Šílenci aneb Cesta do středu limba

OLD SHOOTTERHAND pravil: „Tyvole, Ajnštajn pravil, že definice šílenství je dělat stejnou věc furt dokola a čekat jinej výsledek.“

Část 1. – Šílenci

„Tyvole, tak toho Babiše zbavili na Slovensku Bureše,“ vzpomněl si včera v hospodě z ničeho nic starej Fořt.

„Nojo, ale co je mu to platný? Tyhlety pravdoláskaři – voni že né, voni to prostě neuznali, takže je pro ně Babiš Bureš furt. Prostě tyhlety etalóni pravdy, lásky, spravedlnosti a demokracie neuznávaj rozhodnutí nezávislejch soudů!“ přisadil si hned náš vrchní dezolát Bušmen.

„A proč to neuznávaj?“ zeptal se Mireček. „Není to nějaký absurdní?“

Old Shootterhand se zamyslel: „Tyvole, to je podle mě jasnej důkaz jejich šílenství*. To, co dneska předváděj jeho odpůrci totiž přesně odpovídá tomu slavnýmu ajnštajnovskýmu bonmotu. Tyhle kokoti – a je jedno, jestli jim budeme říkat pravdoláskaři, pětikolka, antibabišovci nebo libtardi  – nepotřebujou a nerespektujou fakta. Ty nepřesvědčí skutečnost ani opakovanej nezdar. Prostě ti přitlučou na čelo nálepku a maj to ložený  – na věčný časy a nikdy jinak. Ergo budou pořád hrát dokola kartu Antibabiš a budou očekávat jinej výsledek. Jako s Čapím hnízdem. To je to jejich šílenství. Jsou to šílenci. A projevuje ve všem čemu věřej, co říkaj a co dělaj: gríndýl, migrace, válka na UA, Putinovi agenti za každým patníkem. Milionchvilkaři svolávaj furt dokola demonstrace proti Babišovi. Nebo nějaký kokoti furt žerou Fialovi a spol. jejich předvolební sliby a budou je zase volit. Prostě opakujou furt dokola to samý a věřej, že to dopadne jinak. Mimochodem, pamatuješ, jak nikdy neuznali volbu Zemana? Miloš přece ´nebyl jejich´ prezidentem – neuznali ani platnej výsledek demokratickejch voleb.“

„A co Trump?“ zeptal se Mireček. „Myslíš, že toho uznaj?“

Old Shootterhand mávnul rukou. „Většina určitě jo, páč Trump je nejvyšší vrchnost – císař tý naší současný Svatý demokratický římský říše – a tomu je potřeba se rychle přizpůsobit a pochlebovat. S tím se nedá bojovat, to oni vědí a respektujou, protože jsou to jen místní votroci, teda ´zaměstnanci´.“

„Ale co když si to ten Bába fakt podplatil nebo se domluvili?“ zeptal jsem se. „Prachy i konexe na to určitě má…“

Old Shootterhand pokrčil rameny: „No, možná, ale buď jsi nevinnej de facto anebo de iure, ale v naší společnosti se přece počítá de iure. Ostatní je na božích mlejnech. Spravedlnost stejně každýho dostihne. Jen jindy a jinak. Mimochodem, hele, netvrděj zrovna tihleti, co to neuznávaj, že žijeme v demokratickým a právní státu?“

„Takže jsou to vlastně kokoti,“ zauvažoval nahlas starej Fořt. Bušmen souhlasně pokejval hlavou.

„Kokoti to jsou v každým případě – jako my všichni,“ souhlasil Old Shootterhand, jehož jedna ze základních teorií o lidech zněla, že všichni lidi jsou kokoti, jen každej nějak jinak, „ale tohle jsou navíc i šílenci. A šílenci jsou nebezpečný, protože jim nedocházej možný následky jejich myšlenek a jednání. Vždyť tyhlety samí šílenci mluvěj o použití jadernejch zbraní**, o omezený jaderný válce. Jako jak chtěj omezit výbuch atomovky? Respektive jadernej spad?“ rozčiloval se.

„Tím chceš říct, že bejt Antibabiš znamená zároveň bejt major Kong*** – agent s atomovkou?“ pozdvihnul jsem obočí. „Není to stejná logika jako kdo je pro mír, je Putinův agent?“

Bušmen se pousmál při zmínce o majoru Kongovi. Zjevně jako jedinej u stolu věděl, o kom se mluví.

Old Shootterhand se na vteřinu zarazil, ale vzápětí se na mě rozčílil: „Tyvole, jaká stejná logika? Kdo dělá furt dokola to samý anebo chce atomovou válku je podle mě jasnej šílenec! To je jasná logika, aspoň podle mě.

„Tyvole, teď seš úplně jako voni,“ vypálil na něj Mireček, „dyť tys je právě vonálepkoval!“

Old Shootterhand se rozkatil ještě víc: „Ne, jen jsem prokouknul císařovy nový šaty! A navíc – i kdyby – ať taky jednou ochutnaj vlastní medicínu!“ uchechtnul se.

„Jdu ven na cigáro,“ řekl už o poznání smířlivěji a zvednul se. „…někdo se mnou?“

Nikomu se do tý listopadový zimy nechtělo, tak si oblíknul svýho šosáka****, co měl přehozenej přes opěradlo svý židle a šel sám.

——————————————

Část 2. – Cesta do středu limba

Změnili jsme téma a starej Fořt nám vyprávěl aktuální historky z kolchozu, totiž začal nadávat na vrchnost – v dnešní době majitele. Neuplynulo ale snad ani deset vteřin a Shootterhand byl zpátky.

„Půjč mi Zippáka, vole,“ natáhnul ke mně ruku. No, jasně! Taky mě to mohlo hned napadnout!

Neochotně – asi jako kdyby to byla moje tchýně – jsem mu ho podal a on zase zmizel za dveřma.

Když se vrátil a s ním přišla k našemu stolu i zima a vůně tabákovýho kouře, podal mi úplně ledovýho Zippáka a ještě než dosednul a napil se, hned neomaleně vpadnul do naší debaty – ještě k předešlýmu tématu.

„Tyvole,“ zahulákal, svlékaje si přitom šosáka, „tak sem venku na cigáru přemejšlel vo těch kokotech, teda vo šílencích, co jsme se tady vo nich bavili a napadlo mě takový možný vysvětlení pro to jejich šílený chování.“ Měl štěstí, protože starej Fořt svoje litanie těsně před jeho návratem ukončil se slovy, že tohle už není žádný zemědělství a že za komunistů bylo líp, takže návrat k původnímu tématu nikomu nevadil.

Všichni jsme na Shootterhanda zvědavě upřeli zraky, co z něj zase vypadne.

Old Shoottrhand se napil z poloprázdnýho půllitru, kde už nebyla žádná pěna a pravil: „Může za to jejich limbo. Limbickej otisk.“

Bušmen vyprsknul smích. „Tyvole, limbo?! Co to jako je?“

„No, když je někdo v limbu, tak spí, ne?“ hádal Mireček. „Aspoň se říká ´bejt v limbu´, jakože chrápeš…“

Ani mě nenapadala žádná přesná souvislost s tímhle slovem.

„No, pokud si vzpomínám, tak ´limb´ je anglicky končetina, úd,“ zauvažoval jsem nahlas. „Jak to myslíš – jako s tím údem?“ zeptal jsem se a významně jsem se přitom zatvářil, jakože tam slyším dvojsmyslnou narážku na vulgární podobu slova úd. Ten jeden mužský, samozřejmě.

Old Shootterhand nesouhlasně zavrtěl kebulí: „Nene, v angličtině to znamená bezvědomí*****  Významově myslím, že spíš něco jako ´viset ve vzduchoprázdnu´,“ zauvažoval Old Shootterhand. „A další význam – podle křesťanů to znamenalo předpeklí – tedy jakejsi prostor mezi peklem a zemí. Tomu se říká limbus****** – ale mně se jedná o limbo fyziologický, resp. psychický – to v lidským mozku.“

Starej Fořt zakoulel očima. „Tyvole, Shootterhande, co je tohle zase za kokotinu?!“

„Počkej,“ nedal se zviklat Old Shootterhand. „hnedka vysvětlím. Limbo, nebo-li limbickej systém je centrální část mozku. Prostě něco jako jádro. Sedí to uprostřed hlavy rovnou za nosem. Proto se nejspíš vyvíjí jako první, než se embryu, miminu a pak dítěti dovyvine celej mozek – čili přes něj procházej veškerý vzruchy a informace do těch dalších částí mozku, kterej se teprve dovyvíjí. Taky se mu dřív říkalo ´čichovej mozek´, protože tam opravdu sídlí centrum čichu, ale důležitější je, že se zjistilo, že to řídí naše emoce – radost, pocit bezpečí, nedůvěru, strach, hysterii. Vždyť se taky říká, že někomu něco nevoní, když se mu to nelíbí nebo to nechce dělat…“

„Moment,“ vmísil jsem se do debaty, „to, vo čem tu mluvíš, to já znám, ale tomu se říká amygdala*******, vole.“

„Jo, to si pamatuješ sice dobře,“ opáčil Shootterhand, „ale amygdala je jen součástí celýho limbickýho systému.“

Zbytek stolu na nás zase jednou koukal jako vždycky, když jsme se Shootterhandem začali používat slova, který oni neznali, stejně tak, jako jsme my se Shootterhandem zase koukali na ně, když se bavili o rozborce a sborce převodovky u Zetoru.

„Jo,“ vpadnul nám do toho Bušmen se svojí trochou do mlýna. „Na tom, že lidem občas něco nevoní, něco je. To by mohla bejt pravda – vždyť  ženskejm voněj chlapi, který se ji líběj, i když smrděj! A navopak.“

Starej Fořt i Mireček pokejvali hlavama, zřejmě s tím měli nějakou osobní zkušenost. Mně jen napadl Šimon Plánička ze Slunce, seno, jahody, jak o něm po příjezdu Evik (J. Kretschmerová) prohlásí že voní… Něco pravdy na tom asi fakt bude…

„No, vidíte!“ triumfoval Old Shootterhand, „ale nejde jen o to, co nám voní nebo nevoní, ale i o to, co nám limbo filtruje verbálně, respektive sluchově. Víte, jak občas ´nechcete´ něco poslouchat nebo slyšet…?“

Všichni jsme přikejvli. To přece zná každej!

„Jasně,“ souhlasil Bušmen. „Blbý kecy přece nechce poslouchat nikdo a dá se naučit, jak to vypnout.“

„No, a to bude nejspíš vono!“ zapíchnul Old Shootterhand ukazováček do vzduchu, aby zdůraznil význam svýho tvrzení. „Limbickej otisk nám předurčuje vnímání a postoj k životním situacím, včetně toho co ´chceme a nechceme´ slyšet. Takže se domnívám, že tyhlety šílenci – kokoti, co nenaslouchaj argumentům a melou si furt dokola to svoje – jsou de facto jen ve vleku svého limbickýho otisku, kterej je nepustí ze svý matrice.“

„Tak potom je votázka,“ zamyslel se Mireček, „co ten jejich limbickej otisk způsobilo?“

„Prenatální a miminkovský zkušenosti,“ zauvažoval nahlas starej Fořt a napil se.

„Rodiče, jednoznačně,“ přisadil si Bušmen a taky se chtěl napít, ale zjistil, že má dopito, proto se otočil k pípě a ukázal Toníkovi svůj prázdnej půllitr.

„Jo, takže chceš jako říct, že za to de facto nemůžou a že jsou to chudáci, co by potřebovali Chocholouška?“ zeptal jsem se. Bušmen s Mirečkem se zachechtali.

„No, vlastně asi jo,“ souhlasil váhavě Old Shootterhand.

„Tyvole,“ zahartusil mocným hlasem starej Fořt a bouchnul pěstí do stolu až se nám (kromě Bušmena)  v půllitrech zavlnilo pivo. „To teda nevim, jestli voni potřebujou Chocholouška, ale z toho, co furt píšou na ty fejkbůky a tvitry a jak volej ve volbách, z toho bysme potřebovali Chocholouška spíš my!“

————-

* Šílenství je ztráta rozumového úsudku, pomatenost, nepříčetnost, bláznovství. Přesněji psychopatologie chápe šílenství jako různé formy pomatení a duševních chorob. Pojetí šílenství závisí od doby, místa, kultury. Každá společnost vidí v šílenství nějaký souhrn rysů, původně nápadných jako odchylky od průměru.

https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0%C3%ADlenstv%C3%AD

**Černochová 2. 4. 2023

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-politika-cernochova-pouziti-takticke-jaderne-zbrane-na-ukrajine-by-obcany-cr-neohrozilo-228793

***major T. J. Kong (Slim Pickens)

https://kubrick.fandom.com/wiki/Major_T._J._Kong

**** šosák – US Army zimní parka M51 fishtail (česky – šosák), oblíbená bunda u příslušníku hnutí mods

https://www.ebay.com/itm/266729644955

***** limbo (angl.) – zapomnění, nejistota dalšího vývoje situace, předpeklí

Limbický systém, dříve označovaný jako rhinencephalon (neboli čichový mozek), je součástí telencephala (velkého mozku). Je tvořen lemem kůry, který obkružuje hilus mozkové hemisféry (odtud název limbický, latinsky limbus = lem) a z podkorových oblastí – amygdaly, hippokampu a jader septa.

Limbický systém je jedna z částí našeho mozku. Je to ta část, která je ze všech částí mozku nejvíce spojena s našimi emocemi. Limbický systém nastavuje emoční tón mysli a filtruje vnímání vnějších událostí na základě vnitřních stavů, jinými slovy naše vnímání světa emočně zabarvuje. Dále označuje události jako vnitřně důležité, ukládá emočně nabité vzpomínky, moduluje motivaci, řídí chuť k jídlu a cyklus spánku, zpracovává vůně a pachy a moduluje libido.

Limbický otisk vyjadřuje fakt, že se naše zkušenosti z raného dětství do něj „otisknou“, zformují jej a následně nás na nevědomé úrovni ovlivňují v dospělosti – v našem chování i v našem emočním prožívání, a to ve všech oblastech života (vztahy, partnerství, práce, sex, intimita atd.). Je to tedy jistý druh naprogramování, které si v sobě neseme.

…Dobrá zpráva je, že limbický otisk, který si z dětství neseme, se dá změnit. O tom je vlastně celá psychoterapie…

https://www.vycviky.cz/informace/limbicky-otis

****** Limbus – předpeklí

https://cs.wikipedia.org/wiki/Limbus_(n%C3%A1bo%C5%BEenstv%C3%AD)

*******Amygdala

Potvrdilo se, že amygdala má podstatný vliv na duševní stav člověka a souvisí s mnoha jeho psychickými poruchami. V roce 2003 studie jedinců s poruchou osobnosti ukázala na významně vyšší aktivitu levé amygdaly, než je obvyklé u jinak zkoumaných osob. Někteří pacienti měli dokonce potíže s rozlišením neutrální tváře a vyhodnotily ji jako tvář ohrožující. Pacienti s těžkou sociální fobií měli zvýšenou citlivost amygdaly. Stejně tak pacienti s depresí měli zvýšenou aktivitu levé amygdaly.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Amygdala

Upozornění: Účelem Shootterhandových úvah není nalézt nějakou absolutní pravdu či jasné řešení. Old Shootterhand je kokot, kterej chce svýma – někdy i značně potřeštěnýma – úvahama vyvolat další otázky a vyprovokovat vás k hledání vlastních odpovědí.

Chcete vědět víc? Přečtěte si knihu Majn Kochbuch – Chleba, špek, zelí a chlast aneb Hipíkova nekorektní kuchařka s úvodem Svět podle Old Shootterhanda & Základy Agroanarchie.

Knihu seženete zde: https://shop.tichadohoda.cz/majn-kochbuch/