10 února, 2025
Politika

Ruská armáda dobyla Toreck

by Marie Divišová

Ruská armáda oznámila úplné dobytí města Dzeržinsk (ukrajinský název Toreck). Obsazeny jsou také všechny výšiny a výsypky v okolí města.

Toreck dobyt

Toreck je skutečným srdcem Donbasu. V tomto místě je zaznamenaná první zpráva z roku 1721 o dobývání uhlí na Donbase. Uhlí bylo těženo povrchovým způsobem na místech, kde jeho plástve vycházely na povrch. V počátcích bylo uhlí používáno k topení v solivarnách blízkého Bachmutu při vysoušení soli. V místech těžby uhlí vznikla vesnice Ščerbinovka.

Na konci 19. století byl postaven první koksárenský závod. Na začátku 20. století už těžba dosahovala více než milionu tun ročně. Město Toreck je celé obklopeno šachtami a jejich výsypkami, v regionu se těží nejenom uhlí, ale i různé rudy.

Toreck je hornické město, obklopené doly, výsypkami a haldami

Na konci SSSR ve městě žilo asi 50 tisíc obyvatel. Po rozpadu SSSR bylo město v rámci „dekomunizace“ přejmenováno, dostalo název Toreck podle řeky Torec. Počet obyvatel klesl asi o třetinu.

7. února 2025 bylo městu rozkazem hlavy DNR Pušilina navráceno původní jméno Dzeržinsk.

Boje o Dzeržinsk (Toreck) probíhaly více než půl roku, od června 2024. Velká část města je totálně zničená. A naopak v některých částech ukrajinská armáda kvapně ustoupila bez boje a tak značné množství domů zůstalo překvapivě dobře zachováno a po obnovení dodávek elektřiny a vody bude možné je znovu obývat, případně udělat drobnou opravu nebo rekonstrukci (podobně jako to bylo v Mariupolu).

Ve městě po celou dobu bojů žilo několik stovek civilních obyvatel, zejména seniorů, kteří se odmítli evakuovat. Ukrajinci je nazývají žduny, od slova ždať – čekat na příchod ruské armády. Ukrajinsští vojáci je nechávají na pokoji, alespoň jim stát nemusí platit důchod.

Ptačí pohled na město v současnosti

46 thoughts on “Ruská armáda dobyla Toreck”

  1. Myslíte že tam začnou těžit uhlí ? Mají svých asi 30 měst v Rusku co těží jenom uhlí a přitom jedou na 50 % těžby protože není odbyt. I my bereme uhlí z Austrálie protože je levnější z povrchové dolu ,než to těžit z velkých hloubek. Takhle to tam zůstane jak to leží dalších 100 let.

    Odpovědět

    1. 1. Demilitarizace
      2. Denacifikace
      3. Návrat stavu základen NATO ke stavu 1997

      Rus nepotřebuje chochlovské zdroje.
      Sám má dost vlastních, snadněji přístupných i těžitelných.
      Nepotřebuje něco těžit pod ochranou armády.
      Je tu ale někdo jiný, kdo ty zdroje a přístup k nim, mermomocí chce..
      Dtto obsazení chochlovských jaderek. Rus nepotřebuje elektriku, ale bezpečí.

      Odpovědět

            1. A pořád si říkám: Nikdy nepiš nic do žádných internetových diskuzí 🙂

              Buďto jste příznivec sovětských názvů měst a Felixe Dzeržinského obzvláště nebo se vám může líbit původní ruské jméno města Čornoje. Oboje zároveň z principu nejde 🙂

              Odpovědět

                1. Vida, ono se po tom dobrákovi pojmenovalo víc měst. Tak Ščerbynivka pane tdx.

                  Díky Luboši, gúglil jsem to chvíli před Vámi, původní ruské jméno jsem z hlavy neznal.

                  Odpovědět

                    1. Nediskutovat, nediskutovat, nediskutovat. Tak nějak to myslím říkal velký Lenin se svým kámošem Džerzinským. 🙂

                    2. Ale, vy brepto, kdepak tady kteréhokoli byť jen zmiňuji, nedejbože oslavuji? 😉

      1. Každý touží mít zabezpečení po smrti. Kdopak by toužil stát se nebožtíkem ve finanční tísni?

        Odpovědět

          1. 18 ročný pôjde na front kvôli tomu, aby sestra mala z coho žiť, keď zomrie? Ani ho nenapadne. Dokonca ani mama, v tomto veku, pokiaľ bol jedináčik, co na ua bolo v tej dobe časté, je zvyknutý že sa stará mama

            Odpovědět

  6. To je ten problém,když o životě Ukrajinců nerozhodují Ukrajinci.
    Už měli dávno hodit flintu do žita. Jasné vědí že prohrávají, ale KoZa je nutí bojovat.

    Odpovědět

  7. OT: V Americe se zacina mluvit o tom, ze to, co se ted deje, je vlastne zakoncenim puče, ktery zacal atentatem na Johna Kennedyho. Tedy doufa se, ze je to zakonceni nadvlady cuckaru.
    Asi na tom neco bude…

    A pry se prave vyvalilo, ze USAID financovala masivni politicky zasah do nedavnych brazilskych voleb.
    Taky se proslycha, ze status quo nema na to, aby odolalo nominaci Kennedyho, a Tulsi. Patela si nechavaji na konec. Asi ten velky boj v Kongresu bude o nej. (Ale spis „velky boj“ na oko, aby jako delali, ze neco delaji. Teda Demokrati.)

    Odpovědět

    1. Na PL je článek o spolufinancování ze strany USAID současných „nepokojů“ na Slovensku. Jaké „překvapení“.

      Odpovědět

      1. Jsou to specialiste prave na ty barevne revoluce. S temer neomezenym financovanim. To se to provalilo, eh?

        I Africani se nechavaji na sitich slyset, ze zadnou takovou „pomoc“ nechcou… ze to stejne jde diktatorum a jejich pohunkum, ne obycejnym lidem…

        Odpovědět

  8. OT, ale možná ne úplně. Na jůtubu jsem v nabídce měla Lehárovu operetu Veselá vdova z divadla v Charkově. Pustila jsem si to. Nahrávka na tubku byla dána před 8 lety, může být starší, ale ne moc.
    Zpíváno rusky, mluvené části rovněž v ruštině.
    Vypadá to, že v Charkově asi moc ukrajinsky mluvících obyvatel nežilo, když místní divadlo hrálo v ruštině.

    Odpovědět

    1. Charkov byl ruské město vždycky. Na Ukrajinu se dostal omylem. Dokonce tam vyhlasili behem obcanske valky samostatnou sovetskou republiku, ale Lenin ji pripojil k Ukrajine, aby tam bylo vic delnickeho obyvatelstva.

      Odpovědět

    2. Stačí se podívat na statistiky, kolik Ukrajinců mluvilo před rokem 2014 rusky.
      Mnozí z dnešních „kovaných Ukrajinců se „movu“ teprve učili. Včetně herce Zelenského. Ti, kteří se k nám nastěhovali v devadesátých letech rovněž mluvili rusky. Už mluví česky, někteří docela bez přízvuku.

      Odpovědět

    3. Re: baba…

      Opravdovou ukrajinštinou, coby svým prvním jazykem, mluvilo před nějakými 30 lety, kdy jsem na UA jezdil poměrně často, asi tak 15 – 20 % obyvatelstva.
      Jinak jela sovětština a tzv. suržik, neboli ruská slovní zásoba a ukrácká výslovnost, předpony, přípony a koncovky.
      Suržik není jednotný, výrazně se mění podle lokalit.
      Naprostá většina obyvatel pak byla schopna tzv. přepínat, neboli plynule přecházet v konverzaci ze suržiku do ruštiny, ukrajinštiny, či jiného jazyka, který jim byl blízký, tedy rumunština, maďarština, rusínština (rusnáčtina) či polský dialekt (není to čistá polština).

      Odpovědět

      1. Tohle „přepínání“ jsem slyšel v Třinci. Žasnul jsem! V jeden moment mluvili „po našimu“ v okamžiku přepnuli na hezkou češtinu. Je to úžasné, ale je to tak. Kdo ví, jestli by se ta „ponašinština“ nedala přirovnat k ukrajinskému suržiku. Snad i ta „ponašinština“je agregátem polštiny, češtiny a němčiny…
        A co byste si pomysleli, když 3-nečák řekne: „Meškám na sosně a robim veverku“…
        Nebo: „na Kanadu zajedeme po chodniku“…
        A vrchol- víte, co je to „plujka“?

        Odpovědět

    4. Nikde na Ukrajině; snad s vyjímkou Lvova a blízkého okolí.
      Ostatně i Alzák zpočátku neuměl ukrajinsky ani kváknout.
      Všichni ukrajinští žáci, které mám na češtinu pro cizince, mluví perfektně rusky a nejméně polovina z nich má ruštinu jako první/mateřský jazyk.

      Odpovědět

  9. Dzeržinsk byl až v roce 2016 přejmenován na Toreck, je to zcela nový název, nikdy dříve se tak nejmenoval. Nese ho sotva 9 let. Jak vidno, experiment nevydržel příliš dlouho.
    S Bachmutem je to jiné, je již na starých mapách, kdy byl dobyt Rusy na Turcích a Tatarech, má název Bachmut. Artemovsk je nový, politicky zabarvený, název. I v Rusku takové názvy opouštějí a zase máme St. Petersburg, Jekatěrinburg, Naběrežnyje Čelny (krásné jméno), Nižnij Novgorod atd., atd. Ale zůstala Leningradská či Sverdlovská oblast. Stále jsou diskuse nad Stalingradem. Přejmenování na Volgograd bylo unáhlené.

    Odpovědět

      1. Vím, co je ruský je Carycinem, prý to není po carovi, ale nějakém vodním toku. Tak se to často dělávalo, když Rusové expandovali.

        Odpovědět

        1. I u nás se přejmenovávala města (o ulicích ani nemluvě). A nebylo to jenom po vyhrané 2-hé světové válce. A nebyl to jenom Zlín. V Ostravě se třeba jedna čtvrť kdysi jmenovala Čertova Lhota. A na radnici k tomu jménu mají i hezký obraz.

          Odpovědět

    1. Prosit můžete, to ano!

      Jen ne všichni se téhle šaškárny s přejmenováním měst, ulic a strhávání ruských a sovětských památníků ochotni účastnit. V budoucnosti se nejspíš bude přejmenovávat zpátky a stavět nové památníky.

      Kdyby kolem toho nebylo tolik mrtvých bylo by to docela zábavné. Vypjatý nacionalismus je ale vždy předzvěstí nesmyslné války. Vždy se najde nějaký „vyvolený národ“ a pak už to běží samospádem.

      Odpovědět

      1. Ten zoznam premenovanych miest je… keby to nebolo smutne, je to komicke. Este aj dedinu Cervone premenovali na Corne a najsmutnejsie je ze Molodohvardijsk premenovali tiez hoci Mlada Garda boli hrdinski mladi ukrajinci vzdorujuci nacistickej okupacii… no, je z toho jasne ku komu sa Banderastan hlasi.

        Odpovědět

      2. Šéf DNR Pušilin někde vyhlásil, že se původní název města vrací ihned, ale obyvatelé si budou moci po roce hlasováním rozhodnout, jaký název města si zvolí.

        Odpovědět

      1. Re: MD

        Nesnažte se…
        Vy jste tady namísto fackovacího panáka, jestli mi rozumíte.
        Přijdu z hospody, nasere mě stará, tak si jdu vymlátit zlost přes klábosnici do Divišky.

        Odpovědět

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *