou nakřivo. Pokud to nemá žádné základy a sedí to jen na betonových kostkách, začal bych určitě měřením.
Ještě k tomu měření.
Pokud se OPRAVDU rozhodnete, že chcete boudu léčit, po změření úhlopříček obou křídel vrat změřte i futra, neboli zárubně.
Pravý úhel změříte v polních podmínkách nejpřesněji tak, že na trámy zárubní narýsujete odvěsny trojúhelníka o délce 3 a 4 jednotky (pro vás budou asi nejschůdnější fíty). Pokud vámi narýsovaná ramena svírají OPRAVDU pravý úhel, přepona bude mít délku přesně 5 vámi zvolených jednotek.
Stejným způsobem můžete prověřit i kolmost úhlů na křídlech vrat.
Pokud bude všechno sedět, pak jsou nakřivo namontované panty, na nichž visí křídla. To je taky možnost, proč vám nesedí petlice.
Ano, ano, Pythagorova věta v praxi.
S těmi feety, to jste trefil do černého. Jsou tu všude kolem nás. Ale nemůžu si na ně zvyknout. Nejvíc mi vadí, že nemají dělení na desetiny – a s těmi zlomky se peru. Tedy ne se zlomky jako matematickými výrazy, ale např. když vám někdo řekne 3 mm tak si přesně vybavíte jaká je to vzdálenost. Když někde najdu v návodu třeba 7/32, tak si to nejdřív musím v hlavě přepočítat na mm a pak pokračovat.
A děkuju za nabídku provést mě opravou dveří na dálku.
Ty blokki nevypadají zle a jako startovací bydlení pro mláďata nebo třeba pro ty, co teď přišli o dům při záplavách, to nemusí být špatné.
Snad by byl vhodnější kontejner(y). Lze ho i obložit, zateplit.
https://www.kontejnery-kontik.cz/nabidka-kontejneru/?gad_source=1&gclid=EAIaIQobChMIvOq1n_2KiQMVQaeDBx1-gR5gEAAYASAAEgLuTfD_BwE
Třeba váš tip někomu poslouží jako inspirace. V našem případě už nemá cenu o něčem takovém uvažovat, protože skladový domek už je nainstalovaný.
Re: Ano
Kontík je problém. Když obložíte a zeteplíte, hnije to. A musíte hlídat střechu, když vám prohnije, je problém na druhou.
https://www.dek.cz/produkty/detail/3020200190-lat-4×6-4m-susena-9ks-bal
https://www.dek.cz/produkty/detail/2455652831-satjam-krytina-rapid-deluxe-sp25-l3-ant-ral-7016
Re: Ano
Vy umíte postavit sedlovou střechu tak, aby ji nevzal první vítr? Jestli uděláte pultovku, BUDE problém dřív nebo později. Tedy určo dřív, než na sedlovce.
A navrhované tyčky na dráždění opic fakt komentovat nebudu. To jsou zbytečně tlusté STŘEŠNÍ LATĚ sloužící pro pokládku krytiny, nikoli matroš na krov.
A hlavne nekoukat na fotky. Prijit do kramu a tam se podivat, jak takova lat vypada. Vetsinou kriva jak prdel.
Anonyme, nemohl byste si zvolit nějaký nick? Anonymů je na Litterate kopa. Bylo by příjemné, kdybyste svým nickem usnadnil konverzaci. Když píše třeba Targus nebo Gerd, člověk sice nepřiřadí k nicku obličej, ale v diskusi je možné udržet linii hovoru.