Od roku 1993, kdy nabyla účinnosti současná Ústava, je v úřadě 16. (Fialova) vláda. Průměrná životnost vlády u nás je jen 2 roky. Pouze čtyři vlády vydržely ústavou předpokládané čtyřleté funkční období – první vláda Václava Klause, vláda Miloše Zemana, Bohuslava Sobotky a Petra Fialy. Z toho tedy plyne, že na zbylou většinu 12 vlád připadá celkem 17 let. Vlády, která nevydržely 4 čtyři roky a je jich většina, vládly v průměru necelý rok a půl.
Vlády jsou nestabilní a zpravidla na základě tří či vícečlenné koalice i ideově protichůdných stran. V koaliční politice se rozpadnou původně jasné volební programy do koaličního handlu, často z něj vyvěrá bahno politiky. Ztrácí se tah na branku i odpovědnost jedinců, která je nahrazena kolektivní koaliční odpovědností vlády, fakticky kolektivní neodpovědnosti. U voličů vzniká pocit, že volby nic nemění. Ztrácí víru v demokracii.
To není situace u nás ojedinělá. Neschopnost vzniku akceschopné a trvalé vládní většiny vedla k vnitřnímu rozložení výmarské republiky v Německu 1933 i třetí a čtvrté Francouzské republiky. Zatímco v Německu to znamenalo pád demokracie, ve Francii došlo k obrození demokracie díky státní změně provedené Charlesem de Gaullem v roce 1958. Tato změna je inspirativní a v praxi ověřená.
Prezident
Ze současné krize vládnutí je cesta v posílení voliče zesílením významu vítěze voleb, ale i jeho individuální odpovědnosti. Nástrojem je posílení role prezident a zavedení poloprezidentské formy vlády, kde by přímo volený prezident jako nejvyšší orgán výkonné moci realizoval svůj volební program a za něj odpovídal.
Prezident je přímo volen občany jako konkrétní jednotlivec. Občan si ve volbách vybírá jedince, kterému svěřuje moc, tedy i odpovědnost. Individualizovaná moc umožňuje vyvození individuální odpovědnosti. Prezident by jako hlava státu a nejvyšší orgán výkonné moci:
– určoval základy vnitřní i zahraniční politice,
– jmenoval a odvolával vládu, ministři musí mít jeho důvěru. Vláda by nemusela žádat o důvěru parlament (předpoklad parlamentní důvěry vládě), ale ten by vládě mohl vyslovit nedůvěru nadpoloviční většinou všech poslanců, což by mělo za následek demisi vlády,
– jmenoval a odvolával šéfy významných úřadů výkonné moci,
– rozpouštěl parlament, pokud dvakrát po sobě vysloví vládě nedůvěru,
– měl právo veta vůči zákonů, včetně ústavních, které parlament může překonat 55 % většinou všech poslanců u zákonů a 65 % většinou u ústavních zákonů,
– se souhlasem parlamentu vyhlašoval válečný stav. Na návrh vlády by vyhlašoval nouzový stav,
– byl by odvolatelný v lidovém hlasování nadpoloviční většinou všech voličů na návrh 60 % poslanců. Pokud by odvolán nebyl, mohl by prezident parlament rozpustit, což by bránilo návrhům na odvolání z malicherných příčin bez podpory občanů. Občané by fakticky rozhodovali politický spor mezi prezidentem a parlamentem tak, že buď bude pokračovat prezident a parlament se obmění novými volbami, nebo naopak.
Parlament
Princip individualizace moci a odpovědnosti v rámci parlamentu je spojen s většinovým systémem, který může vést k lepší tvorbě parlamentních většin a vládní stabilitě. Pro zastoupení menších stran v parlamentu je vhodné zachovat i poměrný systém, aby byla zachována politická pestrost parlamentu a lepší možnost malých stran stát se v budoucnu velkými.
Pro náš stát stačí jednokomorový parlament se 151 poslanci volenými na 5 let. Lichý počet zabrání patu při dvou politických blocích. Polovina či více poslanců by byla volena poměrným systémem. Poměrný systém zajistí politické zastoupení i malých stran, tedy politickou pestrost. Část parlamentu volená většinovým systémem by zajišťovala určitý bonus pro vítěze voleb, aby se snáze sestavila akceschopná stabilní vládní většina. Čím větší bude část poslanců volena většinově, tím více lze snížit či zrušit uzavírací klauzuli v rámci poměrné části voleb poslanců.
Referendum
Posílení vlivu občanů na správu státu zajistí referendum. Lid by rozhodoval v referendu, které by vyhlašoval prezident ze své iniciativy, na návrh parlamentu, či na návrh 500 000 občanů. Referenda by se konala spolu s nejbližšími volbami, což uspoří náklady a podpoří účast hlasujících voličů.
Právo a Ústavní soud
Právní řád má vycházet z principu svrchovanosti státu a vlády lidu. Ústava a jiné ústavní zákony jsou nejsilnějším právním pramenem ve státě. Ústavu lze měnit jen ústavními zákony, ne rozhodnutím Ústavního soudu. Z toho plynou dva závěry:
- Ústava jako základní zákon státu nemůže být popřena nařízeními či směrnicemi Evropské unie. Ústava má před právem EU přednost.
- Ústavní soud není nadřazen nad ústavodárce, ať je jim parlament či lid v referendu. Ústavní soud není pánem ústavy, ale je ústavě podřízen.
Počet soudců Ústavního soudu lze snížit na 13 s tím, že pro zrušení zákona je nutná většina nejméně 9 soudců, tedy zřejmá většina téměř 70 %. Ústavní soud nesmí rušit ústavní zákony.
Ze svrchovanosti státu a občanů státu vychází vypuštění práva na azyl z Listiny základních práv a svobod. Azyl by byl upraven jen na úrovni obyčejného zákona jako možnost vlády azyl udělit, ne jako nárok cizince vůči státu. Stát může přijmout a udržovat jen ty mezinárodní závazky, jež neodporují ústavě.
Územní členění
Zaveďme jednoduší a levnější územní správu státu s respektem k tradici. Současná správa státu vychází z malých Gottwaldových krajů a z oslabení tradičních okresních měst. Navíc existují různé dekoncentráty centrálních úřadů, které užívají odlišené rozčlenění státu (8 regionů soudržnosti – NUTS 2, 8 inspektorátů potravinové inspekce, 7 obvodních báňských úřadů atd.). Je to správa drahá a nepřehledná.
Územní správu lze uspořádat v rámci obcí, obcí s rozšířenou působností, okresů a zemí. Obce jsou přirozenými celky, netřeba je násilně slučovat. Hlavní správní úkoly by nadále vykonávalo asi 200 obcí s rozšířenou působností.
Oslabení okresů zrušením okresních úřadů v rámci správních změn v roce 2000-02 byla chyba. Zvláště chybné bylo přesunutí části působnosti okresů na krajské úřady a jiné krajské instituce, což vedlo k centralizaci. Řešením je obnovení okresní správy, kterou by vykonávala okresní města pro území okresu obdobně jako obce s rozšířenou působností pro území svého správního obvodu, byla by odvolacím orgánem vůči obcím ve správním řízení. Mohou vzniknout metropolitní okresy pro Prahu, Brno a Ostravu a jejich okolí. Krajská zastupitelstva a úřady se zruší.
Republika vznikla z tisíciletých zemí Čech, Moravy a Slezska. Jde o tradiční, historické celky, s nimiž se nadále značná část obyvatel přirozené identifikuje. Bylo a je chybou budovat stát jen jako rozšířené Čechy bez respektu k tradicím Moravy a Slezska. Proto je správné uznat existencí zemí, při zachování politické jednoty státu. Namísto 14 krajů by vznikly dva zemské úřady v čele s hejtmanem jmenovaným prezidentem. Na zemský úřad by přešla prvoinstanční působnost ústředních správních úřadů, aby ministerstva byla jen odvolacími orgány. Rozpočet zemského úřadu by schvalovali poslanci parlamentu zvolení na území dané země, ti by taktéž mohli vyslovit hejtmanovi nedůvěru, což by znamenalo jeho demisi. Politická reprezentace země by tak byla součástí jednoho celostátního parlamentu. Snížením počtu poslanců (49 míst), zrušením Senátu (81 senátorů) a krajských zastupitelstev (675 míst) se zruší 805 funkčních postů.
Když se do psaní ústavu vloží lidová tvořivost, může vzniknout zajímavé dílo.
Asi mi slábne paměť, ale vláda Andreje Babiše 4 roky nevydržela?
A s tou úpravou poslanecké sněmovny hluboký nesouhlas. Každý posun k většinovému systému, jak se ho snaží i tady protlačit špatně maskovaný libtard, vede k omezení demokracie, viz poslední volby ve Francii, kde jsou hlasy 37 % voličů zastoupeny 22 % poslanců. 151 poslanců, z toho poměrným způsobem jen část – i kdyby dvě třetiny, jsme pro zastoupení malých stran na dvojnásobku dnes potřebných hlasů.
A významné posílení role prezidenta za mě taky ne. Ona dostatenčně silná osobnost dokáže pravomoci prezidenta využít víc než efektivně už teď, včetně neformálního působení – ano, řeč je o prezidentu Zemanovi. I Klaus to uměl, byť ho mám za nesmazatelného šmejda, tohle se mu objektivně upřít nedá. Naopak představa, že by nějaká vystajlovaná loutka s IQ 107 dostala do ruky kodifikovanou možnost nebýt korigována, je svatým grálem všech protoKolářů, co jich tahle země nosí. Takže za mě ne.
Parlament by mohl a i měl zůstat dvoukomorový. Ale úplně bych překopal systém voleb do něj a množství poslanců a senátorů. Poslanci by měli být voleni jako zástupci okresů a senátoři za jednotlivé kraje. Tím by byl jednak snížen jejich celkový počet a pak i možnost je odvolat. Dále by bylo vhodné upravit proces schvalování zákonů a to tak, že by senát musel zákon projednat, jinak by automaticky platilo, že není schválen. Parlament by pak zákon zamítnutý/ neschválený senátem nemohl už schválit pouhou prostou většinou ale řekněme 3/5 (lze samozřejmě diskutovat i o jiných nadpolovičních kvótách) a pokud by zákon vrátil prezident měla by být kvóta potřebná pro přehlasování opět o něco vyšší (například 2/3). Čímž by došlo i k přirozenému posílení vlivu prezidenta.
Že by za takových podmínek prošlo jen minimum nových zákonů spatřuji jako výhodu, protože v tomto případě je dle mého mnohem přednější kvalita nad kvantitou.
Zjednodušení a zeštíhlení zákonů a státní zprávy nás nemine to je jisté, já bych nechal jen ústavu podpořenou DESATEREM jinak bych všechny zákony zrušil , například soudce dnes již nesoudí máme 2miliony zákonů a norem v nichž se nikdo nevyzná, dále trest má být spravedlivý a rychlý,ne za 15 let.K prezidentovi a sněmovně,proboha když si tam navolime krásné Danuše a ještě krásnější Jákoby tak uspořádání může být ze zlata ale bude nám to platné…. musí tam být lidé morálně bezúhonní a především moudří a teď babo raď.😁
Nemůžete, pokud chcete věci ochránit před mezinárodními smlouvami, protož Ústava má přřed nimi přednost, běžný zákon nikoli.
„Článek 10
Vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česká republika vázána, jsou součástí právního řádu; stanoví-li mezinárodní smlouva něco jiného než zákon, použije se mezinárodní smlouva.“
Není nic jednoduššího, než příslušné ustanovení zrušit a nahradit něčím ve znění: „Zákony ČR mají přednost nad mezinárodními smlouvami.“
Je to šito trošku horkou jehlou:
„… je spojen s většinovým systémem, který může vést k lepší tvorbě parlamentních většin a vládní stabilitě …“ – to si protiřečí s ustanovením, že vládu jmenuje prezident a parlament jí může jen 2x vyslovovat nedůvěru. Neboli složení parlamentu má na stabilitu vlády vliv jen pokud prosadí její odvolání.
Spíše jste to trošku nepochopil. President ji samozejmě jmenuje na návrh pověřřeného premiéra, toho zase na základě výsledku voleb.
Vládu jmenuje prezident i teď, podle návrhu ji má prezident i vybírat.
Nevím kde to vidíte Vy, já tu nahoře v textu pana Koudelky jmenoval a odvolával vládu, ministři musí mít jeho důvěru, což je v souladu s mým pochopením včerejška.
Tučnému rozumím tak, že si i ministry vybere prezident, zatímco dnes vybírá jen premiéra, který sestavuje vládu podle jednání s frakcemi v parlamentu, tedy ve finále koaliční, ne jednobarevnou. Asi by to měl upřesnit autor.
Lichý počet elity národa v PS?
Je to jednoduché, zvolilo by se 200 poslanců, potom by se jeden vylosoval a na Staromáku by byl za přihlížení jásajíciho davu slavnostně sťat, čímž by se naplnil lichý stav elity národa v PS.
U Ústavního soudu a možná i u parlamentu by šel použít většinový odpočtový hlasovací systém. Kdy se odlišně od systému prosté většiny bude postupovat tak, že se od hlasů pro odečtou hlasy proti a výsledek musí být více než polovina.
Příklad: je 15 hlasujících.
A)
10 je pro, 5 proti
Výpočet: 10-5=5. To je méně než polovina, neprošlo.
B)
12 je pro, 3 proti.
Výpočet: 12-3=9. Toto je více než polovina, prošlo.
Dále bych místo senátu, toho politického odkladiště zavedl radu odborníků. Která bude složená z odborníků volených zástupci různých oborů lidské činnosti (zemědělství, stavebnictví, školství, věda, zdravotnictví,…), které si zvolí pracovníci a podnikatelé v těchto oborech zaměstnaní či podnikající (hlasují lidé v hlavním pracovním poměru a lidé v oboru podnikající kteří mají daný obor jako hlavní), nezaměstnaní atd volit do rady odborníků nemohou.
Tato rada odborníků bude fungovat místo senátu tak, že bude schvalované zákony posuzovat z hlediska dopadu na své obory s tím, že buď daný zákon v hlasování potvrdí (tím ho schválí), či ho zamítnou, čímž ho vrátí parlamentu, který zákon musí znovu projednat a po novém schválení ho znovu poslat rade odborníků. Zde zákon postoupí nové schválení, neboť aby byl zákon platný musí projít jak přes parlament, tak i radu odborníků (přehlasování jednoho druhým není možné).
Takto bychom se mohli vyhnout legislativním paskvilům, lobistickým protlakům a aktivistickým hloupustem které nám ničí hospodářství a školství, neboť v radě odborníků budou odborní zástupci daných oborů lidské činnosti se svými kolektivy kteří budou mít pravomoc takovýto zákonný paskvil hlasováním odmítnout.
Odpočtovým systémem by se vše stalo neprosaditelným – je ekvivalentní požadavku 2/3 většiny (pro ústavní zákony je dle návrhu potřeba jen 65%).
Tomu, pane Koudelko, moc nerozumím, vlastně bych i rozuměl (trochu), ale jsem v koncích, jak by to s tím prezidentováním skutečně fungovalo, když by byl:
„… přímo volen občany jako konkrétní jednotlivec. Občan si ve volbách vybírá jedince, kterému svěřuje moc, tedy i odpovědnost…/i>
a ZASE byl (třeba) Guma presidentem (nebo něco v bleděmodrém) a tu vaši „odpovědnost“ by hodnotili/posuzovali (třeba) fialovci, kterým by se (třeba) ZASE tu Gumu podařilo zvolit.
Ale když vidím tu skutečně „fungující“ zastupitelskou demokracii v ČR, tak … fakt těžká, přetěžká věc, protože nežijeme v normálně fungujícím světě!
vypadlo mi:
…s tím prezidentováním s takovými pravomocemi
Je to samozřejmě spojeno se zákonem FARA a podobnými věcmi, zabrańujícími volbě gumáků.
Velmi se přimlouvám za variantu zákonodárců od sousedů. Každý zákon má pmezenou platnost. Pokud se dobře pamatuji tak 5 let. Potom musí být znovu projednán v parlamentu, pak může platit dalších 5 let. Pokud to parlament nestihne, zákon přestává platit.
Další téma jsou tzv. přílepky.
Napsal jste neuvěřitelnou hloupost, kterou jste si vymyslel. Kdybyste ovládal aspoň základy matematiky, tak byste si spočítal, že ty desítky tisíc zákonů nemohou poslanci ani za 5 let a) pročíst b) schválit jejich změnu, ani kdyby zasedali každý den v roce včetně sobot a nedělí. Tzn. 365 x 5 = 1825 dní a zákonů je mnohonásobně víc.
Black
Tak by nebyly desítky tisíc zákonů. V tom je ten ftip.
Chamurapiho zákoník se vešel na jednu desku . Taky to museli tesat do kamene a nechtěli se sedřít. Pak to psali ručně, tak taky jasně a úsporně. Dnes mají ctrlC a ctrl V a umělou inteligenci, tak zákonů může být nekonečno a nekonečně dlouhých
to K1962:
Mohu se zeptat, u kterých sousedů tento princip mají ?
https://kechlibar.net/2025/04/06/zadny-honza-franta-ani-lada/
Nevidím to tam.
obávam sa, že aj fialová katastrofa by to obišla prostým vydávaním nariadení vlády. Čo sú právne akty prakticky v sile zákona a bez potreby prejednania parlamentom. Stačí zmocňovací paragraf v nejakom zákone.
@Králík1962: Spokojil bych se s tím, že zákon začne platit až rok po zvolení příštího parlamentu, pokud ho tento nezruší. Možná by šlo pro stávající zákony nastavit na expiraci 2 volební období, aby ty nepotvrzené zanikly – to by asi „právní kontinuitu“ zachovalo.
Jen detail, prezidenta ve skutečnosti nevolili lidé, ale média a řízená aktivistická hysterie provázená ostrakismem.
Viděl jsem jen voliče. Ovšem možným vysvětlením je, v podtextu, že z části jsou nesvéprávnou snadno zmanipulovatelnou hordou idiotů. V tom případě, jaký je účel voleb, než vyprázdněný rituál?
Dobrý návrh. Ještě bych doplnil nutnost zrušení nesmyslné 5 % hranice pro vstup do poslanecké sněmovny. Je to zábrana vstupu malých stran, které by se mohly stát velkými – pokud by jim nepropadaly hlasy právě díky této hranici. Když se 5 % hranice zruší zbyde přirozená hranice hlasů potřebných na mandát 1 poslance.
Aby se moc „zákonodárná“ jetě více rozdrobila… Naopak navrhuji zvýšení na deset procent.
Myslel jsem to v kombinaci s většinovým systémem. Tedy vítěz bere vše – sestavuje vládu a má za vše odpovědnost (ale i volnou ruku dělat vše podle sebe). Ale šanci toho dosáhnout mají všichni stejnou. Voliči se nemusejí bát že jejich hlasy propadnou a mohou volit dle svého přesvědčení.
Většinový systém, jednokomorový parlament, nanejvýš 60 poslanců, nepřímá volba prezidenta vylučující iracionální volbu podle vzhledu. Omezení všeobecného rovného volebního práva je na občany s reálným bydlištěm na území státu, zdržující se zde nejméně po stanovenou dobu, mající zde daňový domicil. S vyloučením pobírajících dávky sociální pomoci s výjimkou invalidity nepostihující rozumové schopnosti. S ukončeným úplným základním vzděláním. S vyloučením potrestaných za vybrané úmyslné trestné činy, především proti životu, zdraví, majetku a činy spáchané v souvislosti s užitím či nedovoleným nakládáním se zakázanými návykovými látkami.
K úvaze vyloučení aktivního volebního práva vybraných kategorií zaměstnanvů státního aparátu jako příkladmo armády, vnitra, justice.
Případně rozdělení občanů podle vybraných parametrů do kurií s různou váhou hlasu.
Velmi zjednodušená varianta:
Každý oprávněný před volbami obdrží poukázku na peněžní částku. Příkladmo nyní na tisíc Kč. Pro výkon volebního práva ji musí vrátit.
O tom jsme kdysi (10 let) diskutovali na Defensovi. Už nepamatuji, jak to skončilo…
Každý oprávněný před volbami obdrží poukázku na peněžní částku. Příkladmo nyní na 2 % svého měsíčního příjmu, což v souhrnu vyjde nastejno. Pro výkon volebního práva ji musí vrátit. Jaaaaj, ale to je něco úúúúúplně jiného! 😀
Těch 60 poslanci bych taky doporučovala, proč jich máme mít tolik, jako když jsme ještě byli se Slováky. Stát o 5 miliónů obyvatel větší .
A zakázat mnohoobročnictví, jako mladý Fiala prý bere 100 litrů za funkce, kam ani nechodí. Novinky
to verpánek:
„…. nepřímá volba prezidenta vylučující iracionální volbu podle vzhledu…. “
Vy jste asi už zapomněl, co se dělo při volbě Klause. Langerovy výhrůžky, nahánění poslankyň – Zubová
No a?
Vždy bude někdo někomu vyhrožovat. Ale běžný volič se nemá jak bránit. Nemá ani informace, ani možnost veřejné publicity.
Poslanec by se bránit umět měl .
Zrušení okresních úřadů nebyla chyba, ale organizovaný zločin
Vnější předpoklady: – silné decentralizační tendence ve vývoji státní správy v Evropě – Stanovisko EK z července 1997 k žádosti ČR o členství v EU (např. výhrady k neexistenci regionální samosprávy a absenci regionální politiky) 😱
👍
Ano.
Nezapomeňte na tlak EU na přeshraniční regiony- např.Eger.
Ještě by to chtělo upravit výši odměn poslanců:
v jakém případě by si měli odměny, tedy plat snižovat a o kolik,
výhody a náhrady nedávat paušálně, ale hezky je dokládat jako to dělají normální zaměstnanci a v případě nepřítomnosti na zasedáních dokládat omluvenky také jako zaměstnanci.
A tak nějak vůbec zrevidovat výši odměn, která je velkým lákadlem pro kandidaturu.
A hlavně! 1 poslanec maximálně sedět na dvou židlích a mít určité vzdělání!
Já bych asi začala s tím, co nás pálí nejvíce a sice nadřazenost ústavních soudců Ústavě (to se jim prostě dovoluje), pak zrušit podřízenost EU a mezinárodním smlouvám a posílení role občanů v případě, že stát, tedy politici, selhávají, referendum, právo na život off line a právo platit hotovostí (tedy povinnost hotovost přijímat). Šance, že budeme mít osvíceného prezidenta je mizivá, s tou erární vyžírkou, co si lidi zvolili, protože dobře vypadá, bychom se nikam neposunuli. Posílení samosprávy, to ano, centralizace moci je špatně.
Tu nadřazenost pan Koudelka řeší ( Ústavu lze měnit jen ústavními zákony, ne rozhodnutím Ústavního soudu. … Ústavní soud není nadřazen nad ústavodárce, ať je jim parlament či lid v referendu. Ústavní soud není pánem ústavy, ale je ústavě podřízen. )
Pokud vezmete za fakt že Šance, že budeme mít osvíceného prezidenta je mizivá, jaká je potom šance na slušný parlament ? To bylo včera také docela rozebíráno i panem profesorem Drulákem, president je kontrolovatelnější, neb je volen na základě programu a nemůže se vymlouvat na žádné změny kvůli koalici, a odvolatelný.
Já to nezpochybňuji, ale opravdu nechci centralizaci moci. Místní samospráva by měla být silnější a zodpovědnější…pokud nebudou lidé spokojeni, klidně dají starostům třeba i po držce….
To tak možná v malé obci. V Praze to Hřibovi ani Svobodovi nehrozí.
Mít víc pravomocí, tak na Praze 7 Čižinský udělá z necyklistů občany druhé kategorie. A Hřib v Praze zakáže auta.
Toho stávajícího presidenta volily zběsilé klimakteričky v posledním hormonálním tažení.
Protože je fešák i ve flanelce, kterou nosí i jejich starej. Ale ten budoucí president v ní vypadá jaksi líp, protože nemá pupek a je upravenej.
IQ107, ale ani minulost celého toho povedeného párečku, žádnou zběsilou klimakteričku nezastaví.
Slýchával jsem to na vlastní ušiska, proč ho šly volit.
mali sme podobnú katastrofu, princeznú zo skládky. dobre vyzerala len na dvoch oficiálnych prudko fotošopovaných snímkach, blbá ako posledný deň pred výplatou, E.Chmelár ju skvelo okomentoval „čakali sme, že príde štátnik a prišiel šatník“.
Ale mediálna masáž z nej vyrobila karikatúru (p)rezidentky.
Ale klimakteričky urážet nemusel. Kena volily ty mladší, co už si hrály s barbínami. Ty starší Kena určitě nee.
Volby jsou sice tajné, ale nebyl bych tak jistý s věkovým rozložením voliček.
Hlavně že Teco ví jistě.
Správu státu a volební systém v Česku je nutno od základu předělat. Ten nám vnutili Anglosasové. Jak by měl vypadat – a nová správa státu – je otázkou odborné debaty. Polemizoval bych o francouzském příkladu. Kam se poděla dneska ta inspirace a ověřenost?
@pavel: Anglosasové potřebovali ale uplatit prostředníka. Pokud pamatuju, ústavu z r. 1960 psal stejný popra´vník.
Jinak abych taky navrhoval něco konstruktivního – dvojkolový většinový volební systém používat co možná nejvice (i v PSP), posílit pravomoci krajů. Snížení počtu poslanců a lichý počet jistě ano, ale vždycky se najde jeden přeběhlík.
Cílem by mělo být, aby po určitou dobu měla správu a „velení“ jedna strana, které by se pak transparentně daly úspěchy a neúspěchy přičíst a vyčíst, a následně zkusit jinou stranu. Takhle se neustále vymlouvá jeden člen koalice na ty ostatní.
Gratuluji, větší nesmysl než konstruktivního – dvojkolový většinový volební systém používat co možná nejvice … posílit pravomoci krajů už asi napsat nejde. To první zredukuje počet stran, často na dvě, takže politická rozhodování potom vznikají uvnitř těch stran bez možnosti lidí to ovlivnit, zamezuje vzniku nových stran. Centralismus vede přibližně tamtéž. Doporučuji volit pana Macinku, nebo samozřejmě kohokoli z péťidemolice, ten blekotal včera na konferenci Svatopluku k velkému pobavení účastníků totéž. Odkaz jsem tu již dával.
Ale fujky to je, takhle chudaka libretarda k43 se stejnym napadem demaskovat
Navíc kraje už jsou teď státy ve státu. Kraje zreformovat na původní zemské dělení, žádné Klausovy krajské bašty ODS, a odejmout jim některé z pravomocí, například školství. Není možné třeba, aby ředitele středních škol dosazoval kraj podle svých aktuálních politických potřeb, kupříkladu ta místa obsazoval vysloužilými politiky, a i jinak zasahoval do pravomoci škol (například v rámci tzv. správního řízení rozhoduje úředníček z kraje klidně proti rozhodnutí školy). Kraje mají být něco jako organizační instituce, ne politické.
@K43: Dvojkolový je bezva řešení, které dává prostor pro popravu kandidáta před 2. kolem.
Mno, když přestal prosperovat bordel, vyházely se spíše zaměstnankyně než aby se šoupalo s postelema.
Každopádně prezidentský systém nevede k menšímu střídání vlád, typickým představitelem je v Evropě Francie a ta má od r. 1993 už sedmnáctou vládu (případě třináctou, pokud zanedbáme menší obměny se stejným premiérem).
Střídání vlád jmenovaných presidentem ještě není nutně nestabilita, navíc jste si samozejmě, pravděpodobně z neznalosti věci, vybral spíše výjimku, která potvrzuje pravidlo.
O reformě přemýšlet určitě ano. Lichý počet poslanců ano. Obnova okresů možná ano. Jen u obnovy zemského členění je riziko, že všecko uvízne v hádkách různých fanatiků pro historii, kteří budou se dohadovat, jestli má být země Moravsko-Slezská nebo Morava a Slezsko zvlášť a jestli hranici nechat v její feudální tradiční podobě nebo přizpůsobit aspoň podle okresů a dojížďky lidí do měst. Potom by to mohlo skončit ponecháním okresů a k tomu vzniku nové úrovně byrokracie tentokrát zemské. Zemské členění zmínit, znamená tahat pomyslnou šelmu z výběhu ven.
A posílení prezidenta je riziko, že pokud strana, která získá Hrad, vyhraje vše na hřišti, bude kampaň před přímou volbou tak ostrá, že to zemi dostane na pokraj občanské války. Druhé kolo volby by lidi nepředstavitelně rozhádalo. K tomu ještě neustále protesty a petice a za impeachment prezidenta referendem.
Ponecháním krajů.
Nestačil by pro Kocourkov jeden obvod?
Kolektivní neodpovědnost nahradíme posílením pravomocí loutky kazisvětů?
Aby byl prezident zvolen, musí být mafií vybrán z několika kolaborantů režimu, který si na demokracii jen hraje. Voliči pak zvolí jednu z loutek, které jim jsou režimními
ohlupovacími prostředky vychvalovány.
Zrušení senátu a krajských úřadů se mi líbí. Ještě by to chtělo omezit kolaboranty kazisvětů.
Rozhodně zajímavý návrh.
Nicméně, pokud byl by odvolatelný v lidovém hlasování nadpoloviční většinou všech voličů = byl by fakticky neodvolatelný.
Pokud by hodně škodil, tak snad by lidé přišli. Ono je dost těžké vymýšlet funkční systém, pokud se rovnou předpokládá těžká nezodpovědnost lidí.
Ale myslím, že ta polovina všech voličů je pouze na návrh Sněmovny, protože tam je to rozhodování, zda půjde pryč president nebo Sněmovna. Myslím, že se diskutovala i možnost referenda a tam by zřejmě při dosažení kvóra stačila prostá většina.
S dobrými stránkami lidí se porovnáte, ale ošetřeny musíte mít ty špatné.
A u té poloviny by snad stačila počítat z odevzdaných hlasů.
Ano, zrušení okresů byla těžká chyba. Jen v našem okresu místo dosavadních pracovišť všechno 4x, tedy 4 obce s rozšířenou působností. Důvod jasný – mnoho lidí chtělo své korýtko a rozhodovací pravomoci.
No on to byl spíše úmysl, papatunel a jeho hoši chtěli mít vše pevně a centralisticky v rukou, prostě vzoroví demokrati. Ale pozor, rodí se nám noví Macinkové s heslem Jednou jste si nás zvolili, tak nám do ničeho nemluvte. Kdo nevěří, ať si poslechne https://youtu.be/wP8zDRwCVFg?t=5306
Hoši spíše chtěli umístit své straníky.
No jenže, pokud by byly okresy, tak ty 4 úřady na městech by nebyly ??
Asi taky byly, každé město má svou správu..
Třeba zřízením stavebních úřadů na obcích je snad dobrá věc, nemusíte jezdit na okres.
A že je více úředníků ?? Tím je vinna agenda – třeba kdysi bylo stavební povolení na 2-3 stránky A4, dneska klidně 10-15 pro běžný rodinný dům.
Jinak vznik velké skupiny státních úředníků=voličů je záměr – ti volí ty strany, které nebudou slibovat, že „snížíme počet úředníků“, ale ty, které jim přidají na platech.