Ručení a splácení válečné půjčky pro Ukrajinu

Evropská unie bezúročně půjčí Ukrajině pro vedení války 90 miliard euro. Půjčku není schopna Ukrajina splatit, tedy jde o simulované právní jednání, ve skutečnosti jde o zastřený dar.

Andrej Babiš na takový zastřený dar nepřistoupil, když odmítl, že by za něj Česká republika ručila. Je nemravným jednáním a podvodem na občanech, pokud Evropská unie hovoří o půjčce, když ji Ukrajina není schopna splatit, a tedy jde o dar. Andrej Babiš zdůraznil důvody ekonomické, že Česká republika neužije peníze na financování války v cizině, ale na financování potřeb lidí Čech, Moravy a Slezska. Obdobně postupovali slovenský premiér Robert Fico a maďarský Viktor Orbán.

Pro dar Ukrajině si Evropská unie musí sama půjčit od bank na kapitálovém trhu. Tato půjčka nebude zdarma, ale bude úročena a musí být splacena z rozpočtové rezervy EU. Evropská unie se zadluží, aby mohla dávat dary. To je nezodpovědné ekonomické chování.

Pakliže by rozpočtová rezerva EU nestačila, přejdou náklady splácení na členské země Evropské unie s výjimkou České republiky, Slovenska a Maďarska. Věřitelé totiž vidí hloupou politiku Evropské komise likvidující průmysl a ekonomiku Evropské unie, nevěří ve funkčnost a trvání Evropské unie. Chtějí, aby závazky Evropské unie byly zajištěny pro případ bankrotu unie či jejího rozpadu. Tak se dluh Ukrajiny může proměnit v dluh členských států s výjimkou České republiky, Slovenska a Maďarska. Jejich občané nebudou zatíženy touto válečnou půjčkou.

Jsou-li někteří politici a jiní nespokojeni, protože premiér Andrej Babiš nezatížil Českou republiku ručením za válečnou půjčku pro Ukrajinu, mohou požádat Evropskou komisi, že chtějí svým majetkem osobně ručit za tuto půjčku. Tak realizují touho po finanční účasti na válce, aniž by zatěžovali ty, kteří po tom netouží.

I když Evropská unie nezkrachuje a nebude přistoupeno ke splácení členskými státy, nabízí se otázka, zda i my nebudeme válečnou půjčkou pro Ukrajinu zatíženy tak, že sice formálně půjčku bankám bude splácet Evropská unie, ale z financí poskytnutích členskými státy, včetně České republiky, Slovenska a Maďarska. Vysvětluje to Lukáš Kovanda: Ne, Česko za peníze Ukrajině nebude ani ručit, ani je splácet. Kdo tvrdí opak, nezná právo EU, Finanční a ekonomické informace FAEI.cz, 21. 12. 2025.

Lukáš Kovanda poukazuje, že půjčka Ukrajině byla poskytnuta z rozhodnutí Evropské rady, kde platí princip jednomyslnosti. Protože s tímto od počátku nesouhlasilo Slovensko a Maďarsko, bylo rozhodnutí přijato v rámci posílené spolupráce, která není pro členské státy povinná, ale zavazuje jen členské státy, které souhlasily, včetně finančních nákladů. Kovanda poukazuje na příklad posílené spolupráce Úřadu evropského veřejného žalobce, kde se neúčastní Dánsko, Irsko, Maďarsko. Úřad je sice financován z rozpočtu EU, ale v rámci korekčního finančního mechanismu jsou náklady připadající na tyto země těmto zemím vráceny v podobě refundace či snížení jejich finančního příspěvku Evropské unii.

Kovandově vysvětlení odpovídá bod I.3 závěrů Evropské rady z 18. 12. 2025: „Evropská rada schválila poskytnutí půjčky Ukrajině ve výši 90 miliard EUR na období 2026–2027 založené na výpůjčce EU na kapitálových trzích, která bude kryta z rozpočtové rezervy EU. V rámci posílené spolupráce (článek 20 Smlouvy o EU), pokud jde o nástroj založený na článku 212 Smlouvy o fungování EU, nebude mít jakákoli mobilizace zdrojů z rozpočtu Unie pro záruku za tuto půjčku dopad na finanční závazky České republiky, Maďarska a Slovenska.“.

Splacení půjčky EU, z které se má platit faktický dar pro vedení války Ukrajině, nese 24 členských zemí, platby České republiky, Slovenska a Maďarska Evropské unii nesmí být náklady na splacení této půjčky zatíženy. Premiéři České republiky, Slovenska a Maďarska ochránili své občany před finanční zátěží na vedení války plynoucí z válečného daru Ukrajině.