Lenka Bradáčová – žena moci

Vláda jmenovala Lenku Bradáčovou nejvyšší státní zástupkyní. Že to tak bude, si cvrlikali justiční vrabci roky. Bradáčová měla vliv ve státním zastupitelství jako vrchní státní zástupkyně i za nevýrazného nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana (2011-21) a Igora Stříže (2021-25).

Mediální sláva a právo

Mediální sláva Bradáčové započala roku 2012 s kauzou středočeského hejtmana Davida Ratha, ke které se dostala coby náměstkyně krajského státního zástupce v Ústí nad Labem pochybně, místo příslušného Krajského státního zastupitelství v Praze, když se trestná činnost děla ve středních Čechách. Středočeskému státnímu zastupitelství byla věc dána až později, protože středočeský soud by mohl obžalobu nepříslušného ústeckého státního zastupitelství odmítnout.

Trestní oznámení bylo podáno na Nejvyšším státním zastupitelství v Brně u 1. náměstka nejvyššího státního zástupce Igora Stříže a postoupeno nepříslušnému Krajskému státnímu zastupitelství v Ústí nad Labem v době, kdy nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman chtěl náměstkyni ústeckého krajského státního zástupce Bradáčovou povýšit na vrchní státní zástupkyni v Praze. Kauza Bradáčovou zviditelnila. Následně se vytvořil mediální tlak na její jmenování vrchní státní zástupkyní, což se stalo. Měnit příslušnost státních zástupců z důvodu pomoci získat pro někoho funkci je špatné.

Rath podal ústavní stížnosti proti rozhodnutí soudu o vazbě, protože manipulací s příslušností státního zastupitelství se změnila příslušnost vazebního soudu, kdy rozhodoval soudce Okresního soudu v Ústí nad Labem a ne soudu v Praze. Soudce z Ústí dokonce dojel na vazební jednání do Prahy, byť v Praze je nejvíce soudců ve státě. Ústavní soud v usnesení ze 17. 9. 2012 postup státního zastupitelství v otázce příslušnosti ohodnotil slovy: „Zrcadlí-li postup státního zastupitelství v dané věci obecněji zaužívanou praxi, jedná se o závažný signál porušování principů právního státu“. Až do dalšího zásahu Ústavního soudu v roce 2016 si vrchní státní zastupitelství za Bradáčové neústavně vybíralo soudy pro uvalení vazby či odposlechy.

Boj o matraci

Vrchní státní zastupitelství se za Bradáčové neslavně zviditelnilo při kontrole vězení Davida Ratha v Teplicích, když chtělo potrestat to, že Rath si koupil zdravotní matraci. Ovšem zákon dává právo dozoru nad věznicemi krajským státním zastupitelstvím. Kontrolovalo-li vrchní státní zastupitelství věznici, jednalo protiprávně. Státní orgán si nemůže přivlastnit moc, jež mu nesvěřil zákonodárce. Zákon ani nestanoví, jakou matraci má vězeň mít. I David Rath měl právo na právo.

Stupně moci

Bradáčová původně po funkci nejvyšší státní zástupkyně neprahla. Nejvyšší státní zastupitelství není nejmocnější. Může jen omezeně zasáhnout do vyšetřování. Soustava státního zastupitelství je budována tak, že vyšší státní zastupitelství přímo ovlivňuje bezprostředně podřízené státní zastupitelství, ne další nižší státní zastupitelství. To je reakce na komunistickou prokuraturu, kde měl veškerou moc generální prokurátor a ten ji propůjčoval podřízeným orgánům. Proto státní zastupitelství opustilo centralizaci moci a každé státní zastupitelství musí jednat jen v rámci své zákonné působnosti.

Nejmocnější jsou vrchní státní zastupitelství pro Čechy v Praze a pro Moravu v Olomouci, která dozorují vyšetřování závažných kauz a dohlížejí na krajská státní zastupitelství. Bradáčová raději vykonávala funkci vrchní státní zástupkyně v Praze 2012-25. Původně prosazovala vznik celostátního speciálního státního zastupitelství pro významné trestní věci, jemuž by mohla šéfovat, jež by fakticky nepodléhalo demokratické kontrole. To neprošlo pro odpor bývalé nejvyšší státní zástupkyně a ministryně spravedlnosti (2013-14, 2019-21) Marie Benešové. Benešová a Bradáčová se neměly rády – i to rozhoduje o přijetí zákonů.

Že ke jmenování Bradáčové nejvyšší státní zástupkyní došlo v roce 2025, není náhoda. Na Silvestra 2025 jí končila funkce vrchní státní zástupkyně. Neví, jaká bude situace po volbách a kdo bude ministrem spravedlnosti. Nebylo jisté, že by do funkce byla jmenována opět. Když získala podporu Fialovy vlády, byla jmenována nejvyšší státní zástupkyní ještě před volbami.

Bradáčová se tak posunula na pozici s menší mocí. A to chce změnit. Prosazuje změnu čtyřstupňové soustavy státního zastupitelství (okres, kraj, vrchní, Nejvyšší) na třístupňovou soustavu. Zrušení vrchních státních zastupitelství umožní přenést jejich moc na Nejvyšší, jemuž bude šéfovat. Také by dohlížela na krajská státní zastupitelství.

Tento justiční mocenský zvrat chce i za cenu, že ruší vazbu organizace státního zastupitelství na soudy. Státní zástupci se přitom ve svém platu i postavení snaží vázat na soudy, ne na policii. Ale změna organizace soudů, která je v ústavě, vyžaduje složité přijetí ústavního zákona, zatímco změna organizace státního zastupitelství jde pouhým obyčejným zákonem. Neobětujme tradiční úpravu justice něčí touze po moci.