Nejvyšší státní zastupitelství po nástupu Lenky Bradáčové do funkce nejvyšší státní zástupkyně oznámilo, že chce zřídit detašované pracoviště v Praze. To je protizákonné.
Nejvyšší státní zastupitelství sídlí v Brně, protože zde má sídlo Nejvyšší soud a platí zákonný příkaz, že obvody a sídla státního zastupitelství odpovídají obvodům a sídlům příslušných soudů. Z toho může učinit výjimku jen ministr spravedlnosti vyhláškou. Žádnou zákonnou působnost zde nemá nejvyšší státní zástupkyně.
Ministerstvo spravedlnosti může vyhláškou zřídit pobočky státního zastupitelství, ale jen okresních, krajských a vrchních státních zastupitelství. Již v roce 2006 možnost zřídit pobočky Nejvyššího státního zastupitelství odňal ministrovi spravedlnosti Parlament na návrh poslance Zdeňka Koudelky (§ 40 odst. 2 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství ve znění zákona č. 79/2006 Sb.). Motiv byl zabránit tunelování zákonného sídla Nejvyššího státního zastupitelství v Brně.
Po celou dobu existence státního zastupitelství se totiž projevovala mrzutost části státních zástupců z Čech, především z Vrchního státního zastupitelství v Praze, že Nejvyšší státní zastupitelství sídlí na Moravě. Zatímco pro Moravany je normální, že chtějí-li pracovat na celostátních orgánech, tak zpravidla musí dojíždět do Prahy, některým lidem z Čech připadá nepatřičné, že musí jezdit na celostátní orgán na Moravu. Stanislav Křeček, když byl v roce 2013 zvolen zástupcem veřejného ochránce práv se sídlem v moravském Brně, prohlásil, že odchází do východní gubernie.
Podle některých by všechny celostátní orgány měly být v Praze. To se jim v justici nepodařilo. Proto alespoň trvalé zkoušeli zřídit v Praze pobočku Nejvyššího státního zastupitelství. To jim zákonodárce zatrhl. Nejvyšší státní zástupce měl k dispozici jen místnost na Malé Straně pro případné jednání v Praze. V Praze se však nevykonávala zákonná působnost Nejvyššího státního zastupitelství, nebyli zde jeho státní zástupci.
Nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová chce zákonný zákaz zřizování pobočky v Praze obejít tím, že ji nazve „detašované pracoviště“. To hodnotím jako pokus o ignoraci zákona. Pakliže nemůže nejvyšší státní zástupce, ani ministr spravedlnosti zřídit pobočku, tak nemůže věc obejít tím, že místo slova pobočka užije jiný název. To by bylo tunelování zákona, kdy sice zůstane skořápka v podobě zákonného textu, ale obsah se vyprázdní nezákonnou praxí. Pokládám si otázku, jakou máme jistoto, že za nejvyšší státní zástupkyně Bradáčové se netuneluje a neobchází zákon v trestním řízení, které je neveřejné, když se nejvyšší státní zástupkyně nestydí veřejně ukázat svou touhu po ignorování zákonného zákazu zřídit pobočku Nejvyššího státního zastupitelství.
Věc ukazuje, jak by dopadlo Bradáčovou prosazované zrušení vrchních státních zastupitelství. Ve skutečnosti by se zrušilo jen olomoucké vrchní státní zastupitelství. Pražské vrchní státní zastupitelství by se přejmenovalo na detašované pracoviště Nejvyššího státního zastupitelství, tedy došlo by jen k výměně cedulí. Bradáčová by do Prahy stáhla i řadu činností nyní vykonávanou v brněnském sídle Nejvyššího státního zastupitelství. V oficiálním brněnském sídle Nejvyššího státního zastupitelství by pak zůstala jen vyprázdněná skořápka s několika státními zástupci, kteří by chodili na těch pár jednání, které nařizuje Nejvyšší soud, jenž většinou rozhoduje bez jednání.
Za směšnou hodnotím argumentaci Bradáčové, že by zřízení „detašovaného pracoviště“, tedy nezákonné pobočky Nejvyššího státního zastupitelství, ušetřilo peníze. Určitě by je neušetřil stát. Budování pobočky a její provoz něco stojí. Možná by ušetřili peníze a čas pražští státní zástupci, kteří by si rádi sedli na Nejvyšší státní zastupitelství, ale nechce se jim dojíždět do Brna. Ale to je stejně nesmyslný přístup, jako by nějaký poslanec z Moravy chtěl, aby se na Moravě zřídila pobočka, nebo slovy Bradáčové detašované pracoviště, Poslanecké sněmovny a Senátu, protože se mu nechce jezdit do Prahy.
Dovoluji si dále připomenout, že jsou využívány aplikace druhu „Teams“, a že procesní úkony, příkladmo výslech svědka lze provést i „telekonferencí“.
Tak i slyšení nejen u Nejvyššího soudu by mohlo být stejným způsobem.
I u Ústavního soudu. Ve virtuální soudní síni. Koudelka by nemusel zvednout oprdí natož cestovat někam daleko. Účastnil by se prostřednictvím svého avatara, mohl by mít i napudrovanou paruku pro zvýšení své ústavní důstojnosti.
Mohl byste osvětlit , co jste svým sdělením chtěl vlastně říci ?
Náhodou, záleží na tom. Aspoň ještě chvíli, chvilku, než zákonodárství ovládnou Spojené inteligentní umělitence. Než lidi řeknou: a proč ne..? a nikdo je neuslyší. Alespoň dokud trvá dialog… nebo tak něco podobného tomu..
Podobné už bylo.
Komunismus = sověty + elektrifikace.
Rozumím, „nemám rád Bradáčovou“.
Za prvé, taková technikálie není státoprávním tématem, kterým zejména nyní, před volbami, je zapotřebí se zabývat.
Za druhé, v „době digitální“, elektronických dokumentů, je bezvýznamné, kde kdo má židli. Tak jako kde na jakém serveru na úřední síti se dokument nachází.
Jsou dva druhy právníků.
Jedni se živí odstraňováním problémů, druzí jejich vytvářením.
Jaký je poměr těch dvou antagonistických skupin?
Stačí velmi přibližně. [;>D)
Prolínající se.
Možná by to chtělo odkaz na ten zákonný akt z roku 2006, který by to zakazoval. Aby si jeden mohl udělat celistvější obrázek.
Pane Koudelko, já jsem už v souvislosti se svatoplukovskou Změnou režimu přemýšlel o tom, zda by u nás místo litery zákona neměl rozhodovat spíše duch zákona. Chápu, že je to podobnéé jako většina ostatních věcí, pokud tam budou lumpové, stejně nebudou dodržovat nic, ale nebylo by potom i méně děr v zákonech ?
Zákonů duchy vznášející se nad vodami zabývá se (nad) Ústavní soud.
Existoval českoněmecký projekt Donau-Modau-Bahn (Praha- Mnichov) s termínem dokončení roku 2015. Předpokládaná rychlost po rekonstrukci svršku 160, resp. 200 kilometrů v hodině. Schema stavby několik let viselo i na stránkách města Řezna , dokonce i v češtině. Postavilo se dokonce nádraží v Nittenau, aby se eliminovala úvrať ve Schwandorfu.
Existuje pouze autobus Deutsche Bundesbahn, propojující obě města.
Omluva… to patřilo za Josefa V. Oceláře…
Konstatuji pane Koudelko, že velmi nemáte rád paní JUDr. Bradáčovou. Proč?
Protože nedodržuje zákony ?
Proto, že je to kráva?
Vždyť věděla, že pokud tuto funkci přijme, musí sídlit v Brně.
Nemusela funkci přijmout.
Před časem tady byla diskuse o tom, co by si mělo Stačilo! dát do programu, aby přitáhlo i běžné, málo informované voliče.
Za mne to je právě decentralizace, tedy rozstěhování úřadů státní správy, redakci čeká televize a rozhlasu a ministerstev do jednotlivých krajských a jiných větších měst. V Praze ať zůstane úřad vlády.
Je to důležité nejen z symbolického hlediska ale poskytuje to regionům nezanedbatelný finanční multiplikátor. Podpora ekonomické aktivity v regionech je důležitá, proto nám brzy hrozí totéž co vidíme v UK – bohatý Londýn a jižní Anglie a zbytek země ruina.
Spojil bych to se stavbou vysoko rychlostních železnic, které obzvlášť teď, můžeme pořídit od ČLR za extrémně výhodný úvěr a stavbu rychlosti v Evropě nevídanou. Pak by cesta z Prahy do Brna trvala jen 35 minut, do Ostravy 45, do jiných krajských měst zanedbatelnou dobu.
K tomu navrhuji hezký slogan: “Demokracie = Decentralizace + Šinkansen”
Podobné už bylo.
Komunismus = sověty + elektrifikace.
https://www.aspeninstitutece.org/people-profile/lenka-bradacova/
Lenka Bradáčová je stará prostitutka, pardon kolaborantka kazisvětů.
Takoví tady káží o morálce, a na cizí zadání až rozpouští vlády pomocí cinklých důvodů vytažených z vyděračovy kartotéky.
Anebo obráceně.
Článek budí dojem, že si myslíte, že v ČUR platí zákony stejně pro klaždého. Chápu, že to při svém povolání musíte předstírat, ale nerozumím tomu, proč si stěžujete dezolátům.