Když začala válka na Ukrajině, investovala Evropa miliardy peněz, aby mohla potrestat Rusko za agresi tím, že nebude kupovat ruskou ropu a plyn. Stavěly se terminály, propojovaly se plynovody, řešily se „zpětné toky,“ aby plyn, který po desetiletí proudil z východu na západ, mohl proudit ze západu na východ. Ceny rapidně vzrostly, každou zimu jsme sledovali stav zásobníků a varovali před nahrazení jedné závislosti jinou.
Ale ve skutečnosti jsme se nikdy nedostali do situace, že by ropa a plyn doopravdy chyběly. Rusko nepřestalo těžit. Po devatenácti balíčcích sankcí v podstatě muselo prodávat ropu s výraznější slevou a plyn nakládalo víc na LNG tankery. Co nepřišlo trubkami, to přišlo na lodích s americkou demokratickou přirážkou. Rus si se Saúdskou Arábií v podstatě prohodil zákazníky. Perský záliv začal víc zásobovat Evropu a Rusko zase víc zásobovalo Čínu a Indii. Americké sankce v podstatě zařídily Sitting Pingovi velmi levnou ropu, díky které Čína celkem hravě kompenzovala Trumpova cla.
Teď, díky válce proti Íránu, jsme najednou v situaci, kdy ropa a plyn reálně chybí, protože místo sto třiceti tankerů denně jich kolem íránských raket propluje tak pět. Těžaři jsou nuceni zastavit produkci, ono se to pak blbě obnovuje a přesně ty země, které se zalekly amerických sankcí na ruskou ropu, ty jsou dneska nejpostiženější. Mééédia už přinášejí příběhy o tom, jak v Asii není propanbutan, jak se omezuje výroba a přechází se na čtyřdenní pracovní týden a home office.
Nejlepším příkladem je Indie. Ta pod americkým tlakem omezovala nákupy ruské ropy, až pak nakonec ráda koupila cokoliv, co bylo k dispozici, ovšem, už za dvojnásobnou cenu. Takhle nějak vypadá cena za přátelství se Spojenými státy. Ale to my v Evropě dobře známe. Za americkou proxy válku proti Rusku jsme zaplatili třicetiprocentní inflací, rostoucí nezaměstnaností a půlmilionem uprchlíků, kteří se tu chovají, jako by jim to tady patřilo a nepotřebují k tomu ani islámskou ideologii. Bandera bohatě stačí.
Ve vyrovnané světové produkci a spotřebě najednou chybí zhruba dvacet procent a chybí to fyzicky. Tentokrát nejde o politické proklamace Uršuly Leyenové, ani o Fialovo odstřihávání se od ruských surovin. Tentokrát to prostě není k dispozici. Situace stejná jako s rouškami a zdravotnickým materiálem za covidu. Vyhrává ten, kdo přeplatí a má ještě peníze. Kdo peníze nemá, ten ostrouhá.
O cenách na pumpách nemá cenu mluvit, to už se řeší na nejvyšší vládní i evropské úrovni a zatím to Andrej řeší stejně úspěšně jako roušky. Zmatenou komunikací. Schillerová říká něco jiného než premiér a dělají přesně to, co na Fialovi kritizovali. Jo, vláda těžko bude mít silnou pozici, když si trh s benzínem už dávno předávno mezi sebe rozdělili Polák s Maďarem a všichni se upínají k tomu, že Zelenský nebude sebevrah a brzy opět pustí ropovod Družba. Výborný byl také ukrajinsko – evropský nápad útoku na ruské přístavní terminály. Ropy je na trhu zase o něco méně, ceny zase porostou a Rusko, i když prodá méně, vydělá více.
Ještě zajímavější je ovšem situace v hnojivech. Před válkou na Ukrajině stála tuna ledku zhruba pět tisíc korun a takto se držela dlouhá léta. Díky všem těm chytrým sankcím vyrostla na zhruba sedm tisíc za tunu a tam se udržela, především díky tomu, že Poláci začali hnojiva ve velkém kupovat právě v Rusku. Co jsme nevyrobili z plynu tady, to Rusové z plynu vyrobili doma, získali vyšší přidanou hodnotu a v konečném důsledku ten zpracovaný plyn jen naložili na jiný typ lodí.
Teď už cena za tunu ledku překračuje deset tisíc korun a stoupá.
My, tady v Evropě, si hrajeme na ekologii a veselou přírodu, kdy mlíko vzniká v supermarketu, ale rozvojové země to samozřejmě řeší hodně, protože tam chtějí jakémukoliv přírodnímu zemědělství uniknout co nejdál. Přírodní zemědělství je totiž dost nespolehlivé. Proto každý africký diktátor chce traktory, pesticidy a hlavně hnojiva, protože to tak zvyšuje výnosy, že pak jeho poddaní nemají hlad a nebouří se. I u nás je tato cena za ledek v podstatě neúnosná, natož někde v Ugandě.
Na letošní žně to ještě nebude mít vliv, protože zemědělci si hnojiva na letošní jaro nakoupili už loni a teď je jen rozhazují na polích, ale pokud bude tato situace trvat, na podzim bude stát tuna ledku patnáct tisíc i víc. Hnojiva se navíc blbě skladují, mají tendenci nasávat vodu a zaberou hodně místa, takže se nedají nakoupit dopředu, dokud je cena „jen“ deset tisíc. Pokud válka v Íránu neskončí a nebo skončí blbě, příští rok si chudší části světa užijí hlad a my budeme ještě rádi za levné maso ze zemí MERCOSUR… ale i tam bude ouvej, protože osm (i víc) miliard lidí uživí naše planeta jen díky tomu, že pole obdělávají traktory co jezdí na naftu a sypou rostlinám dusičnan vzniklý Haber-Boshovým procesem ze zemního plynu.
Teď zatím mají blízkovýchodní kapacity „jen“ výpadek. Ještě pořád v drtivé většině existují. Zatím toho shořelo relativně málo a i když zažijeme hodně blbý rok, bude to podobné, jako když se Fiala odstřihával od Ruska. Ale pokud budou kapacity Perského zálivu rozstříleny, nebude jen drahý benzín, ale otřese to celoplanetárně potravinovou produkcí. Vlhký sen eurokratů se tak splní sám od sebe. Hnojiv prostě bude nedostatek.
Jestli Donald o Velikonocích (a nebo po nich) tu blbost udělá a spustí proti Íránu pozemní operaci, bude rozumné, aby zemědělství nakoupilo tolik hnojiv, kolik zvládne, protože i když to teď vypadá draze, na podzim budeme vzpomínat na krásné zlaté časy, kdy Perský záliv ještě existoval. Zároveň by si všichni agronomové měli otevřít staré učebnice a podívat se na pěstování vojtěšky a jetele a možná by s tím rovnou měli začít, protože už za Marie Terezie věděli, že louka je matkou pole. Tenkrát ještě uměli pěstovat potraviny bez průmyslových hnojiv. Nebylo to sice nic moc, ale bylo to alespoň něco.
Ale i pokud Donald tu blbost neudělá a s hanbou se odplazí z perského bojiště, čeká nás nikdy neviděná asertivita globálního Jihu i Východu, protože všem bude definitivně jasné, že jsme lůzři a netřeba se nás bát. Ostatně, ještě to ani pořádně nezačalo a Bělorusové už zase mohou prodávat na Západ hnojiva, ruská ropa se prodává bez omezení a ta íránská také. Nazpět už se to NIKDY nevrátí, protože se svět prostě změnil a multipolarita je nezvratná i kdyby se Trump uvztekal.
Připravujme se, připravujme. Jestli to takhle půjde dál, budou brzy všechny meze, příkopy u silnic i remízky opět zužitkované a my u pilné, těžké a špatně placené fyzické práce budeme moci přemýšlet, kde se stala chyba.
__________________________________________________________________________________
Přátelé, pokud mě chcete podpořit v mém blogování, prosím pošlete dar Institutu českého venkova. Každý, kdo pošle příslušnou částku, může si na oplátku vyžádat knihy z nabídky. Číslo účtu: 1769955003/5500 IBAN: CZ8355000000001769955003. Kdo chce, může přímo na stránkách Institutu pro platbu použít QR kód. Doporučuji poslat platbu a druhý den si zadat adresu pro zaslání. Stačí přímo na Vidlákových kydech kliknout v záhlaví na „objednat knihu.“
Kdo preferuje jednoduché placení, nabízím možnost přes tuto platební bránu: https://donate.stripe.com/28E4gzekn7mlgjS0g3g3600
No, Vidlákovi jsme diskuzi vážení spoludědci zaplevelili dokonale, je čas ustoupit do stínu a nechat volné pole pro trolly, tapetáře a podobné.
😁😾🙀
Jednomu by se chtělo říct, že si to zasloužíme, chováme se jak idioti .
přesně
Člověk dokáže dlouhodobě podávat výkon cca 0,1HP. To je cca 74W, pro jednoduchost 70W. Kdybych vyloučil z práce děti a důchodce, zůstane 5 000 000 pracujících. Kdyby dělali kolotoč na 4 směny a milion se hodil marod, bude na šichtě makat milion lidí se společným okamžitým výkonem 70MW. Za šichtu vyrobí 560MWh energie. Celková účinnost bude kolem 25% – pro národní hospodářství zůstane 140MWh za směnu.
A to je zatraceně málo. Proto by lidé měli dřít jako koně, aby se dalo alespoň svítit.
Nebylo by lepší kopat uhlí?
Nejvyšší čas založit školu, kde by soudružka Nečasová předávala zkušenosti s koňkým dřením a stát by získal mnohem více MWh.
Jednou doktor Plzák v jednom pořadu tvrdil, že chlap při sexu vydá tolik energie, že by stačila na pohon pračky cyklus na 40°C
Možná ten MUDr. Plzák.
Pro něj to musela být tím pádem hrozná dřina!
Dnes půjdeme hluboko pod povrch
🚨 ⚠️ Vít Rakušan v kauze Dozimetr: Věděl o všem a nic neudělal?
Vít Rakušan patří mezi nejviditelnější tváře současné politiky.
Ale co když jeho příběh nevypadá tak jednoduše, jak se prezentuje?
Toto video není jen o jedné kauze.
Je to komplexní rozbor událostí, vztahů a souvislostí, které se táhnou od minulosti až po současnost.
https://www.youtube.com/watch?v=ViwJDkVhc5g
Nějak se zase zapomíná na to, jak to začalo. Vedení ještě se starým Chomejním s Američany jednalo. Ten poslední týden chodili z amerických médií příznivé zprávy, že dohoda je blízko. A v tu ránu Izrael zaútočil a zabil Chomejního s celou rodinou. A USA pod taktovkou AIPAC holt museli podpořit svého spojence, ten vřed na těle planety.
Ve Vietnamu strašili 20 let, než zmizli.
Zastavit konflikt? Na to musí být dva.
V Iránu po vyvraždění reprezentace, co by mohla taková něco takového dohodnout, není.
Vylodí se US marýňáci? Pochybuju.
Ja hadam, ze se nevylodi.
Povaleči z kaváren, do polí a továren… Nebo tak nějak?
No to bych se divil, Vlku.
Chtěl bych vidět nějako to „nebinární Šimečko“ se srpem u cesty. Nebo se sekyrkou lese…
Jsou ještě k dostání petrolejky? A cylindry? A knoty?
🤢
Kocoure, dají se běžně koupit, stejně jako petrolej, knoty. V Praze pochopitelně designové, jinde normální.
První se odřezává to zbytečné. Třeba se budou na něco hodit…
Mam jestě 2 zálozni cylindry, ale knotu uz jen zbytek. Ale napadlo mě, ze zkusim ty ploché tkaničky do bot 😀
Nebude fungovat regulace délky knotu, a budete mít problém sehnat bavlněné tkaničky. Když ale koupíte pár metrů opravdového knotu, zbyde i na Vaše děti.
nejhorsi je ten samovar. Tam je knot široký asi 2cm
Samovaru žádný knot nemá
Proč by nemohl mít? Způsoby ohřívání vody mohou být různé, od elektriky přes petrolej, líh, benzín a dřevěné uhlí.
https://aukro.cz/mosazny-stary-zdobeny-velky-samovar-na-petrolej-7110454130
A kde tam vidíte ten knot? Viděl jste někdy vůbec samovar?
Ano, samovar jsem viděl. Ano, máte to přímo v popisu.
Tak zrovna ten z odkazu je na elektřinu.
To usuzujete z toho, že je vedle na zdi zásuvka?
„Nabízím mosazný starý velký mosazný samovar na petrolej. Samovar je uvnitř od vodního kamene,na víku značený. Kolečko na vysouvání a zasouvání knotu je funkční. Chybí jedna matička na držadle. Funkčnost samovaru nezkoušená.“
Nevím, co pro Vás mohu více udělat…
Vždyť je u něho vyfocená šnůra s koncovkou do zásuvky
Je mi líto, odkaz funguje správně…
Nehádejte se Křídlo. Jsem už sice poněkud sklerotický, ale dětství si pamatuji přímo v barvách. A pochopitelně v rozlišení 8K a stereo!
A podívejte se na prostřední obrázek. Takovou plechovou konvu jsem musel hlídat, aby tam bylo vždy dost petroleje a v druhé zas lihu na pálení.
Kamaráde, jeden petrolejem vytápěný samovar mám v podkroví na skříňce. Přivezl ho tátův strýc z Ruska, kde dělal Carovi na Novom Sele zahradníka a před bolševiky musel utéct domů
Ale pánové – kde budeme nabíjet mobily?
Protože telefonní dráty jsou už strhané, kabely taky a obnovit je by bylo na dlouhé roky. Udržet mobilní síť bude nejsnadnější.
Zapíchněte si to do prdele.
Modely Pro Max se tam nevejdou.
Bezdrátově!!!
Na mobily, router a notebook mám jeden FV panel a menší baterii.
Ten posun je jednoduchý. je tam jen ozubene kolečko, které má ty zuby zamáčknuté do knotu. možná by stačilo rozstříhat bavlněné tílko a ty proužky sešít …
S tričkem by to šlo… Párkrát. Ten knot je pevný, tkaný. Tričko by ozubené kolečko za chvíli rozcupovalo.
V připadě krize je třeba být kreativní. Když knot není, nějak ho vyrobit, i kdyz nevydrži dlouho. Horší že asi nebude ten petrolej 😀😀
Možná by ministr školství měl pomalu začit rušit ty humanitní studie a jejich studenty poslat na „dlouhodobé stáže“ do zemědělství. I kdyby tam je srali na jednu hromadu, tak by se to vyplatilo 🙂
jen …
Humanoidi žerou v mekáči a jejich hnojivo je toxické.
Za americkou proxy válku proti Rusku jsme zaplatili třicetiprocentní inflací, rostoucí nezaměstnaností
….
toto je troska zjednodusene, pretoze tato 30% inflacia zacala rozhodnutiam Maria Draghiho v roku 2015 ked zacal tlacit vrtulnikove peniaze na reparaciu greckeho dlhu (Euroválov)
len sa to neprejavilo hned ale s oneskorenim – az ked prisiel covid a definitivne to dorazila SVO na Ukrajine
Já bych řekl, že to začalo už 17. listopadu 1989, a možná jestě dřív. Třeba ve Stoczni Gdańskej nebo s pádem berlínské zdi …
Velmi správně. Lidé jsou hrozní, ani za desítky let jim to nedojde.
Prostě silnější pes mr…
Nebo někdo, kdo se za něj prohlásí a ten zbyek světa (KoZa) …kam vítr, tam plášť.
No – pos*rali jsme si to sami!
Na vyžínání příkopů a okrajů cest pamatuji ze Sudet 1953 a dál…
Na hnojení močůvkou a hnojem taky. Před deštěm, aby to tak dlouho nesmrdělo. Hnůj zaorat!
Svítili jsme svíčkama a hlavně petrolejkama. Rádio bylo na baterky. Jenom na zprávy, aby baterky vydržely celé prázdniny.
Mě Vidláku nevyděsíte! Pro mě jenom návrat do dětství.
A bylo to hezké. I když babička už měla elektřinu, rozsvěcelo se až když byla tma. Když se začalo stmívat, sedli jsme si na zapraží, dédecek vzal harmoniku (prošla celou Sibiř) a zpivalo se …
Ale petrolejku mám dodnes. Dokonce i samovar na petrolej …
Byli jsme mladí, zdraví – a nic jiného jsme tehdy nepoznali.
Zatím co pro nynější mladé by to byl „konec světa“. Koupat se v neckách!!
A bez internetu, televize… Myslím, že by se páchalo hodně sebevražd – nedokonaných, protože ani pověsit se ti absolventi genderových studií nebudou pořádně umět. 😜
A sousedovic kluci byli dokonce Pražáci
S těmi petrolejkami jste to trochu přepískl. Elektřinu měli lidé i na vesnicích už před 100 lety.
Nepovídejte!
Jsem totiž pamětník a mezi mé dětské povinnosti patřilo každý večer vyleštit novinami čtyři cylindry a dolít petrolej. A hlídat konvičku s lihem na pálení aby nebyla prázdná a bylo na čem dělat svačinu a někdy i večeři.
No v Praze asi elektřina byla, to je fakt…
Tak někde na Sibiři
Sudety, Jeseníky, milé Křídlo.
Proud byl, ale tak daleko od chalupy, že jsme na těch 5 sloupů neměli dost peněz. To víte, naši byli umělci…
A moje druha babicka, choť gymnazijníhoprofesora ve výslužbě, nám dokonce vařila na petrolejovém vařiči. V padesátých letech!
Ne vsude. Babička když chtéla abych zhasl a šel už spát, tak řikala „zafoukni to svètlo“.
V Nytrové od roku 1960.
Já jsem byl už městské dítě, ale prázdniny jsem trávil na vsi.
Dtto.
Ale v městě bylo jenom 120 V a na ledacos se muselo používat trafo 120/220 V / 1 kW. Nebylo možnou současně prát a vysávat – trafo bylo jenom jedno. Jestli už jsme měli Remosku nevím. Když přišla televize, už jsme měli 220 V.
ano.Ve sklepé jsme měli staré vedeni (na porcelanových izolatorech na zdi) a když predělávali siť na 220, tak to jen odpojili. Já pak jednou sekal dříví pri svíčce a usekl jsem si špičku ukazováčku
StK:
Vyžínání příkopů v Sudetech? Samozřejmě, dokonce se králíkáři hádali odkud kam to komu patří (bylo to státní, ale taká bola doba).
Opodál začínala louka, kterou obhospodařovalo družstvo. Dnes jsou všude parkovací plochy s kamiony, tráva žádná.
Ještě slovo k petrolejkám:
Od doby, kdy nějaký Šudži Nakamura vyvinul technologii modrých LED, nemáme účinnější zdroj světla . Petrolejky úsporné nejsou. V letech 1981- 1985 jsem žil na akumulátorech. Svíčky ani petrolejky se neosvědčily, všechno zvládaly malé zářivky 10 W z Drážďan a měnič vlastní konstrukce.
Já popisuji svoje dětství. 1954 a pár let potom.
LED-y byly tak leda v zimě na kalužích. 😜😁
Ano. To nebyly jestě ani tranzistory, natož zářivky nebo dokoce LEDky. Prvni rádio jsem stavěl se dvěma RV12P2000 😀
Já taky!!
Superreaktor , koncák byl EBL 21 (tuším). Usměrňovačka AZ1 nebo 11?
Rigle mlaďoši vědí hovno …
Sakra Tihle. Uz na to nevidím. Jdu spát. Zitra bude o hodinu míň.
A nezapomeň zafouknout to světlo.
O příkopy ( teda o trávu v nich) byl velký zájem i u nás na Hané. A o stromy podél cest ( ovocné). Teď tam žádné už nejsou, prý kvůli bezpečnosti.
Mtslíte, že až nastane průser, tak nékoho bude zajimat úspornost?
Ha ha ha.